Dny architektury 2018

Už po osmé se Krásná Olomouc zapojuje do celorepublikového festivalu Den architektury. V našem podání se vždy jedná o dny architektury, protože do jednoho dne by se náš program nevešel. Letos jsme si pro vás připravili jednu vycházku, jeden výlet, jeden workshop pro děti.  Jednotícím tématem letošního ročníku jsou oslavy 100 let Česloslovenska. Jako novinku prvně zařazujeme krátký filmový maraton.

Jste srdečně zváni!

Vycházka: Olomouc za první republiky

S historičkami umění Klárou Jeništovou a Martinou Mertovu o vizích a realitě architektury po vzniku Československa. Na dosavadní prohlídky města navážeme jižním okruhem. Povíme si o smělých plánech vybudovat nové administrativní centrum města a co se z nich uskutečnilo. Prohlédneme si zevrubně monumentální meziválečnou novostavbu Ředitelství státních drah, bývalý Okresní úřad, Sokolovnu. Vycházku zakončíme stylově, u památníku T. G. Masaryka na Žižkově náměstí.

Sraz: SOBOTA 29. 9., 10.00, u tržnice na ulici Aksamitově

Výlet: Z Olomouce do Prostějova

Historička umění a památkářka Aneta Škobrtal Zlámalová provede po architektuře nejen z éry první republiky. Prozkoumáme kvalitní příklady architektury první poloviny 20. století.  Nahlédneme do jedné z vil průmyslníků Kováříkových od brněnského architekta Emila Králíka, poznáme blíže tvorbu prostějovského rodáka Eduarda Žáčka a mnoho dalšího.

Sraz: NEDĚLE 30. 9., 15:00, před nádražím v Prostějově (vlak z Olomouce odjíždí 14:33)

Výstava: PolskÁ architektura pro kulturu

V posledních letech vznikla u našich severních sousedů řada veřejných staveb pro kulturní účely, převážně za přispění unijních fondů. Fotografická výstava, kterou připravil Polský institut a jež se koná v rámci Polských dní v Olomouci, představuje některé z nich. Zatímco v českých luzích a hájích se o nedostatku moderních budov pro kulturní infrastrukturu stále jen diskutuje, v Polsku se podařilo vybudovat nová muzea, galerie a multifunkční sály se špičkovou akustikou hned v několika městech. Největší pozornost vzbudila budova filharmonie ve Štětíně, která se od roku 2015 může chlubit prestižní cenou Miese van der Rohe. Mezi další mezinárodně oceňované stavby posledních let patří i Muzeum dějin polských Židů Polin ve Varšavě nebo Centrum dialogu Przełomy ve Štětíně.

Autoři fotografií: Mariusz Lis, Paweł Ulatowski, Piotr Krajewski

Vernisáž: ÚTERÝ 2. 10., 10:00, Katedra slavistiky FF UP, Křížkovského 10, 4. patro

Workshop: Navrhni svou radnici!

Historička umění Martina Mertová povede interaktivní procházku pro děti od 8 do 12 let při příležitosti oslav 100. narozenin Československa. Co zažíval český národ a co Olomoučané po vzniku Československa? Od olomoucké radnice přes Dolní náměstí do míst, kde měla za první republiky vyrůst radnice nová. My si navrhneme svoji vlastní! S interaktivními pomůckami a ve skupinové práci posílíme povědomí o české historii a dějinách architektury.

Sraz: STŘEDA 3. 10. 16:00-18:00, u radničního orloje na Horním nám.

NUTNÁ REZERVACE na mailu krasnaolomouc@gmail.com nebo na čísle 777576087

Kino architektury – krátký maraton filmů a dokumentů o Architektuře

SOBOTA 29. 9. 2018, 16.00-22.00, Muzeum umění Olomouc, Divadlo hudby. Promítáme v bloku, s krátkými přestávkami, změna programu vyhrazena

Concrete Stories
Paneláky ve východní i západní Evropě. Identické stavby? Identické příběhy? (72 min, česky, francouzsky, německy, rusky, anglické titulky, režie Lorenz Findeisen)

Tímto svěžím kouskem Vás navnadíme na úterní promítání polského „betonového“ titulu Bloki doprovozeného besedou s režisérem Konradem Królikowskim. V dokumentu se objeví sovětská opera o zabydlování panelového bytového jádra ale také například české reálie z mětsa Mostu, ne zrovna v tom nejlepším světle.

 

 

 

Last Exit Alexanderplatz
Berlín: turbulentní transformace bývalého východoněmeckého náměstí (56 min., německy/ anglické tit., režie Hans Christian Post)

Last Exit Alexanderplatz je snímek o probíhajícím, ale politicky zpochybňovaném a dosud neúspěšném pokusu o transformaci bývalého východoněmeckého náměstí Alexanderplatz na špičkovou obchodí čtvrť podobnou Manhattanu. Prostřednictvím rozhovorů s politiky a architekty, kteří se podíleli na soutěži konané na náměstí v roce 1993, film zdůrazňuje dogmatismus a necitlivost, které byly příznačné právě období po znovusjednocení Berlína.

 

První dáma české architektury

Portrét Aleny Šrámkové, výrazné osobnosti české architektonické scény (2017, 52 min, česky, režie Jana Chytilová)

Architektka Alena Šrámková (*1929) se nepotřebuje někomu zalíbit. Její názory občas vyvolávají kontroverzní reakce. Dokument zachycuje její životní osudy neoddělitelně spjaté s osudy jejích projektů a realizovaných staveb. Je držitelkou ocenění jakými jsou Osobnost české architektury, Pocta České komory architektů, Medaile Za zásluhy či cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Ještě pořád navrhuje. Do nedávna působila na fakultě architektury ČVUT v pražských Dejvicích, v budově, která patří zároveň mezi její největší realizace. Její tvorba nepodléhá střídání módních směrů, ale vychází z obecně platných zákonitostí architektury. „Klade důraz na morální opodstatnění architektonické formy a preferuje proto u ní hodnoty přísnosti, nestylovosti a nečasovosti,“ napsal o této mimořádné osobnosti historik architektury Rostislav Švácha.

 

Cyklus Ikony: Štvorec vs. kruh
Portrét architekta Ivana Matušíka: ostrov invence a nezávislé architektury uprostřed komunistického Slovenska (2016, 26 min., slovensky, anglické titulky, režie Kristína Leidenfrostová)

Českou ikonu vystřídá ikona slovenská – shlédneme životní příběh architekta Ivana Matušíka. Krátký snímek není jen portrétem významného architekta, ale uvozuje také otázku vnímání slovenské architektury. Matušíkova tvorba pomohla Slovensku dostat se na architektonickou mapu Evropy a to navzdory těžkostem doby, v níž vznikala. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří bratislavský Prior nebo obchodní dům Slimák. Pilotní díl z cyklu Ikony mapuje příběhy architektů, kteří stojí za nejvýznamnějšími stavbami na Slovensku.

 

Didi Contractor – Marrying the Earth to the Building
Setkání moderní architektury a tradičního řemesla na úpatí Himalájí (2017, 85 min, anglicky/hindsky/anglické titulky, režie Steffi Giaracuni)

Architektka, stejný ročník jako „naše“ Alena Šrámková, a přesto za každou z nich stojí osud a tvorba naprosto odlišná. Architektka Didi Contractor (1929) ctí tradičního řemeslo a respektuje přírodu. Při stavbě využívá přírodní materiály. Žádnou školu nevystudovala, ale už od dětství věděla, že se stane architektkou. Velký dojem na ni uděl rozhovor s Frankem Lloydem Wrightem, který zaslechla v jedenácti letech. Život v neuspořádaném a chaotickém městě ji postupem času čím dál méně uspokojoval a tak se v druhé fázi svého života rozhodla jej opustit. Svůj druhý domov našla na úpatí himalájských kopců v severozápaní Indii údolí Kangra. Postavila zde několik domů, včetně svého. I přes svůj vysoký věk je Didi Contractor stále aktivní a své znalosti předává nejen místním ale i studentům architektury, kteří za ní jezdí z celého světa. Snímek se stal jedním z divácky nejúspěšnějších filmů loňského architektonického filmového festivalu v Rotterdamu.

 

UTERÝ 2. 10., 18:00, Muzeum umění Olomouc, Divadlo hudby

Bloki: film a navazující beseda s režisérem Konradem Królikowskim

Sociologická sonda do historických i současných bytových komplexů v Polsku (57 min., polsky/ anglické tit.)

Dokument Bloki svým tématem divácky velmi silně rezonoval na filmových festivalech v Rotterdamu a domácím Polsku. Je sociologickou sondou zaměřenou na výstavbu obřích bytových komplexů známých jako bloki, které vyrostly pod přísnými regulemi komunistické vlády a staly se domovem tisíců rodin. Film však není pouze historickou exkurzí do minulosti. Věnuje se progresivnímu rozmachu developerských projektů, který se pojí s výstavbou oplocených rezidenčních objektů slibujících svým obyvatelům zejména komfort a bezpečí. Autorem filmu je umělec, skladatel a pořadatel multimediálních výstav Konrad Królikowski.

 

Ozvěny: na konci října a v listopadu si pustíme další poklady:

ÚTERÝ 31. 10.2018, 18:00, Muzeum umění Olomouc, Divadlo hudby

Diller Scofidio + Renfro: Reimagining Lincoln Center and the High Line

Architektonická konverze v samém centru New Yorku od hvězdné trojky Elizabeth Diller – Ricardo Scofidio – Charles Renfro. Kdy i naše města pochopí, jaký potenciál mají i ty nejroztodivnější brownfieldy? (USA, 54 min., anglicky, anglické titulky, režie Muffie Dunn, Tom Piper)

Snímek pojednává o úspěšné revitalizaci The High Line, kdy se studiu Diller Scofidio a krajinnému architektu Jamesi Cornerovi podařilo unikátním způsobem spojit veřejný život s přírodou uprostřed pulzujícího New Yorku. Architekti zachovali historický prostor bývalé železniční trati, který přeměnili v bezpečnou zelenou oázu sloužící místním i turistům k aktivitám i odpočinku. Snímek věnuje pozornost také přestavbě Lincolnova centra, největšího kulturního komplexu na světě. Oba projekty byly dokončeny téměř paralelně a newyorští architekti si těmito projekty vysloužili pozornost odborníků i široké veřejnosti po celém světě.

 

ÚTERÝ 27. 11. 2018, 18:00, Muzeum umění Olomouc, Divadlo hudby

Bikes vs Cars

V Olomouci aktuální téma: kolony aut se prodlužují; potřebujeme víc cyklostezky nebo obchvaty? Zdá se, že na světě neexistuje velké město, které by vyřešilo otázku mobility pomocí osobních automobilů. (Švédsko, 88 min, 2015, anglicky s českými titulky, režie Fredrik Gertten)

S naprostou jistotou se dá říct, že dopravní zácpy nedokáže odstranit větší počet dálnic a nadjezdů. Stávající způsob organizování života ve velkých městech by se měl zásadně změnit a mělo by se přejít k systému, který bude více jízdních kol a posílenou veřejnou dopravu. Jenže co ovlivňuje magistráty, když se rozhoduje, zda vybudovat cyklostezku nebo most pro auta? Začíná být zřejmé, že silná automobilová lobby vede rozvoj měst do slepé uličky.

    

 

Kompletní program všech měst v České republice najdete zde.    

S přípravou nám letos finančně pomohl Olomoucký kraj.

Olomoučtí odborníci proti „svému“ ministru Staňkovi: Ničí kulturní dědictví

Tisková zpráva 

Odborná veřejnost Olomouce protestuje proti Antonínu Staňkovi v čele ministerstva kultury. Důvodem je role, kterou jako primátor města sehrává při prosazení výstavby mrakodrapu Šantovka Tower. Ten má navždy zničit historické panorama, které je jednou z hlavních devíz Olomouce.

Nečinnost při ochraně historického panoramatu, které se utvářelo po deset staletí, vyčítají Staňkovi experti i občanští aktivisté. Nesouhlas s jeho jmenováním do funkce šéfa kultury vyslovily například zapsaný spolek Za krásnou Olomouc či Iniciativa Občané proti Šantovka Tower. Proti kontroverznímu mrakodrapu se důrazně ohrazují také jednotlivé významné osobnosti kulturního a vědeckého života. Popularitě věžáku nepřidává ani skutečnost, že jeho kořeny vyrůstají z temného boje o tukový průmysl na přelomu tisíciletí.

Liknavost, nebo záměr?

Šantovka Tower je projekt soukromého developera a počítá s výstavbou 80 m vysoké budovy v ochranném pásmu památkové rezervace. V únoru 2015 Krajský soud v Ostravě zrušil výškové omezení nové výstavby, ale zároveň varoval před absencí jakékoli regulace. Stavební zákon v takové situaci předpokládá vydání dočasné stavební uzávěry, kterou doporučil i Nejvyšší správní soud v Brně. Rada města Olomouce v čele s primátorem Staňkem však o připravené a projednané uzávěře již déle než dva roky vůbec nejedná. Tři roky připravovanou změnu územního plánu, jež má trvale obnovit výškové limity, pak rada ani nedoporučila zastupitelstvu ke schválení. „Svou soustavnou nečinností vytváří primátor Staněk developerovi dostatečný prostor pro získání stavebního povolení. Do ministerské funkce tak přišel v okamžiku, kdy nešťastné realizaci již téměř nic nestojí v cestě,” tvrdí David Helcel z Iniciativy Občané proti Šantovka Tower. „Vyjadřujeme rozčarování z toho, že právě Antonín Staněk bude šéfovat české kultuře.” Michaela Johnová Čapková ze spolku Za krásnou Olomouc, který sdružuje historiky, architekty a další experty, souhlasí: „Ministrem byl neměl být někdo, kdo jako primátor dovoluje ve svém městě kulturní dědictví devastovat.”  A Martin Kadrman, viceprezident Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, soudí: „Město by mělo vyslyšet doporučení Nejvyššího správního soudu a stavební uzávěru ihned vyhlásit. Současný postoj samosprávy je zcela nezodpovědný.“

Vědecké kapacity proti mrakodrapu

Mrakodrap poškodí výškovou siluetu Olomouce nenávratně. Projekt odporuje zákonu o památkové péči,“ upozorňuje historik architektury, univerzitní profesor Rostislav Švácha. Proti výškové budově se na nedávném jednání zastupitelstva vyjádřili i další významní vědci: emeritní rektor Univerzity Palackého Josef Jařab označil narušení panoramatu téměř za zločin. Zásadní nesouhlas s výstavbou vyslovili také dlouholetý ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal či pedagog a dlouholetý ředitel Národního památkového ústavu Josef Štulc, který říká: „Zatímco měst s výškovými budovami přibývá a jsou jich tisíce, Olomouc je jediná a výjimečná a mrakodrapy ji mohou naprosto pokazit.“ A ředitel přerovského Muzea Komenského Radim Himmler doplňuje: „Tvář historické Olomouce se nám shodou šťastných náhod dochovala ve fascinujícím rozsahu. Rozum zůstává stát nad tím, proč si Olomoučané nechají tuto komparativní výhodu dobrovolně ničit postupným budováním výškových staveb. Před negativními ekonomickými dopady varuje opoziční zastupitel za hnutí ProOlomouc Tomáš Pejpek: „Mrakodrap bude vizuálně konkurovat památkám a oslabí pocit návštěvníka z jedinečné historie královského města. Nemluvě o frustraci veřejnosti z nerovnosti před zákonem, kdy běžný občan nesmí v ochranném pásmu realizovat ani malou nástavbu, zatímco jinému povolí mrakodrap.“ 

Iniciativa Občané proti Šantovka Tower je volné sdružení architektů, urbanistů a příbuzných odborníků pro ochranu historického panoramatu Olomouce. Kontakt: David Helcel, tel. 776 361 159
https://www.facebook.com/obcaneprotisantovkatower/

 Zdroj: ZKO, 13. 8. 2018

Tisková zpráva: Ani demonstrace pod okny primátora s olomouckými radními nehnula

Vizualizace Šantovka Tower v nové poloze – Zdroj: Studie viditelnosti objednaná investorem, zpracovaná Katedrou geoinformatiky PřF UPOL, nic jiného investor na svět nepustil.

V pondělí 16. 7. 2018 proběhlo na Horním náměstí v Olomouci veřejné shromáždění vyzývající vedení města, aby zabránilo stavbě 78 m vysokého obytného domu v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Během demonstrace upozornil architekt David Helcel na střet zájmů primátora a čerstvého ministra kultury Antonína Staňka v jedné osobě: „Není udržitelné, aby jako ministr kultury, který má o národní kulturní dědictví pečovat, zároveň jako primátor města Olomouce svou dosavadní nečinností umožňoval přípravu výstavby Šantovky Tower, která má natrvalo zdevastovat historický obraz druhé nejvýznamnější památkové rezervace v zemi.“

Následně na středečním jednání 18. 7. rada města Olomouce ve věci vydání stavební uzávěry v lokalitě Šantovky Tower opět žádné usnesení nepřijala. Nutná nadpoloviční většina všech členů rady nehlasovala ani pro, ani proti vydání již dva roky připraveného územního opatření. Iniciativa Občané proti Šantovka Tower, která demonstraci pořádala, přitom připomněla, že vydání stavební uzávěry je standardní postup podle stavebního zákona, který vedení města doporučil také Nejvyšší správní soud. „Neustálé odkládání rozhodnutí v radě i zastupitelstvu svědčí o nerozhodnosti a nedostatku politické vůle vedení města hájit veřejný zájem,“ dodává Helcel.

Absenci výškové regulace nad lokalitou Šantovky měla v červnu definitivně napravit Změna 2 územního plánu. Ta však o tři hlasy v červnu tohoto roku neprošla olomouckým zastupitelstvem. Investor má navíc v ruce už čtvrté kladné stanovisko magistrátních památkářů. První dvě zrušil pro nezákonnost Olomoucký kraj, přezkum třetího kladného stanoviska znepřehlednil investor napadením právní existence plošné památkové ochrany Olomouce. Za stanovisky stojí jediná úřednice, Mgr. Vlasta Kauerová, která jako výkonný památkář zastává názor zcela odlišný od postoje MK ČR, Národního památkového ústavu nebo magistrátního Odboru koncepce a rozvoje.

ZKO, 18. 7. 2018

Veřejné shromáždění proti Šantovka Tower

Na nemožný prázdninový termín se sešlo překvapivě asi 150 lidí (podle vyváženého názoru Olomouckého deníku padesát). Všem děkujeme i za Iniciativu X ŠTW za účast! Hlavní motto: vydejte stavební uzávěru-schvalte změnu plánu-zastavte šantovku tower!!.. vše adresováno vedení města, které má tu možnost neblahý vývoj zvrátit.

Další slogan, který se nesl demonstrací už před pěti lety: „Kdo se k mrakodrapu hlásí, nedostane naše hlasy!“ Tehdy byla ve vedení ODS a opravdu v následujících volbách potřebné hlasy nedostala, dnes je na řadě ČSSD… tak uvidíme. Ve středu 18. 7. 2018 zasedá Rada.

Pokud nemáte jasno, koho volit, a příběh Šantovky by vám mohl pomoci, pak vězte, že se nebáli vyslovit svůj nesouhlas zástupci lidovců, pirátů, starostů, bývalých Občanů pro Olomouc, TOP 09,  hnutí ProOlomouc a zelených.

Architekt David Helcel, zakladatel Iniciativy zmínil kontroverzní osobu jednoho z investorů, p. Richarda Morávka a ostudnou roli šéfky odboru památkové péče paní Mgr. Vlasty Kauerové.

Zazněla výzva primátorovi a mini-stru kultury p. Antonínu Staňkovi: „není možné pečovat na ministerstvu o kulturní dědictví naší země a zároveň na radnici fakticky podporovat šantovku tower-neudržitelný střet zájmů však lze vyřešit jednoduše a elegantně-zastavte Šantovku Tower!“

Odborné argumenty i širší celospolečenský pohled přinesli hosté z akademické sféry – prof. Pavel Zatloukal, prof. Rostislav Švácha, prof. Jiří Lach a architekt Martin Lubič za Klub architektů Olomoucka.

       

 

A ještě fotky Zdeňka Sodomy:

ZKO 17. 7. 2018

Olomoučtí architekti proti Šantovka Tower

Publikujeme Otevřený dopis Klubu architektů Olomoucka adresovaný vedení města ve věci připravované výškové stavby „Šantovka Tower“

Vážený pane primátore,

vážení radní a zastupitelé města Olomouce,

je to více jak 5 let, co jsme jako profesní skupina otevřeným dopisem naléhavě žádali vaše předchůdce o ochranu města před záměrem vybudovat v blízkosti historického centra výškovou stavbu "Šantovka Tower".

Měli jsme 3 hlavní důvody, pro které stále považujeme tuto stavbu za nežádoucí:

1) nevratně poškozuje urbanistické a architektonické hodnoty, kulturní dědictví

2) je v rozporu s pravidly

3) je neetická

Vaše neochota přijmout změnu územního plánu, která by konečně odvrátila tuto hrozbu, je pro nás velikým zklamáním.

Obzvláště bolestné je opakované selhání nevyšší autority ve vedení města, po Martinu Novotném, Martinu Majorovi i Vás, pane primátore Antoníne Staňku.

Kdo jiný by měl dokázat chránit město před jeho zbytečným poškozením, zvláště, můžete-li se opřít o celou řadu objektivních faktů, odborných posudků, včetně jednoznačného stanoviska Ministerstva kultury, které je zřizovatelem státní památkové péče.

Od naší první výzvy uběhlo bez mála dva tisíce dnů. Podle našich informací je otázkou již jen pouhých desítek dnů, kdy svým dosavadním postojem umožníte investorovi dokončit územní řízení, ve kterém mu bude nevratně otevřena cesta k naplnění jeho záměru.

Pane primátore, v těchto dnech jste převzal do své péče ministerstvo kultury. Je to podruhé v novodobých dějinách, po osvíceném Pavlu Dostálovi, kdy je kultura svěřena opět do rukou Olomoučana. Nedovolte prosím, aby toto období bylo spojováno se selháním elit, neschopných chránit jedinečné kulturní dědictví tohoto krásného města.

V Olomouci 12. července 2018

Hana Bělařová, Tomáš Borek, Petr Daněk, Stanislav Duroň, Jiří Finger, Pavel Fryčák, Michal Giacintov, Pavel Grasse, David Helcel, Vít Janků, Vojtěch Jemelka, Daria Johanesová, Radek Liška, Martin Lubič, Tomáš Machovský, Petr Malý, Miroslav Malý, Jan Mléčka, Petr Nosál, Marek Novák, Milan Obenaus, Tomáš Pejpek, Jan Polách, Pavel Pospíšil, Jan Pospíšil, Otto Schneider, Petr Skoumal, Jan Šmoldas, Ondřej Spusta, Stašek Žerava

Demonstranty proti své vůli

Zveme všechny příznivce krásné Olomouce (anebo odpůrce věžové obytné stavby  v ochranném pásmu MPR) na druhé veřejné shromáždění.

Vývoj kauzy, kterou bedlivě sledujeme a snažíme se aktivně ovlivňovat už od roku 2012, opět dohnal Iniciativu Občané proti Šantovka Tower k nejzazšímu řešení, veřejnému shromáždění.

 

Před pěti lety se sešla početná skupina demonstrantů v momentě, kdy Odbor památkové péče  Magistrátu města Olomouce vydal pro uvažovanou stavbu kladné stanovisko. Z hlediska památkové péče a dosavadní praxe rozhodování o nemovitostech v ochranném pásmu památkové rezervace to bylo něco nehorázného.

foto: Jindřich Andrš

Totéž „památkářské“ stanovisko dvakrát pro nezákonnost zrušil nadřízený Krajský úřad. Třetí kladné stanovisko zrušeno nebylo, protože mezitím investor (naštěstí neúspěšně) napadl samotnou existenci plošné památkové ochrany města.

Nyní má v investor v ruce v pařadí již čtvrté (!) kladné stanovisko od těch samých památkářů, pro stavbu mírně posunutou, avšak stejně vysokou a stále na území ochranného pásma MPR. Svému cíli je tak opět o krok blíž.

Své požehnání dali stavbě rovněž zastupitelé, kteří nedávno hlasovali proti schválení změny územního plánu, jež by do lokality Šantovky vrátila výškové limity, platné pro ostatní investory na území celého města.

Existují přitom nástroje samosprávy, které mohou neblahý vývoj zvrátit, tak, aby námi volení zástupci začali hájit veřejný zájem.  Právě ochrana panoramatu takového významu, jakým je silueta historického jádra Olomouce, je deklarovaným veřejným zájmem.

Podpořte názor Mnisterstva kultury ČR, olomouckého Národního památkového ústavu , odborníků, kterým budoucnost Olomouce leží na srdci a všech ostatních, kteří nerovnováhu mezi nekontrolovaným dravým „rozvojem“ a zdravou úctou k historii a památkovým hodnotám města vnímají zcela přirozeně.

Jste srdečně zváni!

ZKO, 9. 7. 2018

Začínáme slavit sto let české státnosti. Zatím s dětmi

ARCHITEKTURA DĚTEM

Pro děti jsme připravili (a s dětmi vyzkoušeli) interaktivní výtvarný program, který je přenese do éry první republiky

 

  • povídáme si o architektuře (Co to vlastně je?), učíme se na ni pozorně dívat a modelujeme jejím prostřednictvím povědomí o českých dějinách
  • vycházka od olomoucké radnice (Co všechno se v radnici odehrává?) přes Dolní náměstí k tržnici a do míst, kde měla za první republiky vyrůst radnice nová (My si navrhneme svoji vlastní!)
  • s interaktivními pomůckami si ve skupinové práci přiblížíme, co zažíval český národ a co Olomoučané po vzniku Československa (Co je to demokracie? Zkusme si to!, Nebyli tu jenom Češi…, návštěva T. G. Masaryka, …)

Další vycházku pro děti a rodiče plánujeme na 3. 9. 2018 v 16:00. Přihlášky je možné zasílat na adresu krasnaolomouc@gmail.com

Rostislav Švácha převzal Cenu Františka Palackého. Blahopřejeme!

 
Ve středu 13. června 2018 v kapli Božího těla udělila Univerzita Palackého pojedenácté ve své novodobé historiiCenu Františka Palackého. Při příležitosti 220. výročí narození tohoto významného historika a obrozence ji z rukou rektora Jaroslava Millera dnes v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP převzal Rostislav Švácha, přední český historik a teoretik umění a architektury.
 
Původem Pražan, Rostislav Švácha už téměř tři desetiletí působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Katedru dějin umění Filozofické fakulty UP vedl v letech 2014–2017, dodnes je jejím členem. Současně působí v Ústavu dějin umění AV ČR. Svůj profesní život zasvětil studiu architektury 17.–21. století.
 
Velký potlesk sklidila Šváchova slavnostní přednáška nazvaná Dějiny umění bojující. Profesor vysvětlil, co jej v jeho vědecké kariéře dostrkalo do pozic „aktivisty“ – neschopnost a neochota úředníků a politiků naslouchat názorům odborníků. „S Olomoucí a olomouckou univerzitou mě spojuje velmi těsné pouto. Některé mé aktivity ve prospěch olomouckých památek i ve prospěch kvalitní současné architektury všichni nadšeně nevítají, proto je pro mě Cena Františka Palackého velkou vzpruhou. Zpět do pomyslné věže ze slonové kosti se už nevrátím. Můj motiv zůstat na cestě aktivismu spočívá i v tom, že si velmi přeji, aby předměty mého zájmu zůstaly zachovány,“ řekl Rostislav Švácha. Dodal, že část z ocenění, které je spojeno s finanční odměnou 50 tisíc korun, předá sdružení pro kulturu, urbanismus, památkovou péči a životní prostředí Za krásnou Olomouc, ve kterém působí.
 
ZA TOTO ROZHODNUTÍ MOC DĚKUJEME, SLIBUJEME, ŽE FINANCE UŽIJEME NA TO, ABY OLOMOUC BYLA CO NEJKRÁSNĚJŠÍ!
 

Rostislav Švácha využívá své znalosti moderní architektury i odbornou autoritu jednak k poznání barokní architektury, jednak k rehabilitaci okrajových či opomíjených témat, jako je například sportovní architektura v publikacích Start či Naprej. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, v roce 2014 cenu Mezinárodního olympijského výboru Sport et Art, v roce 2015 pak Cenu České komory architektů. Jeho kniha Paneláci, kterou napsal společně s Lucií Skřivánkovou, získala v roce 2018 cenu Magnesia Litera za nejlepší dílo naučné literatury. Jako představitel spolku Za krásnou Olomouc využívá svou odbornou autoritu i na podporu a k prosazování ochrany významných staveb vzniklých ve 20. století.

 „Rostislava Šváchu a jeho ohromující dílo snad není ani potřeba představovat, jeho žáci jsou dnes rozeseti po celém světě. Publikoval řadu zásadních monografií a studií. Osobně mě snad nejvíce zaujaly jeho publikace z nedávné doby, například Naprej, zabývající se analýzou sportovní architektury v historické perspektivě,“ uvedl Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého.

Slavnostního aktu a přednášky prof. Rostislava Šváchy se účastnili jak akademičtí pracovníci olomoucké univerzity a jiných vysokých škol, tak zástupci statutárního města Olomouce, Olomouckého kraje a Hodslavic, rodné obce Františka Palackého.

Cena Františka Palackého je oceněním vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, které přispívají k prestiži České republiky a Univerzity Palackého. Byla zřízena k příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého 14. června 1998. Uděluje ji jménem univerzity zpravidla jednou za dva roky rektor UP. Na odměnu 50 tisíc korun přispívá Obecní úřad v Hodslavicích a Městský úřad v Neratovicích. Mezi doposud oceněné patří například amerikanista a emeritní rektor Josef Jařab, kardinál Tomáš Josef Špidlík, historik Josef Polišenský či odborník na ústavní právo Pavel Rychetský. 

Zdroj: ZKO a zpráva UP Milady Hronové.

Pavel Konečný … k privatizaci památkové a urbanistické hodnoty

S laskavým svolením otiskujeme příspěvek Pavla Konečného, jenž zazněl na zasedání zastupitelstva města Olomouce 4. 6. 2018

V Olomouci jsem se narodil a prožil zde téměř sedmdesát roků svého života. Také svým profesním působením  jsem se usilovně snažil ovlivňovat  kulturu  našeho  města, prezentovat a uchovávat  jeho jedinečné historické, urbanistické i  památkové hodnoty:  16 roků jako vedoucí a dramaturg olomouckého Divadla hudby a potom 19 roků jako odborný pracovník  Památkového  ústavu, z  toho posledních pět  roků (1995 -2010) jako jeho územní ředitel. Ve svém diskusním příspěvku chci apelovat  na  zabránění neodůvodněného a ve všech ohledech jednoznačně  nepříznivého  záměru výstavby tzv. „specifické výškové dominanty„  nazývané  současnou vytříbenou hanáčtinou  „Šantovka Tower“.  Nechci zde snášet  odborné argumenty pro  negativní pohled na tento záměr. Jen doporučuji porozhlédnout se po  blízkém zahraničním okolí  a poučit se z jiných zkušeností  při řešení obdobných problémů.

Chci  zde připomenout  studii  profesora Hanse Sedlmayera z doby, kdy mu šlo o naléhavou záchranu ohroženého Salzburku –  knížku nazvanou „Demolovaná krása“  (Die demolierte Schönheit) , kterou vydal před 50 lety  (v r. 1965).  Tenkrát se také začaly zvedat  nad  rodištěm W. A. Mozarta (1759 -1791) výškové stavby. Jako jedna z prvních  –  Hotel Evropa. Budova byla dokončena v 50. letech 20. století přes nesouhlas památkové péče ve formulaci tehdejšího konzervátora Salzburska dr. Theodora Hoppeho. Hotel na Rainerstrasse nedaleko hlavního nádraží, vysoký 56 metrů, byl vskutku první výškovou stavbou v Salcburku, ale po něm následovala  v rychlém sledu hektická výstavba dalších výškových budov. V průběhu času se často diskutovalo o této budově,  o níž mnozí psali jako o  „skvrně Salzburgu“ a místní občané ji nazvali:  „Mozarts Zigarettenkiste“  (Mozartova cigaretová krabice).  Rozhodnutí obecní rady o demolici budovy z roku 1995 však nebylo realizováno a o čtyři roky později byla budova  kompletně zrekonstruována.

Dnes stále čtyřhvězdičkový hotel láká  klienty těmito slogany na svých webových stránkách:

Naše Salzburská nejvyšší budova vás potěší fantastickým výhledem na město Amadea  Mozarta a jeho světově proslulé památky.

Ať už jste v Classic, Executive nebo Superior Executive pokoji,  každý z nich nabízí opravdový komfort. Vyberte si mezi pokoji na 13 – ti podlažích, většinou s nádherným výhledem na staré město Salzburg

Došlo zde tehdy  k tomu, co by nás zajisté čekalo v Olomouci také … k privatizaci  památkové  a urbanistické hodnoty a krásy historického města. Pohled na něj bez rušivého vlivu „specifické  výškové stavby“ je totiž logicky umožněn výhradně  a  pouze  některým – vybraným  obyvatelům či návštěvníkům  této výškové dominanty.  Ostatní  obyvatele o tento pohled naopak jednoznačně ochuzuje.

Profesor Hans Sedlmayer  tenkrát před lety  upozorňoval  na hrozící nebezpečí pro architektonické památky  historických měst, jak je formuloval  již v roce 1918  Max Dvořák, který ve svém  „Katechismu památkové péče“ podrobně psal jak zabránit  nesmyslnému  ničení svědků minulosti:

Ta  největší nebezpečí  jasnozřivě spatřoval:

  1. V nevědomosti a v indolenci
  2. V hrabivosti a podvodech
  3. Ve špatně pochopených pokrokových idejích a požadavcích současnosti
  4. V nevhodných okrašlovacích a novotářských touhách, v umělecké    nedovzdělanosti  nebo namyšlenosti

Jak vidět, ta nebezpečí zůstávají i po sto letech stále stejná.  Pevně doufám a věřím, že se odsouhlasí  navrhovanýá Změna II. Územního plánu Olomouce s uvedenými limity výšky zástavby a  s vyloučením  výstavby specifické  výškové dominanty,  a že tak i nadále  zůstane pro nás i pro příští generace

… „ korouhví této krajiny tiché a svěcené toliko a pouze žlutavý kostel,  co vlá na hoře zelené“.

Pavel Konečný, 4. 6. 2018″

 

Děkujeme Mgr. Konečnému za skvělý příspěvek. Těm co váhají potvrdíme, že autorem citované básně je Jiří Wolker. Trávil spoustu času v domě své babičky stranou svatokopeckého chrámu a panorma města vnímal ještě jako prakticky nedotčené. Tam se vracet netřeba, ale netřeba také kazit je stále víc. A vzdor své pokrokovosti, jistě by se Wolker velmi divil, vida, že naše pokroková doba hodlá přetnout ke žlutavému kostelu prastarou alej vedoucí.

 

 

OSOBNOSTI na zasedání červnového zastupitelstva/ aneb Olomouci třpytivých pozlátek netřeba

 

Spolek Za krásnou Olomouc pozval na zasedání olomouckého zastupitelstva 4. 6. 2018 osobnosti, jež s ním sdílí znepokojení nad nedostatečnou ochranou památkových hodnot města. Všichni vystoupili s hutnými (museli se vejít do pěti minut), poutavými a silnými příspěvky. Je nám líto, že jejich přítomnost a váha slov zaštítěná erudicí a silnou vazbou k Olomouci nepřesvědčila dostatečný počet zastupitelů. Představíme Vám je a publikujeme rovněž některé z řečí.

Za Olomoučany se do diskuse přihlásili

  Mgr. Michal Bartoš, PhD./  Ekolog a pedagog se zájmem o téma enviromentální etiky a veřejného prostoru, od roku 1989 zaměstnanec Odboru životního prostředí MMOL, přes vedoucího Oddělení ekologické výchovy se dostal v roce 2007 do pozice ředitele Centra ekologických aktivit Sluňákov, dnes již celostátně respektované instituce, v jejímž čele stojí dodnes. Také jeho vazba na architekturu je přímá – výsledky práce nesou prestižní ocenění Grand Prix architektů 2007 a dokonce nominaci na evropskou Cenu za architekturu – cenu Miese van der Rohe. V roce 2014 obdržel s kolegy Cenu města Olomouce za počin roku (Dům přírody).

Prof. PhDr. Josef Jařab, CSc, dr. H. c./  Český amerikanista, literární historik a teoretik, překladatel a bývalý senátor, první porevoluční rektor Univerzity Palackého v Olomouci, následně rektor Středoevropské univerzity. Působil jako hostující profesor na řadě zahraničních univerzit. Byl členem rady a zastupitelstva v Olomouci v porevolučních letech, později ve dvou volebních obdobích senátorem Parlamentu České republiky.  Získal Cenu primátora města Olomouce 2015! V roce 2017 převzal z rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Mgr. Pavel Konečný/  Významná osobnost kulturního a památkářského prostředí Olomouce, absolvent FF UPOL, v letech  1975 – 1989 vedoucí Divadla hudby Okresního kulturního střediska v Olomouci, od roku 1991 působil na místním památkovém ústavu, v letech 2005 – 2010 zastával pozici  ředitele NPÚ, ú. o. p. v Olomouci. Etabloval se jako sběratel a popularizátor tvorby naivního či inzitního umění.

Jako hosté a odborní konzultanti vystoupili

Doc. Josef Štulc/ Čelný představitel památkové péče České republiky zabývající se teoretickými otázkami ochrany památek a metodami praktické péče. V letech 1990–2002 byl ředitelem Státního ústavu památkové péče. Do roku 2009 pracoval jako vedoucí konzervátor Národního památkového ústavu. Je viceprezidentem Českého národního komitétu ICOMOS a předsedou Pracovní skupina pro památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a pro památky žádající o zápis na tento Seznam. Je členem Vědecké rady pro státní památkovou péči Ministerstva kultury.

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc./ Přední historik umění a architektury, vysokoškolský pedagog. Je absolvent olomoucké univerzity (1971-1976) a od porevolučních let působí na místní Katedře dějin umění. Reprezentuje rovněž Ústav dějin umění České akademie věd. Ve svých pracích se zaměřuje na architekturu 17. až 21. století. Je respektovanou osobností české i mezinárodní teorie architektury. V roce 2013 získal hned dvě zásadní ocenění: Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury a Poctu České komory architektů za rok 2013. Publikoval stovky vědeckých prací a knih, z nichž – namátkou – ta poslední, (mapující poválečnou panelovou výstavbu) získala v tomto roce (2018!) prestižní cenu Magnesia Litera.

Prof. Pavel Zatloukal/  Přední český historik umění, specialista na architekturu 19.-20. století, dlouholetý ředitel Muzea umění Olomouc, pátým rokem na odpočinku. Několik let byl členem olomouckého zastupitelstva a rady. I on je držitelem prestižního ocenění Magnezia litera za poutavou knihu (nejen) o olomoucké historii, Příběhy z dlouhého století. Není většího znalce olomoucké architektury. V roce 1998 získal Cenu města Olomouce v oblasti kultura, v roce 2012 v Cenu města Olomouce Počin roku.

Náš pohled podpořili také senátor MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.

 

 

a poslanec Bc. Vojtěch Pikal

 

 

 

Nejedno oko nezůstalo suché, když promluvil olomoucký občan p. Jaroslav Krátký o tom, že v Londýně mají také mrakodrapy a že pařížská Eifelovka byla v počátcích své historie rovněž odmítána. Na to se nedalo říci nic jiného, než že Šantovka Tower je prostě moc malá; že bychom měli, když to teď  jde, usilovat o věžák alespoň od půl kilometru výše. Jinak hrozí, že Olomouc zůstane avizovaným skanzenem a propadne se do provinčnosti nižší, než v jaké se nachází nyní. Tedy jen houšť a stále výš!

ZKO, 7. 6. 2018

 

Zde příspěvek bývalého ředitele NPÚ, ú. o. p. v Olomouc, Pavla Konečného

V minulosti podporu naší iniciativě vyjádřili také:

Osobnosti proti …