Rostislav Švácha: Garance světové kvality?

Se svolením autora otiskujeme pasáže z vyjádření, které pro Národní památkový ústav, ú. o. p. v Olomouci vypracoval za Ústav dějin umění Akademie věd ČR k tématu Šantovka-tower  prof. Rostislav Švácha

Plný text je přílohou tiskové zprávy NPÚ, ú. o. p. v Olomouci:

Vítěz soutěže o nejošklivější stavbu ve Velké Británii 2011. MediaCityUK (Masterplan) od ateliéru Benoy. Foto: http://www.bdonline.co.uk/

Z dostupných informací o londýnské kanceláři vyplývá, že jde o architektonický ateliér zaměřený na projekty komerčních staveb ve velkoměstech Číny, Indie, Koreje, Thajska, Středního Východu, Polska a Ukrajiny. Do těchto oblastí zasílá kancelář Benoy také projekty věžových staveb, které, jak lze soudit z fotografické dokumentace, odpovídají charakteru dnešní globální architektonické produkce svým stylem i svým nesporně profesionálním zvládnutím. Zakázky komerčních staveb pro Velkou Británii od ateliéru Benoy se od pojetí projektů pro Čínu nebo Střední Východ nijak markantně neliší. Vždy jde o velká a rozhlehlá nákupní centra nebo jiné typy komerční výstavby. Ateliér Benoy za ně dostal poměrně početnou řadu různých ocenění, jaká udílejí v Číně, Indii, Středním Východě nebo přímo v Británii různá podnikatelská sdružení. Účel takových cen spočívá v posouzení komerční úspěšnosti projektu, popřípadě kvality jeho stavebního provedení. Hodnotu či kvalitu architektury samotné neberou takové ceny v úvahu, popřípadě ji posuzují z jiného hlediska než například porota Pritzkerovy ceny. O udílení takových cen za komerční úspěch architektonického projektu pak opět informují média věnovaná obchodu nebo podnikání, nikoliv časopisy zaměřené na architektonickou tvorbu.

Výjimku v tomto ohledu představuje britský architektonický časopis Building Design, který stavbám ateliéru Benoy pozornost věnuje. Nejde však o pozornost lichotivou. Stavbám, jejichž architektonickou hodnotu pokládá za nízkou, tento časopis pravidelně udílí cenu „Carbuncle Cup“ za nejošklivější budovu postavenou v uplynulém roce na území Spojeného království. Dvakrát už tuto cenu dostaly stavby nebo stavební komplexy, na nichž se Benoy buď podílel s jinými architektonickými firmami (areál Media City mezi Salfordem a Traffordem, stavba od 2007), anebo je sám vyprojektoval (nákupní centrum Westfield London, 2008). Areál Media City označuje šéfredaktor Building Design Ellis Woodman za „šílenou akumulaci výstavby, ve které každá bezcílně gestikulující budova vystavuje na odiv tři různá členění obkladu“. Kritik Owen Hatherley z deníku The Guardian (25. 9. 2012) charakterizoval tentýž areál jako „enklávu docela dobře zavřenou před životem zbytku města“. Jak se lze snadno přesvědčit nahlédnutím do Wikipedie, posměšné ceně časopisu Building Design věnují britská média značnou pozornost.

Rada města Olomouce podmínila souhlas se stavbou věžové budovy Šantovka Tower „předložením architektonického řešení na nejvyšší úrovni soudobé architektury v evropském i světovém měřítku“. Domnívám se, že ateliér Benoy tuto podmínku nemůže splnit. Architekturu světové či evropské úrovně dnes produkují architekti, kteří dostávají opravdu prestižní architektonická ocenění typu Pritzkerovy ceny, evropské ceny Miese van der Rohe nebo Palladiovy ceny pro mladé tvůrce. Ateliér Benoy cenu tohoto druhu nikdy neobdržel. Za druhé kritérium světové úrovně architektonického řešení můžeme považovat častější publikování prací ateliéru v prestižních a na celém světě uznávaných architektonických časopisech. Za příklad takových časopisů tu uvádím Architectural Design, Architectural Review, Architectural Record, L´Architecture Aujourd ´hui, Casabella, Domus, Quaderns, Architecture+Urbanism, Detail. Komerční architektonické kanceláře typu Benoy v časopisech tohoto druhu vůbec nepublikují, protože stránky takových médií jsou vyhraženy vážné, nikoliv komerční architektonické tvorbě.

Ze všech těchto hledisek nelze projekt budovy Šantovka Tower od londýnské kanceláře Benoy doporučit k provedení v ochranném pásmu olomoucké památkové rezervace.