Mraky nad památkovou péčí aneb jak si postavit mrakodrap v ochranném pásmu MPR

Časopis A2 (5/2020) včera otiskl:

 Verze článku M. Mertové před redakčním krácením časopisu A2:

Památková péče selhává. Za fatálními chybami, které dobře ilustruje mrakodrap v ochranném pásmu památkové rezervace Olomouc nebo aktuální osudy olomoucké radniční věže, se však skrývá systematické (a systémové) podrývání kompetencí a pravomocí odborné složky památkové péče. Ta se už nyní stává bezzubou. Fungování státní správy často suplují odborníci-aktivisté a konečně se jim dostává sluchu. Úřad veřejného ochránce práv prvně podal v oblasti ochrany památek žalobu ve veřejném zájmu.

Psal se rok 2010, kdy se v nové knize Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek II objevuje postava podnikatele Richarda Morávka jako jednoho z „tichých společníků“ zavražděného antihrdiny. V tomtéž roce redaktor na stránkách MF Dnes kritizuje Klausovu prezidentskou amnestii, díky níž se na svobodu dostala Jarmila Morávková odsouzená za úvěrové podvody. Matka i syn byli podle Kmenty prokazatelně propojení s mafií, která mimochodem vytunelovala olomoucký podnik Milo. Článek ani kniha se však zjevně nedostaly do rukou olomouckých zastupitelů, kteří na podzim téhož roku s Morávkovou společností SMC Development a. s. uzavřeli smlouvu o budoucí spolupráci při budování tramvajové trati a infrastruktury v nové městské čtvrti Šantovka. Nachází se v bezprostřední blízkosti historického jádra a (nikoliv překvapivě) právě na území zdemolovaného Mila.

Vůbec první vizualizace s výškovým domem na území bývalého Mila (2008-2010)

Smlouva o spolupráci se do budoucna měla stát hlavním strašákem střídajících se olomouckých municipalit. Investor se jí totiž začal ohánět v momentě, kdy se část jeho plánů ocitla v ohrožení. Do zmíněné infrastruktury („projekt celého území SMC“) totiž šikovně zapracoval tzv. Šantovku Tower, výškovou obytnou stavbu, která narazila na silný odpor poučené i laické veřejnosti a samozřejmě i na odpor památkářů. Ovšem nikoliv všech.

Projekt mrakodrapu Šantovka Tower od ateliéru Benoy, zveřejněno 2012. Snímek Olomoucký deník.

Ví se, že památková péče se řídí zákonem schváleným na samém sklonku totality a že je takzvaně dvojkolejná. Tak vznikají situace, kdy si jedni památkáři myslí něco zcela jiného než ti druzí. Tak tomu bylo (a je dosud) i ve vlekoucí se olomoucké kauze. Odborná složka (Národní památkový ústav – NPÚ) je zásadně proti, zatímco výkonný orgán (magistrátní oddělení památkové péče) považuje bytovku, která svojí výškou 78 m zastíní i věž olomoucké radnice, za přijatelnou. S ohledem na posun ve vnímání, co je zájem veřejný a co je zájem soukromý a který z obou pólů má vlastně hájit státní památková péče, tento postoj tolik nepřekvapuje.

Srovnání měřítka zástavby – první verze

Překvapí už víc, že má týž úřad odvahu v obdobných řízeních rozhodovat různě. Mluvíme potom o odchýlení se od rozhodovací praxe. Ochranné pásmo kolem městské památkové rezervace v Olomouci (MPR; podotkněme, že po Praze druhé nejvýznamnější) bylo vyhlášeno proto, aby zabránilo „stavebně technické činnosti, která by mohla nepříznivě ovlivnit její celkový výraz a charakter...“ Jak jinak si představit takovou „činnost“, než právě jako prosklený obytný dům, který výškou, objemem a dálkovými pohledy i průhledy zásadně konkuruje historickému jádru? Kdepak, hlavní olomoucká památkářka Vlasta Kauerová, jakýsi protějšek proslulého pražského Kněžínka, si to nemyslí.  Zatímco zakáže dvoupatrovou nástavbu banální budovy, povolí v území se stejnou památkovou ochranou pater rovnou dvaadvacet.

První kladné stanovisko magistrátní památkové péče provázela demonstrace několika stovek rozezlených olomouckých občanů. Brzy přišlo stanovisko druhé, ale obě pro nezákonnost zrušil nadřízený orgán, Olomoucký kraj. V případě třetího kladného stanoviska začal být aktivní investor a zpochybněním existence ochranného pásma prodloužil odvolací řízení až do dnešních dnů. Developer však zažil na své cestě více překážek. První v podobě schváleného územního plánu, který na Šantovce nastavil pro něj nepřijatelné výškové limity, druhý v momentě, kdy si nedokázal vyběhat výjimku o povinných odstupových vzdálenostech. Obě překážky hravě zdolal:  výškové limity nad jeho stavební parcelou  soud z jeho podnětu zrušil, a aby splnil požadovaný odstup od historické ulice Šantovy, posunul celý projekt o pár desítek metrů dál.

Druhá verze v posunuté poloze

Nic nevadí, že nová pozice věžáku zůstává i nadále v ochranném pásmu MPR, investor má přece nad sebou ochrannou ruku magistrátní památkářky, která bryskně vydává v pořadí již čtvrté kladné stanovisko! Takové urputné úsilí státní památkové péče prosadit v ochranném pásmu MPR mrakodrap jistě vejde do dějin.

Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník
Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník

Dalo by se čekat, že památkáři-odborníci (krytí vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, postoji Ministerstva kultury i jeho památkové inspekce) opět podají podnět k přezkoumání kontroverzního stanoviska a krajský úřad věc opětovně shodí ze stolu. Jenže mezitím patrně intenzivně pracovali všichni Morávkové a jejich lobbisté i na jiných frontách (mezi nimi například u samosprávy bývalý diplomat Petr Kolář). Původní struktura Krajského úřadu je rozprášena a co víc, k 1. 1. 2018 je schválena novela stavebního zákona, která paragrafem § 4 de facto stanovuje, že magistrátní památkářské stanovisko je samostatně nepřezkoumatelné. Lze je napadnout ve lhůtě jednoho roku až coby součást rozhodnutí, jímž bylo podmíněno. Ten rok stálo zato si počkat. Šantovka Tower získala územní rozhodnutí (tedy další zásadní bod na cestě k vítězství) přesně v termínu, kdy už jakýkoliv způsob odvolání či přezkumu nebyl možný, ani ze strany NPÚ, ani ze strany veřejnosti.

Co to znamená pro památkovou péči obecně? Aniž by byl přijat nový zákon o památkové péči, už je vlastně rozhodnuto. Odborná organizace státní památkové péče je paralyzována, odzbrojena. Bez možnosti přezkoumání či odvolání stanovisek „výkonných památkářů“, která mohou, ale nemusí akceptovat odborný názor, je definitivně odstavena na vedlejší kolej. Že toho památkáři prorostlí s politikou toho kterého města umí dobře využít, o tom svědčí další kauzy z Olomouce.

Aktuálně památková inspekce řeší další stížnost. „Výkonný orgán“ při vědomí své neotřesitelnosti odsouhlasil kompletní výměnu renesančního krovu olomoucké radnice a nechal snést renesanční zvony bez možnosti návratu na původní místo. I z tohoto případu je cítit, že se děje něco nezdravého s památkovými principy obecně. Historickou kostru toho nejcennějšího nahradíme bezdůvodně kompletní replikou, bytovým věžákem pod záminkou zkarikované pokrokovosti a pokroucené památkářské vstřícnosti zase znehodnotíme dochovanou historickou tkáň.

Tisíc památkářů s tím nic nezmůže, protože ten jeden s razítkem má za zády kromě špatného zákona také rafinovaně tichou podporu města. „Pravdu neprohlasuješ“, konstatuje jedna ze stálic olomouckého politického nebe chvíli poté, co se o jeden hlas nepodařilo schválit připravenou změnu územního plánu, která by do lokality Šantovka vrátila výškové limity. Stačilo už málo, aby se věci uvedly do pořádku a pravidla, která platí pro všechny, začala platit i pro protežované developery. Pokud mezi politiky zaznívají podobné formulky, má ještě vůbec smysl věřit v demokratické principy?

Klientelismus v pozadí, pochybné rozhodování úřadů státní správy s výsledkem očividného selhání památkové péče v této táhlé olomoucké kauze, to vše založilo na spis tak tlustý a šťavnatý, že se jím neváhal zabývat Úřad veřejného ochránce práv. Těsně před svým odchodem podala ombudsmanka Anna Šabatová žalobu ve veřejném zájmu proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu Magistrátu města Olomouce. V oblasti ochrany památek krok dosud bezprecedentní učinil Úřad veřejného ochránce práv mimo jiné proto, že se rozhodnutí opírá o nezákonné stanovisko jediné památkářky na světě, které nevadí věžák vedle „její“ památkové rezervace.

Ombudsmanka brání historické panorama Olomouce – kontroverzní Šantovku Tower posílá k soudu.

Tisková zpráva spolku Za krásnou Olomouc a Iniciativy Občané proti Šantovka Tower k aktuální situaci v kauze Šantovka Tower

Od roku 2011 spolek Za krásnou Olomouc se spřízněnými odborníky – urbanisty, architekty, historiky a památkáři – konzistentně upozorňuje vedení města na zhoubnou snahou jít na ruku investorům i tam, kde může samo narazit na limity platné legislativy. Průběh schvalovacího procesu kontroverzní stavby Šantovka Tower zavdal k oprávněným pochybnostem veřejnosti o rovných právech a povinnostech občanů Olomouce a v širším záběru zpochybnil principy demokracie obecně.

Ve svém vyjádření odstupující ombudsmanka Anna Šabatová výstižně shrnula podstatné body žaloby, k níž se po prostudování celého spisu rozhodla. Snahu prosadit stavbu obytné výškové stavby v dosud úzkostlivě střeženém ochranném pásmu městské památkové rezervace shledává jako vážné ohrožení veřejného zájmu. Děje se tak přitom s tichým přitakáváním všech střídajících se municipalit a s otevřenou podporou úředníků magistrátu, kteří jsou pověření výkonem státní správy.

Architekt David Helcel z Iniciativy Občané proti Šantovka Tower k tomu dodává: „Právě provázanost samosprávy se státní správou, kroky a vyjádření bývalých i aktuálně činných městských politiků a průběžný tlak investora, který se odvolává na vágně formulovanou smlouvu o spolupráci, dělá z kauzy výmluvný příklad rizik systémové podjatosti.

Spolek Za krásnu Olomouc spolu se zástupci Iniciativy Občané proti Šantovka Tower vyčerpali všechny řádné opravné prostředky bez adekvátní reakce. Proto se obrátili s podnětem k přezkoumání posledního sporného dokumentu v řadě – územního rozhodnutí pro Šantovka Tower vydaného stavebním odborem Magistrátu Města Olomouce – právě na Úřad veřejného ochránce práv jako na poslední možnou cestu k reálné nápravě celého sledu chyb v rozhodování státní správy a samosprávy.

Spolek Za krásnou Olomouc se hlásí k aktivní účasti na posledním vývoji kauzy. Bezpráví, které ji po léta provází, nebylo možné s ohledem na profesní čest jeho členů, nechat jednoduše být“, konstatuje historička umění Martina Mertová. Dodává k tomu: „Byli jsme také vázání důvěrou početné odborné i laické veřejnosti, která sdílela náš názor a dlouhodobě naše úsilí podporovala. Za to jí samozřejmě patří dík.

Michaela Johnová Čapková, která má na starosti finance spolku Za krásnou Olomouc, vysvětluje: „Jako nezisková organizace jsme peníze na přípravu právních podkladů pro Úřad ombudsmana získali od Nadace VIA z projektu Živá komunita. Zásadní část prostředků jsme pak dostali od veřejnosti přes server Darujeme.cz. Této podpory si vážíme zdaleka nejvíc. V prosinci loňského roku jsme k našemu překvapení dostali Cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci.“

„Poslední měsíce nám tak vrátily naději,“ uzavírá David Helcel.

17. 2. 2020

Za spolek Za krásnou Olomouc

Za Iniciativu Občané proti Šantovka Tower

Spouštíme dárcovskou kampaň: Potřebuje moderní Olomouc mrakodrapy?

KLIKNĚTE A PŘISPĚJTE

Mnozí už víte:

Šantowka Tower je developerský projekt na bytovku, která výrazným způsobem změní panorama města Olomouce. Postavena má být v jinak přísně střeženém ochranném pásmu památkové rezervace. Nemuselo by tomu tak být! Pokoušíme se uklidit na stole a za pomoci právních analýz kauzu uzavřít. Váš finanční příspěvek se pro tyto účely díky Nadaci Via/ Živá komunita a díky serveru Darujeme.cz zdvojnásobí! Pojďte s námi do toho!

Za projevenou důvěru a podporu moc děkujeme! Za krásnou Olomomouc

Kauza Šantovka Tower – neslavné červnové zastupitelstvo l. p. 2019

Videozáznam dlouhého odpoledního jednání zde

Na úvod je třeba upozornit na dvě jiné zásadní události

11. 6. 2019 získala stavba Šantovky Tower územní rozhodnutí stavebního úřadu. Podepsáni p. Hyravá a p. Hlaváček. Podkladem pro rozhodnutí bylo v pořadí již čtvrté kladné závazné stanovisko odboru památkové péče olomouckého magistrátu z rukou p. Kauerové. Nutno podotknout, že svým obsahem, dvakráte označeným Krajským úřadem za nezákonný, zcela odporuje stanoviskům odborné složky státní památkové péče počínaje Národním památkovým ústavem v Olomouci, vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, postoji Ministerstva kultury a památkové inspekce. Územní rozhodnutí nabyde právní moci 27. 6. 2019, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.

14. 6. 2019 končí roční odvolací lhůta pro možnost podat podnět k přezkumu výše zmíněného nezákonného závazného stanoviska magistrátní památkářky.

17. 6. 2019 navzuje ono neslavné ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA – jak ta data do sebe dobře zapadají! Zástupce investora, p. Morávek prvně zveřejní dvě (!) líbivé vizualizace věže v nové podobě a poloze!

Po ročních obstrukcích p. Černého, předkladatele potřebné Změny 2 územního plánu, v tajném hlasování, které zařídili zastupitelé za ODS, ANO, ČSSD, SPD-SPOZ a KSČM – viz jména v zelených rámečcích:

opět nebyly na pozemek kontroverzní Šantovky Tower vráceny výškové limity. Soud je v roce 2014 zrušil, ale doporučil postup, jak veřejný zájem dál chránit. Pořizovatel takto vynucenou „Změnu 2“ územního plánu kvalitně odůvodnil a vypořádal se i s připomínkami investora. Všechno málo. Podobný scénář už tu ostatně byl na zastupitelstvu 4. 6. 2018. Ano, už pět let město napravuje vadný územní plán! Nyní hlasovalo pro Změnu č. 2, čili pro rovné podmínky všech obyvatel města, 22 zastupitelů. K vítězství chyběl jen jeden hlas. Proti přijetí (a tudíž proti veřejnému zájmu deklarovanému v této kauze zejména souladem s územně plánovací dokumentací a zákonem o památkové péči) bylo rovněž 22 členů zastupitelstva. Z 11 otevřeně se hlásících k projektu ŠTW za něj horovali zvláště pánové Martin Major a Milan Feranec. Zde na přátelské fotografii i s právníkem Petrem Konečným, dalším aktérem této kauzy.

Zbývajícíh 11 hrdinů se opět zdrželo svého práva hlasovat.

Výsledek? Otevřené dveře pro stavbu 78m vysokého bytového domu v ochranném pásmu památkové rezervace. Tam kde jiní nemohou postavit jedno patro navíc, vyvyolený může vyrukovat s novostavbou rovnou o 22 patrech. Za nové zajímavé informace pak vděčíme p. Majorovi – díky němu už víme, jak to tehdy, v roce 2014, bylo. Když se schvaloval územní plán s nepohodlnými výškovými limity, vyvolení už dávno pracovali na jeho změně. Přišly však volby a ono to nevyšlo. Pohádka o klientelismu si tak na svůj šťastný konec musela chvíli počkat.

30. 6. 2019, ZKO

Úřad ombudsmana k otázce postoje města ke Změně 2 územního plánu – aneb Šantovka Tower opět na stole

V pátek 26. 4. 2019 proběhne další zasedání Zastupitelstva města Olomouce. Rádi bychom přispěli do debaty a podpořili tak zastupitele, kteří ještě váhají, jaká je jejich role ve věci schvalování územněplánovací dokumentace. Už delší dobu se nedaří projednat, ba dokonce zařadit do programu pečlivě připravenou Změnu 2 Územního plánu Olomouce. Ta má za cíl srovnat v územním plánu poměry výškových limitů a – proč to budme zastírat-, de facto zamezit stavbě kontroverzního obytného výškového domu, Šantovka Tower. Ten má totiž vyrůst v území, kde v současnosti – na rozdíl od ostatních ploch města – žádné limity nejsou. „Výmluvami“ pořizovatele (Odboru dopravy a územního rozvoje MMOl) , proč se mezi body programu nemůže objevit tak dlouho odkládané téma, je informace, že v současné době Ministerstvo kultury (jak jinak než na podnět investora) „přezkoumává“ svoje stanovisko k diskutované Změně č. 2. Máme názor opačný – shodně s Ministerstvem vnitra i Ministerstvem pro místní rozvoj si myslíme, že tento fakt překážkou není. Ba naopak se jeví jako zástěrka pro „opar nestandartních kroků“, jak situaci kolem ŠTW nedávno trefně pojmenoval primátor města Miroslav Žbánek. Více než deset let kontinuálně hájený názor Ministerstva kultury k otázce výšek nové zástavby v blízkosti historického jádra města odpovídá obsahu Změny č. 2. Poslední stanovisko je stále platné. Doložená nečinnost zastupitelstva v této věci se dá zvrátit jedině činem! Budoucnost Olomouce a jejího kreditu mají zastupitelé ve svých rukách. Jak píše zástupce ombudsmanky, jen zastupitelé jsou „pány“ celého procesu. Pořizovatel v tomto ohledu nesmí být brzdou.

Výňatek z odpovědi zástupce ombudsmanky z 8. 4. 2019 na dotaz našeho spolku:

ZKO, 21. 4. 2019

Olomoučtí odborníci proti „svému“ ministru Staňkovi: Ničí kulturní dědictví

Tisková zpráva 

Odborná veřejnost Olomouce protestuje proti Antonínu Staňkovi v čele ministerstva kultury. Důvodem je role, kterou jako primátor města sehrává při prosazení výstavby mrakodrapu Šantovka Tower. Ten má navždy zničit historické panorama, které je jednou z hlavních devíz Olomouce.

Nečinnost při ochraně historického panoramatu, které se utvářelo po deset staletí, vyčítají Staňkovi experti i občanští aktivisté. Nesouhlas s jeho jmenováním do funkce šéfa kultury vyslovily například zapsaný spolek Za krásnou Olomouc či Iniciativa Občané proti Šantovka Tower. Proti kontroverznímu mrakodrapu se důrazně ohrazují také jednotlivé významné osobnosti kulturního a vědeckého života. Popularitě věžáku nepřidává ani skutečnost, že jeho kořeny vyrůstají z temného boje o tukový průmysl na přelomu tisíciletí.

Liknavost, nebo záměr?

Šantovka Tower je projekt soukromého developera a počítá s výstavbou 80 m vysoké budovy v ochranném pásmu památkové rezervace. V únoru 2015 Krajský soud v Ostravě zrušil výškové omezení nové výstavby, ale zároveň varoval před absencí jakékoli regulace. Stavební zákon v takové situaci předpokládá vydání dočasné stavební uzávěry, kterou doporučil i Nejvyšší správní soud v Brně. Rada města Olomouce v čele s primátorem Staňkem však o připravené a projednané uzávěře již déle než dva roky vůbec nejedná. Tři roky připravovanou změnu územního plánu, jež má trvale obnovit výškové limity, pak rada ani nedoporučila zastupitelstvu ke schválení. „Svou soustavnou nečinností vytváří primátor Staněk developerovi dostatečný prostor pro získání stavebního povolení. Do ministerské funkce tak přišel v okamžiku, kdy nešťastné realizaci již téměř nic nestojí v cestě,” tvrdí David Helcel z Iniciativy Občané proti Šantovka Tower. „Vyjadřujeme rozčarování z toho, že právě Antonín Staněk bude šéfovat české kultuře.” Michaela Johnová Čapková ze spolku Za krásnou Olomouc, který sdružuje historiky, architekty a další experty, souhlasí: „Ministrem byl neměl být někdo, kdo jako primátor dovoluje ve svém městě kulturní dědictví devastovat.”  A Martin Kadrman, viceprezident Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, soudí: „Město by mělo vyslyšet doporučení Nejvyššího správního soudu a stavební uzávěru ihned vyhlásit. Současný postoj samosprávy je zcela nezodpovědný.“

Vědecké kapacity proti mrakodrapu

Mrakodrap poškodí výškovou siluetu Olomouce nenávratně. Projekt odporuje zákonu o památkové péči,“ upozorňuje historik architektury, univerzitní profesor Rostislav Švácha. Proti výškové budově se na nedávném jednání zastupitelstva vyjádřili i další významní vědci: emeritní rektor Univerzity Palackého Josef Jařab označil narušení panoramatu téměř za zločin. Zásadní nesouhlas s výstavbou vyslovili také dlouholetý ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal či pedagog a dlouholetý ředitel Národního památkového ústavu Josef Štulc, který říká: „Zatímco měst s výškovými budovami přibývá a jsou jich tisíce, Olomouc je jediná a výjimečná a mrakodrapy ji mohou naprosto pokazit.“ A ředitel přerovského Muzea Komenského Radim Himmler doplňuje: „Tvář historické Olomouce se nám shodou šťastných náhod dochovala ve fascinujícím rozsahu. Rozum zůstává stát nad tím, proč si Olomoučané nechají tuto komparativní výhodu dobrovolně ničit postupným budováním výškových staveb. Před negativními ekonomickými dopady varuje opoziční zastupitel za hnutí ProOlomouc Tomáš Pejpek: „Mrakodrap bude vizuálně konkurovat památkám a oslabí pocit návštěvníka z jedinečné historie královského města. Nemluvě o frustraci veřejnosti z nerovnosti před zákonem, kdy běžný občan nesmí v ochranném pásmu realizovat ani malou nástavbu, zatímco jinému povolí mrakodrap.“ 

Iniciativa Občané proti Šantovka Tower je volné sdružení architektů, urbanistů a příbuzných odborníků pro ochranu historického panoramatu Olomouce. Kontakt: David Helcel, tel. 776 361 159
https://www.facebook.com/obcaneprotisantovkatower/

 Zdroj: ZKO, 13. 8. 2018

Tisková zpráva: Ani demonstrace pod okny primátora s olomouckými radními nehnula

Vizualizace Šantovka Tower v nové poloze – Zdroj: Studie viditelnosti objednaná investorem, zpracovaná Katedrou geoinformatiky PřF UPOL, nic jiného investor na svět nepustil.

V pondělí 16. 7. 2018 proběhlo na Horním náměstí v Olomouci veřejné shromáždění vyzývající vedení města, aby zabránilo stavbě 78 m vysokého obytného domu v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Během demonstrace upozornil architekt David Helcel na střet zájmů primátora a čerstvého ministra kultury Antonína Staňka v jedné osobě: „Není udržitelné, aby jako ministr kultury, který má o národní kulturní dědictví pečovat, zároveň jako primátor města Olomouce svou dosavadní nečinností umožňoval přípravu výstavby Šantovky Tower, která má natrvalo zdevastovat historický obraz druhé nejvýznamnější památkové rezervace v zemi.“

Následně na středečním jednání 18. 7. rada města Olomouce ve věci vydání stavební uzávěry v lokalitě Šantovky Tower opět žádné usnesení nepřijala. Nutná nadpoloviční většina všech členů rady nehlasovala ani pro, ani proti vydání již dva roky připraveného územního opatření. Iniciativa Občané proti Šantovka Tower, která demonstraci pořádala, přitom připomněla, že vydání stavební uzávěry je standardní postup podle stavebního zákona, který vedení města doporučil také Nejvyšší správní soud. „Neustálé odkládání rozhodnutí v radě i zastupitelstvu svědčí o nerozhodnosti a nedostatku politické vůle vedení města hájit veřejný zájem,“ dodává Helcel.

Absenci výškové regulace nad lokalitou Šantovky měla v červnu definitivně napravit Změna 2 územního plánu. Ta však o tři hlasy v červnu tohoto roku neprošla olomouckým zastupitelstvem. Investor má navíc v ruce už čtvrté kladné stanovisko magistrátních památkářů. První dvě zrušil pro nezákonnost Olomoucký kraj, přezkum třetího kladného stanoviska znepřehlednil investor napadením právní existence plošné památkové ochrany Olomouce. Za stanovisky stojí jediná úřednice, Mgr. Vlasta Kauerová, která jako výkonný památkář zastává názor zcela odlišný od postoje MK ČR, Národního památkového ústavu nebo magistrátního Odboru koncepce a rozvoje.

ZKO, 18. 7. 2018

Veřejné shromáždění proti Šantovka Tower

Na nemožný prázdninový termín se sešlo překvapivě asi 150 lidí (podle vyváženého názoru Olomouckého deníku padesát). Všem děkujeme i za Iniciativu X ŠTW za účast! Hlavní motto: vydejte stavební uzávěru-schvalte změnu plánu-zastavte šantovku tower!!.. vše adresováno vedení města, které má tu možnost neblahý vývoj zvrátit.

Další slogan, který se nesl demonstrací už před pěti lety: „Kdo se k mrakodrapu hlásí, nedostane naše hlasy!“ Tehdy byla ve vedení ODS a opravdu v následujících volbách potřebné hlasy nedostala, dnes je na řadě ČSSD… tak uvidíme. Ve středu 18. 7. 2018 zasedá Rada.

Pokud nemáte jasno, koho volit, a příběh Šantovky by vám mohl pomoci, pak vězte, že se nebáli vyslovit svůj nesouhlas zástupci lidovců, pirátů, starostů, bývalých Občanů pro Olomouc, TOP 09,  hnutí ProOlomouc a zelených.

Architekt David Helcel, zakladatel Iniciativy zmínil kontroverzní osobu jednoho z investorů, p. Richarda Morávka a ostudnou roli šéfky odboru památkové péče paní Mgr. Vlasty Kauerové.

Zazněla výzva primátorovi a mini-stru kultury p. Antonínu Staňkovi: „není možné pečovat na ministerstvu o kulturní dědictví naší země a zároveň na radnici fakticky podporovat šantovku tower-neudržitelný střet zájmů však lze vyřešit jednoduše a elegantně-zastavte Šantovku Tower!“

Odborné argumenty i širší celospolečenský pohled přinesli hosté z akademické sféry – prof. Pavel Zatloukal, prof. Rostislav Švácha, prof. Jiří Lach a architekt Martin Lubič za Klub architektů Olomoucka.

       

 

A ještě fotky Zdeňka Sodomy:

ZKO 17. 7. 2018

Olomoučtí architekti proti Šantovka Tower

Publikujeme Otevřený dopis Klubu architektů Olomoucka adresovaný vedení města ve věci připravované výškové stavby „Šantovka Tower“

Vážený pane primátore,

vážení radní a zastupitelé města Olomouce,

je to více jak 5 let, co jsme jako profesní skupina otevřeným dopisem naléhavě žádali vaše předchůdce o ochranu města před záměrem vybudovat v blízkosti historického centra výškovou stavbu "Šantovka Tower".

Měli jsme 3 hlavní důvody, pro které stále považujeme tuto stavbu za nežádoucí:

1) nevratně poškozuje urbanistické a architektonické hodnoty, kulturní dědictví

2) je v rozporu s pravidly

3) je neetická

Vaše neochota přijmout změnu územního plánu, která by konečně odvrátila tuto hrozbu, je pro nás velikým zklamáním.

Obzvláště bolestné je opakované selhání nevyšší autority ve vedení města, po Martinu Novotném, Martinu Majorovi i Vás, pane primátore Antoníne Staňku.

Kdo jiný by měl dokázat chránit město před jeho zbytečným poškozením, zvláště, můžete-li se opřít o celou řadu objektivních faktů, odborných posudků, včetně jednoznačného stanoviska Ministerstva kultury, které je zřizovatelem státní památkové péče.

Od naší první výzvy uběhlo bez mála dva tisíce dnů. Podle našich informací je otázkou již jen pouhých desítek dnů, kdy svým dosavadním postojem umožníte investorovi dokončit územní řízení, ve kterém mu bude nevratně otevřena cesta k naplnění jeho záměru.

Pane primátore, v těchto dnech jste převzal do své péče ministerstvo kultury. Je to podruhé v novodobých dějinách, po osvíceném Pavlu Dostálovi, kdy je kultura svěřena opět do rukou Olomoučana. Nedovolte prosím, aby toto období bylo spojováno se selháním elit, neschopných chránit jedinečné kulturní dědictví tohoto krásného města.

V Olomouci 12. července 2018

Hana Bělařová, Tomáš Borek, Petr Daněk, Stanislav Duroň, Jiří Finger, Pavel Fryčák, Michal Giacintov, Pavel Grasse, David Helcel, Vít Janků, Vojtěch Jemelka, Daria Johanesová, Radek Liška, Martin Lubič, Tomáš Machovský, Petr Malý, Miroslav Malý, Jan Mléčka, Petr Nosál, Marek Novák, Milan Obenaus, Tomáš Pejpek, Jan Polách, Pavel Pospíšil, Jan Pospíšil, Otto Schneider, Petr Skoumal, Jan Šmoldas, Ondřej Spusta, Stašek Žerava