Měsíc: Listopad 2014

Naše sdružení Za krásnou Olomouc uspořádalo 12. listopadu 2014 spolu s dalšími subjekty tiskovou konferenci k vývoji kauzy Spirituália, záměru postavit další výškovou budovu v Olomouci. Patrně v reakci na tuto iniciativu se v Olomouckém deníku z 25. 11. objevil tzv. advertorial Josefa Tesaříka. Dozvíme se v něm hodně 

o sousedských vztazích, ale málo o Spirituálii, která se svými dvanácti podlažími směle konkuruje sousednímu bytovému domu, který pan Tesařík odsuzuje . O tom, co pálí většinu odpůrců jeho záměru, totiž o opětovném narušení hodnot olomoucké památkové rezervace a jejího panoramatu, se Josef Tesařík nezmiňuje vůbec. Zato volá po funkci hlavního architekta,  a co nás zvlášť mrzí, osočuje vedoucí oddělení územního plánování a architektury Odboru rozvoje a koncepce olomouckého magistrátu (OKR), architektku Janu Křenkovou.

Použijme slovník: „Advertorial kombinuje v názvu označení pro editorial, tedy redakční text, a reklamu (advertisement). Advertorialy jsou zkrátka méně zřejmou formou reklamy. Jejich čas přichází ve chvíli, kdy tradiční koncept reklamy přestává být funkční a kdy zákazníci reklamu buď ignorují, nebo jejím prvoplánovým sdělením nevěří.“

Silný investor, v tomto případě ředitel firmy Tesco SW a soukromé Moravské vysoké školy, má dost peněz na to, aby mu noviny otiskly, co potřebuje, a aby to pro nezasvěceného čtenáře vypadalo jako seriózní článek. Kde se však ztratil novináři běžně požadovaný názor protistrany? Jednoduše jakoby nebyl.
O něčem však Josef Tesařík ve svém textu nemluví. Nepadne ani slovo o aktérech aktuální kauzy, kteří odborně posuzují a rozhodují. Můžeme si proto domýšlet, proč má autor textu potřebu dehonestovat činnost magistrátního Odboru koncepce a rozvoje na příkladu šest let staré kauzy, v níž navíc ve finále rozhodoval stavební úřad, nikoliv onen pošpiněný OKR. Stavební úřad je teď totiž kamarád, ale OKR zlobí – stavební úřad vydal pro Spirituálii územní rozhodnutí i přes negativní stanovisko OKRu, opřené o seriózní odborný výklad.

Budou to patrně právě zamítavá posouzení výškových staveb, která OKR jako orgán státní správy a samosprávy opakovaně vydával ke všem obdobným záměrům (od BEA centra téhož investora, přes konkurenční Šantovku Tower až po Spirituálii). Autor advertorialu však neví, anebo nechce vědět, že to není jen názor či dokonce libovůle jednoho úřadu či úředníka. Zamítavé posudky v těchto případech vyplývají ze skutečně odborného posouzeni a hlavně z platné legislativy. Žádný jiný hlavní architekt v tom Josefu Tesaříkovi nepomůže, pokud ovšem vyloučíme protiprávní rozhodováni či jiné praktiky. Anebo jinak – pokud Josef Tesařík se silnými přesvědčovacími schopnostmi nepomůže k této funkci architektům Jakubovi Kynčlovi nebo Ladislavu Opletalovi, autorům jeho posledního stavebního záměru.

Nástin vývoje lokality bývalých kasáren 9. května zájemcům přiblíží dějiny areálu a hlavně klíčové momenty posledního vývoje kauzy Spirituália.

Sporných míst je hned několik: z podnětu investora zrušená územní studie regulující výšku zástavby, nesoulad narychlo vydaného územního rozhodnutí s novým územním plánem. A ještě něco zdůrazněme – bývalá Rada města Olomouce se neměla k tomu, aby jednoznačně veřejnosti vysvětlila, proč soukromý záměr další věže, tentokrát „jen“ 53 metrů vysoké, podpořila. Pod koberec v tichosti zametla návrh vlastního poradního orgánu, Odboru koncepce a rozvoje, aby jako účastník řízení uplatnila námitku vůči záměru a zamezila tak dalšímu poškození památkových hodnot, jak jej definuje Regulační plán městské památkové rezervace. Hájila tak veřejný anebo spíše privátní zájem?

Odbor koncepce a rozvoje naproti tomu hájí konzistentně svůj názor, jenž se shoduje s desítkami odborníků z České republiky. Panorama historického jádra města Olomouce by nemělo být poškozováno dalšími výškovými stavbami. OKR tento široce sdílený názor dokládá vlastními odbornými posouzeními včetně vizualizací. Ty poslední se Spirituálií byly veřejnosti dosud odepřeny, o. s.  Za krásnou Olomouc je dává k dispozici. Že se kónický tvar horní části věže nevyjímá v sousedství kupolí Sv. Michala a ostatních architektonických památek města právě přívětivě, není třeba zdůrazňovat.

Jeden den před nabytím účinnosti nového územního plánu Olomouce (29. 9. 2014) se na úřední desce olomouckého magistrátu objevilo kladné územní rozhodnutí pro záměr 53m vysoké

novostavby v areálu tzv. BEA centra. Nová územně plánovací dokumentace byla patnáct dnů předtím schválena Zastupitelstvem a všichni zasvěcení věděli, co obnáší – konec výškových staveb.

Zdálo by se tedy, že podnikatel Josef Tesařík, investor uvažované věže s úsměvným názvem Spirituália, společně se stavebním úřadem a za vydatné pomoci Rady města tento napínavý závod vyhráli.

Do hry však vstupují právníci zastupující skupinu obyvatel v sousední bytovce. Jak v prvním odvolání, tak nyní, po vydání územního rozhodnutí, přicházejí se sérií námitek, jimiž by chtěli napadené rozhodnutí zrušit. Své odvolání staví na několika argumentech. „Podjatost úředníků jmenovaných do svých funkcí zástupci města, jehož vedení dalo kontroverzní stavbě zelenou výměnou za splnění banálních podmínek, které investor stejně nesplnil“, vyjmenovává ing. Zdeněk Hrbáček, zástupce vlastníků bytů a pokračuje: „Nestandartní byl přístup Rady města Olomouce, když vyňala z evidence územní studii, která v lokalitě bývalých kasáren 9. května upravovala pravidla výšky zástavby. My jsme je museli respektovat, postavili jsme dům nižší, než jsme plánovali, ale investor Spirituálie, tedy Tesco SW, už nikoliv. Přitom Rada města, kde není jediný odborník v oblasti architektury či urbanismu, měla k dispozici stanovisko Odboru koncepce a rozvoje, které jasně říkalo, že další vysoká stavba už tam být nemá.“

„Všechny termíny schvalovacího procesu i způsob vypořádání našich námitek také mluví o tom, že stavební úřad jednoznačně stranil investorovi“, dodává Hrbáček.

Rozhořčení jsou rovněž zástupci sdružení Za krásnou Olomouc, které dosud věnovalo spoustu energie medializaci kauzy Šantovka Tower. „Šantovku to připomíná v mnohém: veřejnost opět neviděla ani jednu vizualizaci, která by ukazovala, jak se zamýšlená věž promítne v panoramatu města“, komentuje záměr Martina Mertová. „Zarážející je snaha vše prosadit pokoutně, bez účasti veřejnosti a co je nejhorší, ve spolupráci s vedením města a na hraně zákona.“ Věžák BEA centra Josefa Tesaříka už ukázal dost zřetelně, jak výrazně se výškové stavby dneška vepisují do historického obrazu města. Namísto uznání tohoto obrazu jako jeho přirozeného symbolu stojí naivní přesvědčení, že rozvoj a prosperitu regionu může reprezentovat jen přečnívající, sklem opláštěný dům.

[Ukázat prezentaci]

Fotogalerie: zákresy věže Spiritualia do panoramatu Olomouce

„Investor mluví květnatě o „službě veřejnosti“ – s ní však nekomunikuje. Anebo užívá líbivého obratu, že jde o „dar městu“. Panorama, které po budově RCO poškodil ještě více stavbou BEA Centra – veřejnosti však paradoxně (anebo příznačně) uzavřenou – chce dát městu darem v podobě vyhlídky na to, co zbylo. Je to další pro Olomouc zbytečná stavba, devastující ty nejcennější hodnoty, které město má. Takovému daru se neříká jinak než danajský“, dodává Mertová.

Klub olomouckých architektů vytýká stavebnímu úřadu nekompetentnost a neodbornost v oblasti rozhodování o otázkách urbanistických a památkářských. Souhlasí s podateli odvolání, že se úředníci nevypořádali dostatečně s vydanou územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování. „Evidentní je nesoulad s regulačním plánem Městské památkové rezervace, na nějž už upozornili pracovníci odboru koncepce a rozvoje. Stavební úřad například bere v potaz vyhodnocení dálkových pohledů dodaných stavebníkem, nikoliv už tímto odborem“, vysvětluje architekt Tomáš Pejpek.

[Ukázat prezentaci]

Vydáno k tiskové konferenci 12. 11. 2014

O. s. Za krásnou Olomouc, Klub architektů Olomoucka a skupinu vlastníků bytů Nezvalova 1293/2A, Olomouc, zastoupené Ing. Zdeňkem Hrbáčkem