ŠTW po soudu 19. 3. 2024

Krajský soud Ostrava, pobočka Olomouc 19. 3. 2024 rozhodl – ŽALOBA ve věci územního rozhodnutí pro ŠTW se opět ODMÍTÁ – v našem scénáři možného dalšího vývoje platí varianta č. 2:

Soud žalobu ombudsmana zamítl a vydané územní rozhodnutí potvrdil – ombudsman má v tomto případě možnost podat kasační stížnost a platnost územního rozhodnutí tak oddálit do nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Zda veřejný ochránce kasační stížnost podá, se dozvíme zhruba za měsíc – jsme přesvědčení, že to má smysl. V celé soudní tahanici se totiž nyní ztrácí smysl celé kauzy. Tím je ochrana památkových hodnot MPR Olomouc deklarovaná zákony a pravidly, které by měly být platné pro všechny bez rozdílu. Napadené vydané územní rozhodnutí se opírá o nezákonné památkářské stanovisko zvýhodňující jediného investora před všemi ostatními.

Druhá rovina kauzy je územně-plánovací: stále marně čekáme na zastupitelstvo, které by do lokality území Šantovka Tower vrátilo zrušené výškové limity. V územním plánu máme díru, která dle téhož soudu měla být zacelená do konce roku 2015!

Archiweb - Soud opět odmítl žalobu ombudsmana ohledně Šantovky Tower v Olomouci

Zde odkaz na zprávu ČTK

Citujeme poslední odstavec: „Ombudsman ale podle soudkyně neidentifikoval mezi zástupci města osobu, která by měla zájem na výsledku řízení, vyjadřovala podporu projektu a mohla působit na příslušné úředníky.

K tomu zlehka zalistujme v paměti:

Martin Novotný v roli primátora (ODS):Olomouc tři výškové budovy unese

Martin Major (chvíli v roli primátora, poté 1. náměstek primátora, ODS): „Když v roce 2014 vyvrcholily přípravy územního plánu, tak jsme samozřejmě věděli o smlouvě mezi městem a SMC Development. Už jsme viděli první vizualizace výškového objektu, který se má v této lokalitě stavět, nicméně v průběhu přípravy tohoto územního plánu se objevilo stanovisko ministerstva kultury jako dotčeného orgánu, které stanovilo maximální možnou výšku v této lokalitě, a to 19/23 m. Práce na územním plánu byly v takové fázi, že jsme vstali a před rozhodnutím buď v tehdejším volebním období nepřijmout žádný územní plán, anebo přijmout územní plán s touto limitací. Nakonec jsme se rozhodli, že přijmeme územní plán a budeme respektovat stanovisko ministerstva kultury, nicméně okamžitě začnou práce na změně tohoto územního plánu tak, abychom dodrželi smlouvu s SMC Development. Nicméně nastaly volby a tento resort byl svěřen TOP 09 a samozřejmě politický pohled na tuto lokalitu se z valné části změnil a do značné míry nebylo šanci prosadit tento záměr tehdejším vedením města.“ – viz zápis z jednání zastupitelstva 17. 6. 2019, s. 65, 66.

Má o budoucí podobě rozhodovat „politický pohled“, nebo názory odborníků z oblasti územního plánování a památkové péče? Není toto dostatečný důkaz o existenci osob, které by měly zájem na výsledku řízení, vyjadřovaly podporu projektu a mohly působit na příslušné úředníky? Jednání o ŠTW za účasti primátora Martina Novotného (samospráva) s vedoucí oddělení památkové péče (státní správa) je rovněž doloženo zápisem.

Víme, jak úporně Mgr. Kauerová opakovaně – celkem 4x (!) – vydávala kladné závazné stanovisko pro stavbu v ochranném pásmu MPR, jindy úzkostlivě hájeném v každém banálním detailu.

A další vzpomínka: z léta 2016 – JUDr. Miluše Sedláčková, která vypracovala dva přezkumy těchto stanovisek a označila je za nezákonné, se vzápětí vzdává práce na teřtím přezkumu pro podjatost „z důvodu dlouhodobého řešení této záležitosti a vytvoření si negativního vztahu k dotčenému subjektu“ (z mailu tiskové mluvčí KÚ OK ze dne 22. 9. 2016), totéž jinými slovy: „Krajský úřad dosud nereagoval, jelikož úřednice, která v minulosti podněty státních památkářů vyřizovala, se začala cítit podjatá. Po medializaci a písemném napadání si měla dle zdůvodnění k investorovi vytvořit negativní vztah.
Zdroj: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/embargo-vyskove-stavbe-santovka-tower-roste-nadeje-urady-vychazeji-vstric-30160830.html

Písemné napadání a výhrůžky zastupitelům, radním, ba i tajemníkovi olomouckého magistrátu byly běžnou strategií investora i o instanci níže. Soud nevidí, nechce vidět…

Výstava

Spolek Za krásnou Olomouc a Molitorova knihovna

srdečně zvou na vernisáž výstavy

Architekt Lumír Lýsek/ Hostem v Olomouci

Čtvrtek 14. 3. 2024, v 18.00

Molitorova knihovna

Kosinova 7, Olomouc

Životní dráha architekta Lumíra Lýska (*1934) je spjatá s Bratislavou, do Olomouce jej však přitáhly dva projekční úkoly a na důchod zde se svojí ženou, architektkou Soňou roz. Kvasničkovou, zakotvil natrvalo. Výstava představí jeho celoživotní tvorbu i oba nerealizované projekty pro olomouckou třídu Svobody. První z roku 1966 řešil objekt Jednoty, druhý, jímž se architekt opět intenzivně zabývá, proluku „Gemo“ o kus dál. Téměř šedesát let, které vymezují obě olomoucká zastavení, byla naplněna aktivní projekční, organizační a pedagogickou činností. S jejími výsledky vás seznámíme v Molitorově knihovně.

Výstava bude přístupná v těchto termínech:

Komentované prohlídky s architektem a kurátorkami:

úterý 26. 3. 2024, 18.00

čtvrtek 18. 4. 2024, 18.00

čtvrtek 2. 5. 2024, 18.00 – dernisáž

Individuální prohlídka po dohodě na tel. 605 280 225.

ŠTW zase na stole, … nebo raději definitivně do šuplíku??

PETICE Proti výškovým stavbám v Olomouci – předávání primátorovi města Olomouce (Novotný) – 22.5.2012

To co v roce 2012 začalo přátelským happeningem s dobře míněným varováním odborníků, nyní vrátil Nejvyšší správní soud znovu k projednání krajskému soudu.

Město Olomouc má stále šanci vstoupit do procesu novým projednáním tzv. Změny 2 Územního plánu a napravit tak díru v něm zející už pěkných pár let. Dočkáme se?

Citujeme z webu Nejvyššího správního soudu. Tučné pasáže ZKO.

Krajský soud se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv ve věci umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci se bude muset znovu zabývat žalobou veřejného ochránce práv proti územnímu rozhodnutí o umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci.

Nejvyšší správní soud dnes vyhlásil rozsudek, jímž zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ve věci žaloby veřejného ochránce práv podané podle § 66 odst. 3 soudního řádu správního k ochraně veřejného zájmu ve věci umístění stavby „Šantovka Tower“ v Olomouci.

Krajský soud žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že veřejný ochránce práv neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem. To z důvodu, že vady a nezákonnosti napadeného územního rozhodnutí, které žalobce namítal, nedosahují požadované intenzity.

Nejvyšší správní soud odmítl argumentaci krajského soudu, podle níž je třeba vyjít výlučně z předchozích rozhodnutí soudů, která se v minulosti zabývala žalobou veřejného ochránce práv ve věci fotovoltaické elektrárny Moldava. V jejím případě byl závažný veřejný zájem shledán proto, že ke dni podání žaloby proti rozhodnutí o povolení stavby nebyly uděleny zákonem stanovené výjimky ze zákazu činnosti ve zvláště chráněném území a příslušná správní rozhodnutí byla vydána v důsledku trestné činnosti úředních osob.

Předseda rozhodujícího senátu a soudce zpravodaj Ivo Pospíšil k tomu blíže uvedl, že „tato předchozí rozhodnutí se týkala pouze jednoho z příkladů, kdy je dán závažný veřejný zájem na podání žaloby veřejným ochráncem práv. Nestanovila však žádný minimální a nepodkročitelný práh, kterého musí být dosaženo, aby byl stěžovatel aktivně procesně legitimován k podání žaloby ve veřejném zájmu.Naopak, relevantní je také judikatura, v níž se již soudy zabývaly obdobnými žalobami nejvyššího státního zástupce podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního, neboť obě ustanovení používají stejný pojem závažný veřejný zájem“. Rozdíl spočívá pouze v tom, že v případě nejvyššího státního zástupce se existence tohoto zájmu předpokládá, zatímco veřejný ochránce práv jej musí před soudem prokázat. V obou případech je však třeba zohlednit stejná kritéria a požadovanou intenzitu závažnosti veřejného zájmu. V případech žalob nejvyššího státního zástupce však již soudy v minulosti akceptovaly mnohem nižší intenzitu dotčení veřejného zájmu.

Rozhodující senát Nejvyššího správního soudu pak dospěl k závěru, že v současné kauze naplňuje požadavek závažného veřejného zájmu žalobní tvrzení veřejného ochránce práv týkající se systémového rizika podjatosti rozhodujících úředníků. Tím je nepochybně ohrožen veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy, který lze považovat za dostatečně závažný k podání žaloby veřejným ochráncem práv. Podle soudu se zde sbíhá hned několik důvodů (také již dříve vyslovených judikaturou), pro které lze o nepodjatosti rozhodujícího orgánu pochybovat: předně se jedná o kontroverzi samotné stavby a medializaci její výstavby, která se s ní pojí, a zvýšenou „podezřívavost“ vyvolává zejména existence smlouvy o spolupráci mezi městem a investorem, která obsahuje ustanovení o právní odpovědnosti města za zmaření investičního záměru.

Krajský soud proto měl ve světle těchto skutečností provést důkazy, které veřejný ochránce práv k podpoře svých tvrzení navrhoval. Na krajském soudu proto nyní bude, aby je provedl a posoudil, zda ve věci opravdu existovalo systémové riziko podjatosti. To by v případě kladné odpovědi postačovalo k prokázání aktivní legitimace veřejného ochránce práv k podání žaloby ve veřejném zájmu.

Informace k rozsudku ze dne 24. 1. 2024 ve věci sp. zn. 1 As 174/2022. Celý rozsudek zveřejněn na www.nssoud.cz. Nebo zde.

Členská schůze

Vážení členové spolku Za krásnou Olomouc,

srdečně Vás zveme na členskou schůzi spolku, která se uskuteční ve čtvrtek 7. prosince od 18:30 hodin v Molitorově knihovně (Kosinova 7).

s přáním krásných dnů

Jana Kiesewetterová, předsedkyně spolku

Den architektury 2023

Srdečně zveme na 13. ročník festivalu Den architektury a představujeme program z naší režie. Letošní ročník má motto Objev konstrukce! a v programu se zaměří na výjimečná konstrukční řešení nejen s ohledem na vzhled staveb, a to jak v historické architektuře a v architektuře 19. století a jejího industriálního odkazu, tak staveb 20.–21. století.

HURÁ DO MOLITOROVY KNIHOVNY
Návštěva historického nájemního domu, jenž je příkladem bytové výstavby konce 19. století, s překladatelem Janem Jeništou. V prostorách domu je k vidění výstava Anatomie činžáku. Nájemní dům na rohu Kosinovy ulice a nábřeží Přemyslovců byl postaven v roce 1890 po zbourání pevnostních hradeb včetně Hradské brány. Nyní se tato část města označuje jako Dómská čtvrť. Přijďte se podívat, jak se stavělo na konci 19. století.

pá 29. 9. | 14:00 – 18:00 | so 30. 9. | 10:00 – 16:00 | Kosinova 7

ANATOMIE ČINŽÁKU: MOLITORŮV DŮM
Molitorův dům od přízemí do podkroví jako příklad bytové výstavby konce 19. století s překladatelem Janem Jeništou. Nájemní dům na rohu Kosinovy ulice a nábřeží Přemyslovců byl postaven v roce 1890 po zbourání pevnostních hradeb v okolí někdejší Hradské brány, která se brzy po dokončení začala označovat jako Dómská čtvrť.
Omezená kapacita 20 osob na prohlídku, rezervace na e-mailu: molitorka@molitorka.org.
Předpokládaná doba trvání jedné prohlídky je 1,5 hodiny. Budova je pro veřejnost volně přístupná po oba dny.

pá 29. 9. | 16:00 a 18:00 | so 30. 9. | 14:00 | Kosinova 7

VYHLÁŠENÍ CENY RUDOLFA EITELBERGERA 2023
Vyhlášení osmého ročníku ceny spolku Za krásnou Olomouc za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji v rozmezí let 2021–2023. Dopřejte si přehlídku toho nejlepšího, co v olomouckém regionu vzniklo za poslední dva roky. Jaké počiny pustili do finále členové letošní odborné komise – hlavní architektka Litomyšle Zdenka Vydrová, ředitel památkového ústavu v Olomouci František Chupík či vedoucí Útvaru hlavního architekta Jana Křenková a další? Kdo bude laureátem?
Po slavnostním předání cen bude následovat afterparty.

so 30. 9. | 17:00 | Červený kostel, Bezručova 3

BOD-LINIE-KONSTRUKCE
O kresbách jezuitského kostela v Olomouci ze 17. a 18. století a o tom, co všechno mohlo stát na místě kostela Panny Marie Sněžné s historikem umění Pavlem Šopákem. Objevná přednáška se vrací ke studii olomouckého historika architektury Václava Richtra, který v roce 1949 otiskl části kreseb jezuitského kostela v Olomouci. Ne všechny kresby byly tehdy publikovány a s tehdejšími znalostmi problematiky nebyl Václav Richter schopen upozornit na všechny souvislosti a odhalit spojitosti se soudobou italskou a rakouskou architekturou. Vraťme se proto ke konvolutu kreseb uložených v Moravském zemském archivu v Brně, s nadějí, že pohled po více než sedmdesáti letech prozradí víc…

ne 1. 10. | 17:00 | Molitorova knihovna, Kosinova 7

Komise Ceny Rudolfa Eitelbergera 2023

Představujeme Vám letošní komisi ceny, kterou již po osmé udělí spolek Za krásnou Olomouc za nejlepší realizaci z oblasti architektury, urbanismu či památkové péče v Olomouckém kraji. Ve dnech 14. a 15. 8. 2023 se v Molitorově knihovně sejde porota, která se seznámí s vytipovanými novostavbami a rekonstrukcemi, z nichž po osobní prohlídce určí finalisty a samotného vítěze. Které to jsou a kdo bude absolutním vítězem Ceny Rudolfa Eitelbergera 2023 se dozvíte v sobotu 30. 9. 2023 během slavnostního vyhlášení v rámci festivalu den architektury.

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v  Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, vyučuje dějiny architektury na Univerzitě Karlově. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti  architektury. Za knihu Paneláci získal v roce 2018 s kolektivem spoluatorů cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura. Jeho posledními velkými editorskými počiny jsou například Dějiny umění v českých zemích 800-2000 nebo dvousvazková publikace o olomouckém biskupovi Karlovi z Lichtensteinu-Castelcorna. Po léta působící pedagog na olomoucké Univerzitě Palackého je známý svou odvahou aktivně vystupovat na obranu památkových hodnot města.

Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Olomouce, dlouholetá vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku a bezchybnou orientaci v otázkách urbanismu města Olomouce je pravidelnou účastnicí našich komisí.

Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele územního pracoviště. Absolvoval studijní program Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Je členem Vědecké rady generální ředitelky NPÚ. Věnuje se teoretické a koncepční problematice památkové péče, příležitostně publikuje a o sledované problematice přednáší na Katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Bc. Jan Žůrek, neuvolněný člen rady Olomouckého kraje s kompetencemi v oblasti kultury a památkové péče. Za dobu svého působení na olomoucké kulturní scéně stál za mnoha občanskými i komunitními aktivitami a iniciativami. Pracoval jako dramaturg a produkční na festivalech Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Divadelní svět Brno a Divadelní Flora. Stál rovněž za otevřením kulturního centra na olomouckém Dolním náměstí jako zázemní Divadla na cucky, které bylo v rámci ceny Rudolfa Eitelbergera oceněno čestným uznáním v roce 2019. Stál za vypracováním a schválením nové Koncepce rozvoje kultury, kreativity a památkové péče Olomouckého kraje (2022).

Ing. arch. Tomáš Pejpek, architekt a náměstek primátora s komptencemi v oblasti strategie a řízení. Po absolvování Fakulty architektury ČVUT v Praze působil v ateliérech v Linci, Praze a Olomouci. Profesně jako architekt se zabýval obnovou měst, především veřejným prostorem, dopravou a revitalizacemi brownfieldů. Mimo ocenění z architektonických a urbanistických soutěží získal s kolegou Szymonem Rozwalkou národní cenu Grand Prix architektů 2008 za vilu na sile v Olomouci.

Ing. arch. Zdeňka Vydrová, významná česká architektka. Dlouhodobě spolupracuje s městem Litomyšl, které se proslavilo nevídaně vysokou architektonickou kulturou. Funkci městské architektky zde zastává již od roku 1992, od roku 2015 stejnou roli hraje v Tišnově. Je absolventkou fakulty architektury VUT v Brně, kde působila rovněž jako pedagožka. Má vlastní architektonickou kancelář, publikuje, vystavuje, veřejně přednáší, „staví“. Za svou práci získala řadu ocenění, například Cenu Architekt obci 2016 nebo v témže roce Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.

Mgr. Martina Hrabová

Mgr. Martina Hrabová, Ph.D., historička umění, působí na katedře dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se historií moderní architektury v přeshraničních souvislostech. V disertační práci se věnovala českým asistentům Le Corbusiera a vztahům tohoto architekta s Československem. Publikuje v domácích i zahraničních odborných časopisech a získala řadu prestižních stipendí, včetně grantu od Fulbrightovy nadace a Kanadského centra architektury v Montrealu. Její kniha Galaxie Le Corbusier (Artefactum 2021) získala v roce 2022 cenu Josefa Krásy a nyní se připravuje její anglické vydání (Routledge 2024).

prof. ak. arch. Imrich Vaško, architekt, absolvent Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě u prof. Dušana Kuzmy (1983). Od roku 1991 tam působí jako pedagog, současně získává Fulbrightovo stipendium na Yale University v New Haven. Jako hostující profesor se zapsal např. na Rhode Island School of Design, přednášel na Columbia University, Pratt Institute nebo Universität für angewandte Kunst a Akademie der bildenden Kunst ve Vídni. Spoluorganizoval mezinárodní architektonické akce s Danielem Libeskindem, Gregem Lynnem, Monikou Mitášovou, Marianem Zervanem a dalšími. Věnuje se konceptuální a vizionářské architektuře, urbanismu, instalacím a zabývá se tendencemi středoevropské architektury. Byl spoluautorem expozice České a Slovenské republiky na 7. Bienále architektry v Benátkach v roce 2000. V roce 2021 vydal soubor svých statí a komentářů pod názvem Nové milénium 2000-2018/ Od pádu Dvojičiek po smrť Zahy Hadid. Působí jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde se věnuje parametrickému navrhování. Stále projektuje, naposledy najdeme jeho jméno v kolektivu autorů Věžě na Děvínské Kobyle.

MgA. Barbora Hora, vystudovala obor hračka na brněnské SŠUD, posléze pražskou UMPRUM v ateliérech Jiřího Pelcla a Jindřicha Smetany. Při studiu absolvovala stáž v Amsterdamu. V roce 2012 založila společně s Janem Horou a s Janem Veisserem atelier ORA. Jako architektka vede dlouhodobý projekt rekonstrukce Kocandy Kravsko.

Ing. arch. Jan Hora, architekt, který pochází z Loun, od roku 2012 žije ve Znojmě. Vystudoval obor architektura a urbanismus na Fakultě umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. Při studiu absolvoval stáže v Istanbulu a Amsterdamu, prošel několika pražskými ateliéry. V roce 2012 založil s architektkou Barborou Horou a s Janem Veisserem atelier ORA. Vedle toho působí jako pedagog na Fakultě architektury VUT v Brně.

Studio ORA má své sídlo ve Znojmě a v Kutné Hoře, působí převážně na periferii, navrhuje domy, věci a prostředí. Architekti rádi pracují s fragmenty staveb, které by jinde a jindy byly odsouzené k zániku. Cit pro kontext a úcta k umu nebo prostě jen energii vložené do věcí předchozími generacemi dělá jejich architekturu velmi koherentní a charakteristickou. Ora má svůj rukopis, ORA je vpravdě „originální regionální architektura“. Podívejte se na ukázku jejich práce třeba zde.

Krásnou Olomoucí: Vyjížďka za olomouckými mosty

Cykloprohlídka olomouckých mostů se zaměří zejména na mosty a lávky již zaniklé a příběhy s nimi spojené. S průvodcem Janem Jeništou se podíváme, jak vypadali předchůdci dnešních mostů, který most se stavěl jeden a půl dne, nebo kterému se říkalo most invalidů. Trasu zakončíme na sousedských slavnostech na Bělidlech.

Akce se koná jako doprovodný program celostátní výzvy Do práce na kole 2023.

Sraz v sobotu 27. 5. 2023 ve 14:00 u Husova sboru v Legionářské ulici

O NA SEDMOU – architektonická výstava v Molitorce

Olomouc, hojně navštěvované, malebné, historické město, kde by chtěl žít každý. Zkrátka město bez problémů.
Je tomu ale opravdu tak? Desítka studentů brněnské fakulty architektury se ve svých závěrečných pracích zaměřila na nalezení a stanovení léčby sedmi bolavých míst, která se po pomyslné spirále vzájemných vztahů vinou od historického jádra až do širé krajiny. Vztahy centrum-hradební okruh, brána do města, centrum-před-městí, město-řeka, mladí-staří, město-příměstská krajina, město-hospodářská krajina Hané zde nápadně souvisí, čímž se potenciál celku násobí (nejen sčítá). Pojďme tyto rány společně vyléčit! Olomouc je přeci srdcovka, mocnina na sedmou!!!

Komentované prohlídky a doprovodný program výstavy prací ateliéru architektury FA VUT Brno v prostorách Molitorovy knihovny – Kosinova 7.

Výstava je přístupná ještě v těchto termínech:

Středa 14. 12. 2022 v 16:30 hodin – komentovaná prohlídka výstavy s pedagogem a architektem Vojtěchem Jemelkou

Čtvrtek 12. 1. 2023 v 17 hodin – komentovaná prohlídka výstavy s pedagogem a architektem Vojtěchem Jemelkou

Prohlídku výstavy mimo vyznačené termíny lze domluvit na čísle 702 279 525.
 

Expozice potrvá do 13. 1. 2023.

Viz také https://www.facebook.com/molitorovaknihovna

Součástí akce je také exteriérová výstava na mostě Václava Rendera, zahájená na sousedské slavnosti Oživme Masaryčku, 25. 9. 2022. Děkujeme za svolení městu a ing. arch. Antonínovi Novákovi, autorovi Rejnoka. Jemu i studentům FA VUT za účast!