Olomouc, hojně navštěvované, malebné, historické město, kde by chtěl žít každý. Zkrátka město bez problémů. Je tomu ale opravdu tak? Desítka studentů brněnské fakulty architektury se ve svých závěrečných pracích zaměřila na nalezení a stanovení léčby sedmi bolavých míst, která se po pomyslné spirále vzájemných vztahů vinou od historického jádra až do širé krajiny. Vztahy centrum-hradební okruh, brána do města, centrum-před-městí, město-řeka, mladí-staří, město-příměstská krajina, město-hospodářská krajina Hané zde nápadně souvisí, čímž se potenciál celku násobí (nejen sčítá). Pojďme tyto rány společně vyléčit! Olomouc je přeci srdcovka, mocnina na sedmou!!!
Komentované prohlídky a doprovodný program výstavy prací ateliéru architektury FA VUT Brno v prostorách Molitorovy knihovny – Kosinova 7.
Výstava je přístupná ještě v těchto termínech:
Středa 14. 12. 2022 v 16:30 hodin – komentovaná prohlídka výstavy s pedagogem a architektem Vojtěchem Jemelkou
Čtvrtek 12. 1. 2023 v 17 hodin – komentovaná prohlídka výstavy s pedagogem a architektem Vojtěchem Jemelkou
Prohlídku výstavy mimo vyznačené termíny lze domluvit na čísle 702 279 525.
Expozice potrvá do 13. 1. 2023.
Viz také https://www.facebook.com/molitorovaknihovna
Součástí akce je také exteriérová výstava na mostě Václava Rendera, zahájená na sousedské slavnosti Oživme Masaryčku, 25. 9. 2022. Děkujeme za svolení městu a ing. arch. Antonínovi Novákovi, autorovi Rejnoka. Jemu i studentům FA VUT za účast!
Bezpečný pohyb dětí po Olomouci, ať už na kole, koloběžce nebo pěšky, se objevuje téměř v každém politickém předvolebním programu. Co skutečně město Olomouc dělá pro zklidnění veřejného prostoru a zajištění bezpečného pohybu dětí? Mohou rodiče s dětmi vyrazit do školy, kroužků nebo za zábavou? Jaká omezení patří mezi ta nejhorší a co s nimi můžeme dělat? Jakou roli hrají politici a jakou úředníci města nebo Městská policie? Diskuse je součástí zakončení a závěrečného večírku kampaně Do práce na kole Olomoucko 2022: https://www.facebook.com/events/422122295915190
Odměna a nápoj zdarma pro každého účastníka debaty!
Moderují: Pavel Bednařík, Petr Daněk
Hosté: Stanislav Losert (cyklokoordinátor města Olomouce) Martin Luňáček (Odbor koncepce a rozvoje SMOl) Jaroslav Burian (Katedra geoinformatiky UP) Tomáš Opatrný (prorektor pro udržitelnost UP) Kateřina Nastoupilová (Centrum Semafor)
Obstrukce při schvalování změny II Územního plánu Olomouc pokračují. Náprava vadného územního plánu a obnovení výškového limitu v lokalitě Šantovka se protahují na neuvěřitelných sedm let.
Na zastupitelstvu minulé pondělí (7. 3. 2022) nepomohla odborná prezentace ředitele Národního památkového ústavu v Olomouci Františka Chupíka ani argumenty zastupitelů z hnutí Pirátů+Starostů, ProOlomouc a Společně. Po dvouhodinové rozpravě s podporovateli ŠTW z řad ODS, ANO, ČSSD a KDU-ČSL předkladatel nakonec vyhověl investorovi R. Morávkovi a odložil hlasování až na zastupitelstvo v červnu. Důvodem má být vyčkávání na rozhodnutí Krajského soudu o ne/platnosti vydaného územního rozhodnutí pro ŠTW. Přitom projednávání této konkrétní věci u soudu rozhodně nebrání zastupitelstvu v tom, aby přijalo změnu právního dokumentu, který je obecné povahy.
Z některých názorů jsme nabyli dojem, že mnozí zastupitelé už nečtou ani důvodové zprávy a uniká jim podstata jejich poslání – čili hájení veřejného zájmu, na němž se skrze demokratický systém podílejí. Častým argumentem je, že výškové limity v Olomouci vlastně nastavuje kdesi od stolu Ministerstvo kultury. To se však brání jen tam, kde hrozí vážné narušení jím hájených veřejných (v tomto případě památkových) hodnot. Zbytek je a byl plně v režii pořizovatele a zpracovatele územního plánu. Investor Richard Morávek by tedy vinu na tom, že například na Velkomoravské nemůže stavět další věžáky, neměl házet na Ministerstvo kultury, ale na autory územního plánu, Knesl – Kynčl architekti. Z opačné perspektivy platí, že máme ochranné pásmo – vyhlášené a soudně potvrzené (investor bitvu o jeho neexistenci opakovaně prohrál), které má zabránit takovým stavebním aktivitám, které by narušily charakter a ráz MPR. Čili všude jinde dává smysl diskutovat o výškových stavbách, ale z logiky věci vyplývá, že ochranné pásmo MPR tím pravým bojištěm jistě nebude. Upozorňujeme na to už víc než deset let.
Že investor a architekt přitom usilují o to, aby se stavba ŠTW stala „vizuálně ohromující součástí panoramatu historického města„, dokládá samotný architektonický koncept dnes však už mnohokrát přežvýkaného projektu běžného internacionálního standardu. Přikládáme prezentaci ŠTW z webu ateliéru Benoy, která zmizela hned poté, co ji ředitel NPÚ promítl na pondělním zastupitelstvu.
My Vám ji ale ukážeme!
Další chimérou je argument o zahušťování – povinné odstupové vzdálenosti takto vysoké stavby už jednou donutily investora ŠTW posunout ji o kus dál od zástavby v Šantově ulici. Oč více jdeme do výšky, o to dále musíme jít se zástavbou v okolí – argumentace ekonomickým využitím území je v tomto případě lichá. Olomouc navíc zdaleka nedospěla do stadia ekonomického tygra, který by podobný koncept zahušťování výškovou zástavbou obhajoval. A znovu podotýkáme – v případě ŠTW se pohybujeme na hranici druhé nejvýznamnější památkové rezervace v Česku. Jak vyplývá ze strategického plánu rozvoje města a dalších dokumentů, jsou identitou Olomouce (současně výhodnou i pro její re/prezentaci) kulturní hodnoty dané výjimečnou historií města, nikoliv prvoplánová soukromá investice imitující pokrok či rozvoj.
A potom nešťastné vizualizace a dokazování jejich dostatečnosti a věrohodnosti. Investor na zastupitelstvu nejdřív osočil – i jmenovitě – odpůrce projektu a poté ze lži nařkl ředitele NPÚ, když promítl obrázek ŠTW v nové poloze, kterak vedle kapucínského kostela vykukuje nad Dolním náměstím. Přitom tento obrázek figuruje v podkladech dodaných investorem do schvalovacího procesu územního řízení. Přikládáme níže (Vít Voženílek – Stanislav Popelka, Vizualizace viditelnosti Šantovka Tower, duben 2018, s. 7). Jelikož však pohled na ŠTW z plochy Dolního náměstí (ani mnohé další zásadní) nefigurují v seznamu 27 „důležitých pohledů“ definovaných územním plánem, Odbor památkové péče MMOl, který dal stavbě požehnání, je nevzal v potaz. Stejně tak z hodnocení vypadl například bod pohledu z Wittgensteinovy ulice, jelikož se de facto kryje s uvažovanou pozicí věžáku – přitom stačí popojít pár metrů a už se tělo převýšené stavby dostává do příkré konfrontace s charakteristickým měřítkem zástavby MPR a jeho historickými dominantami. Dalo by se pokračovat. Máme stále za to, že výkonný orgán památkové péče nedokázal zdůvodnit, proč mu tyto kolize nevadí, když v jiných případech vyhodnotil za problematické a zakázal mnohem nicotnější zásahy na území ochranného pásma MPR.
ŠTW z Dolního náměstí ve Studii viditelnosti, V. Voženílek – S. Popelka, 2018, s. 7.Vizualizace ŠTW z území Korunní pevnůstky, T. Pejpek – A. Jung, 2018Vizualizace ŠTW z Blažejského náměstí, T. Pejpek – A. Jung, 2018Vizualizace ŠTW z ul. Wittgensteinovy, T. Pejpek – A. Jung, 2018
Zastupitelstvo o Změně II ÚP jednalo už několikrát. Vždy se našel důvod, jak nepostoupit dál. Jednou se bez diskuse zastánců projektu neodhlasovalo výborně připravené rozhodnutí o námitkách investora, jindy zasáhl exministr kultury, někdejší primátor A. Staněk, když začal „přehodnocovat stanovisko MK ČR“. Svou zdržovací roli sehrál opakovaně i zástupce pořizovatele návrhu, ing. Černý, když nerespektoval názor nadřízeného krajského úřadu. Jedinou výjimkou bylo zasedání zastupitelstva 8. 3. 2021, kdy byla vybrána a odhlasována jediná možná ze tří navrhovaných variant výšky zástavby, a to v souladu se stanoviskem nejen Ministerstva kultury, ale také Ministerstva obrany. Na toto se na posledním zastupitelstvu už úplně zapomnělo a všechna špína i falešné maskování dávno přislíbené podpory ŠTW se naházely na Ministerstvo kultury.
Vadný projekt je uměle chráněn dírou v územním plánu, která měla být dle soudu napravena do konce roku 2015. Máme rok 2022! Zastupitelé, kteří jsou zodpovědní za tvorbu územního plánu, ve své rozhodující většině projekt nepokrytě podporují nebo obstrukcím nadále pasivně (anebo alibisticky) přihlížejí. Mnozí se zaštiťují podporou developmentu, který snad zadlužené město vytáhne z aktuální patové finanční situace. Opravdu nejde začít spolupracovat s developery – ano, tolik potřebnými partnery města – nad čistým stolem?
ZKO, 13. 3. 2022
Chronologie a odkazy na starší komentáře k průběhu zasedání zastupitelstev, která řešila Změnu II Územního plánu Olomouc:
25. 5. 2015 – Soud ruší výškové limity nového územního plánu Olomouc v lokalitě Šantovka Tower s účinností od 31. 12. 2015
20. 3. 2015 – Zastupitelstvo rozhodlo o pořízení Změny č. II ÚP, která řeší zrušenou výškovou regulaci.
prosinec 2016 – Statutární město Olomouc obdrželo „memorandum“, v němž advokáti společnosti SMC Development a.s. uvádějí, že smlouva o spolupráci včetně závazků města je stále platná a upozorňují město na její již vzniklá porušení – především vydání nového územního plánu v září 2014. Zároveň důrazně varují před vyhlášením stavební uzávěry a před přijetím připravované změny územního plánu, které by mohly znemožnit výstavbu Šantovka Tower. (Neříká se tomu vydírání?).
10. 5. 2018 – povzbuzujeme zastupitele před dalším zasedáním
26. 4. 2019 – zastupitelstvo – pořizovatel Změny II oznámil, že po více než 6 měsících průtahů je ochoten dokumenty v květnu Zastupitelstvu předložit k projednání; zastupitelstvo uložilo Radě města předložit Změnu II na příští řádné zasedání zastupitelstva.
10. 5. 2019 – s ohledem na běžící územní řízení část zastupitelů /ProOl, Pi+Sta/ žádá o mimořádné zasedání zastupitelstva (chybí 1 podpis) – z dopisu zastupitelům 10. 5. 2019 citujeme: „Pro rozhodující 15. podpis jsme oslovili v první řadě ing. arch. M. Giacintova /KDU-ČSL/ – určeného zastupitele, který spoluzodpovídá za to, že změna územního plánu bude projednána v souladu se zákonem. Kolega zastupitel Giacintov odmítl podpořit svolání mimořádného zastupitelstva s vysvětlením, že stavební úřad údajně nevydá územní rozhodnutí pro ŠTW před konáním zastupitelstva 17. 6. 2019.“ – bohužel, stalo se tak 11. 6. 2019!
22. 5. 2019 – po Ministerstvu vnitra a Ministerstvu pro místní rozvoj a úřadu ombudsmana potvrdilo nezákonné obstrukce pořizovatele změny územního plánu (ing. M. Černého) také Ministerstvo kultury a Krajský úřad.
11. 6. 2019 – stavba Šantovky Tower získala od stavebního úřadu územní rozhodnutí. Podepsáni JUDr. Hyravá a ing. Hlaváček. Podkladem pro rozhodnutí bylo v pořadí již čtvrté kladné závazné stanovisko odboru památkové péče olomouckého magistrátu z rukou Mgr. Kauerové. Nutno podotknout, že svým obsahem, dvakráte označeným Krajským úřadem za nezákonný, zcela odporuje stanoviskům odborné složky státní památkové péče počínaje Národním památkovým ústavem v Olomouci, vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, konzistentními postoji Ministerstva kultury a památkové inspekce. Územní rozhodnutí nabyde právní moci 27. 6. 2019, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.
14. 6. 2019 – končí roční odvolací lhůta pro možnost podat podnět k přezkumu výše zmíněného nezákonného závazného stanoviska magistrátní památkářky.
17. 6. 2019 – navazuje zasedání zastupitelstva – jak ta data do sebe dobře zapadají!Zástupce investora, p. Morávek prvně zveřejní dvě (!) líbivé vizualizace věže v nové podobě a poloze! Po ročních obstrukcích ing. Černého, předkladatele potřebné Změny 2 územního plánu, v tajném hlasování, které zařídili zastupitelé za ODS, ANO, ČSSD, SPD-SPOZ a KSČM opět nebyly na pozemek kontroverzní Šantovky Tower vráceny výškové limity.
27. 6. 2019 – územní rozhodnutí pro ŠTW nabývá právní moci, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.
11. 2. 2020 – VOP (Veřejný ochránce práv) podává na stavební úřad žalobu k ochraně veřejného zájmu.
12. 3. 2020 – Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, který dostal věc na starost, přiznal žalobě týkající se stavby Šantovka Tower v Olomouci odkladný účinek.
8. 3. 2021 – Zasedání zastupitelstva – bod Změna č. II Územního plánu Olomouc – výběr varianty ze tří výšek, Ministerstvo kultury a Ministerstvo obrany shodně doporučují nejnižší, odhlasováno, přijato!, olomoucké zastupitelstvo učinilo první!!!! krok k finálnímu schválení Změny II územního plánu, která obnoví výškové limity v lokalitě Šantovka.
15. 2. 2022 – první jednání Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc
7. 3. 2022 – Více než dvouhodinová, avšak bezvýsledná diskuse nad Změnou II. Územního plánu Olomouc, viz výše
V sobtou 18. září 2021 jsme poprvé uspořádali sousedskou slavnost ve spolupráci s místními dobrovolníku, Komisí městské části č. 14, Nové Hodolany a s domácími, kteří si slavnost užili.
Celé akci předcházely přípravy ve formě obcházení místních obchůdků a domů, zvaní na akci a vysvětlování, proč je dobré uskutečnit sousedskou slavnost na jedné z nejrušnějších olomouckých tříd spojujících centrum města s hlavním nádražím. Sháněli jsme také zábor a sponzoring, finanční stránku záboru na Statutárním městě Olomouc z většiny pokryla dotace od KMČ 14, zbývající třetinu zasponzorovali návštěvníci slavnosti dobrovolným příspěvkem. Technickým garantem akce byla AirForceProduction, velkou pomoc a zázemí nám poskytl LocAle Pub, stoly s lehátky nám zapůjčilo Statutární město Olomouc, vybavením a cenami nás podpořila sousedská IT firma OLTIS Group a o dětský koutek a vybavení pro veřejný úklid se postaralo DDM Olomouc z třídy 17. listopadu; o letáky a tisk historických a současných fotografií a pohlednic se postaralo Vydavatelství UPOL: těmto všem i dalším podporovatelům velmi děkujeme.
Náš spolek s přáteli a příznivci se postaral o několik úspěšných historických vycházek s historičkou umění Janou Kiesewetterovou a urbanistou-památkářem Vilémem Švecem „Masaryčkou a jejími mosty“; také besedy „Jak bude vypadat Masaryčka po rekonstrukci? Příklady dobré praxe z Evropy a aplikace na Masarykově třídě“ s architektem Davidem Marešem a s architektem Davidem Helclem, právníkem Markem Zelenkou a s architektem Petrem Daňkem: „Co se dá na Masaryčce dělat už zítra, když vůle chybět nebude„.
Hudební produkci zajistili místní P.T. Call Home a několik dalších lokálních zpěváků a kytaristů, na sousedském stole se potkalo mnoho dobrot z domácností Masaryčky a okolí – některé dokonce zabojovaly v soutěži o nejlepší Masarykův talíř. Děti přišly prodávat svá umělecká díla hned vedle prodejní výstavy fotografií z rekonstrukce mostů „Lidé a mosty z Masaryčky“ od známého olomouckého fotografa Petra Palarčíka. O zajímavou filmovou produkci se postarala produkce My Street Films, velmi úspěšný byl SWAP – komunitní výměna oblečení a knih. Na celou akci dohlížel samozřejmě sám tatíček.
Citujeme článek od Michala Kováře v Olomouckém deníku:
Premiéru pouliční Sousedské slavnosti hostila v sobotu Masarykova třída v Olomouci. Na příchozí čekala muzika, výměnný bazar, občerstvení i přednášky a debaty o tom, jak by se bulvár spojujícím nádraží z historickým centrem mohl stát přívětivější a modernější.
Sousedské setkání se odehrávalo v okolí zastávky u Bystřičky, část ulice kudy normálně jezdí tramvaje a auta zabrali korzující, hudebníci, stoly s dobrotami a hrající si děti.
„Během dne se tady zastavily stovky lidí. Byli příjemně překvapeni, co vše se dá na ulici zažít. Někteří donesli jídlo, věci do bazaru. S premiérou jsme spokojeni, do roka a do dne to určitě chceme zopakovat,“ hodnotila s úsměvem Martina Svatošová, obyvatelka Masarykovy ulice a jeden z dobrovolníků, kteří pomáhali slavnost uspořádat.
Návštěvníci se mohli zúčastnit i přednášek a debat s architekty na téma, jak by se široká a frekventovaná třída mohla stát lépe fungující pro různé druhy dopravy, příjemnější pro obyvatele, jak by se mohla proměnit podle evropských vzorů a také co různým změnám brání.
„Byla to povedená akce, jsme spokojeni. Příchozí se o to, co se na Masaryčce děje a co je možné změnit velmi zajímali. Bohužel ale ti, co o tom rozhodují, se diskusí nezúčastnili,“ konstatovala Zuzana Novotná za sdružení Za krásnou Olomouc, které slavnost spolupořádalo.
Zveme Vás na výstavu v Molitorově knihovně, novém kulturním centru, jehož adresa se nápadně podobá té, na níž sídlí spolek Za Krásnou Olomouc: Kosinova 7
AULEGK – WITTNER: ZRCADLOVÉ OSUDY
Zmapovali jsme osudy dvou zapomenutých olomouckých stavitelů, kteří navždy proměnili tvář Olomouce i celé Moravy.
NEJBLIŽŠÍ TERMÍNY ZPŘÍSTUPNĚNÍ VÝSTAVY:
pátek 10. září v 18:00 vernisáž výstavy za přítomnosti potomků obou stavitelů
sobota 11. září 10:00–18:00 otevřeno v rámci Dnů evropského dědictví, 15:00 komentovaná prohlídka výstavy s kurátorem Janem Jeništou
neděle 12. září 10:00–15:00 otevřeno v rámci Dnů evropského dědictví, 15:00 cyklovyjížďka po stopách olomouckých stavitelů Aulegka a Wittnera
Johann Aulegk a Václav Wittner. Dva zapomenutí stavitelé, kteří se svou profesní dráhu i osobní život rozhodli spojit s Olomoucí. V době překotného stavebního boomu na konci 19. století našli své místo pod sluncem ve slibně rostoucí hanácké metropoli, která se konečně zbavila břemene rakouské vojenské pevnosti a čekaly ji slibné zítřky, ale také nekončící národnostní půtky, a nakonec ekonomický propad.
Jejich životy opisovaly velmi podobnou trajektorii, ovšem s desetiletým odstupem a samozřejmě s dílčími rozdíly. Podobností je ale mnoho: stavěli podobný rejstřík staveb – nájemní domy a vily, školy, kostely, továrny a pivovary, ale také šlechtická sídla. Jeden Němec, druhý Čech, ale nikdy neváhali pracovat pro klienty z druhé strany barikády. Pracovali pro židovské průmyslníky i katolickou církev. Oba se angažovali společensky i politicky, v národnostně vyhroceném období, kdy byl jeden obviňovaný z „německého šovinismu“, druhý z „českého vyvolávání hádek a obstrukcí“. Oba byli až neuvěřitelně štědrými a činorodými mecenáši, členy hospodářské komory a řady profesních sdružení, spolků, patrony nadací, porotci u soudu.
Aulegk a Wittner byli dětmi své doby, pozdního historismu. Dodnes není jasné, jaký vlastně měli na podobě svých staveb autorský podíl. Oba běžně stavěli podle cizích návrhů, mj. mnohem slavnějších architektů Gustava Meretty, Jakoba Gartnera nebo Maxe Fleischera. Pokud vůbec existovalo něco jako Aulegkův oblíbený styl, pak to byl – kromě obligátní neorenesance – styl tyrolských hrázděných chalup, který tehdy zpopularizovala císařovna Alžběta. Václav Wittner se zase zhlédl v bohatě zdobeném neobaroku a okrouhlých nárožních věžích s mohutnými kopulemi. Oblíbil si však i neorománské a neogotické tvarosloví, jak je známe z jeho kostelů a činžáků.
V Olomouci a po celé Moravě postavili desítky výrazných staveb. Jak to, že je dnes neznáme? Oba totiž zažili stavební a ekonomický propad Olomouce v prvních letech 20. století, který jeden z nich, Johann Aulegk, zaplatil osobním krachem. Oba zemřeli předčasně, v době, která nástupem modernismu a po roce 1918 i zcela novým společenským uspořádáním převálcovala vše, co bylo spojeno s někdejší érou historizující Belle Époque.
Představujeme Vám letošní komisi ceny, kterou již posedmé udělí spolek Za krásnou Olomouc nejlepší realizaci z architektonické žně posledních dvou let. Ve dnech 2. a 3. 8. 2021 se devítičlenná porota zevrubně seznámila s dvaadvaceti vytipovanými novostavbami a rekonstrukcemi, z nichž po osobní prohlídce osm poslala do finále. Které to jsou a kdo bude absolutním vítězem Ceny Rudolfa Eitelbergera 2021 se dozvíte v sobotu 2. 10. 2021 v 16.30 v Divadle Na cucky. Právě tam letos směřujeme slavnostní vyhlášení a vyvrcholení letošního festivalu Den architektury.
Náhradnicí omluveného člena poroty Miroslava Žbánka, primátora města Olomouce, se stala zahradní architektka Barbora Trundová.
Skupinová fotografie členů komise před výjezdem do terénu. Seznamte se:
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, vyučuje dějiny architektury na Univerzitě Karlově. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Za knihu Paneláci získal v roce 2018 s kolektivem spoluatorů cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura. Jeho posledními velkými editorskými počiny jsou například Dějiny umění v českých zemích 800-2000 nebo dvousvazková publikace o olomouckém biskupovi Karlovi z Lichtensteinu-Castelcorna. Po léta působící pedagog na olomoucké Univerzitě Palackého je známý svou odvahou aktivně vystupovat na obranu památkových hodnot města. Také proto mu byla v roce 2020 udělena Cena města Olomouce. Na fotografii jej vidíte během zápisu do pamětní knihy města.
Ing. arch.Zdeňka Vydrová, významná česká architektka. Dlouhodobě spolupracuje s městem Litomyšl, které se proslavilo nevídaně vysokou architektonickou kulturou. Funkci městské architektky zde zastává již od roku 1992, od roku 2015 stejnou roli hraje v Tišnově. Je absolventkou fakulty architektury VUT v Brně, kde působila rovněž jako pedagožka. Má vlastní architektonickou kancelář, publikuje, vystavuje, veřejně přednáší, „staví“. Za svou práci získala řadu ocenění, například Cenu Architekt obci 2016 nebo v témže roce Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.
Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Olomouce, dlouholetá vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku a bezchybnou orientaci v otázkách urbanismu města Olomouce je pravidelnou účastnicí našich komisí.
Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele. Je absolventem studijního programu Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Příležitostně publikuje či přednáší o aktuálních problémech památkové péče.
foto Pavel Nasadil
Ing. arch. Tomáš Machovský, absolvent pražské fakulty architektury. Zkušenosti sbíral v řecké Soluni, zásadní byla pro něj práce v architektonických kancelářích v anglickém Norwichi. V Čechách se během praxe v ateliérech dum architekti, DNA architekti, Pelčák a partner architekti spolupodílel na mnoha úspěšných realizacích. V roce 2007 získává Obchodní centrum „šestka“ Cenu za Novostavbu v Grand Prix Obce Architektů. Ze soutěže Stavba roku 2018 Olomouckého kraje si jako spoluautor odnáší čestné uznání za projekt rekonstrukce univerzitního komplexu UPOL na Křížkovského 10. Právě dlouhodobá spolupráce s Univerzitou Palackého jej pevně propojuje s olomouckým děním. Roku 2017 zakládá vlastní ateliér a stěhuje se do rodné Opavy.
Ing. Jana Trundová, designérka, spoluzakladatelka olomouckého architektonického a designérského studia mimokolektiv. Vystudovala nábytkový a interiérový design, včetně zahraniční zkušenosti na Kymenlaakso Polytechnic ve Finsku a pobytu v Kodani. Věnuje se interiérové tvorbě a návrhům atypického nábytku. Plodně se jeví rovněž její dosavadní spolupráce s Olomouckou Florou. V mimokolektivu se mimojiné také věnuje propagaci současného mladého českého a slovenského designu na Hané.
Ing. Barbora Trundová, zahradní a krajinářská architektka, nepostradatelná třetina architektonického studia mimokolektiv, který se nebojí jít s kůží na trh a zabydlel prodejní prostory vylidňujícího se centra Olomouce, konkrétně parter domu v ulici Ztracená 32. Barbora studovala zahradní a krajinářskou architekturu na Lednické škole. Její práce v ateliéru mimokolektiv má široké rozpětí, od malých zahrad rodinných domů, veřejných prostranství malých obcí, po městský park a náměstí. V roce 2019 se podílela na úspěšné podobě podzimní přehlídky olomouckého výstaviště Flora.
Ing. arch. Zdeněk Chmel, architekt. Je absolventem Fakulty architektury brněnské techniky, nositelem ceny Bohuslava Fuchse a ceny děkana za nejlepší diplomovou práci. Po úspěšném ročním stipendiu ve Švýcarsku, konkrétně v Bernu, Friburgu a Ženevě byl vybrán na roční stáž v prestižním ateliéru Herzog & de Meuron v Basileji, kde pracoval na experimentálním projektu hliněné architektury Ricola Kräuterzentrum v Laufenu. Úspěšně si počíná také v mnoha tuzemských archichitektonických soutěžích. Praxi získává střídavě v Curychu, Českých Budějovicích a Olomouci, kde s olomouckým kolegou Miroslavem Malým v roce 2016 založili kancelář Malý Chmel. Společně dosáhli projektem školy v Nezamyslicích na nejvyšší místo v posledním ročníku Ceny R. Eitelbergera 2019.
Bc. Jan Žůrek, neuvolněný člen rady Olomouckého kraje s kompetencemi v oblasti kultury a památkové péče. Za dobu svého působení na olomoucké kulturní scéně stál za mnoha občanskými i komunitními aktivitami a iniciativami. Pracoval jako dramaturg a produkční na festivalech Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Divadelní svět Brno a Divadelní Flora. Stál rovněž za otevřením kulturního centra na olomouckém Dolním náměstí jako zázemní Divadla na cucky, které bylo v rámci ceny Rudolfa Eitelbergera oceněno čestným uznáním v roce 2019.
Takto vypadá komise během první fáze hodnocení, při výběru užšího spektra nominovaných:
