V sobtou 18. září 2021 jsme poprvé uspořádali sousedskou slavnost ve spolupráci s místními dobrovolníku, Komisí městské části č. 14, Nové Hodolany a s domácími, kteří si slavnost užili.
Celé akci předcházely přípravy ve formě obcházení místních obchůdků a domů, zvaní na akci a vysvětlování, proč je dobré uskutečnit sousedskou slavnost na jedné z nejrušnějších olomouckých tříd spojujících centrum města s hlavním nádražím. Sháněli jsme také zábor a sponzoring, finanční stránku záboru na Statutárním městě Olomouc z většiny pokryla dotace od KMČ 14, zbývající třetinu zasponzorovali návštěvníci slavnosti dobrovolným příspěvkem. Technickým garantem akce byla AirForceProduction, velkou pomoc a zázemí nám poskytl LocAle Pub, stoly s lehátky nám zapůjčilo Statutární město Olomouc, vybavením a cenami nás podpořila sousedská IT firma OLTIS Group a o dětský koutek a vybavení pro veřejný úklid se postaralo DDM Olomouc z třídy 17. listopadu; o letáky a tisk historických a současných fotografií a pohlednic se postaralo Vydavatelství UPOL: těmto všem i dalším podporovatelům velmi děkujeme.
Náš spolek s přáteli a příznivci se postaral o několik úspěšných historických vycházek s historičkou umění Janou Kiesewetterovou a urbanistou-památkářem Vilémem Švecem „Masaryčkou a jejími mosty“; také besedy „Jak bude vypadat Masaryčka po rekonstrukci? Příklady dobré praxe z Evropy a aplikace na Masarykově třídě“ s architektem Davidem Marešem a s architektem Davidem Helclem, právníkem Markem Zelenkou a s architektem Petrem Daňkem: „Co se dá na Masaryčce dělat už zítra, když vůle chybět nebude„.
Hudební produkci zajistili místní P.T. Call Home a několik dalších lokálních zpěváků a kytaristů, na sousedském stole se potkalo mnoho dobrot z domácností Masaryčky a okolí – některé dokonce zabojovaly v soutěži o nejlepší Masarykův talíř. Děti přišly prodávat svá umělecká díla hned vedle prodejní výstavy fotografií z rekonstrukce mostů „Lidé a mosty z Masaryčky“ od známého olomouckého fotografa Petra Palarčíka. O zajímavou filmovou produkci se postarala produkce My Street Films, velmi úspěšný byl SWAP – komunitní výměna oblečení a knih. Na celou akci dohlížel samozřejmě sám tatíček.
Citujeme článek od Michala Kováře v Olomouckém deníku:
Premiéru pouliční Sousedské slavnosti hostila v sobotu Masarykova třída v Olomouci. Na příchozí čekala muzika, výměnný bazar, občerstvení i přednášky a debaty o tom, jak by se bulvár spojujícím nádraží z historickým centrem mohl stát přívětivější a modernější.
Sousedské setkání se odehrávalo v okolí zastávky u Bystřičky, část ulice kudy normálně jezdí tramvaje a auta zabrali korzující, hudebníci, stoly s dobrotami a hrající si děti.
„Během dne se tady zastavily stovky lidí. Byli příjemně překvapeni, co vše se dá na ulici zažít. Někteří donesli jídlo, věci do bazaru. S premiérou jsme spokojeni, do roka a do dne to určitě chceme zopakovat,“ hodnotila s úsměvem Martina Svatošová, obyvatelka Masarykovy ulice a jeden z dobrovolníků, kteří pomáhali slavnost uspořádat.
Návštěvníci se mohli zúčastnit i přednášek a debat s architekty na téma, jak by se široká a frekventovaná třída mohla stát lépe fungující pro různé druhy dopravy, příjemnější pro obyvatele, jak by se mohla proměnit podle evropských vzorů a také co různým změnám brání.
„Byla to povedená akce, jsme spokojeni. Příchozí se o to, co se na Masaryčce děje a co je možné změnit velmi zajímali. Bohužel ale ti, co o tom rozhodují, se diskusí nezúčastnili,“ konstatovala Zuzana Novotná za sdružení Za krásnou Olomouc, které slavnost spolupořádalo.
Zveme Vás na výstavu v Molitorově knihovně, novém kulturním centru, jehož adresa se nápadně podobá té, na níž sídlí spolek Za Krásnou Olomouc: Kosinova 7
AULEGK – WITTNER: ZRCADLOVÉ OSUDY
Zmapovali jsme osudy dvou zapomenutých olomouckých stavitelů, kteří navždy proměnili tvář Olomouce i celé Moravy.
NEJBLIŽŠÍ TERMÍNY ZPŘÍSTUPNĚNÍ VÝSTAVY:
pátek 10. září v 18:00 vernisáž výstavy za přítomnosti potomků obou stavitelů
sobota 11. září 10:00–18:00 otevřeno v rámci Dnů evropského dědictví, 15:00 komentovaná prohlídka výstavy s kurátorem Janem Jeništou
neděle 12. září 10:00–15:00 otevřeno v rámci Dnů evropského dědictví, 15:00 cyklovyjížďka po stopách olomouckých stavitelů Aulegka a Wittnera
Johann Aulegk a Václav Wittner. Dva zapomenutí stavitelé, kteří se svou profesní dráhu i osobní život rozhodli spojit s Olomoucí. V době překotného stavebního boomu na konci 19. století našli své místo pod sluncem ve slibně rostoucí hanácké metropoli, která se konečně zbavila břemene rakouské vojenské pevnosti a čekaly ji slibné zítřky, ale také nekončící národnostní půtky, a nakonec ekonomický propad.
Jejich životy opisovaly velmi podobnou trajektorii, ovšem s desetiletým odstupem a samozřejmě s dílčími rozdíly. Podobností je ale mnoho: stavěli podobný rejstřík staveb – nájemní domy a vily, školy, kostely, továrny a pivovary, ale také šlechtická sídla. Jeden Němec, druhý Čech, ale nikdy neváhali pracovat pro klienty z druhé strany barikády. Pracovali pro židovské průmyslníky i katolickou církev. Oba se angažovali společensky i politicky, v národnostně vyhroceném období, kdy byl jeden obviňovaný z „německého šovinismu“, druhý z „českého vyvolávání hádek a obstrukcí“. Oba byli až neuvěřitelně štědrými a činorodými mecenáši, členy hospodářské komory a řady profesních sdružení, spolků, patrony nadací, porotci u soudu.
Aulegk a Wittner byli dětmi své doby, pozdního historismu. Dodnes není jasné, jaký vlastně měli na podobě svých staveb autorský podíl. Oba běžně stavěli podle cizích návrhů, mj. mnohem slavnějších architektů Gustava Meretty, Jakoba Gartnera nebo Maxe Fleischera. Pokud vůbec existovalo něco jako Aulegkův oblíbený styl, pak to byl – kromě obligátní neorenesance – styl tyrolských hrázděných chalup, který tehdy zpopularizovala císařovna Alžběta. Václav Wittner se zase zhlédl v bohatě zdobeném neobaroku a okrouhlých nárožních věžích s mohutnými kopulemi. Oblíbil si však i neorománské a neogotické tvarosloví, jak je známe z jeho kostelů a činžáků.
V Olomouci a po celé Moravě postavili desítky výrazných staveb. Jak to, že je dnes neznáme? Oba totiž zažili stavební a ekonomický propad Olomouce v prvních letech 20. století, který jeden z nich, Johann Aulegk, zaplatil osobním krachem. Oba zemřeli předčasně, v době, která nástupem modernismu a po roce 1918 i zcela novým společenským uspořádáním převálcovala vše, co bylo spojeno s někdejší érou historizující Belle Époque.
Představujeme Vám letošní komisi ceny, kterou již posedmé udělí spolek Za krásnou Olomouc nejlepší realizaci z architektonické žně posledních dvou let. Ve dnech 2. a 3. 8. 2021 se devítičlenná porota zevrubně seznámila s dvaadvaceti vytipovanými novostavbami a rekonstrukcemi, z nichž po osobní prohlídce osm poslala do finále. Které to jsou a kdo bude absolutním vítězem Ceny Rudolfa Eitelbergera 2021 se dozvíte v sobotu 2. 10. 2021 v 16.30 v Divadle Na cucky. Právě tam letos směřujeme slavnostní vyhlášení a vyvrcholení letošního festivalu Den architektury.
Náhradnicí omluveného člena poroty Miroslava Žbánka, primátora města Olomouce, se stala zahradní architektka Barbora Trundová.
Skupinová fotografie členů komise před výjezdem do terénu. Seznamte se:
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, vyučuje dějiny architektury na Univerzitě Karlově. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Za knihu Paneláci získal v roce 2018 s kolektivem spoluatorů cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura. Jeho posledními velkými editorskými počiny jsou například Dějiny umění v českých zemích 800-2000 nebo dvousvazková publikace o olomouckém biskupovi Karlovi z Lichtensteinu-Castelcorna. Po léta působící pedagog na olomoucké Univerzitě Palackého je známý svou odvahou aktivně vystupovat na obranu památkových hodnot města. Také proto mu byla v roce 2020 udělena Cena města Olomouce. Na fotografii jej vidíte během zápisu do pamětní knihy města.
Ing. arch.Zdeňka Vydrová, významná česká architektka. Dlouhodobě spolupracuje s městem Litomyšl, které se proslavilo nevídaně vysokou architektonickou kulturou. Funkci městské architektky zde zastává již od roku 1992, od roku 2015 stejnou roli hraje v Tišnově. Je absolventkou fakulty architektury VUT v Brně, kde působila rovněž jako pedagožka. Má vlastní architektonickou kancelář, publikuje, vystavuje, veřejně přednáší, „staví“. Za svou práci získala řadu ocenění, například Cenu Architekt obci 2016 nebo v témže roce Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.
Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Olomouce, dlouholetá vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku a bezchybnou orientaci v otázkách urbanismu města Olomouce je pravidelnou účastnicí našich komisí.
Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele. Je absolventem studijního programu Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Příležitostně publikuje či přednáší o aktuálních problémech památkové péče.
foto Pavel Nasadil
Ing. arch. Tomáš Machovský, absolvent pražské fakulty architektury. Zkušenosti sbíral v řecké Soluni, zásadní byla pro něj práce v architektonických kancelářích v anglickém Norwichi. V Čechách se během praxe v ateliérech dum architekti, DNA architekti, Pelčák a partner architekti spolupodílel na mnoha úspěšných realizacích. V roce 2007 získává Obchodní centrum „šestka“ Cenu za Novostavbu v Grand Prix Obce Architektů. Ze soutěže Stavba roku 2018 Olomouckého kraje si jako spoluautor odnáší čestné uznání za projekt rekonstrukce univerzitního komplexu UPOL na Křížkovského 10. Právě dlouhodobá spolupráce s Univerzitou Palackého jej pevně propojuje s olomouckým děním. Roku 2017 zakládá vlastní ateliér a stěhuje se do rodné Opavy.
Ing. Jana Trundová, designérka, spoluzakladatelka olomouckého architektonického a designérského studia mimokolektiv. Vystudovala nábytkový a interiérový design, včetně zahraniční zkušenosti na Kymenlaakso Polytechnic ve Finsku a pobytu v Kodani. Věnuje se interiérové tvorbě a návrhům atypického nábytku. Plodně se jeví rovněž její dosavadní spolupráce s Olomouckou Florou. V mimokolektivu se mimojiné také věnuje propagaci současného mladého českého a slovenského designu na Hané.
Ing. Barbora Trundová, zahradní a krajinářská architektka, nepostradatelná třetina architektonického studia mimokolektiv, který se nebojí jít s kůží na trh a zabydlel prodejní prostory vylidňujícího se centra Olomouce, konkrétně parter domu v ulici Ztracená 32. Barbora studovala zahradní a krajinářskou architekturu na Lednické škole. Její práce v ateliéru mimokolektiv má široké rozpětí, od malých zahrad rodinných domů, veřejných prostranství malých obcí, po městský park a náměstí. V roce 2019 se podílela na úspěšné podobě podzimní přehlídky olomouckého výstaviště Flora.
Ing. arch. Zdeněk Chmel, architekt. Je absolventem Fakulty architektury brněnské techniky, nositelem ceny Bohuslava Fuchse a ceny děkana za nejlepší diplomovou práci. Po úspěšném ročním stipendiu ve Švýcarsku, konkrétně v Bernu, Friburgu a Ženevě byl vybrán na roční stáž v prestižním ateliéru Herzog & de Meuron v Basileji, kde pracoval na experimentálním projektu hliněné architektury Ricola Kräuterzentrum v Laufenu. Úspěšně si počíná také v mnoha tuzemských archichitektonických soutěžích. Praxi získává střídavě v Curychu, Českých Budějovicích a Olomouci, kde s olomouckým kolegou Miroslavem Malým v roce 2016 založili kancelář Malý Chmel. Společně dosáhli projektem školy v Nezamyslicích na nejvyšší místo v posledním ročníku Ceny R. Eitelbergera 2019.
Bc. Jan Žůrek, neuvolněný člen rady Olomouckého kraje s kompetencemi v oblasti kultury a památkové péče. Za dobu svého působení na olomoucké kulturní scéně stál za mnoha občanskými i komunitními aktivitami a iniciativami. Pracoval jako dramaturg a produkční na festivalech Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Divadelní svět Brno a Divadelní Flora. Stál rovněž za otevřením kulturního centra na olomouckém Dolním náměstí jako zázemní Divadla na cucky, které bylo v rámci ceny Rudolfa Eitelbergera oceněno čestným uznáním v roce 2019.
Takto vypadá komise během první fáze hodnocení, při výběru užšího spektra nominovaných:
Poslední šance vidět výběr z velké výstavy v Muzeu umění Olomouc; pokud máte zájem, napište nám na adresu krasnaolomouc@gmail.com nebo volejte na 777 576 087 a výstavu vám otevřeme v předstihu! Přednáška Pavla Zatloukala začne v 18.00. Zde pozvánka:
A zde pohled do výstavy v Molitorově Knihovně (Kosinova 7):
Ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a s Kreativní Olomoucí přinášíme letní program věnovaný problematice umění ve veřejném prostoru. Zažijme ho na vlastní oči, uši a šlapky! Na kole toho stihneme víc.
Z jezuitského konviktu se vydáme na jih až k povelské kapličce! Nejprve obhlídneme čerstvou intervenci studentů Fakulty architektury VUT Brno. Právě tuto!:
Pár zastávek uděláme v rezervaci, ve stínu olomouckých parků i vysokých paneláků.
Cílem bude nově vybavená kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na sídlišti Povel, jejíž výtvarně-architektonické řešení nám přiblíží některý z trojice autorů, Vojtěch Jemelka, Jan Mléčka, Jakub Lipavský. Malá ochutnávka!:
Po skončení akce můžeme zaparkovat v novém veřejném prostoru, proluce SEFO Muzea umění Olomouc na programu Zaparkuj.
Provázejí Martina Mertová a Jan Jeništa.
Sraz: čtvrtek 29. 7. v 17.00, Jezuitský konvikt – Umělecké centrum Univerzity Palackého, Univerzitní 3
Platforma Re-vize Olomouc ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a naším spolkem zvou na komentovanou vycházku a diskusi s vzácnými a hlavně velmi angažovanými hosty v tématu, který přinášíme.
Jak vnímáte umělecké vstupy v ulicích města? Kde končí umění a začíná vizuální smog? Je to téma pro zadluženou Olomouc příliš luxusní?
Molitorova knihovna / Kosinova 7 18. 6. – 3. 9. 2021 Výběrová repríza nedávné výstavy Muzea umění Olomouc, kterou kvůli pandemii téměř nikdo neviděl. Jak název napovídá, výstava se opírá o sumarizující publikaci Pavla Zatloukala Meditace o městě, krajině, umění. Olomouc 1919-1989. Autor ji olomouckému publiku představí 2. září 2021 v 18.00. Výstava nastínila urbanistické, architektonické a výtvarné dění v Olomouci v letech 1919 až 1989. Soustředila se na širší městský celek s jeho krajinným rámcem a souvisejícími přesahy. Na reprízu výstavy jsme zařadili architektonická a urbanistická témata zpracovaná na tištěných panelech a několik originálních exponátů.
Výstava bude zpřístupněna v termínech: · Olomoucká muzejní noc/ 18. 6. 2021, 17:00–21:30 s komentovanou prohlídkou od 17.30 · 21. 7. s komentovanou prohlídkou v 17. 30 · 4. 8. s komentovanou prohlídkou v 17.30 · nebo po dohodě (777 576 087, 605 280 225) · Dernisáž/ 2. 9. v 18.00 s uvedením knihy Meditace O městě, krajině a umění. Olomouc 1919-1989 a přednáškou Pavla Zatloukala „Sedmkrát o Olomouci“
Více o původní výstavě ZDE VÝSTAVA | O městě, krajině, umění / Olomouc 1919-1989 AUTOR VÝSTAVY | Pavel Zatloukal KURÁTORKY | Šárka Belšíková, Martina Mertová GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Petr Šmalec PŘÍPRAVA VÝBĚROVÉ REPRÍZY V MOLITOROVĚ KNIHOVNĚ | Jan Jeništa, Martina Mertová SPOLUPRÁCE | Molitorova knihovna, Muzeum umění Olomouc, spolek Za krásnou Olomouc, Olomoucká muzejní noc.
vzhledem k tomu, že je potřeba schválit členskou schůzí výbor a revizora pro roky 2021-2022, tak stávající výbor po právní konzultaci rozhodl (vzhledem k epidemiologické situaci), že se členská schůze uskuteční korespondenčně (hlasováním per rollam) na základě § 19 zák. č. 191/2020 Sb.
ZDE naleznete zápis členské schůze. Hlavním a nejdůležitějším bodem Členské schůze je volba výboru a schválení hospodaření za rok 2020 (body 4 a 5). Bez právoplatně zvoleného výboru je spolek „administrativně paralyzován“ nemůže provádět úkony, které je potřeba aktuálně řešit. Rádi bychom tuto členskou schůzi provedli osobně s tradičním vánočním posezením, ale situace tomu nedovolila a stále nedovoluje. Bohužel nemůžeme déle čekat a agendu je nutné rozběhnout. Jakmile se situace uklidní svoláme náhradní posezení v Molitorově knihovně.
V případě, že souhlasíte, napište prosím, že souhlasíte se všemi body členské schůze (případně uveďte do emailu s kterými body souhlasíte a s kterými nikoli).
Zároveň bych Vám ráda za celý výbor poděkovala za Vaši přízeň a podporu v minulých letech a všichni se velice těšíme, až se s Vámi budeme moci znovu setkat naživo.
s přáním pevného zdraví a krásných jarních dnů
v Olomouc, 4. 4. 2021
Jana Kiesewetterová, předsedkyně spolku Za krásnou Olomouc
Celonárodní kampaň Do práce na kole je každoroční výzvou na podporu udržitelných forem mobility a zdravého pohybu.
Tisíce jednotlivců i firem se už pravidelně zapojují do této měsíční květnové výzvy – na kole, koloběžce nebo pěšky. Jedenáctý ročník Do práce na kole proběhne ve více než 40 městech v celé České republice, v Olomouci se odehraje už po deváté (první ročník proběhl v roce 2013).
Účast v kampani se ve výjimečném roce 2020 přiblížila počtu 16 000 účastníků z 2700 organizací nebo firem. Nižší výsledek proti předchozím ročníkům je dán nouzovým stavem, díky němuž řada lidí do práce nedojížděla. V Olomouci se zapojilo celkem 738 účastníků, což je 4. nejlepší výsledek z 34 měst a obcí v České republice. Je vidět, že vůle jezdit na kole by tu byla. Věříme, že pokud se městu podaří zlepšit podmínky pro lehkou mobilitu, může se Olomouc vyšplhat na špičku!
Olomoučtí organizátoři zastoupení Pavlem Bednaříkem lestos poprvé spojují síly s naším spolkem. Šlápneme do toho společně?
Výzva Do práce na kole je sice soutěžní (účastníci mohou vyhrát zajímavé ceny na slavnostínm zakončení v červnu 2021), daleko důležitější je ovšem motivace jednotlivých účastníků a vědomá snaha překonat pohodlnost a měsíc se pravidelně dopravovat do práce nebo do školy jinak než autem. Kéž nám to epidemiologická situace vůbec umožní! Registraovat se však můžete, i když zůstáváte na homeoffice.
V letošním roce je opět plánována série akcí pro účastníky i širokou veřejnost, jako jsou akce na triko (s tričkem DPNK káva nebo jiný bonus zdarma), cyklovyjížďky, debaty, semináře nebo pikniky v parku. Na závěr výzvy proběhne opět tradiční vyhlášení nejlepších týmů a jednotlivců na závěrečném večírku v areálu Letního kina v Olomouci.
Na zasedání Zastupitelstva města Olomouce 8. 3. 2021 jsme předali vedení města otevřený dopis jako výsledek aktivních rekací na veřejnou debatu Re-vize Olomouc o cyklodopravě, která proběhla 26. 1. 2021. Plné znění dopisu včetně jmen podporovatelů z řad široké laické i odborné veřejnosti najdete níže, nebo si stáhnete zde.Pokud k podpisům chcete přidat své jméno, klikněte na tento ODKAZ.
___________________________________________
Vážený pane primátore, vážení členové a členky Rady města Olomouce,
Po několika setkáních odborné veřejnosti iniciovaných diskusní platformou Re-vize Olomouc se na Vás obracíme ve věci udržitelné mobility, dopravy a veřejného prostoru.
Již rok jsme vystaveni stavu pandemie Covid-19, která byla pro mnohá města obrovskou příležitostí k proměně myšlení a přehodnocení priorit v oblasti udržitelné mobility a způsobů, jakým se lidé po městě pohybují. Řada organizací doporučuje maximální podporu cyklodopravy a pěšího pohybu po městě. Paříž, Vídeň, Milán, ale i mnohá menší města využila pandemie a lockdownu k budování provizorních (pop-up) cyklostezek a infrastruktury, které se mají proměnit ve stálá opatření v budoucnu.
Politici, starostové a úředníci progresivních měst vnímají příklon a maximální podporu udržitelné mobility jako obrovskou příležitost, jak adaptovat města na klimatickou změnu, omezit záplavu aut v centrech měst a přesvědčit veřejnost, že se jedná o změnu vedoucí ke kvalitě života všech obyvatel města. Není tajemství, že město Olomouc v tomto zásadně zaspalo. V poslední bilanci programového prohlášení Rady se o udržitelné mobilitě hovoří, je jí věnována celá kapitola. Jejím hlavním sdělením je však paradoxně potřeba budovat parkovací místa u nových rezidenčních celků. Kromě jednotlivých investičních akcí, které se pomalu a těžkopádně sunou kupředu (9 z 10 bylo pro rok 2021 zrušeno nebo posunuto), a drobných opatření se v této oblasti neděje vůbec nic. Cykloskupina se neschází, nelze zaznamenat žádnou kampaň na podporu udržitelné mobility.
Na druhé straně se zájmem sledujeme, že v rozpočtu města se objevily položky aktualizace Plánu udržitelné městské mobility, aktualizace Parkovací politiky, či položka „Spokojená Olomouc“. Jako odborníci v oboru městské mobility i jako aktivní uživatelé (cyklo, pěší a MHD doprava) bychom rádi nabídli aktivní pomoc při aktualizaci těchto dokumentů. Rádi bychom byli partnerem městu v zásadní proměně vnímání udržitelné mobility, zlepšení bezpečnosti všech zúčastněných a odvrácení kolapsů dopravního systému. Níže si dovolujeme předložit konkrétní body a návrhy opatření, které by bylo vhodné udělat.
Všechna naše doporučení vycházejí z evropské metodiky ke zpracování Plánů udržitelné městské mobility z roku 2019 a navazujících českých doporučení. Přílohou tohoto dopisu je dokument „8 pravidel, bez kterých se plánování udržitelné městské mobility neobejde“.
Návrhy opatření:
1. POLITICKÁ ZÁŠTITA
Plán udržitelné městské mobility Olomouc (PUMMO, pracujeme však s termínem SUMP ̶ Sustainable Urban Mobility Plan) nemá v současnosti politického garanta. SUMP stojí nad dopravními dokumenty a významně přesahuje jejich rámec. Proto se nemůže jednat o politika, který má na starosti pouze dopravu ve stávající podobě. SUMP prosazuje holistický přístup, který propojuje odbory územního plánování, strategického rozvoje, architektury, dopravy, školství, životního prostředí atd. Nejblíže k filozofii SUMP má koncept smart cities. Proto navrhujeme, aby:
vznikla nová pozice koordinátora udržitelné mobility na plný úvazek,
celá agenda udržitelné mobility byla zařazena buď A) pod útvar hlavního architekta s nutnou součinností s oddělením smart city, nebo B) pod oddělení smart city s nezbytnou součinností s útvarem hlavního architekta
2. UPŘESNĚNÍ VIZE
Celková vize, na které jsou v rozpočtu na rok 2021 vyčleněny 2 mil. Kč, by měla co nejvíce odpovídat principům SUMP. Je nezbytné, aby si město (Rada) co nejdříve ujasnilo, co chce a proč to chce, tak, aby vytvořila skutečnou vizi pro udržitelnou Olomouc. Můžeme se inspirovat koncepcí tzv. měst krátkých vzdáleností s lidmi motivovanými ke změně dopravního chování a s nastavením takových opatření, která sníží individuální automobilovou dopravu, a naopak podpoří využívání veřejné hromadné a aktivní bezmotorové dopravy.
3. USTANOVENÍ NOVÉ PRACOVNÍ SKUPINY UDRŽITELNÉ MOBILITY
V souladu s novou vizí by měla být ustavena samostatná pracovní skupina pro udržitelnou mobilitu. Byla by zastoupena jak odbory města, tak i odbornou a aktivní veřejností. Tato pracovní skupina může nahradit nebo doplnit komisi pro dopravu a pracovní skupinu pro cyklodopravu, případně vzniknout jejich sloučením. Současně je potřeba posílit pozici koordinátora městské mobility. Plný úvazek pro osobou veřejně činnou a respektovanou, která se zasadí o proměnu vnímání městské mobility v očích veřejnosti, by měl být samozřejmostí. Úkolem koordinátora městské mobility je komunikovat napříč odbory města a dále se zainteresovanými organizacemi a s veřejností. Každý relevantní odbor města by měl znát svoji vazbu na SUMP a měl by pomáhat koordinátorovi městské mobility naplňovat příslušná opatření.
4. SPOLEČNÁ AKTUALIZACE PUMMO
Prvním úkolem pracovní skupiny by měla být revize a aktualizace Plánu udržitelné městské mobility Olomouc, a to v duchu nové evropské metodiky SUMP. Pracovní skupina může zadat zpracování těch dat a analytických podkladů, kterými město nedisponuje. Není nutné najímat externí firmu na kompletní aktualizaci PUMMO. Dále tato pracovní skupina může specifikovat cíle a opatření v souladu s novou vládní Koncepcí městské a aktivní mobility pro období 2021–2030. Výstupem revize by měla být redefinice akčního plánu SUMP pro rok 2022 s cílem zapracování co nejvíce měkkých opatření.
5. KOMUNIKAČNÍ PLÁN MĚSTA
Nezbytnou součástí aktualizace PUMMO musí být i Komunikační plán 2021–2025, jehož úkolem je motivovat obyvatele ke změně dopravního chování a vysvětlovat veřejnosti důvody preferovaných opatření. Komunikační plán s sebou ponese celé spektrum kroků a opatření, včetně propagace, marketingu a osvěty a dalších měkkých opatření směrem k veřejnosti (výzkum, monitoring, marketing, propagace). Vytvoření komunikačního plánu a realizace prvních opatření může zajistit pracovní skupina a může být uhrazeno v roce 2021 z prostředků určených na aktualizaci PUMMO.
Jako iniciační krok proměny navrhujeme Radě města otevření diskuse a uspořádání veřejné debaty v průběhu května 2021 v rámci kampaně Do práce na kole, která má celostátní dopad a významný ohlas veřejnosti. Nabízíme také pomoc při přípravě dalších doprovodných aktivit, které by posílily koncepty udržitelné mobility ve vnímání veřejnosti. V neposlední řadě se domníváme, že by aktualizace PUMMO měla být spojena se zřízením nového dotačního programu (od roku 2022), který by podporoval celé spektrum akcí a aktivit, které mají za cíl zvýšení podílu udržitelné dopravy na celkovém spektru dopravy.
Závěrem bychom rádi ujistili členy RMO, že tento dopis byl motivován zejména zájmem pomoci a využít zkušenosti signatářů a odborníků v agendě udržitelné mobility.
Prosíme tedy Vás, členy a členky Rady města o následující:
Písemnou odpověď na výše uvedený návrh pomoci a opatření k proměně vnímání udržitelné mobility v Olomouci,
Informace, jak budou využity prostředky na aktualizaci PUMMO v Akčním plánu rozvoje města na rok 2021 (2 mil. – aktualizace PUMMO, 150 tis. – Spokojená Olomouc, 363 tis. – zpracování Parkovací politiky města)
Potvrzení zájmu o spolupořádání debaty v květnu 2021 v rámci akce Do práce na kole
Děkujeme za Vaši vstřícnost a zájem proměnit kvalitu života a pohybu v Olomouci pro všechny občany.
V Olomouci dne 8. března 2021
za iniciativu pro rozvoj udržitelné mobility v Olomouci jmenovitě:
Pavel Bednařík (hlavní pořadatel Do práce na kole, expert na cyklodopravu)
Jaroslav Martínek (Partnerství pro městskou mobilitu, Akademie městské mobility, City Changers, koordinátor cyklodopravy Olomouckého kraje)
Martina Mertová (Za krásnou Olomouc, Re-vize Olomouc, městská cyklistka)
David Bárta (City One)
Jaroslav Burian (Katedra geoinformatiky PřF UPOL)
Petr Daněk (člen dopravní komise Olomouckého kraje, dopravní expert)
Lubomír Fridrich (konzultant pro lehkou městskou dopravu, bikesharing, půjčovna nákladních kol cargio)
Pavel Grasse (člen dopravní komise RMO)
Andrea Hanáčková (FF UPOL, aktivní cyklistka)
Vojtěch Holický (psycholog, dětské volnočasové aktivity, aktivní cyklista)
Alexandr Jeništa (Za krásnou Olomouc, chodec a cyklista)
Michaela Johnová Čapková (Za krásnou Olomouc, aktivní meziměstská cyklistka)
David Mareš (Česká komora architektů, Re-vize Olomouc, architekt)
Zuzana Novotná (členka týmu Do práce na kole, aktivní cyklistka)
Jan Samuel Řihošek (koordinátor CENTRA SEMAFOR, člen pracovní skupiny pro cyklodopravu při RMO)
Luděk Šebek (FTK UPOL, Do školy na kole/ Ride2sCool, aktivní cyklista)
Marcela Škvařilová (LF UPOL, lékařka, aktivní cyklistka)
