Kolektivní bydlení – mrtvá vize?

 

Zveme na další večer z cyklu Divadla architektury, tentokrát na doprovodný program k výstavě Bydlet spolu/ České kolektivní domy

Čtvrtek 30. 11. 2017 v 18.00 v Divadle hudby (Denisova 47)

Jak to vlastně bylo s olomouckým „hotelákem“?  Peripetie olomouckého domu hotelového bydlení od počátečního nadšení až k úsměvné skepsi si přiblížíme prostřednictvím archivních materiálů, výpovědí pamětníků a krátké divadelní skeče v podání členů spolku Za krásnou Olomouc. V druhé polovině večera se podíváme, zda má koncept kolektivního bydlení nějaké pokračovatele v současnosti. Říkají vám něco pojmy coops, cohousing, Baugruppe nebo sdílené bydlení? 

Pořádáme ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc

S ohledem na naše zvýšené výdaje na obnovu pamětní desky Rudolfa Eitelbergera jsme zavedli vstupné, ale ryze dobrovolné! Děkujeme za každou korunku!

 

Cena Rudolfa Eitelbergera 2017 zná své vítěze!

Přehlídku, která mapuje to nejlepší z architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouckém kraji za uplynulé dva roky, provázely letos hned dvě jubilea. To malé upozorňuje na již pátý ročník soutěže, to velké, dvousetleté, na datum narození Rudlofa Eitelbergera (1817-1885), jehož jméno cena nese. Tento olomoucký rodák se zcela nesmazatelně zapsal do dějin kulturní Evropy. Byl aktivním komentátorem architektonického dění, redaktorem Wiener Zeitung. Lze jej považovat za otce památkové péče a muzejnictví v Rakousku-Uhersku. Založil a řídil vídeňské uměleckoprůmyslové muzeum (dnešní populární MAK). Jako vůbec první profesor ději umění ve Vídni se zasloužil o rozvoj studijního oboru, který má své následovníky na dnešních katedrách dějin umění v Praze, Brně a Olomouci.

Každý ročník prezentuje názory nezávislé komise, která zahrnuje přední české architekty, historiky umění, odborníky a úředníky městské i státní správy s vazbou na sledovanou oblast. Počínaje letošním rokem se účastníkem poroty pro funkční zpětnou vazbu s Městem stává také člen rady nebo zastupitelstva města, v jehož kompetenci je právě urbanismus nebo rozvoj města Tentokrát rozhodovali Kateřina Bečková, Jana Křenková, Jitka Ressová, Rostislav Švácha (předseda poroty), František Chupík, David Mareš, Pavel Nasadil a Aleš Jakubec. Komise letos z necelých čtyřiceti vytipovaných staveb na místě prohlédla asi patnáct realizací, z nichž doporučila nominovat sedm do finále. Architektka Jitka Ressová komentuje vítězného laureáta Ceny R. Eitelbergra 2017, kapli sv. Františka z Assisi v Olomouci, jejíž interiérové úpravy se ujal autorský kolektiv architektů Vojtěcha Jemelky, Jana Mléčky, Jiřího Marka a výtvarníků Petera Demeka a Jana Jemelky:

Každé zdařilé architektonické dílo je výsledkem výjimečné spolupráce investora a architekta. Výběr architekta, tentokrát mladého týmu, důvěra v něj, podpora a bezesporu i odvaha jít do zásadní proměny je obdivuhodná u investora – Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Olomouci v čele se sestrou představenou. U architektů je to pak vědomá práce s prostorem a jeho proměnou.  Střídmé materiálové řešení podporuje proměnu nevelkého prostoru kaple a přináší nečekanou velkorysost. Změnu dispozice liturgického prostoru podporuje centrální kovový lustr. Tento významný prvek interiéru spolu s dalšími vstupy výtvarníka Petera Demka jsou velmi zdařilou prací s ornamentem, které obohacují interiér a propojují soudobý architektonický vstup s výzdobou stěn a kleneb novorománské kaple.“                                                      

 

Zbylých šest nominací nám přiblíží slova dalších komisařů:

2/ Rehabilitace vily Eduarda Šrota v Olomouci Miroslav Pospíšil (atelier-r)

František Chupík: „Obnova vily Eduarda Šrota pečlivě připravovaná už od roku 2011 proběhla s respektem k památkovým hodnotám stavby, například kvalitně provedeným restaurováním sgrafitové omítky, repasí oken i dalších prvků fasád. Změněná obytná funkce objektu na pracovní prostředí architektonické kanceláře iniciovala aktuálně provedené jednoduché a čisté architektonické řešení nového vybavení, které vhodně vyvažuje bohatost detailů historické stavby. Celkově kladný výsledek stavebního zásahu ukončil chátrání vily kultivovaným architektonickým vstupem s příkladně odvedenými udržovacími pracemi na památce.“

 

3/ Fotbalová tribuna v Olomouci – Řepčíně / Barbora Šimonová a Petra Gajdová

Rostislav Švácha: „Přestavba tribuny fotbalového stadionu v Olomouci-Řepčíně od mladého olomoucko-pražského dua Petra Gajdová-Bára Šimonová poskytuje dobrý příklad architektury, jež byla pořízená sice z veřejných prostředků, ale za relativně nevelkou částku. Ze staré tribuny autorky ponechaly všechny prvky, které pokládaly za hodnotné, v čele s ocelovou konstrukcí střechy nad hledištěm. Nové části pak daly provést z laciných, esteticky však působivých materiálů, v linii, které se u nás už dlouho říká lo-tech. Při návštěvě poroty zaplnili plochu stadionu trénující fotbalisté a také to přispělo k příznivému dojmu porotců z této nenákladné, a přece výrazné stavby.“

 

4/ Rodinný dům manželů Francových v Lošově/ MOLO architekti/ Patrik Zamazal, Tereza Kučerová

Kateřina Bečková: „Návrh rodinného domu na okraji obce Lošov je tvarově prostou obdélnou dřevem obloženou stavbou na mírně svažitém terénu. Nevelký rozsah parcely si vyžádal velmi důmyslné řešení jak vnitřních prostor domu, aby uspokojil potřeby rodiny stavebníka, tak venkovních částí domu (terasy), aby členům rodiny umožnil co nejširší využití zbývajícího zahradního prostoru. Architekti se zadání zhostili s invencí, která vyniká účelností, úsporností i vizuální jednoduchostí za použití kvalitního řemeslného provedení.“

 

5/ Památník Jednoty bratrské v Přerově/ nazemi architekti/ Zbyněk Musil, David Zajíček, Petra Vlachynská, Lucie Komendová, Miloslav Flašar

Jana Křenková: „V prostoru mezi Tyršovým mostem, který získal cenu Rudolfa Eitelbergera v roce 2013, a historickým jádrem města vzniklo kultivované veřejné prostranství, zprostředkující historický odkaz místa a podtrhující jeho jedinečnost. Pozoruhodný je přitom vývoj celého projektu, kdy byl na místě původně vyprojektovaného parkoviště navržen na základě unikátních archeologických nálezů základů staveb duchovního centra Jednoty bratrské projekt památníku, jehož řešení vzešlo z architektonické soutěže.

 

6/ Expozice Lovecko-lesnického muzea na zámku Úsov/ Rusina Frei Architekti/ Martin Rusina, Martin Frei, Markéta Poláčková, Daniela Vaníčková, Alena Hrabětová, Jaroslava Cábová

Architekt Pavel Nasadil : „Úprava expozice Lovecko-lesnického muzea na zámku Úsov je svěžím počinem, který citlivě a s omezenými prostředky pracuje se stávajícím fondem lichtenštejnských sbírek a inteligentním uspořádáním a doplněním soudobými prvky vzniká poutavá interaktivní expozice oslovující všechny věkové vrstvy.“

 

7/ Den architektury 2016 v Šumperku!/ at21/ Zbyněk Mrkus, FRACTAL Architects / Zdeněk Dohnálek, Radan Volnohradský a Šumperský okrašlovací spolek

David Mareš: „Porota oceňuje bohatý Den architektury 2016 v Šumperku, který zorganizovali původem šumperští architekti Zdeněk Dohnálek, Zbyněk Mrkus a Radan Volnohradský ve spolupráci s Šumperským okrašlovacím spolkem. Program obsahoval různorodé aktivity od přednášek, workshopů, zpřístupnění výjimečných staveb až po intervenci ve veřejném prostoru. Spolek podporuje zájem veřejnosti o urbanismus a architekturu nejen pořádáním Dne architektury, ale kontinuálně po celý rok a je tak pro život Šumperka přínosem. Porota se rozhodla ocenit činnost spolku přes to, že nejde o realizaci konkrétní stavby, protože bez zájmu veřejnosti o kvalitní urbanismus a architekturu a bez schopnosti je rozeznat se vystavěné prostředí nezlepší.


Autory výtvarné podoby ceny jsou již tradičně sochař Jaroslav Koléšek a grafik Zbyněk Baladrán. Vítězové si artefakty osobně převzali na slavnostním vyhlášení v Divadle hudby (MUO OLOMOUC) v neděli 2. 10. 2017 v rámci festivalu Den architektury.

Blahopřejí organizátoři – spolek Za krásnou Olomouc!

Olomouc – Současné Polsko hledá svou architektonickou tvář

Zveme na další program divadla architektury, tentokrát se schoval i pod křídla Dnů architektury.

Jak se dnes staví v Polsku? Příklad revitalizace průmyslového města a jeho proměny v kulturní centrum příjemné pro život. Novostavby jako výzva i past dnešních polských měst. Přednáška Filipa Springera, předního polského novináře a fotografa, autora knižních reportáží zaměřených na poválečnou a současnou architekturu.

Sraz: út 3. 10., 18.00, Muzeum umění Olomouc – Divadlo hudby

 

Den architektury

Spolek Za krásnou Olomouc se od prvního ročníku, tedy od roku 2011, pravidelně přidává k organizaci celostátních, ba dokonce celosvětových oslav Dne architektury. Na přelomu září a října provázejí stovky architektů, teoretiků, historiků umění a mnohých dalších tisíce zájemců z řad veřejnosti po vybraných místech po celé republice.

Olomoučané už si zvykli na pestrý program v režii našeho spolku. Všechny vycházky, výlety a exkurze jsou bezplatné. Jednou za dva roky korunuje olomoucké Dny architektury slavnostní vyhlášení Ceny Rudolfa Eitelbergera za kvalitní počin v oblasti architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouckém kraji.

Festival Den architektury inicioval a dosud zastřešuje pražský spolek KRUH, jehož zakladatelka, architektka Marcela Steinbachová, získala v roce 2016 za popularizaci architektury titul Architekt roku a Kruh jako spolek také cenu České komory Architektů za Výjimečný počin.

Máte nápad, kudy by měla vést vycházka v příštím roce? Napište nám! krasnaolomouc@gmail.com

Cena Rudolfa Eitelbergera

Spolek Za krásnou Olomouc se už od počátku své existence (2007) snaží kromě diskutabilních kauz usměrňovat veřejnou debatu a mínění o architektuře a životním prostředí také osvětovými akcemi (přednášky, komentované vycházky, výstavy). Jasně se mezi nimi vyjímá Cena Rudolfa Eitelbergera, jež už v několika ročnících upozornila na ty zásahy, které pozitivně a zdařile ovlivnily prostředí měst a venkova Olomouckého kraje, ať už se dají zařadit to oblasti architektonické tvorby, urbanismu, památkové péče nebo práce s veřejností.

Spolek si v každém ročníku zakládá na pečlivě vybrané, tutíž kvalitně obsazené nezávislé porotě, která zahrnuje přední české architekty, historiky umění, úředníky a odborníky s vazbou na naši zájmovou oblast. Od posledního ročníku se účastníkem poroty pro funkční zpětnou vazbu s Městem stává také člen rady nebo zastupitelstva města, v jehož kompetenci je právě urbanismus nebo rozvoj města.

Autory výtvarné podoby ceny jsou sochař Jaroslav Koléšek a grafik Zbyněk Baladrán.

Název ceny nese jméno významné osobnosti, olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885), zakladatele památkové péče v Rakousku-Uhersku, prvního profesora dějin umění na vídeňské univerzitě a zakladatele tamního Uměleckoprůmyslového muzea (dnešní MAK) a Uměleckoprůmyslové školy. Tak jako on propagoval architekturu, umělecká řemesla a potřebu péče o ně, cítí členové spolku, že jsou povinováni pečovat o jeho pozapomenutý odkaz. Není totiž mnoho takových osobností, které by za humny Olomouce zanechaly v dějinách kulturní Evropy tak velkou stopu!

Cena Rudolfa Eitelbergera po páté!

Zveme vás na vernisáž a slavnostní předání letos již jubilejní ceny za kvalitní počin v oblasti architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouckém kraji za uplynulé dva roky. V letošní komisi zasedli architektky Jana Křenková, Jitka Ressová, historička Kateřina Bečková, historici architektury Martin Horáček, František Chupík a Rostislav Švácha ve funkci předsedy poroty,  radní Aleš Jakubec a architekti Pavel Nasadil a David Mareš. Koho z nominovaných letos jury vybrala jako finálního vítěze? To nejlepší v architektuře v hledáčku spolku Za krásnou Olomouc uvidíte také v retrospektivní výstavě!

 

Divadlo architektury dětem – podruhé!

Tentokrát mělo naše setkání s architekturou opravdu specifický ráz. V prostoru divadla si děti zahrály na porotce soutěže o nejpodařenější architektonickou práci z Olomouce a jejího okolí. Nasadili si vousy, knírky a klobouky (to aby vzezření poroty mělo patřičnou váhu) a nad promítanými obrázky uvažovaly, nad tím, co je na vybraných stavbách zvláštní a výjimečné, rozlišovaly základní typy staveb a jejich konstrukci, vnášely do nich své pozoruhodné postřehy.

Osmičlená porota ve finále hlasovala a ze sedmi nominovaných staveb jednoznačně na první místo usadila saunu v Račím údolí od Matyáše Švejdíka. Druhou polovinu času pak děti strávily návrhem architektonické ceny pro vítěze: od komorních tajemných skříněk v podání holek až po geometrickou strukturu a „věžák-raketu“ z produkce chlapeckých skupin.

A proč to všechno? Děti i rodiče budou mít možnost porovnat své „komisařské“ dovednosti s prací opravdové poroty, která rozhodovala v letošním zápolení Ceny Rudolfa Eitelbergera 2017. 
V rámci Dnů architektury, na slavnostním vyhlášení 1. 10. 2017 uvidíme, jak to všechno dopadne. Jste srdečně zváni!       

Komise Ceny Rudolfa Eitelbergera 2017

Pátý ročník ceny mapující kvalitní realizace v oblasti architektury a památkové péče za uplynulé dva roky na území Olomouckého kraje bude hodnotit odborná porota ve dnech 10. a 11. 8. 2017. Letošní sestava je opět hvězdná, nově zavádíme tradici, že mezi pozvanými komisaři zasedne radní nebo zastupitel, který se v rámci své agendy zabývá oblastí blízkou té naší:

 

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v  Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a jako vedoucí Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti aimagesrchitektury. Portrét ilustruje šíři jeho záběru: ukazuje jej jako držitele ceny Mezinárodního olympijského výboru „Sport a umění“ za knihu Naprej! Česká sportovní architektura 1567-2012. Je členem spolku Za krásnou Olomouc.

PhDr.  Kateřina Bečková, historička, kurátorka sbírky fotografie Muzea hlavního města Prahy, předsedkyně Klubu Za starou Prahu, aktivní blogerka a komentátorka architektonického dění nejen v Praze, čerstvě i autorka beletristického formátu.     http://blog.aktualne.cz/blogy/katerina-beckova-.php

Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouce. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku pravidelná účastnice našich komisí.

 Ing. arch. Jitka Ressová, architektka, pedagožka (VŠUP Praha, Zlín), členka zlínského architektonického ateliéru Ellement, autorka ročenky České architektury 2014-2015, katalogu výstavy Můj baťovský domek,  spoluautorka knihy Zlínská umprumka (1959–2011); její úspěšná revitalizace Gahurova prospektu ve Zlíně reprezentovala českou architekturu v prestižní soutěži Mies van der Rohe Award 2015. Členka občanského sdružení Aarchitektura ve Zlíně.     http://www.ellement.cz/

Ing. Arch. Mga.  Pavel Nasadil, architekt, člen ateliéru FAM architekti s působností v Čechách a ve Velké Británii; je například autorem fenomenálního „Nového českého domu“ ve Velkém Týnci u Olomouce (2003), jeho drobná práce, Chata u Máchova jezera, obdržela hlavní národní cenu za architekturu (Grand Prix architektů 2015) a dostala se mezi pět finalistů českých nominací na mezinárodní architektonickou Cenu Miese van der Rohe.     http://www.famarchitekti.cz/

Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele. Je absolventem studijního programu Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Příležitostně publikuje či přednáší o aktuálních problémech památkové péče.

Ing. arch. David Mareš, architekt, člen ateliéru třiarchitekti; olomoucký rodák žije a tvoří v Praze, je aktivním členem České komory architektů, spoluautorem oceňovaného konceptu úprav Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani, pro Olomouc vypracoval v roce 2009 Koncepci prostorové regulace a výškového zónování, v současnosti se věnuje projektu revitalizace olomouckého Náměstí republiky. http://www.triarchitekti.cz/

RNDr. Aleš Jakubec, Ph.D., nyní náměstek primátora města Olomouce, se v olomouckém zastupitelstvu pohybuje od roku 2010; od roku 2014 má v kompetenci odbor koncepce a rozvoje a odbor životního prostředí. Do jeho působnosti patří například ZOO Olomouc či Centrum ekologických aktivit Sluňákov. Studoval v USA, belgické Lovani, působí jako pedagog na své alma mater, na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého.

PhDr. Martin Horáček, Ph.D., historik architektury, působí jako pedagog na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a na Ústavu architektury Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, kde vede mimo jiné přednášky Soudobá architektura, Teorie a estetika architektury, Kompozice architektury. Je autorem řady uměleckohistorických textů, ve velkém kompendiu Za krásnější svět z roku 2013 předkládá dějiny tradicionalistické architektury ve 20. a 21. století. V roce 2007 stál u zrodu sdružení Za krásnou Olomouc.

 

Jednání poroty je neveřejné, slavnostní vyhlášení výsledků proběhne v rámci festivalu Den architektury v neděli 1. 10. 2017, v 17.00, v Divadle hudby Muzea umění Olomouc (Denisova 47). Doprovodný program letošních oslav dvoustého jubilea Rudolfa Eitelbergera sledujte zde: http://www.denarchitektury.cz/index.php/program-2017/mesto/Olomouc.html

 

Divadlo architektury dětem

Dva dny před vysvědčením, 28. 6. 2017, proběhla pilotní komentovaná (a pracovní!) vycházka pro děti. 
Díky všem za účast a nasazení! Přes velké vedro se děti s chutí staly porotci architektonické soutěže, posíleny zmrzlinou si pak samy zkusily navrhnout novostavbu do proluky vedle budovy Muzea umění. To nejmladší z architektury konfrontovaly s tím nejstarším na Olomouckém hradě. Dozvěděly se, co všechno může obnášet práce architekta. Jeden „skutečný“ s námi navíc putoval a dovedl nás až k ukázce vlastní práce: „ArchiTETCE“ Alici Michálkové díky moc za komentáře, obhlídku současné architektury a krásnou vyhlídku na tu starou, ke které s v Olomouci vždy vše nutně bude vztahovat. Myšlenka k uchování: méně „vyšláků“ a nahodilosti v architektuře!