Cena Rudolfa Eitelbergera 2017 zná své vítěze!

Přehlídku, která mapuje to nejlepší z architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouckém kraji za uplynulé dva roky, provázely letos hned dvě jubilea. To malé upozorňuje na již pátý ročník soutěže, to velké, dvousetleté, na datum narození Rudlofa Eitelbergera (1817-1885), jehož jméno cena nese. Tento olomoucký rodák se zcela nesmazatelně zapsal do dějin kulturní Evropy. Byl aktivním komentátorem architektonického dění, redaktorem Wiener Zeitung. Lze jej považovat za otce památkové péče a muzejnictví v Rakousku-Uhersku. Založil a řídil vídeňské uměleckoprůmyslové muzeum (dnešní populární MAK). Jako vůbec první profesor ději umění ve Vídni se zasloužil o rozvoj studijního oboru, který má své následovníky na dnešních katedrách dějin umění v Praze, Brně a Olomouci.

Každý ročník prezentuje názory nezávislé komise, která zahrnuje přední české architekty, historiky umění, odborníky a úředníky městské i státní správy s vazbou na sledovanou oblast. Počínaje letošním rokem se účastníkem poroty pro funkční zpětnou vazbu s Městem stává také člen rady nebo zastupitelstva města, v jehož kompetenci je právě urbanismus nebo rozvoj města Tentokrát rozhodovali Kateřina Bečková, Jana Křenková, Jitka Ressová, Rostislav Švácha (předseda poroty), František Chupík, David Mareš, Pavel Nasadil a Aleš Jakubec. Komise letos z necelých čtyřiceti vytipovaných staveb na místě prohlédla asi patnáct realizací, z nichž doporučila nominovat sedm do finále. Architektka Jitka Ressová komentuje vítězného laureáta Ceny R. Eitelbergra 2017, kapli sv. Františka z Assisi v Olomouci, jejíž interiérové úpravy se ujal autorský kolektiv architektů Vojtěcha Jemelky, Jana Mléčky, Jiřího Marka a výtvarníků Petera Demeka a Jana Jemelky:

Každé zdařilé architektonické dílo je výsledkem výjimečné spolupráce investora a architekta. Výběr architekta, tentokrát mladého týmu, důvěra v něj, podpora a bezesporu i odvaha jít do zásadní proměny je obdivuhodná u investora – Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Olomouci v čele se sestrou představenou. U architektů je to pak vědomá práce s prostorem a jeho proměnou.  Střídmé materiálové řešení podporuje proměnu nevelkého prostoru kaple a přináší nečekanou velkorysost. Změnu dispozice liturgického prostoru podporuje centrální kovový lustr. Tento významný prvek interiéru spolu s dalšími vstupy výtvarníka Petera Demka jsou velmi zdařilou prací s ornamentem, které obohacují interiér a propojují soudobý architektonický vstup s výzdobou stěn a kleneb novorománské kaple.“                                                      

 

Zbylých šest nominací nám přiblíží slova dalších komisařů:

2/ Rehabilitace vily Eduarda Šrota v Olomouci Miroslav Pospíšil (atelier-r)

František Chupík: „Obnova vily Eduarda Šrota pečlivě připravovaná už od roku 2011 proběhla s respektem k památkovým hodnotám stavby, například kvalitně provedeným restaurováním sgrafitové omítky, repasí oken i dalších prvků fasád. Změněná obytná funkce objektu na pracovní prostředí architektonické kanceláře iniciovala aktuálně provedené jednoduché a čisté architektonické řešení nového vybavení, které vhodně vyvažuje bohatost detailů historické stavby. Celkově kladný výsledek stavebního zásahu ukončil chátrání vily kultivovaným architektonickým vstupem s příkladně odvedenými udržovacími pracemi na památce.“

 

3/ Fotbalová tribuna v Olomouci – Řepčíně / Barbora Šimonová a Petra Gajdová

Rostislav Švácha: „Přestavba tribuny fotbalového stadionu v Olomouci-Řepčíně od mladého olomoucko-pražského dua Petra Gajdová-Bára Šimonová poskytuje dobrý příklad architektury, jež byla pořízená sice z veřejných prostředků, ale za relativně nevelkou částku. Ze staré tribuny autorky ponechaly všechny prvky, které pokládaly za hodnotné, v čele s ocelovou konstrukcí střechy nad hledištěm. Nové části pak daly provést z laciných, esteticky však působivých materiálů, v linii, které se u nás už dlouho říká lo-tech. Při návštěvě poroty zaplnili plochu stadionu trénující fotbalisté a také to přispělo k příznivému dojmu porotců z této nenákladné, a přece výrazné stavby.“

 

4/ Rodinný dům manželů Francových v Lošově/ MOLO architekti/ Patrik Zamazal, Tereza Kučerová

Kateřina Bečková: „Návrh rodinného domu na okraji obce Lošov je tvarově prostou obdélnou dřevem obloženou stavbou na mírně svažitém terénu. Nevelký rozsah parcely si vyžádal velmi důmyslné řešení jak vnitřních prostor domu, aby uspokojil potřeby rodiny stavebníka, tak venkovních částí domu (terasy), aby členům rodiny umožnil co nejširší využití zbývajícího zahradního prostoru. Architekti se zadání zhostili s invencí, která vyniká účelností, úsporností i vizuální jednoduchostí za použití kvalitního řemeslného provedení.“

 

5/ Památník Jednoty bratrské v Přerově/ nazemi architekti/ Zbyněk Musil, David Zajíček, Petra Vlachynská, Lucie Komendová, Miloslav Flašar

Jana Křenková: „V prostoru mezi Tyršovým mostem, který získal cenu Rudolfa Eitelbergera v roce 2013, a historickým jádrem města vzniklo kultivované veřejné prostranství, zprostředkující historický odkaz místa a podtrhující jeho jedinečnost. Pozoruhodný je přitom vývoj celého projektu, kdy byl na místě původně vyprojektovaného parkoviště navržen na základě unikátních archeologických nálezů základů staveb duchovního centra Jednoty bratrské projekt památníku, jehož řešení vzešlo z architektonické soutěže.

 

6/ Expozice Lovecko-lesnického muzea na zámku Úsov/ Rusina Frei Architekti/ Martin Rusina, Martin Frei, Markéta Poláčková, Daniela Vaníčková, Alena Hrabětová, Jaroslava Cábová

Architekt Pavel Nasadil : „Úprava expozice Lovecko-lesnického muzea na zámku Úsov je svěžím počinem, který citlivě a s omezenými prostředky pracuje se stávajícím fondem lichtenštejnských sbírek a inteligentním uspořádáním a doplněním soudobými prvky vzniká poutavá interaktivní expozice oslovující všechny věkové vrstvy.“

 

7/ Den architektury 2016 v Šumperku!/ at21/ Zbyněk Mrkus, FRACTAL Architects / Zdeněk Dohnálek, Radan Volnohradský a Šumperský okrašlovací spolek

David Mareš: „Porota oceňuje bohatý Den architektury 2016 v Šumperku, který zorganizovali původem šumperští architekti Zdeněk Dohnálek, Zbyněk Mrkus a Radan Volnohradský ve spolupráci s Šumperským okrašlovacím spolkem. Program obsahoval různorodé aktivity od přednášek, workshopů, zpřístupnění výjimečných staveb až po intervenci ve veřejném prostoru. Spolek podporuje zájem veřejnosti o urbanismus a architekturu nejen pořádáním Dne architektury, ale kontinuálně po celý rok a je tak pro život Šumperka přínosem. Porota se rozhodla ocenit činnost spolku přes to, že nejde o realizaci konkrétní stavby, protože bez zájmu veřejnosti o kvalitní urbanismus a architekturu a bez schopnosti je rozeznat se vystavěné prostředí nezlepší.


Autory výtvarné podoby ceny jsou již tradičně sochař Jaroslav Koléšek a grafik Zbyněk Baladrán. Vítězové si artefakty osobně převzali na slavnostním vyhlášení v Divadle hudby (MUO OLOMOUC) v neděli 2. 10. 2017 v rámci festivalu Den architektury.

Blahopřejí organizátoři – spolek Za krásnou Olomouc!

Cena Rudolfa Eitelbergera

Spolek Za krásnou Olomouc se už od počátku své existence (2007) snaží kromě diskutabilních kauz usměrňovat veřejnou debatu a mínění o architektuře a životním prostředí také osvětovými akcemi (přednášky, komentované vycházky, výstavy). Jasně se mezi nimi vyjímá Cena Rudolfa Eitelbergera, jež už v několika ročnících upozornila na ty zásahy, které pozitivně a zdařile ovlivnily prostředí měst a venkova Olomouckého kraje, ať už se dají zařadit to oblasti architektonické tvorby, urbanismu, památkové péče nebo práce s veřejností.

Spolek si v každém ročníku zakládá na pečlivě vybrané, tutíž kvalitně obsazené nezávislé porotě, která zahrnuje přední české architekty, historiky umění, úředníky a odborníky s vazbou na naši zájmovou oblast. Od posledního ročníku se účastníkem poroty pro funkční zpětnou vazbu s Městem stává také člen rady nebo zastupitelstva města, v jehož kompetenci je právě urbanismus nebo rozvoj města.

Autory výtvarné podoby ceny jsou sochař Jaroslav Koléšek a grafik Zbyněk Baladrán.

Název ceny nese jméno významné osobnosti, olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885), zakladatele památkové péče v Rakousku-Uhersku, prvního profesora dějin umění na vídeňské univerzitě a zakladatele tamního Uměleckoprůmyslového muzea (dnešní MAK) a Uměleckoprůmyslové školy. Tak jako on propagoval architekturu, umělecká řemesla a potřebu péče o ně, cítí členové spolku, že jsou povinováni pečovat o jeho pozapomenutý odkaz. Není totiž mnoho takových osobností, které by za humny Olomouce zanechaly v dějinách kulturní Evropy tak velkou stopu!

Cena Rudolfa Eitelbergera po páté!

Zveme vás na vernisáž a slavnostní předání letos již jubilejní ceny za kvalitní počin v oblasti architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouckém kraji za uplynulé dva roky. V letošní komisi zasedli architektky Jana Křenková, Jitka Ressová, historička Kateřina Bečková, historici architektury Martin Horáček, František Chupík a Rostislav Švácha ve funkci předsedy poroty,  radní Aleš Jakubec a architekti Pavel Nasadil a David Mareš. Koho z nominovaných letos jury vybrala jako finálního vítěze? To nejlepší v architektuře v hledáčku spolku Za krásnou Olomouc uvidíte také v retrospektivní výstavě!

 

Komise Ceny Rudolfa Eitelbergera 2017

Pátý ročník ceny mapující kvalitní realizace v oblasti architektury a památkové péče za uplynulé dva roky na území Olomouckého kraje bude hodnotit odborná porota ve dnech 10. a 11. 8. 2017. Letošní sestava je opět hvězdná, nově zavádíme tradici, že mezi pozvanými komisaři zasedne radní nebo zastupitel, který se v rámci své agendy zabývá oblastí blízkou té naší:

 

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v  Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a jako vedoucí Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti aimagesrchitektury. Portrét ilustruje šíři jeho záběru: ukazuje jej jako držitele ceny Mezinárodního olympijského výboru „Sport a umění“ za knihu Naprej! Česká sportovní architektura 1567-2012. Je členem spolku Za krásnou Olomouc.

PhDr.  Kateřina Bečková, historička, kurátorka sbírky fotografie Muzea hlavního města Prahy, předsedkyně Klubu Za starou Prahu, aktivní blogerka a komentátorka architektonického dění nejen v Praze, čerstvě i autorka beletristického formátu.     http://blog.aktualne.cz/blogy/katerina-beckova-.php

Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouce. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku pravidelná účastnice našich komisí.

 Ing. arch. Jitka Ressová, architektka, pedagožka (VŠUP Praha, Zlín), členka zlínského architektonického ateliéru Ellement, autorka ročenky České architektury 2014-2015, katalogu výstavy Můj baťovský domek,  spoluautorka knihy Zlínská umprumka (1959–2011); její úspěšná revitalizace Gahurova prospektu ve Zlíně reprezentovala českou architekturu v prestižní soutěži Mies van der Rohe Award 2015. Členka občanského sdružení Aarchitektura ve Zlíně.     http://www.ellement.cz/

Ing. Arch. Mga.  Pavel Nasadil, architekt, člen ateliéru FAM architekti s působností v Čechách a ve Velké Británii; je například autorem fenomenálního „Nového českého domu“ ve Velkém Týnci u Olomouce (2003), jeho drobná práce, Chata u Máchova jezera, obdržela hlavní národní cenu za architekturu (Grand Prix architektů 2015) a dostala se mezi pět finalistů českých nominací na mezinárodní architektonickou Cenu Miese van der Rohe.     http://www.famarchitekti.cz/

Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele. Je absolventem studijního programu Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Příležitostně publikuje či přednáší o aktuálních problémech památkové péče.

Ing. arch. David Mareš, architekt, člen ateliéru třiarchitekti; olomoucký rodák žije a tvoří v Praze, je aktivním členem České komory architektů, spoluautorem oceňovaného konceptu úprav Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani, pro Olomouc vypracoval v roce 2009 Koncepci prostorové regulace a výškového zónování, v současnosti se věnuje projektu revitalizace olomouckého Náměstí republiky. http://www.triarchitekti.cz/

RNDr. Aleš Jakubec, Ph.D., nyní náměstek primátora města Olomouce, se v olomouckém zastupitelstvu pohybuje od roku 2010; od roku 2014 má v kompetenci odbor koncepce a rozvoje a odbor životního prostředí. Do jeho působnosti patří například ZOO Olomouc či Centrum ekologických aktivit Sluňákov. Studoval v USA, belgické Lovani, působí jako pedagog na své alma mater, na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého.

PhDr. Martin Horáček, Ph.D., historik architektury, působí jako pedagog na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a na Ústavu architektury Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, kde vede mimo jiné přednášky Soudobá architektura, Teorie a estetika architektury, Kompozice architektury. Je autorem řady uměleckohistorických textů, ve velkém kompendiu Za krásnější svět z roku 2013 předkládá dějiny tradicionalistické architektury ve 20. a 21. století. V roce 2007 stál u zrodu sdružení Za krásnou Olomouc.

 

Jednání poroty je neveřejné, slavnostní vyhlášení výsledků proběhne v rámci festivalu Den architektury v neděli 1. 10. 2017, v 17.00, v Divadle hudby Muzea umění Olomouc (Denisova 47). Doprovodný program letošních oslav dvoustého jubilea Rudolfa Eitelbergera sledujte zde: http://www.denarchitektury.cz/index.php/program-2017/mesto/Olomouc.html

 

VÝZVA spolku Za krásnou Olomouc

Výzva spolku Za krásnou Olomouc:

Návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2017 za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji

 Vážení členové sdružení Za krásnou Olomouc, jeho příznivci a další angažovaní,

po dvou letech se na Vás opět obracíme s výzvou k zapojení se do pátého ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera, kterou se spolek Za krásnou Olomouc chystá letos opět udělit. Cílem symbolického ocenění je upozornit na ty zásahy do organismu nejen historické Olomouce, které pozitivně a zdařile ovlivnily jeho měnící se podobu v období od roku 2015 až do poloviny roku 2017. Naplňujeme tím jeden z cílů sdružení, jímž je propagace a informování veřejnosti o stavebních a urbanistických změnách v Olomouci i v celém Olomouckém kraji s vlivem na architektonické, památkové a urbanistické hodnoty dotčených lokalit. Název ceny nese jméno významné osobnosti, olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (17. 4. 1817 – 18. 4. 1885), jedné z iniciačních postav moderních dějin umění a mj. zakladatele Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni (dnes Österreichisches Museum für angewandte Kunst).

Byli bychom rádi, kdyby se diskuse a předkládání návrhů zúčastnilo co nejvíce zainteresovaných, ať už obyvatel Olomouce nebo těch, kterým její osud není lhostejný. Tato aktivita spolku, byť je svým způsobem symbolická, pomáhá k prohloubení diskuse a přemýšlení o památkových a architektonických hodnotách našeho města i měst celého Olomouckého kraje. Návrhy a podněty můžete zasílat až do 30. června 2017 na níže uvedenou adresu, k dispozici jsou také další kontakty. Podněty členů spolku i širší veřejnosti vyhodnotí sedmičlenná komise složená z členů sdružení i externích odborníků. Nominované projekty budou vyhlášeny v září 2017 a vítězný projekt slavnostně v rámci festivalu Den architektury v neděli 1. října 2017. U příležitosti letošní oslavy dvoustého výročí narození Rudolfa Eitelbergera bude v pondělí 2. října 2017 slavnostně odhalena obnovená pamětní deska na rodném domě Rudolfa Eitelbergera a Katedra dějin umění na zdejší univerzitě ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze pořádá kolokvium o Rudolfu Eitelbergerovi. Zároveň děkujeme Portálu PROPAMATKY za mediální podporu!

V Olomouci dne 6. 4. 2017

E-mail: krasnaolomouc@gmail.com

www.krasnaolomouc.cz

         

Cena Rudolfa Eitelbergera 2015 udělena!

Do pátrání po kvalitních architektonických novinkách jsme letos kromě veřejnosti zapojili také studenty dějin umění sdružené ve spolku StuArt. Přímo jsme oslovili jednotlivé stavební úřady, dotázali se památkářů, podnikli individuální výlety. Z velkého množství nových staveb a architektonických počinů jsme nakonec předložili porotě dvacet pět nominací.
Komise, které již tradičně předsedal člen sdružení, historik architektury Rostislav Švácha, byla letos exkluzivně obsazená. Praktikující architekty reprezentoval Jan Šépka, laureát Ceny Rudolfa Eitelbergera z roku 2008. Svůj názor přidali vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu Jana Křenková a ředitel olomouckého územního pracoviště Národního památkového ústavu František Chupík. Doplnili je propagátor a komentátor architektury architekt Adam Gebrian, nakladatelka a duchovní matka České architektonické ročenky Dagmar Vernerová nebo Jakub Potůček, kurátor sbírky architektury Národní galerie v Praze. Z Bratislavy pak přijela dvojice předních slovenských teoretiků architektury Monika Mitášová a Marián Zervan, kteří se ujali také moderování slavnostního vyhlášení v sobotu 3. 10. 2015, v Divadle hudby Muzea umění Olomouc.

 


Porotci si ve dvou srpnových dnech prohlédli vybrané stavby, z nichž nakonec postoupilo pět realizací nominovaných na ocenění. Míru kritického pohledu na architektonickou produkci Olomouckého kraje dokládá fakt, že mezi kandidáty nenajdeme žádnou novostavbu. Nezanedbatelný je rovněž postřeh, že jen v jednom případě se setkáváme s prací v regionu působícího architekta. Komise se shodla na tom, že v mnoha případech je třeba vyzdvihnout více iniciativu občanů či investorský počin, jež vedly k tomu kterému zdařilému výsledku. Přímé ocenění občanských aktivit či obecních správ vedle samotné práce architektů je v dosavadní tradici naší ceny novinkou.

 

více:

Cena Rudolfa Eitelbergera 2015

Návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2015

Kdo si letos odnese stříbřitou „Cenu R. Eitelbergera“?
O tom rozhodne komise, jejíž složení Vám už teď můžeme přiblížit. Historik architektury, člen sdružení Za krásnou Olomouc a vedoucí Katedry dějin umění na olomoucké univerzitě, Rostislav Švácha, bude předsedat konsiliu předních odborníků. Praktikující architekty reprezentují Pavel Nasadil a Jan Šépka. První je členem Nadace české architektury, druhý laureátem Ceny Rudolfa Eitelbergera z roku 2008. Doplní je Adam Gebrian, propagátor a komentátor architektury napříč všemi médii. Svůj názor přidá také vedoucí Odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu Jana Křenková a ředitel olomouckého územního pracoviště Národního památkového ústavu, František Chupík. Z Prahy přijede nakladatelka Dagmar Vernerová, duchovní matka České architektonické ročenky, z Bratislavy pak přední slovenský teoretik architektury Marian Zervan. Svůj ostrý úsudek jistě opět vysloví i kurátor sbírky architektury pražské Národní galerie, Jakub Potůček.

Jak můžete průběh soutěže a její výsledek ovlivnit vy? Vaše tipy na zdařilé architektonické počiny v Olomouckém kraji zařadíme do prvního kola klání. Z něj komise nominuje užší výběr, který na vlastní oči posoudí, určí pořadí, zvláštní ceny i čestná uznání a konečně i vítěze. Nominované projekty budou zveřejněny a vítěz oceněn v sobotu 3. 10. 2015, v rámci festivalu Den architektury. Podrobnosti se včas dozvíte.

Velmi oceníme Vaše návrhy a podněty, které můžete zasílat až do 30. července 2015 na naši novou adresu krasnaolomouc@gmail.com

Cílem symbolického ocenění je upozornit na ty zásahy, které pozitivně a zdařile ovlivnily prostředí měst a venkova Olomouckého kraje za uplynulé období, tedy od roku 2013 až do poloviny roku 2015. Chceme přispět k propagaci a informování veřejnosti o architektonických a urbanistických novinkách. Název „Ceny R. E.“ skrývá jméno významné osobnosti, olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885), prvního profesora dějin umění na vídeňské univerzitě  a zakladatele tamního Uměleckoprůmyslového muzea (dnešní MAK) a Uměleckoprůmyslové školy.

Shromažďujeme návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2015

VÝZVA spolku Za krásnou Olomouc:

Návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2015 za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji

Vážení členové spolku Za krásnou Olomouc, jeho příznivci a další angažovaní,

obracíme se na Vás s výzvou k zapojení se do čtvrtého ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera, kterou se spolek Za krásnou Olomouc chystá letos opět udělit. Cílem symbolického ocenění je upozornit na ty zásahy, které pozitivně a zdařile ovlivnily prostředí měst a venkova Olomouckého kraje za uplynulé období, tedy od roku 2013 až do poloviny roku 2015. Naplňujeme tím jeden z cílů sdružení, jímž je propagace a informování veřejnosti o stavebních a urbanistických novinkách, s vlivem na architektonické, památkové a urbanistické hodnoty dotčených lokalit. Název ceny nese jméno významné osobnosti, olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885), prvního profesora dějin umění na vídeňské univerzitě  a zakladatele tamního Uměleckoprůmyslového muzea (dnešní MAK) a Uměleckoprůmyslové školy.

Byli bychom rádi, kdyby se diskuse a předkládání návrhů zúčastnili zástupci co nejširší veřejnosti. Vaše návrhy a podněty můžete zasílat až do 30. června 2015 na adresu krasnaolomouc@seznam.cz. Podněty členů spolku, odborníků i laiků vyhodnotí sedmičlenná odborná komise, o jejímž složení Vás brzy budeme informovat. Nominované projekty budou vyhlášeny v září 2015 a vítězný projekt slavnostně na začátku října v rámci festivalu Den architektury.

Cena
Cenu R. Eitelbergera si v roce 2013 odnesla Alena Šrámková a Tomáš Koumar za novostavbu mostu v Přerově. Zleva: Moderátor Jakub Železný, ocenění Tomáš Koumar a Alena Šrámková, úřadující předsedkyně sdružení Michaela Johnová Čapková.

Cena Rudolfa Eitelbergera 2013

za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji

 

Občanské sdružení Za krásnou Olomouc uděluje cenu za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji. Ocenění nese jméno významného olomouckého rodáka a spoluzakladatele dějepisu umění a památkové péče v rakouské monarchii Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885). Autory výtvarné podoby ceny jsou sochař Jaroslav Koléšek a grafik Zbyněk Baladrán.

Podněty členů sdružení i širší veřejnosti vyhodnotila sedmičlenná komise složená z členů sdružení i externích odborníků (František Chupík, Jana Křenková, Antonín Novák, Jakub Potůček, Dagmar Vernerová, Jakub Železný a předseda komise Rostislav Švácha).

 

1. Tyršův most v Přerově

 

 

Alena Šrámková, Lukáš Ehl, Tomáš Koumar,
Ivana Šrámková (sochy), Milan Komínek, Ladislav Dvořák (statika)
investor: Statutární město Přerov
2011–2012

Stavba Tyršova mostu v Přerově má mimořádný význam pro město i pro Olomoucký kraj. Navrhl ho ateliér nejvýznamnější české architektky poválečné éry. Stavba vyniká samozřejmostí své formy. Její jednoduchost se prolíná s rafinovanými detaily. Předmětem živých debat i postupného ztotožnění se s novostavbou se stalo i rozhodnutí opatřit most sochami, jak to bylo obvyklé v mostním stavitelství od barokní doby po počátek 20. století. Souvisí s tím i proměna pojetí mostu z prostého komunikačního bodu v místo zastavení, spočinutí. Nový most se jako brána do centra města stává podnětem k architektonickému a urbanistickému dotvoření těžce poškozené části Přerova na levém břehu Bečvy.

 

2. Objekt zázemí sjezdovky A5 v Hynčicích pod Sušinou

+ Čestné uznání  Dušanovi a Jarmile Juříčkovým za citlivé investorské zásahy na svazích Králického Sněžníku a prostor, jenž poskytují kvalitní architektuře

 

Lukáš Blažek, Eva Blažková, Vítězslav Petr (Studio Ječmen)
investor: Manželé Juříčkovi
2012–2013

Objekt horské ubytovny patří k příkladům opravdové architektonické tvořivosti v současné české architektuře. Stavba výborně zapadá do krajiny Králického Sněžníku, aniž by se přitom odvolávala na tradiční obraz vysokohorské architektury. K ní se však vrací citací lokální rozptýlené venkovské zástavby, zapomenuté minulou generací stavitelů-chatařů. Je součástí širší studie využití území lyžařského areálu, jedním z jeho „kamenů“. Jeho forma má mimořádnou asociativní sílu –každého vnímavého člověka ponouká k nejrozmanitějším přirovnáním. Porota vedle toho oceňuje rovněž koncepční a citlivý přístup investora k horské krajině, v níž se setkává zapomenutý venkovský urbanismus s panenskou letní přírodou i s živým lyžařským provozem. Promyšlená péče o rozsáhlé území je korunována solitérními stavebními objekty vysoké architektonické úrovně.

 

3. Obchodní dům s koly v Olomouci, Palackého 1322/22a

 


Martin Lubič, Radek Liška
investor: Jaroslav Mikulička
2011–2012

Architekt dokázal skvěle vylepšit problematický starší projekt. Využil přitom prostředky moderního tradicionalismu – symetrii, výškové okenní formáty nebo motiv otevřeného obchodního parteru. Obdiv si zaslouží nasazení architekta a urputnost v situaci, která v počátcích nedávala naděje na vznik dobré architektury. Chodci na Palackého ulici dostali díky intervenci architekta vítaný přístřešek poblíž tramvajové zastávky. Porota kromě kultivované architektonické formy ocenila příběh, který za ní stojí a postoj autora, jenž by se dal nazvat „architektonickým aktivismem“.

 

4. Polyfunkční dům Kovárna v Mohelnici, Náměstí Tyrše a Fügnera 191/3

+ Čestné uznání  firmě Futurpol s. r. o. zastoupené Vladimírem Horou a Martinem Brabencem za citlivý investorský počin v historickém prostředí Mohelnice

 

Přemysl Kokeš (ai5 architekti)
investor: FUTURPOL, s.r.o.
2010–2011

Architekt vnesl vitalitu do dnes již tradičního tématu „domu s okny“ – tradičního obrazu stavby s klasickými okny a sedlovou střechou. Podal jej nově a neotřele. Zvoleným měřítkem a úctou k rostlému urbanismu města prokázal ty nejvyšší architektonické kvality.

Porota také ocenila na současné poměry skromný a citlivý investorský vstup do historického prostředí Mohelnice. Novostavba polyfunkčního domu reaguje na potřeby malého města, nabízí prostory pro maloobchodní síť a lokální služby. Kovárna, jak je dům přezdíván, plní skvěle svoji městotvornou roli, jak z hlediska urbanistického, tak v širších sociálních vazbách města.

 

5. Rozhledna na vrcholu Velkého Kosíře nad Čechami pod Kosířem

 

Svatopluk Sládeček (NEW WORK)
investor: Mikroregion Kosířsko
2013

Autor vytvořil v minulých letech dvě vysoce originální rozhledny na Brdu v Chřibech a na Velkém Koprníku v Bílých Karpatech. Nyní se k nim připojila rozhledna třetí, dle autora poslední. Svatopluk Sládeček v ní opět projevil svůj smysl pro originalitu architektonické formy. Na rozdíl od drtivé většiny jiných rozhleden vybavil tu kosířskou působivým vnitřním prostorem. Vžitý obraz hanáckého „Mont Blanku“ přitom architekt nenarušil.

 

6. Rekonstrukce Náměstí Svobody v Mohelnici

 

Aleš Burian, Gustav Křivinka
investor: Město Mohelnice
2010–2012 (I. etapa revitalizace centra)

Úpravy historických náměstí se v posledních dvacet letech stávají nejvýmluvnější vizitkou dobré městské správy. Ukazují, že městská společenství existují a dokáží za sebou něco dobrého zanechat. V Mohelnici se tohoto úkolu chopil ateliér, který už má za sebou několik úspěšných počinů tohoto typu (veřejné plochy v Litomyšli, náměstí v Lipnici nad Sázavou nebo Moravské Třebové), a přece se neopakuje. Umí najít nové prostředky pro řešení veřejného prostoru a pro měřítko malého města přiměřené. Rekonstrukce je dobře čitelná, nové prvky pomáhají obyvatelům rychle se s ní ztotožnit.

 

7. Vzorkovna firmy Dřevo Trust v Olomouci, Jeremenkova 8

 

Lukáš Blažek, Eva Blažková, Vítězslav Petr, Lucie Baníková (Studio Ječmen)
investor: Dřevo Trust
2011–2012

Olomouc se touto stavbou dostala do styku s nejaktuálnějšími směry současné světové architektury, ale zároveň ve formě, která živě reaguje na prostředí průmyslové periferie. Autoři se vyhnuli samozřejmým řešením (sídlo firmy Dřevo Trust nenavrhli jako dřevostavbu). S elegantní vnější formou se tu pojí elegantní půdorysné a prostorové řešení.

 

8. Expozice Čarodějnické procesy na Jesenicku ve Vlastivědném muzeu Jesenicka v Jeseníku

+ Čestné uznání  ředitelce Vlastivědného muzea Jesenicka Veronice Rybové za prostor, jenž při vedení svěřené instituce poskytuje kvalitní architektuře

 

Lukrécia a Marek Lachmanovi, Bohumil Brůža
investor: Olomoucký kraj, VMJ zastoupené ředitelkou Veronikou Rybovou
(2007) 2011–2012

Významný počin jak z muzeologického, tak i z architektonického hlediska. Tragické téma je podáno emotivně a přece velmi decentně. Nevzniklo další „Muzeum tortury“.

Porota oceňuje také dlouhodobý koncepční přístup vedení Vlastivědného muzea Jesenicka, jenž sklízí své plody v podobě postupných stavebních úprav původní tvrze a jednotlivých expozic. Při jejich přípravě a provedení dává Mgr. Veronika Rybová prostor profesionálním, architektonicky velmi hodnotným řešením. Po expozici přírody Jesenicka vynikly zejména stálé výstavy věnované historii a archeologii Jesenicka (Petr Všetečka, Transat architekti, 2010) a v roce 2012 zpřístupněná expozice Čarodějnických procesů na Jesenicku (Lukrécia a Marek Lachmanovi, Bohumil Brůža (2011-2012), která se umístila na druhém místě odborně zaměřené soutěže Gloria musealis.

 

9. Polyfunkční dům Valová v Zábřehu, Valová 2357/8

 

Vít Janků (ARCHECO)
investor: Opomedic DD, Šumperk
2010–2011

Dům se uplatňuje ve složité situaci rozhraní mezi historickou zástavbou a typickou periferií malého města. Důmyslně reaguje na oba tyto kontexty. Díky kreativnímu použití stavebnicové konstrukce a pláště navazuje na tradici funkcionalistické / nefunkcionalistické tradice.

 

10. Tělocvična Gymnázia Čajkovského zv. „ČajkAréna“ v Olomouci, Čajkovského 9

 

David Benda, Robert Štefka (A2 architekti)
investor: Olomoucký kraj
2011–2012

Chytrá a vtipná práce se skromnými a nenápadnými architektonickými prostředky. Architekti prokázali cit pro „struktivnost“, slovy jednoho z porotců. Tedy spojení strukturnosti s konstruktivností. Objekt oživil a kultivoval architektonicky chudé prostředí panelového sídliště.

Fotografie ze slavnostního předávání v Galerii Caesar, které uvedl redaktor a komisař Ceny R. E. v jedné osobě, Jakub Železný

Změna místa konání vyhlášení Ceny Rudolfa Eitelbergera 2013

Sdružení Za krásnou Olomouc dlouhodobě usiluje o zkvalitnění městského prostředí v Olomouci. Jelikož zaujímáme negativní postoj k dokončovanému obchodnímu centru Šantovka i k připravované výškové stavbě v této lokalitě, jsme nuceni zrušit místo konání dlouho připravovaného slavnostního vyhlášení Ceny Rudolfa Eitelbergera 2013 v technickém zázemí bývalé silážní budovy Hanáckých mlýnů (vila na sile) v Polské ulici.

Důvodem je umístění reklamního banneru v podobě svítícího srdce na střeše vily na sile. Tato instalace byla v médiích původně prezentována jako umělecký počin (http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/pruhledne-obri-srdce-ozdobilo-silo-v-centru-olomouce-20130902.html), v tomto týdnu však bylo upřesněno, že jde o komerční upoutávku k otevření obchodního centra Šantovka (http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/nad-olomouci-opet-tepe-srdce-ma-byt-odolnejsi-nez-puvodni-20131001.html).

Plánovaná industriální exkurze za účasti architekta Tomáše Pejpka a investorky Barbory Králíkové mapující proměnu obilního sila proběhne v technických prostorách bývalého sila v 15 hodin (sobota, 5.října). Následně se společně přesuneme do náhradního místa konání v Galerii Caesar.