František Chupík: Dvě věže stačí, aneb proč nemá stát Šantovka Tower v Olomouci

chupik_dvevezestaci_box

Příspěvek Františka Chupíka, ředitele NPÚ v Olomouci k zamýšlené výstavbě Šantovka Tower v Olomouci ze Sborníku Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště v Olomouci 2013.

Definovat to, co je příznivé vždy a za všech okolností, není jednoduché. Vhodné, pozitivní, přátelské, prospěšné, souhlasné… Ve spojení s charakterem to může vést ve finále k harakiri spíš než k satori. Přesto je nutné postoupit střet o naplnění pojmů obsahem v kruciálních situacích odvážně, zvláště pokud se týká dopadu na významné celky, mnoho lidí a v disciplíně, která se začasté nedá spolehlivě změřit.

Česká památková péče (a s ní celá společnost) si naložila skutečně nelehký úkol. Po druhé světové válce totiž přešla systematicky od péče o jednotlivosti (aniž by na tuto rezignovala) k plošné ochraně urbanistických celků, hlavně měst.1 Důvody byly mnohokrát popsány: ztráty na stavebním fondu v důsledku válečných událostí, snaha nepokračovat v plošných demolicích z předchozích desetiletí vč. nevhodných náhrad, ale také touha udržet obyvatele v centrech měst. Institucionalizace ochrany se projevila ve vyhlášení prvních 30 městských památkových rezervací2 (dále jen MPR) již roce 1950 (mezi nimi i Olomouc). Počet chráněných území narůstal3, stejně jako úředních aktů k potvrzení již jednou prohlášených lokalit (konkrétně pro město Olomouc 13. 4. 1971 a naposled 21. 12. 1987). Nedlouho po změně společenských podmínek v roce 1989 bylo zřejmé, že centra historických měst nevyžijí z pouhé ochrany, ale potřebují rozsáhlou regeneraci spojenou s programovým financováním ze státních, obecních a soukromých prostředků.4

Laskavý čtenář odpustí, že přeskočím etapu „bílých ponožek“ v polobotkách začínajících podnikatelů 90. let dvacátého století, přestože jde o období, kdy se formovaly kořeny novodobého pojetí podnikání a soukromého vlastnictví v dnešní české společnosti. Šoková terapie změny se pochopitelně odrazila i v památkovém fondu stavebním boomem, nejdramatičtěji se ale vepsala do vybavení církevních staveb.5 Naše prostředí si také musí dodnes vystačit se stávajícím zákonem č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči, byť novelizovaným. Soustavu národních norem doplňují závazky ČR přijaté na mezinárodním poli, hlavně Úmluva o světovém dědictví, architektonickém dědictví Evropy, archeologickém dědictví Evropy a Evropská úmluva o krajině č. 13/2005.6 Je zde nutné osvětlit základní rozložení sil v rozhodovacích procesech o památkovém fondu: totiž fakt, že odborná organizace státní památkové péče (od 1. 1. 2003) Národní památkový ústav (dále jen NPÚ), podle předpokladu zákona soustřeďující nejvíce potřebné odbornosti (teoretické kompetence), nedisponuje rozhodovací pravomocí, která je svěřena soustavě správních orgánů (obce s rozšířenou působností, krajské úřady, ministerstvo kultury). Zjednodušeně řečeno: je povinností správního orgánu (výkonná složka památkové péče) o vyjádření NPÚ požádat, ve správním řízení se s ním vypořádat, ale není uzákoněno se jím řídit (aplikace principu volného hodnocení důkazů). Tato dvoukolejnost výkonné a odborné složky památkové péče má některé neblahé důsledky, z nichž nejzávažnější je ten, že s rostoucí silou účastníka řízení (rozuměj peněz) a velikostí města, kde je záměr připravován, roste tlak účastníkovi řízení vyhovět. Zkoumat detaily této úměrnosti by k ničemu nevedlo, důsledky např. v hlavním městě Praze jsou toho výmluvným dokladem. Nelze si však idealizovat, že tomu tak nebylo i v minulosti. Je nutné mít na paměti, že může jít o situace, kdy zaměstnanec příslušného úřadu (tedy tzv. výkonný památkář) rozhoduje o záměru požívajícím podpory místní samosprávy (politického vedení města), která úřad zřizuje.7 Tento defektní důsledek reformy veřejné správy (od 1. 1. 2003, kdy zanikly okresní úřady) přenosem státní moci postavil úředníky do neřešitelných situací, kdy mají hájit mnohdy proti vůli místní samosprávy (ovšem zřizující úřad) veřejný zájem na poli památkové péče. Není výjimkou, že úředník je organizačně začleněn kumulovaně do struktur koncepce a rozvoje, stavebního úřadu, dokonce i do investic města (sic!). Má tak skloubit protichůdnost veřejného a lokálně politicky legitimního (?) zájmu, ačkoliv jde stále o orgán státní památkové péče! Tabuizovat donekonečna tento fakt je nebezpečné pro všechny strany krom těch, kteří této situace využívají a zneužívají. Těžko říci, jak dlouho takové poměry víceméně zjevné podjatosti u mnoha správních řízení vydrží, když jsou dobře známy všem zainteresovaným.

Záměr uskutečnění další výškové budovy8 v Olomouci s „hravě“ bilingválním názvem Šantovka Tower do očí veřejnosti vstoupil jasněji zjara roku 2012, kdy členové o. s. Za krásnou Olomouc předali veřejně primátorovi města petici proti výškovým stavbám s více než 800 podpisy občanů vč. tří papírových modelů olomouckých věžáků.9 Pozoruhodným výkonem sdružení bylo rovněž uspořádání ankety mezi osobnostmi o potřebě uchování vzácného panoramatu města Olomouce.10 Toho roku bylo otevřeno věžové BEA centrum na tř. Kosmonautů. Investor sice nepravdivě, ale zato spokojeně konstatuje, že: „… výšková budova BEA centra Olomouc je jedinou budovou v Olomouci s přímým výhledem na centrum města…“11 Co je bonusem pro umístění této stavby (blízkost centra), o jejímž architektonickém autorství se spíše taktně mlčí,12 při pohledu z opačné strany nevyznívá až tak příznivě (obr. 1). Budova se velmi výrazně vepsala do panoramatu města a to krajně nevhodně svou výškou, jež při vzdálenějších pohledech kontrastně konkuruje významným dominantám středu města. Stačí vystoupat na vyhlídkovou věž kostela sv. Mořice nebo radnice. Dokonce od hospody U Anči v Hejčíně ji pozorovatel spatří v nepříjemných vztazích levitovat nad střechami bývalého jezuitského komplexu (obr. 2) a opalizovat ve večerním slunci. Tento případ jasně ukazuje, jak je potřebné ochranné pásmo MPR v Olomouci, která je obecně citlivá již na výšky staveb okolo 30 m13 (blíže k centru se jeví vhodná hladina 20 m, při cca 40 m se podílejí na panoramatu, vyšší pak ovládají pohledy). Věž BEA centra byla však vztyčena v místě mimo plochu ochranného pásma MPR Olomouc a jakékoliv územní a výškové regulativy platné v době schvalování14 ji nezastavily.

Odpověď vedení města k petici o. s. Za krásnou Olomouc na sebe nenechala dlouho čekat (13. 6. 2012), když se odvolala na starší přijaté stanovisko Rady města Olomouce z roku 2008 cit.: „ Z hlediska výškové hladiny navrhované zástavby v území bude pro stanoviska RmO v budoucnosti klíčovým faktorem kvalita konkrétního architektonického řešení, přičemž blízkost historického jádra města klade mimořádně vysoké nároky na architektonickou kvalitu zástavby, navrhované pro funkci administrativy, bydlení a komerce. Realizace výškové dominanty s funkcí bydlení v lokalitě, je pak s ohledem na hodnoty historického dědictví města Olomouce podmíněna předložením architektonického řešení na nejvyšší úrovni soudobé architektury v evropském i světovém měřítku.“15 Jak bude onu světovost architektonického řešení městská rada posuzovat, jsme se již ze zasedání vedení města nedozvěděli. Nicméně na scénu vstupuje koncem roku 2012 další významný hráč celého případu (aby dovysvětlil onu světovou kvalitu?): investor. Je jím SMC Development a.s. (skrze Office park Šantovka s.r.o.),16 která ve své tiskové zprávě ze dne 11. 12. 2012 ujišťuje, že cit.: „Design dominanty má skutečně světovou kvalitu, je elegantní a subtilní zároveň, nezastiňuje historické centrum … ke spolupráci byl pozván světoznámý ateliér Benoy…17 Investorovi nelze upřít, že svůj záměr před zahájením schvalování zveřejnil formou výstavy v Přírodovědecké fakultě UP, ač nemusel. Tím ovšem pozitiva projektu rezidenční dominanty a průhledného PR končí, jak se čtenář snad přesvědčí níže.

Alespoň v krátkosti je nutné malou odbočkou zmínit lokalitu, kam je Šantovka Tower navrhována. Jde o areál bývalého podniku tukového průmyslu MILO na jihovýchodním okraji historického centra Olomouce, u ohbí ulice Šantovy a břehu Mlýnského potoka. O důvodech a způsobu ukončení průmyslové činnosti v této lokalitě a personálním propojení se současným investorem jsou vedeny občasné spekulace.18 Nástupcem stržených budov19 má být multifunkční revitalizované území zahrnující nákupní centrum (Galerie Šantovka), obytná a oddechová zóna označovaná jako nová čtvrť. Dopravní spojení má krom lávky pro pěší z okraje historického centra u Tržnice také zajišťovat nová větev tramvajové dopravy na Nové Sady, nyní dokončovaná.20 Harmonicky k tomu se otevřelo v říjnu 2013 samotné obchodní centrum (důvod označení galerie není autorovi znám).21 Architektura světoznámého ateliéru Benoy22 popírá měřítko svého okolí23 a je srovnatelná svým umístěním s ještě drastičtěji lokalizovaným obchodním centrem City Park v Jihlavě (obr. 3). Národní památkový ústav byl ve svých vyjádřeních vždy a konzistentně proti schválení Galerie Šantovka. Výkonný orgán státní památkové péče, Magistrát města Olomouce záměr k realizaci připustil. Stavba obchodního centra tedy stojí v souladu s rozhodnutím státní správy na úseku památkové péče (obr. č. 4,5).

Ale zpátky k trnité cestě věže na Šantovce k nebi. Za situace, kdy záměr investora realizovat výškovou stavbu zjevně nepožíval otevřené podpory jakékoliv veřejné či odborné autority, byla uspořádána v únoru 2013 veřejná debata s názvem Výškové stavby a rozvoj města Olomouce?24 Na debatu byl přizván i zástupce investora, který se nedostavil. Na rozdíl od primátora města Martina Novotného, všeobecně respektovaného profesora Rostislava Šváchy a ředitele NPÚ ÚOP v Olomouci Františka Chupíka. Diskuze vyzněla poněkud jednostranně a rozpačitě (nikoliv vinou pořadatele), protože na ní chyběli hlasitější zastánci výškových staveb (pokud mimo investora existují) vyzbrojení rozumnou argumentací pro vyváženou rozpravu. Dne 5. února 2013 se na vedení města a zastupitelstvo obrátili otevřeným dopisem také členové spolku Klub architektů Olomoucka25 s jednoznačným odmítnutím záměru Šantovka Tower.26 Občasnou výměnu protichůdných názorů přes různá média27 konečně jednoznačně nasměřovala žádost investora o vydání rozhodnutí na úseku státní památkové péče pro územní řízení. V prodloužené lhůtě vydal NPÚ v Olomouci dne 16. 4. 2013 své vyjádření k navrhovanému záměru. Po různých konzultacích o možnostech osvětové činnosti NPÚ (uložené mu ve statutu zřizovatelem) v protikladu k neveřejnosti správního řízení bylo také rozhodnuto o zveřejnění plné argumentace a to formou tiskové zprávy 17. 4. 2013.28 Ještě než bude sumarizováno, co se v rámci řízení výkonnému orgánu státní památkové péče poskytlo, je nutné připomenout, co vše bylo známo k datu vydání odborného vyjádření k záměru výstavby. Investor jej představil výstavkou a umístil na svém webu vizualizaci objektu (obr. č. 6), odpůrci zakreslili hmotu do stávajícího panoramatu (obr. 7), Město Olomouc zapůjčilo Klubu architektů Olomoucka prostorový digitální model města k zákresu (obr. 8, 9).29 NPÚ ÚOP v Olomouci využilo možnosti vidět v prostorovém modelu města pracovní vizualizace Šantovka Tower, a to přímo u oddělení územního plánování a architektury Magistrátu města Olomouce, nikoliv zprostředkovaně. Jak se ukázalo, šlo o vhodný krok, neboť bezradný investor krom mediálních útoků na údajnou neodbornost a podjatost osob v NPÚ30 poukazoval na to, že je při argumentaci čerpáno z webových serverů odpůrců výstavby.31 Tedy NPÚ čerpal mimo jiné z oficiálního prostorového modelu 3D města a hmotové vizualizace, kterou mu představilo oddělení územního plánování a architektury. Bylo také nutno posoudit projektovou dokumentaci, jejímž autorem je Alfa projekt Olomouc, a.s. s nespecifikovaným podílem konceptu architektury Benoy. Mnoho nevypovídající zákresy stavby do deseti nekvalitních fotografií lze hodnotit pouze jako zlomyslnost anebo zřejmý tah autorů znejasnit dopad do pohledů na historické jádro města. Z předloženého projektu se ve vztahu k zájmům památkové péče dalo spolehnout na lokalizaci, rozměry díla s výškou 75 m, plus 3-4 m tzv. křídel převyšujících tuto úroveň a charakter stavby opláštěné sklem. Projekt potvrdil, že jde o umístění v oblasti ochranného pásma MPR Olomouc, s dopady na panorama města se však jeho autoři nijak nevypořádali, pokud nepočítáme nic neřešící půdorysnou orientaci užší strany směrem k centru. Takto navržený dům by dost dobře mohl stát v Thajsku, Číně, na Blízkém Východě či kdekoliv jinde. Čím přísluší na Hanou, není architektonickým jazykem projeveno.

Klíčové pro posuzování záměru realizovat Šantovka Tower z hlediska památkové péče musí být zejména polemika se dvěma legislativními rámci:

  1. Výnosem Ministerstva kultury České republiky ze dne 21. 12. 1987 Č. J. 16.417/87 — VI/1 o prohlášení historických jader měst (…) Olomouce, (…) za památkové rezervace a

  2. Rozhodnutím ONV Olomouc dne 27. 7. 1987 pod č. j. Kult. 1097/87/Tsř. o vyhlášení Ochranného pásma MPR Olomouc (dále jen OP MPR OL)

Ad 1. Výnos o MPR Olomouc stanoví v §4 odst. 1) že předmětem státní památkové péče v historických jádrech měst, prohlášených za rezervace, jsou cit:
a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry včetně povrchu komunikací, plochy zvýšené ochrany, ostatní chráněné plochy a podzemní prostory,

b) hlavní městské dominanty v dálkových i blízkých pohledech, …

mimo další ustanovení zajišťující zvýšenou ochranu historicky nejvýznamnějšímu a nejlépe dochovanému urbanistickému souboru na Moravě, který ve své bohaté prostorové skladbě zahrnuje vynikající soubory monumentální architektury, opevnění, měšťanských domů i plastik dokládajících jeho tisíciletý stavební vývoj od raného středověku až po vysoce hodnotná díla architektury 20. století.32

Ad 2. Rozhodnutí o OP MPR OL stanoví, že účelem ochranného pásma je zajištění zvýšené ochrany širšího území okolo městské památkové rezervace před nepříznivými vlivy a zásahy. Jedná se zejména o usměrňování stavebně technické činnosti, která by mohla nepříznivě ovlivnit celkový výraz a charakter MPR a jejího okolí.

Výsledkem porovnávání vizualizací navrhované věže na Šantovce s uvedeným Výnosem o ochraně MPR Olomouc a Rozhodnutím o OP MPR OL byla tato zjištění:33

Vizualizace navrhované novostavby prokazují výrazně negativní dopad na dochované historické panorama historického jádra města z dálkových a bližších pohledů. Zvláště negativně se projeví zásah do panoramatu historického jádra města z dálkových pohledů od jihu k severu. Výškový objekt se bude výrazně rušivě uplatňovat v blízkosti kostela sv. Michala, který je situován na nejvýše položeném místě městské památkové rezervace na tzv. Michalském pahorku. Díky ojedinělé modelaci terénu historického jádra města tvoří spolu s věží radnice, kostelem sv. Mořice a kostelem Panny Marie Sněžné jedinečnou urbanistickou kompozici. Novostavba se v případě realizace prostorově vklíní mezi kostel sv. Michala a kostel Panny Marie Sněžné a svou výškou, při pohybu východním či západním směrem dominanty pohledově překryje, opticky zcela ovládne daný prostor (obr. 10). Urbanistická kompozice historických výškových dominant, tedy předmět památkové ochrany, bude poškozen a znehodnocen. Dálkový pohled z jihovýchodu (od plynárny) na panorama historického jádra města, tvořené objekty radnice, kostelem sv. Michala a kostelem Panny Marie Sněžné v popředí s objekty bývalého jezuitského komplexu, bude narušen výškovou dominantou, která se uplatňuje nalevo od této kompozice staveb. Silueta objektů se projevuje v souvislé linii přes kostel sv. Michala na tzv. Michalském pahorku až po historické budovy bývalého jezuitského komplexu v pozadí s kostelem Panny Marie Sněžné. Podnož tvoří pozůstatek městského opevnění, zakrytý stromovým patrem Bezručových sadů. Stromové patro je dnes hodnotnou součástí dochovaného panoramatu města. Nad touto zelenou podnoží je viditelná horní část historických budov. Navržená výšková stavba znehodnotí dálkový pohled na historické panorama svou naddimenzovanou výškou, neboť nenechává prostor pro pohledové uplatnění nejvyššího místa městské památkové rezervace Michalského pahorku s výškovou dominantou kostelem sv. Michala. Negativní dopad na historické panorama města se projeví z dálkových pohledů ze Samotíšek a Droždína. Kompozici tvoří výšková dominanta kostela sv. Václava a kláštera Hradisko, v pozadí s věžemi kostela sv. Michala, Panny Marie Sněžné a radnice. Nalevo se uplatňuje navržená výšková dominanta, která vytváří nežádoucí protiváhu historických výškových dominant, čímž jejich výškové dominantní působení v krajině potlačuje. Tuto protiváhu již částečně vytváří stávající nový výškový objekt BEA centra Olomouc na třídě Kosmonautů u toku Moravy. Navržená novostavba svou výškou a hmotou vytvoří v krajině jiné měřítko na rozdíl od štíhlých věží historických výškových dominant. Za zásadní skutečnost je třeba označit i to, že při pohledu z území samotné městské památkové rezervace do okolí bude výškový objekt navrhované novostavby viditelný, a to z prostoru Dolního náměstí či dalších míst památkové rezervace (např. z přístupných věží historických staveb). Bude se uplatňovat při pohledu z věží významných historických budov situovaných v městské památkové rezervaci (např. z kostela sv. Mořice – národní kulturní památky, z objektu radnice – kulturní památky aj.) a také z výškových dominant situovaných mimo území městské památkové rezervace, například z veřejnosti zpřístupňované věže kláštera Hradisko – národní kulturní památky. V pohledu z věže kláštera Hradisko se navrhovaná výšková novostavba projeví v přímé pozici s národní kulturní památkou katedrálou sv. Václava, bude ve vizuálním konfliktu s hmotou této stavební památky a výrazně negativním způsobem zasáhne do jejího vnímání z dálkových pohledů. Národní kulturní památky přitom tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa (viz §4 odst. 1 zákona o státní památkové péči). V prostoru Dolního náměstí se navrhovaný výškový objekt bude podstatným způsobem uplatňovat i z pozice běžného chodce při pohledu na jihovýchodní frontu domů, která tento prostor ukončuje. Tím bude narušeno vnímání historické zástavby městské památkové rezervace a vnímání jednotlivých dominant rezervace, například objektů národních kulturních památek (souboru barokních kašen a sloupů v Olomouci – konkrétně sloupu se sochou Panny Marie, Jupiterovy kašny a Neptunovy kašny). Okolí těchto národních kulturních památek je tvořeno přirozeným prostředím městské památkové rezervace, tedy pozadím historických staveb a stavebních památek, které lze považovat díky dosažnému historickému stavebnímu vývoji a památkovým hodnotám v podstatě již za víceméně konstantní. Eventuální realizací navrhované výškové novostavby se toto prostředí (pozadí) národních kulturních památek výrazně negativním způsobem promění a samotné národní kulturní památky tak znehodnotí, tedy poškodí vnímání těchto dominant městské památkové rezervace v dálkových i blízkých pohledech.

Další možné rozpory, na které bylo poukázáno, spočívají v konfliktu návrhu zejména s:

– Úmluvou o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž 1972)34

– Úmluvou o ochraně architektonického dědictví Evropy (Granada 1985)35

– Management plánem Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci36

– stanoviskem MK ČR k návrhu nového územního plánu města Olomouce37

– Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje38

– Regulačním plánem městské památkové rezervace z roku 1999 (Vyhláška Města Olomouce č. 9/2005)39

– Mezinárodní chartou o zachování a restaurování památek a sídel (Benátky 1964)

– Mezinárodní charta pro ochranu historických měst (Washington 1987)

– Chartou z Burry (Burra 1979).40

Podporu stanoviska NPÚ ÚOP v Olomouci se podařilo zajistit u památkové rady ředitele NPÚ v Olomouci41 i vědecké rady generální ředitelky NPÚ, nejprestižnějšího odborného kolegia památkové péče v ČR.42

Institut ochranného pásma je využíván k tomu, aby omezil nebo zakázal činnosti, které by měly negativní dopad na předmět ochrany, ke kterému je ochranné pásmo zřízeno.43 Účelem tedy není nepřiměřeně zasahovat do činností na samotných nemovitostech uvnitř ochranného pásma bez vztahu k předmětu ochrany, kterým je samotné historické jádro města v hranicích MPR.44 Stejně tak je tomu v případě ochranného pásma MPR Olomouc. Ačkoliv mnohá ochranná pásma obsahují konkrétnější podmínky regulace (typicky např. že okenní výplně mají být ze dřeva), zdejší mezi ně nepatří. Lze se opřít jen o obecnější formulace: zajištění zvýšené ochrany širšího území okolo městské památkové rezervace před nepříznivými vlivy a zásahy. Jedná se zejména o usměrňování stavebně technické činnosti, která by mohla nepříznivě ovlivnit celkový výraz a charakter MPR a jejího okolí. Klíčovým se tak jeví zjistit, zda navrhovaná věž ovlivní celkový výraz a charakter MPR Olomouc a její okolí, čímž bude splněna první podmínka pro možné označení za nepříznivý zásah a vliv na MPR Olomouc. Z dikce sousloví rozhodnutí o ochranném pásmu vyplývá, že jde o regulaci zásahu způsobilých ovlivnit celkový výraz a charakter chráněného statku a jejího okolí. Je zřejmé, a to nejen podle slovního výkladu, že má jít o dílo měřítkově rozsáhlé s dopadem do celkových dimenzí (estetických, měřítkových, charakterových) historického jádra města.45 Přesně takovou stavbou se jeví Šantovka Tower vymykající se svému okolí a zvláště otiskující se do chráněného statku – MPR Olomouc – výškou, proporcemi a charakterem své stavební konstrukce. U konstrukce vysoké zhruba jako věž radnice a v pozici, kdy je dobře viditelná v panoramatu města pak nelze pochybovat o její schopnosti ovlivnit celkový výraz a charakter města, což bylo prokázáno vizualizacemi do stávající výškopisné a hmotové situace v prostorovém modelu. Stejně tak se lze důvodně domnívat, že celkový výraz chráněného statku může ovlivnit v ochranném pásmu umístěná konstrukce nikoliv tak vysoká, ale plošně rozsáhlá (velké obchodní centrum?) nebo odlišnými funkcemi kontrastní (např. velký dálniční uzel) od dochovaného výrazu a charakteru MPR. Přitom nemusí nutně jít o konflikt výšek (byl by vhodné umístit do ochranného pásma hlubinné doly?), ačkoliv vizuální konkurence přináší jednodušší možnosti dokazování.46 Když už byl odhalen dopad k celkovému výrazu, pak je tu k řešení nepříznivost k charakteru MPR Olomouc. Charakter tohoto území přímo definují z podstatné míry jednotlivé domy svým architektonickým ztvárněním, použitým materiálem, v širším pojetí pak urbanistická skladba, uliční síť, hmoty, materiály, výškové i duchovních dominanty.47 Máme tu dozajista co dělat s obecným požadavkem, aby se jakákoliv nová architektura vyrovnala s imperativem dochovaného historického výrazu a charakteru MPR Olomouc a každá stavba výšky 78-79 m by těžko mohla obstát. V čem by mohl být návrh Šantovka Tower příznivý k MPR Olomouc nevím. Je to návrh vhodný, souhlasný, přátelský, prospěšný k historickému jádru města? Čím? Těžko z hlediska funkcí, jde o rezidenční dominantu, privátní investici, která v ničem nesouhlasí s účelem využití takto vysokých staveb v Olomouci. Fetiš architektonické kvality návrhu, kterou se zaštiťuje investor a na kterou sází i vedení radnice, jsme se pokusili před vydáním vyjádření objektivizovat žádostí o posouzení kvality návrhu žádostí na Ústav dějin umění AV ČR. Odpovědí na naše otázky však bylo jednoznačné neprokázání jakýchkoliv světových či evropských kvalit návrhu architektury.48 Čím jiným je příznivý (historickému) městu Olomouc, kde se více než 30 let (!) drží populace okolo 100 tis. obyvatel, kde není tlak na ceny pozemků, který by teoreticky ospravedlňoval výškové stavby?49 Prospívá velké části populace nějakou veřejnou službou? Naplňuje urbanistickou vizi města? Odpovědi na své řečnické otázky jsem nenašel. Po mém soudu jde pouze o marketingovou značku místa, nikoliv o výraznější ekonomickou výtěžnost soukromé investice. Pokus, maximálně se odlišit a strhnout pozornost pramenící ze snahy – tížící obecně architekturu blobů – vepsat se ikonicky do tváře místa.

Posláním tohoto příspěvku není démonizovat jakéhokoliv investora. Ostatně strach u žádného z účastníků hry o osud města nepřinese nic pozitivního. Developer staví domy a vydělává peníze, památkář chce uchovat městskou památkovou rezervaci. Uvažovat o pohnutkách obou jako vždy negativních a protikladných je krátkozraké, střetu obou postojů se nedá vyhnout a je normální. O přiměřený rozvoj Olomouce nebo alespoň o jeho obranu před ztrátami se má postarat v první řadě (i když sílu občanských iniciativ nelze ignorovat a bagatelizovat) politické vedení samosprávy a předvídavé obecně závazné regulativy státní správy, v jejichž hranicích se realizují nápady soukromých a jiných majitelů. V případě Šantovka Tower považuje autor příspěvku za čitelná pouze stanoviska investora, NPÚ a odpůrců věže. Již méně nebo vůbec je zaznamenána zjevná snaha po ochraně veřejných hodnot ze strany politické reprezentace nebo přímo otevřená podpora věžáku. Občanské protestní aktivity,50 jež suplují málo viditelnou výseč politického spektra s příznivým vztahem k životnímu prostředí, jsou občasně označováni za zelené bolševiky, ačkoliv forma odporu je kultivovaná, srozumitelná a fundovaná.51

Šantovka Tower nemá stát, protože nic dobrého pro veřejné hodnoty bývalé metropoli Moravy nepřináší. Naopak – z hlediska památkové péče i chodce na Dolním náměstí – nepříznivě ovlivňuje celkový výraz a charakter MPR Olomouc. Jde o učebnicový příklad, kdy může být uchopen a využit institut památkového ochranného pásma k apologii hodnot území historického města. Pokud selže i v tomto případě, stojí za úvahu změna systému nebo lidí, kteří nejsou schopni tento instrument aplikovat, neboť se tu jedná o principiální otázku ne/účinnosti ochrany dědictví minulosti daleko více, než aktuálních schopností developera či nepřipravenosti samosprávy.

Dne 3. 10. 2013 vydal Magistrát města Olomouce, oddělení památkové péče souhlasné závazné stanovisko k výstavbě Šantovka Tower, které NPÚ ÚOP v Olomouci napadlo dne 1. 11. 2013 podnětem na přezkum v mimoodvolacím řízení ke Krajskému úřadu Olomouckého kraje. Tvrzení Šimona Klatovského z poloviny 16. století o tom, že … daleko za sebou Olomouc nechává veškerá města, která v končinách svých spatřuje moravská zem…“52 již neplatí. Naopak. Pokračuje snaha o provincionalizaci města zazděním panoramatu historického jádra za asistence disfunkčního systému státní památkové péče. Propast mezi složkami památkové péče se tak nepřekročitelně rozšiřuje.

1 K tomu např. Karel Kibic – Aleš Vošahlík: Památková ochrana a regenerace historických měst v České republice 1945-2010. Praha 2011 a tam uvedená literatura. 

2 Na základě usnesení 99. schůze vlády (11.7.1950), které vycházelo ze zprávy úřadu předsednictva vlády ve věci péče o kulturní a historické památky č.j. 103.262/50 ze dne 6. července 1950. Touha po ochraně center byla natolik silná, že ač nebyl prakticky znám obsah pojmu památkovárezervace, došlo k jeho užívání i před platností zák. č. 22/1958 Sb. 

3 Dnes 565 chráněných území (městské památkové rezervace a zóny, vesnické památkové rezervace a zóny) v ČR. Podle údajů http://monumnet.npu.cz/. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. 

4 Naposled k tomu Kamila Matoušková: 20 let Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. 1992-2012. Praha 2012. 

5 Pro srovnání počty napadení kulturních a sakrálních objektů: 40-70 případů ročně v 80. letech 20. st., 996 v roce 1991. Obecně bývá srovnáván úbytek movitostí pouze se škodami třicetileté války v 17. st. 

7 K systémové podjatosti viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 19/2010 – 106 ze dne 27. 11. 2012 dostupný on line na http://www.nssoud.cz/. 

8 Předchozí dvě výškové stavby byly realizovány na Jeremenkově tř., u hlavního vlakového nádraží – tzv. RCO 2 (Regionální centrum Olomouc) s výškou 71 m s otevřením v roce 2003 a tzv. BEA centrum na tř. Kosmonautů s výškou 74 m s otevřením v roce 2012. Za oběma stojí investor TESCO SW a.s. 

9 http://www.krasnaolomouc.cz/?p=1358. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

10 V anketě se zveřejněním názorů dotazovaných zde http://www.krasnaolomouc.cz/?p=1234 se vyjadřují Jan Graubner, Pavel Zatloukal, Václav Cílek, Alena Šrámková, Josef Pleskot a mnozí další. 

11 http://www.beacentrum.cz/informace-pro-providery-cl-16.html. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. Pomíjí zde např. historické věže s vyhlídkami nebo hotel Flóra. 

12 Ing. arch. Ladislav Opletal a jeho tým. 

13 K tomu např. David Mareš: Výškové stavby v Olomouci? Publikováno zde http://www.krasnaolomouc.cz/?p=1471. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

14 Platný územní plán města Olomouce absolutní výškovou regulaci neobsahuje. Srovnej také: Město má analýzu výškového zónování, jedná však v přímém rozporu s ní. Publikováno zde http://www.krasnaolomouc.cz/?p=1415. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

15 Citováno podle dopisu primátora města Olomouce ze dne 13. 6. 2012. 

16 Viz http://www.bizbiz.cz/v2/firmy/93056/smc-development-a-s/graf. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

18 Např.: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0antovka. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

19 Srovnej dokumentace před asanací zde: http://www.galeriesantovka.cz/fotogalerie/puvodni-areal-pred-demolici/. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. Konverzi starých průmyslových budov či rozpoznání jejich hodnot nepřipustila demolice. 

20 Trasu vedení tratě rozporovalo bezúspěšně Hnutí Duha. Viz http://www.hnutiduha.cz/olomouc/nase-aktivity/jednani-s-urady/tramvajova-trat-nove-sady/. Vyhledáno 13. 8. 2013. 

21 Prodejní plocha v nákupních centrech tak v Olomouci vzroste na 1550 mna 1000 obyvatel, čímže se zařadí na 2. místo v ČR hned za Liberec (1600 m2). Převzato z Martina Marečková: Nákupní centra se promění. Je jich moc a musí nabídnout zábavu. Hospodářské noviny, 15. 5. 2013, s. 1 ad.

22 http://www.benoy.com/. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. 

23 46 tis. m2 prodejní plochy. 1 tis. parkovacích míst., cit: „V centru Olomouce tak konečně vznikne moderní obchodní galerie výjimečné koncepce a kvality, přinášející život do míst, kam po léta Olomoučané neměli přístup… Architektura projektu přináší do Olomouce design světové úrovně…“ Zdroj: http://www.galeriesantovka.cz/. Vyhledáno dne 13. 8. 2013.

24 Smarv, o.p.s. a Civipolis, o.p.s. ve Vlastivědném muzeu v Olomouci dne 27. 2. 2013. Záznam z veřejné debaty uložen zde: http://www.youtube.com/watch?v=G9fsNiiAnss. Vyhledáno dne 14. 8. 2013.

25 K aktuálním aktivitám Klubu viz www.kaol.cz . Vyhledáno dne 11. 11. 2013

26 Text publikován zde: http://www.kaol.cz/index.php/71-otevreny-dopis-clenu-kao-k-santovka-tower. Vyhledáno dne 13. 8. 2013. 

27 V tomto ohledu stojí za odkaz názor autorů nového územního plánu města Olomouce (Knesl+Kynčl). Ti míní, že: … každá doba by měla mít možnost zapsat se do panoramatu města. Jednou z možností jsou právě vysoké domy. Jsou důležité i pro lidi. Upozorňují je, že se v místě koncentruje energie, že se tam něco děje. Proto k výškovým dominantám nemůžeme přistupovat rigidním památkářským způsobem a nepovolit je. Kdyby k nim tak přistupovali v minulosti, nevznikla by spousta staveb, které nyní chráníme. Důležité však je, jakou hodnotu stavba bude mít, zda bude pěkná, nebo ne. To už ale územní plán určit neumí. Její podoba závisí na investorovi a vybraném architektovi. Olomoucký deník, 12. 4. 2013. 

28 http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/tiskove-zpravy/news/12017-tiskova-zprava-npu-uop-v-olomouci-k-zamyslene-vystavbe-santovka-tower-v-olomouci/. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. Autor příspěvku se domnívá, že jde o první plnohodnotně zveřejněnou argumentaci NPÚ pro správní řízení výkonného orgánu v ČR. Protože není důvod činnost NPÚ utajovat, nabízí se častější zpřístupnění výstupů NPÚ veřejnosti touto formou v odborně a společensky exponovaných případech. Přínos by spočíval v nutnosti obhájit veřejně stanovisko NPÚ, otevřít názory instituce více veřejnosti a v transparentnosti rozdělení odpovědnosti za výsledná řešení mezi odbornou organizaci a výkonný orgán památkové péče.

29 Výsledky jsou stále ke stažení zde: http://ulozto.cz/xPtowCKw/rendery-santovka-zip. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. 

30 http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/pamatkari-odmitli-vyskac-santovka-tower-posudek-je-podjaty-vzkazuje-investor-201.html ze dne 20.4.2013. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. Poznámka autora: NPÚ není správním orgánem, tudíž nemůže být označován za podjatého ve smyslu správního řádu. Pokud je považován za podjatého za to, že hájí zájem na ochraně památek, pak jde o podjatost, pro kterou byl zřízen. Stíhat zaměstnance za vyjádření občanských postojů mimo pracovní dobu je v rozporu se základními vymoženostmi demokracie zajištěnými Listinou základních práv a svobod. 

31 http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/bude-santovka-tower-videt-z-centra-kritici-i-investor-maji-studie-presne-opacn-2.html ze dne 10. 5. 2013, cit: „Argument je doložen vizualizacemi, které NPÚ získal z webových serverů odpůrců záměru. Tyto vizualizace jsou v hrubém rozporu se skutečností,“ uvedl mluvčí projektu Šantovka Juraj Aláč. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. 

32 Online např. zde: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/pamatky/ppe_novy_jicin.pdf. Vyhledáno dne 19. 8. 2013.

33 Převzato volně z odborného vyjádření NPU ÚOP v Olomouci č.j. NPÚ-391/19437/2013 ze dne 16.4.2013. 

34 Přistoupením k úmluvě se Česká republika zavázala garantovat ochranu památek světového dědictví, přičemž na území Městské památkové rezervace Olomouc se nalézá statek Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (rejstř. č. ÚSKP 13602 / 8-3599, na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví zapsáno 2. 12. 2000). Funkce nárazníkového pásma (tzv. buffer zone) zajišťuje Městská památková rezervace Olomouc. Signatářské státy Úmluvy o ochraně světového dědictví přitom před podpisem sdílejí tato východiska, cit:… berouc v úvahu, že části kulturního či přírodního dědictví mají výjimečný význam a z tohoto důvodu je třeba je zachovat jako součást světového dědictví lidstva jako celku;… berouc v úvahu, že pro tento účel je nezbytné přijmout nová ustanovení formou úmluvy vytvářející účinný systém kolektivní ochrany kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, organizovaný na stálém základě a v souladu s moderními vědeckými metodami;

Usilují o cit: „Článek 5 Za účelem zajištění účinných a aktuálních opatření na ochranu, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví nacházejícího se na území smluvního státu bude do té míry, jak to bude možné a odpovídající, usilovat: … d) o přijetí odpovídajících právních, vědeckých, technických, administrativních a finančních opatření potřebných pro označení, ochranu, zachování, prezentování a obnovu tohoto dědictví; 

35Článkem 4 (odst. 2) se každá strana zavazuje, že předejde znetvoření, demolici nebo zchátrání chráněných statků. V článku 10 (odst. 1) se pak zavazuje přijmout integrovanou politiku konzervace, která stanovuje ochranu architektonického dědictví jako základní cíl plánovaného územního rozvojeměsta a venkova a zajišťuje ohled na tento požadavek ve všech fázích jak přípravy plánů výstavby, tak procesu schvalovacích prací; a dle odst. 3 pak učiní z konzervace, propagace a zhodnocování kulturního dědictví významný prvek kulturní politiky, politiky životního prostředí a územního plánování.

36 Management plán památky UNESCO (v průběhu roku 2011 jej projednala Rada města a dne 9. 11. 2011 schválilo Zastupitelstvo města Olomouce)Výsledný dokument je schválený zastupitelstvem města a vydaný městem jako závazný.

37 Stanovisko MK ČR ze dne 31. ledna 2012 č. j. MK 9094/2012 OPP v části Ad. 12.3. Zadání regulačního plánu RP 03: Výšková dominanta Šantovka uvádí: „Ministerstvo kultury zásadně nesouhlasís výškovou dominantou v území OP MPR a záměr požaduje přehodnotit. Se zadáním RP – 03: „Výšková dominanta Šantovka“ nesouhlasí Ministerstvo kultury zejména v bodě 12.3.3. Požadavky na umístění a prostorové uspořádání. V odůvodnění se uvádí: Záměr je v rozporu s rozhodnutím o vyhlášení OP MPR Olomouc… 

38 V aktualizované verzi z roku 2011 se na str. 31 v bodu 92.13 uvádí: Pro ochranu historických panoramat je nutné výškově omezit novou zástavbu, přitom výška a objem musí v řešené lokalitě respektovat hmotovou skladbu stávající většinové zástavby. Velké komerční plochy nákupních a zábavních center je nutno umisťovat mimo památkově chráněná území a mimo pohledově exponovaná místa z hlediska dálkových panoramatických pohledů. Toto ustanovení však bylo ze zásad vyňato ještě před vydáním závazného stanoviska orgánu památkové péče (patří do úrovně regulačního plánu). Navíc se vztahovalo k fázi pořizování územních plánů. 

39 v textovém znění na str. 27 – J 1.4 Ochrana dálkových pohledů na panorama historické části města uvádí: Při navrhování staveb v území města Olomouc je nutno zvažovat uspořádání budoucí zástavby a vedení komunikací s ohledem na maximální možnou ochranu a zachování vizuálních účinků siluety MPR uplatňující se v dálkových pohledech. Nejdůležitější směry pohledů jsou vyznačeny v situaci širších vztahů a ve schématu dálkových pohledů.

40 Mezinárodní charty jsou online zde: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodni-dokumenty/mezinarodni-dokumenty/. Vyhledáno dne 12. 8. 2013.

41 Závěr jednání ze zasedání dne 3. 7. 2013: Památková rada po rozpravě Zásadně nesouhlasí s realizací ŠTW v dané podobě, na daném místě a projektované výšce. Zdůvodnění: MPR Olomouc je dík sloupu Nejsvětější Trojice lokalitou zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO, zároveň je jednou z našich historicky, architektonicky a urbanisticky nejvýznamnějších památkových rezervací. Dvě již realizované výškové stavby, přestože jsou postaveny mimo památkově chráněné území, působí velmi rušivě a poškozují působivý obraz města. Navíc nepřinášejí městu žádné architektonické kvality. Z důvodu ochrany historických dominant města (panorama) je výstavba další výškové budovy v blízkosti MPR naprosto neslučitelná s jejím památkovým statutem a vysokou kulturní hodnotou.

 42 Dne 19. září 2013 projednala Vědecká rada generální ředitelky NPÚ na svém 12. zasedání záměr stavby výškového obytného domu v bezprostřední blízkosti historického jádra Olomouce nazvaný „Šantovka Tower“ a jednomyslně přijala následující závěr: Záměr stavby výškové budovy „Šantovka Tower“ v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc je z hlediska památkové péče nepřijatelný. Publikováno 1. 10. 2013 http://www.npu.cz/news/12973-n/ (vyhledáno dne 11. 11. 2013). 

43V POP (památkovém ochranném pásmu) jsou sledována poněkud odlišná hlediska než ve vlastních chráněných územích, neboť je zde jiný předmět ochrany, a ochranný režim je zde mírnější a znamená regulaci určitých činností v okolí kulturní památky či památkové rezervace nebo zóny. V případě památkové rezervace i zóny zajišťuje POP ochranu vlastního chráněného území před ‚vnějším‘ poškozením, k němuž by došlo například měřítkově neúměrnou novou výstavbou v těsném sousedství chráněného území nebo porušením panoramatu. Zabezpečuje nerušené působení historických urbanistických dominant a zachování významných průhledů (jak pohledů na chráněné území zvenčí, tak pohledů z chráněného sídla do okolí či volné krajiny).“ Karel Kuča, Věra Kučová, Principy památkového urbanismu. Státní ústav památkové péče, Praha 2000, s. 12. 

44 Srovnej také Martin Zídek-Jiří Klusoň: Zákon o státní památkové péči a jeho prováděcí předpisy. Praha 1995, s. 77-80. 

45 Prokázat nepříznivost drobných stavebních akcí (lokální údržba nemovitostí nevhodnými výplněmi otvorů, povrchů konstrukcí apod.) na území OP MPR na celkový výraz chráněného celku je prakticky nemožné, byť v mnohonásobném opakování toho mohou být schopné. Rozsah takové regulace lze uplatnit pouze tam, kde jsou ve vyhlášení OP stanoveny konkrétní podmínky. 

46 Existují i silné (např. urbanistické) a hodnotné vztahy mezi chráněným územím a jeho ochranným pásmem, které nemusí být v přímém viditelném vztahu. V jednotlivých detailech bez specifikace v legislativním podkladu je však téměř nemožné prosadit v každodenním procesu rozhodování jejich faktické udržení. 

47 K hierarchii hodnot Pavel Zatloukal: Mrakodrap na Šantovce? Necitlivá stavba, která tam nepatří. Olomoucký deník, 5. 1. 2013. Rozhovor dostupný online zde: http://www.krasnaolomouc.cz/?p=930. Vyhledáno dne 19. 8. 2013. 

48 Vyjádření Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, v.v.i., č.j. UDU-102/2013 ze dne 8. 4. 2013. Online zde: http://www.npu.cz/download/1366121357/Priloha+c.+2+UDU+AV_posouzeni+04_2013.pdf. Vyhledáno dne 14. 8. 2013. 

49 Srovnej situaci prosazování výškových budov v blízkosti historických měst v Praze i jinde: Richard Biegel, Mrakodrapy v Holešovicích, in: Věstník Klubu Za starou Prahu, XXXVII, 2007, č. 1, s. 6-10. 

50 K formování občanského zájmu o praktické otázky urbanismu v situaci každodennosti velkoměst USA výtečně Jane Jacobs, Smrt a život amerických velkoměst. Překl. Jana Solperová, 2., aktualiz. a dopl. vyd. Dolní Kounice 2013. 

51 V roce 2003 se záměru realizovat Palác Morava u tržnice v Olomouci postavila iniciativa Občané proti Paláci Morava. V květnu téhož roku proběhla dokonce demonstrace na Horním nám. Viz http://www.hnutiduha.cz/olomouc/kampan-proti-palaci-morava/. Vyhledáno dne 20. 8. 2013. 

52 Chvála Olomouce Metropole Markrabství Olomouckého sepsaná v elegii Šimonem Enniem Klatovským L. P. 1550. Překlad Rostislav Bartocha. Olomouc 1947, s. 43.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *