Re-vize Olomouc 08: Hej-čin! / trienále SEFO

9. 6. 2021 | 17:00 | bývalá budova PřF UP ulice Tomkova

Tentokrát Re-vize vtáhla do hry studenty ústavu experimentální tvorby brněnské Fakulty architektury. Cenné, avšak zanedbané území s opuštěnou budovou Přírodovědecké fakulty je v docházkové vzdálenost do centra, v bezprostřední blízkosti několika školních budov a legendárně ucpané křižovatky u Anči. Jaká jej čeká budoucnost? Mají se ruiny, za které si můžeme sami, jednoduše bourat, nebo recyklovat? A jaký potenciál má celé území? Může se stát novým centrem urbanisticky bezradného a dopravně přetíženého Hejčína? Jaké další funkce snese? Bydlení? Komunitní centrum? Náměstí? Park?
🔵
Přímo v budově bývalé Přírodovědecké fakulty formou výstavy a prezentace představí studenti pod vedením Szymona Rozwalky vlastní výstupy a otevřou tak diskusi o budoucím směřování tohoto lukrativního městského pozemku.
🔵
Na Re-vizi finančně spolupracuje komise místní části Hejčín, mapové podklady poskytlo SMOl. Za podporu děkujeme také Nadaci Via

Pár fotografií ze zahájení od Terezy Hrubé

Do práce na kole 2021 v Olomouci

Celonárodní kampaň Do práce na kole je každoroční výzvou na podporu udržitelných forem mobility a zdravého pohybu.

Tisíce jednotlivců i firem se už pravidelně zapojují do této měsíční květnové výzvy – na kole, koloběžce nebo pěšky. Jedenáctý ročník Do práce na kole proběhne ve více než 40 městech v celé České republice, v Olomouci se odehraje už po deváté (první ročník proběhl v roce 2013).

Účast v kampani se ve výjimečném roce 2020 přiblížila počtu 16 000 účastníků z 2700 organizací nebo firem. Nižší výsledek proti předchozím ročníkům je dán nouzovým stavem, díky němuž řada lidí do práce nedojížděla. V Olomouci se zapojilo celkem 738 účastníků, což je 4. nejlepší výsledek z 34 měst a obcí v České republice. Je vidět, že vůle jezdit na kole by tu byla. Věříme, že pokud se městu podaří zlepšit podmínky pro lehkou mobilitu, může se Olomouc vyšplhat na špičku!

Olomoučtí organizátoři zastoupení Pavlem Bednaříkem lestos poprvé spojují síly s naším spolkem. Šlápneme do toho společně?

Výzva Do práce na kole je sice soutěžní (účastníci mohou vyhrát zajímavé ceny na slavnostínm zakončení v červnu 2021), daleko důležitější je ovšem motivace jednotlivých účastníků a vědomá snaha překonat pohodlnost a měsíc se pravidelně dopravovat do práce nebo do školy jinak než autem. Kéž nám to epidemiologická situace vůbec umožní! Registraovat se však můžete, i když zůstáváte na homeoffice.

V letošním roce je opět plánována série akcí pro účastníky i širokou veřejnost, jako jsou akce na triko (s tričkem DPNK káva nebo jiný bonus zdarma), cyklovyjížďky, debaty, semináře nebo pikniky v parku. Na závěr výzvy proběhne opět tradiční vyhlášení nejlepších týmů a jednotlivců na závěrečném večírku v areálu Letního kina v Olomouci.

Kontakt pro registraci:

Do práce na kole 2021

Kontakt pro radu:

Pavel Bednařík, pavel.bednarik@gmail.com, 605 844 090

Otevřený dopis Radě města Olomouce/ Udržitelná mobilita

Na zasedání Zastupitelstva města Olomouce 8. 3. 2021 jsme předali vedení města otevřený dopis jako výsledek aktivních rekací na veřejnou debatu Re-vize Olomouc o cyklodopravě, která proběhla 26. 1. 2021. Plné znění dopisu včetně jmen podporovatelů z řad široké laické i odborné veřejnosti najdete níže, nebo si stáhnete zde. Pokud k podpisům chcete přidat své jméno, klikněte na tento ODKAZ.

___________________________________________

Vážený pane primátore, vážení členové a členky Rady města Olomouce,

Po několika setkáních odborné veřejnosti iniciovaných diskusní platformou Re-vize Olomouc se na Vás obracíme ve věci udržitelné mobility, dopravy a veřejného prostoru.

Již rok jsme vystaveni stavu pandemie Covid-19, která byla pro mnohá města obrovskou příležitostí k proměně myšlení a přehodnocení priorit v oblasti udržitelné mobility a způsobů, jakým se lidé po městě pohybují. Řada organizací doporučuje maximální podporu cyklodopravy a pěšího pohybu po městě.  Paříž, Vídeň, Milán, ale i mnohá menší města využila pandemie a lockdownu k budování provizorních (pop-up) cyklostezek a infrastruktury, které se mají proměnit ve stálá opatření v budoucnu.

Politici, starostové a úředníci progresivních měst vnímají příklon a maximální podporu udržitelné mobility jako obrovskou příležitost, jak adaptovat města na klimatickou změnu, omezit záplavu aut v centrech měst a přesvědčit veřejnost, že se jedná o změnu vedoucí ke kvalitě života všech obyvatel města. Není tajemství, že město Olomouc v tomto zásadně zaspalo. V poslední bilanci programového prohlášení Rady se o udržitelné mobilitě hovoří, je jí věnována celá kapitola. Jejím hlavním sdělením je však paradoxně potřeba budovat parkovací místa u nových rezidenčních celků. Kromě jednotlivých investičních akcí, které se pomalu a těžkopádně sunou kupředu (9 z 10 bylo pro rok 2021 zrušeno nebo posunuto), a drobných opatření se v této oblasti neděje vůbec nic. Cykloskupina se neschází, nelze zaznamenat žádnou kampaň na podporu udržitelné mobility.

Na druhé straně se zájmem sledujeme, že v rozpočtu města se objevily položky aktualizace Plánu udržitelné městské mobility, aktualizace Parkovací politiky, či položka „Spokojená Olomouc“. Jako odborníci v oboru městské mobility i jako aktivní uživatelé (cyklo, pěší a MHD doprava) bychom rádi nabídli aktivní pomoc při aktualizaci těchto dokumentů. Rádi bychom byli partnerem městu v zásadní proměně vnímání udržitelné mobility, zlepšení bezpečnosti všech zúčastněných a odvrácení kolapsů dopravního systému. Níže si dovolujeme předložit konkrétní body a návrhy opatření, které by bylo vhodné udělat.

Všechna naše doporučení vycházejí z evropské metodiky ke zpracování Plánů udržitelné městské mobility z roku 2019 a navazujících českých doporučení. Přílohou tohoto dopisu je dokument „8 pravidel, bez kterých se plánování udržitelné městské mobility neobejde“.

Návrhy opatření:

1. POLITICKÁ ZÁŠTITA

Plán udržitelné městské mobility Olomouc (PUMMO, pracujeme však s termínem SUMP  ̶  Sustainable Urban Mobility Plan) nemá v současnosti politického garanta. SUMP stojí nad dopravními dokumenty a významně přesahuje jejich rámec. Proto se nemůže jednat o politika, který má na starosti pouze dopravu ve stávající podobě. SUMP prosazuje holistický přístup, který propojuje odbory územního plánování, strategického rozvoje, architektury, dopravy, školství, životního prostředí atd. Nejblíže k filozofii SUMP má koncept smart cities. Proto navrhujeme, aby:

  1. vznikla nová pozice koordinátora udržitelné mobility na plný úvazek,
  2. celá agenda udržitelné mobility byla zařazena buď A) pod útvar hlavního architekta s nutnou součinností s oddělením smart city, nebo B) pod oddělení smart city s nezbytnou součinností s útvarem hlavního architekta

2. UPŘESNĚNÍ VIZE

Celková vize, na které jsou v rozpočtu na rok 2021 vyčleněny 2 mil. Kč, by měla co nejvíce odpovídat principům SUMP. Je nezbytné, aby si město (Rada) co nejdříve ujasnilo, co chce a proč to chce, tak, aby vytvořila skutečnou vizi pro udržitelnou Olomouc. Můžeme se inspirovat koncepcí tzv. měst krátkých vzdáleností s lidmi motivovanými ke změně dopravního chování a s nastavením takových opatření, která sníží individuální automobilovou dopravu, a naopak podpoří využívání veřejné hromadné a aktivní bezmotorové dopravy.

3. USTANOVENÍ NOVÉ PRACOVNÍ SKUPINY UDRŽITELNÉ MOBILITY

V souladu s novou vizí by měla být ustavena samostatná pracovní skupina pro udržitelnou mobilitu. Byla by zastoupena jak odbory města, tak i odbornou a aktivní veřejností. Tato pracovní skupina může nahradit nebo doplnit komisi pro dopravu a pracovní skupinu pro cyklodopravu, případně vzniknout jejich sloučením. Současně je potřeba posílit pozici koordinátora městské mobility. Plný úvazek pro osobou veřejně činnou a respektovanou, která se zasadí o proměnu vnímání městské mobility v očích veřejnosti, by měl být samozřejmostí. Úkolem koordinátora městské mobility je komunikovat napříč odbory města a dále se zainteresovanými organizacemi a s veřejností. Každý relevantní odbor města by měl znát svoji vazbu na SUMP a měl by pomáhat koordinátorovi městské mobility naplňovat příslušná opatření.

4. SPOLEČNÁ AKTUALIZACE PUMMO

Prvním úkolem pracovní skupiny by měla být revize a aktualizace Plánu udržitelné městské mobility Olomouc, a to v duchu nové evropské metodiky SUMP. Pracovní skupina může zadat zpracování těch dat a analytických podkladů, kterými město nedisponuje. Není nutné najímat externí firmu na kompletní aktualizaci PUMMO. Dále tato pracovní skupina může specifikovat cíle a opatření v souladu s novou vládní Koncepcí městské a aktivní mobility pro období 2021–2030. Výstupem revize by měla být redefinice akčního plánu SUMP pro rok 2022 s cílem zapracování co nejvíce měkkých opatření.


5. KOMUNIKAČNÍ PLÁN MĚSTA

Nezbytnou součástí aktualizace PUMMO musí být i Komunikační plán 20212025, jehož úkolem je motivovat obyvatele ke změně dopravního chování a vysvětlovat veřejnosti důvody preferovaných opatření. Komunikační plán s sebou ponese celé spektrum kroků a opatření, včetně propagace, marketingu a osvěty a dalších měkkých opatření směrem k veřejnosti (výzkum, monitoring, marketing, propagace). Vytvoření komunikačního plánu a realizace prvních opatření může zajistit pracovní skupina a může být uhrazeno v roce 2021 z prostředků určených na aktualizaci PUMMO.

Jako iniciační krok proměny navrhujeme Radě města otevření diskuse a uspořádání veřejné debaty v průběhu května 2021 v rámci kampaně Do práce na kole, která má celostátní dopad a významný ohlas veřejnosti. Nabízíme také pomoc při přípravě dalších doprovodných aktivit, které by posílily koncepty udržitelné mobility ve vnímání veřejnosti. V neposlední řadě se domníváme, že by aktualizace PUMMO měla být spojena se zřízením nového dotačního programu (od roku 2022), který by podporoval celé spektrum akcí a aktivit, které mají za cíl zvýšení podílu udržitelné dopravy na celkovém spektru dopravy.

Závěrem bychom rádi ujistili členy RMO, že tento dopis byl motivován zejména zájmem pomoci a využít zkušenosti signatářů a odborníků v agendě udržitelné mobility.

Prosíme tedy Vás, členy a členky Rady města o následující:

  1. Písemnou odpověď na výše uvedený návrh pomoci a opatření k proměně vnímání udržitelné mobility v Olomouci,
  2. Informace, jak budou využity prostředky na aktualizaci PUMMO v Akčním plánu rozvoje města na rok 2021 (2 mil. – aktualizace PUMMO, 150 tis. – Spokojená Olomouc, 363 tis. – zpracování Parkovací politiky města)
  3. Potvrzení zájmu o spolupořádání debaty v květnu 2021 v rámci akce Do práce na kole

Děkujeme za Vaši vstřícnost a zájem proměnit kvalitu života a pohybu v Olomouci pro všechny občany.

V Olomouci dne 8. března 2021

za iniciativu pro rozvoj udržitelné mobility v Olomouci jmenovitě:

Pavel Bednařík (hlavní pořadatel Do práce na kole, expert na cyklodopravu)

Jaroslav Martínek (Partnerství pro městskou mobilitu, Akademie městské mobility, City Changers, koordinátor cyklodopravy Olomouckého kraje)

Martina Mertová (Za krásnou Olomouc, Re-vize Olomouc, městská cyklistka)

David Bárta (City One)

Jaroslav Burian (Katedra geoinformatiky PřF UPOL)

Petr Daněk (člen dopravní komise Olomouckého kraje, dopravní expert)

Lubomír Fridrich (konzultant pro lehkou městskou dopravu, bikesharing, půjčovna nákladních kol cargio)

Pavel Grasse (člen dopravní komise RMO)

Andrea Hanáčková (FF UPOL, aktivní cyklistka)

Vojtěch Holický (psycholog, dětské volnočasové aktivity, aktivní cyklista)

Alexandr Jeništa (Za krásnou Olomouc, chodec a cyklista)

Michaela Johnová Čapková (Za krásnou Olomouc, aktivní meziměstská cyklistka)

David Mareš (Česká komora architektů, Re-vize Olomouc, architekt)

Zuzana Novotná (členka týmu Do práce na kole, aktivní cyklistka)

Jan Samuel Řihošek (koordinátor CENTRA SEMAFOR, člen pracovní skupiny pro cyklodopravu při RMO)

Luděk Šebek (FTK UPOL, Do školy na kole/ Ride2sCool, aktivní cyklista)

Marcela Škvařilová (LF UPOL, lékařka, aktivní cyklistka)

Matúš Šucha (FF UPOL, dopravní psycholog)

Vojtěch Rudorfer (ČVUT Praha, Re-vize Olomouc, architekt)

Zuzana Vachůnová (Zažít město jinak, environmentalistka)

Jiří Vymětal (ředitel ZŠ a MŠ Svatoplukova, aktivní cyklista)

Marek Zelenka (člen komise města Smart City a IT)

Zdeněk Žák (člen dopravní komise města Olomouce a Olomouckého kraje)

Souhlasím se zněním otevřeného dopisu Radě města Olomouce a chci přidat svůj podpis!

Kontaktní osoby a mluvčí iniciativy

Pavel Bednařík (605 844 090, pavel.bednarik@gmail.com)

Jaroslav Martínek (602 503 617, jarda@dobramesta.cz)

Martina Mertová (777 576 087, martinamertova@seznam.cz)

Přílohou otevřeného dopisu je dokument „8 pravidel, bez kterých se plánování udržitelné městské mobility neobejde“, výtah národního Plánu udržitelné mobility – SUMP/ Sustainable Urban Mobility Plan.

Re-vize Olomouc/ DOPRAVA

Ráno vyjedeme s dětmi do školy zase o něco dřív, abychom měli rezervu na zácpu. Ale proč by vlastně děti nemohly jet samy a na kole? Další setkání z cyklu Re-vize Olomouc se bude věnovat tématu dopravy a plánování příjemného a udržitelného města. Zeptáme se hostů, co si představují pod pojmem aktivní mobilita a zda existují řešení, jak v Olomouci zmírnit dopady automobilismu.

Záznam diskuse, která proběhla on-line 26. ledna 2021 v 18:00, najdete ZDE.

Moderuje:

David Mareš

Hosté:

Matouš Pelikán (náměstek primátora, odbor dotačních projektů, odbor informatiky a Smart City)

David Bárta (CityOne)

Petr Daněk (člen Komise pro dopravu Olomouckého kraje)

Jaroslav Martinek (cyklo, Dobrá města)

Témata:

Modal split v Olomouci je: PĚŠÍ 34 % / CYKLO 6 % / MHD 27 % / IAD 32 %. Má smysl se takovými čísly zabývat? O čem vypovídají?

Jaké se ukáží priority města v oblasti dopravy po prostudování rozpočtu?

Kdo se ve městě o rozvoj cyklodopravy stará a jaké k tomu má nástroje? Proč dochází ke kauzám jako např. nové mosty na Masarykově a u Bristolu?

Jaká je v Olomouci měkká podpora cyklodopravy? Jaká je komunikace města s veřejností v oblasti udržitelné mobility?

Co v oblasti mobility přinesl koronavirus?

Když tedy chceme poslat děti do školy bezpečně na kole, co pro to můžeme udělat každý z nás? A co máme chtít po vedení města?

Co vyplynulo z debaty o Hanáckých Kasárnách

Plný text:

Iniciativa Re-vize Olomouc k budově Hanáckých kasáren

Upozorňujeme veřejnost a vedení města na výjimečnost nevyužitého objektu Hanáckých kasáren, které jsou ve vlastnictví státu.

Domníváme se, že je to příležitost, jak vyřešit aktuální problém s umístěním některých pracovišť Magistrátu a ve spolupráci s dalšími institucemi dát objektu nový život. Proměna Hanáckých kasáren by měla pozitivní dopad na celou lokalitu, především na náměstí Republiky.

Uvědomujeme si, že to nebude jednoduché. Bude to vyžadovat pozitivně smýšlející a silný management. Je potřeba co nejdříve pořídit studii ověřující možnosti využití objektu.

Apelujeme na vedení města, aby tuto příležitost nepropáslo. Jsme přesvědčeni, že je to v zájmu města jakožto urbanistického celku, města jakožto společenství lidí i města jakožto samosprávného subjektu.

HODNOTY

  • kulturně-historická, památková a společenská hodnota
  • výborná lokalita v centru na třetím nejvýznamnějším náměstí Olomouce
  • dostupnost z celého města (pěší, MHD, cyklisté, parkovací dům Koželužská)
  • výborný stav stavební podstaty domu
  • nádvoří
  • pozemek 2.280  m2 mezi podkovou a parkovacím domem Koželužská

SLABÉ STRÁNKY

  • velikost – nutná etapizace?
  • památková ochrana, zejm. ve vztahu k potenciálu nádvoří; je současně příležitostí získání zdrojů financí na obnovu památek

PŘÍLEŽITOSTI

  • rozvoj východní části centra a zejm. náměstí Republiky, možnost zlepšit pěší vazbu (parkovací dům) Koželužská – nám. Republiky přes objekt Kasáren výtahem
  • multifunkční náplň = udržitelná náplň
  • spolupráce institucí: město, kraj, UP, knihovna, muo, Vlastivědné muzeum, ale i jednotlivci nebo malé skupiny (kulturně kreativní průmysl apod.)
  • vícezdrojové financování vycházející ze spolupráce institucí, při nastavení podmínek sledujících veřejný zájem využití i soukromých zdrojů
  • nádvoří – možno částečně zaplnit další funkcí, propojit úrovňově se vstupy ze všech čtyř stran, otevřít veřejnosti

RIZIKA

  • spolupráce institucí nebude fungovat
  • slabý management – zejm. v případě multifunkční náplně – který nebude schopný moderovat zájmy jednotlivých subjektů a udržovat dům živý
  • jako negativní příklady lze také uvést:
    • objekt Jezuitské koleje vedle chrámu Panny Marie Sněžné, nyní využívaný jako vojenský archív – tento způsob využití umrtvuje potenciál objektu a okolí
    • objekt Staroměstských kasáren na Studentské ulici spekulativně koupený soukromou osobou, nevyužívaný, což způsobuje umrtvení potenciálu objektu i okolí, přičemž město nemá nástroje, jak přimět vlastníka ke změně

DALŠÍ KROKY

  • vyřešit, za jakých nejvýhodnějších podmínek lze objekt od státu získat
  • pořídit ověřovací studii, o kterou se bude vedení města při rozhodování ohledně Hanáckých kasáren opírat; studie prověří hlavní aspekty: možnosti využití, požární řešení, větrání, energetickou úspornost, potenciál nádvoří, ekonomiku apod. a to vše ve vztahu k památkové ochraně objektu
  • výjimečný objekt = nutno vybrat kvalitního architekta otevřenou soutěží (vhodnou formou může být zúžený způsob výběru – užší soutěž o návrh, soutěžní dialog apod.)
  • nezbytný silný projektový management

Poznámka k parkování:

  • k „dopravě v klidu“ nutno přistoupit progresivně a minimalizovat počet stání využitím výjimky z předpisů, které požadují nesmyslně vysoké počty parkovacích míst, což vede k zhoršování už tak kritického zahlcení českých měst auty
    • objekt je ve výborné lokalitě, dostupný pěšky, na kole i MHD
    • klienty a zejm. zaměstnance motivovat nejezdit autem
    • možno využít pozemek v Koželužské patřící k objektu (služební auta) a parkovací dům v Koželužské (klienti, zaměstnanci)

2020-11-10

David Mareš a Vojta Rudorfer

Odkladný účinek žaloby ve věci ŠTW

Ještě před svým odchodem podala vedoucí Úřadu veřejného ochránce práv, ombudsmanka Anna Šabatová, žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí Magistrátu města Olomouce o umístění stavby Šantovka Tower. Magistrát podle ní porušil zákon o státní památkové péči, zákon o ochraně přírody a krajiny, správní řád, stavební zákon i závazky České republiky z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy. Zcela popřel samotné principy zákonnosti a jeho jednání vzbuzuje vážné pochybnosti o systémové nepodjatosti.

Novinkou je, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, který dostal věc na starost, přiznal 12. 3. 2020 žalobě týkající se stavby Šantovka Tower v Olomouci odkladný účinek. Znamená to, že do doby, než soud ve věci rozhodne, nesmí být vydáno stavební povolení a nesmí být výstavba zahájena. To jsou dobré zprávy, jak soud nakonec rozhodne, nelze předjímat.

ZKO, v dubnu 2020

Mraky nad památkovou péčí aneb jak si postavit mrakodrap v ochranném pásmu MPR

Časopis A2 (5/2020) včera otiskl:

 Verze článku M. Mertové před redakčním krácením časopisu A2:

Památková péče selhává. Za fatálními chybami, které dobře ilustruje mrakodrap v ochranném pásmu památkové rezervace Olomouc nebo aktuální osudy olomoucké radniční věže, se však skrývá systematické (a systémové) podrývání kompetencí a pravomocí odborné složky památkové péče. Ta se už nyní stává bezzubou. Fungování státní správy často suplují odborníci-aktivisté a konečně se jim dostává sluchu. Úřad veřejného ochránce práv prvně podal v oblasti ochrany památek žalobu ve veřejném zájmu.

Psal se rok 2010, kdy se v nové knize Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek II objevuje postava podnikatele Richarda Morávka jako jednoho z „tichých společníků“ zavražděného antihrdiny. V tomtéž roce redaktor na stránkách MF Dnes kritizuje Klausovu prezidentskou amnestii, díky níž se na svobodu dostala Jarmila Morávková odsouzená za úvěrové podvody. Matka i syn byli podle Kmenty prokazatelně propojení s mafií, která mimochodem vytunelovala olomoucký podnik Milo. Článek ani kniha se však zjevně nedostaly do rukou olomouckých zastupitelů, kteří na podzim téhož roku s Morávkovou společností SMC Development a. s. uzavřeli smlouvu o budoucí spolupráci při budování tramvajové trati a infrastruktury v nové městské čtvrti Šantovka. Nachází se v bezprostřední blízkosti historického jádra a (nikoliv překvapivě) právě na území zdemolovaného Mila.

Vůbec první vizualizace s výškovým domem na území bývalého Mila (2008-2010)

Smlouva o spolupráci se do budoucna měla stát hlavním strašákem střídajících se olomouckých municipalit. Investor se jí totiž začal ohánět v momentě, kdy se část jeho plánů ocitla v ohrožení. Do zmíněné infrastruktury („projekt celého území SMC“) totiž šikovně zapracoval tzv. Šantovku Tower, výškovou obytnou stavbu, která narazila na silný odpor poučené i laické veřejnosti a samozřejmě i na odpor památkářů. Ovšem nikoliv všech.

Projekt mrakodrapu Šantovka Tower od ateliéru Benoy, zveřejněno 2012. Snímek Olomoucký deník.

Ví se, že památková péče se řídí zákonem schváleným na samém sklonku totality a že je takzvaně dvojkolejná. Tak vznikají situace, kdy si jedni památkáři myslí něco zcela jiného než ti druzí. Tak tomu bylo (a je dosud) i ve vlekoucí se olomoucké kauze. Odborná složka (Národní památkový ústav – NPÚ) je zásadně proti, zatímco výkonný orgán (magistrátní oddělení památkové péče) považuje bytovku, která svojí výškou 78 m zastíní i věž olomoucké radnice, za přijatelnou. S ohledem na posun ve vnímání, co je zájem veřejný a co je zájem soukromý a který z obou pólů má vlastně hájit státní památková péče, tento postoj tolik nepřekvapuje.

Srovnání měřítka zástavby – první verze

Překvapí už víc, že má týž úřad odvahu v obdobných řízeních rozhodovat různě. Mluvíme potom o odchýlení se od rozhodovací praxe. Ochranné pásmo kolem městské památkové rezervace v Olomouci (MPR; podotkněme, že po Praze druhé nejvýznamnější) bylo vyhlášeno proto, aby zabránilo „stavebně technické činnosti, která by mohla nepříznivě ovlivnit její celkový výraz a charakter...“ Jak jinak si představit takovou „činnost“, než právě jako prosklený obytný dům, který výškou, objemem a dálkovými pohledy i průhledy zásadně konkuruje historickému jádru? Kdepak, hlavní olomoucká památkářka Vlasta Kauerová, jakýsi protějšek proslulého pražského Kněžínka, si to nemyslí.  Zatímco zakáže dvoupatrovou nástavbu banální budovy, povolí v území se stejnou památkovou ochranou pater rovnou dvaadvacet.

První kladné stanovisko magistrátní památkové péče provázela demonstrace několika stovek rozezlených olomouckých občanů. Brzy přišlo stanovisko druhé, ale obě pro nezákonnost zrušil nadřízený orgán, Olomoucký kraj. V případě třetího kladného stanoviska začal být aktivní investor a zpochybněním existence ochranného pásma prodloužil odvolací řízení až do dnešních dnů. Developer však zažil na své cestě více překážek. První v podobě schváleného územního plánu, který na Šantovce nastavil pro něj nepřijatelné výškové limity, druhý v momentě, kdy si nedokázal vyběhat výjimku o povinných odstupových vzdálenostech. Obě překážky hravě zdolal:  výškové limity nad jeho stavební parcelou  soud z jeho podnětu zrušil, a aby splnil požadovaný odstup od historické ulice Šantovy, posunul celý projekt o pár desítek metrů dál.

Druhá verze v posunuté poloze

Nic nevadí, že nová pozice věžáku zůstává i nadále v ochranném pásmu MPR, investor má přece nad sebou ochrannou ruku magistrátní památkářky, která bryskně vydává v pořadí již čtvrté kladné stanovisko! Takové urputné úsilí státní památkové péče prosadit v ochranném pásmu MPR mrakodrap jistě vejde do dějin.

Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník
Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník

Dalo by se čekat, že památkáři-odborníci (krytí vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, postoji Ministerstva kultury i jeho památkové inspekce) opět podají podnět k přezkoumání kontroverzního stanoviska a krajský úřad věc opětovně shodí ze stolu. Jenže mezitím patrně intenzivně pracovali všichni Morávkové a jejich lobbisté i na jiných frontách (mezi nimi například u samosprávy bývalý diplomat Petr Kolář). Původní struktura Krajského úřadu je rozprášena a co víc, k 1. 1. 2018 je schválena novela stavebního zákona, která paragrafem § 4 de facto stanovuje, že magistrátní památkářské stanovisko je samostatně nepřezkoumatelné. Lze je napadnout ve lhůtě jednoho roku až coby součást rozhodnutí, jímž bylo podmíněno. Ten rok stálo zato si počkat. Šantovka Tower získala územní rozhodnutí (tedy další zásadní bod na cestě k vítězství) přesně v termínu, kdy už jakýkoliv způsob odvolání či přezkumu nebyl možný, ani ze strany NPÚ, ani ze strany veřejnosti.

Co to znamená pro památkovou péči obecně? Aniž by byl přijat nový zákon o památkové péči, už je vlastně rozhodnuto. Odborná organizace státní památkové péče je paralyzována, odzbrojena. Bez možnosti přezkoumání či odvolání stanovisek „výkonných památkářů“, která mohou, ale nemusí akceptovat odborný názor, je definitivně odstavena na vedlejší kolej. Že toho památkáři prorostlí s politikou toho kterého města umí dobře využít, o tom svědčí další kauzy z Olomouce.

Aktuálně památková inspekce řeší další stížnost. „Výkonný orgán“ při vědomí své neotřesitelnosti odsouhlasil kompletní výměnu renesančního krovu olomoucké radnice a nechal snést renesanční zvony bez možnosti návratu na původní místo. I z tohoto případu je cítit, že se děje něco nezdravého s památkovými principy obecně. Historickou kostru toho nejcennějšího nahradíme bezdůvodně kompletní replikou, bytovým věžákem pod záminkou zkarikované pokrokovosti a pokroucené památkářské vstřícnosti zase znehodnotíme dochovanou historickou tkáň.

Tisíc památkářů s tím nic nezmůže, protože ten jeden s razítkem má za zády kromě špatného zákona také rafinovaně tichou podporu města. „Pravdu neprohlasuješ“, konstatuje jedna ze stálic olomouckého politického nebe chvíli poté, co se o jeden hlas nepodařilo schválit připravenou změnu územního plánu, která by do lokality Šantovka vrátila výškové limity. Stačilo už málo, aby se věci uvedly do pořádku a pravidla, která platí pro všechny, začala platit i pro protežované developery. Pokud mezi politiky zaznívají podobné formulky, má ještě vůbec smysl věřit v demokratické principy?

Klientelismus v pozadí, pochybné rozhodování úřadů státní správy s výsledkem očividného selhání památkové péče v této táhlé olomoucké kauze, to vše založilo na spis tak tlustý a šťavnatý, že se jím neváhal zabývat Úřad veřejného ochránce práv. Těsně před svým odchodem podala ombudsmanka Anna Šabatová žalobu ve veřejném zájmu proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu Magistrátu města Olomouce. V oblasti ochrany památek krok dosud bezprecedentní učinil Úřad veřejného ochránce práv mimo jiné proto, že se rozhodnutí opírá o nezákonné stanovisko jediné památkářky na světě, které nevadí věžák vedle „její“ památkové rezervace.

Ombudsmanka brání historické panorama Olomouce – kontroverzní Šantovku Tower posílá k soudu.

Tisková zpráva spolku Za krásnou Olomouc a Iniciativy Občané proti Šantovka Tower k aktuální situaci v kauze Šantovka Tower

Od roku 2011 spolek Za krásnou Olomouc se spřízněnými odborníky – urbanisty, architekty, historiky a památkáři – konzistentně upozorňuje vedení města na zhoubnou snahou jít na ruku investorům i tam, kde může samo narazit na limity platné legislativy. Průběh schvalovacího procesu kontroverzní stavby Šantovka Tower zavdal k oprávněným pochybnostem veřejnosti o rovných právech a povinnostech občanů Olomouce a v širším záběru zpochybnil principy demokracie obecně.

Ve svém vyjádření odstupující ombudsmanka Anna Šabatová výstižně shrnula podstatné body žaloby, k níž se po prostudování celého spisu rozhodla. Snahu prosadit stavbu obytné výškové stavby v dosud úzkostlivě střeženém ochranném pásmu městské památkové rezervace shledává jako vážné ohrožení veřejného zájmu. Děje se tak přitom s tichým přitakáváním všech střídajících se municipalit a s otevřenou podporou úředníků magistrátu, kteří jsou pověření výkonem státní správy.

Architekt David Helcel z Iniciativy Občané proti Šantovka Tower k tomu dodává: „Právě provázanost samosprávy se státní správou, kroky a vyjádření bývalých i aktuálně činných městských politiků a průběžný tlak investora, který se odvolává na vágně formulovanou smlouvu o spolupráci, dělá z kauzy výmluvný příklad rizik systémové podjatosti.

Spolek Za krásnu Olomouc spolu se zástupci Iniciativy Občané proti Šantovka Tower vyčerpali všechny řádné opravné prostředky bez adekvátní reakce. Proto se obrátili s podnětem k přezkoumání posledního sporného dokumentu v řadě – územního rozhodnutí pro Šantovka Tower vydaného stavebním odborem Magistrátu Města Olomouce – právě na Úřad veřejného ochránce práv jako na poslední možnou cestu k reálné nápravě celého sledu chyb v rozhodování státní správy a samosprávy.

Spolek Za krásnou Olomouc se hlásí k aktivní účasti na posledním vývoji kauzy. Bezpráví, které ji po léta provází, nebylo možné s ohledem na profesní čest jeho členů, nechat jednoduše být“, konstatuje historička umění Martina Mertová. Dodává k tomu: „Byli jsme také vázání důvěrou početné odborné i laické veřejnosti, která sdílela náš názor a dlouhodobě naše úsilí podporovala. Za to jí samozřejmě patří dík.

Michaela Johnová Čapková, která má na starosti finance spolku Za krásnou Olomouc, vysvětluje: „Jako nezisková organizace jsme peníze na přípravu právních podkladů pro Úřad ombudsmana získali od Nadace VIA z projektu Živá komunita. Zásadní část prostředků jsme pak dostali od veřejnosti přes server Darujeme.cz. Této podpory si vážíme zdaleka nejvíc. V prosinci loňského roku jsme k našemu překvapení dostali Cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci.“

„Poslední měsíce nám tak vrátily naději,“ uzavírá David Helcel.

17. 2. 2020

Za spolek Za krásnou Olomouc

Za Iniciativu Občané proti Šantovka Tower

Spouštíme dárcovskou kampaň: Potřebuje moderní Olomouc mrakodrapy?

KLIKNĚTE A PŘISPĚJTE

Mnozí už víte:

Šantowka Tower je developerský projekt na bytovku, která výrazným způsobem změní panorama města Olomouce. Postavena má být v jinak přísně střeženém ochranném pásmu památkové rezervace. Nemuselo by tomu tak být! Pokoušíme se uklidit na stole a za pomoci právních analýz kauzu uzavřít. Váš finanční příspěvek se pro tyto účely díky Nadaci Via/ Živá komunita a díky serveru Darujeme.cz zdvojnásobí! Pojďte s námi do toho!

Za projevenou důvěru a podporu moc děkujeme! Za krásnou Olomomouc