ŠTW zase na stole, … nebo raději definitivně do šuplíku??

PETICE Proti výškovým stavbám v Olomouci – předávání primátorovi města Olomouce (Novotný) – 22.5.2012

To co v roce 2012 začalo přátelským happeningem s dobře míněným varováním odborníků, nyní vrátil Nejvyšší správní soud znovu k projednání krajskému soudu.

Město Olomouc má stále šanci vstoupit do procesu novým projednáním tzv. Změny 2 Územního plánu a napravit tak díru v něm zející už pěkných pár let. Dočkáme se?

Citujeme z webu Nejvyššího správního soudu. Tučné pasáže ZKO.

Krajský soud se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv ve věci umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv proti územnímu rozhodnutí o umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci.

Nejvyšší správní soud dnes vyhlásil rozsudek, jímž zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ve věci žaloby veřejného ochránce práv podané podle § 66 odst. 3 soudního řádu správního k ochraně veřejného zájmu ve věci umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci.

Krajský soud žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že veřejný ochránce práv neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem. To z důvodu, že vady a nezákonnosti napadeného územního rozhodnutí, které žalobce namítal, nedosahují požadované intenzity.

Nejvyšší správní soud odmítl argumentaci krajského soudu, podle níž je třeba vyjít výlučně z předchozích rozhodnutí soudů, která se v minulosti zabývala žalobou veřejného ochránce práv ve věci fotovoltaické elektrárny Moldava. V jejím případě byl závažný veřejný zájem shledán proto, že ke dni podání žaloby proti rozhodnutí o povolení stavby nebyly uděleny zákonem stanovené výjimky ze zákazu činnosti ve zvláště chráněném území a příslušná správní rozhodnutí byla vydána v důsledku trestné činnosti úředních osob.

Předseda rozhodujícího senátu a soudce zpravodaj Ivo Pospíšil k tomu blíže uvedl, že „tato předchozí rozhodnutí se týkala pouze jednoho z příkladů, kdy je dán závažný veřejný zájem na podání žaloby veřejným ochráncem práv. Nestanovila však žádný minimální a nepodkročitelný práh, kterého musí být dosaženo, aby byl stěžovatel aktivně procesně legitimován k podání žaloby ve veřejném zájmu.Naopak, relevantní je také judikatura, v níž se již soudy zabývaly obdobnými žalobami nejvyššího státního zástupce podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního, neboť obě ustanovení používají stejný pojem závažný veřejný zájem“. Rozdíl spočívá pouze v tom, že v případě nejvyššího státního zástupce se existence tohoto zájmu předpokládá, zatímco veřejný ochránce práv jej musí před soudem prokázat. V obou případech je však třeba zohlednit stejná kritéria a požadovanou intenzitu závažnosti veřejného zájmu. V případech žalob nejvyššího státního zástupce však již soudy v minulosti akceptovaly mnohem nižší intenzitu dotčení veřejného zájmu.

Rozhodující senát Nejvyššího správního soudu pak dospěl k závěru, že v současné kauze naplňuje požadavek závažného veřejného zájmu žalobní tvrzení veřejného ochránce práv týkající se systémového rizika podjatosti rozhodujících úředníků. Tím je nepochybně ohrožen veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy, který lze považovat za dostatečně závažný k podání žaloby veřejným ochráncem práv. Podle soudu se zde sbíhá hned několik důvodů (také již dříve vyslovených judikaturou), pro které lze o nepodjatosti rozhodujícího orgánu pochybovat: předně se jedná o kontroverzi samotné stavby a medializaci její výstavby, která se s ní pojí, a zvýšenou „podezřívavost“ vyvolává zejména existence smlouvy o spolupráci mezi městem a investorem, která obsahuje ustanovení o právní odpovědnosti města za zmaření investičního záměru.

Krajský soud proto měl ve světle těchto skutečností provést důkazy, které veřejný ochránce práv k podpoře svých tvrzení navrhoval. Na krajském soudu proto nyní bude, aby je provedl a posoudil, zda ve věci opravdu existovalo systémové riziko podjatosti. To by v případě kladné odpovědi postačovalo k prokázání aktivní legitimace veřejného ochránce práv k podání žaloby ve veřejném zájmu.

Informace k rozsudku ze dne 24. 1. 2024 ve věci sp. zn. 1 As 174/2022. Celý rozsudek zveřejněn na www.nssoud.cz. Nebo zde.

Hra o panorama Olomouce jde do finále

PŘISPĚJTE ZDE

máme vybráno!!!!!!!!!!!!!, děkujeme!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!, další podporu, členské přípěvky a podobně prosím posílejte na běžný účet spolku 🙂

Šantovka Tower je developerský projekt, který výrazným způsobem změní panorama města Olomouce. Už jednou jste nám pomohli svými příspěvky do kauzy vstoupit. Developer se ale nevzdává, má za sebou silné, nejen ekonomické zázemí. My zase máme vás, naše podporovatele! Prosíme tedy o finanční podporu.

Společně jsme zafinancovali právní rozbor, na jehož základě Veřejný ochránce práv podal v únoru 2020 žalobu ve veřejném zájmu.  Vzhledem k odročenému soudnímu přelíčení, pro nějž byla potřeba zevrubná příprava, se bohužel výrazně zvýšily náklady na zastupování našeho spolku advokátní kanceláří Frank Bold. Prosíme Vás tedy o finanční podporu.

Ještě čerstvá aktualita k celé kauze. Dne 22. 7. 2022 podal Veřejný ochránce práv kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Olomouci. Neztrácíme naději. 

Stěžovatel (úřad ombudsmana) si totiž dokáže jen stěží představit případ, v němž by byla nutnost podání žaloby k ochraně veřejného zájmu natolik zjevná, jako tomu je právě v případě umístění stavby Šantovka Tower.

Pojďme se ještě jednou na právní služby složit! Nadace VIA nám dá dvojnásobek toho, co na účet pošlete vy, a to až do výše 20 000 Kč. To je výzva! Spolek Za Krásnou Olomouc patří k nejdéle fungujícím občanským iniciativám svého druhu na Moravě. Zaměřuje se na popularizaci památek i nové architektury, a to jak v Olomouci, tak i v celém dnešním Olomouckém kraji.  


Děkujeme za vaši podporu.

Klapka: Změna II Územního plánu po sedmé!!!

Obstrukce při schvalování změny II Územního plánu Olomouc pokračují. Náprava vadného územního plánu a obnovení výškového limitu v lokalitě Šantovka se protahují na neuvěřitelných sedm let.

Na zastupitelstvu minulé pondělí (7. 3. 2022) nepomohla odborná prezentace ředitele Národního památkového ústavu v Olomouci Františka Chupíka ani argumenty zastupitelů z hnutí Pirátů+Starostů, ProOlomouc a Společně. Po dvouhodinové rozpravě s podporovateli ŠTW z řad ODS, ANO, ČSSD a KDU-ČSL předkladatel nakonec vyhověl investorovi R. Morávkovi a odložil hlasování až na zastupitelstvo v červnu. Důvodem má být vyčkávání na rozhodnutí Krajského soudu o ne/platnosti vydaného územního rozhodnutí pro ŠTW. Přitom projednávání této konkrétní věci u soudu rozhodně nebrání zastupitelstvu v tom, aby přijalo změnu právního dokumentu, který je obecné povahy.

Z některých názorů jsme nabyli dojem, že mnozí zastupitelé už nečtou ani důvodové zprávy a uniká jim podstata jejich poslání – čili hájení veřejného zájmu, na němž se skrze demokratický systém podílejí. Častým argumentem je, že výškové limity v Olomouci vlastně nastavuje kdesi od stolu Ministerstvo kultury. To se však brání jen tam, kde hrozí vážné narušení jím hájených veřejných (v tomto případě památkových) hodnot. Zbytek je a byl plně v režii pořizovatele a zpracovatele územního plánu. Investor Richard Morávek by tedy vinu na tom, že například na Velkomoravské nemůže stavět další věžáky, neměl házet na Ministerstvo kultury, ale na autory územního plánu, Knesl – Kynčl architekti. Z opačné perspektivy platí, že máme ochranné pásmo – vyhlášené a soudně potvrzené  (investor bitvu o jeho neexistenci opakovaně prohrál), které má zabránit takovým stavebním aktivitám, které by narušily charakter a ráz MPR. Čili všude jinde dává smysl diskutovat o výškových stavbách, ale z logiky věci vyplývá, že ochranné pásmo MPR tím pravým bojištěm jistě nebude. Upozorňujeme na to už víc než deset let.

Že investor a architekt přitom usilují o to, aby se stavba ŠTW stala „vizuálně ohromující součástí panoramatu historického města„, dokládá samotný architektonický koncept dnes však už mnohokrát přežvýkaného projektu běžného internacionálního standardu. Přikládáme prezentaci ŠTW  z webu ateliéru Benoy, která zmizela hned poté, co ji ředitel NPÚ promítl na pondělním zastupitelstvu.

My Vám ji ale ukážeme!

Další chimérou je argument o zahušťování  – povinné odstupové vzdálenosti takto vysoké stavby už jednou donutily investora ŠTW posunout ji o kus dál od zástavby v Šantově ulici. Oč více jdeme do výšky, o to dále musíme jít se zástavbou v okolí – argumentace ekonomickým využitím území je v tomto případě lichá. Olomouc navíc zdaleka nedospěla do stadia ekonomického tygra, který by podobný koncept zahušťování výškovou zástavbou obhajoval. A znovu podotýkáme – v případě ŠTW se pohybujeme na hranici druhé nejvýznamnější památkové rezervace v Česku. Jak vyplývá ze strategického plánu rozvoje města a dalších dokumentů, jsou identitou Olomouce (současně výhodnou i pro její re/prezentaci) kulturní hodnoty dané výjimečnou historií města, nikoliv prvoplánová soukromá investice imitující pokrok či rozvoj.

A potom nešťastné vizualizace a dokazování jejich dostatečnosti a věrohodnosti. Investor na zastupitelstvu nejdřív osočil – i jmenovitě – odpůrce projektu a poté ze lži nařkl ředitele NPÚ, když promítl obrázek ŠTW v nové poloze, kterak vedle kapucínského kostela vykukuje nad Dolním náměstím. Přitom tento obrázek figuruje v podkladech dodaných investorem do schvalovacího procesu územního řízení. Přikládáme níže (Vít Voženílek – Stanislav Popelka, Vizualizace viditelnosti Šantovka Tower, duben 2018, s. 7). Jelikož však pohled na ŠTW z plochy Dolního náměstí (ani mnohé další zásadní) nefigurují v seznamu 27 „důležitých pohledů“ definovaných územním plánem, Odbor památkové péče MMOl, který dal stavbě požehnání, je nevzal v potaz. Stejně tak z hodnocení vypadl například bod pohledu z Wittgensteinovy ulice, jelikož se de facto kryje s uvažovanou pozicí věžáku – přitom stačí popojít pár metrů a už se tělo převýšené stavby dostává do příkré konfrontace s charakteristickým měřítkem zástavby MPR a jeho historickými dominantami. Dalo by se pokračovat. Máme stále za to, že výkonný orgán památkové péče nedokázal zdůvodnit, proč mu tyto kolize nevadí, když v jiných případech vyhodnotil za problematické a zakázal mnohem nicotnější zásahy na území ochranného pásma MPR.

ŠTW z Dolního náměstí ve Studii viditelnosti, V. Voženílek – S. Popelka, 2018, s. 7.
Vizualizace ŠTW z území Korunní pevnůstky, T. Pejpek – A. Jung, 2018
Vizualizace ŠTW z Blažejského náměstí, T. Pejpek – A. Jung, 2018
Vizualizace ŠTW z ul. Wittgensteinovy, T. Pejpek – A. Jung, 2018

Zastupitelstvo o Změně II ÚP jednalo už několikrát. Vždy se našel důvod, jak nepostoupit dál. Jednou se bez diskuse zastánců projektu neodhlasovalo výborně připravené rozhodnutí o námitkách investora, jindy zasáhl exministr kultury, někdejší primátor A. Staněk, když začal „přehodnocovat stanovisko MK ČR“. Svou zdržovací roli sehrál opakovaně i zástupce pořizovatele návrhu, ing. Černý, když nerespektoval názor nadřízeného krajského úřadu. Jedinou výjimkou bylo zasedání zastupitelstva 8. 3. 2021, kdy byla vybrána a odhlasována jediná možná ze tří navrhovaných variant výšky zástavby, a to v souladu se stanoviskem nejen Ministerstva kultury, ale také Ministerstva obrany. Na toto se na posledním zastupitelstvu už úplně zapomnělo a všechna špína i falešné maskování dávno přislíbené podpory ŠTW se naházely na Ministerstvo kultury.

Vadný projekt je uměle chráněn dírou v územním plánu, která měla být dle soudu napravena do konce roku 2015. Máme rok 2022! Zastupitelé, kteří jsou zodpovědní za tvorbu územního plánu, ve své rozhodující většině projekt nepokrytě podporují nebo obstrukcím nadále pasivně (anebo alibisticky) přihlížejí. Mnozí se zaštiťují podporou developmentu, který snad zadlužené město vytáhne z aktuální patové finanční situace. Opravdu nejde začít spolupracovat s developery – ano, tolik potřebnými partnery města – nad čistým stolem?

ZKO, 13. 3. 2022

Chronologie a odkazy na starší komentáře k průběhu zasedání zastupitelstev, která řešila Změnu II Územního plánu Olomouc:

25. 5. 2015 –  Soud ruší výškové limity nového územního plánu Olomouc v lokalitě Šantovka Tower s účinností od 31. 12. 2015

20. 3. 2015 –  Zastupitelstvo rozhodlo o pořízení Změny č. II ÚP, která řeší zrušenou výškovou regulaci.

prosinec 2016 –  Statutární město Olomouc obdrželo „memorandum“, v němž advokáti společnosti SMC Development a.s. uvádějí, že smlouva o spolupráci včetně závazků města je stále platná a upozorňují město na její již vzniklá porušení – především vydání nového územního plánu v září 2014. Zároveň důrazně varují před vyhlášením stavební uzávěry a před přijetím připravované změny územního plánu, které by mohly znemožnit výstavbu Šantovka Tower. (Neříká se tomu vydírání?).

10. 5. 2018 – povzbuzujeme zastupitele před dalším zasedáním

4. 6. 2018 – zasedání zastupitelstva, které strká hlavu do písku i před pádnými argumenty předních osobností, s bonusovým příspěvkem Pavla Konečného

4. 3. 2019 – zasedání zastupitelstva bez výsledku

26. 4. 2019 – zastupitelstvo – pořizovatel Změny II oznámil, že po více než 6 měsících průtahů je ochoten dokumenty v květnu Zastupitelstvu předložit k projednání; zastupitelstvo uložilo Radě města předložit Změnu II na příští řádné zasedání zastupitelstva.

10. 5. 2019 – s ohledem na běžící územní řízení část zastupitelů /ProOl, Pi+Sta/ žádá o mimořádné zasedání zastupitelstva (chybí 1 podpis) – z dopisu zastupitelům 10. 5. 2019 citujeme: „Pro rozhodující 15. podpis jsme oslovili v první řadě ing. arch. M. Giacintova /KDU-ČSL/ – určeného zastupitele, který spoluzodpovídá za to, že změna územního plánu bude projednána v souladu se zákonem. Kolega zastupitel Giacintov odmítl podpořit svolání mimořádného zastupitelstva s vysvětlením, že stavební úřad údajně nevydá územní rozhodnutí pro ŠTW před konáním zastupitelstva 17. 6. 2019.“  – bohužel, stalo se tak 11. 6. 2019!

22. 5. 2019  – po Ministerstvu vnitra a Ministerstvu pro místní rozvoj a úřadu ombudsmana potvrdilo nezákonné obstrukce pořizovatele změny územního plánu (ing. M. Černého) také Ministerstvo kultury a Krajský úřad.

11. 6. 2019 – stavba Šantovky Tower získala od stavebního úřadu územní rozhodnutí. Podepsáni JUDr. Hyravá a ing. Hlaváček. Podkladem pro rozhodnutí bylo v pořadí již čtvrté kladné závazné stanovisko odboru památkové péče olomouckého magistrátu z rukou Mgr. Kauerové. Nutno podotknout, že svým obsahem, dvakráte označeným Krajským úřadem za nezákonný, zcela odporuje stanoviskům odborné složky státní památkové péče počínaje Národním památkovým ústavem v Olomouci, vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, konzistentními postoji Ministerstva kultury a památkové inspekce. Územní rozhodnutí nabyde právní moci 27. 6. 2019, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.

14. 6. 2019 – končí roční odvolací lhůta pro možnost podat podnět k přezkumu výše zmíněného nezákonného závazného stanoviska magistrátní památkářky.

17. 6. 2019 – navazuje zasedání zastupitelstva – jak ta data do sebe dobře zapadají! Zástupce investora, p. Morávek prvně zveřejní dvě (!) líbivé vizualizace věže v nové podobě a poloze! Po ročních obstrukcích ing. Černého, předkladatele potřebné Změny 2 územního plánu, v tajném hlasování, které zařídili zastupitelé za ODS, ANO, ČSSD, SPD-SPOZ a KSČM opět nebyly na pozemek kontroverzní Šantovky Tower vráceny výškové limity.

27. 6. 2019 – územní rozhodnutí pro ŠTW nabývá právní moci, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.

11. 2. 2020 – VOP (Veřejný ochránce práv) podává na stavební úřad žalobu k ochraně veřejného zájmu.

12. 3. 2020 – Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, který dostal věc na starost, přiznal žalobě týkající se stavby Šantovka Tower v Olomouci odkladný účinek.

8. 3. 2021   – Zasedání zastupitelstva  – bod Změna č. II Územního plánu Olomouc – výběr varianty ze tří výšek, Ministerstvo kultury a Ministerstvo obrany shodně doporučují nejnižší, odhlasováno, přijato!, olomoucké zastupitelstvo učinilo první!!!! krok k finálnímu schválení Změny II územního plánu, která obnoví výškové limity v lokalitě Šantovka.

15. 2. 2022 – první jednání Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc

7. 3. 2022  – Více než dvouhodinová, avšak bezvýsledná diskuse nad Změnou II. Územního plánu Olomouc, viz výše

Odkladný účinek žaloby ve věci ŠTW

Ještě před svým odchodem podala vedoucí Úřadu veřejného ochránce práv, ombudsmanka Anna Šabatová, žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí Magistrátu města Olomouce o umístění stavby Šantovka Tower. Magistrát podle ní porušil zákon o státní památkové péči, zákon o ochraně přírody a krajiny, správní řád, stavební zákon i závazky České republiky z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy. Zcela popřel samotné principy zákonnosti a jeho jednání vzbuzuje vážné pochybnosti o systémové nepodjatosti.

Novinkou je, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, který dostal věc na starost, přiznal 12. 3. 2020 žalobě týkající se stavby Šantovka Tower v Olomouci odkladný účinek. Znamená to, že do doby, než soud ve věci rozhodne, nesmí být vydáno stavební povolení a nesmí být výstavba zahájena. To jsou dobré zprávy, jak soud nakonec rozhodne, nelze předjímat.

ZKO, v dubnu 2020

Mraky nad památkovou péčí aneb jak si postavit mrakodrap v ochranném pásmu MPR

Časopis A2 (5/2020) včera otiskl:

 Verze článku M. Mertové před redakčním krácením časopisu A2:

Památková péče selhává. Za fatálními chybami, které dobře ilustruje mrakodrap v ochranném pásmu památkové rezervace Olomouc nebo aktuální osudy olomoucké radniční věže, se však skrývá systematické (a systémové) podrývání kompetencí a pravomocí odborné složky památkové péče. Ta se už nyní stává bezzubou. Fungování státní správy často suplují odborníci-aktivisté a konečně se jim dostává sluchu. Úřad veřejného ochránce práv prvně podal v oblasti ochrany památek žalobu ve veřejném zájmu.

Psal se rok 2010, kdy se v nové knize Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek II objevuje postava podnikatele Richarda Morávka jako jednoho z „tichých společníků“ zavražděného antihrdiny. V tomtéž roce redaktor na stránkách MF Dnes kritizuje Klausovu prezidentskou amnestii, díky níž se na svobodu dostala Jarmila Morávková odsouzená za úvěrové podvody. Matka i syn byli podle Kmenty prokazatelně propojení s mafií, která mimochodem vytunelovala olomoucký podnik Milo. Článek ani kniha se však zjevně nedostaly do rukou olomouckých zastupitelů, kteří na podzim téhož roku s Morávkovou společností SMC Development a. s. uzavřeli smlouvu o budoucí spolupráci při budování tramvajové trati a infrastruktury v nové městské čtvrti Šantovka. Nachází se v bezprostřední blízkosti historického jádra a (nikoliv překvapivě) právě na území zdemolovaného Mila.

Vůbec první vizualizace s výškovým domem na území bývalého Mila (2008-2010)

Smlouva o spolupráci se do budoucna měla stát hlavním strašákem střídajících se olomouckých municipalit. Investor se jí totiž začal ohánět v momentě, kdy se část jeho plánů ocitla v ohrožení. Do zmíněné infrastruktury („projekt celého území SMC“) totiž šikovně zapracoval tzv. Šantovku Tower, výškovou obytnou stavbu, která narazila na silný odpor poučené i laické veřejnosti a samozřejmě i na odpor památkářů. Ovšem nikoliv všech.

Projekt mrakodrapu Šantovka Tower od ateliéru Benoy, zveřejněno 2012. Snímek Olomoucký deník.

Ví se, že památková péče se řídí zákonem schváleným na samém sklonku totality a že je takzvaně dvojkolejná. Tak vznikají situace, kdy si jedni památkáři myslí něco zcela jiného než ti druzí. Tak tomu bylo (a je dosud) i ve vlekoucí se olomoucké kauze. Odborná složka (Národní památkový ústav – NPÚ) je zásadně proti, zatímco výkonný orgán (magistrátní oddělení památkové péče) považuje bytovku, která svojí výškou 78 m zastíní i věž olomoucké radnice, za přijatelnou. S ohledem na posun ve vnímání, co je zájem veřejný a co je zájem soukromý a který z obou pólů má vlastně hájit státní památková péče, tento postoj tolik nepřekvapuje.

Srovnání měřítka zástavby – první verze

Překvapí už víc, že má týž úřad odvahu v obdobných řízeních rozhodovat různě. Mluvíme potom o odchýlení se od rozhodovací praxe. Ochranné pásmo kolem městské památkové rezervace v Olomouci (MPR; podotkněme, že po Praze druhé nejvýznamnější) bylo vyhlášeno proto, aby zabránilo „stavebně technické činnosti, která by mohla nepříznivě ovlivnit její celkový výraz a charakter...“ Jak jinak si představit takovou „činnost“, než právě jako prosklený obytný dům, který výškou, objemem a dálkovými pohledy i průhledy zásadně konkuruje historickému jádru? Kdepak, hlavní olomoucká památkářka Vlasta Kauerová, jakýsi protějšek proslulého pražského Kněžínka, si to nemyslí.  Zatímco zakáže dvoupatrovou nástavbu banální budovy, povolí v území se stejnou památkovou ochranou pater rovnou dvaadvacet.

První kladné stanovisko magistrátní památkové péče provázela demonstrace několika stovek rozezlených olomouckých občanů. Brzy přišlo stanovisko druhé, ale obě pro nezákonnost zrušil nadřízený orgán, Olomoucký kraj. V případě třetího kladného stanoviska začal být aktivní investor a zpochybněním existence ochranného pásma prodloužil odvolací řízení až do dnešních dnů. Developer však zažil na své cestě více překážek. První v podobě schváleného územního plánu, který na Šantovce nastavil pro něj nepřijatelné výškové limity, druhý v momentě, kdy si nedokázal vyběhat výjimku o povinných odstupových vzdálenostech. Obě překážky hravě zdolal:  výškové limity nad jeho stavební parcelou  soud z jeho podnětu zrušil, a aby splnil požadovaný odstup od historické ulice Šantovy, posunul celý projekt o pár desítek metrů dál.

Druhá verze v posunuté poloze

Nic nevadí, že nová pozice věžáku zůstává i nadále v ochranném pásmu MPR, investor má přece nad sebou ochrannou ruku magistrátní památkářky, která bryskně vydává v pořadí již čtvrté kladné stanovisko! Takové urputné úsilí státní památkové péče prosadit v ochranném pásmu MPR mrakodrap jistě vejde do dějin.

Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník
Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník

Dalo by se čekat, že památkáři-odborníci (krytí vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, postoji Ministerstva kultury i jeho památkové inspekce) opět podají podnět k přezkoumání kontroverzního stanoviska a krajský úřad věc opětovně shodí ze stolu. Jenže mezitím patrně intenzivně pracovali všichni Morávkové a jejich lobbisté i na jiných frontách (mezi nimi například u samosprávy bývalý diplomat Petr Kolář). Původní struktura Krajského úřadu je rozprášena a co víc, k 1. 1. 2018 je schválena novela stavebního zákona, která paragrafem § 4 de facto stanovuje, že magistrátní památkářské stanovisko je samostatně nepřezkoumatelné. Lze je napadnout ve lhůtě jednoho roku až coby součást rozhodnutí, jímž bylo podmíněno. Ten rok stálo zato si počkat. Šantovka Tower získala územní rozhodnutí (tedy další zásadní bod na cestě k vítězství) přesně v termínu, kdy už jakýkoliv způsob odvolání či přezkumu nebyl možný, ani ze strany NPÚ, ani ze strany veřejnosti.

Co to znamená pro památkovou péči obecně? Aniž by byl přijat nový zákon o památkové péči, už je vlastně rozhodnuto. Odborná organizace státní památkové péče je paralyzována, odzbrojena. Bez možnosti přezkoumání či odvolání stanovisek „výkonných památkářů“, která mohou, ale nemusí akceptovat odborný názor, je definitivně odstavena na vedlejší kolej. Že toho památkáři prorostlí s politikou toho kterého města umí dobře využít, o tom svědčí další kauzy z Olomouce.

Aktuálně památková inspekce řeší další stížnost. „Výkonný orgán“ při vědomí své neotřesitelnosti odsouhlasil kompletní výměnu renesančního krovu olomoucké radnice a nechal snést renesanční zvony bez možnosti návratu na původní místo. I z tohoto případu je cítit, že se děje něco nezdravého s památkovými principy obecně. Historickou kostru toho nejcennějšího nahradíme bezdůvodně kompletní replikou, bytovým věžákem pod záminkou zkarikované pokrokovosti a pokroucené památkářské vstřícnosti zase znehodnotíme dochovanou historickou tkáň.

Tisíc památkářů s tím nic nezmůže, protože ten jeden s razítkem má za zády kromě špatného zákona také rafinovaně tichou podporu města. „Pravdu neprohlasuješ“, konstatuje jedna ze stálic olomouckého politického nebe chvíli poté, co se o jeden hlas nepodařilo schválit připravenou změnu územního plánu, která by do lokality Šantovka vrátila výškové limity. Stačilo už málo, aby se věci uvedly do pořádku a pravidla, která platí pro všechny, začala platit i pro protežované developery. Pokud mezi politiky zaznívají podobné formulky, má ještě vůbec smysl věřit v demokratické principy?

Klientelismus v pozadí, pochybné rozhodování úřadů státní správy s výsledkem očividného selhání památkové péče v této táhlé olomoucké kauze, to vše založilo na spis tak tlustý a šťavnatý, že se jím neváhal zabývat Úřad veřejného ochránce práv. Těsně před svým odchodem podala ombudsmanka Anna Šabatová žalobu ve veřejném zájmu proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu Magistrátu města Olomouce. V oblasti ochrany památek krok dosud bezprecedentní učinil Úřad veřejného ochránce práv mimo jiné proto, že se rozhodnutí opírá o nezákonné stanovisko jediné památkářky na světě, které nevadí věžák vedle „její“ památkové rezervace.

Ombudsmanka brání historické panorama Olomouce – kontroverzní Šantovku Tower posílá k soudu.

Tisková zpráva spolku Za krásnou Olomouc a Iniciativy Občané proti Šantovka Tower k aktuální situaci v kauze Šantovka Tower

Od roku 2011 spolek Za krásnou Olomouc se spřízněnými odborníky – urbanisty, architekty, historiky a památkáři – konzistentně upozorňuje vedení města na zhoubnou snahou jít na ruku investorům i tam, kde může samo narazit na limity platné legislativy. Průběh schvalovacího procesu kontroverzní stavby Šantovka Tower zavdal k oprávněným pochybnostem veřejnosti o rovných právech a povinnostech občanů Olomouce a v širším záběru zpochybnil principy demokracie obecně.

Ve svém vyjádření odstupující ombudsmanka Anna Šabatová výstižně shrnula podstatné body žaloby, k níž se po prostudování celého spisu rozhodla. Snahu prosadit stavbu obytné výškové stavby v dosud úzkostlivě střeženém ochranném pásmu městské památkové rezervace shledává jako vážné ohrožení veřejného zájmu. Děje se tak přitom s tichým přitakáváním všech střídajících se municipalit a s otevřenou podporou úředníků magistrátu, kteří jsou pověření výkonem státní správy.

Architekt David Helcel z Iniciativy Občané proti Šantovka Tower k tomu dodává: „Právě provázanost samosprávy se státní správou, kroky a vyjádření bývalých i aktuálně činných městských politiků a průběžný tlak investora, který se odvolává na vágně formulovanou smlouvu o spolupráci, dělá z kauzy výmluvný příklad rizik systémové podjatosti.

Spolek Za krásnu Olomouc spolu se zástupci Iniciativy Občané proti Šantovka Tower vyčerpali všechny řádné opravné prostředky bez adekvátní reakce. Proto se obrátili s podnětem k přezkoumání posledního sporného dokumentu v řadě – územního rozhodnutí pro Šantovka Tower vydaného stavebním odborem Magistrátu Města Olomouce – právě na Úřad veřejného ochránce práv jako na poslední možnou cestu k reálné nápravě celého sledu chyb v rozhodování státní správy a samosprávy.

Spolek Za krásnou Olomouc se hlásí k aktivní účasti na posledním vývoji kauzy. Bezpráví, které ji po léta provází, nebylo možné s ohledem na profesní čest jeho členů, nechat jednoduše být“, konstatuje historička umění Martina Mertová. Dodává k tomu: „Byli jsme také vázání důvěrou početné odborné i laické veřejnosti, která sdílela náš názor a dlouhodobě naše úsilí podporovala. Za to jí samozřejmě patří dík.

Michaela Johnová Čapková, která má na starosti finance spolku Za krásnou Olomouc, vysvětluje: „Jako nezisková organizace jsme peníze na přípravu právních podkladů pro Úřad ombudsmana získali od Nadace VIA z projektu Živá komunita. Zásadní část prostředků jsme pak dostali od veřejnosti přes server Darujeme.cz. Této podpory si vážíme zdaleka nejvíc. V prosinci loňského roku jsme k našemu překvapení dostali Cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci.“

„Poslední měsíce nám tak vrátily naději,“ uzavírá David Helcel.

17. 2. 2020

Za spolek Za krásnou Olomouc

Za Iniciativu Občané proti Šantovka Tower

Spouštíme dárcovskou kampaň: Potřebuje moderní Olomouc mrakodrapy?

KLIKNĚTE A PŘISPĚJTE

Mnozí už víte:

Šantowka Tower je developerský projekt na bytovku, která výrazným způsobem změní panorama města Olomouce. Postavena má být v jinak přísně střeženém ochranném pásmu památkové rezervace. Nemuselo by tomu tak být! Pokoušíme se uklidit na stole a za pomoci právních analýz kauzu uzavřít. Váš finanční příspěvek se pro tyto účely díky Nadaci Via/ Živá komunita a díky serveru Darujeme.cz zdvojnásobí! Pojďte s námi do toho!

Za projevenou důvěru a podporu moc děkujeme! Za krásnou Olomomouc

Kauza Šantovka Tower – neslavné červnové zastupitelstvo l. p. 2019

Videozáznam dlouhého odpoledního jednání zde

Na úvod je třeba upozornit na dvě jiné zásadní události

11. 6. 2019 získala stavba Šantovky Tower územní rozhodnutí stavebního úřadu. Podepsáni p. Hyravá a p. Hlaváček. Podkladem pro rozhodnutí bylo v pořadí již čtvrté kladné závazné stanovisko odboru památkové péče olomouckého magistrátu z rukou p. Kauerové. Nutno podotknout, že svým obsahem, dvakráte označeným Krajským úřadem za nezákonný, zcela odporuje stanoviskům odborné složky státní památkové péče počínaje Národním památkovým ústavem v Olomouci, vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, postoji Ministerstva kultury a památkové inspekce. Územní rozhodnutí nabyde právní moci 27. 6. 2019, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.

14. 6. 2019 končí roční odvolací lhůta pro možnost podat podnět k přezkumu výše zmíněného nezákonného závazného stanoviska magistrátní památkářky.

17. 6. 2019 navzuje ono neslavné ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA – jak ta data do sebe dobře zapadají! Zástupce investora, p. Morávek prvně zveřejní dvě (!) líbivé vizualizace věže v nové podobě a poloze!

Po ročních obstrukcích p. Černého, předkladatele potřebné Změny 2 územního plánu, v tajném hlasování, které zařídili zastupitelé za ODS, ANO, ČSSD, SPD-SPOZ a KSČM – viz jména v zelených rámečcích:

opět nebyly na pozemek kontroverzní Šantovky Tower vráceny výškové limity. Soud je v roce 2014 zrušil, ale doporučil postup, jak veřejný zájem dál chránit. Pořizovatel takto vynucenou „Změnu 2“ územního plánu kvalitně odůvodnil a vypořádal se i s připomínkami investora. Všechno málo. Podobný scénář už tu ostatně byl na zastupitelstvu 4. 6. 2018. Ano, už pět let město napravuje vadný územní plán! Nyní hlasovalo pro Změnu č. 2, čili pro rovné podmínky všech obyvatel města, 22 zastupitelů. K vítězství chyběl jen jeden hlas. Proti přijetí (a tudíž proti veřejnému zájmu deklarovanému v této kauze zejména souladem s územně plánovací dokumentací a zákonem o památkové péči) bylo rovněž 22 členů zastupitelstva. Z 11 otevřeně se hlásících k projektu ŠTW za něj horovali zvláště pánové Martin Major a Milan Feranec. Zde na přátelské fotografii i s právníkem Petrem Konečným, dalším aktérem této kauzy.

Zbývajícíh 11 hrdinů se opět zdrželo svého práva hlasovat.

Výsledek? Otevřené dveře pro stavbu 78m vysokého bytového domu v ochranném pásmu památkové rezervace. Tam kde jiní nemohou postavit jedno patro navíc, vyvyolený může vyrukovat s novostavbou rovnou o 22 patrech. Za nové zajímavé informace pak vděčíme p. Majorovi – díky němu už víme, jak to tehdy, v roce 2014, bylo. Když se schvaloval územní plán s nepohodlnými výškovými limity, vyvolení už dávno pracovali na jeho změně. Přišly však volby a ono to nevyšlo. Pohádka o klientelismu si tak na svůj šťastný konec musela chvíli počkat.

30. 6. 2019, ZKO

Další prokázaná nečinnost v kauze Šantovka Tower

Spolek Za krásnou Olomouc se na základě paragrafu 106 o svobodném přístupu k informacím dostal k dalšímu pozoruhodnému ministerskému dokumentu. Přečtěte si náš komentář.

Zatímco Úřad Olomouckého kraje nedávno označil olomoucký magistrát za nečinný ve věci projednání a schválení Změny II Územního plánu Olomouc (té, která by v lokalitě ŠTW napravila absenci výškových limitů), sám byl nyní Ministerstvem kultury obviněn z nečinnosti v jiné linii této komplikované kauzy.

Historické jádro Olomouce je zákonem chráněno jako městská památková rezervace. Ochranné pásmo kolem ní má zabránit stavební činnosti, která by tento český klenot nepříznivě ovlivnila. Jak jinak si představit stavbu, která by to dokázala, než například jako obytný dům o výšce shodné s olomouckou radniční věží. Právě takový věžák navzdory platné legislativě už deset let prosazuje SMC Development (Richard Morávek). Kromě toho, že v lokalitě Šantovka napadl územním plánem danou výškovou regulaci platnou pro zbylé území města, pokusil se v rámci snahy o legalizaci svého pochybného záměru zpochybnit také existenci ochranného pásma MPR.

Tady už mu nepomohl ani magistrátní odbor památkové péče, který jinak, vzdor obvyklé rozhodovací praxi, stavbě dal už čtyřikrát zelenou. To vše z moci razítka v rukách jediné osoby, letité vedoucí odboru, Vlasty Kauerové. Ta však tentokrát na ruku investorovi jít nemohla. Jak by totiž v přípdě zpochybnění existence ochranného pásma vysvětlovala ostatním investorům, že jejich záměry smetla ze stolu právě proto, že leží v ochranném pásmu. Až se dozvědí, že nemohli navýšit svůj dům byť i jen o jedno patro, teprve se zvedne vlnanevole, že jinému týž úřad povolil rovnou 22 pater v novostavbě.

Zpochybnění existence ochranného pásma investor využil také k průtahům přezkumu sporného stanoviska magistrátní památkářky. Ten podal hlasitý oponent záměru, olomoucký Národní památkový ústav už celkem třikrát. První dvě závazná stanoviska pro nezákonnost zrušil nadřízený Krajský úřad. U třetího (z června 2016) se situace mění, dochází k personálním změnám a napadení existence ochranného pásma protahuje řízení na neuvěřitelné tři roky. Za nedůvodnými průtahy, jak to potvrzuje aktuálně vydaný Příkaz Ministerstva kultury, stojí nyní i sám Krajský úřad. Svoji nečinnost má odčinit do poloviny června tohoto roku, tedy do doby, kdy už investor může mít v rukou územní rozhodnutí.

Investor, dotlačen stavebními předpisy posunout projekt věžáku o pár metrů dál, získal od Mgr. Kauerové v existujícím ochranném pásmu nové, v pořadí už čtvrté razítko. Dobře si totiž spočítal, že s novelizací stavebního zákona už nebude možné úřední dokument opětovně napadnout v přezkumném řízení. Nástroj, který dvakrát označil práci městské památkářky za nezákonnou, už nyní není možné použít.

Zůstává v této kauze ještě někdo čistý? Je tím neposkvrněným snad Ministerstvo kultury? Nikoliv, za jeho posledního, dnes už snad definitivně suspendovaného ministra Staňka, „olomouckého patriota“, ministerští úředníci zhruba čtyři měsíce předstírali, že přehodnocují svoje stanovisko k výškám v této lokalitě. Nerozhodli nijak, ale investor a státní správa dostali v tomto nekalém schvalovacím procesu další čas k dobru. S ohledem na poškození hodnot památkové rezervace a olomoucké demokracie „čas ke zlu“.

ZKO, 11. 6. 2019

Úřad ombudsmana k otázce postoje města ke Změně 2 územního plánu – aneb Šantovka Tower opět na stole

V pátek 26. 4. 2019 proběhne další zasedání Zastupitelstva města Olomouce. Rádi bychom přispěli do debaty a podpořili tak zastupitele, kteří ještě váhají, jaká je jejich role ve věci schvalování územněplánovací dokumentace. Už delší dobu se nedaří projednat, ba dokonce zařadit do programu pečlivě připravenou Změnu 2 Územního plánu Olomouce. Ta má za cíl srovnat v územním plánu poměry výškových limitů a – proč to budme zastírat-, de facto zamezit stavbě kontroverzního obytného výškového domu, Šantovka Tower. Ten má totiž vyrůst v území, kde v současnosti – na rozdíl od ostatních ploch města – žádné limity nejsou. „Výmluvami“ pořizovatele (Odboru dopravy a územního rozvoje MMOl) , proč se mezi body programu nemůže objevit tak dlouho odkládané téma, je informace, že v současné době Ministerstvo kultury (jak jinak než na podnět investora) „přezkoumává“ svoje stanovisko k diskutované Změně č. 2. Máme názor opačný – shodně s Ministerstvem vnitra i Ministerstvem pro místní rozvoj si myslíme, že tento fakt překážkou není. Ba naopak se jeví jako zástěrka pro „opar nestandartních kroků“, jak situaci kolem ŠTW nedávno trefně pojmenoval primátor města Miroslav Žbánek. Více než deset let kontinuálně hájený názor Ministerstva kultury k otázce výšek nové zástavby v blízkosti historického jádra města odpovídá obsahu Změny č. 2. Poslední stanovisko je stále platné. Doložená nečinnost zastupitelstva v této věci se dá zvrátit jedině činem! Budoucnost Olomouce a jejího kreditu mají zastupitelé ve svých rukách. Jak píše zástupce ombudsmanky, jen zastupitelé jsou „pány“ celého procesu. Pořizovatel v tomto ohledu nesmí být brzdou.

Výňatek z odpovědi zástupce ombudsmanky z 8. 4. 2019 na dotaz našeho spolku:

ZKO, 21. 4. 2019