Osvětlení Horního náměstí: architekt Jan Šépka v odpovědi primátorovi Martinovi Majorovi

Dobrý den pane primátore,

reaguji tímto na Váš dopis z 10. dubna tohoto roku. V něm na úvod konstatujete, že moji snahu vstoupit do dění kolem výměny osvětlení lze pochopit vzhledem k tomu, že jsem jedním z autorů úprav Horního náměstí. I já chápu, že Vám záleží na podobě města, v jehož čele stojíte. Doufal jsem, že vzájemnou komunikací dospějeme k řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Proto jsem také během posledního roku vícekrát přijel osobně do Olomouce, kde jsem záležitost výměny osvětlení projednával se všemi zúčastněnými. Po celou dobu jsem předpokládal, že dospějeme k dohodě, a to až do chvíle, kdy jsem víceméně náhodně zjistil, že jste se mnou sice jednal, ale přitom nechal současně a bez mého vědomí zpracovávat projektovou dokumentaci, která počítala pouze s jedinou variantou – lampami Urbanstar.

Ohradit se musím také proti Vašemu tvrzení, že náš návrh řešil pouze architektonickou podobu náměstí. Projekt byl řešen komplexně a to včetně výměny podloží i některých inženýrských sítí a nebyl tedy pouze estetickou záležitostí řešení úprav jednoho z nejcennějších prostranství Olomouce. Musím také poopravit Vaše tvrzení o tom, že by ho nepovolilo ministerstvo kultury, které se dožadovalo do této akce vstoupit a uplatnit svůj názor na celkové úpravy, ale po rozboru se ukázalo, že se k této problematice vůbec nemělo vyjadřovat. Naopak neuvádíte, že celý projekt úprav Horního náměstí opakovaně schválila rada města a to po vyhrané soutěži a dopracované studii v roce 1995, ale i nové vedení města v roce 2000, které schválilo všechny představené prvky mobiliáře, včetně lampy s nepřímým osvětlením, což mohu dokladovat zápisem ze 4.1.2000. Celý projekt byl řešen komplexně a nelze z něj tedy vytrhávat ad hoc některé prvky, které nejen svým estetickým ztvárněním spoluvytvářejí schválenou koncepci. Radnice by tedy i dnes měla postupovat kontinuálně v souladu s předešlým rozhodováním.

Ve svém dopise uvádíte, že náš návrh řeší pouze architektonickou podobu a neřeší praktický užitek a funkčnost. Vzhledem k tomu, že „plácačky“ dávají zhruba dvojnásobně větší intenzitu světla, dokážou světlo rovnoměrně rozprostřít a neoslňují při tom první podlaží domů na náměstí, nerozumím, o jakém praktickém užitku a funkčnosti hovoříte. Ve všech z těchto parametrů je na tom lampa Urbanstar hůře. Jako výhody lampy Urbanstar jste zatím uvedl pouze spotřebu energie a nutnou údržbu, které jsou buď zanedbatelné, nebo srovnatelné, ale rozhodně nejsou podstatou změny veřejného osvětlení na Horním náměstí.

Pro úplnost: spotřeba energie je skutečně u „plácaček“ o něco vyšší, což lze u lampy, která dává více světla očekávat, podle výpočtu se bude ale jednat ročně o navýšení výdajů v řádu tisíců korun, což je vzhledem k celkovému rozsahu této akce nepodstatné. Údržba je zcela srovnatelná s lampami Urbanstar, širm lampy s nepřímým osvětlením bude nutné jednou za dva roky vyčistit. Naopak na lampě Urbanstar jsou použity komponenty z plastu, které neumí stárnout a nedají se opravovat, bude je tedy po čase nutné vyměnit.

Pro připomenutí tedy znovu předkládám šest bodů jasného porovnání obou dotčených lamp, které považuji za významné:

1. Umístěním lampy Urbanstar nedojde k podstatnému navýšení intenzity světla oproti současnému stavu. Jestliže se má vyměnit osvětlení kvůli tomu, že je na Horním náměstí potřeba více světla, tak musíme konstatovat, že Urbanstar světelné parametry příliš nezlepší. Stávající lampy Thorn mají světelný tok 2600 lm a prosazované lampy Urbanstar 2696 lm (tyto hodnoty také předkládá Vámi zpracovaný projekt), což je téměř stejné. Porovnání stávajícího osvětlení a lamp Urbanstar během světelné zkoušky nepovažuji za relevantní, jelikož není možné porovnávat novou lamu s lampou, která je na náměstí 14 let a je adekvátně tomu opotřebena. Lampa s nepřímým osvětlením zlepší světelné parametry zhruba dvakrát více než lampa Urbanstar.

2. Lampa Urbanstar nedokáže rovnoměrně osvětlit plochu náměstí, z tohoto důvodu je nutné přidávat další lampy před kratší stranu radnice (zamítavé stanovisko NPÚ) Lampa Urbanstar nemá dobré parametry právě v rovnoměrnosti rozptýlení světla. Dojdek tomu, že tyto lampy přesvětlí místa, kde přímo stojí, a tam, kde lampy stát nebudou, bude stejná tma jako dnes. Naproti tomu lampa s nepřímým osvětlením světlo rovnoměrně rozprostře, přidání dalších svítidel není nutné

3. V projektu je za lampy Urbanstar uvedena cena 4,3 mil. Kč. Cena za lampy s nepřímým osvětlením včetně osazení je 1,9 mil. Kč, je tedy více než o polovinu levnější. Ve Vašich vyjádřeních zatím nikde jinde nefiguruje celkový rozpočet na výměnu osvětlení. Pro jasné doložení ceny neexistuje jiný materiál než předložená projektová dokumentace. Nevím, z jakého zdroje vycházíte a jak jste došel k údaji, který uvádíte ve svém dopise z 10.4.2014, že lampy Urbanstar budou o 30 % levnější. Jistě by provedení jasného celkového porovnání cen obou lamp bylo prospěšné a ukončilo tyto spekulace.

4. Lampa Urbanstar má poměrně silný světelný zdroj, který je nepříjemný z hlediska očního kontaktu. U lamp s nepřímým osvětlením tento problém nevzniká.

5. Lampa Urbanstar nesplňuje požadavky hygieny na neoslňování 1. patra objektů. Okresní hygienik vydal k územnímu řízení i stavebnímu povolení svá rozhodnutí, kde požaduje: „Osvětlení náměstí bude řešeno takovým způsobem, aby nedocházelo k oslňování okolní zástavby“. (30.7.1996) „S předloženou projektovou dokumentací na úpravu veřejných ploch Horního náměstí v Olomouci, pro výše uvedeného investora souhlasím. Požaduji, aby osvětlení náměstí bylo řešeno takovým způsobem, aby nedocházelo k oslňování prostor bytových jednotek v jednotlivých domech.“(2.12.1996). Lampy s nepřímým osvětlením na tento požadavek hygienika přímo reagovaly.

6. Umístěním lampy Urbanstar dojde k poškození autorského díla. Lampy Urbanstar mohou být umístěny například na sídlišti, nebo před supermarketem, jejich design je univerzální, není primárně určen k dotváření tak důležitého veřejného prostoru. Zaráží mě tedy i Vaše odvaha, a to i přes protesty odborníků do takového prostoru, kde se nachází sloup Nejsvětější trojice, který je na seznamu památek UNESCO instalovat lampu, která svým charakterem do takového prostoru nepatří. Koncepce osvětlení celého náměstí byla, jak již bylo vícekrát uvedeno, zvolena tak, aby došlo k rovnoměrnému rozložení světla po celé ploše náměstí a dále už toto světlo nezasáhlo do slavnostního osvětlení významných objektů. Nasvětlené objekty tak měly získat svébytné postavení nenarušené světlem lamp. Z tohoto hlediska by při výměně za lampy Urbanstar došlo i k poškození koncepce osvětlení – lampa Urbanstar nerozprostře rovnoměrně světlo, a naopak nasvítí okolní domy. Stávající lampy Thorn, jak svým designem (autorem je známý designer Philippe Starck), tak i způsobem svícení, náš koncept nijak nepoškozují a jsou proto lepší variantou, než Vámi navrhované lampy Urbanstar.

Vaše stanovisko k těmto šesti bodům, by bylo jistě zajímavé nejen pro mě, protože to jsou body z mého pohledu podstatné, ale i pro všechny, kteří si chtějí utvořit svůj vlastní názor na základě úplných a správných informací. Zatím jsem žádné podložené vyjádření k těmto bodům nezaznamenal. Pro doplnění dalších názorů, přikládám vyjádření celé řady odborníků, tak jak je poskytli přímo vedení města nebo tisku.

S pozdravem, Ing. akad. arch. Jan Šépka

V Praze 22. 4. 2014

Lampy na Horním náměstí – rozhodnuto? Názor Rady města chce zvrátit svými dopisy desítka odborníků i Nadace české architektury

V pondělí 7. dubna 2014 Rada města Olomouce rozhodla o osazení Horního náměstí lampami Philips UrbanStar. Nic nedbala hlasů obou autorů rekonstrukcí Horního a Dolního náměstí, ani odborné veřejnosti, zastoupené Národním památkovým ústavem, nebo jednotlivců prezentujících elitu české architektonické nebo uměleckohistorické scény. Z historie víme, že města prospívají jak po ekonomické, tak po estetické stránce, umí-li jejich správcové dobře naslouchat svým dobře voleným rádcům. Olomoucká rada si však radit nenechá. Výsledkem bude polovičaté, průměrné řešení bez ducha a jiskry, sotva hodné takto výjimečného prostoru. Bezradná architektonická obec neví, jak jinak hájit své zájmy – zde už v prostém laickém pohledu oprávněné – než zahájením soudní pře.

V roce 2012 proběhl festival léto s Philipsem. Zůstali jsme něco dlužni? Musíme se i to letošní léto radovat právě s firmou Philips? Musí Olomoučané přihlížet narychlo a zbrkle plněným předvolebním heslům?

Rostislav Koryčánek, historik architektury a sociolog,  dlouholetý šéfredaktor architektonického časopisu Era 21, bývalý ředitel  Domu umění města Brna

rostislav_korycanekÚpravu Horního náměstí v Olomouci jsem přes všechny problémy, které realizaci doprovázely, bral jako ukázkový příklad toho, jak má vypadat revitalizace historického jádra města. Od architektonické soutěže až po samotný výsledek. Jak může dopadnout centrální náměstí, jehož rekonstrukce, úprava nebo revitalizace probíhá bez dohledu architekta, třebaže architektonická soutěž se na toto uskutečnila, můžeme doložit na příkladu náměstí Svobody v Brně. Nezáživný, nenápaditý prostor, který naštěstí oživují alespoň vodní prvky od architektonické dvojice Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Vytvořit veřejný prostor, který reprezentuje město a je zároveň dostatečně atraktivní a inspirativní pro jeho obyvatele, je velká alchymie. Vyžaduje zkušenosti s organizací prostoru, ohleduplnost k paměťovým stopám, empatii k požadavkům uživatelů a v neposlední řadě intuici a rafinovanost při kombinování všech těchto prvků. Pouze za těchto okolností – a Horní náměstí je tímto skvělým příkladem – se může přítomná energie místa svést do pramene, který je výpovědí o městě. Který vytváří vůli místa.

To, co se odehrává v současné době na pozadí rozhodnutí radních města Olomouce osadit Horní náměstí novými lampami bez respektu k původnímu návrhu architektonického studia HŠH považuji za zvůli, která popsanou vůli dusí. Pokud by olomoučtí představitelé toto své rozhodnutí prosadili bez ohledu na protesty odborné a poučené veřejnosti, Olomouc kvůli tomu nespadne. Jen tím utrpí další ztrátu mimořádnosti. Otázkou pak je, čím bude chtít Olomouc motivovat své obyvatele a oslovovat návštěvníky?

Rostislav Koryčánek, v Brně, 23. 4. 2013

 

logo_NCANadace české architektury Radě města Olomouc

Vážená rado,

Žádáme vás o respektování názoru autorů, odborné veřejnosti a orgánů státní památkové péče. Využijte, prosím, možnosti doplnit náměstí po devatenácti letech provizoria do podoby konečné, výtvarně celistvé a funkční. Doporučujeme vedení města Olomouce, aby spolupracovalo s původními autory úprav náměstí, jejichž koncepce vzešla z veřejné architektonické soutěže jako nejlepší, a jejíž nedílnou součástí je veřejné osvětlení.

Ing. arch. Martin Peterka, předseda správní rady Nadace české architektury

Ing. arch. Jan Kasl, člen správní rady Nadace české architektury

V Praze, 3. dubna 2014

 

Miroslav Masák, architekt, zakládající člen ateliéru Sial, vysokoškolský profesor a bývalý poradce prezidenta Václava Havla

3952623_architektura_sial_mas_k_rozhovor_denik-380Vážený pane primátore,

před dvaceti lety jsem předsedal veřejné architektonické soutěži, která měla přinést návrh vhodných úprav Horního náměstí. Velmi si vážím Vašeho prohlášení, že chcete nést politickou odpovědnost za stav a rozvoj města. K té odpovědnosti jistě náleží i péče o kvalitu městského prostředí, odpovědnost za jeho funkčnost i působivost. Nejen za jeho utilitární funkce, ale i za jeho méně jednoduché estetické hodnoty.

Za ty se v současné výměně názorů staví autoři vítězného návrhu, dnes přední čeští architekti. Podporuje je i stanovisko Národního památkového ústavu. Mají sympatie dalších významných architektů Josefa Pleskota, Pavly Melkové a Osamy Okamury. A stojí za ním i takové osobnosti, jakými jsou vedoucí Školy architektury pražské Akademie výtvarných umění profesor Emil Přikryl, historik architektury a pedagog vaší univerzity profesor Rostislav Švácha, děkan liberecké fakulty architektury profesor Zdeněk Fránek a exředitel vašeho Musea moderního umění profesor Pavel Zatloukal.

Plně chápu snahu představitelů města, kteří jsou se současným stavem nespokojeni. Shoda Vaší osobní odpovědnosti a odpovědnosti autorů návrhu úprav náměstí povede ke správnému a vyhovujícímu řešení. Chci takovému postupu vyjádřit svoji osobní podporu.

S pozdravem

Prof.ing.arch. Miroslav Masák                                       v Úvalech 10.dubna 2014

 

Ondřej Císler, architekt, Fakulta architektury ČVUT

01TitulkaFin_new.inddVážený pane primátore,

na úvod svého dopisu si dovoluji Vám pogratulovat k tomu, že se Olomouc řadí mezi několik málo našich měst, která se bez nadsázky honosí architekturou evropské úrovně. To patří k prestiži těchto měst asi tak stejně, jako že výkon jejich veřejné správy provádějí vzdělaní, inteligentní a moudří lidé.

Není to pouhé klišé, na stránkách evropských odborných architektonických periodik se Olomouc pravidelně objevuje, kvalita současných vstupů do prostředí Olomouce má významný osvětový vliv na její obyvatele, Olomouc je i v rámci republiky vnímána jako „architektonická velmoc“. Je to mimo jiné i zásluhou kolegů Jana Šépky a Petra Hájka.

Nechci se pouštět do detailní argumentace ohledně problému lamp na Horním náměstí a mařit tím Váš čas. Chci jen poukázat na to, že v demokracii patří k dobrému řádu věcí, že politik nezasahuje do díla architektům, stejně tak jako nemluví do práce např. chirurgům, hercům, malířům či kadeřníkům.

Prosazení konfekčních lamp firmy Phillips (jakkoli se jedná o velmi solidní firmu) do projektu Horního náměstí hrubou silou by bylo zbytečnou a hloupou chybou. Prosím Vás tedy o to, abyste se takovéhoto jednání vystříhal. Jistě existují, jiná, závažnější a nosnější politická témata. Děkuji, srdečně zdravím a přeji mnoho úspěchů

MgA Ondřej Císler PhD, akademický architekt                                v Praze, dne 8.4.2014

 

David Vávra, architekt

david_vavraOlomouc rozhodně patří mezi města naší republiky, kde je obrovské bohatství historie vyváženo harmonickým vstupem současné architektury, která dokáže být pro odkaz našich předků důstojným partnerem. Takové je řešení části hlavního náměstí z dílny architektů Hájka, Hláska a Šépky. Bylo by chybou svébytnou kompozici nahradit bezkonfliktním osazením typových výrobků. Byla by to cesta zpátky a vítězství průměru, pro ten si můžeme zajít s nákupním košíkem do chrámu spotřeby, nikoliv však na jímavé a jedinečné olomoucké náměstí.

Pokud má však město jiný názor, je to možné, každopádně však se k řešení náměstí město musí chovat jako k autorskému dílu, stejně jako k soše či domu.

 

Zdeněk Fránek, architekt, děkan Fakulty umění a architektury v Liberci

zdenek_franek

Vážení,

situace kolem nového osvětlení náměstí v Olomouci vytvořeného na základě vyhrané soutěže architekty Hájkem, Hláskem a Šépkou, je znepokojující. Výše zmínění architekti bezesporu patří k nejuznávanějším nejen v České republice, ale v našem oboru vůbec. Mnohokrát jsem navštívil Vaše krásné město, prošel si osvětlené náměstí – musím říci, že intenzita a barva světla je velice intimní a magická pro dotvoření autentické atmosféry historického veřejného prostoru, jak je známe z podobných prostorů převážně v západním zahraničí – Rakousku, Itálii. Celou záležitost považuji za zbytečnou hysterii, která je živena vlnou odporu vůči všemu novému. Za zcela bezprecedentni však považuji nejednat o jakýchkoliv požadavcích či změnách v autorském díle přímo s autory…

Vaše město vždy rád navštěvuji, nyní se mi nabízí otázka, zda si ho jeho obyvatelé zaslouží.

S pozdravem, prof. ing. arch. Zdeněk Fránek, v Liberci 3. 4. 2014

 

Osamu Okamura, architekt, programový ředitel mezinárodní konference pro obyvatelnější města reSITE, odborný garant architektonického časopisu ERA21 a vysokoškolský pedagog.

osamu_okamuraOlomouc považuji za architektonickou perlu Moravy, jistě si zaslouží od nás i dnes i do budoucna jen ta nejlepší řešení.

Myslím si, že politici by měli umět naslouchat hlasům odborníků, zvláště pokud se na nějakém stanovisku opravdu shodnou.

K této shodě došlo jak v rámci diskuse respektovaných osobností oboru při porotování veřejné architektonické soutěže na řešení Horního náměstí před dvaceti lety, tak i nyní, v rámci ohlasů širší odborné obce, kdy se téma stalo opět aktuální, a to právě v okamžiku vítané možnosti završit po letech dosud nedokončené dílo.

Přeji proto současnému vedení města odvahu k osvícenému rozhodnutí osadit na Horní náměstí autory původně navržené lampy, které přinesou veřejnosti nejen nejvíce světla ze všech hodnocených variant, ale především potvrdí schopnost i v současnosti navazovat na vysoké kulturní ambice vedení historického města Olomouce.

 

Pavla Melková, architektka, ředitelka Sekce detailu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, držitelka Grand Prix Obce architektů za rok 2012

pavla_melkovaHorní náměstí v Olomouci patří k nejkvalitnějším příkladům revitalizací veřejných prostranství v České republice. Kvalita prostoru spočívá především v celkovém konceptu. Řešení osvětlení je významnou součástí celkové kompozice. Pokud město uvažuje o výměně osvětlení, je nutné ji provádět tak, aby byla součástí původního konceptu, což mohou nejlépe posoudit jeho autoři. Ideálním řešením by podle mne bylo instalování svítidel, které byly navrženy již v původním architektonickém návrhu a byly jeho nedílnou součástí, tedy tzv. „plácaček“.

Pavla Melková, v Praze, 1. 4. 2014

 

Emil Přikryl, profesor architektury Akademie výtvarných umění v Praze

emil_prikryl_02Šance dokončit po dvaceti letech původní výjimečný projekt pro Horní náměstí v Olomouci je skvělá. Prosím udělejte to a napravte současné kompromisní a nouzové řešení. Instalujte lampy architekty v původním vítězném řešení navržené. Ty tam patří.

CELISTVOST je nezbytnou vlastností uměleckého díla.

Možnost konečně této kvality dosáhnout je dnes nastolena. Děkuji městu Olomouci, že se tak stane.

Emil Přikryl, v Praze 31. 3. 2014

 

 

Mirko Baum, architekt, člen legendárního Sialu a profesor Technické univerzity v Cáchách

Budiž světlo!

mirko_baumNení tomu tak zcela dávno, co jsem se naposledy vyjadřoval k olomoucké architektuře. V mém tehdejším příspěvku jsem se m. j. pídil po jménu jistého ruského klasika, jímž, jak mi později sdělila jedna vzdělaná dáma, byl Nikolaj Vasiljevič Gogol. Terčem jeho kritiky byla provinčnost předrevolučního Ruska, moje kritika se obracela proti snaze katolicky barokní Olomouce přizpůsobit stavbou marakodrapů svoji tvář tváři světových metropolí.

Nuže, dovedu si představit rozhořčení toho či onoho čtenáře nad drzostí autora, který si ze vzdálené ciziny dovoluje kálet do svého někdejšího hnízda tím, že srovnává vyspělou českou kulturu s agrární zaostalostí carského Ruska. Onen rozhořčený čtenář má do jisté míry pravdu, neboť meziválečné Československo – jak všichni víme – bylo jedním z nejvyspělejších států střední Evropy, jehož úroveň se projevovala mimo jiné i ve zcela výjimečné architektuře světového formátu. To, co ale tento čtenář pravděpodobně přehlíží, je skutečnost, že předpokladem této technické a společenské úrovně byla tzv. civilní (občanská) společnost, společnost založená na vzdělání, toleranci, schopnosti výběru svých elit a na důvěře v jejich odbornou kompetenci. První republika dávala odpovědnost těm nejlepším, první český porevoluční prezident ji dával svým kamarádům.

Tzv. „sametová revoluce“ roku 1989 nás sice katapultovala do demokracie, nicméně nás opomenula naučit, co to vlastně znamená a jak s tím zacházet. Pokud jde o elity, tak ty nám toho moc neřeknou, neboť se už před půlstoletím rozprchly po celém světě. Teorie demokratického zákonodárství nám sice přikazuje zadávat veřejné zakázky prostřednictvím soutěží, to ale, že je absolutně zavazující jejich výsledky respektovat a dodržovat, je ještě jaksi mimo radar mnohých činitelů, neboť jak se traduje z dob předrevolučních, kompetence činitele spočívá hlavně v jeho „činitelství“ a je tudíž stranou jakýchkoliv pochyb.

Pokud jde o osvětlení olomouckého náměstí, tak přiznávám, že se zde nehodlám zabývat estetickou analýzou toho či onoho svítidla a jeho technickými parametry. To, co mě nutká k těmto řádkům, je v první řadě nevole nad stále ještě neutěšeným stavem naší společnosti a jejích veřejných činitelů. Tito jsou sice určitě schopni respektovat kompetenci zubaře, automechanika nebo instalatéra, zároveň je jim ale zatěžko respektovat výsledek architektonické soutěže, k němuž došlo právě tak smysluplným jako nákladným demokratickým procesem, jehož cílem bylo, cestou expertízy povolaných odborníků, najít pro Olomouc, pro tento krásný barokně renesanční „moravský Vatikán“, výtvarné a technické optimum.

Roetgen, 28. 3. 2014

 

Josefa Pleskot, architekt

josef_pleskotDlouhodobě sleduji počínání olomoucké politické elity ve věci Šantovka Tower a v posledním čase také ve věci změny osvětlovacích těles na Horním náměstí.
Je pro mě k neuvěření, jaký to provincionalismus se zmocnil olomouckých. Provincionalismus ve městě, jehož architektura nese všechny znaky velkoměstského sebevědomí.
Co se to děje s našimi politiky, co se to děje s našimi městy?

V Praze, 28. 3. 2014

Lampy UrbanStar budou oslňovat chodce a 1.patra objektů, píše Šépka radním

Vážení radní,

řada významných osobností a odborníků je znepokojena posledním děním kolem připravované výměny osvětlení na Horním náměstí v Olomouci. V samostatné příloze Vám posílám jejich postoje a stanoviska, kde apelují především na vás, jako na představitele města, abyste nedopustili poškození uceleného díla, a aby došlo po téměř 19 letech k dokončení úprav jan_sepkaHorního náměstí lampou s nepřímým osvětlením podle původního projektu. Lampu s nepřímým osvětlením schválila rada města v roce 1995 a ještě i nové vedení radnice po zkoušce prototypu v roce 2000. Radnice by tedy měla postupovat kontinuálně v souladu s předešlým rozhodováním.

V současné době nikdo nerozumí nestandardnímu postupu, který volí pan primátor Martin Major při prosazování světel od firmy Philips. Pro připomenutí přikládám v šesti bodech porovnání obou dotčených lamp:

1. umístěním lampy UrbanStar nedojde k podstatnému navýšení intenzity světla oproti současnému stavu /lampa s nepřímým osvětlení by přinesla téměř 2x větší navýšení

2. lampa UrbanStar nedokáže rovnoměrně osvětlit plochu náměstí, z tohoto důvodu je nutné přidávat další lampy před kratší stranu radnice (zamítavé stanovisko NPÚ)/ lampa s nepřímým osvětlením světlo rovnoměrně rozprostře, přidání dalších svítidel není nutné

3.v rozpočtu je za lampy UrbanStar uvedena cena 4,3 mil. Kč / cena za lampy s nepřímým osvětlením je do 2 mil. Kč, je tedy více než o polovinu levnější.

4. lampa UrbanStar má poměrně silný světelný zdroj, který je nepříjemný z hlediska očního kontaktu / u lamp s nepřímým osvětlením tento problém nevzniká

5. lampa UrbanStar nesplňuje požadavky hygieny na neoslňování 1. patra objektů / lampy s nepřímým osvětlením na tento požadavek přímo reagovaly

6. umístěním lampy UrbanStar dojde k poškození autorského díla

Znovu připomínám, že úpravy Horního náměstí v Olomouci z let 1995 – 2001, získaly řadu ocenění u nás i v zahraničí a představují ucelené dílo, se kterým by se mělo zacházet i kvůli významu samotného prostoru náměstí s velkou rozvahou. Zvažte proto, prosím, své rozhodnutí a nepodporujte kroky, které by vedly k jeho poškození.

 

S pozdravem

Ing. akad. arch. Jan Šépka

V Praze 6.4.2014