Re-vize Olomouc 08: Hej-čin! / trienále SEFO

9. 6. 2021 | 17:00 | bývalá budova PřF UP ulice Tomkova

Tentokrát Re-vize vtáhla do hry studenty ústavu experimentální tvorby brněnské Fakulty architektury. Cenné, avšak zanedbané území s opuštěnou budovou Přírodovědecké fakulty je v docházkové vzdálenost do centra, v bezprostřední blízkosti několika školních budov a legendárně ucpané křižovatky u Anči. Jaká jej čeká budoucnost? Mají se ruiny, za které si můžeme sami, jednoduše bourat, nebo recyklovat? A jaký potenciál má celé území? Může se stát novým centrem urbanisticky bezradného a dopravně přetíženého Hejčína? Jaké další funkce snese? Bydlení? Komunitní centrum? Náměstí? Park?
🔵
Přímo v budově bývalé Přírodovědecké fakulty formou výstavy a prezentace představí studenti pod vedením Szymona Rozwalky vlastní výstupy a otevřou tak diskusi o budoucím směřování tohoto lukrativního městského pozemku.
🔵
Na Re-vizi finančně spolupracuje komise místní části Hejčín, mapové podklady poskytlo SMOl. Za podporu děkujeme také Nadaci Via

Pár fotografií ze zahájení od Terezy Hrubé

Do práce na kole 2021 v Olomouci

Celonárodní kampaň Do práce na kole je každoroční výzvou na podporu udržitelných forem mobility a zdravého pohybu.

Tisíce jednotlivců i firem se už pravidelně zapojují do této měsíční květnové výzvy – na kole, koloběžce nebo pěšky. Jedenáctý ročník Do práce na kole proběhne ve více než 40 městech v celé České republice, v Olomouci se odehraje už po deváté (první ročník proběhl v roce 2013).

Účast v kampani se ve výjimečném roce 2020 přiblížila počtu 16 000 účastníků z 2700 organizací nebo firem. Nižší výsledek proti předchozím ročníkům je dán nouzovým stavem, díky němuž řada lidí do práce nedojížděla. V Olomouci se zapojilo celkem 738 účastníků, což je 4. nejlepší výsledek z 34 měst a obcí v České republice. Je vidět, že vůle jezdit na kole by tu byla. Věříme, že pokud se městu podaří zlepšit podmínky pro lehkou mobilitu, může se Olomouc vyšplhat na špičku!

Olomoučtí organizátoři zastoupení Pavlem Bednaříkem lestos poprvé spojují síly s naším spolkem. Šlápneme do toho společně?

Výzva Do práce na kole je sice soutěžní (účastníci mohou vyhrát zajímavé ceny na slavnostínm zakončení v červnu 2021), daleko důležitější je ovšem motivace jednotlivých účastníků a vědomá snaha překonat pohodlnost a měsíc se pravidelně dopravovat do práce nebo do školy jinak než autem. Kéž nám to epidemiologická situace vůbec umožní! Registraovat se však můžete, i když zůstáváte na homeoffice.

V letošním roce je opět plánována série akcí pro účastníky i širokou veřejnost, jako jsou akce na triko (s tričkem DPNK káva nebo jiný bonus zdarma), cyklovyjížďky, debaty, semináře nebo pikniky v parku. Na závěr výzvy proběhne opět tradiční vyhlášení nejlepších týmů a jednotlivců na závěrečném večírku v areálu Letního kina v Olomouci.

Kontakt pro registraci:

Do práce na kole 2021

Kontakt pro radu:

Pavel Bednařík, pavel.bednarik@gmail.com, 605 844 090

Otevřený dopis Radě města Olomouce/ Udržitelná mobilita

Na zasedání Zastupitelstva města Olomouce 8. 3. 2021 jsme předali vedení města otevřený dopis jako výsledek aktivních rekací na veřejnou debatu Re-vize Olomouc o cyklodopravě, která proběhla 26. 1. 2021. Plné znění dopisu včetně jmen podporovatelů z řad široké laické i odborné veřejnosti najdete níže, nebo si stáhnete zde. Pokud k podpisům chcete přidat své jméno, klikněte na tento ODKAZ.

___________________________________________

Vážený pane primátore, vážení členové a členky Rady města Olomouce,

Po několika setkáních odborné veřejnosti iniciovaných diskusní platformou Re-vize Olomouc se na Vás obracíme ve věci udržitelné mobility, dopravy a veřejného prostoru.

Již rok jsme vystaveni stavu pandemie Covid-19, která byla pro mnohá města obrovskou příležitostí k proměně myšlení a přehodnocení priorit v oblasti udržitelné mobility a způsobů, jakým se lidé po městě pohybují. Řada organizací doporučuje maximální podporu cyklodopravy a pěšího pohybu po městě.  Paříž, Vídeň, Milán, ale i mnohá menší města využila pandemie a lockdownu k budování provizorních (pop-up) cyklostezek a infrastruktury, které se mají proměnit ve stálá opatření v budoucnu.

Politici, starostové a úředníci progresivních měst vnímají příklon a maximální podporu udržitelné mobility jako obrovskou příležitost, jak adaptovat města na klimatickou změnu, omezit záplavu aut v centrech měst a přesvědčit veřejnost, že se jedná o změnu vedoucí ke kvalitě života všech obyvatel města. Není tajemství, že město Olomouc v tomto zásadně zaspalo. V poslední bilanci programového prohlášení Rady se o udržitelné mobilitě hovoří, je jí věnována celá kapitola. Jejím hlavním sdělením je však paradoxně potřeba budovat parkovací místa u nových rezidenčních celků. Kromě jednotlivých investičních akcí, které se pomalu a těžkopádně sunou kupředu (9 z 10 bylo pro rok 2021 zrušeno nebo posunuto), a drobných opatření se v této oblasti neděje vůbec nic. Cykloskupina se neschází, nelze zaznamenat žádnou kampaň na podporu udržitelné mobility.

Na druhé straně se zájmem sledujeme, že v rozpočtu města se objevily položky aktualizace Plánu udržitelné městské mobility, aktualizace Parkovací politiky, či položka „Spokojená Olomouc“. Jako odborníci v oboru městské mobility i jako aktivní uživatelé (cyklo, pěší a MHD doprava) bychom rádi nabídli aktivní pomoc při aktualizaci těchto dokumentů. Rádi bychom byli partnerem městu v zásadní proměně vnímání udržitelné mobility, zlepšení bezpečnosti všech zúčastněných a odvrácení kolapsů dopravního systému. Níže si dovolujeme předložit konkrétní body a návrhy opatření, které by bylo vhodné udělat.

Všechna naše doporučení vycházejí z evropské metodiky ke zpracování Plánů udržitelné městské mobility z roku 2019 a navazujících českých doporučení. Přílohou tohoto dopisu je dokument „8 pravidel, bez kterých se plánování udržitelné městské mobility neobejde“.

Návrhy opatření:

1. POLITICKÁ ZÁŠTITA

Plán udržitelné městské mobility Olomouc (PUMMO, pracujeme však s termínem SUMP  ̶  Sustainable Urban Mobility Plan) nemá v současnosti politického garanta. SUMP stojí nad dopravními dokumenty a významně přesahuje jejich rámec. Proto se nemůže jednat o politika, který má na starosti pouze dopravu ve stávající podobě. SUMP prosazuje holistický přístup, který propojuje odbory územního plánování, strategického rozvoje, architektury, dopravy, školství, životního prostředí atd. Nejblíže k filozofii SUMP má koncept smart cities. Proto navrhujeme, aby:

  1. vznikla nová pozice koordinátora udržitelné mobility na plný úvazek,
  2. celá agenda udržitelné mobility byla zařazena buď A) pod útvar hlavního architekta s nutnou součinností s oddělením smart city, nebo B) pod oddělení smart city s nezbytnou součinností s útvarem hlavního architekta

2. UPŘESNĚNÍ VIZE

Celková vize, na které jsou v rozpočtu na rok 2021 vyčleněny 2 mil. Kč, by měla co nejvíce odpovídat principům SUMP. Je nezbytné, aby si město (Rada) co nejdříve ujasnilo, co chce a proč to chce, tak, aby vytvořila skutečnou vizi pro udržitelnou Olomouc. Můžeme se inspirovat koncepcí tzv. měst krátkých vzdáleností s lidmi motivovanými ke změně dopravního chování a s nastavením takových opatření, která sníží individuální automobilovou dopravu, a naopak podpoří využívání veřejné hromadné a aktivní bezmotorové dopravy.

3. USTANOVENÍ NOVÉ PRACOVNÍ SKUPINY UDRŽITELNÉ MOBILITY

V souladu s novou vizí by měla být ustavena samostatná pracovní skupina pro udržitelnou mobilitu. Byla by zastoupena jak odbory města, tak i odbornou a aktivní veřejností. Tato pracovní skupina může nahradit nebo doplnit komisi pro dopravu a pracovní skupinu pro cyklodopravu, případně vzniknout jejich sloučením. Současně je potřeba posílit pozici koordinátora městské mobility. Plný úvazek pro osobou veřejně činnou a respektovanou, která se zasadí o proměnu vnímání městské mobility v očích veřejnosti, by měl být samozřejmostí. Úkolem koordinátora městské mobility je komunikovat napříč odbory města a dále se zainteresovanými organizacemi a s veřejností. Každý relevantní odbor města by měl znát svoji vazbu na SUMP a měl by pomáhat koordinátorovi městské mobility naplňovat příslušná opatření.

4. SPOLEČNÁ AKTUALIZACE PUMMO

Prvním úkolem pracovní skupiny by měla být revize a aktualizace Plánu udržitelné městské mobility Olomouc, a to v duchu nové evropské metodiky SUMP. Pracovní skupina může zadat zpracování těch dat a analytických podkladů, kterými město nedisponuje. Není nutné najímat externí firmu na kompletní aktualizaci PUMMO. Dále tato pracovní skupina může specifikovat cíle a opatření v souladu s novou vládní Koncepcí městské a aktivní mobility pro období 2021–2030. Výstupem revize by měla být redefinice akčního plánu SUMP pro rok 2022 s cílem zapracování co nejvíce měkkých opatření.


5. KOMUNIKAČNÍ PLÁN MĚSTA

Nezbytnou součástí aktualizace PUMMO musí být i Komunikační plán 20212025, jehož úkolem je motivovat obyvatele ke změně dopravního chování a vysvětlovat veřejnosti důvody preferovaných opatření. Komunikační plán s sebou ponese celé spektrum kroků a opatření, včetně propagace, marketingu a osvěty a dalších měkkých opatření směrem k veřejnosti (výzkum, monitoring, marketing, propagace). Vytvoření komunikačního plánu a realizace prvních opatření může zajistit pracovní skupina a může být uhrazeno v roce 2021 z prostředků určených na aktualizaci PUMMO.

Jako iniciační krok proměny navrhujeme Radě města otevření diskuse a uspořádání veřejné debaty v průběhu května 2021 v rámci kampaně Do práce na kole, která má celostátní dopad a významný ohlas veřejnosti. Nabízíme také pomoc při přípravě dalších doprovodných aktivit, které by posílily koncepty udržitelné mobility ve vnímání veřejnosti. V neposlední řadě se domníváme, že by aktualizace PUMMO měla být spojena se zřízením nového dotačního programu (od roku 2022), který by podporoval celé spektrum akcí a aktivit, které mají za cíl zvýšení podílu udržitelné dopravy na celkovém spektru dopravy.

Závěrem bychom rádi ujistili členy RMO, že tento dopis byl motivován zejména zájmem pomoci a využít zkušenosti signatářů a odborníků v agendě udržitelné mobility.

Prosíme tedy Vás, členy a členky Rady města o následující:

  1. Písemnou odpověď na výše uvedený návrh pomoci a opatření k proměně vnímání udržitelné mobility v Olomouci,
  2. Informace, jak budou využity prostředky na aktualizaci PUMMO v Akčním plánu rozvoje města na rok 2021 (2 mil. – aktualizace PUMMO, 150 tis. – Spokojená Olomouc, 363 tis. – zpracování Parkovací politiky města)
  3. Potvrzení zájmu o spolupořádání debaty v květnu 2021 v rámci akce Do práce na kole

Děkujeme za Vaši vstřícnost a zájem proměnit kvalitu života a pohybu v Olomouci pro všechny občany.

V Olomouci dne 8. března 2021

za iniciativu pro rozvoj udržitelné mobility v Olomouci jmenovitě:

Pavel Bednařík (hlavní pořadatel Do práce na kole, expert na cyklodopravu)

Jaroslav Martínek (Partnerství pro městskou mobilitu, Akademie městské mobility, City Changers, koordinátor cyklodopravy Olomouckého kraje)

Martina Mertová (Za krásnou Olomouc, Re-vize Olomouc, městská cyklistka)

David Bárta (City One)

Jaroslav Burian (Katedra geoinformatiky PřF UPOL)

Petr Daněk (člen dopravní komise Olomouckého kraje, dopravní expert)

Lubomír Fridrich (konzultant pro lehkou městskou dopravu, bikesharing, půjčovna nákladních kol cargio)

Pavel Grasse (člen dopravní komise RMO)

Andrea Hanáčková (FF UPOL, aktivní cyklistka)

Vojtěch Holický (psycholog, dětské volnočasové aktivity, aktivní cyklista)

Alexandr Jeništa (Za krásnou Olomouc, chodec a cyklista)

Michaela Johnová Čapková (Za krásnou Olomouc, aktivní meziměstská cyklistka)

David Mareš (Česká komora architektů, Re-vize Olomouc, architekt)

Zuzana Novotná (členka týmu Do práce na kole, aktivní cyklistka)

Jan Samuel Řihošek (koordinátor CENTRA SEMAFOR, člen pracovní skupiny pro cyklodopravu při RMO)

Luděk Šebek (FTK UPOL, Do školy na kole/ Ride2sCool, aktivní cyklista)

Marcela Škvařilová (LF UPOL, lékařka, aktivní cyklistka)

Matúš Šucha (FF UPOL, dopravní psycholog)

Vojtěch Rudorfer (ČVUT Praha, Re-vize Olomouc, architekt)

Zuzana Vachůnová (Zažít město jinak, environmentalistka)

Jiří Vymětal (ředitel ZŠ a MŠ Svatoplukova, aktivní cyklista)

Marek Zelenka (člen komise města Smart City a IT)

Zdeněk Žák (člen dopravní komise města Olomouce a Olomouckého kraje)

Souhlasím se zněním otevřeného dopisu Radě města Olomouce a chci přidat svůj podpis!

Kontaktní osoby a mluvčí iniciativy

Pavel Bednařík (605 844 090, pavel.bednarik@gmail.com)

Jaroslav Martínek (602 503 617, jarda@dobramesta.cz)

Martina Mertová (777 576 087, martinamertova@seznam.cz)

Přílohou otevřeného dopisu je dokument „8 pravidel, bez kterých se plánování udržitelné městské mobility neobejde“, výtah národního Plánu udržitelné mobility – SUMP/ Sustainable Urban Mobility Plan.

Re-vize Olomouc/ DOPRAVA

Ráno vyjedeme s dětmi do školy zase o něco dřív, abychom měli rezervu na zácpu. Ale proč by vlastně děti nemohly jet samy a na kole? Další setkání z cyklu Re-vize Olomouc se bude věnovat tématu dopravy a plánování příjemného a udržitelného města. Zeptáme se hostů, co si představují pod pojmem aktivní mobilita a zda existují řešení, jak v Olomouci zmírnit dopady automobilismu.

Záznam diskuse, která proběhla on-line 26. ledna 2021 v 18:00, najdete ZDE.

Moderuje:

David Mareš

Hosté:

Matouš Pelikán (náměstek primátora, odbor dotačních projektů, odbor informatiky a Smart City)

David Bárta (CityOne)

Petr Daněk (člen Komise pro dopravu Olomouckého kraje)

Jaroslav Martinek (cyklo, Dobrá města)

Témata:

Modal split v Olomouci je: PĚŠÍ 34 % / CYKLO 6 % / MHD 27 % / IAD 32 %. Má smysl se takovými čísly zabývat? O čem vypovídají?

Jaké se ukáží priority města v oblasti dopravy po prostudování rozpočtu?

Kdo se ve městě o rozvoj cyklodopravy stará a jaké k tomu má nástroje? Proč dochází ke kauzám jako např. nové mosty na Masarykově a u Bristolu?

Jaká je v Olomouci měkká podpora cyklodopravy? Jaká je komunikace města s veřejností v oblasti udržitelné mobility?

Co v oblasti mobility přinesl koronavirus?

Když tedy chceme poslat děti do školy bezpečně na kole, co pro to můžeme udělat každý z nás? A co máme chtít po vedení města?

Co vyplynulo z debaty o Hanáckých Kasárnách

Plný text:

Iniciativa Re-vize Olomouc k budově Hanáckých kasáren

Upozorňujeme veřejnost a vedení města na výjimečnost nevyužitého objektu Hanáckých kasáren, které jsou ve vlastnictví státu.

Domníváme se, že je to příležitost, jak vyřešit aktuální problém s umístěním některých pracovišť Magistrátu a ve spolupráci s dalšími institucemi dát objektu nový život. Proměna Hanáckých kasáren by měla pozitivní dopad na celou lokalitu, především na náměstí Republiky.

Uvědomujeme si, že to nebude jednoduché. Bude to vyžadovat pozitivně smýšlející a silný management. Je potřeba co nejdříve pořídit studii ověřující možnosti využití objektu.

Apelujeme na vedení města, aby tuto příležitost nepropáslo. Jsme přesvědčeni, že je to v zájmu města jakožto urbanistického celku, města jakožto společenství lidí i města jakožto samosprávného subjektu.

HODNOTY

  • kulturně-historická, památková a společenská hodnota
  • výborná lokalita v centru na třetím nejvýznamnějším náměstí Olomouce
  • dostupnost z celého města (pěší, MHD, cyklisté, parkovací dům Koželužská)
  • výborný stav stavební podstaty domu
  • nádvoří
  • pozemek 2.280  m2 mezi podkovou a parkovacím domem Koželužská

SLABÉ STRÁNKY

  • velikost – nutná etapizace?
  • památková ochrana, zejm. ve vztahu k potenciálu nádvoří; je současně příležitostí získání zdrojů financí na obnovu památek

PŘÍLEŽITOSTI

  • rozvoj východní části centra a zejm. náměstí Republiky, možnost zlepšit pěší vazbu (parkovací dům) Koželužská – nám. Republiky přes objekt Kasáren výtahem
  • multifunkční náplň = udržitelná náplň
  • spolupráce institucí: město, kraj, UP, knihovna, muo, Vlastivědné muzeum, ale i jednotlivci nebo malé skupiny (kulturně kreativní průmysl apod.)
  • vícezdrojové financování vycházející ze spolupráce institucí, při nastavení podmínek sledujících veřejný zájem využití i soukromých zdrojů
  • nádvoří – možno částečně zaplnit další funkcí, propojit úrovňově se vstupy ze všech čtyř stran, otevřít veřejnosti

RIZIKA

  • spolupráce institucí nebude fungovat
  • slabý management – zejm. v případě multifunkční náplně – který nebude schopný moderovat zájmy jednotlivých subjektů a udržovat dům živý
  • jako negativní příklady lze také uvést:
    • objekt Jezuitské koleje vedle chrámu Panny Marie Sněžné, nyní využívaný jako vojenský archív – tento způsob využití umrtvuje potenciál objektu a okolí
    • objekt Staroměstských kasáren na Studentské ulici spekulativně koupený soukromou osobou, nevyužívaný, což způsobuje umrtvení potenciálu objektu i okolí, přičemž město nemá nástroje, jak přimět vlastníka ke změně

DALŠÍ KROKY

  • vyřešit, za jakých nejvýhodnějších podmínek lze objekt od státu získat
  • pořídit ověřovací studii, o kterou se bude vedení města při rozhodování ohledně Hanáckých kasáren opírat; studie prověří hlavní aspekty: možnosti využití, požární řešení, větrání, energetickou úspornost, potenciál nádvoří, ekonomiku apod. a to vše ve vztahu k památkové ochraně objektu
  • výjimečný objekt = nutno vybrat kvalitního architekta otevřenou soutěží (vhodnou formou může být zúžený způsob výběru – užší soutěž o návrh, soutěžní dialog apod.)
  • nezbytný silný projektový management

Poznámka k parkování:

  • k „dopravě v klidu“ nutno přistoupit progresivně a minimalizovat počet stání využitím výjimky z předpisů, které požadují nesmyslně vysoké počty parkovacích míst, což vede k zhoršování už tak kritického zahlcení českých měst auty
    • objekt je ve výborné lokalitě, dostupný pěšky, na kole i MHD
    • klienty a zejm. zaměstnance motivovat nejezdit autem
    • možno využít pozemek v Koželužské patřící k objektu (služební auta) a parkovací dům v Koželužské (klienti, zaměstnanci)

2020-11-10

David Mareš a Vojta Rudorfer

Úřad ombudsmana k otázce postoje města ke Změně 2 územního plánu – aneb Šantovka Tower opět na stole

V pátek 26. 4. 2019 proběhne další zasedání Zastupitelstva města Olomouce. Rádi bychom přispěli do debaty a podpořili tak zastupitele, kteří ještě váhají, jaká je jejich role ve věci schvalování územněplánovací dokumentace. Už delší dobu se nedaří projednat, ba dokonce zařadit do programu pečlivě připravenou Změnu 2 Územního plánu Olomouce. Ta má za cíl srovnat v územním plánu poměry výškových limitů a – proč to budme zastírat-, de facto zamezit stavbě kontroverzního obytného výškového domu, Šantovka Tower. Ten má totiž vyrůst v území, kde v současnosti – na rozdíl od ostatních ploch města – žádné limity nejsou. „Výmluvami“ pořizovatele (Odboru dopravy a územního rozvoje MMOl) , proč se mezi body programu nemůže objevit tak dlouho odkládané téma, je informace, že v současné době Ministerstvo kultury (jak jinak než na podnět investora) „přezkoumává“ svoje stanovisko k diskutované Změně č. 2. Máme názor opačný – shodně s Ministerstvem vnitra i Ministerstvem pro místní rozvoj si myslíme, že tento fakt překážkou není. Ba naopak se jeví jako zástěrka pro „opar nestandartních kroků“, jak situaci kolem ŠTW nedávno trefně pojmenoval primátor města Miroslav Žbánek. Více než deset let kontinuálně hájený názor Ministerstva kultury k otázce výšek nové zástavby v blízkosti historického jádra města odpovídá obsahu Změny č. 2. Poslední stanovisko je stále platné. Doložená nečinnost zastupitelstva v této věci se dá zvrátit jedině činem! Budoucnost Olomouce a jejího kreditu mají zastupitelé ve svých rukách. Jak píše zástupce ombudsmanky, jen zastupitelé jsou „pány“ celého procesu. Pořizovatel v tomto ohledu nesmí být brzdou.

Výňatek z odpovědi zástupce ombudsmanky z 8. 4. 2019 na dotaz našeho spolku:

ZKO, 21. 4. 2019

Vládne nám MINISTERSTVO NEKULTURY?

Spolek Za krásnou Olomouc se nestačí divit! Sdílejte s námi rozhořčení nad tupostí vyjádření ministerstva kultury. Níže kurzívou.

Sotva je psal někdo jiný než Antonín Staněk osobně, bývalý primátor Olomouce. „Pět vykotlaných zubů“, tato originální přezdívka pro dříve „betonový bunkr“ Středoevropského fóra se jistě brzy ujme! Panu exprimátorovi opravdu k srdci nepřirostl. Že doufá, že se nepostaví, řekl ostatně veřejně na zasedání zastupitelstva 12. 3. 2018. V Praze ke kulatě hranatému stolu, kde se „v dialogu“ mělo o olomouckém SEFu jednat, proto pro jistotu nepozval nikoho z Muzea umění, které projekt tohoto jména už deset let zaštiťuje. Tomu říkáme férová hra! Že muzeum na dalších krocích budování SEFA pracuje, a to včetně ministrem požadované architektonické soutěže, tak v plénu vůbec nezaznělo.

Jen houšť! To tučné nám přijde zvlášť šťavnaté!:

Olomouc si zaslouží v architektuře to nejlepší a nejlepší může vzniknout jen v otevřené soutěži

20.03.2019 15:13|ministerstvo

Mediální reakce na dotazy týkající se pondělní diskuse kolem kontroverzního olomouckého projektu Středoevropského fóra (SEFO).

Ačkoli se to tak snaží některá média, podporující skupinku aktivistů kolem projektu výstavby nového olomouckého muzea, interpretovat, odborná diskuse z pondělí 18. 3. 2019 nebyla o legitimitě architektonických soutěží. Veřejná soutěž je legitimní sama o sobě. Je dána zákony a ani stoupenci původního Šépkova projektu netvrdí, že veřejná soutěž je nelegitimní. Pouze se jí odmítají účastnit a pokouší se získat půl miliardy veřejných peněz bez soutěže. Což je samozřejmě z hlediska ministerstva, jako zodpovědného hospodáře, zcela nepřijatelné. 

Zvláště v dnešní době, kdy v médiích probíhají debaty o tom, jakým způsobem má vláda ušetřit desítky miliard, musí být vydání 600 milionů podloženo něčím víc než jen představou skupinky lidí, že mají na tuto částku nárok, protože tu byli jako první… Navíc je ve veřejnosti, a to i odborné napříč republikou, mnohem větší množství lidí, kteří se s návrhem pana Šépky neztotožňují; považují ho za necitlivý, zastaralý a poškozující genia loci centra Olomouce a za zničení jeho veřejného prostoru (anachronismus betonových zubů naproti baroknímu jezuitskému konviktu a chrámu Panny Marie Sněžné).

Pondělní diskuse byla proto především o tom, aby se vedla odborná debata o záměrech, cílech a zodpovědnosti velkých projektů. Proto byla na začátku diskuse představena řada inovativních světových architektonických projektů a debata směřovala k tomu, zda je podle odborníků z celé republiky (nikoli pouze z Olomouce) původní návrh skupinky kolem architekta Šépky stejně silný a dostatečně reprezentatibilní pro celou Olomouc, pro Moravu i Českou republiku.

Nevylučujme dopředu architekty ze soutěže
Důležitou diskutovanou otázkou rovněž bylo, zda je projekt pana Šépky vrcholem toho, co můžeme v Olomouci postavit anebo zda v republice existují architektonické ateliéry, které by dokázaly představit stejně silnou nebo i silnější uměleckou vizi. Jsme přesvědčeni, že existují. Důležité je i to, že svět se – i v architektuře – za deset let změnil, a je proto na místě otázka, zda neústupně trvat na dobově podmíněných návrzích nebo dát prostor lidem, sledujícími nové současné návrhy a styly

Světová architektura se velmi rychle posouvá v námětech a trendech a je už podstatně jinde, než za doby, kdy původní návrh „pěti vykotlaných zubů“ vznikal.

“Olomouc si zaslouží to nejlepší a nejlepší může vzniknout jen v otevřené soutěži,“ říká ministr kultury Antonín Staněk. „Jako bývalý primátor a obyvatel Olomouce rozumím snaze jeho obyvatel, aby mohli být hrdi na to, co v jeho centru vznikne. A aby, z pohledu dobrého hospodáře, bylo 600 milionů investováno co nejlépe.”

Pro ministerstvo jako strážce veřejných peněz je podstatné, aby diskuze byla veřejná a došlo k výměně jednotlivých názorů a stanovisek. Má-li pak jako investor projektu schválit více než půl miliardy, nikdo mu nemůže upřít, požaduje-li transparentnost výběru projektu v otevřené soutěži a principiálně trvá na vytvoření férového soutěžního prostředí, říká ministr.

Neboť nemá snad veřejnost právo vidět i jiné architektonické návrhy? Jedná se o veřejné prostředky a výstavbu muzea po bezmála 100 letech. Výsledek ovlivní a musí uspokojit nejenom ty, kteří se na projektu posledních deset let  podílejí, ale musí uspokojit i všechny milovníky a zájemce o umění, reprezentovat Olomouc v zahraničí a i další generace, které budou kolem muzea chodit a navštěvovat ho. Jak kdosi trefně řekl, nevhodnou sochu můžete dát do lapidária, ale s nevhodnou architekturou nic neuděláte.

Agrese nemá v demokratické diskusi místo
Situace kolem projektu SEFO je bohužel stále méně kultivovaná a stále více v ní mají prostor konfrontační tendence, agresivita a egoismus.

Důkazem byla třeba i snaha vynucovat si po skončení debaty konečné slovo po moderátorovi anebo teatrální odchod ze sálu ředitele Muzea umění Olomouc (MUO). To bohužel ukazuje na to, že někteří lidé nechtějí z principu žádný dialog vést. 

Možná proto, že pondělní odborná diskuse se nestala primárně tribunou na obhajobu SEFO, jak jeho obhájci očekávali, ale nesla se v konstruktivním duchu nadstranické debaty, snažila se otevřít různým pohledům a argumentům na princip díla ve veřejném prostranství a upozornit na důležitost a význam veřejné soutěže. Proto byla také organizována.

Kdo vyslechnul vyjádření hostů jako byl doc. Fajt, prof. Jiřičná, Mgr. Chrobák a další, slyšel jasný názor: nelze zahájit výstavbu takto významné a drahé stavby bez soutěže. A není pravda, že v dané chvíli neexistuje řešení. Existuje a je jednoduché a ministerstvo jím je daňovým poplatníkům této země povinováno.

Je smutné, že dnes i odborníci, když cítí slabost svých argumentů, se stále více uchylují k agresivitě a emotivním osočením, překvapivě i proti těm, kterým by měli být vděčni – tedy např. proti ministrovi, který peníze pro projekt nakonec vydupal, když oni sami dvakrát v historii se zajišťování financí pohořeli. 

Věříme v otevřenou diskusi a otevřenou soutěž
Věříme v otevřenou diskusi argumentů a nikoli emotivních obvinění. Chápeme, že SEFO je zamilované dítě skupinky lidí, ale jako dozorčí a nestranný orgán vnímáme také nevoli, kritiku a odpor široké veřejnosti i řady odborníků k němu.

A protože jsme povinováni řídit se nejenom sympatiemi, ale i zákony, chceme, aby se o budoucí podobě areálu diskutovalo a jeho podoba se demokraticky vysoutěžila.

Ať vyhraje ten nejlepší!

Kontakt:
Martha Häckl
tisková mluvčí MK
E: martha.hackl@mkcr.cz

Divadlo architektury: RE.VIZE OLOMOUC 01 Brownfields

1 město, 100 000 názorů.
4 večery, 8 hostů, 360 minut.
Série večerů o hodnotách města, architektuře a městském plánování.
Jak rozhodovat o veřejném prostoru? Komu patří ulice, parky a řeka? Chcete se něco dozvědět a říct svůj názor?

S novým nápadem přišli mladí olomoučtí (skoro už) architekti Radka Smičková a Vojtěch Rudorfer, kteří v rámci osvědčeného formátu Divadla architektury zahájí cyklus besed s přiléhavým názvem RE.VIZE OLOMOUC, na který Vás srdečně zveme.

PRVNÍ DÍL : BROWNFIELDY

Staré průmyslové areály, opuštěná sila, vojenské areály, skladovací haly. Kolik jich v Olomouci máme? A jaký potenciál mají taková místa?
Jaké plochy ve městě jsou využívané a jaké ne?
Jak může vedení města rozvoj těchto míst ovlivňovat, jaké známe příklady odjinud a jak to může fungovat v Olomouci?

Tyto a další otázky si společně s námi položí dva hosté z oboru: Ing. arch. Jaromír Hainc, Ph.D. a Ing. arch. Miroslav Pazdera, Mg.A.

Večer moderuje architekt David Mareš.

6.3.2019, 18:00, Divadlo hudby
Vstup volný

 

O nákupních střediscích aneb Co ještě Olomouc vydrží?

Představa města, toho, co dělá město opravdu městem, je věc, která se nemusí vysvětlovat, nemusí učit. Chápeme dobře, co člověk míní, říká-li, že jde nebo jede „do města“. Na nákupy, na úřady, schůzky, jednání. Někde z hloubi mysli vytane každému jistě jiná asociace, všechny ale míří k představě smysluplného městského centra, kde se děje vše podstatné, kde se život města soustředí. Olomouc má navíc to štěstí, že lze mentální mapu každého „návštěvníka“ osadit do prostředí velmi malebného. Historická kulisa je podmanivá nejen pro turisty.

Centrum Olomouc si prošlo mnoha zkouškami. Za svou dnešní podobu vděčí historii spjaté s církví, vojenskou politikou, dlouhodobou rakouskou správou. První zatěžkávací zkouška přišla v poválečné éře, kdy se vážně, naštěstí jen nakrátko, uvažovalo o tom, že historické jádro nahradí po vzoru modernistických utopických vizí nové správní centrum postavené na zelené louce. Ekonomické prozření ukázalo, že všechna energie bude napříště věnována bytové politice, avšak vně starého města – na to už nezbyly peníze. I přes soustavné apely architektů, urbanistů a historiků pokračovalo chátrání památkového fondu. „Uhádali“ alespoň, že do nejbližšího okolí centra nevstoupí paneláky a konkurenční výškové budovy. Hlavně s ohledem na finance také dozrál názor, že Olomouc minou plošné demolice a kontrastní projekty novostaveb rozsáhlejšího měřítka. Výjimku v tomto ohledu zastaly bývalé obchodní domy Prior a Koruna. Známe jejich temné příběhy. Z hlediska urbanismu historického jádra, jeho hmotové skladby, však zásadně z jeho měřítka nevybočily. Centrum v této době zažilo demografickou proměnu, domy bez potřebných oprav zabydlely sociálně slabší vrstvy. Stále však centrum zůstávalo „městem“.

Éru státního socialismu charakterizovanou nedostatkem prostředků na rekonstrukci městského centra vystřídala porevoluční resuscitace pod přísným, ale pochopitelným dohledem památkové péče. Dobrali jsme se víceméně finálního stavu a kýžených pochval typu „skrytý poklad Evropy“ na stránkách Lonely Planet. Přes péči o úhlednou róbu jsme se však zapomněli starat o duši. Jako v mnohých jiných městech v Evropě, aniž bychom se poučili jejich zkušenostmi, se teď divíme faktu, že se město vylidňuje, přestává být oním „městem“ ve městě, srdcem živého organismu. Někteří řeknou, že na vině jsou památkáři, co dělají z města skanzen. Pozornost je však třeba zaměřit jiným směrem. Chyb v dějinách porevoluční Olomouce by se našlo víc.

Co lze odsoudit šmahem, byl (a je) trend živelného rozrůstání města za jeho někdejší hranice, neschopnost zaplnit proluky vzniklé omyly socialistického urbanismu nebo využít rozrůstající se brownfieldy krachujících továren. Pozoruhodná jsou také data, která shromáždili studenti katedry geografie pod vedením docenta Zdeňka Szczyrby. Studentka Lenka Čiháková si dala tu práci a (doslova) odkrokovala veškeré prodejní plochy Olomouce, aby zjistila, jak se to má s proměnou nákupního chování Olomoučanů. Že s ní přímo souvisí počet návštěv „města“ a životaschopnost maloobchodníků, potažmo „města“, není třeba zdůrazňovat.

Pár suchých dat. V roce 1987 se z veškerých prodejních ploch Olomouce 60% nacházelo přímo v centru. V loňském roce to bylo už jen necelých 13 %. V médiích se už mnohokrát objevilo, jak skvěle si Olomouc stojí v žebříčku měst, kde obchodní plocha výrazně převyšuje jeden metr čtvereční na jednoho obyvatele. Podle závěrů Lenky Čihákové to vypadá, že jsme díky 2750 m2 na tisíc obyvatel předčili i dosud vítězný Liberec. Jen tak dál?

Pro lepší představu: první velkoplošnou prodejnou v Olomouci byla v roce 1993 přestavěná jatka na obchodní dům Senimo – pěkná architektura, pěkných 2 500 m2. Na periferii však během následujícího desetiletí vyrostla desítka nákupních center, s plochami v rozmezí od 4 000 do 32 000 m2. Této fatální chyby v plánování města budou litovat ještě následující generace. Vylidňování centra dostalo řízený spád, statisticky už dobře podchycený.

Největší ránu zatím „živému městu“ zaťala v roce 2013 „Galerie Šantovka“ s dosud neslýchanými 46 000 m2 prodejních ploch. Ve srovnání s centrem o celkovém součtu 35 000 m2 prodejních ploch včetně bývalého Prioru (8 400 m2) můžeme mluvit o nekalé konkurenci, protože obě lokality – staré centrum a „ostrov“ po zrušené továrně Milo – spolu bezprostředně sousedí. V širším okruhu centra je to oproti ornici na výpadovkách jistě ta lepší zóna, kde se novostavby obchodních center mohly a měly objevit. Měřítko neadekvátní urbanistické struktuře města, historické hodnotě a nakonec i jeho kupní síle však mohlo být varováním. Naděje na revitalizaci ostrova a řeky s výsledkem příjemné a kultivované městské části, jak to můžeme vidět ve městech vyspělejší Evropy, byla totální exploatací území zmařena.

Starý územní plán neměl nástroje, jak výstavbu velkoplošných prodejen (včetně Šantovky) omezit, noví politici zase vůli něco s tím dělat. Postupující hrozba nezměnila ani způsoby zacházení s městským majetkem.  Jeho postupným prodejem samospráva ztratila možnost regulovat nebo ovlivňovat, co se bude dít za zdmi těch domů, co po převratu nepřišly do rukou původních majitelů. Také mnohé z městských úřadů se vystěhovaly za hranice historického jádra.

 Z toho, co špatného se mohlo stát, se odehrálo dost. Nový územní plán z roku 2014 stanovuje alespoň nějaké podmínky pro výstavbu dalších obchodních ploch vně centra města. Koncepce, která by otázku řešila komplexně, neexistuje. Pohledy se při procházce městem zastavují nezdravě často na výkladních skříních secondhandů, obchodů s laciným a nekvalitním zbožím a cedulí „k pronájmu“. Jejich protiváha v podobě luxusních kaváren a několika obchodů se zbožím předraženým neumí překlenout díru, která zeje uprostřed. Tam někde totiž je prostor pro přirozený, příjemný život opravdu živého centra. Mládež se s novou přezdívkou mall rats stěhuje z městských laviček do křesílek nabízených chytřejším hostitelem. Redefinice funkce centra je však stále v rukách těch, kteří ho řídí. Další nahodilosti už bychom si neměli dovolit. Nebo budeme ten náš „poklad“ zkoušet donekonečna?

Martina Mertová pro akci „Víkend v centru“, kterou v roce 2017 uspořádalo divadlo Na cucky při rozjezdu projektu Dolní Vám!