Měsíc: Červen 2012
Cena Rudolfa Eitelbergera za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a na Olomoucku za léta 2009–2010
Podobně jako vyhlašuje Klub Za starou Prahu každoročně svou Cenu za novou stavbu v historickém prostředí, uděluje i občanské sdružení Za krásnou Olomouc Cenu za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a na Olomoucku. Ocenění nese jméno významného olomouckého rodáka a spoluzakladatele dějepisu umění a památkové péče v rakouské monarchii Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885). Autory výtvarné podoby ceny jsou sochař Jaroslav Koléšek a grafik Zbyněk Baladrán. Poprvé byla udělena v roce 2009 retrospektivně za celé polistopadové období. Odborná komise ji tehdy přiřkla autorům Obnovy Horního náměstí s Aríónovou kašnou (architekti Petr Hájek, Jaroslav Hlásek a Jan Šépka, sochaři Angela Chiantelli a Ivan Theimer).
Porota za předsednictví prof. Rostislava Šváchy tentokrát na základě obšírné diskuse vybrala z jedenácti tipů navržených olomouckou veřejností pět nominací, z nichž pak v tajném hlasování zvítězila Rekonstrukce Zámeckého náměstí a parku ve Velké Bystřici.
1. Rekonstrukce Zámeckého náměstí a parku ve Velké Bystřici
Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová, Karel Prášil, Pavel Klásek, investor: Město Velká Bystřice zastoupené starostou Ing. Markem Pazderou, 2009–2010
Výjimečná rehabilitace veřejného prostranství, parku a přilehlých budov, vzešla z příkladné spolupráce mezi renomovaným architektem a vedením města, které se nenechalo zlákat možností stát se arbitrem elegantiarum, a naopak tuto roli přenechalo povolanějším. Výsledkem je tudíž městotvorná rekonstrukce, která dosud chaotickému místu propůjčila pevný řád. S využitím tradičních materiálů a výrazových prostředků mu dodala značnou míru poetičnosti a krásy a občanům města poskytla plnohodnotné místo k setkávání, kulturnímu vyžití, či jen k odpočinku. To vše, aniž by se snížila k dnes ve veřejném prostoru tolik časté materiálové či vizuální exhibici.
2. Pavilon počítačové tomografie (PET/CT) v areálu Fakultní nemocnice v Olomouci (I. P. Pavlova 185/6)
Miroslav Pospíšil, Ateliér R, investor: Fakultní nemocnice v Olomouci, 2010
Porota ocenila zejména obohacení chaotického a značně deprimujícího prostředí areálu FN svěžím architektonickým dílem, navíc od olomouckého autora. Novostavba je na hony vzdálená vžitým představám o podobě nemocničních budov, které pro většinu z nás ztělesňují bílé, funkcionalistické nebo normalizační „stroje na léčení“ se svými typicky odosobněnými čekárnami a ordinacemi.
3. Rekonstrukce střechy a fasády Nakládalovy vily od Lubomíra Šlapety v Olomouci (Polívkova 35)
investoři: manželé Gebauerovi, 2009–2010
Vzorový příklad citlivé obnovy fasád, střechy a charakteristických oken významné památky funkcionalistické architektury bez použití módních zateplovacích technologií či plastových oken. Následováníhodná spolupráce majitele s orgány státní památkové péče.
4. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (Třída 17. listopadu 1192/12)
Ateliér M1 – Architekti, Jan Hájek, Jakub Havlas, Pavel Joba, spolupráce: Pavel Brázda, Karel Prášil, Jitka Sedláčková, investor: Univerzita Palackého Olomouc, 2004–2006
Přestože je této budově možné vytýkat mnohé nedostatky, především její předimenzovanost, je kvalitní a kultivovanou minimalistickou architekturou a bezpochyby nejlepší velkou novou veřejnou stavbou v Olomouci. Ocenění si zaslouží i za budovou umístěný sad, vysázený z původních ovocných odrůd – typických pro naše zeměpisné šířky.
5. Rodinný dům v Bělkovicích (Bělkovice-Lašťany 658)
Osamu Okamura, interiér: Eva Eichlerová, Milena Galátová, investoři: manželé Sadílkovi, 2005–2008
Jeden z mála příkladů minimalistické architektury rodinného domu, který byl „ušit přímo na míru“ stavebníkům. Využívá tradiční materiály a techniky typické pro venkovská stavení, např. hliněné omítky. Pozornost si rozhodně zaslouží i nekonvenčně pojatá, zatravněná pultová střecha, která dům na první pohled odlišuje od okolní katalogové výstavby.
Komise zasedla ve složení:
Mgr. Michal Bartoš, Ph.D. (Sluňákov, centrum ekologických aktivit města Olomouce)
Bc. Kamila Davidová (Národní památkový ústav, ú. o. p. v Olomouci)
Ing. arch. Jana Křenková (Statutární město Olomouc)
Mgr. Martina Mertová (Národní památkový ústav, ú. o. p. v Olomouci)
Mgr. Jakub Potůček (Muzeum umění Olomouc)
prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. (Ústav dějin umění AV ČR, Univerzita Palackého Olomouc)
prof. PhDr. Pavel Zatloukal (Muzeum umění Olomouc)
Bytová výstava: Kotvy Máje Priory
Bytová výstava o českých obchodních domech 1965-1975
17. – 24. června 2012
Vernisáž v neděli 17. 6. v 15:00 za osobní účasti architektky Růženy Žertové (OD Prior Pardubice) a architekta Miroslava Masáka (OD Máj Praha)!
Přednášky, komentované prohlídky a besedy v rámci mimořádné týdenní bytové výstavy v Olomouci
VSTUP VOLNÝ
Program
neděle 17. 6. 2012
15.00 zahájení výstavy / světelné překvapení s úvodním slovem
Jana Jeništy a Petra Klímy, autora výstavy KOTVY MÁJE
16.00 Debata historika a teoretika architektury Rostislava Šváchy
s Růženou Žertovou, první dámou architektury českých obchodních
domů, a Miroslavem Masákem, spoluautorem obchodního domu
Máj a obchodního střediska Ještěd v Liberci
18.00 Petr Klíma / komentovaná prohlídka výstavy
čtvrtek 21. 6. 2012
17.00 Pavel Zatloukal / Z historie olomouckého Prioru / přednáška
Zamyšlení historika architektury a ředitele Muzea umění Olomouc
nad osudem rozporuplného obchodního domu
18.30 Aleš Neusar / Hyper, super, mini-markety a bolavá identita intelektuála
/ přednáška
Někdy je snazší sdílet s druhými intimní informace, než to, kam
chodíme nakupovat, a jak se při tom doopravdy cítíme
neděle 24. 6. 2012
15.00 Helena Kubátová / Konzumní společnost očima sociologa aneb
Jak se ze shánění stalo nakupování a z nakupování zábava /
přednáška
Paradoxy socialistické konzumní společnosti / Všichni nakupujeme,
ale jsme všichni stejní? / Mocný, nebo bezmocný spotřebitel?
16.30 Petra Gajdová a Petr Klíma / Růžena Žertová a české obchodní
domy / přednáška / prohlídka
Návrhy a realizace mimořádných staveb Růženy Žertové v kontextu
architektury českých obchodních domů 60. a 70. let