Co vyplynulo z debaty o Hanáckých Kasárnách

Iniciativa Re-vize Olomouc k budově Hanáckých kasáren

Upozorňujeme veřejnost a vedení města na výjimečnost nevyužitého objektu Hanáckých kasáren, které jsou ve vlastnictví státu.

Domníváme se, že je to příležitost, jak vyřešit aktuální problém s umístěním některých pracovišť Magistrátu a ve spolupráci s dalšími institucemi dát objektu nový život. Proměna Hanáckých kasáren by měla pozitivní dopad na celou lokalitu, především na náměstí Republiky.

Uvědomujeme si, že to nebude jednoduché. Bude to vyžadovat pozitivně smýšlející a silný management. Je potřeba co nejdříve pořídit studii ověřující možnosti využití objektu.

Apelujeme na vedení města, aby tuto příležitost nepropáslo. Jsme přesvědčeni, že je to v zájmu města jakožto urbanistického celku, města jakožto společenství lidí i města jakožto samosprávného subjektu.

HODNOTY

  • kulturně-historická, památková a společenská hodnota
  • výborná lokalita v centru na třetím nejvýznamnějším náměstí Olomouce
  • dostupnost z celého města (pěší, MHD, cyklisté, parkovací dům Koželužská)
  • výborný stav stavební podstaty domu
  • nádvoří
  • pozemek 2.280  m2 mezi podkovou a parkovacím domem Koželužská

SLABÉ STRÁNKY

  • velikost – nutná etapizace?
  • památková ochrana, zejm. ve vztahu k potenciálu nádvoří; je současně příležitostí získání zdrojů financí na obnovu památek

PŘÍLEŽITOSTI

  • rozvoj východní části centra a zejm. náměstí Republiky, možnost zlepšit pěší vazbu (parkovací dům) Koželužská – nám. Republiky přes objekt Kasáren výtahem
  • multifunkční náplň = udržitelná náplň
  • spolupráce institucí: město, kraj, UP, knihovna, muo, Vlastivědné muzeum, ale i jednotlivci nebo malé skupiny (kulturně kreativní průmysl apod.)
  • vícezdrojové financování vycházející ze spolupráce institucí, při nastavení podmínek sledujících veřejný zájem využití i soukromých zdrojů
  • nádvoří – možno částečně zaplnit další funkcí, propojit úrovňově se vstupy ze všech čtyř stran, otevřít veřejnosti

RIZIKA

  • spolupráce institucí nebude fungovat
  • slabý management – zejm. v případě multifunkční náplně – který nebude schopný moderovat zájmy jednotlivých subjektů a udržovat dům živý
  • jako negativní příklady lze také uvést:
    • objekt Jezuitské koleje vedle chrámu Panny Marie Sněžné, nyní využívaný jako vojenský archív – tento způsob využití umrtvuje potenciál objektu a okolí
    • objekt Staroměstských kasáren na Studentské ulici spekulativně koupený soukromou osobou, nevyužívaný, což způsobuje umrtvení potenciálu objektu i okolí, přičemž město nemá nástroje, jak přimět vlastníka ke změně

DALŠÍ KROKY

  • vyřešit, za jakých nejvýhodnějších podmínek lze objekt od státu získat
  • pořídit ověřovací studii, o kterou se bude vedení města při rozhodování ohledně Hanáckých kasáren opírat; studie prověří hlavní aspekty: možnosti využití, požární řešení, větrání, energetickou úspornost, potenciál nádvoří, ekonomiku apod. a to vše ve vztahu k památkové ochraně objektu
  • výjimečný objekt = nutno vybrat kvalitního architekta otevřenou soutěží (vhodnou formou může být zúžený způsob výběru – užší soutěž o návrh, soutěžní dialog apod.)
  • nezbytný silný projektový management

Poznámka k parkování:

  • k „dopravě v klidu“ nutno přistoupit progresivně a minimalizovat počet stání využitím výjimky z předpisů, které požadují nesmyslně vysoké počty parkovacích míst, což vede k zhoršování už tak kritického zahlcení českých měst auty
    • objekt je ve výborné lokalitě, dostupný pěšky, na kole i MHD
    • klienty a zejm. zaměstnance motivovat nejezdit autem
    • možno využít pozemek v Koželužské patřící k objektu (služební auta) a parkovací dům v Koželužské (klienti, zaměstnanci)

2020-11-10

David Mareš a Vojta Rudorfer

Záznam z debaty o Hanáckých kasárnách zde!

Z Hanáckých kasáren na třídě 1. Máje odešla armáda a jsou prázdná. Stát se je chystá prodat. Je to jedinečný objekt – polohou, velikostí, historickou hodnotou i potenciálem ovlivnit život v centru města. Jaké jsou konkrétní možnosti využití Hanáckých kasáren? Mělo by o ně usilovat?

O významu této stavby a její budoucnosti debatovali za moderování olomuckého rodáka, architekta Davida Mareše primátor Miroslav Žbánek, Tomáš Pejpek – městský zastupitel, Ondřej Belšík – zástupce Národního památkového ústavu, Jiří Lach – zástupce Univerzity Palackého, Lukáš Smetana – vlastník a hybatel revitalizace Winternitzových mlýnů v Pardubicích.

Díky platformě Re-vize za otevírání zásadních témat pro budoucí rozvoj města!