To co v roce 2012 začalo přátelským happeningem s dobře míněným varováním odborníků, nyní vrátil Nejvyšší správní soud znovu k projednání krajskému soudu.
Město Olomouc má stále šanci vstoupit do procesu novým projednáním tzv. Změny 2 Územního plánu a napravit tak díru v něm zející už pěkných pár let. Dočkáme se?
Citujeme z webu Nejvyššího správního soudu. Tučné pasáže ZKO.
Krajský soud se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv ve věci umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv proti územnímu rozhodnutí o umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci.
Nejvyšší správní soud dnes vyhlásil rozsudek, jímž zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ve věci žaloby veřejného ochránce práv podané podle § 66 odst. 3 soudního řádu správního k ochraně veřejného zájmu ve věci umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci.
Krajský soud žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že veřejný ochránce práv neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem. To z důvodu, že vady a nezákonnosti napadeného územního rozhodnutí, které žalobce namítal, nedosahují požadované intenzity.
Nejvyšší správní soud odmítl argumentaci krajského soudu, podle níž je třeba vyjít výlučně z předchozích rozhodnutí soudů, která se v minulosti zabývala žalobou veřejného ochránce práv ve věci fotovoltaické elektrárny Moldava. V jejím případě byl závažný veřejný zájem shledán proto, že ke dni podání žaloby proti rozhodnutí o povolení stavby nebyly uděleny zákonem stanovené výjimky ze zákazu činnosti ve zvláště chráněném území a příslušná správní rozhodnutí byla vydána v důsledku trestné činnosti úředních osob.
Předseda rozhodujícího senátu a soudce zpravodaj Ivo Pospíšil k tomu blíže uvedl, že „tato předchozí rozhodnutí se týkala pouze jednoho z příkladů, kdy je dán závažný veřejný zájem na podání žaloby veřejným ochráncem práv. Nestanovila však žádný minimální a nepodkročitelný práh, kterého musí být dosaženo, aby byl stěžovatel aktivně procesně legitimován k podání žaloby ve veřejném zájmu.Naopak, relevantní je také judikatura, v níž se již soudy zabývaly obdobnými žalobami nejvyššího státního zástupce podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního, neboť obě ustanovení používají stejný pojem závažný veřejný zájem“. Rozdíl spočívá pouze v tom, že v případě nejvyššího státního zástupce se existence tohoto zájmu předpokládá, zatímco veřejný ochránce práv jej musí před soudem prokázat. V obou případech je však třeba zohlednit stejná kritéria a požadovanou intenzitu závažnosti veřejného zájmu. V případech žalob nejvyššího státního zástupce však již soudy v minulosti akceptovaly mnohem nižší intenzitu dotčení veřejného zájmu.
Rozhodující senát Nejvyššího správního soudu pak dospěl k závěru, že v současné kauze naplňuje požadavek závažného veřejného zájmu žalobní tvrzení veřejného ochránce práv týkající se systémového rizika podjatosti rozhodujících úředníků. Tím je nepochybně ohrožen veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy, který lze považovat za dostatečně závažný k podání žaloby veřejným ochráncem práv. Podle soudu se zde sbíhá hned několik důvodů (také již dříve vyslovených judikaturou), pro které lze o nepodjatosti rozhodujícího orgánu pochybovat: předně se jedná o kontroverzi samotné stavby a medializaci její výstavby, která se s ní pojí, a zvýšenou „podezřívavost“ vyvolává zejména existence smlouvy o spolupráci mezi městem a investorem, která obsahuje ustanovení o právní odpovědnosti města za zmaření investičního záměru.
Krajský soud proto měl ve světle těchto skutečností provést důkazy, které veřejný ochránce práv k podpoře svých tvrzení navrhoval. Na krajském soudu proto nyní bude, aby je provedl a posoudil, zda ve věci opravdu existovalo systémové riziko podjatosti. To by v případě kladné odpovědi postačovalo k prokázání aktivní legitimace veřejného ochránce práv k podání žaloby ve veřejném zájmu.
Informace k rozsudku ze dne 24. 1. 2024 ve věci sp. zn. 1 As 174/2022. Celý rozsudek zveřejněn na www.nssoud.cz. Nebo zde.
V Olomouci jsem se narodil a prožil zde téměř sedmdesát roků svého života. Také svým profesním působením jsem se usilovně snažil ovlivňovat kulturu našeho města, prezentovat a uchovávat jeho jedinečné historické, urbanistické i památkové hodnoty: 16 roků jako vedoucí a dramaturg olomouckého Divadla hudby a potom 19 roků jako odborný pracovník Památkového ústavu, z toho posledních pět roků (1995 -2010) jako jeho územní ředitel. Ve svém diskusním příspěvku chci apelovat na zabránění neodůvodněného a ve všech ohledech jednoznačně nepříznivého záměru výstavby tzv. „specifické výškové dominanty„ nazývané současnou vytříbenou hanáčtinou „Šantovka Tower“. Nechci zde snášet odborné argumenty pro negativní pohled na tento záměr. Jen doporučuji porozhlédnout se po blízkém zahraničním okolí a poučit se z jiných zkušeností při řešení obdobných problémů.
Mgr. Michal Bartoš, PhD./ Ekolog a pedagog se zájmem o téma enviromentální etiky a veřejného prostoru, od roku 1989 zaměstnanec Odboru životního prostředí MMOL, přes vedoucího Oddělení ekologické výchovy se dostal v roce 2007 do pozice ředitele Centra ekologických aktivit Sluňákov, dnes již celostátně respektované instituce, v jejímž čele stojí dodnes. Také jeho vazba na architekturu je přímá – výsledky práce nesou prestižní ocenění Grand Prix architektů 2007 a dokonce nominaci na evropskou Cenu za architekturu – cenu Miese van der Rohe. V roce 2014 obdržel s kolegy Cenu města Olomouce za počin roku (Dům přírody).
ařab, CSc, dr. H. c./ Český amerikanista, literární historik a teoretik, překladatel a bývalý senátor, první porevoluční rektor Univerzity Palackého v Olomouci, následně rektor Středoevropské univerzity. Působil jako hostující profesor na řadě zahraničních univerzit. Byl členem rady a zastupitelstva v Olomouci v porevolučních letech, později ve dvou volebních obdobích senátorem Parlamentu České republiky. Získal Cenu primátora města Olomouce 2015! V roce 2017 převzal z rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Stříbrnou pamětní medaili Senátu.
sef Štulc/ Čelný představitel památkové péče České republiky zabývající se teoretickými otázkami ochrany památek a metodami praktické péče. V letech 1990–2002 byl ředitelem Státního ústavu památkové péče. Do roku 2009 pracoval jako vedoucí konzervátor Národního památkového ústavu. Je viceprezidentem Českého národního komitétu ICOMOS a předsedou Pracovní skupina pro památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a pro památky žádající o zápis na tento Seznam. Je členem Vědecké rady pro státní památkovou péči Ministerstva kultury.
Sc./ Přední historik umění a architektury, vysokoškolský pedagog. Je absolvent olomoucké univerzity (1971-1976) a od porevolučních let působí na místní Katedře dějin umění. Reprezentuje rovněž Ústav dějin umění České akademie věd. Ve svých pracích se zaměřuje na architekturu 17. až 21. století. Je respektovanou osobností české i mezinárodní teorie architektury. V roce 2013 získal hned dvě zásadní ocenění: Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury a Poctu České komory architektů za rok 2013. Publikoval stovky vědeckých prací a knih, z nichž – namátkou – ta poslední, (mapující poválečnou panelovou výstavbu) získala v tomto roce (2018!) prestižní cenu Magnesia Litera.
V pondělí 4. 6. dvacet zastupitelů odsouhlasilo způsob, s jakým se několik ministerských, městských a externích právníků vypořádalo s námitkami investora Šantovka Tower ke Změně č. 2 územního plánu. Elaborát dokonalý! Chyběly tři hlasy a už bychom skoro měli klid. To znamená, že do lokality, kde má vyrůst obytný věžák, by se vrátila výšková regulace, která platí pro celé území města. Jedenáct zastupitelů bylo proti, tedy de fakto se dá říct, že investrovi fandí (ODS, ČSSD – i přes tajné hlasování to dost kopíruje předchozí zastupitelstvo, kde se hlasovalo otevřeně). Jedenáct zastupitelů se zdrželo, čili asi nemá názor. To nás mrzí, protože se snažíme vysvětlit, že veřejný zájem, jímž bezpochyby ochrana památkových hodnot města je, má být prioritou. Nikdo nemůže předjímat výsledek soudu, který by ve finále rozhodl o případném finančním odškodnění investora kvůli promarněné investici. Můžeme však promarnit prestiž historické Olomouce pro budoucí generace?
loženou změnu územního plánu schválí.