Rubrika: Cena RE 2019

Cena Rudolfa Eitelbergera 2019 udělena!

Již po šesté se na popud spolku Za krásnou Olomouc sešla a posléze o vítězi rozhodla nezávislá odborná komise. Předsedal jí tradičně Rostislav Švácha, z nominací spolku dále vybírali Karolína Jirkalová, Jana Křenková, Eva Novotná, Jan Horký, František Chupík, Jan Mléčka a Miroslav Žbánek. Porotci si z představených dvaceti staveb vybrali deset, které si osobně zevrubně prohlédli a poté určili šest finalistů, tedy šest nejlepších počinů z oblasti architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouckém kraji. Jen jeden z nich stanul na prvním místě.

Hlavní cenu, skleněnou plastiku od sochaře Jaroslava Koléška, si ze slavnostního vyhlášení odnesli členové ateliéru Malý Chmel (Petr Malý, Miroslav Malý, Zdeněk Chmel, Miroslav Chmel) za přístavbu Základní školy v Nezamyslicích, oceněný byl i investor Městys Nezamyslice.

Dojmy poroty shrnuje nejdříve kritička architektury Karolína Jirkalová: „Zvenku dobře čitelný dům velkými okny nabízí uvnitř až poeticky jednoduchý půdorys ‒ jen čtyři nosné stěny, žádné chodby, záplava denního světla. Pocit otevřenosti dodává jednotlivým podlažím i odvážně nakoso posazené schodiště s přiznanými železobetonovými nosníky ve tvaru T. Porota oceňuje také přímočarost práce s klasickými materiály ‒ železobetonem, plnými cihlami, profilovým sklem, teracovou dlažbou, černými plastovými okny. Pevný a solidní základ pro všechny myslitelné činnosti: Škola, která nabízí, ale nepředurčuje.“


A podobně smýšlí i ředitel Národního památkového ústavu v Olomouci, František Chupík: „ Jednoduchý a zdrženlivý rytmus fasád s velkými okny prostého zadání přistavět šest učeben ke stávající základní škole odpovídá zčásti tomu, co se odehrává uvnitř. Zcela mimořádně pojatá všesměrová organizace prostoru uvnitř přístavby s nakoso vloženým schodištěm je přeplněna světlem a vzduchem. Estetické zrovnoprávnějí šatny, likvidace chodeb, půdorysné rozvržení učeben umožňující jinou, než frontální výuku a uměřený řád užitých prostředků dávají ve výsledku demokratickou a přátelskou architektura, která nenařizuje. Naopak nabízí zamyslit se, nikoliv nezamyslit se. Autoři prominou, ale jde o velký, ne malý chmel.“

Vítězné diplomy s grafikou Zbyňka Baladrána třímají v rukách Vlastimil Michlíček, starosta městyse Nezamyslice, Petr Jordán, ředitel oceněné školy, a architekt Petr Malý. Nad „kupolí Rudolfa Eitelbergera“, čili hlavní cenou soutěže, rozjímá architekt Zdeněk Chmel a vše pozorně sleduje Miroslav Malý, poslední z týmu Malý Chmel.

A zbývá představit ostatní finalisty:

Osek nad Bečvou, Kaple sv. Vendelína/ Pelčák a partner architekti (Petr Pelčák, Marcela Uřídilová)/ soukromý investor

Eva Novotná: „Zvenku silná lapidárním geometrickým výrazem i provedením z litého betonu s měkkou kanelurou, vevnitř intimní, pestře zdobená. Drobná, a přesto působivá sakrální stavba při cestě mezi poli dodává okolní krajině nový rozměr a zároveň do ní vpisuje vzpomínku na rodinu stavebníkova dědečka. Kromě architektury samotné komise ocenila ojedinělé rozhodnutí soukromého objednavatele vytvořit v krajině místo k usebrání, odvahu k současné formě i osobní nasazení při realizaci.“

Šternberk, Obnova kubistického altánu/ MASPARTI (Pavel Martinka, Ondřej Spusta)/ investor: Město Šternberk

Jana Křenková: „Porota ocenila pozoruhodnou aktivitu architektů, veřejnosti, památkářů a města, která vedla k příkladné renovaci ojedinělé ukázky kubistické architektury v rámci regionu a zachránila ji tak před zánikem. Drobná stavba altánu s kubizujícími prvky ve šternberských Tyršových sadech (s původním názvem Trinkhalle) byla dokončena roku 1931 a sloužila jako sezónní cukrárna. Altán ve špatném stavebně-technickém stavu byl v roce 2015 zapsán na seznam nemovitých kulturních památek a následně proběhla postupná citlivá obnova památky do původního stavu, dokončená v letošním roce.“

Olomouc Chválkovice, Modrý ateliér/ ječmen studio (Lukáš Blažek, Eva Blažková, Vítězslav Petr)/ investor: ječmen studio

Jan Horký: „Modré domy jsou vždycky podezřelé, ale tenhle si zamilujete. Úzký kvádřík s nepřehlédnutelnou barvou je ozdobou ulice, které přidává navíc i kousek svého dvora se studnou – je-li v ateliéru otevřeno, brána je odsunuta a vy se klidně zastavíte na trochu vody ze dvorku. Ateliér v sobě spojuje úspornost, udržitelnost a recyklaci. Okna prosvětlující obě podlaží architekti zachránili ze zábřežské školy, topná tělesa a parkety zase ze zbouraných olomouckých kasáren. Ačkoli je dům výrazný, není okázalý a svojí střídmostí si získal srdce poroty.“

Olomouc, Rekonstrukce Müllerovy vily/ SBORWITZ ARCHITEKTI (Michal Sborwitz)/ soukromý investor

Rostislav Švácha: „Olomoucké architektuře první poloviny 20. století dávají zvláštní ráz stavby Jacquese Groaga a Paula Engelmanna, žáků světoznámého vídeňského architekta Adolfa Loose. Engelmann v letech 1927–1928 v Olomouci postavil vilu Vladimíra Müllera, jejíž hladké fasády a kaskádovitý vnitřní prostor, „Raumplan“, vypovídají o loosovské orientaci svého autora. Zchátralý dům před sedmi lety získal historik umění David Voda a obětavě se pustil do jeho citlivého restaurování. S památkářkami Helenou Grassovou a Anetou Zlámalovou mu vydatně pomohl architekt Michal Sborwitz, známý tím, že při památkových rekonstrukcích potlačuje svůj vlastní tvůrčí vklad. Výsledkem je bezchybná obnova, která by se měla stát vzorem pro jiné rekonstrukce našich moderních památek.“

Olomouc, Divadlo na cucky, Dolní náměstí/ StudioPAB (Jan Pospíšil)/ investor: DW7, o.p.s.

Jan Mléčka: „Divadlo na Cucky jako nezávislá olomoucká scéna existuje od roku 2013. Před dvěma lety se z provizoria přestěhovalo na prestižní adresu na Dolním náměstí. Živelná samozřejmost lowcostové crowdfundingové adaptace proměnila prodejnu elektra v otevřenou platformu pro setkávání lidí a realizaci pravidelného programu zasahujícího kromě divadla i otázky občanské angažovanosti nebo enviromentálních témat. Dramaturgii prostor spoluutváří kavárna a Galerie XY se zaměřením na současné umění a architekturu. Na cucky aktivizuje širokou veřejnost a stává se pozitivním inkubátorem přerodu umírajícího maloobchodního historického jádra v centrum s těžištěm v kulturně-zábavné funkci.“

Všem oceněným z celého srdce gratulujeme a těšíme se na jejich příští projekty, které budeme moci zařadit do dalších ročníků Ceny Rudolfa Eitelbergera.

Videozáznam vyhlášení Ceny R. E. v sobotu 5. 10. 2019 ve štukovém sále budovy FF UP na Křížkovského 10 ZDE.

Je to tady!

Zveme Vás na slavnostní vyhlášení výsledků šestého ročníku ceny za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji v rozmezí let 2017–2019.

Sobota 5. 10. 2019, 18.00, štukový sál Filozofické fakulty Univerzity Palackého (Křížkovského 10, sál 3.05)

Večerem provede historik architektury Rostislav Švácha se svými kolegy z hodnotící komise a z pořádajícího spolku Za krásnou Olomouc.

Komise Ceny Rudolfa Eitelbergera 2019

Ing. arch. Jan Horký, přerovský architekt a urbanista je členem architektonického ateliéru VESMĚS Architekti. Již během studií na brněnské fakultě architektury se zajímal o veřejný prostor. Toto zacílení prohloubil během zahraničních pobytů ve Francii a v Nizozemí. V roce 2014 vstupuje v roli radního do samosprávy města Přerova, kde se dlouhodobě, nyní jako zastupitel, snaží prosazovat chytrá městotvorná řešení. Kromě toho působí jako externí městský architekt v Rožnově pod Radhoštěm. Současnou architekturu zpřístupňuje veřejnosti například prvidelným pořádáním programu festivalu Den architektury.

Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele. Je absolventem studijního programu Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Příležitostně publikuje či přednáší o aktuálních problémech památkové péče.

Mgr. Karolína Jirkalová, novinářka, kritička a editorka se zaměřením na architekturu. Vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v současnosti je doktorandkou teorie a dějin umění na pražské UMPRUM. Pracovala jako redaktora Českého rozhlasu 3 – Vltava, od roku 2007 je zástupkyní šéfredaktora časopisu Art+Antiques. Nejen pro tento časopis, ale i pro další periodika,  píše v Čechách patrně nejkvalitnější architektonické kritiky. Podílela se na publikacích Architekti SIAL, Město mezi domy, v  letošním roce vydala s Ondřejem Duškem knihu pro dětského i dopělého čtenáře K čemu jsou architekti.

Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí odboru Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Olomouce, donedávna dlouholetá vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku a bezchybnou orientaci v otázkách urbanismu města Olomouce je pravidelnou účastnicí našich komisí.

Ing. arch. Jan Mléčka, narozen v Olomouci, absolvoval v roce 2003 Fakultu architektury VUT v Brně, prošel si architektonickou praxí v Německu. V současnosti působí v ateliéru M2AI.COM a jako pedagog na své alma mater v pozici odborného asistenta Ústavu prostorové tvorby. Jeho fotografii jsme zvětšili hlavně kvůli trofeji, kterou třímá v rukách. S kolektivem autorů totiž v posledním ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera získal nejvyšší post. Porotě v roce 2017 učarovala komorní úprava interiéru františkánské kaple. Účastí Jana Mléčky v komisi tak mimojiné zahajujeme tradici zvát do poroty některého z dosavadních laureátů ceny.

Mgr. Eva Novotná, PhD., vystudovala dějiny umění na Univerzitě Palackého v Olomouci. Dlouhodobě se zabývá dějinami poválečné bytové výstavby. Autorsky se podílela na výzkumném projektu Paneláci Uměleckoprůmyslového musea v Praze, na jehož konci stály dvě publikace a série výstav o historii sídlišť v českých zemích. Momentálně spolupracuje s Fakultou architektury ČVUT a s Vysokou školou chemickotechnologickou v Praze na projektech dějin architektury 80. let a mapování uměleckých děl ve veřejném prostoru. Architekturu popularizuje přednáškami a komentovanými vycházkami například v rámci festivalu Den architektury. Současnou architekturu sleduje jako předmět obecného uměleckohistorického zájmu. 

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kasparova_dejiny_umeni_kp.b.jpg.

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v  Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti  architektury. Za knihu Paneláci získal v roce 2018 s kolektivem spoluatorů cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura. Na magické fotografii jej vidíte s posledním velkým editorským počinem v ruce, takřka tisícistránkovou knihou Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Po léta působící pedagog na olomoucké Univerzitě Palackého je členem spolku Za krásnou Olomouc.


Mgr. Miroslav Žbánek MPA., od roku 2018 primátor města Olomouc, s městem je spjat od roku 1991. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a pracoval jako projektant v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Od posledního ročníku soutěže jsou představitelé městské samosprávy pravidelnými členy našich komisí. V roce 2017 to byl s ohledem na své kompetence v oblasti územního plánování dr. Aleš Jakubec, nyní pozvání přijal přímo primátor, pravidelný host našich Re-Vizí. Na té poslední v roli jednoho z hlavních aktérů.



Cena Rudolfa Eitelbergera 2019 – Výzva

Milí příznivci krásné Olomouce a Rudolfa Eitelbergera,

po dvou letech se na Vás opět obracíme s výzvou, abyste se zapojili do dalšího ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera. Spolek Za krásnou Olomouc se  ji chystá letos udělit už pošesté. Cílem symbolického ocenění je upozornit na ty zásahy, které pozitivně a zdařile ovlivnily architektonickou kulturu v Olomouci i v celém Olomouckém kraji od roku 2017 až do poloviny toho letošního. Naplňujeme tím jeden z cílů sdružení, jímž je propagace a informování veřejnosti o stavebních a urbanistických změnách s vlivem na architektonické, památkové a urbanistické hodnoty dotčených lokalit. Název ceny nese jméno olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885), jedné z iniciačních postav moderních dějin umění, jehož pamětní deska se od loňského roku naší i Vaší zásluhou skví na nároží armádního domu na třídě 1. máje.

Byli bychom rádi, kdyby se diskuse a předkládání návrhů zúčastnilo co nejvíce zainteresovaných, olomouckých i mimo olomouckých, kterým osud našeho žitého prostředí není lhostejný. Tato aktivita spolku, byť je svým způsobem symbolická, pomáhá k prohloubení úvah o památkových a architektonických hodnotách našeho města i měst celého Olomouckého kraje. Návrhy a podněty můžete zasílat až do 30. června 2019 na níže uvedenou adresu. Podněty členů spolku i širší veřejnosti vyhodnotí sedmičlenná komise složená z členů sdružení i externích odborníků. Z nominovaných projektů vzejde vítězný projekt, který si v rámci festivalu Den architektury na přelomu září a října 2019 odnese již tradiční trofej našeho spolku, plastiku Jaroslava Koléška.