Projednávání projektu Šantovka Tower a zachování zeleně na Neředínském horizontu na zasedání zastupitelstva města Olomouce v pátek 20. 3. 2015

V pátek 20. března od 9.00 hodin se bude na zasedání Zastupitelstva Magistrátu města Olomouce (Hynaisova 10) projednávat kontroverzní projekt Šantovka Tower. Přimějme společně svou přítomností místní politiky k tomu, aby byli aktivní ve věci nápravy územního plánu a podnikli vše pro včasné detailní zdůvodnění výškové regulace nové zástavby v bývalém areálu Milo, aby nepoškozovala pohled na cennou siluetu historické Olomouce.

Město Olomouc musí do konce letošního roku podle rozhodnutí soudu znovu řádně zdůvodnit, proč je nezbytné novou zástavbu v bývalém areálu podniku Milo výškově regulovat, aby negativně neovlivnila pohled na historické centrum Olomouce. V novém územním plánu došlo k procesním pochybením, která by se měla ihned začít napravovat. Město musí být v této věci aktivní.

Kromě projektu ŠTW budou zastupitelé projednávat i petici o zachování zeleně na Neředínském horizontu. Podpořme společně se zástupci Hnutí DUHA Olomouc zachování zeleně na Neředínském horizontu vystoupením k bodu jednání nebo „pouhou“ svou přítomností na zasedání. Zastavění, a nebo veřejné využívání krajiny Neředínského horizontu je pouze otázkou politického rozhodnutí. To znamená, že velké slovo máme také my, „obyčejní“ občané, jen musíme vyjádřit svůj názor. Nejbližší příležitost máme na tomto zasedání zastupitelstva.

stavby

Šantovka Tower usiluje o další výjimku

Jakoby to nestačilo. Rozporuplná stavba, již chce investor (SMC Developement) vztyčit v ochranném pásmu cenné památkové rezervace, začíná teď sužovat i obyvatele ulice Šantovy. V těchto dnech podávají záporné stanovisko ve správním řízení o výjimce týkající se vzájemných odstupových vzdáleností. Dle legislativy by tato stavba měla být v minimální vzdálenosti 78 m od sousedního historického domu z konce 19. století, tedy o cca 50 m dále, než investor navrhuje. Zákonem danou vzdálenost se tedy investor snaží výjimkou zkrátit hned třikrát.

Ochrannou ruku nad tímto pochybným záměrem v oblasti památkové péče dosud drželo oddělení tohoto rezortu na olomouckém mgistrátu. Který další úřad nebo úředník podpoří projekt v této věci? Stejně zajímavé bude sledovat pondělní jednání zastupitelstva, na němž má být schválen nový územní plán Olomouce. Šantovka Tower bude jistě hrát nemalou roli – vždyť jeho schválením by de facto přišla o své poslední šance na realizaci. Dle něj by totiž v bízkosti historického jádra žádné další necitlivé výškové budovy vyrůst nemohly. O nevhodnosti umístění zamýšlené stavby do lokality Šantovy ulice napsal posudek či spíše zamyšlení také profesor Miroslav Masák. Shrnuje názor široké odborné veřejnosti a má tak v probíhajícím řízení pomoci vyvážit ojedinělé hlasy těch, kteří projekt podpořili. Skóre obou stran zůstává pro tu druhou povážlivě nevyrovnané.

 

K projektu jednoho z olomouckých domů

 

3952623_architektura_sial_mas_k_rozhovor_denik-380Miroslav Masák, architekt, vysokoškolský profesor a bývalý poradce prezidenta Václava Havla

Problém městských dominant, před kterým čas od času město stojí, není nový. O náhodném rozmísťování vysokých budov, jejichž existenci umožnily nové stavební technologie, psal už německý filozof a básník Fridrich Nietzsche (1844-1900). Podle jeho názoru výškové stavby přispívaly k chaosu, ke vzniku města jako systému samot. Dnes víme, že architektura je tvorbou klimatu s protichůdnými východisky svých úkolů – s účelnou správou, která vnáší do života řád a s intimním charakterem života, který se těžko snáší s neosobní formou. I výškové stavby se s těmito předpoklady musí srovnat. Zdůvodnit svůj smysl, respektovat řád, využít hodnot místa i kvality návrhu. O dobrém výsledku individuálních záměrů rozhoduje i inteligence a odbornost odpovědných míst.

Chtěl bych k budoucímu rozhodování o stavbě jednoho olomouckého domu přispět svým názorem a vyvážit jím argumenty svého životního přítele Ivana Rullera, který záměr podpořil. I když s jedním z jeho závěrů plně souhlasím. Napsal, že je nezbytné znát jasnou, logickou, kompozičně působící urbanistickou koncepci města. Tedy regulační plán. Kde je?

V historii i v současnosti stavby měst se dominantními stávaly a stávají společensky významné objekty. Byly a jsou symboly své doby, vypovídají o stavu společnosti a o jejich perspektivách. Jsou to ikony mocenské a duchovní sféry, ale i symboly společenských a technologických zvratů. Příkladů je bezpočet, od katedrál a zámků k nedávným stavbám opery v Sydney nebo výtvarné galerie v Bilbau. Bývají předmětem odpovědných úvah o významu funkcí a tvaru, protože vyvážený organismus sídla, často citlivě budovaný po staletí, může být neuváženými gesty snadno zničen. Jsou kriticky zvažovány také proto, že zvlášť výškové stavby často parazitují na kvalitě místa a privatizují si historické panorama města. Olomouc má své silné, po staletí vytvářené klima, není důvod k jeho zpochybnění. Proč by se pro novou dominantu současné, nekomerční architektury, nemohl využít jiný záměr, jiná významná funkce, například vzdělávání? Proč by se nemohla realizovat nová architektonická dominanta, opřená o silnou myšlenku, o cit pro historický i fyzický kontext, o inspirativní výtvarné pojetí? A o harmonii s existujícími hodnotami.

U každé vznikající stavby se ptáme, jaké klady jsou její budoucí přítomností nabízeny, jestli jsou zvažované funkce nezbytné, jestli je není možné uspokojit jinde a jinak, jako novou energii by budova do místa stavby vnesla? Jak se nový záměr vyrovnává s oprávněným požadavkem souladu prostředí, může to být i působivý kontrast, když soulad není poškozen, ale posílen. Myslím, že projekt komerčně úspěšné globální firmy Benoy uspokojivé odpovědi nenabízí. Navržený objekt má – možná bezděčnou – ctižádost stát se dominantou v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Čím by k charakteru města a místa přispěl? Neobvyklostí architektury plně proskleného domu? Obytného skleníku? Pro investora rezervujte byt na jižní straně! Mimořádnými výhodami bydlení ve věžáku? Které to jsou? Obohacením siluety historického města? Vážně? Nemyslím si, že jde o zlomyslný záměr projektantů a investora, že by mělo jít o záměrné parazitování na citlivě vytvářeném obrazu měst, jde jen o odbytou práci. 

Hlasů proti realizaci záměru je bezpočet. Těch laických i odborných. Odmítnutí názoru desítek významných osobností, kterým nejde ani o přízeň voličů, ani o developerské zisky, by muselo vést k úvahám o podnětech takového postupu. Věřím, že bezdůvodné přehlížení odbornosti není pro naši současnost typické. Jde přece jen o vážný střet. Netýká se jedné stavby, kterou je možné uspokojit na vhodnějším místě. Ve hře je budoucí obraz města, charakter jeho živého organismu. Ale také a především jde o záznam současného stavu naší společnosti. Martin Heidegger, německý fenomenologický filozof řekl, že architektura by nám měla, jako každé stavění, zajišťovat pohodlí, ale jako každé umění by nás měla z pohodlí vytrhávat a plnit nás sny o lepším světě, o opravdovém společenství. Jakými sny by nás obohatila chystaná stavba SMC Development?

ZÁVĚREM:

1) Návrh výškového, zcela proskleného obytného (!) domu je v našich podmínkách neuvážený.

2) Pro novou architektonickou dominantu historického města, a tedy nový symbol jeho rozvoje, není navrhovaná funkce bydlení vhodná. Význam sídla, jakým je Olomouc, oslabuje.

3) Dojem z oživení nebo narušení panoramatu města je subjektivní. Svůj názor tedy opírám i o shodný odpor nesporných autorit, jakými jsou prof. Přikryl, prof. Šrámková, prof. Cílek, doc. Kotalík, prof. Lábus, prof. Zatloukal, prof. Švácha, prof. Baum, prof. Frágner, prof. Šlapeta, mons. Graubner a další.

Miroslav Masák

29.srpna 2014

 

Olomoucká výzva předána – Šantovka Tower v Zastupitelstvu

Děkujeme všem, kteří podpořili nebo hodlají ještě podpořit iniciativu Občané proti Šantovka Tower prostřednictvím tzv. Olomoucké výzvy. Za Klub architektů Olomoucka vystoupil 16. 12. 2013 na 24. veřejném zasedání Zastupitelstva města Olomouce Tomáš Pejpek (více: Občané proti ŠTW na zastupitelstvu – Klub architektů Olomoucka), zástupkyně o. s. Za krásnou Olomouc oficiálně předala dokument výzvy s 2196 podpisy. Olomoucká výzva byla současně odeslána investorovi, jako jednomu z hlavních adresátů. K dnešnímu dni počet Vašich hlasů vzrostl na 2267.

Zastupitelé vyslechli úplné znění Olomoucké výzvy, byli upozorněni, že všechny potřebné materiály, dokumenty i „argumenty proti“ lze nalézt na těchto stránkách. Zaznělo také: „Ze závažnosti situace a ohlasu, jaký téma budí u široké odborné i laické veřejnosti, vyplývá náš požadavek, aby se Zastupitelstvo řídilo citovanou Olomouckou výzvou a aby bylo projednání záměru Šantovka Tower zařazeno do programu příštího Zastupitelstva města.

Žádáme, aby odborné složky magistrátu, jakými jsou Odbor koncepce a rozvoje, Odbor majetkoprávní apod., připravily pro toto jednání komplexní podklady. Odbor koncepce a rozvoje zmiňujeme proto, že v minulosti deklaroval svůj nesouhlasný postoj ke konceptu 75 m vysoké budovy v diskutované lokalitě; Odbor majetkoprávní uvádíme proto, že není znám postoj Statutárního města Olomouc k otázce převedení či poskytnutí části městských pozemků, jež investor pro realizaci svého záměru dle schvalované projektové dokumentace potřebuje.

Cítíme potřebu upozornit Vás, volené zástupce, kterými sami nejsme, že nečinnost v této věci může mít dalekosáhlé následky – v podobě devastace kulturně-historického dědictví města, jehož správa Vám s důvěrou voličů byla svěřena.“

Primátor Martin Novotný reagoval následovně (z oficiálního Zápisu ze zasedání, str. 48, 49):

„Primátor – vyjádřil se k tématu Šantovka Tower, které bylo zmíněno v diskusních příspěvcích občanů … “ (celý text)

 

Dovolujeme si připojit dovětek, protože diskuse na Zasedání zastupitelstva veřejnosti není umožněna.

Legislativa památkové péče i její zaběhnutá praxe umožňují, že investor, je-li vlastníkem nemovitosti v MPR nebo v jejím ochranném pásmu, v případě, že má pochybnosti, zda vyhoví požadavkům státní památkové péče, konzultuje tuto věc předem. Podobně jako vlastníci posledního činžovního domu v ulici Šantově, kteří před lety chtěli o pár centimetrů navýšit střechu kvůli půdní vestavbě. Jelikož jim orgán památkové péče naznačil, že toto nepatrné navýšení by mohlo negativně ovlivnit charakter MPR, projektant projekt upravil, střecha zůstala nezvýšená, přibyly v ní vikýře. Investor Šantovka Tower s jejími 75 metry měl hned několik indicií, že se nutně musí setkat s podobnými limity, hodlá-li svůj záměr realizovat v ochranném pásmu. Měli to vědět i radní, kteří v roce 2008 vyjádřili projektu s výškovým domem (i když v jiné podobě) v téže lokalitě podporu. Stanovisko památkové péče tedy bylo ověřitelné již před podáním žádosti, nemluvě o všeobecně známých skutečnostech vyplývajících z podmínek státní památkové péče a jejího vrcholného orgánu, Ministerstva kultury ČR, pro nový územní plán.

Naopak není běžnou praxí, že by se město automaticky stávalo spolužadatelem žádosti o vyjádření oddělení památkové péče, vlastní–li nějaký pozemek v bezprostřední blízkosti zamýšlené stavby. To jsou detaily, které město jen zavazují k větší a větší zodpovědnosti, nechalo-li celou věc dojít tak daleko. Obsah naší výzvy tedy má i po slovech primátora svoji relevanci.

Co však považujeme za zvlášť nešťastné či nebezpečné, je stav, kdy primátor města jaksi o vlastní vůli vyjednává stranou ostatních zástupců města podmínky se soukromým investorem a staví je navíc – v jakémsi virtuálním souboji, kde nikdo nesmí vyhrát 10:1 – na roveň stanoviskům, jež vrcholný orgán státní správy (MK ČR) a jeho poradní složky (NPÚ) přijímají a prosazují na základě platné legislativy a posledních poznatků v oboru státní památkové péče. Tyto poznatky a požadavky se opravdu nemusí krýt s představami jednoho investora. Nemusí se dokonce ani krýt s názorem několika málo urbanistů nebo architektů, kteří se ke koncepci výškových budov, tak jak již byla započata (a naštěstí ještě nebyla dokončena), vyjádřili. Jen pro srovnání – architektů, kteří jsou spojováni s záměrem investora a jsou ochotni jej podpořit je sotva deset, z toho někteří jsou přímí tvůrci projektu (Robert Bishop, Pavel Vrba), jiní spoluautoři nebo zastánci obsedantního konceptu výškových dominant na třídě Kosmonautů (Jakub Kynčl, Martin Krupauer, Ivan Ruller, František Němec, Ladislav Opletal). Naproti tomu počet architektů či urbanistů, kteří se výslovně ozvali proti tomuto záměru, se blíží padesátce. Je vidět, že je třeba vést diskusi mnohem širší, s odborným základem.

Primátor, jenž má v kompetenci Odbor koncepce a rozvoje SMOl, by také měl vzít v úvahu fakt, že sám tento odbor v minulosti deklaroval v téže věci svůj nesouhlasný postoj. Citujeme důvodovou zprávu předloženou RMO dne 14. 12. 2010 v rámci projednání problémových okruhů při vyhodnocení projednání konceptu územního plánu, kde se v doporučení Odboru rozvoje a koncepce uvádí: „Tuto výškovou dominantu [objekt na ul. Šantova, pozn. autora] nelze vzhledem k její poloze v bezprostřední blízkosti historického jádra (jedná se o ochranné pásmo MPR) a ohrožení účinků siluety historického jádra v dálkových pohledech (zejména z jižního zeleného klínu), vyhodnotit jako záměr, který je v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Z tohoto důvodu doporučuje OKR vypuštění výškových dominant „A“ [objekt na ul. Šantova, pozn. redakce] a bodu 3.2.3b (podpořit rozvoj třídy Kosmonautů rozvojem výškových dominant)“. Na jiném místě téže důvodové zprávy čteme: „Je nutno uvést, že ve věci výškových dominant „A“ do 75 m a výšky zástavby v městském centru se OKR jako pořizovatel se zpracovatelem [územního plánu] neshodl.“

Zdá se tedy, že o kloudnou radu odborníků v nejbližším okolí primátora, ba na stolici, kterou jmenuje jeho tajemník, by nouze nebyla. Anebo se chodí pro rady někam jinam?

Martina Mertová

 

Celý přepis vystoupení primátora Martina Novotného na 24. veřejném zasedání Zastupitelstva města Olomouce ke kauze Šantovka Tower:

„Primátor – vyjádřil se k tématu Šantovka Tower, které bylo zmíněno v diskusních příspěvcích občanů. K časovému schématu, který popsal p. Pejpek uvedl, že se takto odehrál, což znamená, že investor doposud nezahájil územní řízení, nepožádal o územní rozhodnutí. Dále uvedl: „Nic se nezměnilo na tom, že investor řešil jedno základní téma, a to je stanovisko památkové péče. Stanovisko bylo vydáno, zároveň na něj podal opravný prostředek Národní památkový ústav a bude se tím zabývat příslušné pracoviště na krajském úřadě. Uvedl, že jsou dvě možné interpretace dosavadního postupu města. Jeden je takový, že jsme měli jako vlastníci pozemku v lokalitě do toho vstoupit tím, že se k žádosti odborné stanovisko památkové péče nepřipojíme a tím ho neumožníme a ono vůbec nevznikne, čímž již na začátku zabráníme diskusi o tomto záměru. My jsme vycházeli ze základní logiky, že celá první fáze veřejné debaty se týkala toho, že je třeba odborně posoudit celý záměr památkovou péčí a jediný způsob, jak k tomu došlo, byl ten, že se k té žádosti připojilo město, protože je vlastníkem části pozemků, i když minoritní části. Kdyby došlo k tomu, že stanovisko památkové péče bylo negativní, tak by asi všichni byli spokojeni a vůbec bychom se o tom nebavili. Ve chvíli, kdy stanovisko bylo pozitivní, vyvolává to debatu, která se vrací na začátek, a to, že město svým krokem nemělo umožnit ani vznik tohoto stanoviska. Primátor vyjádřil názor, že stanovisko vzniknout mělo a že naše připojení se nemělo v žádném smyslu význam, že bychom tím předem řekli, že s výstavbou tohoto objektu souhlasíme. Naše připojení se spočívalo v tom, že jsme vůbec to posouzení umožnili. Nyní bude v zákonných lhůtách probíhat proces odvolání se vůči krajskému úřadu. Vystupující vznášeli podnět, že bychom měli zasáhnout do toho procesu z hlediska toho, jestli to rozhodnutí bylo učiněno na základě dostatečných podkladů a podobně. Předpokládám, že je to hlavní úloha krajského úřadu, aby toto bylo posouzeno. Dle mého názoru je důležité, aby stanovisko města vzniklo přesně v tom momentu, kdy investor o územní rozhodnutí požádá. Domnívám se, že bojujeme souboj o dva právní výklady, a to buď tím, že tomu zabráníme už na začátku, nebo ne. Myslím si, že to hlavní je spor, zda ta stavba je nebo není z hlediska územního plánu přípustná. Pokud by došlo ke sporu s investorem o náhradu škody, tak toto je jádro případného sporu v tom smyslu, že investor zastává názor, že z hlediska územního plánu přípustná je. Ve chvíli, kdy vydáme v další fázi nějakým jiným aktem jiné vyjádření k tomu tématu, tak spor o obsah územního plánu by mohl být zcela zásadní. Sám jsem se snažil v minulých týdnech najít jiný přístup k tomuto tématu, jedna varianta je postupovat dál v těchto krocích, investor požádá o územní rozhodnutí a město k tomu zaujme prostřednictvím svého orgánu nějaký názor. Já osobně zastávám variantu č. 2, snažím se, spíš sám za sebe, v těchto dnech komunikovat s investorem, přemýšlet o tomto v širším kontextu souvisejícím s přípravou nového územního plánu, budoucího rozvoje města Olomouce a všech možných důsledků do budoucna. Pokouším se najít řešení, které by v jistém smyslu uspokojilo všechny, jak z hlediska budování názoru na onu výškovou budovu, tak i z hlediska toho, že jsem přesvědčen, že v průběhu procesu došlo k celé řadě stanovisek ze strany památkové péče, které se netýkají jen té budovy, ale celé lokality Šantovka a přípravy územního plánu města Olomouce, které jsou pro změnu pro mě nepřijatelné a stanovují různé limity výškových hladin v různých jiných lokalitách způsobem, který je naprosto nepřijatelný pro budoucí rozvoj města, který byl i odbornými stanovisky Národního památkového ústavu k různým jiným tématům v lokalitě Šantovka, které já považuji za nepřijatelné a odborně neobhajitelné a pokusím se v relativně krátkém čase následujících týdnů přijít s návrhem řešení, který by znamenal upuštění pod kotlem tohoto tématu, které klokotá ve městě Olomouci a které vzbuzuje velké vášně. Mojí snahou bude, aby se k tomu došlo za cenu, že nikdo nezvítězí 10:0. Jsem přesvědčen, že celá řada stanovisek Národního památkového ústavu v minulém období k územnímu plánu nebo Ministerstva kultury ČR k územnímu plánu jsou pro toto město nepřijatelná. Jestliže město mělo představu, že jedna z os rozvoje města by mohla být kolem třídy Kosmonautů a třeba i v lokalitě Šantovka, tak řada stanovisek těchto orgánů tuto variantu neumožňují, pro mě je vážnou otázkou, zda v tuto chvíli akceptovat jiná stanoviska Ministerstva kultury, třeba k výškovým hladinám nebo jiným parametrům po celém území města Olomouce. Je to pro mě komplexní téma, které se netýká jenom toho jednoho objektu a pokusím se v řádu týdnů přijít s nějakým řešením, které změní situaci na „scéně“ a udělá toto téma širším. Někteří budou spokojeni, že najednou výšková budova nebude aktuálním tématem, ale zároveň jiní z nás nebudou ochotni připustit, aby se vyšlo vstříc jiným rozhodnutím a budeme se snažit svést souboj s centrálními orgány o územní plán. Je mojí snahou jakousi takovou dohodu vytvořit a předložit na jedné z příštích jednání rady města a poté na zasedání zastupitelstva. Pokud by se této dohody nepodařilo dosáhnout, předpokládám, že ve chvíli, kdy investor požádá o územní rozhodnutí, tak se město vyjádří tak, jak se vyjádřit má, a když bude mít zastupitelstvo zájem na tom participovat, nechť na tom participuje, nebo jakýkoliv jiný orgán.“

Petice ve věci projednání Šantovka Tower předána. Děkujeme

V úterý 12. února 2013 byla předána žádost občanů o projednání třetí výškové stavby v Olomouci Zastupitelstvem města Olomouce. Sedm stovek olomouckých občanů v ní mimo jiné požaduje po Zastupitelstvu, aby zajistilo korektní a zákonný průběh územního řízení včetně důsledného posouzení přípustnosti výškové stavby v ochranném pásmu městské památkové rezervace a vlivu této stavby na městskou památkovou rezervaci v Olomouci. O. s. Za krásnou Olomouc děkuje všem olomouckým občanům, kteří tuto žádost podepsali. Celá věc by mohla být projednána na zasedání Zastupitelstva v pondělí 25. února 2013, které je přístupné veřejnosti.

 

ke stažení:

formulář pro podpisy občanů města Olomouce

formulář pro podpisy občanů, kteří nemají v Olomouci trvalý pobyt, ale vlastní na jeho území nemovitost

text žádosti občanů o projednání věci spadající do samostatné působnosti Zastupitelstvem města Olomouce s odůvodněním

 

Žádost občanů o projednání věci spadající do samostatné působnosti Zastupitelstvem města Olomouce dle § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích v souladu s ust. § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, žádáme o projednání následující problematiky spadající do samostatné působnosti Statutárního města Olomouc na jednání Zastupitelstva města Olomouce.

Žádáme Zastupitelstvo města Olomouce, aby zástupcům Statutárního města Olomouce v územním řízení na výškový objekt v lokalitě Šantovka uložilo zajistit:

• korektní a zákonný průběh řízení včetně důsledného posouzení přípustnosti
výškového objektu v ochranném pásmu MPR a vlivu této stavby na MPR Olomouc,

• prvořadou ochranu veřejných, zákonem chráněných hodnot v souladu se zákony a
s programovými dokumenty Statutárního města Olomouc.

Odůvodnění:

V nedávné době byla zahájena projekční příprava a projednání projektu výškové budovy “Šantovka Tower” umístěné poblíž Tržnice, tedy na hranici historického jádra a na ploše ležící v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc (vyhlášené Výnosem MK ČSR čj. 16.417/87-VI/1 ze dne 21. 12. 1987).

Navrhovaná stavba výškové budovy svou velikostí a umístěním znamená zásah do urbanistické struktury a panoramatu historického jádra Olomouce, který je měřítkem rovný hlavním olomouckým historickým dominantám jako jsou návrší s kostelem sv. Michala a dómské návrší s katedrálou sv. Václava. Jsme přesvědčeni, že taková změna znamená přímé ohrožení kulturně historické a urbanistické hodnoty městské památkové rezervace Olomouc.

Připomínáme, že ochranu hodnoty Městské památkové rezervace Olomouc deklaruje řada závazných právních dokumentů i programových dokumentů města Olomouce, například:

  • Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje
  • Územní plán sídelního útvaru města Olomouce
  • Regulační plán Městské památkové rezervace Olomouc

Nepřímo pak hodnotu historického jádra vyzdvihují další dokumenty a programy:

  • Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko
  • Integrovaný plán rozvoje území Olomouc

Vyzýváme vás proto, aby Statutární město Olomouc jako účastník územního řízení na umístění výškového objektu trvalo v územním řízení na korektním a zákonném postupu, a především aby zajistilo ochranu veřejných hodnot v souladu se zákonem a svými vlastními programovými dokumenty.