Jana Kiesewetterová – Za krásnou Olomouc

Den architektury 2024

Spolu s olomouckými spoluorganizátory srdečně zveme na 14. ročník festivalu Den architektury. Letos se uskuteční s podtitulem „Proces proměny“. Odkazujeme tak mimo jiné na 100. výročí úmrtí Franze Kafky, které bude jednou z hlavních programových linií a připomeneme nejen stavby spojené s tímto autorem či budovy související s literaturou, ale pozveme vás i na místa s kafkovskou atmosférou. Další z programových sekcí letos věnujeme například vágním prostorům.

VÝSTAVA | MOLITOROVA KNIHOVNA: SNY O CHUDOBĚ

Představení projektových prací na téma odvrácené strany historického města Olomouce pohledem studentů ateliéru architektury vedeného Vojtěchem Jemelkou a Janem Mléčkou z Fakulty architektury VUT v Brně. Olomouc se navenek prezentuje jako historický skvost, za ním se však skrývají existenční, materiálové, vztahové i psychické problémy. Studenti se snaží nalézt odpovědi na aktuální společenská témata nás všech. Jejich práce představí návrhy azylových bydlení, kterými vyplní nevyužitý veřejný prostor – rezervy města, které je možné udržitelně využít. Výstava o analýze stavu společnosti, příbězích lidí žijících na okraji, příbytcích a místech. Výstava navazuje na loňský projekt s názvem Chudina Olomouc, který získal Cenu Bohuslava Fuchse. Ocenění je každoročně udělováno studentům Fakulty architektury VUT v Brně za nejlepší semestrální práce.

https://bit.ly/molitorkasnyochudobe
st 25. 9. | 17:00 | vernisáž

PROCHÁZKA | ZAPOMENUTÁ ESTAKÁDA

Procházka zapomenutým terénem v okolí estakády Velkomoravská / Tovární se spolkem Za krásnou Olomouc. Hodolany byly již od konce 19. století ještě jako samostatná obec úzce spojeny s výstavbou průmyslových objektů, továren, skladišť a dílen. Od té doby se toto místo proměnilo k nepoznání – neregulovaným zastavováním oblastí a nerespektováním výškové hladiny. K čemu sloužilo kdysi, jak funguje dnes a jaká by mohla být jeho budoucnost? Projdeme se typickým „vágním prostorem“ a ukážeme si, že i zde lze objevit poklady. Na vycházku naváže odpoledne Re-Vize Olomouc věnující se právě vnitřní periferii a problematice nového skateparku v Olomouci.

https://bit.ly/zapomenutaestakada

ne 29. 9. | 10:00 | sraz zastávka tramvají Aut. nádraží podchod, Tovární ul.

DISKUZE | REVIZE OLOMOUC 13: VÁGNÍ PROSTOR

O nevyužitých prostorech v centru města a jejich skrytém potenciálu s moderátorem, architektem Davidem Marešem, členy U/Ustudia a zástupci města. Diskuze se zaměří na téma zbytkových prostor ve městě, vnitřních periferií a možností, které nabízejí. Odborníci odpoví na otázku, jak lze využívat městské prostory, jako brownfieldy nebo zapomenutá parkoviště. Nabídnou možnosti srovnání s příklady, jako jsou DIY skateparky, které mohou být „zespoda“ provozovány občanskými aktivitami s podporou města.

https://bit.ly/revize13

ne 29. 9. | 17:00 | Molitorova knihovna, Kosinova 7

PROHLÍDKA | SENIMO: ŽIVÁ ILUSTRACE PODCASTU MLUVÍCÍ OBJEKTY

Do obchodního domu SENIMO, bývalé aukční haly olomouckých jatek zvou tvůrci podcastu Mluvící objekty. Komentovanou prohlídku s Alžbětou Žabovou a Petrem Burešem, autory zmíněného podcastu, doplní komentáře dvou autorů z původního architektonického týmu, Jana Polácha a Martina Lubiče a předsedy družstva Senimo, Jaroslava Navrátila.

Bývalá aukční hala olomouckých jatek z roku 1893 byla na konci osmdesátých let 20. století v havarijním stavu a hrozila jí demolice. Na počátku devadesátých let budovu zakoupilo Zemědělské družstvo Senice na Hané, které ji přeměnilo na supermarket SENIMO. Tento obchodní dům, otevřený v roce 1993, je jedním z prvních svého druhu u nás a v podobě, v jaké byl tehdy otevřen, se nachází de facto dodnes.

odkaz na podcast: https://mluviciobjekty.cz/

út 1. 10. | 16:00 | OD SENIMO, Pasteurova 10

VÝSTAVA | OHRADA SEFO: SNY O CHUDOBĚ

Pokračování představení projektových prací na téma odvrácené strany historického města Olomouce pohledem studentů ateliéru architektury vedeného Vojtěchem Jemelkou a Janem Mléčkou z Fakulty architektury VUT v Brně. Olomouc se navenek prezentuje jako historický skvost, za ním se však skrývají existenční, materiálové, vztahové i psychické problémy. Studenti se snaží nalézt odpovědi na aktuální společenská témata nás všech. Jejich práce představí návrhy azylových bydlení, kterými vyplní nevyužitý veřejný prostor – rezervy města, které je možné udržitelně využít. Výstava o analýze stavu společnosti, příbězích lidí žijících na okraji, příbytcích a místech. Výstava navazuje na loňský projekt s názvem Chudina Olomouc, který získal Cenu Bohuslava Fuchse. Ocenění je každoročně udělováno studentům Fakulty architektury VUT v Brně za nejlepší semestrální práce.

út 1. 10. |18:00 | ohrada u Muzea umění Olomouc

VÝSTAVA | UMPRUM: NA OKRAJI / MEZI MĚSTEM A KRAJINOU

Představení projektů studentů architektury Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze na téma okrajů Olomouce, míst mezi městem a krajinou. Studenti ateliéru A4 se věnovali například pevnosti, polnostem, řece, halám a cestám. Jaké hodnoty v nich zanechala minulost, jak je vnímáme dnes a jak je předáme budoucnosti? Výstava představí jedenáct nezaujatých mladých pohledů na Olomouc v architektonických plánech a originálních filmových projekcích.

Provádí: autoři, pedagogové a kurátorka Trienále SEFO 2024, Martina Mertová

út 1. 10. | 19:00 | galerie Caesar, Horní náměstí

Program — Den architektury

Hurá dovnitř: Historická budova Slovanského gymnázia

V rámci výjimečné prohlídky historické budovy někdejšího Slovanského gymnázia v Kosinově ulici navštívíme její interiéry od přízemí po střešní astronomickou observatoř s vyhlídkou na město a představíme si osudy budovy i jejích uživatelů z dob, kdy zde sídlila nejstarší česká střední škola na Moravě.

Akci pořádá spolek Za krásnou Olomouc ve spolupráci s Vlastivědnou společností muzejní – sekcí Přátel Slovanského gymnázia a Střední školou technických profesí.

sobota 24. 8. 2024 v 15:00 | Kosinova 4

Krásnou Olomoucí: Vyjížďka za uměním olomouckého Eastendu

ZMĚNA TERMÍNU – neděle 30. 6. 2024 v 15.00

Společně se na kolech vydáme hledat umělecké objekty v průmyslových čtvrtích na východě města. S průvodci Václavem Dvořákem a Janem Jeništou objevíme řeznického lva, připomeneme zaniklé fontány, prohlédneme si obří sněhovou vločku a na závěr zakotvíme na bělidelské sousedské slavnosti.

sraz v neděli 30. 6. 2024 v 15.00 | ul. Kosmonautů na mostě přes Moravu

Akce se koná jako doprovodný program celostátní výzvy Do práce na kole 2024.

Za finanční podporu děkujeme Statutárnímu městu Olomouc a Nadaci české architektury.

Výstava: František Bělohlávek | Plakátová tvorba

Výstava ke 100. výročí narození olomouckého výtvarníka představí jeho plakátovou tvorbu ze 60. a 70. let 20. století, kdy se zařadil mezi naše nejvýraznější afišisty. Zveme Vás k prohlídce několika desítek krásných historických plakátů pro cestovní ruch, ale také k divadelním představením nebo květinovým výstavám Flora.

Kdyby se František Bělohlávek v roce 1951 rozhodl zůstat v Praze, možná by se stal stejně slavným umělcem jako jeho spolužáci Jiří Rathouský nebo Dalibor Chatrný. Se svým talentem by se nejspíš prosadil jako autor knižních obálek v některém z velkých československých vydavatelství nebo bychom ho dnes znali jako autora plakátů ke slavným zahraničním filmům. Možná by se stal členem skupiny Máj 57 a vystavoval by v Bruselu na světové výstavě, tak jako mnozí z jeho přátel.

Pan Bělohlávek se však rozhodl se svou ženou a spolužačkou Marií odejít z Prahy do její rodné Olomouce na zdejší obnovenou univerzitu, stát se asistentem na katedře výtvarné výchovy a zkusit štěstí v nepříliš živém a nepříliš kulturním regionálním městě. Od poloviny 50. let je tak jeho jméno spojeno s každou důležitou olomouckou kulturní událostí. Navrhuje loga, plakáty, pozvánky, programy a katalogy zahradnických výstav Flora, festivalu Academia film Olomouc, mezinárodního varhanního festivalu, Svátků písní i celostátních Sochařských bilancí. Na několik desetiletí určuje vizuální identitu Olomouce a městu tím poslouží, tak jako málokdo.

100. výročí narození olomouckého výtvarníka Františka Bělohlávka (1924–2019) je dobrou příležitostí, jak se znovu ohlédnout za jeho svébytnou a bohatou uměleckou činností. Z jeho rozsáhlého díla zahrnujícího kromě volné malířské a grafické tvorby také knižní ilustraci, typografii a užitou grafiku, návrhy pro architekturu nebo tapiserie, jsme vybrali jeho plakátovou tvorbu.

Molitorova knihovna, Kosinova 7, Olomouc

Termíny otevření výstavy:

pátek 17. května 2024 – Olomoucká muzejní noc

17:00 vernisáž výstavy

18:00-22:00 otevřeno pro veřejnost

Otevřeno každý čtvrtek 16:00–18:00.

Vstup volný / dobrovolné vstupné.

Kurátor Jan Jeništa | Grafika Ondřej Chorý

Poděkování náleží panu Františku Bělohlávkovi ml. a paní Janě Ženčákové, dědicům Františka Bělohlávka, za zapůjčení autorských originálů na výstavu.

Činnost spolku Za krásnou Olomouc a program Molitorovy knihovny podpořily Statutární město Olomouc a Nadace české architektury.

Petr Pelčák | O architektuře: stavby – město – lidé – doba

Petr Pelčák (*1963) je jedním z nejuznávanějších současných českých architektů a teoretiků. Je autorem nebo spoluautorem celé řady odborných nebo populárně-naučných publikací a svými studiemi pravidelně přispívá do časopisu o kultuře a společnosti Kontexty.

Laureát loňské ceny Rudolfa Eitelbergera přijede do Olomouce představit svou nejnovější knihu O architektuře: stavby – město – lidé – doba, v níž se vyjadřuje k problémům (nejen) současné architektonické a urbanistické praxe. Kriticky tuto produkci reflektuje a porovnává ji s tou světovou. Co nás odlišuje od západních zemí a proč se u nás nestaví? Jaké škody na architektuře napáchala čtyři desetiletí komunismu a jaké modernistická avantgarda? Na tyto a mnoho dalších otázek sebevědomě odpovídá a nabádá čtenáře k reflexi a aktivní účasti v diskuzi.

Přijďte se společně s autorem zamyslet a debatovat o podobě našich měst, udržitelném prostředí a dalších aktuálních problémech současné architektonické tvorby.

čtvrtek 11. 4. 2024 v 18.00 | Molitorova knihovna (Kosinova 7)

Za finanční podporu děkujeme Statutárnímu městu Olomouc.

Akce se koná s grantovou podporou Nadace české architektury.

Rostislav Švácha: Angažovaný architekt? Představení knihy Miroslav Masák

„Biblické nepřidáš se k většině, páchá-li zlo, bylo pro nás samozřejmostí a stejně samozřejmá byla naše ochota k účasti na věcech veřejných. A to i v kritických chvílích.“ – Miroslav Masák

Miroslav Masák (*1932) se výrazně zapsal do dějin české architektury šesti posledních desetiletí. S autorem věže na Ještědu Karlem Hubáčkem založil v roce 1968 proslulé liberecké sdružení Sial a zorganizoval Školku Sial, ve které se sešli nejtalentovanější mladí čeští architekti té doby. K důležitým Masákovým pracem, na nichž se podílel, patří obchodní centrum Ještěd v Liberci, zdemolované v roce 2009, obchodní dům Máj v Praze nebo rekonstrukce pražského Veletržního paláce. Po Listopadu 1989 se jako asistent prezidenta Havla podílel na zpřístupňování Pražského hradu a vynikl pak jako učitel architektury a jako porotce mnoha úspěšných architektonických soutěží.

O proměnách Masákova díla v knize píše historik architektury Rostislav Švácha, jehož kapitoly provázejí Masákovy komentáře k jeho nejvýznamnějším projektům a stavbám a jeho teoretické texty z let 1966–2019. Kniha vychází jako první svazek edice O poslání architektů.

Pátek 9. 2. 2024 v 18.00 | Molitorova knihovna (Kosinova 7, Olomouc)

Vstupné dobrovolné

Členská schůze

Vážení členové spolku Za krásnou Olomouc,

srdečně Vás zveme na členskou schůzi spolku, která se uskuteční ve čtvrtek 7. prosince od 18:30 hodin v Molitorově knihovně (Kosinova 7).

s přáním krásných dnů

Jana Kiesewetterová, předsedkyně spolku

Den architektury 2023

Srdečně zveme na 13. ročník festivalu Den architektury a představujeme program z naší režie. Letošní ročník má motto Objev konstrukce! a v programu se zaměří na výjimečná konstrukční řešení nejen s ohledem na vzhled staveb, a to jak v historické architektuře a v architektuře 19. století a jejího industriálního odkazu, tak staveb 20.–21. století.

HURÁ DO MOLITOROVY KNIHOVNY
Návštěva historického nájemního domu, jenž je příkladem bytové výstavby konce 19. století, s překladatelem Janem Jeništou. V prostorách domu je k vidění výstava Anatomie činžáku. Nájemní dům na rohu Kosinovy ulice a nábřeží Přemyslovců byl postaven v roce 1890 po zbourání pevnostních hradeb včetně Hradské brány. Nyní se tato část města označuje jako Dómská čtvrť. Přijďte se podívat, jak se stavělo na konci 19. století.

pá 29. 9. | 14:00 – 18:00 | so 30. 9. | 10:00 – 16:00 | Kosinova 7

ANATOMIE ČINŽÁKU: MOLITORŮV DŮM
Molitorův dům od přízemí do podkroví jako příklad bytové výstavby konce 19. století s překladatelem Janem Jeništou. Nájemní dům na rohu Kosinovy ulice a nábřeží Přemyslovců byl postaven v roce 1890 po zbourání pevnostních hradeb v okolí někdejší Hradské brány, která se brzy po dokončení začala označovat jako Dómská čtvrť.
Omezená kapacita 20 osob na prohlídku, rezervace na e-mailu: molitorka@molitorka.org.
Předpokládaná doba trvání jedné prohlídky je 1,5 hodiny. Budova je pro veřejnost volně přístupná po oba dny.

pá 29. 9. | 16:00 a 18:00 | so 30. 9. | 14:00 | Kosinova 7

VYHLÁŠENÍ CENY RUDOLFA EITELBERGERA 2023
Vyhlášení osmého ročníku ceny spolku Za krásnou Olomouc za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji v rozmezí let 2021–2023. Dopřejte si přehlídku toho nejlepšího, co v olomouckém regionu vzniklo za poslední dva roky. Jaké počiny pustili do finále členové letošní odborné komise – hlavní architektka Litomyšle Zdenka Vydrová, ředitel památkového ústavu v Olomouci František Chupík či vedoucí Útvaru hlavního architekta Jana Křenková a další? Kdo bude laureátem?
Po slavnostním předání cen bude následovat afterparty.

so 30. 9. | 17:00 | Červený kostel, Bezručova 3

BOD-LINIE-KONSTRUKCE
O kresbách jezuitského kostela v Olomouci ze 17. a 18. století a o tom, co všechno mohlo stát na místě kostela Panny Marie Sněžné s historikem umění Pavlem Šopákem. Objevná přednáška se vrací ke studii olomouckého historika architektury Václava Richtra, který v roce 1949 otiskl části kreseb jezuitského kostela v Olomouci. Ne všechny kresby byly tehdy publikovány a s tehdejšími znalostmi problematiky nebyl Václav Richter schopen upozornit na všechny souvislosti a odhalit spojitosti se soudobou italskou a rakouskou architekturou. Vraťme se proto ke konvolutu kreseb uložených v Moravském zemském archivu v Brně, s nadějí, že pohled po více než sedmdesáti letech prozradí víc…

ne 1. 10. | 17:00 | Molitorova knihovna, Kosinova 7

Krásnou Olomoucí: Smetanovy sady

Pamatujete si ještě fontánovou alej, letní čítárnu nebo minigolf? A co třeba labutí jezírko, ptačí voliéru, mléčný pavilon nebo březový altán? Nebo dokonce židovský hřbitov? Procházka po zákoutích Smetanových sadů se zaměří zejména na zaniklé objekty z dvousetleté historie parku.
Provází Jan Jeništa.

Sraz ve čtvrtek 24. 8. 2023 v 17:00 na začátku hlavní aleje v Havlíčkově ulici.

Komise Ceny Rudolfa Eitelbergera 2023

Představujeme Vám letošní komisi ceny, kterou již po osmé udělí spolek Za krásnou Olomouc za nejlepší realizaci z oblasti architektury, urbanismu či památkové péče v Olomouckém kraji. Ve dnech 14. a 15. 8. 2023 se v Molitorově knihovně sejde porota, která se seznámí s vytipovanými novostavbami a rekonstrukcemi, z nichž po osobní prohlídce určí finalisty a samotného vítěze. Které to jsou a kdo bude absolutním vítězem Ceny Rudolfa Eitelbergera 2023 se dozvíte v sobotu 30. 9. 2023 během slavnostního vyhlášení v rámci festivalu den architektury.

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, vyučuje dějiny architektury na Univerzitě Karlově. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Za knihu Paneláci získal v roce 2018 s kolektivem spoluatorů cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura. Jeho posledními velkými editorskými počiny jsou například Dějiny umění v českých zemích 800-2000 nebo dvousvazková publikace o olomouckém biskupovi Karlovi z Lichtensteinu-Castelcorna. Po léta působící pedagog na olomoucké Univerzitě Palackého je známý svou odvahou aktivně vystupovat na obranu památkových hodnot města.

Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Olomouce, dlouholetá vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku a bezchybnou orientaci v otázkách urbanismu města Olomouce je pravidelnou účastnicí našich komisí.

Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele územního pracoviště. Absolvoval studijní program Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Je členem Vědecké rady generální ředitelky NPÚ. Věnuje se teoretické a koncepční problematice památkové péče, příležitostně publikuje a o sledované problematice přednáší na Katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Bc. Jan Žůrek, neuvolněný člen rady Olomouckého kraje s kompetencemi v oblasti kultury a památkové péče. Za dobu svého působení na olomoucké kulturní scéně stál za mnoha občanskými i komunitními aktivitami a iniciativami. Pracoval jako dramaturg a produkční na festivalech Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Divadelní svět Brno a Divadelní Flora. Stál rovněž za otevřením kulturního centra na olomouckém Dolním náměstí jako zázemní Divadla na cucky, které bylo v rámci ceny Rudolfa Eitelbergera oceněno čestným uznáním v roce 2019. Stál za vypracováním a schválením nové Koncepce rozvoje kultury, kreativity a památkové péče Olomouckého kraje (2022).

Ing. arch. Tomáš Pejpek, architekt a náměstek primátora s komptencemi v oblasti strategie a řízení. Po absolvování Fakulty architektury ČVUT v Praze působil v ateliérech v Linci, Praze a Olomouci. Profesně jako architekt se zabýval obnovou měst, především veřejným prostorem, dopravou a revitalizacemi brownfieldů. Mimo ocenění z architektonických a urbanistických soutěží získal s kolegou Szymonem Rozwalkou národní cenu Grand Prix architektů 2008 za vilu na sile v Olomouci.

Ing. arch. Zdeňka Vydrová, významná česká architektka. Dlouhodobě spolupracuje s městem Litomyšl, které se proslavilo nevídaně vysokou architektonickou kulturou. Funkci městské architektky zde zastává již od roku 1992, od roku 2015 stejnou roli hraje v Tišnově. Je absolventkou fakulty architektury VUT v Brně, kde působila rovněž jako pedagožka. Má vlastní architektonickou kancelář, publikuje, vystavuje, veřejně přednáší, „staví“. Za svou práci získala řadu ocenění, například Cenu Architekt obci 2016 nebo v témže roce Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.

Mgr. Martina Hrabová, Ph.D., historička umění, působí na katedře dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se historií moderní architektury v přeshraničních souvislostech. V disertační práci se věnovala českým asistentům Le Corbusiera a vztahům tohoto architekta s Československem. Publikuje v domácích i zahraničních odborných časopisech a získala řadu prestižních stipendí, včetně grantu od Fulbrightovy nadace a Kanadského centra architektury v Montrealu. Její kniha Galaxie Le Corbusier (Artefactum 2021) získala v roce 2022 cenu Josefa Krásy a nyní se připravuje její anglické vydání (Routledge 2024).

prof. ak. arch. Imrich Vaško, architekt, absolvent Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě u prof. Dušana Kuzmy (1983). Od roku 1991 tam působí jako pedagog, současně získává Fulbrightovo stipendium na Yale University v New Haven. Jako hostující profesor se zapsal např. na Rhode Island School of Design, přednášel na Columbia University, Pratt Institute nebo Universität für angewandte Kunst a Akademie der bildenden Kunst ve Vídni. Spoluorganizoval mezinárodní architektonické akce s Danielem Libeskindem, Gregem Lynnem, Monikou Mitášovou, Marianem Zervanem a dalšími. Věnuje se konceptuální a vizionářské architektuře, urbanismu, instalacím a zabývá se tendencemi středoevropské architektury. Byl spoluautorem expozice České a Slovenské republiky na 7. Bienále architektry v Benátkach v roce 2000. V roce 2021 vydal soubor svých statí a komentářů pod názvem Nové milénium 2000-2018/ Od pádu Dvojičiek po smrť Zahy Hadid. Působí jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde se věnuje parametrickému navrhování. Stále projektuje, naposledy najdeme jeho jméno v kolektivu autorů Věžě na Děvínské Kobyle.

MgA. Barbora Hora, vystudovala obor hračka na brněnské SŠUD, posléze pražskou UMPRUM v ateliérech Jiřího Pelcla a Jindřicha Smetany. Při studiu absolvovala stáž v Amsterdamu. V roce 2012 založila společně s Janem Horou a s Janem Veisserem atelier ORA. Jako architektka vede dlouhodobý projekt rekonstrukce Kocandy Kravsko.

Ing. arch. Jan Hora, architekt, který pochází z Loun, od roku 2012 žije ve Znojmě. Vystudoval obor architektura a urbanismus na Fakultě umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. Při studiu absolvoval stáže v Istanbulu a Amsterdamu, prošel několika pražskými ateliéry. V roce 2012 založil s architektkou Barborou Horou a s Janem Veisserem atelier ORA. Vedle toho působí jako pedagog na Fakultě architektury VUT v Brně.

Studio ORA má své sídlo ve Znojmě a v Kutné Hoře, působí převážně na periferii, navrhuje domy, věci a prostředí. Architekti rádi pracují s fragmenty staveb, které by jinde a jindy byly odsouzené k zániku. Cit pro kontext a úcta k umu nebo prostě jen energii vložené do věcí předchozími generacemi dělá jejich architekturu velmi koherentní a charakteristickou. Ora má svůj rukopis, ORA je vpravdě „originální regionální architektura“. Podívejte se na ukázku jejich práce třeba zde.