Setkání iniciativy Morava pro Olomouc 9. 9. 2015

Pozvánka na setkání iniciativy Morava pro Olomouc

 

Určeno všem lidem, kteří chtějí řeku Moravu v Olomouci krásnější, zejména občanům města, místním spolkům a zájmovým organizacím, jež mají zájem na zkvalitnění poříčního prostoru.

 

Kdy: středa 9. 9. 2015 v 17:30 hod.

Kde: pivnice Na Letné 113/1 (salonek)

Co: informační a poznávací setkání k vytvoření neformální občanské platformy

 

Olomouc stojí před přípravou III. etapy protipovodňových opatření (tj. úsek Bristol – Černovír), která zahrnuje 3 km vodního toku. Na dalších sto let tak zde Morava získá zcela novou tvář a je třeba, aby řeka spolu s bezpečným převáděním povodní, vytvářela i vhodné prostředí pro lidi a přírodu ve městě.

Pozvánka_setkání_Morava pro Olomouc

Úprava fasády domu U Zlaté koule byla provedena nezákonně

Pamatujete si na kausu kontroverzní úpravy fasády domu U Zlaté koule v Olomouci?

Podali jsme na stavební odbor Magistrátu města Olomouce podnět k zahájení správního řízení a prošetření podezření ze spáchání přestupku / správního deliktu při úpravě fasády domu.

Stavební odbor nám odpověděl, že „…při posuzování stavebních úprav nelze než konstatovat, že byly provedeny stavební úpravy, které měly za následek změnu vzhledu stavby. Nebyla splněna jedna z podmínek ust. § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona a tudíž stavební práce vyžadovaly stavební povolení. Při posuzování změny vzhledu stavby stavební úřad vycházel ze skutečnosti, že původní fasáda byla bohatě členěna ozdobnými fasádními prvky a fasáda nová je bez jakéhokoliv členění, tudíž je pouhým okem viditelná změna fasády. 

Vzhledem k výše uvedenému stavební úřad ex offo zahájil řízení o odstranění nepovolených stavebních úprav dle ust. § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a vzhledem k tomu, že došlo k porušení stavebního zákona bude věc se stavebníkem projednána v rámci sankčního řízení.“

1

 

 

 

 

2

Proměna domu U Zlaté koule aneb komu vadí devatenáctka?

Koncem minulého roku si mohli obyvatelé i návštěvníci Olomouce všimnout radikální proměny vzhledu domu U Zlaté koule na třídě Míru, kde se nachází už od nepaměti stejnojmenná restaurace. Z nepochopitelného důvodu byla téměř zcela otlučena původní dobře zachovalá fasáda, která stejně jako dům pocházela z konce 19. století a byla typickou ukázkou neorenesančního stylu. I když samotný dům není nijak výjimečnou stavbou, v dané lokalitě představoval kvalitní ukázku stavitelství a stylu své doby a oživoval novější méně výraznou zástavbu. Výjimečnost domu dodávalo také domovní znamení, které zřejmě rovněž pocházelo z konce 19. století. To vše je nyní minulostí. Elegance a stylovost původní fasády byla nahrazena nevkusem a křiklavostí. Nelogická divoká kombinace šedé a červené barvy původní objekt zcela degraduje. Šokující je odstranění původního domovního znamení, které dává domu historickou hodnotu a identitu. Z původního domu zbyl přízrak, který evokuje spíše autoservis než restauraci.

Kdo takovou formu opravy vymyslel a realizoval? Kdo si zcela dobrovolně zničil hodnotnou autenticitu svého domu? Pochybení nenese jen majitel domu, ale i příslušný stavební úřad, který se mohl takové devastaci pokusit zabránit. Podle zákona může nařídit vlastníku stavby nebo stavebního pozemku nezbytné úpravy, jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví. Stavební odbor by proto měl více dbát na to, jak město Olomouc vypadá.

Architektura 19. století se výraznou měrou podílí na celkovém geniu loci a estetické hodnotě města Olomouce. Zaslouží si obhajobu a péči, neboť bez ní bychom přišli o velkou část minulosti a krásy. Přitom je tato architektura zbytečně ničena a degradována nevkusnými úpravami, a to bohužel i v bezprostřední blízkosti historického centra. Vkrádá se pocit, že architektura 19. století snad dokonce vadí. Nelogické „rekonstrukce“ k horšímu můžeme nalézt i v dalších případech. Majitelé těchto domů by pro sebe udělali lépe, kdyby nepodléhali krátkodobým trendům a nevzdávali se jedinečnosti svých domů. Křiklavé zateplené fasády vyvolávají dojem výprodejů fasádních barev. Trend, který nejprve infikoval především panelová sídliště, se bohužel dostává i do čtvrtí činžovních domů. Nedopusťme, aby místo původní barevnosti zachvátily tyto stavby tóny fialové, zelené, azurové a oranžové, jen protože „je to takové výraznější“!

Apelujeme na majitele historických domů, aby takovou „opravu“ nepovažovali za příklad hodný k následování. Jako dobré příklady mohou posloužit například opravené fasády domů na třídě Spojenců č. 9, na Kollárově náměstí č. 2 a na ulici Bezručova č. 8 nebo Komenského č. 18. Magistrát města Olomouce vyzýváme k tomu, aby více dbal na kultivovaný vzhled města. Dokladem naší civilizační úrovně je právě prostředí, které si utváříme a ve kterém se pohybujeme. Stále se ozývají hlasy zdůrazňující potřebu vyzdvihnout Olomouc na evropskou úroveň. Také z tohoto důvodu bychom měli usilovat o změnu kurzu: křiklavost nerovná se estetičnost.

 koule-revers

Oddělení památkové péče magistrátu aspiruje na cenu Bestia triumphans

bestia_triumphansTento přiléhavý příměr je více než sto let starým pojmenováním neblahých aktivit v historickém prostředí. Původně jím chtěli ochránci památek z Klubu Za starou Prahu v čele s Vilémem Mrštíkem, autorem stejnojmenného textu, poukázat na zhoubný dopad živelné „modernizace“ starého města pražského.

Sdružení Za krásnou Olomouc pracuje v jiných podmínkách, na pozadí jiných společenských poměrů a legislativy. Už v počátku svého vzniku vedli jeho členové diskusi o tom, zda neuvést v praxi periodické pejorativní ocenění se stejným názvem: Bestia triumphans!. Převážil nakonec názor upozorňovat spíše na počiny cenné, chvályhodné, takové, které městské – tedy nejen historické – prostředí ovlivňují pozitivně. A tak vznikla Cena Rudolfa Eitelbergera, loni udělená už potřetí.

Když se však zpětně díváme na kauzy, které sdružení Za krásnou Olomouc bylo nuceno už z podstaty své existence komentovat či ovlivňovat, vyniká z nich nad jiné pokus o prosazení záměru Šantovka-Tower, výškové budovy o 75 metrech v ochranném pásmu Městské památkové rezervace.

Nápady developerů jsou různé a sotva s nimi co naděláme. Od toho, aby se vešly do zákonem daných pravidel, je tady státní správa a samospráva, která by je měla hájit. A jak to dělá v Olomouci? Posviťme si na Oddělení památkové péče olomouckého Magistrátu. Jak vyplývá z posledních zpráv jeho vedoucí, Mgr. Kauerová, podruhé vydala kladné závazné stanovisko k témuž záměru. Až na drobné úpravy žádal investor (SMC Developement) o tentýž projekt na tomtéž místě, i když je všeobecně známo, že první závazné stanovisko orgánu památkové péče smetl ze stolu pro jeho nezákonnost Krajský úřad Olomouckého kraje. Upozorňoval tehdy nejen na formální nedostatky dokumentu, ale v mnoha bodech se dotýkal i věcné podstaty záměru.

Není tajemstvím ani to, že v mnoha obdobných kauzách tentýž úřad s poukazem na ochranné pásmo MPR rozhoduje a argumentuje přesně opačně, než v hájené kauze Šantovka Tower. Zapomíná na to, že je orgánem státní památkové péče? Mutuje pozvolna v Oddělení péče o silné investory?

Kladné závazné stanovisko bylo nachystáno pár dnů před schvalováním nového územního plánu. Počítal investor s tím, že se neschválí? Jeho zloba během samotného jednání a následné mediální výhružky by tomu nasvědčovaly. Územní plán je schválen – pro ty, kteří celou věc sledovali s nelibostí, to znamená alespoň malou výhru, protože další výškové stavby v blízkosti historického jádra už by dle něj vyrůst neměly. Anebo se najde ještě nějaká cesta, či spíše klička, jak záměr prosadit? Bude opět dlážděná „dobrýmy úmysly“ Oddělení památkové péče?

Půjde-li to takto dále, bude muset naše sdružení k ceně Bestia triumphans sáhnout. A už teď je předem jasné, který z kandidátů by měl největší šance na vítězství.

Lampy na Horním náměstí s právní dohrou?

Jsou architekti, kteří se snaží za každou cenu bránit čest a práva své profese. Patří mezi ně Jan Šépka a možná právě díky své důslednosti je ve svém oboru úspěšný a řadí se na špičku české architektonické scény. Jeho novostavby a rekonstrukce zasluhují obdiv často právě díky tomu, že celkovou koncepci projektu hájí a uhlídá až do nejmenšího detailu. Teprve potom je s výsledkem spokojený. Je to také jedno z kritérií, bez nichž se soudobá architektura, stejně jako ta starší, v historickém hodnocení neobejde. Není se tedy proč divit, že architekt podobně uvažující, bude hledat všechny cesty, jak svého práva na dotažení vlastní práce „k dokonalosti“ dosáhnout.

Statutární_město_Olomouc_JUDr_Martin_Major_1Po ročních vyjednáváních s vedením města, s primátory Martinem Novotným a Martinem Majorem, se vstřícnou nabídkou spolupráce a jejím opětovným odmítáním, architekt volí právní cestu. Plné znění právního rozboru, jenž se opírá o znění autorského zákona, dáváme veřejnosti k dispozici. Už i opoziční zastupitelé varovali při dubnové veřejné diskusi k osvětlení Horního náměstí současného primátora před neuváženými kroky a faktem, že brát na sebe zodpovědnost ve věci zatěžující riskantně městskou pokladnu je ve skutečnosti nezodpovědné.

Musí se s výměnou lamp opravdu tak spěchat? Neměla by se spíše lépe zhodnotit stávající situace, revidovat či doladit zastaralé nepřímé nasvětlení památek, zvážit jiné – scénické – nasvětlení prostoru…? Nebylo by pak nakonec levnější opravit stávající lampy? Vždyť jedním z nejpalčivějších problémů rekonstruovaného Horního náměstí (v posledku však i celé správy našeho města) je spíše než cokoli jiného zanedbaná (nebo zcela absentující) údržba. Novou informací je sdělení zástupců společnosti THORN Lighting CS spol. s r.o., že lze lampy na Horním náměstí bez větších finančních nákladů repasovat a zajistit tak jejich další fungování.

Všechny tyto možnosti by bylo jistě dobré řešit koncepčně, s autory původního návrhu obnovy náměstí. Bagatelizovat roli a význam vstupu architekta, který je k tomu vybaven profesně i zkušenostmi, ve skutečnosti nemůže vést k ničemu jinému než k diletantskému rozhodnutí. Jeho následky by v dějinách Olomouce, které už se teď píší, opět vrhaly na samosprávu města to nejhorší světlo.

Martina Mertová

Martin Strakoš: Olomoucké Horní náměstí ve tmě a světlo v nedohlednu

     30. dubna 2014 uspořádalo o. s. Za krásnou Olomouc veřejnou diskusi k osvětlení Horního náměstí v Olomouci. Její záznam je k dispozici mezi jinými videi sdružení na youtube.com. Mnohé detaily složitého vývoje událostí kolem lamp na Horním, ale i Dolním náměstí, se objasnily. Současně bylo cítit nevoli vedení města ustoupit ze svých unáhlených závěrů či alespoň uznat následky vlastních zbrklých kroků, které stojí na začátku dnešní patové situace. Namísto konstruktivních jednání s odborníky – architekty, kteří ke svým zakázkám přišli jako vítězové dvou samostatných soutěží – přichází autoritativní rozhodování bez hlubšího vhledu do problému.
     Z publika se ozvaly také hlasy „třetího druhu“, volání po historizujících litinových lampách, pro něž nemají uši ani architekti, ani památkáři a kupodivu ani zástupci města.
Takřka všech bodů, jež v diskusi zazněly, se ve svém trefném zamyšlení dotýká přední historik architektury a památkář Martin Strakoš. Níže je otiskujeme v plné šíři. Kauza už totiž zdaleka nezůstává jen olomouckým tématem – náš maloměstský rybníček opouští a přitahuje pozornost pozorovatelů zvenčí, protože se dotýká mnohem obecnějších úvah, úvah o pravomocích volených zástupců, o jejich kompetencích, které, zdá se, jsou jen zdánlivě neomezené.

 

martin_strakosOlomouc se nikdy plně nevyrovnala se ztrátou titulu hlavního města Moravy. Stalo se to sice již v 17. století, kdy po třicetileté válce převzalo titul Brno, avšak jako by čas nehrál velkou roli. V současnosti jde spíše o symbolický význam Olomouce v rámci Moravy i v širších vazbách mezi městy obdobné velikosti. Co postrádá na ekonomickém a politickém významu, to dohání Olomouc tím, že představuje po Praze nejcennější architektonický, urbanistický a památkový celek českých zemí. Přitom zmíněný neviditelný a téměř nehmatatelný, ovšem trvající zápas o prestiž s Brnem mnohdy prohrává zcela zbytečně a nesmyslně. Důvodů proher bývá celá řada. Mimo jiné k tomu přispívá i to, že ambice města se nesrovnávají s činy jeho vedení.

V posledních desetiletích se město může přesto prezentovat důležitými úspěchy. Zbavilo se okupační sovětské posádky a pověsti zchátralého posádkového města, historické jádro se za uplynulého čtvrt století podařilo obnovit do té míry, že z centra zmizely zříceniny, přibyly opravené paláce a měšťanské domy a ubylo zdevastovaných zákoutí. Na druhé straně současné mrakodrapové šílení a výstavba banálních soukromých i veřejných budov dávají najevo, že to se zdejší kulturou a to i s tou architektonickou není zrovna nejlepší a že právě zde lze najít poměrně velkou slabinu, parazitující na jinak značně vylepšeném obrazu města.

Vysoce hodnocenou součástí resuscitace historického jádra Olomouce se během uplynulých dvou desetiletí staly fungující kulturní instituce – Muzeum umění s dobře uzpůsobeným starším objektem, Arcidiecézní muzeum, které oživilo prostředí olomouckého hradu nebo Vlastivědné muzeum a Univerzita Palackého. To jsou ovšem podniky, které spravuje stát nebo kraj. Město usiluje zdánlivě o totéž. Spojit si s ním můžeme především obnovu veřejných prostranství. Nedávno byla dokončena rehabilitace Dolního náměstí. Ta po letech navázala na iniciační památkovou obnovu Horního náměstí podle soutěžního návrhu architektů Petra Hájka, Jaroslava Hláska a Jana Šépky, uskutečněnou v letech 1995-2001. Ačkoli právě realizace projektu tohoto architektonického sdružení patří k těm nejlepším pracím v jádru města, tahanice ohledně jejího dokončení / nedokončení dokládají, že Olomouc se v uplynulém desetiletí ponořila fakticky i obrazně do šera plíživé letargie.

Úprava Horního náměstí představuje ještě dozvuk Sametové revoluce, která znejistila staré mocenské struktury a vytvořila nové. Ty ve své tehdejší nejistotě a možná že i z určitého revolučního „romantismu“ dovolily, aby se o nové architektuře a kultuře vyjadřovala odborná veřejnost v rámci architektonické soutěže na řešení Horního náměstí a aby tak nová a kvalitní architektura, citlivá k historickému prostředí, mohla proniknout do vlastního historického jádra města, aniž by šlo o nějaký nepřiměřený projekt, založený pouze na ekonomických aspektech, případně na aspiracích projektantů. Přesto tento příběh obsahuje jednu malou a zbytečnou prohru. Obnova Horního náměstí, srovnatelná svým měřítkem a přístupem k veřejnému prostoru a k veřejným statkům s obdobnými realizacemi v zemích, jakými jsou Itálie nebo Rakousko, zůstala nedokončena, respektive byla zbytečně zdeformována. Namísto originálních, autorských lamp, navržených výše zmíněným architektonickým atelierem, byly na náměstí osazeny jednoduché lampy Thorn designéra Philipa Starcka, a i ty navíc nižší, než měly původně být.

Zvolené řešení bylo totiž výsledkem kompromisu. Zástupci státní památkové péče požadovali užít na Horním náměstí v rozporu s celkovou koncepcí vítězného projektu z architektonické soutěže historizující mobiliář, tedy mimo jiné litinové historizující lampy, které se v Olomouci na náměstí nezachovaly. Proti tomuto konzervativnímu řešení se město nakonec dohodlo s architekty na osazení moderních lamp Thorn, tedy k rychlému řešení, které nejlépe doplňovalo zvolený koncept a ostatní navrhovaný mobiliář. Finální provedení však neodpovídalo ani představám architektů, ani požadavkům města. Výsledkem se stala příslovečná olomoucká „tma“, protože lampy i s ohledem na menší výšku dodaných kusů než bylo původně požadováno, nedokázaly prostor patřičně osvětlit. Romantické příšeří se od té doby stalo znakem nedodělku a laická veřejnost dostala příležitost zanevřít jak na památkáře, tak i na architekty, autory původního projektu.

Nedávno dokončená obnova Dolního náměstí situaci opět zkomplikovala. Ústí do Horního náměstí nyní osvětlují lampy Philips, zvolené nikoliv architekty, ale členy městské rady. Nedobrý stav osvětlení Horního náměstí nyní ponoukl vedení magistrátu města Olomouce k výměně lamp na Horním náměstí za tytéž výrobky firmy Philips, ačkoli původní specifický návrh lampy podle návrhu atelieru HŠH zvané lidově „plácačka“ je stále k dispozici. Vedení Olomouce tedy volí globální produkt a univerzální řešení pro jakýkoli prostor před samostatným řešením, navrženým jen pro Olomouc. Jako by nikdo z těch, kdo rozhodují, nechápal, že hlavní náměstí skutečně ambiciózního města by si mělo podržet svůj osobitý vzhled. K tomu patří svébytné pojetí jedné z důležitých součástí mobiliáře, autorský návrh, spojující současnost s originálním pojetím celého prostoru. Tu se nabízí otázka, proč tomu tak je? Co brání dokončit zamýšlený návrh? Proč se město zachovalo tímto způsobem?

Díky neúnavnosti architekta Jana Šépky, jednoho z architektů úpravy Horního náměstí, pronikla uvedená „drobná“ záležitost i mimo politické a odborné kuloáry na stránky tisku a internetu. Zkrátka typizované a nedostatečně svítící provizorní lampy-cigarety nebo též sirky, jak jsou v Olomouci označovány Starckovy lampy Thorn, mají být vyměněny za jiné typizované a dle J. Šépky opět nedostatečně svítící výrobky. Jako bychom byli stále fascinováni nákupem luxusního zboží, hlavně když je z Tuzexu nebo z nějakého shopping parku a od nějaké známé firmy, s níž si hodláme zachovat z nějakých důvodů dobré vazby. Vnucuje se nám všem táž myšlenka? Je zvláštní, že olomoučtí představitelé dávají přednost anonymnímu výrobku firmy Philips, s nímž si město Olomouc stěží někdo spojí, před možností obraz Olomouce obohatit o konkrétní a pro město vytvořený akcent – lampu soudobého pojetí.

Bohužel podnět k vytvoření gordického uzlu v podobě sporu o lampy na Horním náměstí před lety zavdalo, jak bylo výše uvedeno, stanovisko památkové péče, jejíž někteří představitelé žádali, aby byly na náměstí osazeny historizující litinové lampy, údajně podobně jako v historickém jádru Kroměříže, jak jsem se někde dočetl. Tyhle historické litinové kusy si běžně spojujeme s historickým prostředím Prahy, nikoli však s Olomoucí. Vždy si v takových případech vzpomenu na Bratislavu nebo Frýdek-Místek a tamní litinové lampy. Ty nové „starobylé“ lampy, osazené v bratislavském podhradí nebo na frýdeckém Zámeckém náměstí v rámci rehabilitace, jsou zdobeny na obrubě luceren znakem Starého Města Pražského. Vznikl tak parádní nesmysl. Jako by hlavní město Slovenska nebo město na moravsko-slezské hranici mělo něco společného s Prahou 19. století. Přitom je to jen výsledkem povrchnosti a tržních pravidel, osvobozených od jakýchkoli jiných aspektů. Výsledkem je postmoderní simulakrum, tak trochu Disneyland z litiny, využívající pozapomenutých historických symbolů, znaků a forem. Možná by si odborníci a výrobci dali v případě Olomouce lépe záležet a na lampách by třeba vymodelovali znak města Brna, toho Brna, které Olomouci kdysi dávno vzalo titul hlavního města Moravy. A jsme zpět u naší otázky: Když tedy ne historizující lampy, které samozřejmě nelze apriori zavrhnout, neboť leckde mají své oprávnění, proč nevyužít pro Horní náměstí speciální lampu podle původního návrhu atelieru HŠH? Zasvěcené odpovědi ze strany města se však stěží dočkáme.

S dokončením náměstí podle projektu sdružení Hájek – Šépka – Hlásek by mohlo zmizet z Horního náměstí zšeřelé provizorium, čímž by vynikl jeden z nejvýznačnějších městských veřejných prostorů České republiky a zároveň by se ukázalo, nakolik skutečně existuje bariéra mezi historickým prostředím a soudobým designem. Bohužel všichni ze zkušenosti víme, že když se vedení jakéhokoli zdejšího města pro něco rozhodne (v tomto případě pro lampy firmy Philips) a hlavně když se rozhodne proti něčemu, nehodlá po vzoru postav známé divadelní hry Ladislava Stroupežnického upustit od svého rozhodnutí. Jenže v Našich furiantech nakonec dobro zvítězí nad zlem, zatvrzelci ustoupí a seznají, že se chovali pošetile a že škodili nejen sami sobě, nýbrž celé komunitě. To by znamenalo upřednostnění hodnot, vycházejících ze zdravého sebevědomí, nadhledu a ze schopnosti ocenit tvůrčí potenciál lidí kolem sebe. Navíc by museli političtí představitelé začít skutečně brát vážně vlastními stranami hlásané fráze o podpoře tvůrčích talentů, zdejšího průmyslu a všech, kdo se neživí spekulacemi s majetkem a dobrou pověstí.

Uvedený nadhled, zdá se, vedení města Olomouce schází. Prestiž a symbolickou pozici hlavního města Moravy hanácké metropoli nezajistí ani typizované lampy Philips, ani konvenční konfekce nových olomouckých věžáků a rozlehlých, všude stejných nákupních center. Vyjmenované aspekty současnosti jsou běžné ve všech městech na kulturní periferii Evropy, Asie nebo Ameriky, tedy všude tam, kde se nejlépe šíří globalizovaná a všude stejná ne-místa, o nichž stačí prohlásit, že to jsou jen provinční zrcadla globalizované všednosti. Stěží proto nyní odhadovat, zda se podaří završit původní záměr obnovy Horního náměstí a zda se olomoucké šero či tma promění v adekvátní světlo, patřící do daného prostoru. Byl a pořád to je záměr ambiciózní, vyžadující sebevědomé rozhodování, související s povědomím o důležitosti rozvoje kulturních a symbolických hodnot ve městě natolik významném, jakým je Olomouc. Je to zároveň drobnost. Vždyť se jedná „pouze“ o pouliční lampy, stačí dodat. Proto si zkuste zodpovědět následující, zdálo by se, že řečnickou otázku: Co už jiného by mělo přispět k povzbuzení zdejší architektonické kultury než završení kultivace nejvýznamnějšího městského prostoru Olomouce?

Osvětlení Horního náměstí: architekt Jan Šépka v odpovědi primátorovi Martinovi Majorovi

Dobrý den pane primátore,

reaguji tímto na Váš dopis z 10. dubna tohoto roku. V něm na úvod konstatujete, že moji snahu vstoupit do dění kolem výměny osvětlení lze pochopit vzhledem k tomu, že jsem jedním z autorů úprav Horního náměstí. I já chápu, že Vám záleží na podobě města, v jehož čele stojíte. Doufal jsem, že vzájemnou komunikací dospějeme k řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Proto jsem také během posledního roku vícekrát přijel osobně do Olomouce, kde jsem záležitost výměny osvětlení projednával se všemi zúčastněnými. Po celou dobu jsem předpokládal, že dospějeme k dohodě, a to až do chvíle, kdy jsem víceméně náhodně zjistil, že jste se mnou sice jednal, ale přitom nechal současně a bez mého vědomí zpracovávat projektovou dokumentaci, která počítala pouze s jedinou variantou – lampami Urbanstar.

Ohradit se musím také proti Vašemu tvrzení, že náš návrh řešil pouze architektonickou podobu náměstí. Projekt byl řešen komplexně a to včetně výměny podloží i některých inženýrských sítí a nebyl tedy pouze estetickou záležitostí řešení úprav jednoho z nejcennějších prostranství Olomouce. Musím také poopravit Vaše tvrzení o tom, že by ho nepovolilo ministerstvo kultury, které se dožadovalo do této akce vstoupit a uplatnit svůj názor na celkové úpravy, ale po rozboru se ukázalo, že se k této problematice vůbec nemělo vyjadřovat. Naopak neuvádíte, že celý projekt úprav Horního náměstí opakovaně schválila rada města a to po vyhrané soutěži a dopracované studii v roce 1995, ale i nové vedení města v roce 2000, které schválilo všechny představené prvky mobiliáře, včetně lampy s nepřímým osvětlením, což mohu dokladovat zápisem ze 4.1.2000. Celý projekt byl řešen komplexně a nelze z něj tedy vytrhávat ad hoc některé prvky, které nejen svým estetickým ztvárněním spoluvytvářejí schválenou koncepci. Radnice by tedy i dnes měla postupovat kontinuálně v souladu s předešlým rozhodováním.

Ve svém dopise uvádíte, že náš návrh řeší pouze architektonickou podobu a neřeší praktický užitek a funkčnost. Vzhledem k tomu, že „plácačky“ dávají zhruba dvojnásobně větší intenzitu světla, dokážou světlo rovnoměrně rozprostřít a neoslňují při tom první podlaží domů na náměstí, nerozumím, o jakém praktickém užitku a funkčnosti hovoříte. Ve všech z těchto parametrů je na tom lampa Urbanstar hůře. Jako výhody lampy Urbanstar jste zatím uvedl pouze spotřebu energie a nutnou údržbu, které jsou buď zanedbatelné, nebo srovnatelné, ale rozhodně nejsou podstatou změny veřejného osvětlení na Horním náměstí.

Pro úplnost: spotřeba energie je skutečně u „plácaček“ o něco vyšší, což lze u lampy, která dává více světla očekávat, podle výpočtu se bude ale jednat ročně o navýšení výdajů v řádu tisíců korun, což je vzhledem k celkovému rozsahu této akce nepodstatné. Údržba je zcela srovnatelná s lampami Urbanstar, širm lampy s nepřímým osvětlením bude nutné jednou za dva roky vyčistit. Naopak na lampě Urbanstar jsou použity komponenty z plastu, které neumí stárnout a nedají se opravovat, bude je tedy po čase nutné vyměnit.

Pro připomenutí tedy znovu předkládám šest bodů jasného porovnání obou dotčených lamp, které považuji za významné:

1. Umístěním lampy Urbanstar nedojde k podstatnému navýšení intenzity světla oproti současnému stavu. Jestliže se má vyměnit osvětlení kvůli tomu, že je na Horním náměstí potřeba více světla, tak musíme konstatovat, že Urbanstar světelné parametry příliš nezlepší. Stávající lampy Thorn mají světelný tok 2600 lm a prosazované lampy Urbanstar 2696 lm (tyto hodnoty také předkládá Vámi zpracovaný projekt), což je téměř stejné. Porovnání stávajícího osvětlení a lamp Urbanstar během světelné zkoušky nepovažuji za relevantní, jelikož není možné porovnávat novou lamu s lampou, která je na náměstí 14 let a je adekvátně tomu opotřebena. Lampa s nepřímým osvětlením zlepší světelné parametry zhruba dvakrát více než lampa Urbanstar.

2. Lampa Urbanstar nedokáže rovnoměrně osvětlit plochu náměstí, z tohoto důvodu je nutné přidávat další lampy před kratší stranu radnice (zamítavé stanovisko NPÚ) Lampa Urbanstar nemá dobré parametry právě v rovnoměrnosti rozptýlení světla. Dojdek tomu, že tyto lampy přesvětlí místa, kde přímo stojí, a tam, kde lampy stát nebudou, bude stejná tma jako dnes. Naproti tomu lampa s nepřímým osvětlením světlo rovnoměrně rozprostře, přidání dalších svítidel není nutné

3. V projektu je za lampy Urbanstar uvedena cena 4,3 mil. Kč. Cena za lampy s nepřímým osvětlením včetně osazení je 1,9 mil. Kč, je tedy více než o polovinu levnější. Ve Vašich vyjádřeních zatím nikde jinde nefiguruje celkový rozpočet na výměnu osvětlení. Pro jasné doložení ceny neexistuje jiný materiál než předložená projektová dokumentace. Nevím, z jakého zdroje vycházíte a jak jste došel k údaji, který uvádíte ve svém dopise z 10.4.2014, že lampy Urbanstar budou o 30 % levnější. Jistě by provedení jasného celkového porovnání cen obou lamp bylo prospěšné a ukončilo tyto spekulace.

4. Lampa Urbanstar má poměrně silný světelný zdroj, který je nepříjemný z hlediska očního kontaktu. U lamp s nepřímým osvětlením tento problém nevzniká.

5. Lampa Urbanstar nesplňuje požadavky hygieny na neoslňování 1. patra objektů. Okresní hygienik vydal k územnímu řízení i stavebnímu povolení svá rozhodnutí, kde požaduje: „Osvětlení náměstí bude řešeno takovým způsobem, aby nedocházelo k oslňování okolní zástavby“. (30.7.1996) „S předloženou projektovou dokumentací na úpravu veřejných ploch Horního náměstí v Olomouci, pro výše uvedeného investora souhlasím. Požaduji, aby osvětlení náměstí bylo řešeno takovým způsobem, aby nedocházelo k oslňování prostor bytových jednotek v jednotlivých domech.“(2.12.1996). Lampy s nepřímým osvětlením na tento požadavek hygienika přímo reagovaly.

6. Umístěním lampy Urbanstar dojde k poškození autorského díla. Lampy Urbanstar mohou být umístěny například na sídlišti, nebo před supermarketem, jejich design je univerzální, není primárně určen k dotváření tak důležitého veřejného prostoru. Zaráží mě tedy i Vaše odvaha, a to i přes protesty odborníků do takového prostoru, kde se nachází sloup Nejsvětější trojice, který je na seznamu památek UNESCO instalovat lampu, která svým charakterem do takového prostoru nepatří. Koncepce osvětlení celého náměstí byla, jak již bylo vícekrát uvedeno, zvolena tak, aby došlo k rovnoměrnému rozložení světla po celé ploše náměstí a dále už toto světlo nezasáhlo do slavnostního osvětlení významných objektů. Nasvětlené objekty tak měly získat svébytné postavení nenarušené světlem lamp. Z tohoto hlediska by při výměně za lampy Urbanstar došlo i k poškození koncepce osvětlení – lampa Urbanstar nerozprostře rovnoměrně světlo, a naopak nasvítí okolní domy. Stávající lampy Thorn, jak svým designem (autorem je známý designer Philippe Starck), tak i způsobem svícení, náš koncept nijak nepoškozují a jsou proto lepší variantou, než Vámi navrhované lampy Urbanstar.

Vaše stanovisko k těmto šesti bodům, by bylo jistě zajímavé nejen pro mě, protože to jsou body z mého pohledu podstatné, ale i pro všechny, kteří si chtějí utvořit svůj vlastní názor na základě úplných a správných informací. Zatím jsem žádné podložené vyjádření k těmto bodům nezaznamenal. Pro doplnění dalších názorů, přikládám vyjádření celé řady odborníků, tak jak je poskytli přímo vedení města nebo tisku.

S pozdravem, Ing. akad. arch. Jan Šépka

V Praze 22. 4. 2014

Lampy na Horním náměstí – rozhodnuto? Názor Rady města chce zvrátit svými dopisy desítka odborníků i Nadace české architektury

V pondělí 7. dubna 2014 Rada města Olomouce rozhodla o osazení Horního náměstí lampami Philips UrbanStar. Nic nedbala hlasů obou autorů rekonstrukcí Horního a Dolního náměstí, ani odborné veřejnosti, zastoupené Národním památkovým ústavem, nebo jednotlivců prezentujících elitu české architektonické nebo uměleckohistorické scény. Z historie víme, že města prospívají jak po ekonomické, tak po estetické stránce, umí-li jejich správcové dobře naslouchat svým dobře voleným rádcům. Olomoucká rada si však radit nenechá. Výsledkem bude polovičaté, průměrné řešení bez ducha a jiskry, sotva hodné takto výjimečného prostoru. Bezradná architektonická obec neví, jak jinak hájit své zájmy – zde už v prostém laickém pohledu oprávněné – než zahájením soudní pře.

V roce 2012 proběhl festival léto s Philipsem. Zůstali jsme něco dlužni? Musíme se i to letošní léto radovat právě s firmou Philips? Musí Olomoučané přihlížet narychlo a zbrkle plněným předvolebním heslům?

Rostislav Koryčánek, historik architektury a sociolog,  dlouholetý šéfredaktor architektonického časopisu Era 21, bývalý ředitel  Domu umění města Brna

rostislav_korycanekÚpravu Horního náměstí v Olomouci jsem přes všechny problémy, které realizaci doprovázely, bral jako ukázkový příklad toho, jak má vypadat revitalizace historického jádra města. Od architektonické soutěže až po samotný výsledek. Jak může dopadnout centrální náměstí, jehož rekonstrukce, úprava nebo revitalizace probíhá bez dohledu architekta, třebaže architektonická soutěž se na toto uskutečnila, můžeme doložit na příkladu náměstí Svobody v Brně. Nezáživný, nenápaditý prostor, který naštěstí oživují alespoň vodní prvky od architektonické dvojice Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Vytvořit veřejný prostor, který reprezentuje město a je zároveň dostatečně atraktivní a inspirativní pro jeho obyvatele, je velká alchymie. Vyžaduje zkušenosti s organizací prostoru, ohleduplnost k paměťovým stopám, empatii k požadavkům uživatelů a v neposlední řadě intuici a rafinovanost při kombinování všech těchto prvků. Pouze za těchto okolností – a Horní náměstí je tímto skvělým příkladem – se může přítomná energie místa svést do pramene, který je výpovědí o městě. Který vytváří vůli místa.

To, co se odehrává v současné době na pozadí rozhodnutí radních města Olomouce osadit Horní náměstí novými lampami bez respektu k původnímu návrhu architektonického studia HŠH považuji za zvůli, která popsanou vůli dusí. Pokud by olomoučtí představitelé toto své rozhodnutí prosadili bez ohledu na protesty odborné a poučené veřejnosti, Olomouc kvůli tomu nespadne. Jen tím utrpí další ztrátu mimořádnosti. Otázkou pak je, čím bude chtít Olomouc motivovat své obyvatele a oslovovat návštěvníky?

Rostislav Koryčánek, v Brně, 23. 4. 2013

 

logo_NCANadace české architektury Radě města Olomouc

Vážená rado,

Žádáme vás o respektování názoru autorů, odborné veřejnosti a orgánů státní památkové péče. Využijte, prosím, možnosti doplnit náměstí po devatenácti letech provizoria do podoby konečné, výtvarně celistvé a funkční. Doporučujeme vedení města Olomouce, aby spolupracovalo s původními autory úprav náměstí, jejichž koncepce vzešla z veřejné architektonické soutěže jako nejlepší, a jejíž nedílnou součástí je veřejné osvětlení.

Ing. arch. Martin Peterka, předseda správní rady Nadace české architektury

Ing. arch. Jan Kasl, člen správní rady Nadace české architektury

V Praze, 3. dubna 2014

 

Miroslav Masák, architekt, zakládající člen ateliéru Sial, vysokoškolský profesor a bývalý poradce prezidenta Václava Havla

3952623_architektura_sial_mas_k_rozhovor_denik-380Vážený pane primátore,

před dvaceti lety jsem předsedal veřejné architektonické soutěži, která měla přinést návrh vhodných úprav Horního náměstí. Velmi si vážím Vašeho prohlášení, že chcete nést politickou odpovědnost za stav a rozvoj města. K té odpovědnosti jistě náleží i péče o kvalitu městského prostředí, odpovědnost za jeho funkčnost i působivost. Nejen za jeho utilitární funkce, ale i za jeho méně jednoduché estetické hodnoty.

Za ty se v současné výměně názorů staví autoři vítězného návrhu, dnes přední čeští architekti. Podporuje je i stanovisko Národního památkového ústavu. Mají sympatie dalších významných architektů Josefa Pleskota, Pavly Melkové a Osamy Okamury. A stojí za ním i takové osobnosti, jakými jsou vedoucí Školy architektury pražské Akademie výtvarných umění profesor Emil Přikryl, historik architektury a pedagog vaší univerzity profesor Rostislav Švácha, děkan liberecké fakulty architektury profesor Zdeněk Fránek a exředitel vašeho Musea moderního umění profesor Pavel Zatloukal.

Plně chápu snahu představitelů města, kteří jsou se současným stavem nespokojeni. Shoda Vaší osobní odpovědnosti a odpovědnosti autorů návrhu úprav náměstí povede ke správnému a vyhovujícímu řešení. Chci takovému postupu vyjádřit svoji osobní podporu.

S pozdravem

Prof.ing.arch. Miroslav Masák                                       v Úvalech 10.dubna 2014

 

Ondřej Císler, architekt, Fakulta architektury ČVUT

01TitulkaFin_new.inddVážený pane primátore,

na úvod svého dopisu si dovoluji Vám pogratulovat k tomu, že se Olomouc řadí mezi několik málo našich měst, která se bez nadsázky honosí architekturou evropské úrovně. To patří k prestiži těchto měst asi tak stejně, jako že výkon jejich veřejné správy provádějí vzdělaní, inteligentní a moudří lidé.

Není to pouhé klišé, na stránkách evropských odborných architektonických periodik se Olomouc pravidelně objevuje, kvalita současných vstupů do prostředí Olomouce má významný osvětový vliv na její obyvatele, Olomouc je i v rámci republiky vnímána jako „architektonická velmoc“. Je to mimo jiné i zásluhou kolegů Jana Šépky a Petra Hájka.

Nechci se pouštět do detailní argumentace ohledně problému lamp na Horním náměstí a mařit tím Váš čas. Chci jen poukázat na to, že v demokracii patří k dobrému řádu věcí, že politik nezasahuje do díla architektům, stejně tak jako nemluví do práce např. chirurgům, hercům, malířům či kadeřníkům.

Prosazení konfekčních lamp firmy Phillips (jakkoli se jedná o velmi solidní firmu) do projektu Horního náměstí hrubou silou by bylo zbytečnou a hloupou chybou. Prosím Vás tedy o to, abyste se takovéhoto jednání vystříhal. Jistě existují, jiná, závažnější a nosnější politická témata. Děkuji, srdečně zdravím a přeji mnoho úspěchů

MgA Ondřej Císler PhD, akademický architekt                                v Praze, dne 8.4.2014

 

David Vávra, architekt

david_vavraOlomouc rozhodně patří mezi města naší republiky, kde je obrovské bohatství historie vyváženo harmonickým vstupem současné architektury, která dokáže být pro odkaz našich předků důstojným partnerem. Takové je řešení části hlavního náměstí z dílny architektů Hájka, Hláska a Šépky. Bylo by chybou svébytnou kompozici nahradit bezkonfliktním osazením typových výrobků. Byla by to cesta zpátky a vítězství průměru, pro ten si můžeme zajít s nákupním košíkem do chrámu spotřeby, nikoliv však na jímavé a jedinečné olomoucké náměstí.

Pokud má však město jiný názor, je to možné, každopádně však se k řešení náměstí město musí chovat jako k autorskému dílu, stejně jako k soše či domu.

 

Zdeněk Fránek, architekt, děkan Fakulty umění a architektury v Liberci

zdenek_franek

Vážení,

situace kolem nového osvětlení náměstí v Olomouci vytvořeného na základě vyhrané soutěže architekty Hájkem, Hláskem a Šépkou, je znepokojující. Výše zmínění architekti bezesporu patří k nejuznávanějším nejen v České republice, ale v našem oboru vůbec. Mnohokrát jsem navštívil Vaše krásné město, prošel si osvětlené náměstí – musím říci, že intenzita a barva světla je velice intimní a magická pro dotvoření autentické atmosféry historického veřejného prostoru, jak je známe z podobných prostorů převážně v západním zahraničí – Rakousku, Itálii. Celou záležitost považuji za zbytečnou hysterii, která je živena vlnou odporu vůči všemu novému. Za zcela bezprecedentni však považuji nejednat o jakýchkoliv požadavcích či změnách v autorském díle přímo s autory…

Vaše město vždy rád navštěvuji, nyní se mi nabízí otázka, zda si ho jeho obyvatelé zaslouží.

S pozdravem, prof. ing. arch. Zdeněk Fránek, v Liberci 3. 4. 2014

 

Osamu Okamura, architekt, programový ředitel mezinárodní konference pro obyvatelnější města reSITE, odborný garant architektonického časopisu ERA21 a vysokoškolský pedagog.

osamu_okamuraOlomouc považuji za architektonickou perlu Moravy, jistě si zaslouží od nás i dnes i do budoucna jen ta nejlepší řešení.

Myslím si, že politici by měli umět naslouchat hlasům odborníků, zvláště pokud se na nějakém stanovisku opravdu shodnou.

K této shodě došlo jak v rámci diskuse respektovaných osobností oboru při porotování veřejné architektonické soutěže na řešení Horního náměstí před dvaceti lety, tak i nyní, v rámci ohlasů širší odborné obce, kdy se téma stalo opět aktuální, a to právě v okamžiku vítané možnosti završit po letech dosud nedokončené dílo.

Přeji proto současnému vedení města odvahu k osvícenému rozhodnutí osadit na Horní náměstí autory původně navržené lampy, které přinesou veřejnosti nejen nejvíce světla ze všech hodnocených variant, ale především potvrdí schopnost i v současnosti navazovat na vysoké kulturní ambice vedení historického města Olomouce.

 

Pavla Melková, architektka, ředitelka Sekce detailu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, držitelka Grand Prix Obce architektů za rok 2012

pavla_melkovaHorní náměstí v Olomouci patří k nejkvalitnějším příkladům revitalizací veřejných prostranství v České republice. Kvalita prostoru spočívá především v celkovém konceptu. Řešení osvětlení je významnou součástí celkové kompozice. Pokud město uvažuje o výměně osvětlení, je nutné ji provádět tak, aby byla součástí původního konceptu, což mohou nejlépe posoudit jeho autoři. Ideálním řešením by podle mne bylo instalování svítidel, které byly navrženy již v původním architektonickém návrhu a byly jeho nedílnou součástí, tedy tzv. „plácaček“.

Pavla Melková, v Praze, 1. 4. 2014

 

Emil Přikryl, profesor architektury Akademie výtvarných umění v Praze

emil_prikryl_02Šance dokončit po dvaceti letech původní výjimečný projekt pro Horní náměstí v Olomouci je skvělá. Prosím udělejte to a napravte současné kompromisní a nouzové řešení. Instalujte lampy architekty v původním vítězném řešení navržené. Ty tam patří.

CELISTVOST je nezbytnou vlastností uměleckého díla.

Možnost konečně této kvality dosáhnout je dnes nastolena. Děkuji městu Olomouci, že se tak stane.

Emil Přikryl, v Praze 31. 3. 2014

 

 

Mirko Baum, architekt, člen legendárního Sialu a profesor Technické univerzity v Cáchách

Budiž světlo!

mirko_baumNení tomu tak zcela dávno, co jsem se naposledy vyjadřoval k olomoucké architektuře. V mém tehdejším příspěvku jsem se m. j. pídil po jménu jistého ruského klasika, jímž, jak mi později sdělila jedna vzdělaná dáma, byl Nikolaj Vasiljevič Gogol. Terčem jeho kritiky byla provinčnost předrevolučního Ruska, moje kritika se obracela proti snaze katolicky barokní Olomouce přizpůsobit stavbou marakodrapů svoji tvář tváři světových metropolí.

Nuže, dovedu si představit rozhořčení toho či onoho čtenáře nad drzostí autora, který si ze vzdálené ciziny dovoluje kálet do svého někdejšího hnízda tím, že srovnává vyspělou českou kulturu s agrární zaostalostí carského Ruska. Onen rozhořčený čtenář má do jisté míry pravdu, neboť meziválečné Československo – jak všichni víme – bylo jedním z nejvyspělejších států střední Evropy, jehož úroveň se projevovala mimo jiné i ve zcela výjimečné architektuře světového formátu. To, co ale tento čtenář pravděpodobně přehlíží, je skutečnost, že předpokladem této technické a společenské úrovně byla tzv. civilní (občanská) společnost, společnost založená na vzdělání, toleranci, schopnosti výběru svých elit a na důvěře v jejich odbornou kompetenci. První republika dávala odpovědnost těm nejlepším, první český porevoluční prezident ji dával svým kamarádům.

Tzv. „sametová revoluce“ roku 1989 nás sice katapultovala do demokracie, nicméně nás opomenula naučit, co to vlastně znamená a jak s tím zacházet. Pokud jde o elity, tak ty nám toho moc neřeknou, neboť se už před půlstoletím rozprchly po celém světě. Teorie demokratického zákonodárství nám sice přikazuje zadávat veřejné zakázky prostřednictvím soutěží, to ale, že je absolutně zavazující jejich výsledky respektovat a dodržovat, je ještě jaksi mimo radar mnohých činitelů, neboť jak se traduje z dob předrevolučních, kompetence činitele spočívá hlavně v jeho „činitelství“ a je tudíž stranou jakýchkoliv pochyb.

Pokud jde o osvětlení olomouckého náměstí, tak přiznávám, že se zde nehodlám zabývat estetickou analýzou toho či onoho svítidla a jeho technickými parametry. To, co mě nutká k těmto řádkům, je v první řadě nevole nad stále ještě neutěšeným stavem naší společnosti a jejích veřejných činitelů. Tito jsou sice určitě schopni respektovat kompetenci zubaře, automechanika nebo instalatéra, zároveň je jim ale zatěžko respektovat výsledek architektonické soutěže, k němuž došlo právě tak smysluplným jako nákladným demokratickým procesem, jehož cílem bylo, cestou expertízy povolaných odborníků, najít pro Olomouc, pro tento krásný barokně renesanční „moravský Vatikán“, výtvarné a technické optimum.

Roetgen, 28. 3. 2014

 

Josefa Pleskot, architekt

josef_pleskotDlouhodobě sleduji počínání olomoucké politické elity ve věci Šantovka Tower a v posledním čase také ve věci změny osvětlovacích těles na Horním náměstí.
Je pro mě k neuvěření, jaký to provincionalismus se zmocnil olomouckých. Provincionalismus ve městě, jehož architektura nese všechny znaky velkoměstského sebevědomí.
Co se to děje s našimi politiky, co se to děje s našimi městy?

V Praze, 28. 3. 2014

Lampy UrbanStar budou oslňovat chodce a 1.patra objektů, píše Šépka radním

Vážení radní,

řada významných osobností a odborníků je znepokojena posledním děním kolem připravované výměny osvětlení na Horním náměstí v Olomouci. V samostatné příloze Vám posílám jejich postoje a stanoviska, kde apelují především na vás, jako na představitele města, abyste nedopustili poškození uceleného díla, a aby došlo po téměř 19 letech k dokončení úprav jan_sepkaHorního náměstí lampou s nepřímým osvětlením podle původního projektu. Lampu s nepřímým osvětlením schválila rada města v roce 1995 a ještě i nové vedení radnice po zkoušce prototypu v roce 2000. Radnice by tedy měla postupovat kontinuálně v souladu s předešlým rozhodováním.

V současné době nikdo nerozumí nestandardnímu postupu, který volí pan primátor Martin Major při prosazování světel od firmy Philips. Pro připomenutí přikládám v šesti bodech porovnání obou dotčených lamp:

1. umístěním lampy UrbanStar nedojde k podstatnému navýšení intenzity světla oproti současnému stavu /lampa s nepřímým osvětlení by přinesla téměř 2x větší navýšení

2. lampa UrbanStar nedokáže rovnoměrně osvětlit plochu náměstí, z tohoto důvodu je nutné přidávat další lampy před kratší stranu radnice (zamítavé stanovisko NPÚ)/ lampa s nepřímým osvětlením světlo rovnoměrně rozprostře, přidání dalších svítidel není nutné

3.v rozpočtu je za lampy UrbanStar uvedena cena 4,3 mil. Kč / cena za lampy s nepřímým osvětlením je do 2 mil. Kč, je tedy více než o polovinu levnější.

4. lampa UrbanStar má poměrně silný světelný zdroj, který je nepříjemný z hlediska očního kontaktu / u lamp s nepřímým osvětlením tento problém nevzniká

5. lampa UrbanStar nesplňuje požadavky hygieny na neoslňování 1. patra objektů / lampy s nepřímým osvětlením na tento požadavek přímo reagovaly

6. umístěním lampy UrbanStar dojde k poškození autorského díla

Znovu připomínám, že úpravy Horního náměstí v Olomouci z let 1995 – 2001, získaly řadu ocenění u nás i v zahraničí a představují ucelené dílo, se kterým by se mělo zacházet i kvůli významu samotného prostoru náměstí s velkou rozvahou. Zvažte proto, prosím, své rozhodnutí a nepodporujte kroky, které by vedly k jeho poškození.

 

S pozdravem

Ing. akad. arch. Jan Šépka

V Praze 6.4.2014

Jan Šépka: Kdo bude autorem úprav Horního náměstí?

Radnice nám v posledních dnech prostřednictvím pana primátora sděluje, že bez ohledu na poškození autorského díla chce vyměnit osvětlení na ploše Horního náměstí za lampy typu UrbanStar. Z mého pohledu se tak vracíme k autoritativnímu jednání, kdy si politik vyhrazuje, bez ohledu na názory odborníků, právo rozhodovat o všem na základě vlastního přesvědčení. Překvapuje mne, že jsou radní zcela imunní i k protestů NPÚ, upozornění řady fundovaných odborníků i mému sdělení, že dojde k poškození autorského díla, které má určité hodnoty. Musíme si tedy položit otázku, co za tím může být? Na otázky novinářů nedokáže pan primátor přesvědčivě reagovat, případně zavádí diskusi jiným směrem. Na to, že se vynaloží poměrně značné finanční prostředky na lampy UrbanStar a přitom nedojde k zásadnímu zlepšení světelných podmínek na Horním náměstí, radnice nijak nereaguje.

V této souvislosti bych rád zmínil větu pana primátora, která byla uvedena v závěru článku v Olomouckém deníku, dne 26.3.2014: „Není podstatné, která lampa svítí nejvíc. Hlavně musí dávat světelný komfort.“ S tím můžeme zajisté všichni souhlasit. Je-li ale cílem celé akce zvýšit hodnoty osvětlení, a mám-li k dispozici dvě řešení, z nichž jedno zlepší osvětlení lépe, a to při osazení menšího počtu svítidel, resp. bez potřeby osadit svítidly i místa před cennou fasádou, toto řešení podporují památkáři a autoři celé koncepce prostoru náměstí a je i finančně výhodnější, a přesto je radnicí zvoleno řešení druhé (méně účinné, v rozporu se stanoviskem památkářů i autorů, a dražší), očekával bych přesvědčivější zdůvodnění tohoto kroku.

Stejně tak je zarážející tvrzení, že výměna lamp není v rozporu s autorským právem. Pan primátor po svém vysvětluje i nejasně formulované „závazné stanovisko“ k umístění lamp v krčku mezi Horním a Dolním náměstím, které vydal Magistrát města Olomouce – oddělení památkové péče, Mgr. Vlasta Kauerová. Radní na základě tohoto závazného stanoviska považují za možné umístit lampy UrbanStar na ploše Horního náměstí proto, že jsou předběžně schváleny ve spojovacím krčku mezi Horním a Dolním náměstím. Stanovisko si totiž dalo do podmínky tuto větu: „Svítidla typu UrbanStar lze osadit v navrhovaných místech“ (pozn.krček) „v souvislosti s úpravou osvětlení Horního náměstí stejným či hmotově (tvarem) obdobným typem svítidel.“ Podle mého názoru z této věty vyplývá, že do krčku mohou být použita svítidla, která budou na Horním náměstí, ne obráceně. Tato formulace není po právní stránce jednoznačná. Radnicí bylo rovněž opakovaně deklarováno, že lampy jsou v krčku umístěny jen na zkoušku.

Především z vystupování a výroků pana primátora mám pocit, že o celé věci nechce komunikovat, a že jediným cílem radnice je rychle vyměnit osvětlení za to, které radní sami chtějí. Proč tomu tak je, nám nikdo nedokáže sdělit.

Na závěr bych se rád vyjádřil ještě k jednomu zkreslujícímu výroku z tisku. Na portálu Stavba v článku „Jaké lampy budou osvětlovat Horní náměstí v Olomouci?“, je uvedeno: „Náměstek primátora Ivo Vlach (TOP 09) dnes podotkl, že radní by do testu svítivosti rádi zahrnuli i lampy původně navrhované v projektu rekonstrukce Horního náměstí. „Bohužel tato lampa zatím neexistuje,“ podotkl Vlach.“ Tady bych rád upřesnil, že plně funkční prototyp lampy existuje, resp. existoval. Na něm byly provedeny všechny potřebné zkoušky a poté zůstal v majetku a ve správě města. Podle našich informací se však ztratil. To, že nyní nemohou být obě lampy reálně porovnány, ale i to, že výsledek poměrně náročné a dlouhé práce, kterou vývoj nového svítidla obnáší, prostě zmizel, mrzí tedy především nás.

Pokud ale přes všechnu výše uvedenou argumentaci dojde k výměně osvětlení na Horním náměstí za lampy typu UrbanStar a bude narušen celkový koncept úprav Horního náměstí, který získal řadu ocenění u nás i v zahraničí, nebude mi zbývat než se dotazovat, kdo bude pak autorem tohoto díla? Pan primátor? Někdo z radních? Paní Kauerová? Rád bych znal někoho, kdo převezme odpovědnost za toto poškození, a bude možné na něj ukázat prstem.

V Praze 28. 3. 2014, Ing. akad. arch. Jan Šépka