Krásná Olomouc na pondělním zastupitelstvu 4. 3. 2019


V bloku návrhy, připomínky a podněty veřejnosti přednesl Alexandr Jeništa následující

„Vážený pane primátore, vážené dámy a pánové,

Rád bych za kolegy ze spolku ZKO pronesl pár slov k aktuální situaci kolem tzv. kauzy Šantovka Tower. Ve vysílání OLTV minulý pátek pan primátor Žbánek zmínil, cituji, že „ta skupinka aktivistů, která proti ŠTW a výškové budově začala vystupovat, vlastně využila toho, že ne vše kolem tohoto projektu vždy bylo úplně transparentní a srozumitelné třeba i veřejnosti a také, že je to téma „zastřené oparem standartních a nestandartních kroků“.

Rychle rekapituluji, že Spolek upozorňoval na riziko spojené s výstavbou výškových budov v ochranném pásmu MPR už v roce 2011, kdy vznikal koncept územního plánu. Naše stanovisko podpořila veřejnost laická i odborná formou dvou veřejných shromáždění, několika veřejných diskusí a tří podpisových akcí. Jak si mnozí z vás mohou pamatovat, na konci roku 2013 jsme předali vedení města Olomouckou výzvu, již podepsalo 2372 občanů. Již tehdy jsme důrazně varovali před nebezpečím ohrožení památkových hodnot města, netušíce zhola nic o budoucích hrozbách investora odvolávajícího se k tzv. Plánovací smlouvě a Smlouvě o spolupráci.

Do zmíněné skupinky aktivistů lze zařadit například 27-člennou vědeckou radu generální ředitelky Národního památkového ústavu čítající odborníky z oblasti památkové péče, architektury a urbanismu, kteří vyjádřili své jednoznačné NE jmenovanému záměru 19. září 2013.

Nejinak tomu je s názorem Ministerstva kultury ČR hájícího kontinuálně názor o představě výškových limitů od roku 2008. Podobné časové kontinuum a týž názor – tedy že v lokalitě, jíž neradi familiárně říkáme Šantovka –žádná věž stát nemá, hájí od roku 2008 Odbor koncepce a rozvoje magistrátu. Patří jmenované odborné instituce také do zmíněné skupinky aktivistů?

Vidíme, že spektrum odpůrců není skupinka, spíše pestrá skupina. Vychází z odborného názoru, v němž hodnotu Olomouce ztotožňují spíše s historickým odkazem, než s neurvalým a pravidla nerespektujícím stavebním rozvojem. Přesto se za těch 10 let, co téma leží na stole, nedaří vybřednout z oparu, který v televizním spotu zmínil pan primátor. Nyní máte jako nová reprezentace města možnost tento stav změnit.

Jsme si vědomi, že jako zastupitelé nejste v komfortní pozici vůči závazkům vyplývajícím z již zmíněné „smlouvy o spolupráci“, domníváme se však, že i vydíraný má jistá práva.  Smlouva funguje jako strašák a paralyzuje možnost města vystupovat suverénně ve veřejnoprávních kompetencích – například schválit změnu územního plánu. Tohoto strašáka vytáhl na červnovém jednání předchozího zastupitelstva i bývalý primátor a dnes ministr kultury Antonín Staněk, jehož rezort právě teď shodou okolností přehodnocuje vlastní konzistentní stanoviska hájená v kauze už od roku 2008. Na tomtéž zasedání však také vystoupil Dr. Konečný, autor právního rozboru smlouvy, který zopakoval, že smlouva o spolupráci z r. 2010 je právně sporná, „může být částečně neplatná pro neurčitost či rozpor se zákonem“, neplatnost však musí konstatovat soud.

Vážené zastupitelky a vážení zastupitelé, při vědomí toho, co zde nezaznělo k tématu v předchozích rozpravách, mi dovolte apelovat na vaši odvahu aktivně se podílet na utváření budoucího obrazu města. Ve věci výškových limitů to při probíhajícím územním řízení o bytovém domě vyšším než radniční věž, lze udělat jedině tím, že neprodleně projednáte a bude hlasovat o změně č. II územního plánu. Za tu nemalou skupinku aktivistů, můžu sdělit, že vypořádání investorových námitek k této změně je podle nás vypracováno na nejvyšší odborné úrovni a je z faktického hlediska nezpochybnitelné. 

V této kauze však nejde jen o podobu jedné výškové budovy. Jde v ní o víc. O rovné právní prostředí v našem městě, v němž mají všichni stejná práva bez ohledu na vliv a majetkové poměry. Jde o upřednostnění hodnot města, o něž jsme se nezasloužili, před individuálním zájmem tyto hodnoty použít a finančně zhodnotit. Jde o nastavení budoucích vztahů města se všemi dalšími investory a developery, v němž by město mělo a snad i chce hrát úlohu aktivní a sebevědomou, nikoli defenzivní a podřízenou. A v neposlední řadě jde o budoucí podobu demokracie v našem městě bez oparu nestandardních a nesrozumitelných kroků, o nichž vlastně velmi trefně mluvil pan primátor.“       


Náš příspěvek vzbudil dlouhou ropravu, která se přelila do bodu „Různé“. Za uvedení Územního plánu města do pořádku bojovali aktivně zastupitelé z politického hnutí ProOlomouc s podporou Pirátů, Starostů a hnutí Společně. Děkujeme za podporu, leč zdá se, že koalice už má tento problém vyřešený dlouho dopředu.

Na projednání vypořádání se s námitkami investora a tím pádem ani na přijetí Změny č. 2 ÚP opět nedošlo. Teď už lze otevřeně říci, že se čeká jen na vydání územního rozhodnutí pro stavbu Šantovka Tower. A to se někteří snažili předstírat, že tomu tak není. Například radní Holpuch se zlobil, že se Změna 2 ÚP jmenovitě spojuje s jedním investorem a s jednou stavbou. Zlobil se také, že Ministerstvo kultury před lety nastavilo výškové limity nesmyslně pro celé město. Zapoměl už ale osvětlit, že je takto nastavilo v reakci na předkládaný návrh územního plánu, který (ač se to od tohoto dokumetu očekává) žádné limity nastavené neměl. A proč? Kvůli jedné zcela konkrétní stavbě, zcela konkrétního investora, drze spoléhajícího na to, že se skrytou podporou politického zákulisí se mu podaří prosadit tak absurdní projekt jakým je věžová stavba v ochranném pásmu MPR. Aspoň v tomto můžeme být zcela otevření.

ZKO

Připomenutí Josefa Kšíra (1892 –1978)

Zveme na akci spřátelené Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Připomene jinou výraznou postavu dějin města, stavebního radu a konzervátora památkové péče v Olomouci, Josefa Kšíra. Neúnavný publicista témat z dějin stavebního vývoje města by se dal tak trochu označit za olomouckého Eitelbergera. Proto si jeho připomenutí moc vážíme!

Divadlo architektury: RE.VIZE OLOMOUC 01 Brownfields

1 město, 100 000 názorů.
4 večery, 8 hostů, 360 minut.
Série večerů o hodnotách města, architektuře a městském plánování.
Jak rozhodovat o veřejném prostoru? Komu patří ulice, parky a řeka? Chcete se něco dozvědět a říct svůj názor?

S novým nápadem přišli mladí olomoučtí (skoro už) architekti Radka Smičková a Vojtěch Rudorfer, kteří v rámci osvědčeného formátu Divadla architektury zahájí cyklus besed s přiléhavým názvem RE.VIZE OLOMOUC, na který Vás srdečně zveme.

PRVNÍ DÍL : BROWNFIELDY

Staré průmyslové areály, opuštěná sila, vojenské areály, skladovací haly. Kolik jich v Olomouci máme? A jaký potenciál mají taková místa?
Jaké plochy ve městě jsou využívané a jaké ne?
Jak může vedení města rozvoj těchto míst ovlivňovat, jaké známe příklady odjinud a jak to může fungovat v Olomouci?

Tyto a další otázky si společně s námi položí dva hosté z oboru: Ing. arch. Jaromír Hainc, Ph.D. a Ing. arch. Miroslav Pazdera, Mg.A.

Večer moderuje architekt David Mareš.

6.3.2019, 18:00, Divadlo hudby
Vstup volný

 

Olomoučtí odborníci proti „svému“ ministru Staňkovi: Ničí kulturní dědictví

Tisková zpráva 

Odborná veřejnost Olomouce protestuje proti Antonínu Staňkovi v čele ministerstva kultury. Důvodem je role, kterou jako primátor města sehrává při prosazení výstavby mrakodrapu Šantovka Tower. Ten má navždy zničit historické panorama, které je jednou z hlavních devíz Olomouce.

Nečinnost při ochraně historického panoramatu, které se utvářelo po deset staletí, vyčítají Staňkovi experti i občanští aktivisté. Nesouhlas s jeho jmenováním do funkce šéfa kultury vyslovily například zapsaný spolek Za krásnou Olomouc či Iniciativa Občané proti Šantovka Tower. Proti kontroverznímu mrakodrapu se důrazně ohrazují také jednotlivé významné osobnosti kulturního a vědeckého života. Popularitě věžáku nepřidává ani skutečnost, že jeho kořeny vyrůstají z temného boje o tukový průmysl na přelomu tisíciletí.

Liknavost, nebo záměr?

Šantovka Tower je projekt soukromého developera a počítá s výstavbou 80 m vysoké budovy v ochranném pásmu památkové rezervace. V únoru 2015 Krajský soud v Ostravě zrušil výškové omezení nové výstavby, ale zároveň varoval před absencí jakékoli regulace. Stavební zákon v takové situaci předpokládá vydání dočasné stavební uzávěry, kterou doporučil i Nejvyšší správní soud v Brně. Rada města Olomouce v čele s primátorem Staňkem však o připravené a projednané uzávěře již déle než dva roky vůbec nejedná. Tři roky připravovanou změnu územního plánu, jež má trvale obnovit výškové limity, pak rada ani nedoporučila zastupitelstvu ke schválení. „Svou soustavnou nečinností vytváří primátor Staněk developerovi dostatečný prostor pro získání stavebního povolení. Do ministerské funkce tak přišel v okamžiku, kdy nešťastné realizaci již téměř nic nestojí v cestě,” tvrdí David Helcel z Iniciativy Občané proti Šantovka Tower. „Vyjadřujeme rozčarování z toho, že právě Antonín Staněk bude šéfovat české kultuře.” Michaela Johnová Čapková ze spolku Za krásnou Olomouc, který sdružuje historiky, architekty a další experty, souhlasí: „Ministrem byl neměl být někdo, kdo jako primátor dovoluje ve svém městě kulturní dědictví devastovat.”  A Martin Kadrman, viceprezident Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, soudí: „Město by mělo vyslyšet doporučení Nejvyššího správního soudu a stavební uzávěru ihned vyhlásit. Současný postoj samosprávy je zcela nezodpovědný.“

Vědecké kapacity proti mrakodrapu

Mrakodrap poškodí výškovou siluetu Olomouce nenávratně. Projekt odporuje zákonu o památkové péči,“ upozorňuje historik architektury, univerzitní profesor Rostislav Švácha. Proti výškové budově se na nedávném jednání zastupitelstva vyjádřili i další významní vědci: emeritní rektor Univerzity Palackého Josef Jařab označil narušení panoramatu téměř za zločin. Zásadní nesouhlas s výstavbou vyslovili také dlouholetý ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal či pedagog a dlouholetý ředitel Národního památkového ústavu Josef Štulc, který říká: „Zatímco měst s výškovými budovami přibývá a jsou jich tisíce, Olomouc je jediná a výjimečná a mrakodrapy ji mohou naprosto pokazit.“ A ředitel přerovského Muzea Komenského Radim Himmler doplňuje: „Tvář historické Olomouce se nám shodou šťastných náhod dochovala ve fascinujícím rozsahu. Rozum zůstává stát nad tím, proč si Olomoučané nechají tuto komparativní výhodu dobrovolně ničit postupným budováním výškových staveb. Před negativními ekonomickými dopady varuje opoziční zastupitel za hnutí ProOlomouc Tomáš Pejpek: „Mrakodrap bude vizuálně konkurovat památkám a oslabí pocit návštěvníka z jedinečné historie královského města. Nemluvě o frustraci veřejnosti z nerovnosti před zákonem, kdy běžný občan nesmí v ochranném pásmu realizovat ani malou nástavbu, zatímco jinému povolí mrakodrap.“ 

Iniciativa Občané proti Šantovka Tower je volné sdružení architektů, urbanistů a příbuzných odborníků pro ochranu historického panoramatu Olomouce. Kontakt: David Helcel, tel. 776 361 159
https://www.facebook.com/obcaneprotisantovkatower/

 Zdroj: ZKO, 13. 8. 2018

Veřejné shromáždění proti Šantovka Tower

Na nemožný prázdninový termín se sešlo překvapivě asi 150 lidí (podle vyváženého názoru Olomouckého deníku padesát). Všem děkujeme i za Iniciativu X ŠTW za účast! Hlavní motto: vydejte stavební uzávěru-schvalte změnu plánu-zastavte šantovku tower!!.. vše adresováno vedení města, které má tu možnost neblahý vývoj zvrátit.

Další slogan, který se nesl demonstrací už před pěti lety: „Kdo se k mrakodrapu hlásí, nedostane naše hlasy!“ Tehdy byla ve vedení ODS a opravdu v následujících volbách potřebné hlasy nedostala, dnes je na řadě ČSSD… tak uvidíme. Ve středu 18. 7. 2018 zasedá Rada.

Pokud nemáte jasno, koho volit, a příběh Šantovky by vám mohl pomoci, pak vězte, že se nebáli vyslovit svůj nesouhlas zástupci lidovců, pirátů, starostů, bývalých Občanů pro Olomouc, TOP 09,  hnutí ProOlomouc a zelených.

Architekt David Helcel, zakladatel Iniciativy zmínil kontroverzní osobu jednoho z investorů, p. Richarda Morávka a ostudnou roli šéfky odboru památkové péče paní Mgr. Vlasty Kauerové.

Zazněla výzva primátorovi a mini-stru kultury p. Antonínu Staňkovi: „není možné pečovat na ministerstvu o kulturní dědictví naší země a zároveň na radnici fakticky podporovat šantovku tower-neudržitelný střet zájmů však lze vyřešit jednoduše a elegantně-zastavte Šantovku Tower!“

Odborné argumenty i širší celospolečenský pohled přinesli hosté z akademické sféry – prof. Pavel Zatloukal, prof. Rostislav Švácha, prof. Jiří Lach a architekt Martin Lubič za Klub architektů Olomoucka.

       

 

A ještě fotky Zdeňka Sodomy:

ZKO 17. 7. 2018

Demonstranty proti své vůli

Zveme všechny příznivce krásné Olomouce (anebo odpůrce věžové obytné stavby  v ochranném pásmu MPR) na druhé veřejné shromáždění.

Vývoj kauzy, kterou bedlivě sledujeme a snažíme se aktivně ovlivňovat už od roku 2012, opět dohnal Iniciativu Občané proti Šantovka Tower k nejzazšímu řešení, veřejnému shromáždění.

 

Před pěti lety se sešla početná skupina demonstrantů v momentě, kdy Odbor památkové péče  Magistrátu města Olomouce vydal pro uvažovanou stavbu kladné stanovisko. Z hlediska památkové péče a dosavadní praxe rozhodování o nemovitostech v ochranném pásmu památkové rezervace to bylo něco nehorázného.

foto: Jindřich Andrš

Totéž „památkářské“ stanovisko dvakrát pro nezákonnost zrušil nadřízený Krajský úřad. Třetí kladné stanovisko zrušeno nebylo, protože mezitím investor (naštěstí neúspěšně) napadl samotnou existenci plošné památkové ochrany města.

Nyní má v investor v ruce v pařadí již čtvrté (!) kladné stanovisko od těch samých památkářů, pro stavbu mírně posunutou, avšak stejně vysokou a stále na území ochranného pásma MPR. Svému cíli je tak opět o krok blíž.

Své požehnání dali stavbě rovněž zastupitelé, kteří nedávno hlasovali proti schválení změny územního plánu, jež by do lokality Šantovky vrátila výškové limity, platné pro ostatní investory na území celého města.

Existují přitom nástroje samosprávy, které mohou neblahý vývoj zvrátit, tak, aby námi volení zástupci začali hájit veřejný zájem.  Právě ochrana panoramatu takového významu, jakým je silueta historického jádra Olomouce, je deklarovaným veřejným zájmem.

Podpořte názor Mnisterstva kultury ČR, olomouckého Národního památkového ústavu , odborníků, kterým budoucnost Olomouce leží na srdci a všech ostatních, kteří nerovnováhu mezi nekontrolovaným dravým „rozvojem“ a zdravou úctou k historii a památkovým hodnotám města vnímají zcela přirozeně.

Jste srdečně zváni!

ZKO, 9. 7. 2018

Začínáme slavit sto let české státnosti. Zatím s dětmi

ARCHITEKTURA DĚTEM

Pro děti jsme připravili (a s dětmi vyzkoušeli) interaktivní výtvarný program, který je přenese do éry první republiky

 

  • povídáme si o architektuře (Co to vlastně je?), učíme se na ni pozorně dívat a modelujeme jejím prostřednictvím povědomí o českých dějinách
  • vycházka od olomoucké radnice (Co všechno se v radnici odehrává?) přes Dolní náměstí k tržnici a do míst, kde měla za první republiky vyrůst radnice nová (My si navrhneme svoji vlastní!)
  • s interaktivními pomůckami si ve skupinové práci přiblížíme, co zažíval český národ a co Olomoučané po vzniku Československa (Co je to demokracie? Zkusme si to!, Nebyli tu jenom Češi…, návštěva T. G. Masaryka, …)

Další vycházku pro děti a rodiče plánujeme na 3. 9. 2018 v 16:00. Přihlášky je možné zasílat na adresu krasnaolomouc@gmail.com

Rostislav Švácha převzal Cenu Františka Palackého. Blahopřejeme!

 
Ve středu 13. června 2018 v kapli Božího těla udělila Univerzita Palackého pojedenácté ve své novodobé historiiCenu Františka Palackého. Při příležitosti 220. výročí narození tohoto významného historika a obrozence ji z rukou rektora Jaroslava Millera dnes v Kapli Božího Těla Uměleckého centra UP převzal Rostislav Švácha, přední český historik a teoretik umění a architektury.
 
Původem Pražan, Rostislav Švácha už téměř tři desetiletí působí na Univerzitě Palackého v Olomouci. Katedru dějin umění Filozofické fakulty UP vedl v letech 2014–2017, dodnes je jejím členem. Současně působí v Ústavu dějin umění AV ČR. Svůj profesní život zasvětil studiu architektury 17.–21. století.
 
Velký potlesk sklidila Šváchova slavnostní přednáška nazvaná Dějiny umění bojující. Profesor vysvětlil, co jej v jeho vědecké kariéře dostrkalo do pozic „aktivisty“ – neschopnost a neochota úředníků a politiků naslouchat názorům odborníků. „S Olomoucí a olomouckou univerzitou mě spojuje velmi těsné pouto. Některé mé aktivity ve prospěch olomouckých památek i ve prospěch kvalitní současné architektury všichni nadšeně nevítají, proto je pro mě Cena Františka Palackého velkou vzpruhou. Zpět do pomyslné věže ze slonové kosti se už nevrátím. Můj motiv zůstat na cestě aktivismu spočívá i v tom, že si velmi přeji, aby předměty mého zájmu zůstaly zachovány,“ řekl Rostislav Švácha. Dodal, že část z ocenění, které je spojeno s finanční odměnou 50 tisíc korun, předá sdružení pro kulturu, urbanismus, památkovou péči a životní prostředí Za krásnou Olomouc, ve kterém působí.
 
ZA TOTO ROZHODNUTÍ MOC DĚKUJEME, SLIBUJEME, ŽE FINANCE UŽIJEME NA TO, ABY OLOMOUC BYLA CO NEJKRÁSNĚJŠÍ!
 

Rostislav Švácha využívá své znalosti moderní architektury i odbornou autoritu jednak k poznání barokní architektury, jednak k rehabilitaci okrajových či opomíjených témat, jako je například sportovní architektura v publikacích Start či Naprej. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, v roce 2014 cenu Mezinárodního olympijského výboru Sport et Art, v roce 2015 pak Cenu České komory architektů. Jeho kniha Paneláci, kterou napsal společně s Lucií Skřivánkovou, získala v roce 2018 cenu Magnesia Litera za nejlepší dílo naučné literatury. Jako představitel spolku Za krásnou Olomouc využívá svou odbornou autoritu i na podporu a k prosazování ochrany významných staveb vzniklých ve 20. století.

 „Rostislava Šváchu a jeho ohromující dílo snad není ani potřeba představovat, jeho žáci jsou dnes rozeseti po celém světě. Publikoval řadu zásadních monografií a studií. Osobně mě snad nejvíce zaujaly jeho publikace z nedávné doby, například Naprej, zabývající se analýzou sportovní architektury v historické perspektivě,“ uvedl Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého.

Slavnostního aktu a přednášky prof. Rostislava Šváchy se účastnili jak akademičtí pracovníci olomoucké univerzity a jiných vysokých škol, tak zástupci statutárního města Olomouce, Olomouckého kraje a Hodslavic, rodné obce Františka Palackého.

Cena Františka Palackého je oceněním vynikajících výsledků tvůrčí činnosti na poli vědy nebo kultury, které přispívají k prestiži České republiky a Univerzity Palackého. Byla zřízena k příležitosti dvoustého výročí narození Františka Palackého 14. června 1998. Uděluje ji jménem univerzity zpravidla jednou za dva roky rektor UP. Na odměnu 50 tisíc korun přispívá Obecní úřad v Hodslavicích a Městský úřad v Neratovicích. Mezi doposud oceněné patří například amerikanista a emeritní rektor Josef Jařab, kardinál Tomáš Josef Špidlík, historik Josef Polišenský či odborník na ústavní právo Pavel Rychetský. 

Zdroj: ZKO a zpráva UP Milady Hronové.

Výsledek jednání zastupitelstva 4. 6. nepřekvapil/ k nápravě územního plánu se nesebralo dost odvážných

V pondělí 4. 6. dvacet zastupitelů odsouhlasilo způsob, s jakým se několik ministerských, městských a externích právníků vypořádalo s námitkami investora Šantovka Tower ke Změně č. 2 územního plánu. Elaborát dokonalý! Chyběly tři hlasy a už bychom skoro měli klid. To znamená, že do lokality, kde má vyrůst obytný věžák, by se vrátila výšková regulace, která platí pro celé území města. Jedenáct zastupitelů bylo proti, tedy de fakto se dá říct, že investrovi fandí (ODS, ČSSD – i přes tajné hlasování to dost kopíruje předchozí zastupitelstvo, kde se hlasovalo otevřeně). Jedenáct zastupitelů se zdrželo, čili asi nemá názor. To nás mrzí, protože se snažíme vysvětlit, že veřejný zájem, jímž bezpochyby ochrana památkových hodnot města je, má být prioritou.  Nikdo nemůže předjímat výsledek soudu, který by ve finále rozhodl o případném finančním odškodnění investora kvůli promarněné investici. Můžeme však promarnit prestiž historické Olomouce pro budoucí generace?

K tomu jen malá citace Krajského soudu, který z podnětu žalobce (investora) v roce 2015 zrušil část územního plánu a vyzval k jeho nápravě. Týká se legitimity očekávání investora ve vztahu k příslibu rady města o podpoře z roku 2008. Podmínku architektonické kvality světové úrovně se splnit nepodařilo, jak trefně ve svém příspěvku na zasedání shrnul profesor Rostislav Švácha. Irelevantním se však jeví celý příslib a spoléhání se na něj:

   

"... Legitimita zásahů do vlastnického práva je opřena o stavební zákon, který definuje veřejný zájem jako ochranu hodnot území. Stanovení limitu maximálních výšek staveb je jedním ze základních principů prostorové regulace a výslovně ji vyžaduje vyhl. č. 500/2006 Sb.

...

Podkladová urbanistická studie předložená developerem Radě města Olomouce (... 2008) počítala se zástavbou 6 – 9 podlažních budov a s výstavbou 20 podlažní výškové dominanty.... 

V důvodové zprávě, kterou soudu předložil odpůrce a která je výslovně v usnesení Rady města Olomouce ze dne 5.8.2008 zmíněna, soud zjistil, že výška zástavby a výška administrativních objektů byly označeny v bodě 3 důvodové zprávy za problémové body návrhu urbanistického řešení. Ve zprávě je konstatováno, že záměr není v souladu s požadavky územně plánovací dokumentace a cíli a úkoly územního plánování, neboť umístěním objektů o výšce 9 nadzemních podlaží by prokazatelně došlo k narušení účinků siluety MPR, k narušení harmonické rovnováhy výšky a měřítka zástavby a nebylo by dostatečně ochráněno prostředí MPR jako jedinečného urbanistického celku. Za akceptovatelnou výšku administrativních budov označil zpracovatel důvodové zprávy 6 nadzemních podlaží, tj. 21 m nad terénem bez technologického podlaží. Umístění výškové dominanty zasahující do dálkových pohledů na siluetu historického jádra města označila zpráva za nemožné bez prověření v rámci široké odborné a veřejné diskuse. 

Z citovaných dokumentů je zjevné, že Rada města Olomouce sice vyjádřila podporu developerskému záměru navrhovatele na revitalizaci areálu Šantovka, nicméně jednalo se o vyjádření podpory poměrně opatrné a zdrženlivé, činěné zjevně při vědomí nesouladnosti výškové hladiny zamýšlené zástavby s nutností ochrany kulturního dědictví města Olomouce. Označila-li rada předloženou studii toliko za možné východisko pro zahájení projednání záměru v rámci územního řízení a poukázala-li současně na problematičnost výškové hladiny zástavby, nemohl se navrhovatel spoléhat na to, že dokonce i samotná Rada města Olomouce bude jeho stavební záměry bezpodmínečně podporovat, obzvláště nebyla-li rada dosud seznámena s architektonickým ztvárněním celé navrhované zástavby. I pokud by však postoj rady města byl jednoznačně kladný, nemohl postoj tohoto orgánu založit legitimitu očekávání navrhovatele ve vztahu k akceptovatelnosti výšky plánované zástavby, neboť rada města nebyla a není orgánem, jemuž by zákon svěřoval jakoukoli působnost v územním řízení ani při schvalování ÚP.

Schválení ÚP náleží do výlučné kompetence vyššího orgánu obce - ZMO. Rozhodování o umístění staveb v územním řízení náleží dle stavebního zákona do pravomoci stavebních úřadů, které tuto pravomoc vykonávají v rámci přenesené působnosti, tj. jako výkon státní správy. V případě Olomouce je stavebním úřadem MmOl. Příslib rady města, týkající se „podpory“ nadto velmi povšechně specifikovaných stavebních záměrů, tudíž postrádá jakoukoli relevanci. .."

(Na to téma už jsme ostatně psali koncem roku 2015).

Tento příslib však není jedinou berličkou, o níž se investor opírá. Hůře  začalo být, když  na hladinu záhadně vyplula dlouho zapomenutá mladší smlouva o spolupráci města se společností  SMC Developement z roku 2010. I tuto situaci vám připomeneme odkazem na naši tiskovou zprávu z 16. 2. 2017.

Na pondělním zastupitelstvu (4. 6.) ji připomněl primátor města Antonín Staněk a vystoupil poté JUDr. Konečný, autor jejího právního rozboru, který zopakoval, že  smlouva o spolupráci z r. 2010 je právně sporná, její části jsou patrně nezákonné, neplatnost však musí konstatovat soud.

Smlouva přesto funguje jako strašák a k radosti investora podvazuje možnost města Olomouc vystupovat korektně ve veřejnoprávních kompetencích – například schválit změnu územního plánu, přijmout stavební uzávěru apod.

Upozorňujeme opakovaně na detail, jímž se právní posudky této smlouvy například nezabývají: rozporem v obsahu klíčové přílohy: tělo smlouvy uvádí jako obsah přílohy č. 3 architektonickou studii, příloha č. 3 však obsahuje pouze tento situační plánek:

Šipkou jsme označili půdorys tehdy uvažované stavby, která se ani v nejmenším nepodobá pozdějším projektům Šantovky Tower z roku 2012. Tehdy, soudě dle toho, co proniklo do médií v letech 2008-2009, šlo o záměr zachycený v následující situci a vizualizacích:

Nic z toho se však neobjevuje v přílohách „Smluv“. A pokud by k tomuto záměru „Smlouva o spolupráci“ nepřímo odkazovala (v rámci jejího nově vloženého, vágního pojmu „Projekt celého území“), pak investor porušil závazky vyplývající ze Smlouvy už tím, že neupozornil město například na tak zásadní změnu, jakou je navýšení osmnáctipatrového věžáku o další čytři podlaží, nemluvě už o zcela odlišném architeltonickém projektu. Kdo tedy porušuje úmluvy?

 

S dobrou vůlí lze strašáka zažehnat. Předkladatel návrhu dr. A. Jakubec (TOP 09) jí projevil dostatek, ale mnozí radní a zastupitelé nikoliv. Patrně největším zklamáním této prohrané bitvy je způsob, jakým prošla. Nikdo z těch, co hlasovali proti způsobu vypořádání se s námitkami (tedy de facto proti přijetí změny č. 2 územního plánu) nesebral odvahu vysvětlit, proč tak učinil.

ZKO, 6. 6. 2018

 

Procházka po Tvarůžkové cestě

Hnutí Duha Olomouc a Za krásnou Olomouc vás srdečně zvou ve středu 30. května 2018 na Procházku po Tvarůžkové cestě. Setkáme se v 17.00 hodin u kapličky v Neředínské ulici.

Slyšeli jste už o staré Tvarůžkové cestě mezi Hněvotínem a Olomoucí? Víte, jak vypadá dnes a že ji zdobí alej obrovských topolů? Ať už ano či ne, přijďte, dozvíte se více o její historii i současnosti. Jak by mohla cesta s alejí vypadat v budoucnu? Plány na její zachování nám představí Barbora Hertlová z Hnutí Duha Olomouc. O zajímavé informace o zdejších ptačích a netopýřích obyvatelích se s námi podělí přírodovědci z Moravského ornitologického spolku. Ještě před tím, než vyrazíme k Tvarůžkové cestě, nás Vilém Švec z Hanáckého skanzenu v Příkazech seznámí s novinkami v Neředíně: s obnovenou starou cestou a s nově vysázenou alejí. Procházku (zhruba 2 km) zakončíme piknikem, vlastní dobroty vítány.

Těšíme se na vás.