Do práce na kole 2022

Pozvánka na velké finále s veřejnou diskusí

Bezpečný pohyb dětí po Olomouci, ať už na kole, koloběžce nebo pěšky, se objevuje téměř v každém politickém předvolebním programu. Co skutečně město Olomouc dělá pro zklidnění veřejného prostoru a zajištění bezpečného pohybu dětí? Mohou rodiče s dětmi vyrazit do školy, kroužků nebo za zábavou? Jaká omezení patří mezi ta nejhorší a co s nimi můžeme dělat? Jakou roli hrají politici a jakou úředníci města nebo Městská policie? Diskuse je součástí zakončení a závěrečného večírku kampaně Do práce na kole Olomoucko 2022: https://www.facebook.com/events/422122295915190

Odměna a nápoj zdarma pro každého účastníka debaty!

Moderují:
Pavel Bednařík, Petr Daněk

Hosté:
Stanislav Losert (cyklokoordinátor města Olomouce)
Martin Luňáček (Odbor koncepce a rozvoje SMOl)
Jaroslav Burian (Katedra geoinformatiky UP)
Tomáš Opatrný (prorektor pro udržitelnost UP)
Kateřina Nastoupilová (Centrum Semafor)

Sousedská slavnost v Hejčíně

Začalo to Re-vizemi. Upozornili jsem na opuštěný dům a zanedbaný pozemek v majetku města. Věci se daly do pohybu. Studenti architektury VUT Brno ukázali, že bývalý objekt přírodovědecké fakulty má stále potenciál. V roli spoluorganizátora jsme se podíleli s pestrým spektrem zájemců na oživení prostoru i domu. Takový byl program:

..a takhle to tam vypadalo:

foto Tomáš Hanáček

Tato a níže pár fotek z akce, jíž přálo počasí i sousedské naladění. Velký zájem byl o prohlídky bývalé přírodovědy, nové Waldorfské školy i depozitáře Vědecké knihovny s instalovanou výstavou Ottovy Čechy. Představě kultivovaného lokálního centra městské části Hejčín jsme se zase dostali o kousek blíž.

Inspiraci (nejen) z Brna přivezla architektka Marie Joja s prezentací projektu Archipop. Iniciativy zdola, jako naše re-vize, často probudí i město k aktivitě. V případě opuštěného domu v majetku města se debata otočila doslova o 180°. Nedávno ležel na stole demoliční výměr, nyní jsou v celém domě vyměněné radiátory. Je škoda, že těmto rychlým změnám, vyprovokovaným pochopitelně a obhajitelně tragédií dnešních dní, nepředcházela koncepčnější rozvaha. Dům zbytečně dlouho ležel ladem a chátral. Věříme, že jsme kolektivně už ukázali dost cest, jak jej městu vrátit. Recyklovat kelímky už umíme, teď ještě ten zásadní „odpad“ kapánek většího rozměru.

Na kolech kolem Olomouce/ Achtung Festung Bicyklung!

Zveme Vás na velký cyklovýlet od fortu k fortu olomoucké pevnosti. Odborný výklad zajistí Vojtěch Jemelka, pedagog na Fakultě architektury VUT Brno. Opře se o detailní analýzy, které provedl spolu se studenty v rámci akce Achtung Festung. My tedy přidáváme Bicyklung! Čekají nás také tématické zastávky (například s obědovým eintopfem :-)) na fortech, které jejich majitelé s nemalým vypětím sil zpřístupňují veřejnosti. Ceníme si toho, že stráží odkaz velké historie Olomouce a přirozenou hranici města. Itinerář a orientační schéma trasy na přiložené pozvánce, nebo zde.

Pokud počítáte s účastí, doporučujeme občerstvení na fortu Křelov (eintopf) a na Nové Ulici (kafe, limo, něco menšího). Prosím potvrďte zájem a počet na krasnaolomouc@gmail.com nebo vyplněním tohoto formuláře. Moc nám to pomůže s organizací!

Cena s vyjednanými slevami: 250 Kč (v ceně je vstupné na forty a pevnostní oběd, rádi podpoříme srdcaře – strážce fortů.). Avšak! Cena pro registrované účastníky letošního ročníku DPNK je snížená na částku 125 Kč, děti do 12 let pouze 50 Kč.

Letos opět Do práce na kole!

Náš spolek pomáhá s organizací letošního rošníku Do práce na kole (pěšky, nebo poklusem)! Pokud jste se zaregistrovali, užívejte výhod „na triko“, na všechen program ale můžete jen tak, stačí, že s námi sdílíte povědomí o potřebě zlepšovat životní prostředí a to i tou nejjednodušší cestou, udržitelnou mobilitou. Tak do toho šlápnem?

Klapka: Změna II Územního plánu po sedmé!!!

Obstrukce při schvalování změny II Územního plánu Olomouc pokračují. Náprava vadného územního plánu a obnovení výškového limitu v lokalitě Šantovka se protahují na neuvěřitelných sedm let.

Na zastupitelstvu minulé pondělí (7. 3. 2022) nepomohla odborná prezentace ředitele Národního památkového ústavu v Olomouci Františka Chupíka ani argumenty zastupitelů z hnutí Pirátů+Starostů, ProOlomouc a Společně. Po dvouhodinové rozpravě s podporovateli ŠTW z řad ODS, ANO, ČSSD a KDU-ČSL předkladatel nakonec vyhověl investorovi R. Morávkovi a odložil hlasování až na zastupitelstvo v červnu. Důvodem má být vyčkávání na rozhodnutí Krajského soudu o ne/platnosti vydaného územního rozhodnutí pro ŠTW. Přitom projednávání této konkrétní věci u soudu rozhodně nebrání zastupitelstvu v tom, aby přijalo změnu právního dokumentu, který je obecné povahy.

Z některých názorů jsme nabyli dojem, že mnozí zastupitelé už nečtou ani důvodové zprávy a uniká jim podstata jejich poslání – čili hájení veřejného zájmu, na němž se skrze demokratický systém podílejí. Častým argumentem je, že výškové limity v Olomouci vlastně nastavuje kdesi od stolu Ministerstvo kultury. To se však brání jen tam, kde hrozí vážné narušení jím hájených veřejných (v tomto případě památkových) hodnot. Zbytek je a byl plně v režii pořizovatele a zpracovatele územního plánu. Investor Richard Morávek by tedy vinu na tom, že například na Velkomoravské nemůže stavět další věžáky, neměl házet na Ministerstvo kultury, ale na autory územního plánu, Knesl – Kynčl architekti. Z opačné perspektivy platí, že máme ochranné pásmo – vyhlášené a soudně potvrzené  (investor bitvu o jeho neexistenci opakovaně prohrál), které má zabránit takovým stavebním aktivitám, které by narušily charakter a ráz MPR. Čili všude jinde dává smysl diskutovat o výškových stavbách, ale z logiky věci vyplývá, že ochranné pásmo MPR tím pravým bojištěm jistě nebude. Upozorňujeme na to už víc než deset let.

Že investor a architekt přitom usilují o to, aby se stavba ŠTW stala „vizuálně ohromující součástí panoramatu historického města„, dokládá samotný architektonický koncept dnes však už mnohokrát přežvýkaného projektu běžného internacionálního standardu. Přikládáme prezentaci ŠTW  z webu ateliéru Benoy, která zmizela hned poté, co ji ředitel NPÚ promítl na pondělním zastupitelstvu.

My Vám ji ale ukážeme!

Další chimérou je argument o zahušťování  – povinné odstupové vzdálenosti takto vysoké stavby už jednou donutily investora ŠTW posunout ji o kus dál od zástavby v Šantově ulici. Oč více jdeme do výšky, o to dále musíme jít se zástavbou v okolí – argumentace ekonomickým využitím území je v tomto případě lichá. Olomouc navíc zdaleka nedospěla do stadia ekonomického tygra, který by podobný koncept zahušťování výškovou zástavbou obhajoval. A znovu podotýkáme – v případě ŠTW se pohybujeme na hranici druhé nejvýznamnější památkové rezervace v Česku. Jak vyplývá ze strategického plánu rozvoje města a dalších dokumentů, jsou identitou Olomouce (současně výhodnou i pro její re/prezentaci) kulturní hodnoty dané výjimečnou historií města, nikoliv prvoplánová soukromá investice imitující pokrok či rozvoj.

A potom nešťastné vizualizace a dokazování jejich dostatečnosti a věrohodnosti. Investor na zastupitelstvu nejdřív osočil – i jmenovitě – odpůrce projektu a poté ze lži nařkl ředitele NPÚ, když promítl obrázek ŠTW v nové poloze, kterak vedle kapucínského kostela vykukuje nad Dolním náměstím. Přitom tento obrázek figuruje v podkladech dodaných investorem do schvalovacího procesu územního řízení. Přikládáme níže (Vít Voženílek – Stanislav Popelka, Vizualizace viditelnosti Šantovka Tower, duben 2018, s. 7). Jelikož však pohled na ŠTW z plochy Dolního náměstí (ani mnohé další zásadní) nefigurují v seznamu 27 „důležitých pohledů“ definovaných územním plánem, Odbor památkové péče MMOl, který dal stavbě požehnání, je nevzal v potaz. Stejně tak z hodnocení vypadl například bod pohledu z Wittgensteinovy ulice, jelikož se de facto kryje s uvažovanou pozicí věžáku – přitom stačí popojít pár metrů a už se tělo převýšené stavby dostává do příkré konfrontace s charakteristickým měřítkem zástavby MPR a jeho historickými dominantami. Dalo by se pokračovat. Máme stále za to, že výkonný orgán památkové péče nedokázal zdůvodnit, proč mu tyto kolize nevadí, když v jiných případech vyhodnotil za problematické a zakázal mnohem nicotnější zásahy na území ochranného pásma MPR.

ŠTW z Dolního náměstí ve Studii viditelnosti, V. Voženílek – S. Popelka, 2018, s. 7.
Vizualizace ŠTW z území Korunní pevnůstky, T. Pejpek – A. Jung, 2018
Vizualizace ŠTW z Blažejského náměstí, T. Pejpek – A. Jung, 2018
Vizualizace ŠTW z ul. Wittgensteinovy, T. Pejpek – A. Jung, 2018

Zastupitelstvo o Změně II ÚP jednalo už několikrát. Vždy se našel důvod, jak nepostoupit dál. Jednou se bez diskuse zastánců projektu neodhlasovalo výborně připravené rozhodnutí o námitkách investora, jindy zasáhl exministr kultury, někdejší primátor A. Staněk, když začal „přehodnocovat stanovisko MK ČR“. Svou zdržovací roli sehrál opakovaně i zástupce pořizovatele návrhu, ing. Černý, když nerespektoval názor nadřízeného krajského úřadu. Jedinou výjimkou bylo zasedání zastupitelstva 8. 3. 2021, kdy byla vybrána a odhlasována jediná možná ze tří navrhovaných variant výšky zástavby, a to v souladu se stanoviskem nejen Ministerstva kultury, ale také Ministerstva obrany. Na toto se na posledním zastupitelstvu už úplně zapomnělo a všechna špína i falešné maskování dávno přislíbené podpory ŠTW se naházely na Ministerstvo kultury.

Vadný projekt je uměle chráněn dírou v územním plánu, která měla být dle soudu napravena do konce roku 2015. Máme rok 2022! Zastupitelé, kteří jsou zodpovědní za tvorbu územního plánu, ve své rozhodující většině projekt nepokrytě podporují nebo obstrukcím nadále pasivně (anebo alibisticky) přihlížejí. Mnozí se zaštiťují podporou developmentu, který snad zadlužené město vytáhne z aktuální patové finanční situace. Opravdu nejde začít spolupracovat s developery – ano, tolik potřebnými partnery města – nad čistým stolem?

ZKO, 13. 3. 2022

Chronologie a odkazy na starší komentáře k průběhu zasedání zastupitelstev, která řešila Změnu II Územního plánu Olomouc:

25. 5. 2015 –  Soud ruší výškové limity nového územního plánu Olomouc v lokalitě Šantovka Tower s účinností od 31. 12. 2015

20. 3. 2015 –  Zastupitelstvo rozhodlo o pořízení Změny č. II ÚP, která řeší zrušenou výškovou regulaci.

prosinec 2016 –  Statutární město Olomouc obdrželo „memorandum“, v němž advokáti společnosti SMC Development a.s. uvádějí, že smlouva o spolupráci včetně závazků města je stále platná a upozorňují město na její již vzniklá porušení – především vydání nového územního plánu v září 2014. Zároveň důrazně varují před vyhlášením stavební uzávěry a před přijetím připravované změny územního plánu, které by mohly znemožnit výstavbu Šantovka Tower. (Neříká se tomu vydírání?).

10. 5. 2018 – povzbuzujeme zastupitele před dalším zasedáním

4. 6. 2018 – zasedání zastupitelstva, které strká hlavu do písku i před pádnými argumenty předních osobností, s bonusovým příspěvkem Pavla Konečného

4. 3. 2019 – zasedání zastupitelstva bez výsledku

26. 4. 2019 – zastupitelstvo – pořizovatel Změny II oznámil, že po více než 6 měsících průtahů je ochoten dokumenty v květnu Zastupitelstvu předložit k projednání; zastupitelstvo uložilo Radě města předložit Změnu II na příští řádné zasedání zastupitelstva.

10. 5. 2019 – s ohledem na běžící územní řízení část zastupitelů /ProOl, Pi+Sta/ žádá o mimořádné zasedání zastupitelstva (chybí 1 podpis) – z dopisu zastupitelům 10. 5. 2019 citujeme: „Pro rozhodující 15. podpis jsme oslovili v první řadě ing. arch. M. Giacintova /KDU-ČSL/ – určeného zastupitele, který spoluzodpovídá za to, že změna územního plánu bude projednána v souladu se zákonem. Kolega zastupitel Giacintov odmítl podpořit svolání mimořádného zastupitelstva s vysvětlením, že stavební úřad údajně nevydá územní rozhodnutí pro ŠTW před konáním zastupitelstva 17. 6. 2019.“  – bohužel, stalo se tak 11. 6. 2019!

22. 5. 2019  – po Ministerstvu vnitra a Ministerstvu pro místní rozvoj a úřadu ombudsmana potvrdilo nezákonné obstrukce pořizovatele změny územního plánu (ing. M. Černého) také Ministerstvo kultury a Krajský úřad.

11. 6. 2019 – stavba Šantovky Tower získala od stavebního úřadu územní rozhodnutí. Podepsáni JUDr. Hyravá a ing. Hlaváček. Podkladem pro rozhodnutí bylo v pořadí již čtvrté kladné závazné stanovisko odboru památkové péče olomouckého magistrátu z rukou Mgr. Kauerové. Nutno podotknout, že svým obsahem, dvakráte označeným Krajským úřadem za nezákonný, zcela odporuje stanoviskům odborné složky státní památkové péče počínaje Národním památkovým ústavem v Olomouci, vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, konzistentními postoji Ministerstva kultury a památkové inspekce. Územní rozhodnutí nabyde právní moci 27. 6. 2019, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.

14. 6. 2019 – končí roční odvolací lhůta pro možnost podat podnět k přezkumu výše zmíněného nezákonného závazného stanoviska magistrátní památkářky.

17. 6. 2019 – navazuje zasedání zastupitelstva – jak ta data do sebe dobře zapadají! Zástupce investora, p. Morávek prvně zveřejní dvě (!) líbivé vizualizace věže v nové podobě a poloze! Po ročních obstrukcích ing. Černého, předkladatele potřebné Změny 2 územního plánu, v tajném hlasování, které zařídili zastupitelé za ODS, ANO, ČSSD, SPD-SPOZ a KSČM opět nebyly na pozemek kontroverzní Šantovky Tower vráceny výškové limity.

27. 6. 2019 – územní rozhodnutí pro ŠTW nabývá právní moci, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.

11. 2. 2020 – VOP (Veřejný ochránce práv) podává na stavební úřad žalobu k ochraně veřejného zájmu.

12. 3. 2020 – Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, který dostal věc na starost, přiznal žalobě týkající se stavby Šantovka Tower v Olomouci odkladný účinek.

8. 3. 2021   – Zasedání zastupitelstva  – bod Změna č. II Územního plánu Olomouc – výběr varianty ze tří výšek, Ministerstvo kultury a Ministerstvo obrany shodně doporučují nejnižší, odhlasováno, přijato!, olomoucké zastupitelstvo učinilo první!!!! krok k finálnímu schválení Změny II územního plánu, která obnoví výškové limity v lokalitě Šantovka.

15. 2. 2022 – první jednání Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc

7. 3. 2022  – Více než dvouhodinová, avšak bezvýsledná diskuse nad Změnou II. Územního plánu Olomouc, viz výše

Cena Rudolfa Eitelbergera 2021 zná vítěze!

Hlavní trofej architektonické ceny, kterou spolek Za krásnou Olomouc uděluje už od roku 2008, jsme tentokrát udělili 2. 10. 2021 v Divadle na cucky. Skvěle obsazená nezávislá porota letos rozhodla, že k osmi finalistům poputuje kromě Eitelbergerovy „přilbice“ pro absolutního vítěze také jedenáct čestných uznání. Milým překvapením pro nejednoho účastníka slavnostního vyhlášení byla přítomnost Rudolfa Eitelbergera mladšího, prasynovce slavného olomouckého rodáka.

Podívejme se nejdříve na první místo! Obsadila jej suverénně

Rekonstrukce základní školy ve Vřesovicích od Jiřího Markeviče (public atelier) a Jaroslava Sedláka (studio fuuze) za spolupráce Zdenka Opletala, Dany Opletalové, Venduly Markevičové a Radima Lisy (2016–2019)/ Cena Rudolfa Eitelbergera 2021 a čestné uznání pro obec Vřesovice zastoupenou starostou Josefem Ficou

Názor poroty shrnul architekt Tomáš Machovský:

Rekonstrukce ZŠ Vřesovice je zdařilým příkladem symbiózy starého a nového. Nová adice přirozeně doplňuje historickou vrstvu, plně respektuje původní budovu a dále rozvíjí prostorový koncept „minikampusu“.

Kultivované prostorové řešení přístavby, barvy a materiály jsou v příjemném kontrastu k původní budově, avšak nešokují, nesnaží se přebít historický objekt farní budovy. Dispoziční řešení je jasné a přehledné; zvolené materiály a barevnost vycházejí z provozu školy; velkoformátová okna a dveře poskytují prostoru potřebné světlo a zajišťují propojení s exteriérem. Zajímavé jsou detaily jako například kruhové okno ve dveřích ve výšce dětského horizontu, které nabízí capartům prostor pro hru a fantazii. Spojovací krčky mezi starým a novým a jejich transparentní barevnost, jakkoliv působí provokativně, má i zcela prozaický a uživatelsky příjemný aspekt – barevnost koridorů se lehce promítá do bílé chodby stávající budovy a láká tak uživatele nejdříve k objevení nových prostor, poté se stává nenuceným orientačním systémem. Průchod barevným krčkem je současně jakýmsi filtrem do jiného světa. Osvědčený trik, který zde funguje, aniž bychom ho považovali za prvoplánový. Také propojení tříd ve druhém nadzemním podlaží s venkovní terasou nabízí příjemné prostorové osvěžení, zejména pokud si uvědomíme orientaci k jihovýchodu a vizuální kontakt s dominantou obce, kostelem sv. Petra a Pavla. A v neposlední řadě pojetí počítačové učebny jako bílého prostoru upomínajícího na sterilní počítačové sály dob minulých, kde se procházeli inženýři v bílých pláštích, zase poskytuje ideální prostředí pro ponoření se do barevného virtuálního světa.

Rekonstrukce ZŠ Vřesovice je příkladem hodným následování, a to nejen jako zdařilá architektonická intervence, ale také jako snaha o vytvoření společného komunitního prostoru, kde se všichni zúčastnění budou cítit dobře a příjemně. Strategii obce se starostou v dobrovolné roli řidiče školního autobusu považujeme pro zdravý rozvoj venkova za stěžejní. Základní škola se tak díky chytrému konceptu rozrůstání a povedené rekonstrukci stává jakousi společenskou oázou a Vřesovice pak silným lokálním centrem. Přesně takové tahouny moravský venkov potřebuje!

Další komentáře členů hodnotící komise představí sedm finalistů, kteří představují to nejlepší z architektonické produkce Olomoucka za léta 2019-2021 (v abecedním pořadí):

Rekonstrukce hradu Helfštýna/ atelier–r (Miroslav Pospíšil, Martin Karlík), spolupráce Robert Randys, Lucie Rohelová, Adéla Tomečková, Milena Koblihová, Daria Johanesová/ 2017–2020/ čestné uznání pro autory

Od roku 1991 probíhaly přípravy na dokončení desetiletí trvající obnovy Helfštýna. Puristickou metodou dostaveb se měly pojednat zaniklé části památky: koruny hradeb, zastřešení věží či již zcela zmizelé prvky stavby. Tři aktéři – Olomoucký kraj coby vlastník, Muzeum Komenského v Přerově v roli správce a odborníci z Národního památkového ústavu – se však nově dohodli na limitech zastřešení hradního paláce vylučujících změnu siluety hradu. Společně s architekty nalezli takový způsob ochrany, který dílčím zastřešením zaatikovými plochými střechami zajistil po staletí zažitou podobu torza památky. Vznikl také nový atraktivní prohlídkový okruh ve více výškových úrovních a dvě vyhlídková místa. Olomoucký ateliér-r při použití skla, cortenu a betonu vložil do paláce vrstvu soudobé architektury čitelně se odlišující od starých konstrukcí a přitom uchovávající atmosféru otevřené stavby. Realizace tohoto rozsahu představuje výrazný příspěvek k diskuzi o tom, zda nová architektura výraznějších forem nemůže přinést soulad s dochovaným stavem při respektování všeobecně sdílených hodnot kulturní památky.

František Chupík

Rekonstrukce obecního úřadu v Hluchově/ public atelier (Jiří Markevič), studio fuuze (Jaroslav Sedlák), spolupráce Zdeněk Opletal, Dana Opletalová, Vendula Markevičová, Radim Lisa/ 2018–2019 / čestná uznání pro autory a obec Hluchov zastoupenou starostkou Lenkou Vyhlídalovou

Obecní úřad v Hluchově je místně významnou stavbou, která prošla citlivou proporční úpravou při zachování jejího klasicizujícího výrazu. Téměř nerozpoznatelná přístavba je zdařilou a kultivovanou citací původně zchátralého křídla, jehož stopa je dále patrná z fragmentu navazující zdi. Vizuální střídmost řešení je patrná z drobných, jemných detailů venkovních omítek, nových otvorů nebo ostění oken. Uživatelská přívětivost dispozičního rozvržení s agendou úřadu v přízemí a se „slavnostním sálem“ v patře je umocněna obnovou architektonických prvků v podobě historických kleneb nebo novou vrstvou s barevným akcentem dřevěné stropní konstrukce sálu. Výsledná obnova je příkladem citlivého přístupu k modernizaci podobných objektů. V kontextu obce se jedná o důležitý historicko-společenský objekt s potenciálem přesahu do místní komunity.

Zdeňka Vydrová

Pavel Zatloukal, kniha Meditace o městě, krajině, umění. Olomouc 1919-1989/ 2020/ čestné uznání za publikační počin

Objemná kniha nenechá žádného Olomoučana chladným. Už pouhé listování mu naznačí, co všechno o svém městě ještě neví a jak hutné mohly být dějiny, které střední generace ještě pamatuje, ale ještě si je neuměla představit „na papíře“. Každá kapitola mapuje v precizně vystavěných příbězích přehled toho zásadního, co se v Olomouci během tří zcela odlišných kulturně společenských etap odehrálo. Éru první republiky, protektorát i období socialismu přibližuje poutavě volený obrazový doprovod.

Dlouholeté bádání a přemýšlení o umění a olomouckém urbanismu, architektuře, památkové péči i vztahu k příměstské krajině přineslo své kýžené plody. Publikační počin, jakkoliv je to v praxi Ceny Rudolfa Eitelbergera výjimečné, porota oceňuje čestným uznáním. Zatloukalova kniha je totiž stavbou sama o sobě, pevnou v základech – budou se o ni opírat i generace po nás.

Jan Žůrek

Adaptace průmyslové stavby pro galerii, coworking a kavárnu Telegraph, Olomouc, Jungmannova 3/ ječmen studio (Eva, a Lukáš Blažkovi, Vojtěch Jemelka, Lucie Vyhlídalová)/ 2018–2019/ čestné uznání pro autory

Na realizaci porota oceňuje koncept kulturní instituce, který začíná důrazem na kvalitní architektonické řešení a prolíná se dále náplní domu i celkovou dramaturgií včetně doprovodných programů. Instituce, která důrazem na vysokou kvalitu působí ve svém sousedství trochu jako přízrak, dává šanci na zlepšení celého veřejného prostoru kolem nádraží. Dále porota oceňuje kreativní práci architektů při doplnění staré industriální architektury o nové intervence a vytvoření kvalitního celku. Nové nástavby jsou poměrně jasně artikulované, koncepce střešní krajiny působí dojmem lehké improvizace. V interiérech vynikají kultivovaně pročištěná spodní podlaží sloužící výstavám současného umění.

Zdeněk Chmel

Adaptace vojenské pekárny na hostel s kavárnou a restaurací Long story short, Olomouc, Koželužská 31 /Denisa Strmisková, Studio Raketoplán/ 2017–2020 / čestné uznání pro autory

Budova bývalé vojenské pekárny v Olomouci, tzv. Podkovy, je klasicistní stavbou z počátku 19. století, která byla součástí barokního bastionového opevnění z druhé poloviny 17. století. Její citlivá rekonverze na hostel, restauraci a coworkingové centrum obohacuje historické jádro Olomouce svými funkcemi. Jedinečně se v ní spojuje respekt ke strohé pevnostní architektuře a nápaditý design.

Jana Křenková

Rekonstrukce vil Jakoba Gartnera, Olomouc, Vídeňská 6 a 8/ Jan Dohnal, Ondřej Fous, Michal Fišer, čestné uznání pro investora, Pavla Širokého / 2018-2021 / čestná uznání pro autory a investora

Realizace je odrazem vášnivého přístupu majitele k architektuře a designu. Řešení rekonstrukce olomouckých vil architektonicky navrací vile původní podobu, v interiéru snoubí repliky zařizovacích prvků dle původního řešení s ikonickým nábytkovým designem 20. století a novými technologiemi. Zahrada vily na Vídeňské ulici 8 je obnovena velmi citlivě, v souladu s architekturou domu, a zároveň netradičně využívá konstrukce roxorových tyčí, v kontrastu s romanticky působícím prostorem. Porota oceňuje nejen citlivé nakládání autorů rekonstrukce s dědictvím 19. století, ale čestným uznáním chce zdůraznit také iniciační a následováníhodný přístup investora pohybujícího se ve velmi cenném prostředí vilové čtvrti.

                                                    Jana Trundová a Barbora Trundová (mimokolektiv)

Rekonstrukce smuteční síně v Zábřehu, ječmen studio (Eva a Lukáš Blažkovi, Vojtěch Jemelka, Lucie Vyhlídalová)/ 2019–2020 / čestná uznání pro autory a město Zábřeh

Stará obřadní síň na zábřežském hřbitově v uplynulém století zchátrala a poškodily ji různé nevhodné úpravy. Ateliér Ječmen obnovil vše, co na ní bylo hodnotné, a znovu tak objevil její architektonické kvality. Přístavby z obou stran umocňují její symetrii. Prostor pro smuteční obřad získal ztracenou monumentalitu. Architekti ho vybavili novými lavicemi a svítidly a navrhli pro něj nový katafalk, působivě osvětlený shora přirozeným slunečním světlem.  

Rostislav Švácha

Zde si můžete zalistovat fotoalbem od Terezy Hrubé, která večer zdokumetovala, zde zase na YouTube shlédnou videozáznam celého večera z kamery Jakuba Čermáka. Anebo jen poskočte na čas 19:40 v ArtZóně věnované olomoucké kultuře – i tam je řeč o Ceně RE a letošním vítězi.

Den architektury 2021

Pořádá město:

Veřejná debata k právě zpracovávané Koncepci veřejných prostranství s týmem zpracovatele MCA atelier s. r. o.Program:
14:00–19:00 setkání s autory koncepce MCA atelier a zástupci Útvaru hlavního architekta
16:00 přednáška s následnou diskusí

Sraz: čt 30. 9., 14:00, Oranžérie, Smetanovy sady

Promítání snímku L’esprit Le Corbusier (Film a architektura)

Vyprávění režiséra Gillese Couderta o dospívání v největším souboru staveb Le Corbusiera v Evropě kombinuje svědectví mnoha současných tvůrců a obyvatel, kteří si každý svým způsobem nárokují vliv a odkaz tohoto revolučního architekta. Film přibližuje tři hlavní urbanistická díla Le Corbusiera – architektonický celek ve Firminy, letní dům Cabanon de Roquebrune a známou bytovou jednotku Cité Radieuse v Marseille. Přináší výjimečné obrazy těchto míst i nepublikované archivní záběry každodenního života 70. let.

Sraz: čt 30. 9., 19:00, Molitorova knihovna, Kosinova 7

Pořádá Praktik:

Lidový manuál architektury: Formou instalace a mapy ukážou dva olomoučtí architekti Adam Lacina a Vojtěch Jemelka alternativní pohled na architekturu města a její historii.

Sraz: pá 1. 10., 18:00, PRAKTIK, Švermova 5

Vyhlášení Ceny Rudolfa EItelbergera: Vyhlášení sedmého ročníku ceny spolku Za krásnou Olomouc za zdařilou realizaci   v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji v rozmezí let 2019–2021.

Sraz: so 2. 10., 16:30, Divadlo na cucky, Dolní náměstí 42

Výlet Hanáckou střelou do Náměště a zpět: Se znalcem hanáckých lokálek a iniciátorem záchrany náměšťského nádraží Martinem Kašparem se vydáme na výlet vlakem po této slavné železniční trati s cukrovarnickou tradicí.

Sraz: ne 3. 10., 10:15, nádraží – Nová ulice

Zažít město jinak/ Masaryčka

V sobtou 18. září 2021 jsme poprvé uspořádali sousedskou slavnost ve spolupráci s místními dobrovolníku, Komisí městské části č. 14, Nové Hodolany a s domácími, kteří si slavnost užili.

Celé akci předcházely přípravy ve formě obcházení místních obchůdků a domů, zvaní na akci a vysvětlování, proč je dobré uskutečnit sousedskou slavnost na jedné z nejrušnějších olomouckých tříd spojujících centrum města s hlavním nádražím. Sháněli jsme také zábor a sponzoring, finanční stránku záboru na Statutárním městě Olomouc z většiny pokryla dotace od KMČ 14, zbývající třetinu zasponzorovali návštěvníci slavnosti dobrovolným příspěvkem. Technickým garantem akce byla AirForceProduction, velkou pomoc a zázemí nám poskytl LocAle Pub, stoly s lehátky nám zapůjčilo Statutární město Olomouc, vybavením a cenami nás podpořila sousedská IT firma OLTIS Group a o dětský koutek a vybavení pro veřejný úklid se postaralo DDM Olomouc z třídy 17. listopadu; o letáky a tisk historických a současných fotografií a pohlednic se postaralo Vydavatelství UPOL: těmto všem i dalším podporovatelům velmi děkujeme.

Náš spolek s přáteli a příznivci se postaral o několik úspěšných historických vycházek s historičkou umění Janou Kiesewetterovou a urbanistou-památkářem Vilémem Švecem „Masaryčkou a jejími mosty“; také besedy „Jak bude vypadat Masaryčka po rekonstrukci? Příklady dobré praxe z Evropy a aplikace na Masarykově třídě“ s architektem Davidem Marešem a s architektem Davidem Helclem, právníkem Markem Zelenkou a s architektem Petrem Daňkem: „Co se dá na Masaryčce dělat už zítra, když vůle chybět nebude„.

Hudební produkci zajistili místní P.T. Call Home a několik dalších lokálních zpěváků a kytaristů, na sousedském stole se potkalo mnoho dobrot z domácností Masaryčky a okolí – některé dokonce zabojovaly v soutěži o nejlepší Masarykův talíř. Děti přišly prodávat svá umělecká díla hned vedle prodejní výstavy fotografií z rekonstrukce mostů „Lidé a mosty z Masaryčky“ od známého olomouckého fotografa Petra Palarčíka. O zajímavou filmovou produkci se postarala produkce My Street Films, velmi úspěšný byl SWAP – komunitní výměna oblečení a knih. Na celou akci dohlížel samozřejmě sám tatíček.

Citujeme článek od Michala Kováře v Olomouckém deníku:

Premiéru pouliční Sousedské slavnosti hostila v sobotu Masarykova třída v Olomouci. Na příchozí čekala muzika, výměnný bazar, občerstvení i přednášky a debaty o tom, jak by se bulvár spojujícím nádraží z historickým centrem mohl stát přívětivější a modernější.

Sousedské setkání se odehrávalo v okolí zastávky u Bystřičky, část ulice kudy normálně jezdí tramvaje a auta zabrali korzující, hudebníci, stoly s dobrotami a hrající si děti. 

„Během dne se tady zastavily stovky lidí. Byli příjemně překvapeni, co vše se dá na ulici zažít. Někteří donesli jídlo, věci do bazaru. S premiérou jsme spokojeni, do roka a do dne to určitě chceme zopakovat,“ hodnotila s úsměvem Martina Svatošová, obyvatelka Masarykovy ulice a jeden z dobrovolníků, kteří pomáhali slavnost uspořádat.

Návštěvníci se mohli zúčastnit i přednášek a debat s architekty na téma, jak by se široká a frekventovaná třída mohla stát lépe fungující pro různé druhy dopravy, příjemnější pro obyvatele, jak by se mohla proměnit podle evropských vzorů a také co různým změnám brání.

„Byla to povedená akce, jsme spokojeni. Příchozí se o to, co se na Masaryčce děje a co je možné změnit velmi zajímali. Bohužel ale ti, co o tom rozhodují, se diskusí nezúčastnili,“ konstatovala Zuzana Novotná za sdružení Za krásnou Olomouc, které slavnost spolupořádalo.

Zdroj: https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/sousedska-slavnost-masarykova-trida-olomouc-2021-fotogalerie.html?fbclid=IwAR3o3oL4qGBeOqg_aVGriuRxIbYLsozaSu07vrVcxDFYYkQ7xMwoHyoRTPI

Spolek Za krásnou Olomouc podporuje revizi dopravních schémat, která se chystají na zásadní komunikační ose města, „na Masaryčce“.

Nová výstava v Molitorově knihovně!!!

Zveme Vás na výstavu v Molitorově knihovně, novém kulturním centru, jehož adresa se nápadně podobá té, na níž sídlí spolek Za Krásnou Olomouc: Kosinova 7

AULEGK – WITTNER: ZRCADLOVÉ OSUDY

Zmapovali jsme osudy dvou zapomenutých olomouckých stavitelů, kteří navždy proměnili tvář Olomouce i celé Moravy.

NEJBLIŽŠÍ TERMÍNY ZPŘÍSTUPNĚNÍ VÝSTAVY:

pátek 10. září v 18:00 vernisáž výstavy za přítomnosti potomků obou stavitelů

sobota 11. září 10:00–18:00 otevřeno v rámci Dnů evropského dědictví, 15:00 komentovaná prohlídka výstavy s kurátorem Janem Jeništou

neděle 12. září 10:00–15:00 otevřeno v rámci Dnů evropského dědictví, 15:00 cyklovyjížďka po stopách olomouckých stavitelů Aulegka a Wittnera

Johann Aulegk a Václav Wittner. Dva zapomenutí stavitelé, kteří se svou profesní dráhu i osobní život rozhodli spojit s Olomoucí. V době překotného stavebního boomu na konci 19. století našli své místo pod sluncem ve slibně rostoucí hanácké metropoli, která se konečně zbavila břemene rakouské vojenské pevnosti a čekaly ji slibné zítřky, ale také nekončící národnostní půtky, a nakonec ekonomický propad. 

Jejich životy opisovaly velmi podobnou trajektorii, ovšem s desetiletým odstupem a samozřejmě s dílčími rozdíly. Podobností je ale mnoho: stavěli podobný rejstřík staveb – nájemní domy a vily, školy, kostely, továrny a pivovary, ale také šlechtická sídla. Jeden Němec, druhý Čech, ale nikdy neváhali pracovat pro klienty z druhé strany barikády. Pracovali pro židovské průmyslníky i katolickou církev. Oba se angažovali společensky i politicky, v národnostně vyhroceném období, kdy byl jeden obviňovaný z „německého šovinismu“, druhý z „českého vyvolávání hádek a obstrukcí“. Oba byli až neuvěřitelně štědrými a činorodými mecenáši, členy hospodářské komory a řady profesních sdružení, spolků, patrony nadací, porotci u soudu.

Aulegk a Wittner byli dětmi své doby, pozdního historismu. Dodnes není jasné, jaký vlastně měli na podobě svých staveb autorský podíl. Oba běžně stavěli podle cizích návrhů, mj. mnohem slavnějších architektů Gustava Meretty, Jakoba Gartnera nebo Maxe Fleischera. Pokud vůbec existovalo něco jako Aulegkův oblíbený styl, pak to byl – kromě obligátní neorenesance – styl tyrolských hrázděných chalup, který tehdy zpopularizovala císařovna Alžběta. Václav Wittner se zase zhlédl v bohatě zdobeném neobaroku a okrouhlých nárožních věžích s mohutnými kopulemi. Oblíbil si však i neorománské a neogotické tvarosloví, jak je známe z jeho kostelů a činžáků.

V Olomouci a po celé Moravě postavili desítky výrazných staveb. Jak to, že je dnes neznáme? Oba totiž zažili stavební a ekonomický propad Olomouce v prvních letech 20. století, který jeden z nich, Johann Aulegk, zaplatil osobním krachem. Oba zemřeli předčasně, v době, která nástupem modernismu a po roce 1918 i zcela novým společenským uspořádáním převálcovala vše, co bylo spojeno s někdejší érou historizující Belle Époque.

Výstava AULEGK – WITTNER: ZRCADLOVÉ OSUDY

MOLITOROVA KNIHOVNA | 10. 9. – 31. 10. 2021

AUTOR A KURÁTOR VÝSTAVY | Jan Jeništa

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Šárka Nováková