2015

Cena Rudolfa Eitelbergera 2015

za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji

 

DNáměstí v Bukovanech, 2015o pátrání po kvalitních architektonických novinkách jsme letos kromě veřejnosti zapojili také studenty dějin umění sdružené ve spolku StuArt. Přímo jsme oslovili jednotlivé stavební úřady, dotázali se památkářů, podnikli individuální výlety. Z velkého množství nových staveb a architektonických počinů jsme nakonec předložili porotě dvacet pět nominací.
Komise, které již tradičně předsedal člen sdružení, historik architektury Rostislav Švácha, byla letos exkluzivně obsazená. Praktikující architekty reprezentoval Jan Šépka, laureát Ceny Rudolfa Eitelbergera z roku 2008. Svůj názor přidali vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu Jana Křenková a ředitel olomouckého územního pracoviště Národního památkového ústavu František Chupík. Doplnili je propagátor a komentátor architektury architekt Adam Gebrian, nakladatelka a duchovní matka České architektonické ročenky Dagmar Vernerová nebo Jakub Potůček, kurátor sbírky architektury Národní galerie v Praze. Z Bratislavy pak přijela dvojice předních slovenských teoretiků architektury Monika Mitášová a Marián Zervan, kteří se ujali také moderování slavnostního vyhlášení v sobotu 3. 10. 2015, v Divadle hudby Muzea umění Olomouc.
Porotci si ve dvou srpnových dnech prohlédli vybrané stavby, z nichž nakonec postoupilo pět realizací nominovaných na ocenění. Míru kritického pohledu na architektonickou produkci Olomouckého kraje dokládá fakt, že mezi kandidáty nenajdeme žádnou novostavbu. Nezanedbatelný je rovněž postřeh, že jen v jednom případě se setkáváme s prací v regionu působícího architekta. Komise se shodla na tom, že v mnoha případech je třeba vyzdvihnout více iniciativu občanů či investorský počin, jež vedly k tomu kterému zdařilému výsledku. Přímé ocenění občanských aktivit či obecních správ vedle samotné práce architektů je v dosavadní tradici naší ceny novinkou.

 

Cena Rudolfa Eitelbergera 2015 – finalisté

Jak to tedy letos dopadlo? Kdo si odnesl cenu Rudolfa Eitelbergera 2015? Pomůžeme si komentáři porotců:

Členka poroty Dagmar Vernerová: „Ve všech případech jde o chvályhodné počiny vyvolané zdola, spoluprací zastupitelů a občanů, a často za značných obětí.“

 

1. Bukovany – Revitalizace centrální části obce

 

Sborwitz architekti (Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová, Karel Prášil, Pavel Klásek)
investor: obec Bukovany, zastoupená starostkou obce Ing. Ivanou Vančurovou
projekt 2013,  realizace 2015

 

Hlavní cenu jsme udělili obci zastoupené starostkou Ing. Ivanou Vančurovou. Poprvé tak připadla “Eitelbergerova přilbice” od Jaroslava Koléška investorovi. Autoři oceněného architektonického řešení Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová a Pavel Klásek si odnesli diplom, již tradičně v podobě grafiky Zbyňka Baladrána.

Jana Křenková: „Jedná se o pozoruhodnou snahu o kultivaci hanácké návsi, která zvláště vynikne vedle různých betonových zídek, oplocení a dlažeb realizovaných vlastníky jednotlivých nemovitostí. Pozitivní je, jak návrh pracuje s hierarchizací prostoru, vytváří místo pro setkávání a společenské akce, využívá tradiční prvky jako kamennou dlažbu nebo ovocné dřeviny (i když okrasné) a ponechává na místě původní sochařskou výzdobu.“

František Chupík: „Na realizaci oceňuji skromný a měřítku okolí adekvátní návrh v odpovídajícím materiálovém složení se snahou pojednat prostranství na přiléhajících nemovitostech i odpovídající druhovou skladbu zeleně.“

Adam Gebrian: „Nedá se říci, že by české a moravské obce zrovna hýřili aktivitami ve veřejném prostoru, sousedskými slavnostmi, diskusemi – alespoň v porovnání se zeměmi, ke kterým máme často tendenci vzhlížet. Častokrát se to pak odráží v péči, která je veřejnému prostoru věnována. Vzniká začarovaný kruh. V neutěšeném prostředí se lidé neradi setkávají. Úprava centrální části obce v Bukovanech nabízí důstojné prostředí pro takovouto výměnu názorů. Jsem zvědav, jak bude využívána.“

 

2. Rekonstrukce synagogy v Lošticích

 

projekt: Milan Heidenreich, památkový dohled: NPÚ, ú .o. p. Olomouc
investor: Město Loštice, zastoupené tehdejším starostou Ctiradem Lolkem, o. s. Respekt a tolerance zastoupené Luďkem Štiplem
2004–2014

heidenreich_synagoga

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čestné uznání jsme udělili Luďku Štiplovi za přípravu a provedení oprav loštické synagogy – fyzické i duchovní. Jelikož by se postupná a příkladná obnova tohoto pietního místa neobešla bez podpory obce, ocenila porota i někdejšího starostu Ctirada Lolka.

František Chupík: „Na realizaci oceňuji nezlomné úsilí pana Štipla k získání finančních prostředků i podařenou realizaci s udržením konzervačních principů současné památkové péče.“
Adam Gebrian: „Krásná, citlivá a adekvátní rekonstrukce… Nic zde není navíc, nic nepředstírá, na nic si nehraje.“

 

3. Rekonstrukce tančírny v Račím údolí

 

Sborwitz architekti (Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová, Karel Prášil)
investor: obec Bernartice, zastoupená starostou Mojmírem Michálkem
realizace 2014 − 2015

sborwitz_tancirna

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čestné uznání udělujeme obci, která adoptovala stavbu v cizím katastru a neúnavně čekala, až se do zapomenutého regionu také dokutálí finance z evropských dotací.

Rostislav Švácha: „Michal Sborwitz umí rekonstruovat staré stavby s velkou pietou. Je přitom vždy pokorný a nechce se prosazovat svým vlastním tvarem.“

František Chupík: „Na realizaci je nutné vyzdvihnout úsilí obce Bernartice o záchranu typově ojedinělé stavby za objektivně ztížených podmínek získat finanční prostředky a s dodržením principů citlivé obnovy, aniž by objekt požíval ochrany státní památkové péče.“

 

4. Dům přírody Litovelského Pomoraví v Horce nad Moravou a Litovli

 

autor libreta: Michal Bartoš
autoři krajinářského konceptu: Projektil architekti (Adam Halíř, Roman Brychta, Ondřej Hofmeister, Petr Lešek) + Tomáš Lampar a Zdenek Sendler
autoři staveb: František Skála, Miloš Šejn, Miloš Fekar, Marcel Hubáček
investor: AOPK ČR, Sluňákov o. p. s.
realizace: 2012–2014

bartos_slunakov

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Čestné uznání jsme udělili Michalu Bartošovi, který ideji Domu přírody, jak ji koncipovali zástupci státní ochrany přírody, uměl vdechnout velmi neotřelý ráz. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se tímto počinem zaskvěla jako velmi osvícený investor, i jejím zaměstnancům bylo uděleno čestné uznání.

František Chupík: „Oceňuji snahu po hledání duchovního tvarování krajiny…“
Jakub Potůček: „František Skála dal vale architektuře architektů!“
Adam Gebrian: „…Umělá hora Miloše Šejna asi nejlépe zhmotňuje vytržení se z běžného prostředí a zažití něčeho výjimečného.“

 

5. Muzeum olomouckých tvarůžků A. W. v Lošticích

 

autor projektu a expozice: Ječmen studio (Lukáš Blažek, Eva Blažková, Vítězslav Petr, Lucie Andrlová)
grafický návrh expozice: Beata Rakowská, sazba: Marek Chmiel
komix a libreto: Ticho762 a Martin Šinkovský, kurátor: Pavel Pospěch
investor: A. W. spol. s.r.o.
realizace: 2013–2014

jecmen_muzeum_lostice

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ječmen studiu jsme udělili cenu za architektonické řešení. Z výroků porotců citujeme Adama Gebriana: „V Česku není příliš mnoho rodinných podniků s dlouhou tradicí, které prosperují i v posledních 25 letech. V Lošticích jeden takový existuje a ke komerčnímu úspěchu přidal ohlédnutí se za svou historií. Instalace v muzeu graficky přesvědčivě ukazuje vynález a následný vývoj loštických tvarůžků, navíc tak činí v architektonické vestavbě, která jí dává samozřejmý a logický rámec. Za správné považuji i zakončení expozice, které vrcholí v prodejně s možností místní produkt zakoupit a ochutnat.“

 

1 komentář na „2015“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *