Iniciativa Občané proti Šantovka Tower komentuje poslední dění kolem kontroverzních výškových staveb v Olomouci

Krajský úřad Olomouckého kraje 24. 1. 2014 zrušil bez možnosti odvolání v přezkumném řízení závazné stanovisko Magistrátu města Olomouce, vydané 3. 10. 2013 ve věci novostavby Šantovka Tower. Svůj krok odůvodnil tím, že souhlasné závazné stanovisko, povolující stavbu výškové budovy, bylo vydáno v rozporu s ustanoveními památkového zákona i správního řádu.

Zrušení závazného stanoviska v této kauze však není konečným krokem k ochraně panoramatu a památkové hodnoty významné Městské památkové rezervace Olomouc (dále MPR) před dalšími možnými, nevhodně umísťovanými, výškovými stavbami. V přezkumném řízení se Krajský úřad zabýval pouze otázkou procesní, a ne otázkou věcnou, tedy zda vybudování Šantovka Tower naruší či nenaruší památkovou hodnotu historického jádra města. Tuto prioritní otázku bude nutno v nejbližší době neodkladně řešit, když, jak se ukazuje, magistrát města, který má svěřenou památkovou hodnotu historického jádra chránit, ji ani nedokáže ve svém závazném stanovisku jasně definovat a zdůvodnit.

Přetrvává tak stav, kdy MPR není řádným způsobem chráněna proti nevhodným, historické město poškozujícím developerským záměrům. Patří mezi ně nejen Šantovka tower, ale i čerstvě představená „věž Spirituality“ s jejími 45 metry. Do doby, než bude schválen a vydán nový územní plán města Olomouce, který po projednání s Ministerstvem kultury České republiky neumožňuje například pro Třídu Kosmonautů stavby vyšší než 29 metrů (tedy 8-9 podlaží), je nutné přijmout účinné opatření. Existuje elegantní územně plánovací opatření, které umí zabránit nevhodným projektům, překračujícím nově dohodnuté výškové limity v období, kdy existuje věcný rozpor mezi stávajícím platným územním plánem města a zpracovaným návrhem nového územního plánu. Je jím územní opatření o stavební uzávěře, jež lze vymezit tak, aby v určeném území nezabránilo ostatní stavební činnosti. V souladu se stavebním zákonem a zákonem o obcích je plně v kompetenci Rady města Olomouce.

Obavy, které často slýcháme, že by nový územní plán „škrtil investory a neumožnil rozvoj centra“, jsou dle našeho názoru liché. Možnost stavět v ochranném pásmu MPR až sedmipodlažní objekty a na blízké třídě Kosmonautů dokonce devítipodlažní stavby není žádným omezením pro rozvoj města, ale naopak výzvou pro osvícené investory a projektanty, aby svoji prestiž dokázali spojit s přístupem respektujícím hodnoty historického jádra. Oddalování schválení nového územního plánu se nám v tomto světle jeví jako účelové.

Zástupci Iniciativy Občané proti Šantovka Tower vyjadřují politování nad skutečností, že umísťování výškových staveb v Olomouci neprobíhá podle předem schválených pravidel podle kvalitních koncepčních dokumentů, ale na základě jednorázových politických rozhodnutí (zatržené výškové stavby na sladovně při Wolkerově ulici, povolené výšková stavba BEA centra na Třídě Kosmonautů, projekt Šantovka Tower), která nadřazují zájmy developera nad zájmem obecným. Jsme přesvědčeni, že právě rizika vyplývající z tohoto stavu v minulých obdobích vedla Ministerstvo kultury České republiky k razantnějším výškovým limitům. Znovu se ptejme, není oněch 29 m dost pro lokální výškové dominanty nově budovaných čtvrtí v blízkosti historického jádra?

Apelujeme na město, aby zřídilo speciální pracovní komisi složenou z nezávislých odborníků všech dotčených oblastí, která by zpracovala potřebný dokument výškového zónování, jehož regulativy by byly uzákoněny.

Výsledek přezkumného řízení také potvrdil neudržitelnou situaci v oblasti památkové péče v Olomouci. Tento stav nemůžeme omlouvat dvojkolejností památkové péče se svými složkami poradní a rozhodující. V závažných kauzách, které by mohly mít nevratný dopad v celoměstském rozsahu, je nutné nacházet shodu napříč oběma subjekty památkové péče. Rada města Olomouce by tak měla podniknout všechny potřebné kroky k obnovení konstruktivní komunikace mezi odborníky a úředníky. Krajský úřad doložil, jak exemplárně v tak závažné kauze selhalo magistrátní Oddělení památkové péče. Jeho snaha posvětit vydaným závazným stanoviskem tento kontroverzní záměr, má sotva co dočinění s úřednickým zaškobrtnutím. Kumulace pochybení je až nápadně velká. O důvodech takového postupu, který lze nazírat i jako protizákonné jednání s cílem otevřít investorovi cestu, stále můžeme jen spekulovat.

Nedovolme, aby se liknavostí kompetentních osob vytvářel prostor pro další podobné záměry a vadná, snadno zpochybnitelná úřední stanoviska. Stojí to peníze, čas a může to stát i nevratnou ztrátu historického dědictví.

 

za Iniciativu Občané proti Šantovka Tower,

Petr Daněk, Pavel Grasse, Tomáš Pejpek, Martina Mertová, David Helcel, Alexandr Jeništa, Michaela Johnová Čapková, Dominika Kovaříková, Michal Krejčí, Martin Lubič, Martina Potůčková, Rostislav Švácha.

Kontakt pro média:

Tomáš Pejpek 777 184 772

Petr Daněk 777 122 518

František Chupík: Dvě věže stačí, aneb proč nemá stát Šantovka Tower v Olomouci

Příspěvek Františka Chupíka, ředitele NPÚ v Olomouci k zamýšlené výstavbě Šantovka Tower v Olomouci ze Sborníku Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště v Olomouci 2013.

Definovat to, co je příznivé vždy a za všech okolností, není jednoduché. Vhodné, pozitivní, přátelské, prospěšné, souhlasné… Ve spojení s charakterem to může vést ve finále k harakiri spíš než k satori. Přesto je nutné postoupit střet o naplnění pojmů obsahem v kruciálních situacích odvážně, zvláště pokud se týká dopadu na významné celky, mnoho lidí a v disciplíně, která se začasté nedá spolehlivě změřit.

Česká památková péče (a s ní celá společnost) si naložila skutečně nelehký úkol. Po druhé světové válce totiž přešla systematicky od péče o jednotlivosti (aniž by na tuto rezignovala) k plošné ochraně urbanistických celků, hlavně měst.1 Důvody byly mnohokrát popsány: ztráty na stavebním fondu v důsledku válečných událostí, snaha nepokračovat v plošných demolicích z předchozích desetiletí vč. nevhodných náhrad, ale také touha udržet obyvatele v centrech měst. Institucionalizace ochrany se projevila ve vyhlášení prvních 30 městských památkových rezervací2 (dále jen MPR) již roce 1950 (mezi nimi i Olomouc). Počet chráněných území narůstal3, stejně jako úředních aktů k potvrzení již jednou prohlášených lokalit (konkrétně pro město Olomouc 13. 4. 1971 a naposled 21. 12. 1987). Nedlouho po změně společenských podmínek v roce 1989 bylo zřejmé, že centra historických měst nevyžijí z pouhé ochrany, ale potřebují rozsáhlou regeneraci spojenou s programovým financováním ze státních, obecních a soukromých prostředků.4

Laskavý čtenář odpustí, že přeskočím etapu „bílých ponožek“ v polobotkách začínajících podnikatelů 90. let dvacátého století, přestože jde o období, kdy se formovaly kořeny novodobého pojetí podnikání a soukromého vlastnictví v dnešní české společnosti. Šoková terapie změny se pochopitelně odrazila i v památkovém fondu stavebním boomem, nejdramatičtěji se ale vepsala do vybavení církevních staveb.5 Naše prostředí si také musí dodnes vystačit se stávajícím zákonem č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči, byť novelizovaným. Soustavu národních norem doplňují závazky ČR přijaté na mezinárodním poli, hlavně Úmluva o světovém dědictví, architektonickém dědictví Evropy, archeologickém dědictví Evropy a Evropská úmluva o krajině č. 13/2005.6 Je zde nutné osvětlit základní rozložení sil v rozhodovacích procesech o památkovém fondu: totiž fakt, že odborná organizace státní památkové péče (od 1. 1. 2003) Národní památkový ústav (dále jen NPÚ), podle předpokladu zákona soustřeďující nejvíce potřebné odbornosti (teoretické kompetence), nedisponuje rozhodovací pravomocí, která je svěřena soustavě správních orgánů (obce s rozšířenou působností, krajské úřady, ministerstvo kultury). Zjednodušeně řečeno: je povinností správního orgánu (výkonná složka památkové péče) o vyjádření NPÚ požádat, ve správním řízení se s ním vypořádat, ale není uzákoněno se jím řídit (aplikace principu volného hodnocení důkazů). Tato dvoukolejnost výkonné a odborné složky památkové péče má některé neblahé důsledky, z nichž nejzávažnější je ten, že s rostoucí silou účastníka řízení (rozuměj peněz) a velikostí města, kde je záměr připravován, roste tlak účastníkovi řízení vyhovět. Zkoumat detaily této úměrnosti by k ničemu nevedlo, důsledky např. v hlavním městě Praze jsou toho výmluvným dokladem. Nelze si však idealizovat, že tomu tak nebylo i v minulosti. Je nutné mít na paměti, že může jít o situace, kdy zaměstnanec příslušného úřadu (tedy tzv. výkonný památkář) rozhoduje o záměru požívajícím podpory místní samosprávy (politického vedení města), která úřad zřizuje.7 Tento defektní důsledek reformy veřejné správy (od 1. 1. 2003, kdy zanikly okresní úřady) přenosem státní moci postavil úředníky do neřešitelných situací, kdy mají hájit mnohdy proti vůli místní samosprávy (ovšem zřizující úřad) veřejný zájem na poli památkové péče. Není výjimkou, že úředník je organizačně začleněn kumulovaně do struktur koncepce a rozvoje, stavebního úřadu, dokonce i do investic města (sic!). Má tak skloubit protichůdnost veřejného a lokálně politicky legitimního (?) zájmu, ačkoliv jde stále o orgán státní památkové péče! Tabuizovat donekonečna tento fakt je nebezpečné pro všechny strany krom těch, kteří této situace využívají a zneužívají. Těžko říci, jak dlouho takové poměry víceméně zjevné podjatosti u mnoha správních řízení vydrží, když jsou dobře známy všem zainteresovaným.

Záměr uskutečnění další výškové budovy8 v Olomouci s „hravě“ bilingválním názvem Šantovka Tower do očí veřejnosti vstoupil jasněji zjara roku 2012, kdy členové o. s. Za krásnou Olomouc předali veřejně primátorovi města petici proti výškovým stavbám s více než 800 podpisy občanů vč. tří papírových modelů olomouckých věžáků.9 Pozoruhodným výkonem sdružení bylo rovněž uspořádání ankety mezi osobnostmi o potřebě uchování vzácného panoramatu města Olomouce.10 Toho roku bylo otevřeno věžové BEA centrum na tř. Kosmonautů. Investor sice nepravdivě, ale zato spokojeně konstatuje, že: „… výšková budova BEA centra Olomouc je jedinou budovou v Olomouci s přímým výhledem na centrum města…“11 Co je bonusem pro umístění této stavby (blízkost centra), o jejímž architektonickém autorství se spíše taktně mlčí,12 při pohledu z opačné strany nevyznívá až tak příznivě (obr. 1). Budova se velmi výrazně vepsala do panoramatu města a to krajně nevhodně svou výškou, jež při vzdálenějších pohledech kontrastně konkuruje významným dominantám středu města. Stačí vystoupat na vyhlídkovou věž kostela sv. Mořice nebo radnice. Dokonce od hospody U Anči v Hejčíně ji pozorovatel spatří v nepříjemných vztazích levitovat nad střechami bývalého jezuitského komplexu (obr. 2) a opalizovat ve večerním slunci. Tento případ jasně ukazuje, jak je potřebné ochranné pásmo MPR v Olomouci, která je obecně citlivá již na výšky staveb okolo 30 m13 (blíže k centru se jeví vhodná hladina 20 m, při cca 40 m se podílejí na panoramatu, vyšší pak ovládají pohledy). Věž BEA centra byla však vztyčena v místě mimo plochu ochranného pásma MPR Olomouc a jakékoliv územní a výškové regulativy platné v době schvalování14 ji nezastavily.

Odpověď vedení města k petici o. s. Za krásnou Olomouc na sebe nenechala dlouho čekat (13. 6. 2012), když se odvolala na starší přijaté stanovisko Rady města Olomouce z roku 2008 cit.: „ Z hlediska výškové hladiny navrhované zástavby v území bude pro stanoviska RmO v budoucnosti klíčovým faktorem kvalita konkrétního architektonického řešení, přičemž blízkost historického jádra města klade mimořádně vysoké nároky na architektonickou kvalitu zástavby, navrhované pro funkci administrativy, bydlení a komerce. Realizace výškové dominanty s funkcí bydlení v lokalitě, je pak s ohledem na hodnoty historického dědictví města Olomouce podmíněna předložením architektonického řešení na nejvyšší úrovni soudobé architektury v evropském i světovém měřítku.“15 Jak bude onu světovost architektonického řešení městská rada posuzovat, jsme se již ze zasedání vedení města nedozvěděli. Nicméně na scénu vstupuje koncem roku 2012 další významný hráč celého případu (aby dovysvětlil onu světovou kvalitu?): investor. Je jím SMC Development a.s. (skrze Office park Šantovka s.r.o.),16 která ve své tiskové zprávě ze dne 11. 12. 2012 ujišťuje, že cit.: „Design dominanty má skutečně světovou kvalitu, je elegantní a subtilní zároveň, nezastiňuje historické centrum … ke spolupráci byl pozván světoznámý ateliér Benoy…17 Investorovi nelze upřít, že svůj záměr před zahájením schvalování zveřejnil formou výstavy v Přírodovědecké fakultě UP, ač nemusel. Tím ovšem pozitiva projektu rezidenční dominanty a průhledného PR končí, jak se čtenář snad přesvědčí níže.

Alespoň v krátkosti je nutné malou odbočkou zmínit lokalitu, kam je Šantovka Tower navrhována. Jde o areál bývalého podniku tukového průmyslu MILO na jihovýchodním okraji historického centra Olomouce, u ohbí ulice Šantovy a břehu Mlýnského potoka. O důvodech a způsobu ukončení průmyslové činnosti v této lokalitě a personálním propojení se současným investorem jsou vedeny občasné spekulace.18 Nástupcem stržených budov19 má být multifunkční revitalizované území zahrnující nákupní centrum (Galerie Šantovka), obytná a oddechová zóna označovaná jako nová čtvrť. Dopravní spojení má krom lávky pro pěší z okraje historického centra u Tržnice také zajišťovat nová větev tramvajové dopravy na Nové Sady, nyní dokončovaná.20 Harmonicky k tomu se otevřelo v říjnu 2013 samotné obchodní centrum (důvod označení galerie není autorovi znám).21 Architektura světoznámého ateliéru Benoy22 popírá měřítko svého okolí23 a je srovnatelná svým umístěním s ještě drastičtěji lokalizovaným obchodním centrem City Park v Jihlavě (obr. 3). Národní památkový ústav byl ve svých vyjádřeních vždy a konzistentně proti schválení Galerie Šantovka. Výkonný orgán státní památkové péče, Magistrát města Olomouce záměr k realizaci připustil. Stavba obchodního centra tedy stojí v souladu s rozhodnutím státní správy na úseku památkové péče (obr. č. 4,5).

Ale zpátky k trnité cestě věže na Šantovce k nebi. Za situace, kdy záměr investora realizovat výškovou stavbu zjevně nepožíval otevřené podpory jakékoliv veřejné či odborné autority, byla uspořádána v únoru 2013 veřejná debata s názvem Výškové stavby a rozvoj města Olomouce?24 Na debatu byl přizván i zástupce investora, který se nedostavil. Na rozdíl od primátora města Martina Novotného, všeobecně respektovaného profesora Rostislava Šváchy a ředitele NPÚ ÚOP v Olomouci Františka Chupíka. Diskuze vyzněla poněkud jednostranně a rozpačitě (nikoliv vinou pořadatele), protože na ní chyběli hlasitější zastánci výškových staveb (pokud mimo investora existují) vyzbrojení rozumnou argumentací pro vyváženou rozpravu. Dne 5. února 2013 se na vedení města a zastupitelstvo obrátili otevřeným dopisem také členové spolku Klub architektů Olomoucka25 s jednoznačným odmítnutím záměru Šantovka Tower.26 Občasnou výměnu protichůdných názorů přes různá média27 konečně jednoznačně nasměřovala žádost investora o vydání rozhodnutí na úseku státní památkové péče pro územní řízení. V prodloužené lhůtě vydal NPÚ v Olomouci dne 16. 4. 2013 své vyjádření k navrhovanému záměru. Po různých konzultacích o možnostech osvětové činnosti NPÚ (uložené mu ve statutu zřizovatelem) v protikladu k neveřejnosti správního řízení bylo také rozhodnuto o zveřejnění plné argumentace a to formou tiskové zprávy 17. 4. 2013.28 Ještě než bude sumarizováno, co se v rámci řízení výkonnému orgánu státní památkové péče poskytlo, je nutné připomenout, co vše bylo známo k datu vydání odborného vyjádření k záměru výstavby. Investor jej představil výstavkou a umístil na svém webu vizualizaci objektu (obr. č. 6), odpůrci zakreslili hmotu do stávajícího panoramatu (obr. 7), Město Olomouc zapůjčilo Klubu architektů Olomoucka prostorový digitální model města k zákresu (obr. 8, 9).29 NPÚ ÚOP v Olomouci využilo možnosti vidět v prostorovém modelu města pracovní vizualizace Šantovka Tower, a to přímo u oddělení územního plánování a architektury Magistrátu města Olomouce, nikoliv zprostředkovaně. Jak se ukázalo, šlo o vhodný krok, neboť bezradný investor krom mediálních útoků na údajnou neodbornost a podjatost osob v NPÚ30 poukazoval na to, že je při argumentaci čerpáno z webových serverů odpůrců výstavby.31 Tedy NPÚ čerpal mimo jiné z oficiálního prostorového modelu 3D města a hmotové vizualizace, kterou mu představilo oddělení územního plánování a architektury. Bylo také nutno posoudit projektovou dokumentaci, jejímž autorem je Alfa projekt Olomouc, a.s. s nespecifikovaným podílem konceptu architektury Benoy. Mnoho nevypovídající zákresy stavby do deseti nekvalitních fotografií lze hodnotit pouze jako zlomyslnost anebo zřejmý tah autorů znejasnit dopad do pohledů na historické jádro města. Z předloženého projektu se ve vztahu k zájmům památkové péče dalo spolehnout na lokalizaci, rozměry díla s výškou 75 m, plus 3-4 m tzv. křídel převyšujících tuto úroveň a charakter stavby opláštěné sklem. Projekt potvrdil, že jde o umístění v oblasti ochranného pásma MPR Olomouc, s dopady na panorama města se však jeho autoři nijak nevypořádali, pokud nepočítáme nic neřešící půdorysnou orientaci užší strany směrem k centru. Takto navržený dům by dost dobře mohl stát v Thajsku, Číně, na Blízkém Východě či kdekoliv jinde. Čím přísluší na Hanou, není architektonickým jazykem projeveno.

Klíčové pro posuzování záměru realizovat Šantovka Tower z hlediska památkové péče musí být zejména polemika se dvěma legislativními rámci:

  1. Výnosem Ministerstva kultury České republiky ze dne 21. 12. 1987 Č. J. 16.417/87 — VI/1 o prohlášení historických jader měst (…) Olomouce, (…) za památkové rezervace a

  2. Rozhodnutím ONV Olomouc dne 27. 7. 1987 pod č. j. Kult. 1097/87/Tsř. o vyhlášení Ochranného pásma MPR Olomouc (dále jen OP MPR OL)

Ad 1. Výnos o MPR Olomouc stanoví v §4 odst. 1) že předmětem státní památkové péče v historických jádrech měst, prohlášených za rezervace, jsou cit:
a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry včetně povrchu komunikací, plochy zvýšené ochrany, ostatní chráněné plochy a podzemní prostory,

b) hlavní městské dominanty v dálkových i blízkých pohledech, …

mimo další ustanovení zajišťující zvýšenou ochranu historicky nejvýznamnějšímu a nejlépe dochovanému urbanistickému souboru na Moravě, který ve své bohaté prostorové skladbě zahrnuje vynikající soubory monumentální architektury, opevnění, měšťanských domů i plastik dokládajících jeho tisíciletý stavební vývoj od raného středověku až po vysoce hodnotná díla architektury 20. století.32

Ad 2. Rozhodnutí o OP MPR OL stanoví, že účelem ochranného pásma je zajištění zvýšené ochrany širšího území okolo městské památkové rezervace před nepříznivými vlivy a zásahy. Jedná se zejména o usměrňování stavebně technické činnosti, která by mohla nepříznivě ovlivnit celkový výraz a charakter MPR a jejího okolí.

Výsledkem porovnávání vizualizací navrhované věže na Šantovce s uvedeným Výnosem o ochraně MPR Olomouc a Rozhodnutím o OP MPR OL byla tato zjištění:33

Vizualizace navrhované novostavby prokazují výrazně negativní dopad na dochované historické panorama historického jádra města z dálkových a bližších pohledů. Zvláště negativně se projeví zásah do panoramatu historického jádra města z dálkových pohledů od jihu k severu. Výškový objekt se bude výrazně rušivě uplatňovat v blízkosti kostela sv. Michala, který je situován na nejvýše položeném místě městské památkové rezervace na tzv. Michalském pahorku. Díky ojedinělé modelaci terénu historického jádra města tvoří spolu s věží radnice, kostelem sv. Mořice a kostelem Panny Marie Sněžné jedinečnou urbanistickou kompozici. Novostavba se v případě realizace prostorově vklíní mezi kostel sv. Michala a kostel Panny Marie Sněžné a svou výškou, při pohybu východním či západním směrem dominanty pohledově překryje, opticky zcela ovládne daný prostor (obr. 10). Urbanistická kompozice historických výškových dominant, tedy předmět památkové ochrany, bude poškozen a znehodnocen. Dálkový pohled z jihovýchodu (od plynárny) na panorama historického jádra města, tvořené objekty radnice, kostelem sv. Michala a kostelem Panny Marie Sněžné v popředí s objekty bývalého jezuitského komplexu, bude narušen výškovou dominantou, která se uplatňuje nalevo od této kompozice staveb. Silueta objektů se projevuje v souvislé linii přes kostel sv. Michala na tzv. Michalském pahorku až po historické budovy bývalého jezuitského komplexu v pozadí s kostelem Panny Marie Sněžné. Podnož tvoří pozůstatek městského opevnění, zakrytý stromovým patrem Bezručových sadů. Stromové patro je dnes hodnotnou součástí dochovaného panoramatu města. Nad touto zelenou podnoží je viditelná horní část historických budov. Navržená výšková stavba znehodnotí dálkový pohled na historické panorama svou naddimenzovanou výškou, neboť nenechává prostor pro pohledové uplatnění nejvyššího místa městské památkové rezervace Michalského pahorku s výškovou dominantou kostelem sv. Michala. Negativní dopad na historické panorama města se projeví z dálkových pohledů ze Samotíšek a Droždína. Kompozici tvoří výšková dominanta kostela sv. Václava a kláštera Hradisko, v pozadí s věžemi kostela sv. Michala, Panny Marie Sněžné a radnice. Nalevo se uplatňuje navržená výšková dominanta, která vytváří nežádoucí protiváhu historických výškových dominant, čímž jejich výškové dominantní působení v krajině potlačuje. Tuto protiváhu již částečně vytváří stávající nový výškový objekt BEA centra Olomouc na třídě Kosmonautů u toku Moravy. Navržená novostavba svou výškou a hmotou vytvoří v krajině jiné měřítko na rozdíl od štíhlých věží historických výškových dominant. Za zásadní skutečnost je třeba označit i to, že při pohledu z území samotné městské památkové rezervace do okolí bude výškový objekt navrhované novostavby viditelný, a to z prostoru Dolního náměstí či dalších míst památkové rezervace (např. z přístupných věží historických staveb). Bude se uplatňovat při pohledu z věží významných historických budov situovaných v městské památkové rezervaci (např. z kostela sv. Mořice – národní kulturní památky, z objektu radnice – kulturní památky aj.) a také z výškových dominant situovaných mimo území městské památkové rezervace, například z veřejnosti zpřístupňované věže kláštera Hradisko – národní kulturní památky. V pohledu z věže kláštera Hradisko se navrhovaná výšková novostavba projeví v přímé pozici s národní kulturní památkou katedrálou sv. Václava, bude ve vizuálním konfliktu s hmotou této stavební památky a výrazně negativním způsobem zasáhne do jejího vnímání z dálkových pohledů. Národní kulturní památky přitom tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa (viz §4 odst. 1 zákona o státní památkové péči). V prostoru Dolního náměstí se navrhovaný výškový objekt bude podstatným způsobem uplatňovat i z pozice běžného chodce při pohledu na jihovýchodní frontu domů, která tento prostor ukončuje. Tím bude narušeno vnímání historické zástavby městské památkové rezervace a vnímání jednotlivých dominant rezervace, například objektů národních kulturních památek (souboru barokních kašen a sloupů v Olomouci – konkrétně sloupu se sochou Panny Marie, Jupiterovy kašny a Neptunovy kašny). Okolí těchto národních kulturních památek je tvořeno přirozeným prostředím městské památkové rezervace, tedy pozadím historických staveb a stavebních památek, které lze považovat díky dosažnému historickému stavebnímu vývoji a památkovým hodnotám v podstatě již za víceméně konstantní. Eventuální realizací navrhované výškové novostavby se toto prostředí (pozadí) národních kulturních památek výrazně negativním způsobem promění a samotné národní kulturní památky tak znehodnotí, tedy poškodí vnímání těchto dominant městské památkové rezervace v dálkových i blízkých pohledech.

Další možné rozpory, na které bylo poukázáno, spočívají v konfliktu návrhu zejména s:

– Úmluvou o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž 1972)34

– Úmluvou o ochraně architektonického dědictví Evropy (Granada 1985)35

– Management plánem Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci36

– stanoviskem MK ČR k návrhu nového územního plánu města Olomouce37

– Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje38

– Regulačním plánem městské památkové rezervace z roku 1999 (Vyhláška Města Olomouce č. 9/2005)39

– Mezinárodní chartou o zachování a restaurování památek a sídel (Benátky 1964)

– Mezinárodní charta pro ochranu historických měst (Washington 1987)

– Chartou z Burry (Burra 1979).40

Podporu stanoviska NPÚ ÚOP v Olomouci se podařilo zajistit u památkové rady ředitele NPÚ v Olomouci41 i vědecké rady generální ředitelky NPÚ, nejprestižnějšího odborného kolegia památkové péče v ČR.42

Institut ochranného pásma je využíván k tomu, aby omezil nebo zakázal činnosti, které by měly negativní dopad na předmět ochrany, ke kterému je ochranné pásmo zřízeno.43 Účelem tedy není nepřiměřeně zasahovat do činností na samotných nemovitostech uvnitř ochranného pásma bez vztahu k předmětu ochrany, kterým je samotné historické jádro města v hranicích MPR.44 Stejně tak je tomu v případě ochranného pásma MPR Olomouc. Ačkoliv mnohá ochranná pásma obsahují konkrétnější podmínky regulace (typicky např. že okenní výplně mají být ze dřeva), zdejší mezi ně nepatří. Lze se opřít jen o obecnější formulace: zajištění zvýšené ochrany širšího území okolo městské památkové rezervace před nepříznivými vlivy a zásahy. Jedná se zejména o usměrňování stavebně technické činnosti, která by mohla nepříznivě ovlivnit celkový výraz a charakter MPR a jejího okolí. Klíčovým se tak jeví zjistit, zda navrhovaná věž ovlivní celkový výraz a charakter MPR Olomouc a její okolí, čímž bude splněna první podmínka pro možné označení za nepříznivý zásah a vliv na MPR Olomouc. Z dikce sousloví rozhodnutí o ochranném pásmu vyplývá, že jde o regulaci zásahu způsobilých ovlivnit celkový výraz a charakter chráněného statku a jejího okolí. Je zřejmé, a to nejen podle slovního výkladu, že má jít o dílo měřítkově rozsáhlé s dopadem do celkových dimenzí (estetických, měřítkových, charakterových) historického jádra města.45 Přesně takovou stavbou se jeví Šantovka Tower vymykající se svému okolí a zvláště otiskující se do chráněného statku – MPR Olomouc – výškou, proporcemi a charakterem své stavební konstrukce. U konstrukce vysoké zhruba jako věž radnice a v pozici, kdy je dobře viditelná v panoramatu města pak nelze pochybovat o její schopnosti ovlivnit celkový výraz a charakter města, což bylo prokázáno vizualizacemi do stávající výškopisné a hmotové situace v prostorovém modelu. Stejně tak se lze důvodně domnívat, že celkový výraz chráněného statku může ovlivnit v ochranném pásmu umístěná konstrukce nikoliv tak vysoká, ale plošně rozsáhlá (velké obchodní centrum?) nebo odlišnými funkcemi kontrastní (např. velký dálniční uzel) od dochovaného výrazu a charakteru MPR. Přitom nemusí nutně jít o konflikt výšek (byl by vhodné umístit do ochranného pásma hlubinné doly?), ačkoliv vizuální konkurence přináší jednodušší možnosti dokazování.46 Když už byl odhalen dopad k celkovému výrazu, pak je tu k řešení nepříznivost k charakteru MPR Olomouc. Charakter tohoto území přímo definují z podstatné míry jednotlivé domy svým architektonickým ztvárněním, použitým materiálem, v širším pojetí pak urbanistická skladba, uliční síť, hmoty, materiály, výškové i duchovních dominanty.47 Máme tu dozajista co dělat s obecným požadavkem, aby se jakákoliv nová architektura vyrovnala s imperativem dochovaného historického výrazu a charakteru MPR Olomouc a každá stavba výšky 78-79 m by těžko mohla obstát. V čem by mohl být návrh Šantovka Tower příznivý k MPR Olomouc nevím. Je to návrh vhodný, souhlasný, přátelský, prospěšný k historickému jádru města? Čím? Těžko z hlediska funkcí, jde o rezidenční dominantu, privátní investici, která v ničem nesouhlasí s účelem využití takto vysokých staveb v Olomouci. Fetiš architektonické kvality návrhu, kterou se zaštiťuje investor a na kterou sází i vedení radnice, jsme se pokusili před vydáním vyjádření objektivizovat žádostí o posouzení kvality návrhu žádostí na Ústav dějin umění AV ČR. Odpovědí na naše otázky však bylo jednoznačné neprokázání jakýchkoliv světových či evropských kvalit návrhu architektury.48 Čím jiným je příznivý (historickému) městu Olomouc, kde se více než 30 let (!) drží populace okolo 100 tis. obyvatel, kde není tlak na ceny pozemků, který by teoreticky ospravedlňoval výškové stavby?49 Prospívá velké části populace nějakou veřejnou službou? Naplňuje urbanistickou vizi města? Odpovědi na své řečnické otázky jsem nenašel. Po mém soudu jde pouze o marketingovou značku místa, nikoliv o výraznější ekonomickou výtěžnost soukromé investice. Pokus, maximálně se odlišit a strhnout pozornost pramenící ze snahy – tížící obecně architekturu blobů – vepsat se ikonicky do tváře místa.

Posláním tohoto příspěvku není démonizovat jakéhokoliv investora. Ostatně strach u žádného z účastníků hry o osud města nepřinese nic pozitivního. Developer staví domy a vydělává peníze, památkář chce uchovat městskou památkovou rezervaci. Uvažovat o pohnutkách obou jako vždy negativních a protikladných je krátkozraké, střetu obou postojů se nedá vyhnout a je normální. O přiměřený rozvoj Olomouce nebo alespoň o jeho obranu před ztrátami se má postarat v první řadě (i když sílu občanských iniciativ nelze ignorovat a bagatelizovat) politické vedení samosprávy a předvídavé obecně závazné regulativy státní správy, v jejichž hranicích se realizují nápady soukromých a jiných majitelů. V případě Šantovka Tower považuje autor příspěvku za čitelná pouze stanoviska investora, NPÚ a odpůrců věže. Již méně nebo vůbec je zaznamenána zjevná snaha po ochraně veřejných hodnot ze strany politické reprezentace nebo přímo otevřená podpora věžáku. Občanské protestní aktivity,50 jež suplují málo viditelnou výseč politického spektra s příznivým vztahem k životnímu prostředí, jsou občasně označováni za zelené bolševiky, ačkoliv forma odporu je kultivovaná, srozumitelná a fundovaná.51

Šantovka Tower nemá stát, protože nic dobrého pro veřejné hodnoty bývalé metropoli Moravy nepřináší. Naopak – z hlediska památkové péče i chodce na Dolním náměstí – nepříznivě ovlivňuje celkový výraz a charakter MPR Olomouc. Jde o učebnicový příklad, kdy může být uchopen a využit institut památkového ochranného pásma k apologii hodnot území historického města. Pokud selže i v tomto případě, stojí za úvahu změna systému nebo lidí, kteří nejsou schopni tento instrument aplikovat, neboť se tu jedná o principiální otázku ne/účinnosti ochrany dědictví minulosti daleko více, než aktuálních schopností developera či nepřipravenosti samosprávy.

Dne 3. 10. 2013 vydal Magistrát města Olomouce, oddělení památkové péče souhlasné závazné stanovisko k výstavbě Šantovka Tower, které NPÚ ÚOP v Olomouci napadlo dne 1. 11. 2013 podnětem na přezkum v mimoodvolacím řízení ke Krajskému úřadu Olomouckého kraje. Tvrzení Šimona Klatovského z poloviny 16. století o tom, že … daleko za sebou Olomouc nechává veškerá města, která v končinách svých spatřuje moravská zem…“52 již neplatí. Naopak. Pokračuje snaha o provincionalizaci města zazděním panoramatu historického jádra za asistence disfunkčního systému státní památkové péče. Propast mezi složkami památkové péče se tak nepřekročitelně rozšiřuje.

1 K tomu např. Karel Kibic – Aleš Vošahlík: Památková ochrana a regenerace historických měst v České republice 1945-2010. Praha 2011 a tam uvedená literatura. 

2 Na základě usnesení 99. schůze vlády (11.7.1950), které vycházelo ze zprávy úřadu předsednictva vlády ve věci péče o kulturní a historické památky č.j. 103.262/50 ze dne 6. července 1950. Touha po ochraně center byla natolik silná, že ač nebyl prakticky znám obsah pojmu památkovárezervace, došlo k jeho užívání i před platností zák. č. 22/1958 Sb. 

3 Dnes 565 chráněných území (městské památkové rezervace a zóny, vesnické památkové rezervace a zóny) v ČR. Podle údajů http://monumnet.npu.cz/. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. 

4 Naposled k tomu Kamila Matoušková: 20 let Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. 1992-2012. Praha 2012. 

5 Pro srovnání počty napadení kulturních a sakrálních objektů: 40-70 případů ročně v 80. letech 20. st., 996 v roce 1991. Obecně bývá srovnáván úbytek movitostí pouze se škodami třicetileté války v 17. st. 

7 K systémové podjatosti viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 19/2010 – 106 ze dne 27. 11. 2012 dostupný on line na http://www.nssoud.cz/. 

8 Předchozí dvě výškové stavby byly realizovány na Jeremenkově tř., u hlavního vlakového nádraží – tzv. RCO 2 (Regionální centrum Olomouc) s výškou 71 m s otevřením v roce 2003 a tzv. BEA centrum na tř. Kosmonautů s výškou 74 m s otevřením v roce 2012. Za oběma stojí investor TESCO SW a.s. 

9 http://www.krasnaolomouc.cz/?p=1358. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

10 V anketě se zveřejněním názorů dotazovaných zde http://www.krasnaolomouc.cz/?p=1234 se vyjadřují Jan Graubner, Pavel Zatloukal, Václav Cílek, Alena Šrámková, Josef Pleskot a mnozí další. 

11 http://www.beacentrum.cz/informace-pro-providery-cl-16.html. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. Pomíjí zde např. historické věže s vyhlídkami nebo hotel Flóra. 

12 Ing. arch. Ladislav Opletal a jeho tým. 

13 K tomu např. David Mareš: Výškové stavby v Olomouci? Publikováno zde http://www.krasnaolomouc.cz/?p=1471. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

14 Platný územní plán města Olomouce absolutní výškovou regulaci neobsahuje. Srovnej také: Město má analýzu výškového zónování, jedná však v přímém rozporu s ní. Publikováno zde http://www.krasnaolomouc.cz/?p=1415. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

15 Citováno podle dopisu primátora města Olomouce ze dne 13. 6. 2012. 

16 Viz http://www.bizbiz.cz/v2/firmy/93056/smc-development-a-s/graf. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

18 Např.: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0antovka. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

19 Srovnej dokumentace před asanací zde: http://www.galeriesantovka.cz/fotogalerie/puvodni-areal-pred-demolici/. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. Konverzi starých průmyslových budov či rozpoznání jejich hodnot nepřipustila demolice. 

20 Trasu vedení tratě rozporovalo bezúspěšně Hnutí Duha. Viz http://www.hnutiduha.cz/olomouc/nase-aktivity/jednani-s-urady/tramvajova-trat-nove-sady/. Vyhledáno 13. 8. 2013. 

21 Prodejní plocha v nákupních centrech tak v Olomouci vzroste na 1550 mna 1000 obyvatel, čímže se zařadí na 2. místo v ČR hned za Liberec (1600 m2). Převzato z Martina Marečková: Nákupní centra se promění. Je jich moc a musí nabídnout zábavu. Hospodářské noviny, 15. 5. 2013, s. 1 ad.

22 http://www.benoy.com/. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. 

23 46 tis. m2 prodejní plochy. 1 tis. parkovacích míst., cit: „V centru Olomouce tak konečně vznikne moderní obchodní galerie výjimečné koncepce a kvality, přinášející život do míst, kam po léta Olomoučané neměli přístup… Architektura projektu přináší do Olomouce design světové úrovně…“ Zdroj: http://www.galeriesantovka.cz/. Vyhledáno dne 13. 8. 2013.

24 Smarv, o.p.s. a Civipolis, o.p.s. ve Vlastivědném muzeu v Olomouci dne 27. 2. 2013. Záznam z veřejné debaty uložen zde: http://www.youtube.com/watch?v=G9fsNiiAnss. Vyhledáno dne 14. 8. 2013.

25 K aktuálním aktivitám Klubu viz www.kaol.cz . Vyhledáno dne 11. 11. 2013

26 Text publikován zde: http://www.kaol.cz/index.php/71-otevreny-dopis-clenu-kao-k-santovka-tower. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

27 V tomto ohledu stojí za odkaz názor autorů nového územního plánu města Olomouce (Knesl+Kynčl). Ti míní, že: … každá doba by měla mít možnost zapsat se do panoramatu města. Jednou z možností jsou právě vysoké domy. Jsou důležité i pro lidi. Upozorňují je, že se v místě koncentruje energie, že se tam něco děje. Proto k výškovým dominantám nemůžeme přistupovat rigidním památkářským způsobem a nepovolit je. Kdyby k nim tak přistupovali v minulosti, nevznikla by spousta staveb, které nyní chráníme. Důležité však je, jakou hodnotu stavba bude mít, zda bude pěkná, nebo ne. To už ale územní plán určit neumí. Její podoba závisí na investorovi a vybraném architektovi. Olomoucký deník, 12. 4. 2013. 

28 http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/tiskove-zpravy/news/12017-tiskova-zprava-npu-uop-v-olomouci-k-zamyslene-vystavbe-santovka-tower-v-olomouci/. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. Autor příspěvku se domnívá, že jde o první plnohodnotně zveřejněnou argumentaci NPÚ pro správní řízení výkonného orgánu v ČR. Protože není důvod činnost NPÚ utajovat, nabízí se častější zpřístupnění výstupů NPÚ veřejnosti touto formou v odborně a společensky exponovaných případech. Přínos by spočíval v nutnosti obhájit veřejně stanovisko NPÚ, otevřít názory instituce více veřejnosti a v transparentnosti rozdělení odpovědnosti za výsledná řešení mezi odbornou organizaci a výkonný orgán památkové péče.

29 Výsledky jsou stále ke stažení zde: http://ulozto.cz/xPtowCKw/rendery-santovka-zip. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. 

30 http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/pamatkari-odmitli-vyskac-santovka-tower-posudek-je-podjaty-vzkazuje-investor-201.html ze dne 20.4.2013. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. Poznámka autora: NPÚ není správním orgánem, tudíž nemůže být označován za podjatého ve smyslu správního řádu. Pokud je považován za podjatého za to, že hájí zájem na ochraně památek, pak jde o podjatost, pro kterou byl zřízen. Stíhat zaměstnance za vyjádření občanských postojů mimo pracovní dobu je v rozporu se základními vymoženostmi demokracie zajištěnými Listinou základních práv a svobod. 

31 http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/bude-santovka-tower-videt-z-centra-kritici-i-investor-maji-studie-presne-opacn-2.html ze dne 10. 5. 2013, cit: „Argument je doložen vizualizacemi, které NPÚ získal z webových serverů odpůrců záměru. Tyto vizualizace jsou v hrubém rozporu se skutečností,“ uvedl mluvčí projektu Šantovka Juraj Aláč. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. 

32 Online např. zde: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/pamatky/ppe_novy_jicin.pdf. Vyhledáno dne 19. 8. 2013.

33 Převzato volně z odborného vyjádření NPU ÚOP v Olomouci č.j. NPÚ-391/19437/2013 ze dne 16.4.2013. 

34 Přistoupením k úmluvě se Česká republika zavázala garantovat ochranu památek světového dědictví, přičemž na území Městské památkové rezervace Olomouc se nalézá statek Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (rejstř. č. ÚSKP 13602 / 8-3599, na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví zapsáno 2. 12. 2000). Funkce nárazníkového pásma (tzv. buffer zone) zajišťuje Městská památková rezervace Olomouc. Signatářské státy Úmluvy o ochraně světového dědictví přitom před podpisem sdílejí tato východiska, cit:… berouc v úvahu, že části kulturního či přírodního dědictví mají výjimečný význam a z tohoto důvodu je třeba je zachovat jako součást světového dědictví lidstva jako celku;… berouc v úvahu, že pro tento účel je nezbytné přijmout nová ustanovení formou úmluvy vytvářející účinný systém kolektivní ochrany kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, organizovaný na stálém základě a v souladu s moderními vědeckými metodami;

Usilují o cit: „Článek 5 Za účelem zajištění účinných a aktuálních opatření na ochranu, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví nacházejícího se na území smluvního státu bude do té míry, jak to bude možné a odpovídající, usilovat: … d) o přijetí odpovídajících právních, vědeckých, technických, administrativních a finančních opatření potřebných pro označení, ochranu, zachování, prezentování a obnovu tohoto dědictví; 

35Článkem 4 (odst. 2) se každá strana zavazuje, že předejde znetvoření, demolici nebo zchátrání chráněných statků. V článku 10 (odst. 1) se pak zavazuje přijmout integrovanou politiku konzervace, která stanovuje ochranu architektonického dědictví jako základní cíl plánovaného územního rozvojeměsta a venkova a zajišťuje ohled na tento požadavek ve všech fázích jak přípravy plánů výstavby, tak procesu schvalovacích prací; a dle odst. 3 pak učiní z konzervace, propagace a zhodnocování kulturního dědictví významný prvek kulturní politiky, politiky životního prostředí a územního plánování.

36 Management plán památky UNESCO (v průběhu roku 2011 jej projednala Rada města a dne 9. 11. 2011 schválilo Zastupitelstvo města Olomouce)Výsledný dokument je schválený zastupitelstvem města a vydaný městem jako závazný.

37 Stanovisko MK ČR ze dne 31. ledna 2012 č. j. MK 9094/2012 OPP v části Ad. 12.3. Zadání regulačního plánu RP 03: Výšková dominanta Šantovka uvádí: „Ministerstvo kultury zásadně nesouhlasís výškovou dominantou v území OP MPR a záměr požaduje přehodnotit. Se zadáním RP – 03: „Výšková dominanta Šantovka“ nesouhlasí Ministerstvo kultury zejména v bodě 12.3.3. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání. V odůvodnění se uvádí: Záměr je v rozporu s rozhodnutím o vyhlášení OP MPR Olomouc… 

38 V aktualizované verzi z roku 2011 se na str. 31 v bodu 92.13 uvádí: Pro ochranu historických panoramat je nutné výškově omezit novou zástavbu, přitom výška a objem musí v řešené lokalitě respektovat hmotovou skladbu stávající většinové zástavby. Velké komerční plochy nákupních a zábavních center je nutno umisťovat mimo památkově chráněná území a mimo pohledově exponovaná místa z hlediska dálkových panoramatických pohledů. Toto ustanovení však bylo ze zásad vyňato ještě před vydáním závazného stanoviska orgánu památkové péče (patří do úrovně regulačního plánu). Navíc se vztahovalo k fázi pořizování územních plánů. 

39 v textovém znění na str. 27 – J 1.4 Ochrana dálkových pohledů na panorama historické části města uvádí: Při navrhování staveb v území města Olomouc je nutno zvažovat uspořádání budoucí zástavby a vedení komunikací s ohledem na maximální možnou ochranu a zachování vizuálních účinků siluety MPR uplatňující se v dálkových pohledech. Nejdůležitější směry pohledů jsou vyznačeny v situaci širších vztahů a ve schématu dálkových pohledů.

40 Mezinárodní charty jsou online zde: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodni-dokumenty/mezinarodni-dokumenty/. Vyhledáno dne 12. 8. 2013.

41 Závěr jednání ze zasedání dne 3. 7. 2013: Památková rada po rozpravě Zásadně nesouhlasí s realizací ŠTW v dané podobě, na daném místě a projektované výšce. Zdůvodnění: MPR Olomouc je dík sloupu Nejsvětější Trojice lokalitou zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO, zároveň je jednou z našich historicky, architektonicky a urbanisticky nejvýznamnějších památkových rezervací. Dvě již realizované výškové stavby, přestože jsou postaveny mimo památkově chráněné území, působí velmi rušivě a poškozují působivý obraz města. Navíc nepřinášejí městu žádné architektonické kvality. Z důvodu ochrany historických dominant města (panorama) je výstavba další výškové budovy v blízkosti MPR naprosto neslučitelná s jejím památkovým statutem a vysokou kulturní hodnotou.

 42 Dne 19. září 2013 projednala Vědecká rada generální ředitelky NPÚ na svém 12. zasedání záměr stavby výškového obytného domu v bezprostřední blízkosti historického jádra Olomouce nazvaný „Šantovka Tower“ a jednomyslně přijala následující závěr: Záměr stavby výškové budovy „Šantovka Tower“ v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc je z hlediska památkové péče nepřijatelný. Publikováno 1. 10. 2013 http://www.npu.cz/news/12973-n/ (vyhledáno dne 11. 11. 2013). 

43V POP (památkovém ochranném pásmu) jsou sledována poněkud odlišná hlediska než ve vlastních chráněných územích, neboť je zde jiný předmět ochrany, a ochranný režim je zde mírnější a znamená regulaci určitých činností v okolí kulturní památky či památkové rezervace nebo zóny. V případě památkové rezervace i zóny zajišťuje POP ochranu vlastního chráněného území před ‚vnějším‘ poškozením, k němuž by došlo například měřítkově neúměrnou novou výstavbou v těsném sousedství chráněného území nebo porušením panoramatu. Zabezpečuje nerušené působení historických urbanistických dominant a zachování významných průhledů (jak pohledů na chráněné území zvenčí, tak pohledů z chráněného sídla do okolí či volné krajiny).“ Karel Kuča, Věra Kučová, Principy památkového urbanismu. Státní ústav památkové péče, Praha 2000, s. 12. 

44 Srovnej také Martin Zídek-Jiří Klusoň: Zákon o státní památkové péči a jeho prováděcí předpisy. Praha 1995, s. 77-80. 

45 Prokázat nepříznivost drobných stavebních akcí (lokální údržba nemovitostí nevhodnými výplněmi otvorů, povrchů konstrukcí apod.) na území OP MPR na celkový výraz chráněného celku je prakticky nemožné, byť v mnohonásobném opakování toho mohou být schopné. Rozsah takové regulace lze uplatnit pouze tam, kde jsou ve vyhlášení OP stanoveny konkrétní podmínky. 

46 Existují i silné (např. urbanistické) a hodnotné vztahy mezi chráněným územím a jeho ochranným pásmem, které nemusí být v přímém viditelném vztahu. V jednotlivých detailech bez specifikace v legislativním podkladu je však téměř nemožné prosadit v každodenním procesu rozhodování jejich faktické udržení. 

47 K hierarchii hodnot Pavel Zatloukal: Mrakodrap na Šantovce? Necitlivá stavba, která tam nepatří. Olomoucký deník, 5. 1. 2013. Rozhovor dostupný online zde: http://www.krasnaolomouc.cz/?p=930. Vyhledáno dne 19. 8. 2013. 

48 Vyjádření Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, v.v.i., č.j. UDU-102/2013 ze dne 8. 4. 2013. Online zde: http://www.npu.cz/download/1366121357/Priloha+c.+2+UDU+AV_posouzeni+04_2013.pdf. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. 

49 Srovnej situaci prosazování výškových budov v blízkosti historických měst v Praze i jinde: Richard Biegel, Mrakodrapy v Holešovicích, in: Věstník Klubu Za starou Prahu, XXXVII, 2007, č. 1, s. 6-10. 

50 K formování občanského zájmu o praktické otázky urbanismu v situaci každodennosti velkoměst USA výtečně Jane Jacobs, Smrt a život amerických velkoměst. Překl. Jana Solperová, 2., aktualiz. a dopl. vyd. Dolní Kounice 2013. 

51 V roce 2003 se záměru realizovat Palác Morava u tržnice v Olomouci postavila iniciativa Občané proti Paláci Morava. V květnu téhož roku proběhla dokonce demonstrace na Horním nám. Viz http://www.hnutiduha.cz/olomouc/kampan-proti-palaci-morava/. Vyhledáno dne 20. 8. 2013. 

52 Chvála Olomouce Metropole Markrabství Olomouckého sepsaná v elegii Šimonem Enniem Klatovským L. P. 1550. Překlad Rostislav Bartocha. Olomouc 1947, s. 43.

 

Výroční členská schůze o. s. Za krásnou Olomouc

Milé dámy a vážení pánové, dovolujeme si Vás pozvat na výroční členskou schůzi o. s. Za krásnou Olomouc, která se koná ve čtvrtek 23. ledna v 16.30 hodin dole ve vinárně v Café Amadeus v Arcidiecézním muzeu Olomouc na Václavském náměstí.

Rostislav Švácha reaguje na článek v Radničních listech

Zveřejňujeme text profesora Rostislava Šváchy adresovaný 6. ledna 2014 redakci Radničních listů, který reaguje na článek Výškové budovy ve městě – věc soukromá, nebo veřejná?. Redakce jej odmítla otisknout s odůvodněním, že se nejbližší číslo měsíčníku již nebude tématu Šantovka Tower věnovat, a nezaručila ani, že by jej později otiskla v plné šíři. Vzhledem k aktuálnosti kauzy a jejím možným dopadům považujeme za korektní poskytnout veřejnosti bezodkladně maximum informací k této věci. Může nás jen mrzet, že poté, co zástupci Radničních listů deklarovali jejich maximální otevřenost, zatím dělají pravý opak.

 

Vážená paní redaktorko Jedličková,

se zájmem jsem si přečetl texty v Radničních listech 12/2013, věnované problému Šantovka Tower. Patřím odpočátku k odpůrcům tohoto projektu a rád bych proto upozornil na dvě stránky sporu, které Váš materiál zviditelnil. Zaprvé, pan primátor Novotný a pan zastupitel Martinák shodně tvrdí, že rozhodnutí o stavbě Šantovka Tower nezávisí na nich, nýbrž na orgánech státní správy a samosprávy. Kdyby se pokusili projekt zastavit, o což je žádá část olomouckých občanů, tak by to prý v Olomouci bylo „jako v gubernii, kde rozhoduje samovládce“ (slova primátorova) nebo jako „z časů před rokem 1989“ (zastupitel Martinák). Té části olomoucké veřejnosti, která věří, že stavba Šantovky Tower naruší historické panorama a odporuje proto zákonu o památkové péči, oba vlastně říkají, že má mlčet, protože všechny problémy tohoto projektu za nás vyřeší úřednický aparát. Upřímně řečeno, jako v gubernii nebo jako před rokem 1989 si připadám právě kvůli takovýmto výrokům pana primátora a pana zastupitele Martináka. Vždyť je to úřednický aparát, kterému oba přisuzují roli samovládce, proti jehož rozhodnutí se nikdo nesmí ozvat. Osobně jsem nabyl dojmu, že místo toho, aby projekt odporující zákonu zastavily, olomoucké úřední orgány naopak jednají v jeho prospěch a že místo institucí ochraňujících veřejný zájem se stávají převodovou pákou pochybného podnikatelského záměru. Pan primátor a pan Martinák však proti tomu nezasáhnou. Zadruhé, z výroků investora Šantovky Tower pana Morávka a pana zastupitele Martináka v Radničních listech jako bychom si měli odnést ponaučení, že Olomouci ani nezbývá nic jiného než mrakodrap postavit, protože stavět do výšky si žádá dnešní doba a potřeba městského rozvoje. Oba nám tak podle mého názoru vnucují podobný druh fatalismu jako ten, jaký chce vložit osud města do rukou jeho úřednického aparátu. Ve skutečnosti ale není nikde psáno, že se všude mají stavět výškové stavby. V rozporu s míněním pana Morávka ani neexistuje žádný zákon, který by Šantovce Tower dával právo změnit historické panorama Olomouce. A jistě máme k dispozici mnoho lepších cest, jakými by se Olomouc měla rozvíjet, než tu, jakou se zde snaží uplatnit investor Šantovky Tower.

Rostislav Švácha

 

Olomoucká výzva předána – Šantovka Tower v Zastupitelstvu

Děkujeme všem, kteří podpořili nebo hodlají ještě podpořit iniciativu Občané proti Šantovka Tower prostřednictvím tzv. Olomoucké výzvy. Za Klub architektů Olomoucka vystoupil 16. 12. 2013 na 24. veřejném zasedání Zastupitelstva města Olomouce Tomáš Pejpek (více: Občané proti ŠTW na zastupitelstvu – Klub architektů Olomoucka), zástupkyně o. s. Za krásnou Olomouc oficiálně předala dokument výzvy s 2196 podpisy. Olomoucká výzva byla současně odeslána investorovi, jako jednomu z hlavních adresátů. K dnešnímu dni počet Vašich hlasů vzrostl na 2267.

Zastupitelé vyslechli úplné znění Olomoucké výzvy, byli upozorněni, že všechny potřebné materiály, dokumenty i „argumenty proti“ lze nalézt na těchto stránkách. Zaznělo také: „Ze závažnosti situace a ohlasu, jaký téma budí u široké odborné i laické veřejnosti, vyplývá náš požadavek, aby se Zastupitelstvo řídilo citovanou Olomouckou výzvou a aby bylo projednání záměru Šantovka Tower zařazeno do programu příštího Zastupitelstva města.

Žádáme, aby odborné složky magistrátu, jakými jsou Odbor koncepce a rozvoje, Odbor majetkoprávní apod., připravily pro toto jednání komplexní podklady. Odbor koncepce a rozvoje zmiňujeme proto, že v minulosti deklaroval svůj nesouhlasný postoj ke konceptu 75 m vysoké budovy v diskutované lokalitě; Odbor majetkoprávní uvádíme proto, že není znám postoj Statutárního města Olomouc k otázce převedení či poskytnutí části městských pozemků, jež investor pro realizaci svého záměru dle schvalované projektové dokumentace potřebuje.

Cítíme potřebu upozornit Vás, volené zástupce, kterými sami nejsme, že nečinnost v této věci může mít dalekosáhlé následky – v podobě devastace kulturně-historického dědictví města, jehož správa Vám s důvěrou voličů byla svěřena.“

Primátor Martin Novotný reagoval následovně (z oficiálního Zápisu ze zasedání, str. 48, 49):

„Primátor – vyjádřil se k tématu Šantovka Tower, které bylo zmíněno v diskusních příspěvcích občanů … “ (celý text)

 

Dovolujeme si připojit dovětek, protože diskuse na Zasedání zastupitelstva veřejnosti není umožněna.

Legislativa památkové péče i její zaběhnutá praxe umožňují, že investor, je-li vlastníkem nemovitosti v MPR nebo v jejím ochranném pásmu, v případě, že má pochybnosti, zda vyhoví požadavkům státní památkové péče, konzultuje tuto věc předem. Podobně jako vlastníci posledního činžovního domu v ulici Šantově, kteří před lety chtěli o pár centimetrů navýšit střechu kvůli půdní vestavbě. Jelikož jim orgán památkové péče naznačil, že toto nepatrné navýšení by mohlo negativně ovlivnit charakter MPR, projektant projekt upravil, střecha zůstala nezvýšená, přibyly v ní vikýře. Investor Šantovka Tower s jejími 75 metry měl hned několik indicií, že se nutně musí setkat s podobnými limity, hodlá-li svůj záměr realizovat v ochranném pásmu. Měli to vědět i radní, kteří v roce 2008 vyjádřili projektu s výškovým domem (i když v jiné podobě) v téže lokalitě podporu. Stanovisko památkové péče tedy bylo ověřitelné již před podáním žádosti, nemluvě o všeobecně známých skutečnostech vyplývajících z podmínek státní památkové péče a jejího vrcholného orgánu, Ministerstva kultury ČR, pro nový územní plán.

Naopak není běžnou praxí, že by se město automaticky stávalo spolužadatelem žádosti o vyjádření oddělení památkové péče, vlastní–li nějaký pozemek v bezprostřední blízkosti zamýšlené stavby. To jsou detaily, které město jen zavazují k větší a větší zodpovědnosti, nechalo-li celou věc dojít tak daleko. Obsah naší výzvy tedy má i po slovech primátora svoji relevanci.

Co však považujeme za zvlášť nešťastné či nebezpečné, je stav, kdy primátor města jaksi o vlastní vůli vyjednává stranou ostatních zástupců města podmínky se soukromým investorem a staví je navíc – v jakémsi virtuálním souboji, kde nikdo nesmí vyhrát 10:1 – na roveň stanoviskům, jež vrcholný orgán státní správy (MK ČR) a jeho poradní složky (NPÚ) přijímají a prosazují na základě platné legislativy a posledních poznatků v oboru státní památkové péče. Tyto poznatky a požadavky se opravdu nemusí krýt s představami jednoho investora. Nemusí se dokonce ani krýt s názorem několika málo urbanistů nebo architektů, kteří se ke koncepci výškových budov, tak jak již byla započata (a naštěstí ještě nebyla dokončena), vyjádřili. Jen pro srovnání – architektů, kteří jsou spojováni s záměrem investora a jsou ochotni jej podpořit je sotva deset, z toho někteří jsou přímí tvůrci projektu (Robert Bishop, Pavel Vrba), jiní spoluautoři nebo zastánci obsedantního konceptu výškových dominant na třídě Kosmonautů (Jakub Kynčl, Martin Krupauer, Ivan Ruller, František Němec, Ladislav Opletal). Naproti tomu počet architektů či urbanistů, kteří se výslovně ozvali proti tomuto záměru, se blíží padesátce. Je vidět, že je třeba vést diskusi mnohem širší, s odborným základem.

Primátor, jenž má v kompetenci Odbor koncepce a rozvoje SMOl, by také měl vzít v úvahu fakt, že sám tento odbor v minulosti deklaroval v téže věci svůj nesouhlasný postoj. Citujeme důvodovou zprávu předloženou RMO dne 14. 12. 2010 v rámci projednání problémových okruhů při vyhodnocení projednání konceptu územního plánu, kde se v doporučení Odboru rozvoje a koncepce uvádí: „Tuto výškovou dominantu [objekt na ul. Šantova, pozn. autora] nelze vzhledem k její poloze v bezprostřední blízkosti historického jádra (jedná se o ochranné pásmo MPR) a ohrožení účinků siluety historického jádra v dálkových pohledech (zejména z jižního zeleného klínu), vyhodnotit jako záměr, který je v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Z tohoto důvodu doporučuje OKR vypuštění výškových dominant „A“ [objekt na ul. Šantova, pozn. redakce] a bodu 3.2.3b (podpořit rozvoj třídy Kosmonautů rozvojem výškových dominant)“. Na jiném místě téže důvodové zprávy čteme: „Je nutno uvést, že ve věci výškových dominant „A“ do 75 m a výšky zástavby v městském centru se OKR jako pořizovatel se zpracovatelem [územního plánu] neshodl.“

Zdá se tedy, že o kloudnou radu odborníků v nejbližším okolí primátora, ba na stolici, kterou jmenuje jeho tajemník, by nouze nebyla. Anebo se chodí pro rady někam jinam?

Martina Mertová

 

Celý přepis vystoupení primátora Martina Novotného na 24. veřejném zasedání Zastupitelstva města Olomouce ke kauze Šantovka Tower:

„Primátor – vyjádřil se k tématu Šantovka Tower, které bylo zmíněno v diskusních příspěvcích občanů. K časovému schématu, který popsal p. Pejpek uvedl, že se takto odehrál, což znamená, že investor doposud nezahájil územní řízení, nepožádal o územní rozhodnutí. Dále uvedl: „Nic se nezměnilo na tom, že investor řešil jedno základní téma, a to je stanovisko památkové péče. Stanovisko bylo vydáno, zároveň na něj podal opravný prostředek Národní památkový ústav a bude se tím zabývat příslušné pracoviště na krajském úřadě. Uvedl, že jsou dvě možné interpretace dosavadního postupu města. Jeden je takový, že jsme měli jako vlastníci pozemku v lokalitě do toho vstoupit tím, že se k žádosti odborné stanovisko památkové péče nepřipojíme a tím ho neumožníme a ono vůbec nevznikne, čímž již na začátku zabráníme diskusi o tomto záměru. My jsme vycházeli ze základní logiky, že celá první fáze veřejné debaty se týkala toho, že je třeba odborně posoudit celý záměr památkovou péčí a jediný způsob, jak k tomu došlo, byl ten, že se k té žádosti připojilo město, protože je vlastníkem části pozemků, i když minoritní části. Kdyby došlo k tomu, že stanovisko památkové péče bylo negativní, tak by asi všichni byli spokojeni a vůbec bychom se o tom nebavili. Ve chvíli, kdy stanovisko bylo pozitivní, vyvolává to debatu, která se vrací na začátek, a to, že město svým krokem nemělo umožnit ani vznik tohoto stanoviska. Primátor vyjádřil názor, že stanovisko vzniknout mělo a že naše připojení se nemělo v žádném smyslu význam, že bychom tím předem řekli, že s výstavbou tohoto objektu souhlasíme. Naše připojení se spočívalo v tom, že jsme vůbec to posouzení umožnili. Nyní bude v zákonných lhůtách probíhat proces odvolání se vůči krajskému úřadu. Vystupující vznášeli podnět, že bychom měli zasáhnout do toho procesu z hlediska toho, jestli to rozhodnutí bylo učiněno na základě dostatečných podkladů a podobně. Předpokládám, že je to hlavní úloha krajského úřadu, aby toto bylo posouzeno. Dle mého názoru je důležité, aby stanovisko města vzniklo přesně v tom momentu, kdy investor o územní rozhodnutí požádá. Domnívám se, že bojujeme souboj o dva právní výklady, a to buď tím, že tomu zabráníme už na začátku, nebo ne. Myslím si, že to hlavní je spor, zda ta stavba je nebo není z hlediska územního plánu přípustná. Pokud by došlo ke sporu s investorem o náhradu škody, tak toto je jádro případného sporu v tom smyslu, že investor zastává názor, že z hlediska územního plánu přípustná je. Ve chvíli, kdy vydáme v další fázi nějakým jiným aktem jiné vyjádření k tomu tématu, tak spor o obsah územního plánu by mohl být zcela zásadní. Sám jsem se snažil v minulých týdnech najít jiný přístup k tomuto tématu, jedna varianta je postupovat dál v těchto krocích, investor požádá o územní rozhodnutí a město k tomu zaujme prostřednictvím svého orgánu nějaký názor. Já osobně zastávám variantu č. 2, snažím se, spíš sám za sebe, v těchto dnech komunikovat s investorem, přemýšlet o tomto v širším kontextu souvisejícím s přípravou nového územního plánu, budoucího rozvoje města Olomouce a všech možných důsledků do budoucna. Pokouším se najít řešení, které by v jistém smyslu uspokojilo všechny, jak z hlediska budování názoru na onu výškovou budovu, tak i z hlediska toho, že jsem přesvědčen, že v průběhu procesu došlo k celé řadě stanovisek ze strany památkové péče, které se netýkají jen té budovy, ale celé lokality Šantovka a přípravy územního plánu města Olomouce, které jsou pro změnu pro mě nepřijatelné a stanovují různé limity výškových hladin v různých jiných lokalitách způsobem, který je naprosto nepřijatelný pro budoucí rozvoj města, který byl i odbornými stanovisky Národního památkového ústavu k různým jiným tématům v lokalitě Šantovka, které já považuji za nepřijatelné a odborně neobhajitelné a pokusím se v relativně krátkém čase následujících týdnů přijít s návrhem řešení, který by znamenal upuštění pod kotlem tohoto tématu, které klokotá ve městě Olomouci a které vzbuzuje velké vášně. Mojí snahou bude, aby se k tomu došlo za cenu, že nikdo nezvítězí 10:0. Jsem přesvědčen, že celá řada stanovisek Národního památkového ústavu v minulém období k územnímu plánu nebo Ministerstva kultury ČR k územnímu plánu jsou pro toto město nepřijatelná. Jestliže město mělo představu, že jedna z os rozvoje města by mohla být kolem třídy Kosmonautů a třeba i v lokalitě Šantovka, tak řada stanovisek těchto orgánů tuto variantu neumožňují, pro mě je vážnou otázkou, zda v tuto chvíli akceptovat jiná stanoviska Ministerstva kultury, třeba k výškovým hladinám nebo jiným parametrům po celém území města Olomouce. Je to pro mě komplexní téma, které se netýká jenom toho jednoho objektu a pokusím se v řádu týdnů přijít s nějakým řešením, které změní situaci na „scéně“ a udělá toto téma širším. Někteří budou spokojeni, že najednou výšková budova nebude aktuálním tématem, ale zároveň jiní z nás nebudou ochotni připustit, aby se vyšlo vstříc jiným rozhodnutím a budeme se snažit svést souboj s centrálními orgány o územní plán. Je mojí snahou jakousi takovou dohodu vytvořit a předložit na jedné z příštích jednání rady města a poté na zasedání zastupitelstva. Pokud by se této dohody nepodařilo dosáhnout, předpokládám, že ve chvíli, kdy investor požádá o územní rozhodnutí, tak se město vyjádří tak, jak se vyjádřit má, a když bude mít zastupitelstvo zájem na tom participovat, nechť na tom participuje, nebo jakýkoliv jiný orgán.“