Oslava 150. narozenin architekta Adolfa Loose v nových prostorách Molitorovy knihovny pod taktovkou spolku Za krásnou Olomouc 

 Čtvrtek 10. 9., 16:00–20:00 Loosovské odpoledne s vernisáží, Kosinova 7

Dozvíme se, jaká je vazba světoznámého architekta Adolfa Loose na Olomouc. Přijedou špičkoví odborníci, kteří nám osvětlí principy jeho tvorby nebo průběh náročného restaurování Loosových plzeňských interiérů. Zahájíme výstavu Adolf Loos Plzeň. Promluví nejvyšší plzeňský památkář Karel Zoch a historik umění Rostislav Švácha.

 Sobota 12. 9. 10:00–18:00, Kosinova 7

První den otevřených dveří Molitorovy knihovny s výstavou Adolf Loos Plzeň v rámci Dnů evropského dědictví.

Neděle 13. 9., 10:00–15:30, Kosinova 7

Druhý den otevřených dveří Molitorovy knihovny s výstavou Adolf Loos Plzeň v rámci Dnů evropského dědictví.

Neděle 13. 9., Loosovské zasvěcení č. II a cyklovyjížďka, přednáška a komentovaná prohlídka 15:00, odjezd 16:30, sraz Kosinova 7

Výstavu Adolf Loos Plzeň nám představí spoluautorka Brněnského i Plzeňského architektonického manuálu Lucie Valdhansová, nové loosovské objevy nám přiblíží další specialistka Jana Kořínková. Hned potom šlápneme do pedálů a projedeme se olomouckým příběhem Adolfa Loose a jeho talentovaných olomouckých žáků.

Neděle 20. 9., 15:00–18:00 MĚSTO : ŘEKA : ČLOVĚK : DŮM

Výtvarný workshop pro rodiny s dětmi od 7 do 12 let. Tvořivá procházka Olomoucí odstartuje v 15:00 hodin od řeky Moravy, sraz na rohu ulic Na Letné a Václava III. Program zakončíme v novém kulturním prostoru na Kosinově ulici.

Pěší chůze, pozorování, tvorba a debatování: naše cesta bude poučná, krásná a chvílemi i napínavá. V roli průvodce na cestě nejen za architekturou se představí Michaela Johnová Čapková. Nutná rezervace místa na capkovamisa@seznam.cz nebo 730 122 744.

 

Odkladný účinek žaloby ve věci ŠTW

Ještě před svým odchodem podala vedoucí Úřadu veřejného ochránce práv, ombudsmanka Anna Šabatová, žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí Magistrátu města Olomouce o umístění stavby Šantovka Tower. Magistrát podle ní porušil zákon o státní památkové péči, zákon o ochraně přírody a krajiny, správní řád, stavební zákon i závazky České republiky z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy. Zcela popřel samotné principy zákonnosti a jeho jednání vzbuzuje vážné pochybnosti o systémové nepodjatosti.

Novinkou je, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, který dostal věc na starost, přiznal 12. 3. 2020 žalobě týkající se stavby Šantovka Tower v Olomouci odkladný účinek. Znamená to, že do doby, než soud ve věci rozhodne, nesmí být vydáno stavební povolení a nesmí být výstavba zahájena. To jsou dobré zprávy, jak soud nakonec rozhodne, nelze předjímat.

ZKO, v dubnu 2020

Mraky nad památkovou péčí aneb jak si postavit mrakodrap v ochranném pásmu MPR

Časopis A2 (5/2020) včera otiskl:

 Verze článku M. Mertové před redakčním krácením časopisu A2:

Památková péče selhává. Za fatálními chybami, které dobře ilustruje mrakodrap v ochranném pásmu památkové rezervace Olomouc nebo aktuální osudy olomoucké radniční věže, se však skrývá systematické (a systémové) podrývání kompetencí a pravomocí odborné složky památkové péče. Ta se už nyní stává bezzubou. Fungování státní správy často suplují odborníci-aktivisté a konečně se jim dostává sluchu. Úřad veřejného ochránce práv prvně podal v oblasti ochrany památek žalobu ve veřejném zájmu.

Psal se rok 2010, kdy se v nové knize Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek II objevuje postava podnikatele Richarda Morávka jako jednoho z „tichých společníků“ zavražděného antihrdiny. V tomtéž roce redaktor na stránkách MF Dnes kritizuje Klausovu prezidentskou amnestii, díky níž se na svobodu dostala Jarmila Morávková odsouzená za úvěrové podvody. Matka i syn byli podle Kmenty prokazatelně propojení s mafií, která mimochodem vytunelovala olomoucký podnik Milo. Článek ani kniha se však zjevně nedostaly do rukou olomouckých zastupitelů, kteří na podzim téhož roku s Morávkovou společností SMC Development a. s. uzavřeli smlouvu o budoucí spolupráci při budování tramvajové trati a infrastruktury v nové městské čtvrti Šantovka. Nachází se v bezprostřední blízkosti historického jádra a (nikoliv překvapivě) právě na území zdemolovaného Mila.

Vůbec první vizualizace s výškovým domem na území bývalého Mila (2008-2010)

Smlouva o spolupráci se do budoucna měla stát hlavním strašákem střídajících se olomouckých municipalit. Investor se jí totiž začal ohánět v momentě, kdy se část jeho plánů ocitla v ohrožení. Do zmíněné infrastruktury („projekt celého území SMC“) totiž šikovně zapracoval tzv. Šantovku Tower, výškovou obytnou stavbu, která narazila na silný odpor poučené i laické veřejnosti a samozřejmě i na odpor památkářů. Ovšem nikoliv všech.

Projekt mrakodrapu Šantovka Tower od ateliéru Benoy, zveřejněno 2012. Snímek Olomoucký deník.

Ví se, že památková péče se řídí zákonem schváleným na samém sklonku totality a že je takzvaně dvojkolejná. Tak vznikají situace, kdy si jedni památkáři myslí něco zcela jiného než ti druzí. Tak tomu bylo (a je dosud) i ve vlekoucí se olomoucké kauze. Odborná složka (Národní památkový ústav – NPÚ) je zásadně proti, zatímco výkonný orgán (magistrátní oddělení památkové péče) považuje bytovku, která svojí výškou 78 m zastíní i věž olomoucké radnice, za přijatelnou. S ohledem na posun ve vnímání, co je zájem veřejný a co je zájem soukromý a který z obou pólů má vlastně hájit státní památková péče, tento postoj tolik nepřekvapuje.

Srovnání měřítka zástavby – první verze

Překvapí už víc, že má týž úřad odvahu v obdobných řízeních rozhodovat různě. Mluvíme potom o odchýlení se od rozhodovací praxe. Ochranné pásmo kolem městské památkové rezervace v Olomouci (MPR; podotkněme, že po Praze druhé nejvýznamnější) bylo vyhlášeno proto, aby zabránilo „stavebně technické činnosti, která by mohla nepříznivě ovlivnit její celkový výraz a charakter...“ Jak jinak si představit takovou „činnost“, než právě jako prosklený obytný dům, který výškou, objemem a dálkovými pohledy i průhledy zásadně konkuruje historickému jádru? Kdepak, hlavní olomoucká památkářka Vlasta Kauerová, jakýsi protějšek proslulého pražského Kněžínka, si to nemyslí.  Zatímco zakáže dvoupatrovou nástavbu banální budovy, povolí v území se stejnou památkovou ochranou pater rovnou dvaadvacet.

První kladné stanovisko magistrátní památkové péče provázela demonstrace několika stovek rozezlených olomouckých občanů. Brzy přišlo stanovisko druhé, ale obě pro nezákonnost zrušil nadřízený orgán, Olomoucký kraj. V případě třetího kladného stanoviska začal být aktivní investor a zpochybněním existence ochranného pásma prodloužil odvolací řízení až do dnešních dnů. Developer však zažil na své cestě více překážek. První v podobě schváleného územního plánu, který na Šantovce nastavil pro něj nepřijatelné výškové limity, druhý v momentě, kdy si nedokázal vyběhat výjimku o povinných odstupových vzdálenostech. Obě překážky hravě zdolal:  výškové limity nad jeho stavební parcelou  soud z jeho podnětu zrušil, a aby splnil požadovaný odstup od historické ulice Šantovy, posunul celý projekt o pár desítek metrů dál.

Druhá verze v posunuté poloze

Nic nevadí, že nová pozice věžáku zůstává i nadále v ochranném pásmu MPR, investor má přece nad sebou ochrannou ruku magistrátní památkářky, která bryskně vydává v pořadí již čtvrté kladné stanovisko! Takové urputné úsilí státní památkové péče prosadit v ochranném pásmu MPR mrakodrap jistě vejde do dějin.

Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník
Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník

Dalo by se čekat, že památkáři-odborníci (krytí vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, postoji Ministerstva kultury i jeho památkové inspekce) opět podají podnět k přezkoumání kontroverzního stanoviska a krajský úřad věc opětovně shodí ze stolu. Jenže mezitím patrně intenzivně pracovali všichni Morávkové a jejich lobbisté i na jiných frontách (mezi nimi například u samosprávy bývalý diplomat Petr Kolář). Původní struktura Krajského úřadu je rozprášena a co víc, k 1. 1. 2018 je schválena novela stavebního zákona, která paragrafem § 4 de facto stanovuje, že magistrátní památkářské stanovisko je samostatně nepřezkoumatelné. Lze je napadnout ve lhůtě jednoho roku až coby součást rozhodnutí, jímž bylo podmíněno. Ten rok stálo zato si počkat. Šantovka Tower získala územní rozhodnutí (tedy další zásadní bod na cestě k vítězství) přesně v termínu, kdy už jakýkoliv způsob odvolání či přezkumu nebyl možný, ani ze strany NPÚ, ani ze strany veřejnosti.

Co to znamená pro památkovou péči obecně? Aniž by byl přijat nový zákon o památkové péči, už je vlastně rozhodnuto. Odborná organizace státní památkové péče je paralyzována, odzbrojena. Bez možnosti přezkoumání či odvolání stanovisek „výkonných památkářů“, která mohou, ale nemusí akceptovat odborný názor, je definitivně odstavena na vedlejší kolej. Že toho památkáři prorostlí s politikou toho kterého města umí dobře využít, o tom svědčí další kauzy z Olomouce.

Aktuálně památková inspekce řeší další stížnost. „Výkonný orgán“ při vědomí své neotřesitelnosti odsouhlasil kompletní výměnu renesančního krovu olomoucké radnice a nechal snést renesanční zvony bez možnosti návratu na původní místo. I z tohoto případu je cítit, že se děje něco nezdravého s památkovými principy obecně. Historickou kostru toho nejcennějšího nahradíme bezdůvodně kompletní replikou, bytovým věžákem pod záminkou zkarikované pokrokovosti a pokroucené památkářské vstřícnosti zase znehodnotíme dochovanou historickou tkáň.

Tisíc památkářů s tím nic nezmůže, protože ten jeden s razítkem má za zády kromě špatného zákona také rafinovaně tichou podporu města. „Pravdu neprohlasuješ“, konstatuje jedna ze stálic olomouckého politického nebe chvíli poté, co se o jeden hlas nepodařilo schválit připravenou změnu územního plánu, která by do lokality Šantovka vrátila výškové limity. Stačilo už málo, aby se věci uvedly do pořádku a pravidla, která platí pro všechny, začala platit i pro protežované developery. Pokud mezi politiky zaznívají podobné formulky, má ještě vůbec smysl věřit v demokratické principy?

Klientelismus v pozadí, pochybné rozhodování úřadů státní správy s výsledkem očividného selhání památkové péče v této táhlé olomoucké kauze, to vše založilo na spis tak tlustý a šťavnatý, že se jím neváhal zabývat Úřad veřejného ochránce práv. Těsně před svým odchodem podala ombudsmanka Anna Šabatová žalobu ve veřejném zájmu proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu Magistrátu města Olomouce. V oblasti ochrany památek krok dosud bezprecedentní učinil Úřad veřejného ochránce práv mimo jiné proto, že se rozhodnutí opírá o nezákonné stanovisko jediné památkářky na světě, které nevadí věžák vedle „její“ památkové rezervace.

Ombudsmanka brání historické panorama Olomouce – kontroverzní Šantovku Tower posílá k soudu.

Tisková zpráva spolku Za krásnou Olomouc a Iniciativy Občané proti Šantovka Tower k aktuální situaci v kauze Šantovka Tower

Od roku 2011 spolek Za krásnou Olomouc se spřízněnými odborníky – urbanisty, architekty, historiky a památkáři – konzistentně upozorňuje vedení města na zhoubnou snahou jít na ruku investorům i tam, kde může samo narazit na limity platné legislativy. Průběh schvalovacího procesu kontroverzní stavby Šantovka Tower zavdal k oprávněným pochybnostem veřejnosti o rovných právech a povinnostech občanů Olomouce a v širším záběru zpochybnil principy demokracie obecně.

Ve svém vyjádření odstupující ombudsmanka Anna Šabatová výstižně shrnula podstatné body žaloby, k níž se po prostudování celého spisu rozhodla. Snahu prosadit stavbu obytné výškové stavby v dosud úzkostlivě střeženém ochranném pásmu městské památkové rezervace shledává jako vážné ohrožení veřejného zájmu. Děje se tak přitom s tichým přitakáváním všech střídajících se municipalit a s otevřenou podporou úředníků magistrátu, kteří jsou pověření výkonem státní správy.

Architekt David Helcel z Iniciativy Občané proti Šantovka Tower k tomu dodává: „Právě provázanost samosprávy se státní správou, kroky a vyjádření bývalých i aktuálně činných městských politiků a průběžný tlak investora, který se odvolává na vágně formulovanou smlouvu o spolupráci, dělá z kauzy výmluvný příklad rizik systémové podjatosti.

Spolek Za krásnu Olomouc spolu se zástupci Iniciativy Občané proti Šantovka Tower vyčerpali všechny řádné opravné prostředky bez adekvátní reakce. Proto se obrátili s podnětem k přezkoumání posledního sporného dokumentu v řadě – územního rozhodnutí pro Šantovka Tower vydaného stavebním odborem Magistrátu Města Olomouce – právě na Úřad veřejného ochránce práv jako na poslední možnou cestu k reálné nápravě celého sledu chyb v rozhodování státní správy a samosprávy.

Spolek Za krásnou Olomouc se hlásí k aktivní účasti na posledním vývoji kauzy. Bezpráví, které ji po léta provází, nebylo možné s ohledem na profesní čest jeho členů, nechat jednoduše být“, konstatuje historička umění Martina Mertová. Dodává k tomu: „Byli jsme také vázání důvěrou početné odborné i laické veřejnosti, která sdílela náš názor a dlouhodobě naše úsilí podporovala. Za to jí samozřejmě patří dík.

Michaela Johnová Čapková, která má na starosti finance spolku Za krásnou Olomouc, vysvětluje: „Jako nezisková organizace jsme peníze na přípravu právních podkladů pro Úřad ombudsmana získali od Nadace VIA z projektu Živá komunita. Zásadní část prostředků jsme pak dostali od veřejnosti přes server Darujeme.cz. Této podpory si vážíme zdaleka nejvíc. V prosinci loňského roku jsme k našemu překvapení dostali Cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci.“

„Poslední měsíce nám tak vrátily naději,“ uzavírá David Helcel.

17. 2. 2020

Za spolek Za krásnou Olomouc

Za Iniciativu Občané proti Šantovka Tower

Spouštíme dárcovskou kampaň: Potřebuje moderní Olomouc mrakodrapy?

KLIKNĚTE A PŘISPĚJTE

Mnozí už víte:

Šantowka Tower je developerský projekt na bytovku, která výrazným způsobem změní panorama města Olomouce. Postavena má být v jinak přísně střeženém ochranném pásmu památkové rezervace. Nemuselo by tomu tak být! Pokoušíme se uklidit na stole a za pomoci právních analýz kauzu uzavřít. Váš finanční příspěvek se pro tyto účely díky Nadaci Via/ Živá komunita a díky serveru Darujeme.cz zdvojnásobí! Pojďte s námi do toho!

Za projevenou důvěru a podporu moc děkujeme! Za krásnou Olomomouc