Slavnostní vyhlášení vítěze a finalistů osmého ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera proběhne
30. 9. 2023 v nově zrekonstruovaném Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci
Letos poslala porota do finále devět realizací. Která z nich si odnese hlavní cenu?
Eitelbergerův pronikavý kritický pohled a ležatá osmiča – skryté významy letošní grafiky od Šárky Novákové.
Cena pojmenovaná po slavném olomouckém rodákovi mapuje to nejlepší z architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouci a Olomouckém kraji za uplynulé dva roky. Aby byl přehled opravdu kvalitní, osvědčil se interval hodnocení po dvou letech, protože je pak z čeho vybírat.
Spolek ocenění uděluje od roku 2008 a zakládá si na pečlivě zvolené devítičlenné porotě. Letos to byli kromě olomouckých specialistů (Jana Křenková, František Chupík) a kompetentních radních Rostislav Švácha (předseda komise), architekti*tky Zdenka Vydrová, Imrich Vaško, Jan a Barbora Horovi a historička umění Martina Hrabová. Více zde.
Komise měla nelehký úkol vybrat z pětadvaceti nominovaných staveb schůdný počet finalistů a hlavního vítěze. Dva dny jezdila po celém Olomouckém kraji a vášnivě diskutovala, kdo ve finále zůstane. Zejména pro organizátory soutěže jsou to bolestné chvíle, také mnozí architekti a investoři zažívají zklamání, když jejich stavba vypadne.
Kdo z devíti finalistů si odnese hlavní cenu, se dozví zájemci již tradičně v rámci festivalu Den architektury. Zatím můžeme prozradit, které ateliéry a stavby postoupily do finále. Opět si velmi dobře vedly rekonstrukce: např. nárožní dům Kateřinská 13 pro nové Badatelské vědecké centrum Cyrilometodějské teologické fakulty UP od studia ječmen, administrativa Masarykova 50 od ateliéru masparti, R-ateliér Miroslava Pospíšila s adaptací Červeného kostela, Jiří Markevič a Jaroslav Sedlák za opravenou orlovnu ve Vřesovicích, z novostaveb pak přerovské Středisko správy a údržby dálnic od brněnského ateliéru Pelčák a partner, rodinný dům od týmu Malý Chmel nebo fotbalový stadion od Víta Janků v Postřelmově. Porota letos rozhodla i o několika atypických kategoriích, ty si ale necháme jako překvapení.
Večerem provede dvojice Rostislav Švácha (předseda komise) a Martina Mertová z pořádajícího spolku Za krásnou Olomouc. Srdečně zvou širokou veřejnost!
Srdečně zveme na 13. ročník festivalu Den architektury a představujeme program z naší režie. Letošní ročník má motto Objev konstrukce! a v programu se zaměří na výjimečná konstrukční řešení nejen s ohledem na vzhled staveb, a to jak v historické architektuře a v architektuře 19. století a jejího industriálního odkazu, tak staveb 20.–21. století.
HURÁ DO MOLITOROVY KNIHOVNY Návštěva historického nájemního domu, jenž je příkladem bytové výstavby konce 19. století, s překladatelem Janem Jeništou. V prostorách domu je k vidění výstava Anatomie činžáku. Nájemní dům na rohu Kosinovy ulice a nábřeží Přemyslovců byl postaven v roce 1890 po zbourání pevnostních hradeb včetně Hradské brány. Nyní se tato část města označuje jako Dómská čtvrť. Přijďte se podívat, jak se stavělo na konci 19. století.
ANATOMIE ČINŽÁKU: MOLITORŮV DŮM Molitorův dům od přízemí do podkroví jako příklad bytové výstavby konce 19. století s překladatelem Janem Jeništou. Nájemní dům na rohu Kosinovy ulice a nábřeží Přemyslovců byl postaven v roce 1890 po zbourání pevnostních hradeb v okolí někdejší Hradské brány, která se brzy po dokončení začala označovat jako Dómská čtvrť. Omezená kapacita 20 osob na prohlídku, rezervace na e-mailu: molitorka@molitorka.org. Předpokládaná doba trvání jedné prohlídky je 1,5 hodiny. Budova je pro veřejnost volně přístupná po oba dny.
pá 29. 9. | 16:00 a 18:00 | so 30. 9. | 14:00 | Kosinova 7
VYHLÁŠENÍ CENY RUDOLFA EITELBERGERA 2023 Vyhlášení osmého ročníku ceny spolku Za krásnou Olomouc za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji v rozmezí let 2021–2023. Dopřejte si přehlídku toho nejlepšího, co v olomouckém regionu vzniklo za poslední dva roky. Jaké počiny pustili do finále členové letošní odborné komise – hlavní architektka Litomyšle Zdenka Vydrová, ředitel památkového ústavu v Olomouci František Chupík či vedoucí Útvaru hlavního architekta Jana Křenková a další? Kdo bude laureátem? Po slavnostním předání cen bude následovat afterparty.
so 30. 9. | 17:00 | Červený kostel, Bezručova 3
BOD-LINIE-KONSTRUKCE O kresbách jezuitského kostela v Olomouci ze 17. a 18. století a o tom, co všechno mohlo stát na místě kostela Panny Marie Sněžné s historikem umění Pavlem Šopákem. Objevná přednáška se vrací ke studii olomouckého historika architektury Václava Richtra, který v roce 1949 otiskl části kreseb jezuitského kostela v Olomouci. Ne všechny kresby byly tehdy publikovány a s tehdejšími znalostmi problematiky nebyl Václav Richter schopen upozornit na všechny souvislosti a odhalit spojitosti se soudobou italskou a rakouskou architekturou. Vraťme se proto ke konvolutu kreseb uložených v Moravském zemském archivu v Brně, s nadějí, že pohled po více než sedmdesáti letech prozradí víc…
ne 1. 10. | 17:00 | Molitorova knihovna, Kosinova 7
Pamatujete si ještě fontánovou alej, letní čítárnu nebo minigolf? A co třeba labutí jezírko, ptačí voliéru, mléčný pavilon nebo březový altán? Nebo dokonce židovský hřbitov? Procházka po zákoutích Smetanových sadů se zaměří zejména na zaniklé objekty z dvousetleté historie parku. Provází Jan Jeništa.
Sraz ve čtvrtek 24. 8. 2023 v 17:00 na začátku hlavní aleje v Havlíčkově ulici.
Představujeme Vám letošní komisi ceny, kterou již po osmé udělí spolek Za krásnou Olomouc za nejlepší realizaci z oblasti architektury, urbanismu či památkové péče v Olomouckém kraji. Ve dnech 14. a 15. 8. 2023 se v Molitorově knihovně sejde porota, která se seznámí s vytipovanými novostavbami a rekonstrukcemi, z nichž po osobní prohlídce určí finalisty a samotného vítěze. Které to jsou a kdo bude absolutním vítězem Ceny Rudolfa Eitelbergera 2023 se dozvíte v sobotu 30. 9. 2023 během slavnostního vyhlášení v rámci festivalu den architektury.
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, vyučuje dějiny architektury na Univerzitě Karlově. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Za knihu Paneláci získal v roce 2018 s kolektivem spoluatorů cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura. Jeho posledními velkými editorskými počiny jsou například Dějiny umění v českých zemích 800-2000 nebo dvousvazková publikace o olomouckém biskupovi Karlovi z Lichtensteinu-Castelcorna. Po léta působící pedagog na olomoucké Univerzitě Palackého je známý svou odvahou aktivně vystupovat na obranu památkových hodnot města.
Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Olomouce, dlouholetá vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku a bezchybnou orientaci v otázkách urbanismu města Olomouce je pravidelnou účastnicí našich komisí.
Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele územního pracoviště. Absolvoval studijní program Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Je členem Vědecké rady generální ředitelky NPÚ. Věnuje se teoretické a koncepční problematice památkové péče, příležitostně publikuje a o sledované problematice přednáší na Katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Bc. Jan Žůrek, neuvolněný člen rady Olomouckého kraje s kompetencemi v oblasti kultury a památkové péče. Za dobu svého působení na olomoucké kulturní scéně stál za mnoha občanskými i komunitními aktivitami a iniciativami. Pracoval jako dramaturg a produkční na festivalech Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Divadelní svět Brno a Divadelní Flora. Stál rovněž za otevřením kulturního centra na olomouckém Dolním náměstí jako zázemní Divadla na cucky, které bylo v rámci ceny Rudolfa Eitelbergera oceněno čestným uznáním v roce 2019. Stál za vypracováním a schválením nové Koncepce rozvoje kultury, kreativity a památkové péče Olomouckého kraje (2022).
Ing. arch. Tomáš Pejpek, architekt a náměstek primátora s komptencemi v oblasti strategie a řízení. Po absolvování Fakulty architektury ČVUT v Praze působil v ateliérech v Linci, Praze a Olomouci. Profesně jako architekt se zabýval obnovou měst, především veřejným prostorem, dopravou a revitalizacemi brownfieldů. Mimo ocenění z architektonických a urbanistických soutěží získal s kolegou Szymonem Rozwalkou národní cenu Grand Prix architektů 2008 za vilu na sile v Olomouci.
Ing. arch.Zdeňka Vydrová, významná česká architektka. Dlouhodobě spolupracuje s městem Litomyšl, které se proslavilo nevídaně vysokou architektonickou kulturou. Funkci městské architektky zde zastává již od roku 1992, od roku 2015 stejnou roli hraje v Tišnově. Je absolventkou fakulty architektury VUT v Brně, kde působila rovněž jako pedagožka. Má vlastní architektonickou kancelář, publikuje, vystavuje, veřejně přednáší, „staví“. Za svou práci získala řadu ocenění, například Cenu Architekt obci 2016 nebo v témže roce Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.
Mgr. Martina Hrabová, Ph.D., historička umění, působí na katedře dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se historií moderní architektury v přeshraničních souvislostech. V disertační práci se věnovala českým asistentům Le Corbusiera a vztahům tohoto architekta s Československem. Publikuje v domácích i zahraničních odborných časopisech a získala řadu prestižních stipendí, včetně grantu od Fulbrightovy nadace a Kanadského centra architektury v Montrealu. Její kniha Galaxie Le Corbusier(Artefactum 2021) získala v roce 2022 cenu Josefa Krásy a nyní se připravuje její anglické vydání (Routledge 2024).
prof. ak. arch. Imrich Vaško, architekt, absolvent Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě u prof. Dušana Kuzmy (1983). Od roku 1991 tam působí jako pedagog, současně získává Fulbrightovo stipendium na Yale University v New Haven. Jako hostující profesor se zapsal např. na Rhode Island School of Design, přednášel na Columbia University, Pratt Institute nebo Universität für angewandte Kunst a Akademie der bildenden Kunst ve Vídni. Spoluorganizoval mezinárodní architektonické akce s Danielem Libeskindem, Gregem Lynnem, Monikou Mitášovou, Marianem Zervanem a dalšími. Věnuje se konceptuální a vizionářské architektuře, urbanismu, instalacím a zabývá se tendencemi středoevropské architektury. Byl spoluautorem expozice České a Slovenské republiky na 7. Bienále architektry v Benátkach v roce 2000. V roce 2021 vydal soubor svých statí a komentářů pod názvem Nové milénium 2000-2018/ Od pádu Dvojičiek po smrť Zahy Hadid. Působí jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde se věnuje parametrickému navrhování. Stále projektuje, naposledy najdeme jeho jméno v kolektivu autorů Věžě na Děvínské Kobyle.
MgA. Barbora Hora, vystudovala obor hračka na brněnské SŠUD, posléze pražskou UMPRUM v ateliérech Jiřího Pelcla a Jindřicha Smetany. Při studiu absolvovala stáž v Amsterdamu. V roce 2012 založila společně s Janem Horou a s Janem Veisserem atelier ORA. Jako architektka vede dlouhodobý projekt rekonstrukce Kocandy Kravsko.
Ing. arch. Jan Hora, architekt, který pochází z Loun, od roku 2012 žije ve Znojmě. Vystudoval obor architektura a urbanismus na Fakultě umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. Při studiu absolvoval stáže v Istanbulu a Amsterdamu, prošel několika pražskými ateliéry. V roce 2012 založil s architektkou Barborou Horou a s Janem Veisserem atelier ORA. Vedle toho působí jako pedagog na Fakultě architektury VUT v Brně.
Studio ORA má své sídlo ve Znojmě a v Kutné Hoře, působí převážně na periferii, navrhuje domy, věci a prostředí. Architekti rádi pracují s fragmenty staveb, které by jinde a jindy byly odsouzené k zániku. Cit pro kontext a úcta k umu nebo prostě jen energii vložené do věcí předchozími generacemi dělá jejich architekturu velmi koherentní a charakteristickou. Ora má svůj rukopis, ORA je vpravdě „originální regionální architektura“. Podívejte se na ukázku jejich práce třeba zde.
Cykloprohlídka olomouckých mostů se zaměří zejména na mosty a lávky již zaniklé a příběhy s nimi spojené. S průvodcem Janem Jeništou se podíváme, jak vypadali předchůdci dnešních mostů, který most se stavěl jeden a půl dne, nebo kterému se říkalo most invalidů. Trasu zakončíme na sousedských slavnostech na Bělidlech.
Akce se koná jako doprovodný program celostátní výzvy Do práce na kole 2023.
Sraz v sobotu 27. 5. 2023 ve 14:00 u Husova sboru v Legionářské ulici
Co nabízí prstenec kulturních institucí okolo náměstí Republiky?
Pojďme snít o moderní Olomouci se čtvrtí muzeí, která se stane atraktivním cílem turistů, ale hlavně (z)kultivovaným ostrovem kultury pro místní! Synergii podporujeme, všem institucím fandíme! Protože víme, že náměstí Republiky může vypadat úplně jinak, že kasárna Hanáckého pluku jednou čeká jejich druhá sláva, že potenciál muzeí jako katalyzátora urbánní proměny velkého kusu města je veliký…
pátek 19.5.2023, 18:00, sál Václava III., Vlastivědné muzeum Olomouc, nám. Republiky 6
Prezentující:
Barbora Kundračíková – analogie v Evropě, vize
David Mareš – studie „Předhradí“ + potenciál HK
Martin Lubič – hledání urbanistických možností
Hosté:
Lenka Prucková (ředitelka městské knihovny)
Ondřej Zatloukal (ředitel MUO)
Jakub Ráliš (ředitel VMO)
Diskusi moderuje Olga Škochová Bláhová.
Za krásnou Olomouc tentokrát pomáhá s propagací Muzeu umění Olomouc a Vlastivědnému Muzeu Olomouc
V rámci projektu Oživme Olomouc jsme získali grant od Nadace Via a společnosti Kaufland na pořízení základního Fondu věcí ((viz přílohu na konci) a slíbili jsme si sepsání Manuálu organizátora sousedských slavností doplněný o olomoucké kontakty a dobré odkazy. Na konci najdeš e-mail na hlavní koordinátorku, které můžeš napsat v případě jakýchkoliv nápadů, dotazů, připomínek, či podnětů.
Manuál je krátký, za to je nabitý odkazy a informacemi na další skvělé Manuály pro organizátory, ze kterých dále můžeš čerpat. A jdeme rovnou do akce:
Urči si účel akce – proč? Chceš oslavit tradiční svátek nebo spíš zlepšit místo, které máš rád či dle tebe potřebuje vylepšit? Případně jste dobrá parta a chcete udělat společnou akci pro sousedy? Připomínej si to a vracej se k tomu v průběhu plánování i realizace.
Můžeš se také podívat na schody zapojení lidí v místních komunitách, ať pochopíš, proč třeba od začátku všichni kolem tebe nesdílí stejné nadšení. Budování dobré komunity vyžaduje tvou trpělivost.
Urči si místo – Ať chceme udělat akci kdekoliv, důležité je myslet u výběru místa na následující:
Kolik lidí se sejde a jak velký prostor zabereme? Uvnitř: cena, akustika. Venku: souhlas majitele, zábor; alternativa pro případ deště nebo horka.
Potřebujeme elektřinu? Pokud ano, kde ji vezmeme? (i lampy veřejného osvětlení můžou poskytnou elektřinu pro akci. Ale vraťme se k otázce, potřebujeme elektřinu?)
Doprava: inspirujte lidi, ať využijí jiný způsob dopravy, než auto. Pokud přijedou na kole či autem, určete místo k parkování.
Vybavení: židle, stoly, nádobí; zapůjčit, alternovat (piknikové deky, každý svůj hrnek)
Osobně mám ráda místa, která mají potenciál zlepšování. Prozatím nejsou oblíbená tak jako například náměstí, ale chtěli bychom místu umožnit jeho rozvoj. Proto na něj upozorníme naší slavností – například zapomenuté hřiště s mizerným osvětlením a bez WC.
Kdy se to má odehrát? Jde o připomenutí svátku či tradice? Ověř si, že se ve stejnou dobu nekoná podobná či jiná akce, která by mohla s tvou akcí kolidovat. Také, jestli není volno a byla by většina lidí pryč, nebo nebudou prázdniny a tím pádem nezapojíš děti/ školáky. Dej vědět Komisi místní části a městu/obci co nejdřív, že budeš akci dělat. Zeptej se, zda se chtějí nějak podílet. Nejpozději měsíc předem.
S kým to budu pořádat? Buď jste se potkali, nebo vám někdo dal doporučení. Hledáš parťáky pro organizaci akce? Můžeš k tomu vyvěsit plakát, na FB skupinu vaší obce napsat inzerát. Aktivní lidé bývají často součástí spolků, komise MČ či školních institucí – kontaktuj je.
Koordinátor = jeden člen by měl hlídat termíny, harmonogram, plnění cílů
Jednotlivé úkoly = každý si vybere, co je mu blízké/sám navrhnul a plní jej v termínu
Lidé v terénu = kdo bude vyvěšovat plakáty, obcházet sousedy, obchůdky
Grafika = stačí v canva.com, pokud máte externího grafika, měl by být pouze jeden člověk ve spojení. Letáky a události: všeobecná informace, že bude akce – nejpozději měsíc předem. Program akce nejpozději 2 týdny předem. Na místě vyvěs program viditelně na několika místech.
Komunikace = udělá událost na fb, tiskovou zprávu (nemusí být „profesionální“ – suchá a oficiální), kontaktuje média, město, policii, technické služby, dopravní podnik… prostě všechny, kterých se akce může dotknout. A pozvěte je.
Nastav si komunikaci v týmu:
Osobní pravidelné setkávání – první doporučuji 4-6 měsíců před akcí, poté v měsíčních intervalech, poslední alespoň týden před akcí.
Mějte i on-line rychlou komunikační platformu, na které budou všichni: WhatsApp, Messanger, případně Trello a jiné projektové nástroje…
Google Disk složka pro ukládání všech materiálů: Tabulky nápadů, plakátů, tiskové zprávy, mapy lokality, rozpočtu…
Shromáždi všechny nápady: využij potenciál místa, lidí a zkušeností a vytvoř online Tabulku nápadů (ilustrační tabulka na konci článku):
do prvního sloupce se zapíše každý nápad od těch technických potřeb, po zábavné prvky,
do dalšího sloupce, kdo za to bude zodpovědný a v jakém termínu,
následuje sloupec s podrobnými informacemi,
dále kontakty na osobu a termín, kdy ji zodpovědná osoba kontaktovala
a v posledním sloupci držíme zpětné poznámky typu – mělo úspěch, příště opět.
Nápady barevně rozdělíme a napíšeme si legendu k barvám (červená nutné – elektřina, zábor, úklid prostoru před akcí, úklid prostoru po akci, WC, voda, seč, stany…).
Vždy míváme na začátek více nápadů a postupně nápady/úkoly vyplňujeme, jak se nám je daří domluvit.
Komunikujte spolu zavčas. To, že některé nápady nedopadnou, nevadí. Chceme to dělat s radostí a nesmíme přeceňovat své síly. Když aktivita nebude v provozu, zašedíme ji, ať nám zůstane nápad s informacemi k dispozici pro další ročník. (Viz Tabulka nápadů)
Sestav rozpočet: můžeš vložit údaj hned v dalším sloupci a převést částky do vlastní záložky. Snažíme se být ekonomičtí a ekologičtí zároveň: Můžeme si něco vyrobit, půjčit, recyklovat? Co má k dispozici KMČ/obec, hasiči, škola, hospoda, sousedé a půjčí nám to? Zeptejte se na partnerství, poptejte sponzora, o peníze požádejte KMČ nebo obec, pokuste se získat granty či dotace. V každém případě mějte dobře promyšlený rozpočet, každý bude chtít vědět, na co potřebujete peníze. Jedna osoba by měla být „pokladník“, který sbírá všechny účtenky u sebe a následně se postará o vyúčtování akce. Nezapomeňte všem na závěr akce a v závěrečné zprávě poděkovat.
Program akce: vyplyne z tabulky nápadů. Máme ho v další záložce – je v něm uveden časový harmonogram:
kdy je sraz před akcí, aby se prostor nachystal (chystat mohou i návštěvníci),
kdy to začne oficiálně – nezapomeňte na moderátora,
kdy jsou časové body v programu – buďte systematičtí,
které akce jsou volně po celou dobu,
kdy to končí,
kdy a kdo uklízí a balí.
Při plánování programu myslete na všechny účastníky – od dětí po důchodce. Nezapomeňte na přírodu a budoucnost, ať po akci nezbyde hořká pachuť díky popelnicím překypujícím plastovými kelímky, znečištěné prostředí kvůli nedostupnému WC apod.
Občerstvení, účinkující – snažíme se čerpat z místních zdrojů. Heslem „doneste občerstvení na stůl hojnosti“ řeknete lidem přímo, že se mají zapojit do přípravy jídla. Zapojte všechny lidi: každý může být součástí slavnosti. Výzvou, ať:
školní hudební těleso přijde zahrát pro všechny
truhlář vyjde s dílnou na ulici a předvede řemeslo,
obchůdek s bižuterií si postaví na ulici stůl a připraví dílnu
rodiče na rodičovské péči připraví hrací koutek a zábavnou dráhu pro nejmenší…
… zajistíte nejlepší zábavu na sousedskou slavnost. Je dobré si to pojistit nějakou hospůdkou, která připraví občerstvení pro nepřipravené kolemjdoucí, kavárnou s extra energií a třeba místní country kapelou, která si může dát koncert na závěr dne. Nezapomeňte všem dobrovolníkům na závěr akce poděkovat, můžete jim připravit nějakou drobnou milou radost.
Role v týmu:
Příprava prostoru: my děláme „Ukliďme Česko“, nebo se sejde parta dobrovolníků den před akcí, uklidí prostor a večer si třeba opečou špekáčky a doladí poslední detaily.
Návoz potřebného materiálu: vozík za kolo, dodávka, domluvená zápůjčka vybavení, pomocníci, uložení materiálu před akcí, namalování plánku rozložení akce v prostoru, organizace a zázemí účinkujících, zapojení elektřiny, ozvučení, nachystání občerstvení…
Moderátor může být zároveň dramaturg = hlídat časový sled akce a informovat diváky, co se kde bude dít. Musí být informován o všem dění a být připravený, kromě programu mít nachystané informace o partnerech, sponzorech, organizátorech a účinkujících. Nemůže být však zároveň produkční.
Produkce – aktivní pohyb na prostoru akce. Osvědčilo se mi mít nějaký výrazný prvek na oblečení, díky kterému mě kdykoliv kdokoliv identifikoval v davu. Také na mě má každý z organizátorů a účastníků telefonní číslo. Produkční ví, kde se co šustne a má řešení pro každou nenadálou situaci. Neměl by to být člověk podléhající stresu, naopak mít smysl pro věštění budoucnosti.
Všudebyl + svalnatec – kde tě potřebují, tam ochotně zaskočíš. Jsi na telefonu a přineseš, odneseš, zařídíš, zajedeš a ještě se usmíváš. Je to jedna z nejdůležitějších rolí. Svalnatec má samozřejmou a důležitou roli. Se Všudebylem zvládnou přestěhovat celý stan vcukuletu.
Řidič s vozíkem za kolo/auto – to je jasný úkol, který se může mísit s některou z vyšších rolí.
Technik – máš prodlužku a elektrický šroubovák v kapse. Víš, jak co zapojit, jak by to mohlo fungovat a jak to sestavit.
Fotograf/kameraman – ve výsledku kromě skvělého pocitu zbydou fotky a pěkně sestříhané video. Nezapomeňte na to, patří to i k závěrečné zprávě a poděkování.
Babička/dědeček – pečující osoba vytvářející organizačnímu týmu zázemí a poskytující pohodu. Někdy si tuto osobu musíme představit ve své hlavě a pečovat o sebe sami – hlavní je, abychom si to užili. Je to přeci slavnost i pro nás.
Zpětná vazba po akci: zeptejte se všech (organizátorů, účinkujících, účastníků, sponzorů a patronů), s čím byli spokojení, co se jim líbilo, co by chtěli přidat příště a jaký mají pocit z akce. Zapište si všechny poznatky. Organizační tým by se měl ještě jednou po akci sejít a domluvit se, jestli a jak budou pokračovat.
Důležité kontakty pro organizátory v Olomouci:
Žádosti a pravidla ohledně záborů a udělení výjimek ve městě Olomouc, včetně náplavky: Odbor kultury a cestovního ruchu
Děkujeme paní Holubové z TsmO za spolupráci při sepsání kontaktů. Poplatky spjaté s body TSMO zjistíte dle případu přímo u kontaktní osoby u jednotlivých činností.
Nabídli jsme městu Olomouci spolupráci na manuálu, k tomuto jsme do 9. 6. 2023 nedostali vyjádření. Bohužel, k následujícím bodům jsme získali pouze kusé odpovědi od paní Horňákové, pan Schubert se s doplněním informací za více než 4 měsíce neozval. Jakoukoliv změnu budeme zde na stránce zaznamenávat.
Postup při plánovaném „táboráku“ na pozemku SMOL (komu nahlásit, jaké jsou podmínky, co dodržet) ??? – doplníme. Avšak je dobré městu a hasičům nahlásit plánovaný sebemenší ohýnek a mít při ohni celou dobu odborně odpovědnou osobu (např. dobrovolného hasiče). https://paleni.izscr.cz/
Kdo jsem? Máma od dvou dětí, olomoucká cyklistka, všudezdejší.
Zkušenosti od posledních: koordinace sousedských v Olomouci na Masaryčce a v Hejčíně + holka z marketingu v IT firmě (eventy, sociální sítě… multipotenciálka) + koordinátorka akce Do práce na kole na Olomoucku. Předtím: založení a koordinace akcí pro komunitu v Rogalandu (Norsko). Ještě dřív: produkční v eventové agentuře. A prehistorie: organizace rockových akcí v Sklubu, xchatových akcí v MDC (Olomouc).
Děkuji za spolupráci: Lence Introvič, Martině Svatošové a všem, se kterými jsem se díky podobnému ladění v rámci komunitních akcí a udržitelného rozvoje seznámila a pomáhají mi tento manuál zlepšovat.
Děkujeme:
Seznam vybavení k vypůjčení od nás
Díky grantu Milion pro Olomouc od společnosti Kaufland a Nadace Via Vám můžeme půjčit základní vybavení pro uspořádání plánované akce, neváhejte se obráti na kontaktní osobu. Níže si můžete stáhnout i smlouvu o výpůjčce, kterou bude třeba s námi podepsat.
party stan pro nepřízeň počasí 1x
pivní set 6x
houpací síť na stojanu 2x
sedací vak 4x
sada pro ozvučení: 1x (2 reproduktory, 2 mikrofony, 1 mix)
Na výběrovou komentovanou prohlídku výstavy Architektura v procesu a přednášku zvou Rostislav Švácha, Martina Mertová a Klára Jeništová
Muzeum umění Olomouc se díky následovníkům ateliéru Aleny Šrámkové, Lukáši Ehlovi a Tomáši Koumarovi, může pochlubit nedávnými akvizicemi prací z jejich dílny. Specifický rukopis architektonických skic Aleny Šrámkové skvěle uvádí kapitolu Hledání ve výstavě Architektura v procesu. Výstavu prozkoumáme, blíže okomentujeme a nad prací první dámy české architektury se pozastavíme společně s historikem umění Rostislavem Šváchou. Kdo jiný nám podá přesvědčivější obrázek než její dlouholetý přítel a editor poslední monografie. Alena Šrámková zemřela 10. března 2022, přesně po roce si tedy připomeneme její svěží odkaz pro dějiny české architektury 20. století.
SO 11 03 2023, 18:00, MUZEUM UMĚNÍ OLOMOUC, Denisova 47
Návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2023 za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji
Po dvou letech se na Vás opět obracíme s výzvou, abyste se zapojili do dalšího ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera. Spolek Za krásnou Olomouc se chystá ji letos udělit už poosmé. Cílem symbolického ocenění je upozornit na ty zásahy, které pozitivně a zdařile ovlivnily architektonickou kulturu v Olomouci i v celém Olomouckém kraji od roku 2021 až do poloviny toho letošního. Naplňujeme tím jeden z cílů našeho spolku, jímž je propagace a informování veřejnosti o stavebních a urbanistických změnách s vlivem na architektonické, památkové a urbanistické hodnoty dotčených lokalit. Název ceny nese jméno olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885), v celé Evropě respektovaného zakladatele muzeí, moderních dějin umění a památkové péče, komentátora politického, architektonického i urbanistického dění.
Byli bychom rádi, kdyby se diskuse a předkládání návrhů zúčastnilo co nejvíce zainteresovaných, olomouckých i mimo olomouckých, kterým osud prostředí kolem nás není lhostejný. Tato aktivita spolku, byť je svým způsobem symbolická, pomáhá k prohloubení úvah o památkových a architektonických hodnotách našeho města i měst celého Olomouckého kraje. Návrhy a podněty můžete zasílat až do 15. července 2023 na níže uvedenou adresu. Podněty členů spolku i širší veřejnosti vyhodnotí nezávislá odborná komise. Z nominovaných projektů vzejde vítězný projekt, který si v rámci festivalu Den architektury na přelomu září a října 2023 odnese již tradiční trofej našeho spolku, plastiku Jaroslava Koléška.