Jan Šépka: Kdo bude autorem úprav Horního náměstí?

Radnice nám v posledních dnech prostřednictvím pana primátora sděluje, že bez ohledu na poškození autorského díla chce vyměnit osvětlení na ploše Horního náměstí za lampy typu UrbanStar. Z mého pohledu se tak vracíme k autoritativnímu jednání, kdy si politik vyhrazuje, bez ohledu na názory odborníků, právo rozhodovat o všem na základě vlastního přesvědčení. Překvapuje mne, že jsou radní zcela imunní i k protestů NPÚ, upozornění řady fundovaných odborníků i mému sdělení, že dojde k poškození autorského díla, které má určité hodnoty. Musíme si tedy položit otázku, co za tím může být? Na otázky novinářů nedokáže pan primátor přesvědčivě reagovat, případně zavádí diskusi jiným směrem. Na to, že se vynaloží poměrně značné finanční prostředky na lampy UrbanStar a přitom nedojde k zásadnímu zlepšení světelných podmínek na Horním náměstí, radnice nijak nereaguje.

V této souvislosti bych rád zmínil větu pana primátora, která byla uvedena v závěru článku v Olomouckém deníku, dne 26.3.2014: „Není podstatné, která lampa svítí nejvíc. Hlavně musí dávat světelný komfort.“ S tím můžeme zajisté všichni souhlasit. Je-li ale cílem celé akce zvýšit hodnoty osvětlení, a mám-li k dispozici dvě řešení, z nichž jedno zlepší osvětlení lépe, a to při osazení menšího počtu svítidel, resp. bez potřeby osadit svítidly i místa před cennou fasádou, toto řešení podporují památkáři a autoři celé koncepce prostoru náměstí a je i finančně výhodnější, a přesto je radnicí zvoleno řešení druhé (méně účinné, v rozporu se stanoviskem památkářů i autorů, a dražší), očekával bych přesvědčivější zdůvodnění tohoto kroku.

Stejně tak je zarážející tvrzení, že výměna lamp není v rozporu s autorským právem. Pan primátor po svém vysvětluje i nejasně formulované „závazné stanovisko“ k umístění lamp v krčku mezi Horním a Dolním náměstím, které vydal Magistrát města Olomouce – oddělení památkové péče, Mgr. Vlasta Kauerová. Radní na základě tohoto závazného stanoviska považují za možné umístit lampy UrbanStar na ploše Horního náměstí proto, že jsou předběžně schváleny ve spojovacím krčku mezi Horním a Dolním náměstím. Stanovisko si totiž dalo do podmínky tuto větu: „Svítidla typu UrbanStar lze osadit v navrhovaných místech“ (pozn.krček) „v souvislosti s úpravou osvětlení Horního náměstí stejným či hmotově (tvarem) obdobným typem svítidel.“ Podle mého názoru z této věty vyplývá, že do krčku mohou být použita svítidla, která budou na Horním náměstí, ne obráceně. Tato formulace není po právní stránce jednoznačná. Radnicí bylo rovněž opakovaně deklarováno, že lampy jsou v krčku umístěny jen na zkoušku.

Především z vystupování a výroků pana primátora mám pocit, že o celé věci nechce komunikovat, a že jediným cílem radnice je rychle vyměnit osvětlení za to, které radní sami chtějí. Proč tomu tak je, nám nikdo nedokáže sdělit.

Na závěr bych se rád vyjádřil ještě k jednomu zkreslujícímu výroku z tisku. Na portálu Stavba v článku „Jaké lampy budou osvětlovat Horní náměstí v Olomouci?“, je uvedeno: „Náměstek primátora Ivo Vlach (TOP 09) dnes podotkl, že radní by do testu svítivosti rádi zahrnuli i lampy původně navrhované v projektu rekonstrukce Horního náměstí. „Bohužel tato lampa zatím neexistuje,“ podotkl Vlach.“ Tady bych rád upřesnil, že plně funkční prototyp lampy existuje, resp. existoval. Na něm byly provedeny všechny potřebné zkoušky a poté zůstal v majetku a ve správě města. Podle našich informací se však ztratil. To, že nyní nemohou být obě lampy reálně porovnány, ale i to, že výsledek poměrně náročné a dlouhé práce, kterou vývoj nového svítidla obnáší, prostě zmizel, mrzí tedy především nás.

Pokud ale přes všechnu výše uvedenou argumentaci dojde k výměně osvětlení na Horním náměstí za lampy typu UrbanStar a bude narušen celkový koncept úprav Horního náměstí, který získal řadu ocenění u nás i v zahraničí, nebude mi zbývat než se dotazovat, kdo bude pak autorem tohoto díla? Pan primátor? Někdo z radních? Paní Kauerová? Rád bych znal někoho, kdo převezme odpovědnost za toto poškození, a bude možné na něj ukázat prstem.

V Praze 28. 3. 2014, Ing. akad. arch. Jan Šépka

Komentáře Pavla Zatloukala a Rostislava Šváchy k problematice osvětlení Horního náměstí

Prof. Pavel Zatloukal

pavel_zatloukalV roce 1994 se začala připravovat rekonstrukce veřejných ploch olomouckého Horního náměstí. Přípravy se děly potichu, řešení bylo svěřeno dvěma studentkám (!). Hornímu náměstí hrozily nevratné památkové ztráty. Zapojil jsem se tehdy do komunální politiky mj. s cílem pomoci řešit tento a podobné problémy otevřeně, transparentně a v co nejvyšší kvalitě na základě architektonické soutěže. To se zdařilo a zcela přesvědčivě v ní zvítězil návrh týmu, který pak rekonstrukci dovedl do konce. Sklidila mnohá – i mezinárodní – ocenění. Olomoucké Horní náměstí si díky tomu zachovalo svůj starobylý charakter a představuje dnes u nás jednu z mála světlých výjimek. Ostatně, na základě tohoto nepochybného úspěchu byla tato forma rekonstrukce užita i při nedávno dokončené obnově Dolního náměstí. Rekonstrukci Horního náměstí se však ve volebním období 1994-1998 nepodařilo dokončit; v roce 1997 muselo město kvůli povodni přehodnotit rozpočet. A v následujícím volebním období nastaly komplikace jak ze strany příslušného radního, tak některých pražských památkářů. Nakonec bylo z nouze zvoleno kompromisní řešení, jež se neukázalo šťastným – instalované lampy neposkytují dostatečné osvětlení, což pochopitelně celou rekonstrukci degraduje. Přimlouvám se velmi za to, aby byl nyní, dvě desetiletí od začátku celé akce, projekt dokončen v duchu architekty navrženého řešení, které se může stát – pokud jsem schopen to posoudit – korunou významného díla jak po stránce technické, tak estetické.

 

Prof. Rostislav Švácha

svacha_boxHorní náměstí v Olomouci prošlo po roce 1995 úpravou podle projektu architektů Hláska, Hájka a Šépky, vybraného odbornou porotou k realizaci po jeho vítězství ve veřejné architektonické soutěži. Nová podoba náměstí se stala vzorem pro jiná města v českých zemích a vysoce ji hodnotil také český i zahraniční architektonický tisk. Nedílnou součást tohoto projektu tvořily lampy veřejného osvětlení s osobitým designem. Tyto lampy sice podle původního projektu provedeny nebyly, stále však existuje reálná možnost vyrobit je a osadit je na náměstí. Nynější nápad olomouckého magistrátu, instalovat na náměstí lampy jiné, vyhlédnuté představiteli města bez konzultace s architekty, pokládám za příklad diletantského projektování, jaké se ocitá v rozporu s myšlenkami vítězného architektonického projektu z roku 1995 a může celkové řešení zkazit. Instalování jiných lamp než těch, jaké pro náměstí navrhli architekti Hlásek, Šépka a Hájek, kromě toho narušuje jejich autorská práva a ocitá se tak i v rozporu se zákonem. Předpokládám, že si to architekti nedají líbit a že se kvůli tomu budou s městem soudit, tak jako neváhali soudit se ani v případě zkažené soutěže na Národní knihovnu České republiky v Praze v roce 2007 – a tento proces patrně vyhrají! Když tedy město Olomouc nebude hledět na autorská práva architektů, může se stát, že pak bude muset nové lampy demontovat a odstranit a peníze daňových poplatníků tak vylétnou komínem, nehledě na ostudu, jakou si tím město způsobí.

 

Další články k tématu:

Kauza osvětlení Horního náměstí pokračuje – město pro jedinečné historické jádro Olomouce preferuje katalogový produkt 

Simona Juračková: Jak to bylo s lampami?

Jan Šépka: Úpravy Horního náměstí v Olomouci – příběh lampy

 

Kauza osvětlení Horního náměstí pokračuje – město pro jedinečné historické jádro Olomouce preferuje katalogový produkt

sepka_lampy_08Mají být pohnutkou k zásadním investicím města předvolební sliby jeho bývalého primátora? Panuje obecná shoda na tom, že náměstí je třeba „rozsvítit“? Neukázalo se nakonec, že dosavadní osvětlení v kombinaci s nasvícením památek je dostatečnou večerní kulisou středu historického jádra a jeho běžného provozu? Pokud není – a shodne se na tom široké spektrum odborníků – pak je jistě na místě vrátit se k silnému autorskému návrhu z roku 1995 (Petr Hájek, Jaroslav Hlásek, Jan Šép­ka), který počítal s atypickými svítidly nepřímého osvětlení. Výjimečnost jejich designu odpovídá důležitosti hlavního městského prostoru. Historické prostředí se s kvalitním soudobým designem či architektonickým detailem vždy snáší lépe než s průměrným katalogovým produktem, jakým jsou městem preferovaná svítidla Philips Urbanstar. Nemluvě už o tom, že z hlediska ceny a funkce se dosavadní preference zástupců města jeví jednoznačně nevýhodně – svítivost radnicí navržených světel je prakticky stejná jako u současných svítidel Thorn a její posílení v ploše náměstí je navíc podmíněno osazením lamp i tam, kde dosud nestály.

K tématu zveřejňujeme otevřený dopis Jana Šépky, jednoho z autorů původní architektonické koncepce náměstí a tiskovou zprávu Národního památkového ústavu.

 

JUDr. Martin Major
Primátor statutárního města Olomouce
Magistrát města Olomouce
Horní náměstí 583, 779 11 Olomouc 

Věc: Otevřený dopis primátorovi, radě města Olomouc ve věci výměny a doplnění stávajícího veřejného osvětlení na Horním náměstí v Olomouci

Vážený pane primátore, vážená rado města,

obracím se na Vás formou otevřeného dopisu, jako jeden z autorů úprav Horního náměstí a to především proto, že mne v posledních týdnech nemile překvapila zpráva, že město Olomouc nechalo zpracovat projekt nového osvětlení Horního náměstí světly UrbanStar firmy Philips, přičemž o lampách s nepřímým osvětlením, které byly od počátku nedílnou součástí projektu, zřejmě město nadále neuvažuje.

Předem musím konstatovat, že mne události kolem osvětlení překvapili o to víc, když jsem dostal k vyjádření na žádost NPÚ, Územního pracoviště v Olomouci, dokumentaci pro stavební povolení, která destruktivně zasahuje do původně zamýšleného projektu i realizovaného díla. Zhruba rok probíhá diskuse i schůzky s primátorem města i s památkáři ohledně volby náhradního osvětlení Horního náměstí. Přitom lampy s nepřímým osvětlením nikdy nebyly na těchto jednáních odmítnuty.

Sděluji vám, že mé stanovisko ke způsobu výměny osvětlení i k postupu, který město v souvislosti s touto akcí uplatňuje, je jednoznačně nesouhlasné.

Celou problematiku bych rozdělil do tří bodů, ke kterým se podrobněji vyjádřím:

1. městem deklarované zvýšení intenzity osvětlení na ploše Horního náměstí

2. estetická kvalita navrhovaných změn

3. porušení autorského díla

ad1) Předložení projektu změny osvětlení by mělo být motivováno, a radnicí je zdůvodňováno, zvýšením hladiny osvětlení plochy Horního náměstí. V projektové dokumentaci, kterou zpracovala projekční firma Elektromontáže BLESK s.r.o., autorizovaná Jiřím Vychodilem, takové zdůvodnění výměny svítidel zcela chybí.

Zdůvodnění záměny svítidel je podle mého názoru v dokumentaci vynecháno záměrně, jelikož výměna stávajících svítidel za navrhovaná světla s podobnou intenzitou hladinu osvětlení na náměstí v podstatě nezvýší.

K předložené dokumentaci jsem si nechal zpracovat odborné vyjádření Ing. Petrem Žákem z ateliéru světelné techniky, které přikládám jako samostatnou přílohu, a nebudu tedy zacházet do přílišných podrobností týkajících se hodnot osvětlení.

Předkládaný projekt uvádí výměnu stávajících svítidel La Ligne Villette firmy Thorn za stožáry typu UrbanStar firmy Philips. Pro upřesnění je potřeba uvést, že panem Žákem je také posuzována varianta lampy s nepřímým osvětlením, která byla součástí celkové koncepce úprav Horního náměstí (z roku 1995), ale k její realizaci bohužel nedošlo. Z posudků a nakonec i ze samotného projektu vyplývá následující hodnocení:

lampy03_2014_tab_svetelny_tok

Z uvedené tabulky je jasně patrné, že navržená lampa UrbanStar (i při zvýšené variantě sloupu) nemá dostatečné světelné parametry na to, aby prostor Horního náměstí osvětlila lépe než stávající lampy La Ligne Villette od firmy Thorn. Naproti tomu atypické svítidlo s nepřímým osvětlením, které bylo od začátku součástí celkové koncepce úprav Horního náměstí, má téměř dvojnásobně větší hodnoty světelného toku než předkládaná lampa. Světlo s nepřímým osvětlením má navíc tu výhodu, že umí oproti UrbanStrarům cíleně nasměrovat světlo do plochy náměstí. UrbanStar pouze světlo rovnoměrně rozprostře, podobně jako stávající lampy La Ligne Villette Thorn.

Závěrem tohoto posudku může být pouze otázka: Proč vyměňovat stávající osvětlení za jiné, které nepřinese lepší hodnoty?

 

Pro úplnost přikládám situace všech tří variant s názorným rendrováním intenzity osvětlení (rendrování nepravými barvami).

lampy03_2014_thorn_01lampy03_2014_urbanstar_02lampy03_2014_sepka_03
Stávající lampy Thorn               Navrhované lampy UrbanStar      Lampy s nepřímým osvětlením

 

Ad2) Více než rok probíhá diskuse i schůzky s primátorem města i s památkáři ohledně volby nového osvětlení Horního náměstí. Původní lampy s nepřímým osvětlením přitom nikdy nebyly na těchto jednáních odmítnuty. Nevím, jaký důvod vede radní k tomu, že vybrali právě lampu UrbanStar, která svým charakterem neodpovídá reprezentativnímu charakteru Horního náměstí. Můžeme si ji představit kdekoli, její design je univerzální, není primárně určen k dotváření tak důležitého prostoru.Předkládaný projekt nového osvětlení, umísťuje navíc lampy UrbanStar kvůli jejich poměrně malé intenzitě světla i do nových pozic před krátké strany radnice. Umístění do těchto nových pozic by úplně popřelo smysl celkového řešení osvětlení Horního náměstí, který byl postaven na tom, že se právě tato nástupní čela radnice nebudou nijak zacloňovat. Situováním svítidla před renesanční logii v blízkosti Caesarovy kašny by došlo k narušení vazby na geometrii jedné z nejcennějších částí radnice.

 

Ad3) Výměna stávajících lamp veřejného osvětlení za lampy UrbanStar by zásadně poškodila architektonickou kvalitu námi realizovaných úprav. Připomínám, že návrh a současná realizace Horního náměstí vzešla z architektonické soutěže v roce 1995 (autoři: Petr Hájek, Jaroslav Hlásek, Jan Šépka) a měla jasně stanovenou koncepci: „Náměstí chápeme jako velký pokoj (salón) se vsazenou centrální radnicí, s kašnami a vyspraveným kobercem na podlaze.“

Jen pro připomenutí uvádím zkráceně genezi původně zamýšlené lampy. V původním konceptu bylo osvětlení Horního náměstí navrženo lampami s nepřímým osvětlením, které rovnoměrně rozloží světlo po celé ploše náměstí. Lampy byly vyvíjeny jeden rok a získaly všechny potřebné atesty. Protože se ale proti umístění těchto lamp postavili pražští památkáři a náměstí bylo třeba dokončit, byly nakonec realizovány typové lampy La Ligne Villette firmy Thorn.

O podobě osvětlení Horního náměstí pojednávají dva dokumenty. Jedním je platné stavební povolení, které definuje současné lampy Thorn. Druhý dokument vydal Okresní úřad Olomouc v roce 1998 na lampu s nepřímým osvětlením. Neexistuje žádný jiný platný dokument, za základě kterého by bylo možné udělat změnu. Kromě těchto dokumentů samozřejmě existují k celkovému projektu autorská práva. V právním rozboru, který jsme si nechali zpracovat od pana JUDr., PhDr. Jiřího Plose stojí zkráceně toto:„..k výše uvedeným právním souvislostem vám sděluji, že pouze a výlučně vám jakožto autorům vítězného návrhu a autorům projektové dokumentace obnovy historického Horního náměstí v Olomouci přísluší provádět změny v projektové dokumentaci, popřípadě k zásahům do projektové dokumentace udílet souhlas. Bez vašeho výslovného souhlasu nelze projekt zadat jiným architektům nebo inženýrům, popřípadě provádět jiné změny, které by ovlivnily původní koncept. Pokud by se tak stalo, můžete se bránit jednak prostřednictvím podání žaloby občanskoprávní, jíž se budete domáhat ochrany svých autorských práv (v případě nebezpečí hrozícího z prodlení můžete místně a věcně příslušnému soudu navrhnout vydání předběžného opatření), jednak i návrh na zahájení trestního stíhání ve věci porušení autorských práv dle ustanovení §152 trestního zákona.“ Závěrem této rekapitulace musím konstatovat, že by výměna stávajících lamp veřejného osvětlení za lampy UrbanStar zásadně poškodila architektonickou kvalitu realizovaných úprav. Došlo by tedy k porušení autorského díla.

Podoba osvětlení veřejných prostor není pouze estetická záležitost. Důležitým cílem je vytvořit přiměřenou světelnou atmosféru daného prostoru. Dosažení těchto cílů dokážou zajistit a posoudit odborníci z oboru osvětlení společně s architekty a památkáři. Ti by měli také garantovat výsledek.

Dalším zarážejícím faktem je cena světel. Jestliže chce radnice vynaložit 4,3 mil. korun (uvedeno v projektu) z veřejných prostředků na lampy Philips UrbanStar a za tuto cenu nezískat světelné vylepšení, které bylo hlavním argumentem radních v potřebě výměny stávajících svítidel, tak je určitě na pováženou takové nakládání s veřejnými prostředky. Pro zajímavost – světla s nepřímým osvětlením jsou za cenu do 2 mil. korun a s podstatně větším dopadem na osvětlení plochy Horního náměstí.

Závěr: Pro výměnu osvětlení, tak jak je navržena projektem, nevidím žádné uspokojující opodstatnění. Při osazení náměstí lampami UrbanStar tak, jak je navrženo v novém projektu, by při vynaložení značných finančních prostředků prakticky nedošlo ke zlepšení světelných podmínek na Horním náměstí, a kromě toho by došlo k poškození autorského díla. S navrženým řešením výměny stávajících světel za lampy UrbanStar tedy zásadně nesouhlasím.

 

Ing. akad. arch. Jan Šépka

V Praze 17.3.2014

 

Další články k tématu:

Simona Juračková: Jak to bylo s lampami?

Jan Šépka: Úpravy Horního náměstí v Olomouci – příběh lampy

 

Přednáška Pavla Zatloukala: Brno, Olomouc a Hradec Králové v časech mezi Waterloo a Verdunem (2.část)

Druhá část dvoudílné přednášky Pavla Zatloukala

Bylo mnohokrát řečeno, že státy se udržují těmi idejemi, z nichž vznikly. Je tomu ale tak rovněž u měst? Alespoň z hlediska jejich novodobé historie? Dvojice přednášek bude věnována tomu, jaké ideje stály u vzniku novodobého Brna, Olomouce a Hradce Králové – měst, která ještě v 19. století spojovalo mnohé: byla pevnostmi a současně hrdými královskými městy, z nichž první dvě spolu navíc po staletí soupeřila. A také jakými skutky byly či nebyly tyto ideje naplněny. Druhá část přednášky bude věnována boření hradeb a urbanistickému i architektonickému vývoji v Olomouci a Hradci Králové (1875- 1915). Nakonec se pokusíme odpovědět na zapeklitou otázku, proč Olomouc neprošla tak dynamickým a kvalitním rozvojem jako Brno a proč se nestala salonem republiky, jak začal být následně označován Hradec Králové.

 

Čtvrtek, 20.3. 2014, 18.00 hod, sál Mozarteum Arcidiecézního muzea Olomouc (Václavské nám. 4)

Vstup zdarma