Bezpečný pohyb dětí po Olomouci, ať už na kole, koloběžce nebo pěšky, se objevuje téměř v každém politickém předvolebním programu. Co skutečně město Olomouc dělá pro zklidnění veřejného prostoru a zajištění bezpečného pohybu dětí? Mohou rodiče s dětmi vyrazit do školy, kroužků nebo za zábavou? Jaká omezení patří mezi ta nejhorší a co s nimi můžeme dělat? Jakou roli hrají politici a jakou úředníci města nebo Městská policie? Diskuse je součástí zakončení a závěrečného večírku kampaně Do práce na kole Olomoucko 2022: https://www.facebook.com/events/422122295915190
Odměna a nápoj zdarma pro každého účastníka debaty!
Moderují: Pavel Bednařík, Petr Daněk
Hosté: Stanislav Losert (cyklokoordinátor města Olomouce) Martin Luňáček (Odbor koncepce a rozvoje SMOl) Jaroslav Burian (Katedra geoinformatiky UP) Tomáš Opatrný (prorektor pro udržitelnost UP) Kateřina Nastoupilová (Centrum Semafor)
Začalo to Re-vizemi. Upozornili jsem na opuštěný dům a zanedbaný pozemek v majetku města. Věci se daly do pohybu. Studenti architektury VUT Brno ukázali, že bývalý objekt přírodovědecké fakulty má stále potenciál. V roli spoluorganizátora jsme se podíleli s pestrým spektrem zájemců na oživení prostoru i domu. Takový byl program:
..a takhle to tam vypadalo:
foto Tomáš Hanáček
Tato a níže pár fotek z akce, jíž přálo počasí i sousedské naladění. Velký zájem byl o prohlídky bývalé přírodovědy, nové Waldorfské školy i depozitáře Vědecké knihovny s instalovanou výstavou Ottovy Čechy. Představě kultivovaného lokálního centra městské části Hejčín jsme se zase dostali o kousek blíž.
Inspiraci (nejen) z Brna přivezla architektka Marie Joja s prezentací projektu Archipop. Iniciativy zdola, jako naše re-vize, často probudí i město k aktivitě. V případě opuštěného domu v majetku města se debata otočila doslova o 180°. Nedávno ležel na stole demoliční výměr, nyní jsou v celém domě vyměněné radiátory. Je škoda, že těmto rychlým změnám, vyprovokovaným pochopitelně a obhajitelně tragédií dnešních dní, nepředcházela koncepčnější rozvaha. Dům zbytečně dlouho ležel ladem a chátral. Věříme, že jsme kolektivně už ukázali dost cest, jak jej městu vrátit. Recyklovat kelímky už umíme, teď ještě ten zásadní „odpad“ kapánek většího rozměru.
Díky za foto Tomáši Hanáčkovi ..a taky Jakubovi Horákovi
V sobtou 18. září 2021 jsme poprvé uspořádali sousedskou slavnost ve spolupráci s místními dobrovolníku, Komisí městské části č. 14, Nové Hodolany a s domácími, kteří si slavnost užili.
Celé akci předcházely přípravy ve formě obcházení místních obchůdků a domů, zvaní na akci a vysvětlování, proč je dobré uskutečnit sousedskou slavnost na jedné z nejrušnějších olomouckých tříd spojujících centrum města s hlavním nádražím. Sháněli jsme také zábor a sponzoring, finanční stránku záboru na Statutárním městě Olomouc z většiny pokryla dotace od KMČ 14, zbývající třetinu zasponzorovali návštěvníci slavnosti dobrovolným příspěvkem. Technickým garantem akce byla AirForceProduction, velkou pomoc a zázemí nám poskytl LocAle Pub, stoly s lehátky nám zapůjčilo Statutární město Olomouc, vybavením a cenami nás podpořila sousedská IT firma OLTIS Group a o dětský koutek a vybavení pro veřejný úklid se postaralo DDM Olomouc z třídy 17. listopadu; o letáky a tisk historických a současných fotografií a pohlednic se postaralo Vydavatelství UPOL: těmto všem i dalším podporovatelům velmi děkujeme.
Náš spolek s přáteli a příznivci se postaral o několik úspěšných historických vycházek s historičkou umění Janou Kiesewetterovou a urbanistou-památkářem Vilémem Švecem „Masaryčkou a jejími mosty“; také besedy „Jak bude vypadat Masaryčka po rekonstrukci? Příklady dobré praxe z Evropy a aplikace na Masarykově třídě“ s architektem Davidem Marešem a s architektem Davidem Helclem, právníkem Markem Zelenkou a s architektem Petrem Daňkem: „Co se dá na Masaryčce dělat už zítra, když vůle chybět nebude„.
Hudební produkci zajistili místní P.T. Call Home a několik dalších lokálních zpěváků a kytaristů, na sousedském stole se potkalo mnoho dobrot z domácností Masaryčky a okolí – některé dokonce zabojovaly v soutěži o nejlepší Masarykův talíř. Děti přišly prodávat svá umělecká díla hned vedle prodejní výstavy fotografií z rekonstrukce mostů „Lidé a mosty z Masaryčky“ od známého olomouckého fotografa Petra Palarčíka. O zajímavou filmovou produkci se postarala produkce My Street Films, velmi úspěšný byl SWAP – komunitní výměna oblečení a knih. Na celou akci dohlížel samozřejmě sám tatíček.
Citujeme článek od Michala Kováře v Olomouckém deníku:
Premiéru pouliční Sousedské slavnosti hostila v sobotu Masarykova třída v Olomouci. Na příchozí čekala muzika, výměnný bazar, občerstvení i přednášky a debaty o tom, jak by se bulvár spojujícím nádraží z historickým centrem mohl stát přívětivější a modernější.
Sousedské setkání se odehrávalo v okolí zastávky u Bystřičky, část ulice kudy normálně jezdí tramvaje a auta zabrali korzující, hudebníci, stoly s dobrotami a hrající si děti.
„Během dne se tady zastavily stovky lidí. Byli příjemně překvapeni, co vše se dá na ulici zažít. Někteří donesli jídlo, věci do bazaru. S premiérou jsme spokojeni, do roka a do dne to určitě chceme zopakovat,“ hodnotila s úsměvem Martina Svatošová, obyvatelka Masarykovy ulice a jeden z dobrovolníků, kteří pomáhali slavnost uspořádat.
Návštěvníci se mohli zúčastnit i přednášek a debat s architekty na téma, jak by se široká a frekventovaná třída mohla stát lépe fungující pro různé druhy dopravy, příjemnější pro obyvatele, jak by se mohla proměnit podle evropských vzorů a také co různým změnám brání.
„Byla to povedená akce, jsme spokojeni. Příchozí se o to, co se na Masaryčce děje a co je možné změnit velmi zajímali. Bohužel ale ti, co o tom rozhodují, se diskusí nezúčastnili,“ konstatovala Zuzana Novotná za sdružení Za krásnou Olomouc, které slavnost spolupořádalo.
9. 6. 2021 | 17:00 |bývalá budova PřF UP ulice Tomkova
Tentokrát Re-vize vtáhla do hry studenty ústavu experimentální tvorby brněnské Fakulty architektury. Cenné, avšak zanedbané území s opuštěnou budovou Přírodovědecké fakulty je v docházkové vzdálenost do centra, v bezprostřední blízkosti několika školních budov a legendárně ucpané křižovatky u Anči. Jaká jej čeká budoucnost? Mají se ruiny, za které si můžeme sami, jednoduše bourat, nebo recyklovat? A jaký potenciál má celé území? Může se stát novým centrem urbanisticky bezradného a dopravně přetíženého Hejčína? Jaké další funkce snese? Bydlení? Komunitní centrum? Náměstí? Park? Přímo v budově bývalé Přírodovědecké fakulty formou výstavy a prezentace představí studenti pod vedením Szymona Rozwalky vlastní výstupy a otevřou tak diskusi o budoucím směřování tohoto lukrativního městského pozemku. Na Re-vizi finančně spolupracuje komise místní části Hejčín, mapové podklady poskytlo SMOl. Za podporu děkujeme také Nadaci Via
Re-vize Olomouc 08: KLIMATICKÁ KRIZE AFO56 | Divadlo architektury MUO | Trienále SEFO´21 29. 4. 2021 | 18.00 |
Jak reaguje architektura, urbanismus a plánování města na probíhající klimatickou krizi? Hosté další re-vize Olomouc přiblížili možnosti komunikace tématu, jež stále dělí společnost. Patříte mezi klima-starostlivé, nebo klima-skeptiky? Máte dost informací, abyste ve svých postojích měli jasno?
Od obecného kontextu environmentální změny (Fakta o klimatu, Ondráš Přibyla) nás hosté přivedli ke konkrétnímu problémům. Lokální aspekty jsme si přiblížili na příkladech dobré praxe (Praha, Tereza Líbová), možnosti a omezení nastínil primátor Mirek Žbánek, strategie pochválil, ale mezery v jejich implementaci podrobně přiblížil David Helcel (Klimatická koalice Olomouc), Jakub Lehnert (UPOL) shrnul pozici Olomouce v této problematice a pozici Univerzity ve vztahu k městu. Autoři Adaptační a mitigační strategie, kteří jsou nyní uprostřed své práce, ocenili dsikusi s tím, že si „odnáší si spoustu námětů k zapracování do připravovaného dokumentu“.
Hosty panelu byli primátor Olomouce Miroslav Žbánek, specialistka adaptace změn klimatu Tereza Líbová (Magistrát Hlavního města Prahy), Ondráš Přibyla (Fakta o klimatu), olomoucký zastupitel David Helcel (Klimatická koalice Olomouc), enviromentální geograf Michal Lehnert (PřF UPOL), Štěpán Vizina, Vladimír Lollek a Radim Misiaček, zpracovatelé Adaptační a mitigační strategie města Olomouce, moderuje David Mareš.
Klimatický díl Re-vize vznikl ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a AFO56.
Na zasedání Zastupitelstva města Olomouce 8. 3. 2021 jsme předali vedení města otevřený dopis jako výsledek aktivních rekací na veřejnou debatu Re-vize Olomouc o cyklodopravě, která proběhla 26. 1. 2021. Plné znění dopisu včetně jmen podporovatelů z řad široké laické i odborné veřejnosti najdete níže, nebo si stáhnete zde.Pokud k podpisům chcete přidat své jméno, klikněte na tento ODKAZ.
___________________________________________
Vážený pane primátore, vážení členové a členky Rady města Olomouce,
Po několika setkáních odborné veřejnosti iniciovaných diskusní platformou Re-vize Olomouc se na Vás obracíme ve věci udržitelné mobility, dopravy a veřejného prostoru.
Již rok jsme vystaveni stavu pandemie Covid-19, která byla pro mnohá města obrovskou příležitostí k proměně myšlení a přehodnocení priorit v oblasti udržitelné mobility a způsobů, jakým se lidé po městě pohybují. Řada organizací doporučuje maximální podporu cyklodopravy a pěšího pohybu po městě. Paříž, Vídeň, Milán, ale i mnohá menší města využila pandemie a lockdownu k budování provizorních (pop-up) cyklostezek a infrastruktury, které se mají proměnit ve stálá opatření v budoucnu.
Politici, starostové a úředníci progresivních měst vnímají příklon a maximální podporu udržitelné mobility jako obrovskou příležitost, jak adaptovat města na klimatickou změnu, omezit záplavu aut v centrech měst a přesvědčit veřejnost, že se jedná o změnu vedoucí ke kvalitě života všech obyvatel města. Není tajemství, že město Olomouc v tomto zásadně zaspalo. V poslední bilanci programového prohlášení Rady se o udržitelné mobilitě hovoří, je jí věnována celá kapitola. Jejím hlavním sdělením je však paradoxně potřeba budovat parkovací místa u nových rezidenčních celků. Kromě jednotlivých investičních akcí, které se pomalu a těžkopádně sunou kupředu (9 z 10 bylo pro rok 2021 zrušeno nebo posunuto), a drobných opatření se v této oblasti neděje vůbec nic. Cykloskupina se neschází, nelze zaznamenat žádnou kampaň na podporu udržitelné mobility.
Na druhé straně se zájmem sledujeme, že v rozpočtu města se objevily položky aktualizace Plánu udržitelné městské mobility, aktualizace Parkovací politiky, či položka „Spokojená Olomouc“. Jako odborníci v oboru městské mobility i jako aktivní uživatelé (cyklo, pěší a MHD doprava) bychom rádi nabídli aktivní pomoc při aktualizaci těchto dokumentů. Rádi bychom byli partnerem městu v zásadní proměně vnímání udržitelné mobility, zlepšení bezpečnosti všech zúčastněných a odvrácení kolapsů dopravního systému. Níže si dovolujeme předložit konkrétní body a návrhy opatření, které by bylo vhodné udělat.
Všechna naše doporučení vycházejí z evropské metodiky ke zpracování Plánů udržitelné městské mobility z roku 2019 a navazujících českých doporučení. Přílohou tohoto dopisu je dokument „8 pravidel, bez kterých se plánování udržitelné městské mobility neobejde“.
Návrhy opatření:
1. POLITICKÁ ZÁŠTITA
Plán udržitelné městské mobility Olomouc (PUMMO, pracujeme však s termínem SUMP ̶ Sustainable Urban Mobility Plan) nemá v současnosti politického garanta. SUMP stojí nad dopravními dokumenty a významně přesahuje jejich rámec. Proto se nemůže jednat o politika, který má na starosti pouze dopravu ve stávající podobě. SUMP prosazuje holistický přístup, který propojuje odbory územního plánování, strategického rozvoje, architektury, dopravy, školství, životního prostředí atd. Nejblíže k filozofii SUMP má koncept smart cities. Proto navrhujeme, aby:
vznikla nová pozice koordinátora udržitelné mobility na plný úvazek,
celá agenda udržitelné mobility byla zařazena buď A) pod útvar hlavního architekta s nutnou součinností s oddělením smart city, nebo B) pod oddělení smart city s nezbytnou součinností s útvarem hlavního architekta
2. UPŘESNĚNÍ VIZE
Celková vize, na které jsou v rozpočtu na rok 2021 vyčleněny 2 mil. Kč, by měla co nejvíce odpovídat principům SUMP. Je nezbytné, aby si město (Rada) co nejdříve ujasnilo, co chce a proč to chce, tak, aby vytvořila skutečnou vizi pro udržitelnou Olomouc. Můžeme se inspirovat koncepcí tzv. měst krátkých vzdáleností s lidmi motivovanými ke změně dopravního chování a s nastavením takových opatření, která sníží individuální automobilovou dopravu, a naopak podpoří využívání veřejné hromadné a aktivní bezmotorové dopravy.
3. USTANOVENÍ NOVÉ PRACOVNÍ SKUPINY UDRŽITELNÉ MOBILITY
V souladu s novou vizí by měla být ustavena samostatná pracovní skupina pro udržitelnou mobilitu. Byla by zastoupena jak odbory města, tak i odbornou a aktivní veřejností. Tato pracovní skupina může nahradit nebo doplnit komisi pro dopravu a pracovní skupinu pro cyklodopravu, případně vzniknout jejich sloučením. Současně je potřeba posílit pozici koordinátora městské mobility. Plný úvazek pro osobou veřejně činnou a respektovanou, která se zasadí o proměnu vnímání městské mobility v očích veřejnosti, by měl být samozřejmostí. Úkolem koordinátora městské mobility je komunikovat napříč odbory města a dále se zainteresovanými organizacemi a s veřejností. Každý relevantní odbor města by měl znát svoji vazbu na SUMP a měl by pomáhat koordinátorovi městské mobility naplňovat příslušná opatření.
4. SPOLEČNÁ AKTUALIZACE PUMMO
Prvním úkolem pracovní skupiny by měla být revize a aktualizace Plánu udržitelné městské mobility Olomouc, a to v duchu nové evropské metodiky SUMP. Pracovní skupina může zadat zpracování těch dat a analytických podkladů, kterými město nedisponuje. Není nutné najímat externí firmu na kompletní aktualizaci PUMMO. Dále tato pracovní skupina může specifikovat cíle a opatření v souladu s novou vládní Koncepcí městské a aktivní mobility pro období 2021–2030. Výstupem revize by měla být redefinice akčního plánu SUMP pro rok 2022 s cílem zapracování co nejvíce měkkých opatření.
5. KOMUNIKAČNÍ PLÁN MĚSTA
Nezbytnou součástí aktualizace PUMMO musí být i Komunikační plán 2021–2025, jehož úkolem je motivovat obyvatele ke změně dopravního chování a vysvětlovat veřejnosti důvody preferovaných opatření. Komunikační plán s sebou ponese celé spektrum kroků a opatření, včetně propagace, marketingu a osvěty a dalších měkkých opatření směrem k veřejnosti (výzkum, monitoring, marketing, propagace). Vytvoření komunikačního plánu a realizace prvních opatření může zajistit pracovní skupina a může být uhrazeno v roce 2021 z prostředků určených na aktualizaci PUMMO.
Jako iniciační krok proměny navrhujeme Radě města otevření diskuse a uspořádání veřejné debaty v průběhu května 2021 v rámci kampaně Do práce na kole, která má celostátní dopad a významný ohlas veřejnosti. Nabízíme také pomoc při přípravě dalších doprovodných aktivit, které by posílily koncepty udržitelné mobility ve vnímání veřejnosti. V neposlední řadě se domníváme, že by aktualizace PUMMO měla být spojena se zřízením nového dotačního programu (od roku 2022), který by podporoval celé spektrum akcí a aktivit, které mají za cíl zvýšení podílu udržitelné dopravy na celkovém spektru dopravy.
Závěrem bychom rádi ujistili členy RMO, že tento dopis byl motivován zejména zájmem pomoci a využít zkušenosti signatářů a odborníků v agendě udržitelné mobility.
Prosíme tedy Vás, členy a členky Rady města o následující:
Písemnou odpověď na výše uvedený návrh pomoci a opatření k proměně vnímání udržitelné mobility v Olomouci,
Informace, jak budou využity prostředky na aktualizaci PUMMO v Akčním plánu rozvoje města na rok 2021 (2 mil. – aktualizace PUMMO, 150 tis. – Spokojená Olomouc, 363 tis. – zpracování Parkovací politiky města)
Potvrzení zájmu o spolupořádání debaty v květnu 2021 v rámci akce Do práce na kole
Děkujeme za Vaši vstřícnost a zájem proměnit kvalitu života a pohybu v Olomouci pro všechny občany.
V Olomouci dne 8. března 2021
za iniciativu pro rozvoj udržitelné mobility v Olomouci jmenovitě:
Pavel Bednařík (hlavní pořadatel Do práce na kole, expert na cyklodopravu)
Jaroslav Martínek (Partnerství pro městskou mobilitu, Akademie městské mobility, City Changers, koordinátor cyklodopravy Olomouckého kraje)
Martina Mertová (Za krásnou Olomouc, Re-vize Olomouc, městská cyklistka)
David Bárta (City One)
Jaroslav Burian (Katedra geoinformatiky PřF UPOL)
Petr Daněk (člen dopravní komise Olomouckého kraje, dopravní expert)
Lubomír Fridrich (konzultant pro lehkou městskou dopravu, bikesharing, půjčovna nákladních kol cargio)
Pavel Grasse (člen dopravní komise RMO)
Andrea Hanáčková (FF UPOL, aktivní cyklistka)
Vojtěch Holický (psycholog, dětské volnočasové aktivity, aktivní cyklista)
Alexandr Jeništa (Za krásnou Olomouc, chodec a cyklista)
Michaela Johnová Čapková (Za krásnou Olomouc, aktivní meziměstská cyklistka)
David Mareš (Česká komora architektů, Re-vize Olomouc, architekt)
Zuzana Novotná (členka týmu Do práce na kole, aktivní cyklistka)
Jan Samuel Řihošek (koordinátor CENTRA SEMAFOR, člen pracovní skupiny pro cyklodopravu při RMO)
Luděk Šebek (FTK UPOL, Do školy na kole/ Ride2sCool, aktivní cyklista)
Marcela Škvařilová (LF UPOL, lékařka, aktivní cyklistka)
Ráno vyjedeme s dětmi do školy zase o něco dřív, abychom měli rezervu na zácpu. Ale proč by vlastně děti nemohly jet samy a na kole? Další setkání z cyklu Re-vize Olomouc se bude věnovat tématu dopravy a plánování příjemného a udržitelného města. Zeptáme se hostů, co si představují pod pojmem aktivní mobilita a zda existují řešení, jak v Olomouci zmírnit dopady automobilismu.
Záznam diskuse, která proběhla on-line 26. ledna 2021 v 18:00, najdete ZDE.
Moderuje:
David Mareš
Hosté:
Matouš Pelikán (náměstek primátora, odbor dotačních projektů, odbor informatiky a Smart City)
David Bárta (CityOne)
Petr Daněk (člen Komise pro dopravu Olomouckého kraje)
Jaroslav Martinek (cyklo, Dobrá města)
Témata:
Modal split v Olomouci je: PĚŠÍ 34 % / CYKLO 6 % / MHD 27 % / IAD 32 %. Má smysl se takovými čísly zabývat? O čem vypovídají?
Jaké se ukáží priority města v oblasti dopravy po prostudování rozpočtu?
Kdo se ve městě o rozvoj cyklodopravy stará a jaké k tomu má nástroje? Proč dochází ke kauzám jako např. nové mosty na Masarykově a u Bristolu?
Jaká je v Olomouci měkká podpora cyklodopravy? Jaká je komunikace města s veřejností v oblasti udržitelné mobility?
Co v oblasti mobility přinesl koronavirus?
Když tedy chceme poslat děti do školy bezpečně na kole, co pro to můžeme udělat každý z nás? A co máme chtít po vedení města?
Iniciativa Re-vize Olomouc k budově Hanáckých kasáren
Upozorňujeme veřejnost a vedení města na výjimečnost nevyužitého objektu Hanáckých kasáren, které jsou ve vlastnictví státu.
Domníváme se, že je to příležitost, jak vyřešit aktuální problém s umístěním některých pracovišť Magistrátu a ve spolupráci s dalšími institucemi dát objektu nový život. Proměna Hanáckých kasáren by měla pozitivní dopad na celou lokalitu, především na náměstí Republiky.
Uvědomujeme si, že to nebude jednoduché. Bude to vyžadovat pozitivně smýšlející a silný management. Je potřeba co nejdříve pořídit studii ověřující možnosti využití objektu.
Apelujeme na vedení města, aby tuto příležitost nepropáslo. Jsme přesvědčeni, že je to v zájmu města jakožto urbanistického celku, města jakožto společenství lidí i města jakožto samosprávného subjektu.
HODNOTY
kulturně-historická, památková a společenská hodnota
výborná lokalita v centru na třetím nejvýznamnějším náměstí Olomouce
dostupnost z celého města (pěší, MHD, cyklisté, parkovací dům Koželužská)
výborný stav stavební podstaty domu
nádvoří
pozemek 2.280 m2 mezi podkovou a parkovacím domem Koželužská
SLABÉ STRÁNKY
velikost – nutná etapizace?
památková ochrana, zejm. ve vztahu k potenciálu nádvoří; je současně příležitostí získání zdrojů financí na obnovu památek
PŘÍLEŽITOSTI
rozvoj východní části centra a zejm. náměstí Republiky, možnost zlepšit pěší vazbu (parkovací dům) Koželužská – nám. Republiky přes objekt Kasáren výtahem
multifunkční náplň = udržitelná náplň
spolupráce institucí: město, kraj, UP, knihovna, muo, Vlastivědné muzeum, ale i jednotlivci nebo malé skupiny (kulturně kreativní průmysl apod.)
vícezdrojové financování vycházející ze spolupráce institucí, při nastavení podmínek sledujících veřejný zájem využití i soukromých zdrojů
nádvoří – možno částečně zaplnit další funkcí, propojit úrovňově se vstupy ze všech čtyř stran, otevřít veřejnosti
RIZIKA
spolupráce institucí nebude fungovat
slabý management – zejm. v případě multifunkční náplně – který nebude schopný moderovat zájmy jednotlivých subjektů a udržovat dům živý
jako negativní příklady lze také uvést:
objekt Jezuitské koleje vedle chrámu Panny Marie Sněžné, nyní využívaný jako vojenský archív – tento způsob využití umrtvuje potenciál objektu a okolí
objekt Staroměstských kasáren na Studentské ulici spekulativně koupený soukromou osobou, nevyužívaný, což způsobuje umrtvení potenciálu objektu i okolí, přičemž město nemá nástroje, jak přimět vlastníka ke změně
DALŠÍ KROKY
vyřešit, za jakých nejvýhodnějších podmínek lze objekt od státu získat
pořídit ověřovací studii, o kterou se bude vedení města při rozhodování ohledně Hanáckých kasáren opírat; studie prověří hlavní aspekty: možnosti využití, požární řešení, větrání, energetickou úspornost, potenciál nádvoří, ekonomiku apod. a to vše ve vztahu k památkové ochraně objektu
výjimečný objekt = nutno vybrat kvalitního architekta otevřenou soutěží (vhodnou formou může být zúžený způsob výběru – užší soutěž o návrh, soutěžní dialog apod.)
nezbytný silný projektový management
Poznámka k parkování:
k „dopravě v klidu“ nutno přistoupit progresivně a minimalizovat počet stání využitím výjimky z předpisů, které požadují nesmyslně vysoké počty parkovacích míst, což vede k zhoršování už tak kritického zahlcení českých měst auty
objekt je ve výborné lokalitě, dostupný pěšky, na kole i MHD
klienty a zejm. zaměstnance motivovat nejezdit autem
možno využít pozemek v Koželužské patřící k objektu (služební auta) a parkovací dům v Koželužské (klienti, zaměstnanci)
