Celonárodní kampaň Do práce na kole je každoroční výzvou na podporu udržitelných forem mobility a zdravého pohybu.
Tisíce jednotlivců i firem se už pravidelně zapojují do této měsíční květnové výzvy – na kole, koloběžce nebo pěšky. Jedenáctý ročník Do práce na kole proběhne ve více než 40 městech v celé České republice, v Olomouci se odehraje už po deváté (první ročník proběhl v roce 2013).
Účast v kampani se ve výjimečném roce 2020 přiblížila počtu 16 000 účastníků z 2700 organizací nebo firem. Nižší výsledek proti předchozím ročníkům je dán nouzovým stavem, díky němuž řada lidí do práce nedojížděla. V Olomouci se zapojilo celkem 738 účastníků, což je 4. nejlepší výsledek z 34 měst a obcí v České republice. Je vidět, že vůle jezdit na kole by tu byla. Věříme, že pokud se městu podaří zlepšit podmínky pro lehkou mobilitu, může se Olomouc vyšplhat na špičku!
Olomoučtí organizátoři zastoupení Pavlem Bednaříkem lestos poprvé spojují síly s naším spolkem. Šlápneme do toho společně?
Výzva Do práce na kole je sice soutěžní (účastníci mohou vyhrát zajímavé ceny na slavnostínm zakončení v červnu 2021), daleko důležitější je ovšem motivace jednotlivých účastníků a vědomá snaha překonat pohodlnost a měsíc se pravidelně dopravovat do práce nebo do školy jinak než autem. Kéž nám to epidemiologická situace vůbec umožní! Registraovat se však můžete, i když zůstáváte na homeoffice.
V letošním roce je opět plánována série akcí pro účastníky i širokou veřejnost, jako jsou akce na triko (s tričkem DPNK káva nebo jiný bonus zdarma), cyklovyjížďky, debaty, semináře nebo pikniky v parku. Na závěr výzvy proběhne opět tradiční vyhlášení nejlepších týmů a jednotlivců na závěrečném večírku v areálu Letního kina v Olomouci.
Na zasedání Zastupitelstva města Olomouce 8. 3. 2021 jsme předali vedení města otevřený dopis jako výsledek aktivních rekací na veřejnou debatu Re-vize Olomouc o cyklodopravě, která proběhla 26. 1. 2021. Plné znění dopisu včetně jmen podporovatelů z řad široké laické i odborné veřejnosti najdete níže, nebo si stáhnete zde.Pokud k podpisům chcete přidat své jméno, klikněte na tento ODKAZ.
___________________________________________
Vážený pane primátore, vážení členové a členky Rady města Olomouce,
Po několika setkáních odborné veřejnosti iniciovaných diskusní platformou Re-vize Olomouc se na Vás obracíme ve věci udržitelné mobility, dopravy a veřejného prostoru.
Již rok jsme vystaveni stavu pandemie Covid-19, která byla pro mnohá města obrovskou příležitostí k proměně myšlení a přehodnocení priorit v oblasti udržitelné mobility a způsobů, jakým se lidé po městě pohybují. Řada organizací doporučuje maximální podporu cyklodopravy a pěšího pohybu po městě. Paříž, Vídeň, Milán, ale i mnohá menší města využila pandemie a lockdownu k budování provizorních (pop-up) cyklostezek a infrastruktury, které se mají proměnit ve stálá opatření v budoucnu.
Politici, starostové a úředníci progresivních měst vnímají příklon a maximální podporu udržitelné mobility jako obrovskou příležitost, jak adaptovat města na klimatickou změnu, omezit záplavu aut v centrech měst a přesvědčit veřejnost, že se jedná o změnu vedoucí ke kvalitě života všech obyvatel města. Není tajemství, že město Olomouc v tomto zásadně zaspalo. V poslední bilanci programového prohlášení Rady se o udržitelné mobilitě hovoří, je jí věnována celá kapitola. Jejím hlavním sdělením je však paradoxně potřeba budovat parkovací místa u nových rezidenčních celků. Kromě jednotlivých investičních akcí, které se pomalu a těžkopádně sunou kupředu (9 z 10 bylo pro rok 2021 zrušeno nebo posunuto), a drobných opatření se v této oblasti neděje vůbec nic. Cykloskupina se neschází, nelze zaznamenat žádnou kampaň na podporu udržitelné mobility.
Na druhé straně se zájmem sledujeme, že v rozpočtu města se objevily položky aktualizace Plánu udržitelné městské mobility, aktualizace Parkovací politiky, či položka „Spokojená Olomouc“. Jako odborníci v oboru městské mobility i jako aktivní uživatelé (cyklo, pěší a MHD doprava) bychom rádi nabídli aktivní pomoc při aktualizaci těchto dokumentů. Rádi bychom byli partnerem městu v zásadní proměně vnímání udržitelné mobility, zlepšení bezpečnosti všech zúčastněných a odvrácení kolapsů dopravního systému. Níže si dovolujeme předložit konkrétní body a návrhy opatření, které by bylo vhodné udělat.
Všechna naše doporučení vycházejí z evropské metodiky ke zpracování Plánů udržitelné městské mobility z roku 2019 a navazujících českých doporučení. Přílohou tohoto dopisu je dokument „8 pravidel, bez kterých se plánování udržitelné městské mobility neobejde“.
Návrhy opatření:
1. POLITICKÁ ZÁŠTITA
Plán udržitelné městské mobility Olomouc (PUMMO, pracujeme však s termínem SUMP ̶ Sustainable Urban Mobility Plan) nemá v současnosti politického garanta. SUMP stojí nad dopravními dokumenty a významně přesahuje jejich rámec. Proto se nemůže jednat o politika, který má na starosti pouze dopravu ve stávající podobě. SUMP prosazuje holistický přístup, který propojuje odbory územního plánování, strategického rozvoje, architektury, dopravy, školství, životního prostředí atd. Nejblíže k filozofii SUMP má koncept smart cities. Proto navrhujeme, aby:
vznikla nová pozice koordinátora udržitelné mobility na plný úvazek,
celá agenda udržitelné mobility byla zařazena buď A) pod útvar hlavního architekta s nutnou součinností s oddělením smart city, nebo B) pod oddělení smart city s nezbytnou součinností s útvarem hlavního architekta
2. UPŘESNĚNÍ VIZE
Celková vize, na které jsou v rozpočtu na rok 2021 vyčleněny 2 mil. Kč, by měla co nejvíce odpovídat principům SUMP. Je nezbytné, aby si město (Rada) co nejdříve ujasnilo, co chce a proč to chce, tak, aby vytvořila skutečnou vizi pro udržitelnou Olomouc. Můžeme se inspirovat koncepcí tzv. měst krátkých vzdáleností s lidmi motivovanými ke změně dopravního chování a s nastavením takových opatření, která sníží individuální automobilovou dopravu, a naopak podpoří využívání veřejné hromadné a aktivní bezmotorové dopravy.
3. USTANOVENÍ NOVÉ PRACOVNÍ SKUPINY UDRŽITELNÉ MOBILITY
V souladu s novou vizí by měla být ustavena samostatná pracovní skupina pro udržitelnou mobilitu. Byla by zastoupena jak odbory města, tak i odbornou a aktivní veřejností. Tato pracovní skupina může nahradit nebo doplnit komisi pro dopravu a pracovní skupinu pro cyklodopravu, případně vzniknout jejich sloučením. Současně je potřeba posílit pozici koordinátora městské mobility. Plný úvazek pro osobou veřejně činnou a respektovanou, která se zasadí o proměnu vnímání městské mobility v očích veřejnosti, by měl být samozřejmostí. Úkolem koordinátora městské mobility je komunikovat napříč odbory města a dále se zainteresovanými organizacemi a s veřejností. Každý relevantní odbor města by měl znát svoji vazbu na SUMP a měl by pomáhat koordinátorovi městské mobility naplňovat příslušná opatření.
4. SPOLEČNÁ AKTUALIZACE PUMMO
Prvním úkolem pracovní skupiny by měla být revize a aktualizace Plánu udržitelné městské mobility Olomouc, a to v duchu nové evropské metodiky SUMP. Pracovní skupina může zadat zpracování těch dat a analytických podkladů, kterými město nedisponuje. Není nutné najímat externí firmu na kompletní aktualizaci PUMMO. Dále tato pracovní skupina může specifikovat cíle a opatření v souladu s novou vládní Koncepcí městské a aktivní mobility pro období 2021–2030. Výstupem revize by měla být redefinice akčního plánu SUMP pro rok 2022 s cílem zapracování co nejvíce měkkých opatření.
5. KOMUNIKAČNÍ PLÁN MĚSTA
Nezbytnou součástí aktualizace PUMMO musí být i Komunikační plán 2021–2025, jehož úkolem je motivovat obyvatele ke změně dopravního chování a vysvětlovat veřejnosti důvody preferovaných opatření. Komunikační plán s sebou ponese celé spektrum kroků a opatření, včetně propagace, marketingu a osvěty a dalších měkkých opatření směrem k veřejnosti (výzkum, monitoring, marketing, propagace). Vytvoření komunikačního plánu a realizace prvních opatření může zajistit pracovní skupina a může být uhrazeno v roce 2021 z prostředků určených na aktualizaci PUMMO.
Jako iniciační krok proměny navrhujeme Radě města otevření diskuse a uspořádání veřejné debaty v průběhu května 2021 v rámci kampaně Do práce na kole, která má celostátní dopad a významný ohlas veřejnosti. Nabízíme také pomoc při přípravě dalších doprovodných aktivit, které by posílily koncepty udržitelné mobility ve vnímání veřejnosti. V neposlední řadě se domníváme, že by aktualizace PUMMO měla být spojena se zřízením nového dotačního programu (od roku 2022), který by podporoval celé spektrum akcí a aktivit, které mají za cíl zvýšení podílu udržitelné dopravy na celkovém spektru dopravy.
Závěrem bychom rádi ujistili členy RMO, že tento dopis byl motivován zejména zájmem pomoci a využít zkušenosti signatářů a odborníků v agendě udržitelné mobility.
Prosíme tedy Vás, členy a členky Rady města o následující:
Písemnou odpověď na výše uvedený návrh pomoci a opatření k proměně vnímání udržitelné mobility v Olomouci,
Informace, jak budou využity prostředky na aktualizaci PUMMO v Akčním plánu rozvoje města na rok 2021 (2 mil. – aktualizace PUMMO, 150 tis. – Spokojená Olomouc, 363 tis. – zpracování Parkovací politiky města)
Potvrzení zájmu o spolupořádání debaty v květnu 2021 v rámci akce Do práce na kole
Děkujeme za Vaši vstřícnost a zájem proměnit kvalitu života a pohybu v Olomouci pro všechny občany.
V Olomouci dne 8. března 2021
za iniciativu pro rozvoj udržitelné mobility v Olomouci jmenovitě:
Pavel Bednařík (hlavní pořadatel Do práce na kole, expert na cyklodopravu)
Jaroslav Martínek (Partnerství pro městskou mobilitu, Akademie městské mobility, City Changers, koordinátor cyklodopravy Olomouckého kraje)
Martina Mertová (Za krásnou Olomouc, Re-vize Olomouc, městská cyklistka)
David Bárta (City One)
Jaroslav Burian (Katedra geoinformatiky PřF UPOL)
Petr Daněk (člen dopravní komise Olomouckého kraje, dopravní expert)
Lubomír Fridrich (konzultant pro lehkou městskou dopravu, bikesharing, půjčovna nákladních kol cargio)
Pavel Grasse (člen dopravní komise RMO)
Andrea Hanáčková (FF UPOL, aktivní cyklistka)
Vojtěch Holický (psycholog, dětské volnočasové aktivity, aktivní cyklista)
Alexandr Jeništa (Za krásnou Olomouc, chodec a cyklista)
Michaela Johnová Čapková (Za krásnou Olomouc, aktivní meziměstská cyklistka)
David Mareš (Česká komora architektů, Re-vize Olomouc, architekt)
Zuzana Novotná (členka týmu Do práce na kole, aktivní cyklistka)
Jan Samuel Řihošek (koordinátor CENTRA SEMAFOR, člen pracovní skupiny pro cyklodopravu při RMO)
Luděk Šebek (FTK UPOL, Do školy na kole/ Ride2sCool, aktivní cyklista)
Marcela Škvařilová (LF UPOL, lékařka, aktivní cyklistka)
Oslava 150. narozenin architekta Adolfa Loose v nových prostorách Molitorovy knihovny pod taktovkou spolku Za krásnou Olomouc
Čtvrtek 10. 9., 16:00–20:00 Loosovské odpoledne s vernisáží, Kosinova 7
Dozvíme se, jaká je vazba světoznámého architekta Adolfa Loose na Olomouc. Přijedou špičkoví odborníci, kteří nám osvětlí principy jeho tvorby nebo průběh náročného restaurování Loosových plzeňských interiérů. Zahájíme výstavu Adolf Loos Plzeň. Promluví nejvyšší plzeňský památkář Karel Zoch a historik umění Rostislav Švácha.
Sobota 12. 9. 10:00–18:00, Kosinova 7
První den otevřených dveří Molitorovy knihovny s výstavou Adolf Loos Plzeň v rámci Dnů evropského dědictví.
Neděle 13. 9., 10:00–15:30, Kosinova 7
Druhý den otevřených dveří Molitorovy knihovny s výstavou Adolf Loos Plzeň v rámci Dnů evropského dědictví.
Neděle 13. 9., Loosovské zasvěcení č. II a cyklovyjížďka, přednáška a komentovaná prohlídka 15:00, odjezd 16:30, sraz Kosinova 7
Výstavu Adolf Loos Plzeň nám představí spoluautorka Brněnského i Plzeňského architektonického manuálu Lucie Valdhansová, nové loosovské objevy nám přiblíží další specialistka Jana Kořínková. Hned potom šlápneme do pedálů a projedeme se olomouckým příběhem Adolfa Loose a jeho talentovaných olomouckých žáků.
Neděle 20. 9., 15:00–18:00 MĚSTO : ŘEKA : ČLOVĚK : DŮM
Výtvarný workshop pro rodiny s dětmi od 7 do 12 let. Tvořivá procházka Olomoucí odstartuje v 15:00 hodin od řeky Moravy, sraz na rohu ulic Na Letné a Václava III. Program zakončíme v novém kulturním prostoru na Kosinově ulici.
Pěší chůze, pozorování, tvorba a debatování: naše cesta bude poučná, krásná a chvílemi i napínavá. V roli průvodce na cestě nejen za architekturou se představí Michaela Johnová Čapková. Nutná rezervace místa na capkovamisa@seznam.cz nebo 730 122 744.
Verze článku M. Mertové před redakčním krácením časopisu A2:
Památková
péče selhává. Za fatálními chybami, které dobře ilustruje mrakodrap
v ochranném pásmu památkové rezervace Olomouc nebo aktuální osudy
olomoucké radniční věže, se však skrývá systematické (a systémové) podrývání
kompetencí a pravomocí odborné složky památkové péče. Ta se už nyní stává
bezzubou. Fungování státní správy často suplují odborníci-aktivisté a konečně
se jim dostává sluchu. Úřad veřejného ochránce práv prvně podal v oblasti
ochrany památek žalobu ve veřejném zájmu.
Psal
se rok 2010, kdy se v nové knize Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek II objevuje postava podnikatele Richarda Morávka jako
jednoho z „tichých společníků“ zavražděného antihrdiny. V tomtéž roce
redaktor na stránkách MF Dnes
kritizuje Klausovu prezidentskou amnestii, díky níž se na svobodu dostala
Jarmila Morávková odsouzená za úvěrové podvody. Matka i syn byli podle Kmenty prokazatelně
propojení s mafií, která mimochodem vytunelovala olomoucký podnik Milo. Článek
ani kniha se však zjevně nedostaly do rukou olomouckých zastupitelů, kteří na
podzim téhož roku s Morávkovou společností SMC Development a. s. uzavřeli
smlouvu o budoucí spolupráci při budování tramvajové trati a infrastruktury v
nové městské čtvrti Šantovka. Nachází se v bezprostřední blízkosti
historického jádra a (nikoliv překvapivě) právě na území zdemolovaného Mila.
Vůbec první vizualizace s výškovým domem na území bývalého Mila (2008-2010)
Smlouva
o spolupráci se do budoucna měla stát hlavním strašákem střídajících se
olomouckých municipalit. Investor se jí totiž začal ohánět v momentě, kdy
se část jeho plánů ocitla v ohrožení. Do zmíněné infrastruktury („projekt
celého území SMC“) totiž šikovně zapracoval tzv. Šantovku Tower, výškovou
obytnou stavbu, která narazila na silný odpor poučené i laické veřejnosti a
samozřejmě i na odpor památkářů. Ovšem nikoliv všech.
Projekt mrakodrapu Šantovka Tower od ateliéru Benoy, zveřejněno 2012. Snímek Olomoucký deník.
Ví se, že památková péče se řídí zákonem schváleným na samém sklonku totality a že je takzvaně dvojkolejná. Tak vznikají situace, kdy si jedni památkáři myslí něco zcela jiného než ti druzí. Tak tomu bylo (a je dosud) i ve vlekoucí se olomoucké kauze. Odborná složka (Národní památkový ústav – NPÚ) je zásadně proti, zatímco výkonný orgán (magistrátní oddělení památkové péče) považuje bytovku, která svojí výškou 78 m zastíní i věž olomoucké radnice, za přijatelnou. S ohledem na posun ve vnímání, co je zájem veřejný a co je zájem soukromý a který z obou pólů má vlastně hájit státní památková péče, tento postoj tolik nepřekvapuje.
Srovnání měřítka zástavby – první verze
Překvapí
už víc, že má týž úřad odvahu v obdobných řízeních rozhodovat různě.
Mluvíme potom o odchýlení se od rozhodovací praxe. Ochranné pásmo kolem městské
památkové rezervace v Olomouci (MPR; podotkněme, že po Praze druhé
nejvýznamnější) bylo vyhlášeno proto, aby zabránilo „stavebně
technické činnosti, která by mohlanepříznivě ovlivnit její celkový výraz a
charakter...“ Jak jinak si
představit takovou „činnost“, než právě jako prosklený obytný dům, který výškou,
objemem a dálkovými pohledy i průhledy zásadně
konkuruje historickému jádru? Kdepak, hlavní olomoucká památkářka Vlasta
Kauerová, jakýsi protějšek proslulého
pražského Kněžínka, si to nemyslí. Zatímco
zakáže dvoupatrovou nástavbu banální budovy, povolí v území se stejnou
památkovou ochranou pater rovnou dvaadvacet.
První kladné stanovisko
magistrátní památkové péče provázela demonstrace několika stovek rozezlených
olomouckých občanů. Brzy přišlo stanovisko
druhé, ale obě pro nezákonnost zrušil nadřízený orgán, Olomoucký kraj.
V případě třetího kladného stanoviska začal být aktivní investor a zpochybněním existence ochranného pásma
prodloužil odvolací řízení až do dnešních dnů. Developer však zažil na své
cestě více překážek. První v podobě schváleného územního plánu, který na
Šantovce nastavil pro něj nepřijatelné výškové limity, druhý v momentě,
kdy si nedokázal vyběhat výjimku o povinných odstupových vzdálenostech. Obě
překážky hravě zdolal: výškové limity
nad jeho stavební parcelou soud
z jeho podnětu zrušil, a aby splnil požadovaný odstup od historické ulice
Šantovy, posunul celý projekt o pár desítek metrů dál.
Druhá verze v posunuté poloze
Nic nevadí, že nová pozice věžáku
zůstává i nadále v ochranném pásmu
MPR, investor má přece nad sebou ochrannou ruku magistrátní památkářky, která
bryskně vydává v pořadí již čtvrté kladné stanovisko! Takové urputné úsilí státní památkové péče
prosadit v ochranném pásmu MPR mrakodrap jistě vejde do dějin.
Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník
Dalo by se čekat, že
památkáři-odborníci (krytí vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, postoji
Ministerstva kultury i jeho památkové inspekce) opět podají podnět
k přezkoumání kontroverzního
stanoviska a krajský úřad věc opětovně
shodí ze stolu. Jenže mezitím patrně intenzivně pracovali všichni
Morávkové a jejich lobbisté i na jiných frontách (mezi nimi například u
samosprávy bývalý diplomat Petr Kolář). Původní struktura Krajského úřadu je
rozprášena a co víc, k 1. 1. 2018 je schválena novela stavebního zákona,
která paragrafem § 4 de facto stanovuje, že magistrátní
památkářské stanovisko je samostatně nepřezkoumatelné. Lze je napadnout ve
lhůtě jednoho roku až coby součást rozhodnutí, jímž bylo podmíněno. Ten rok
stálo zato si počkat. Šantovka Tower získala územní rozhodnutí (tedy další
zásadní bod na cestě k vítězství) přesně v termínu, kdy už jakýkoliv
způsob odvolání či přezkumu nebyl možný, ani ze strany NPÚ, ani ze strany
veřejnosti.
Co
to znamená pro památkovou péči obecně? Aniž by byl přijat nový zákon o
památkové péči, už je vlastně rozhodnuto. Odborná organizace státní památkové
péče je paralyzována, odzbrojena. Bez možnosti přezkoumání či odvolání
stanovisek „výkonných památkářů“, která mohou, ale nemusí akceptovat odborný
názor, je definitivně odstavena na vedlejší kolej. Že toho památkáři prorostlí
s politikou toho kterého města umí dobře využít, o tom svědčí další kauzy
z Olomouce.
Pár snímků z Google Earth se zakreslením modelu ŠTW (autoři Tomáš Pejpek a Adam Jung) . Šantovka Tower začne kromě historických dominant směle soupeřit o pozornost s BEA Centrem, první velkou chybou v panoramatu města.
Aktuálně
památková inspekce řeší další stížnost. „Výkonný orgán“ při vědomí své
neotřesitelnosti odsouhlasil kompletní výměnu renesančního krovu olomoucké
radnice a nechal snést renesanční zvony bez možnosti návratu na původní místo.
I z tohoto případu je cítit, že se děje něco nezdravého s památkovými
principy obecně. Historickou kostru toho nejcennějšího nahradíme bezdůvodně
kompletní replikou, bytovým věžákem pod záminkou zkarikované pokrokovosti a
pokroucené památkářské vstřícnosti zase znehodnotíme dochovanou historickou
tkáň.
Tisíc
památkářů s tím nic nezmůže, protože ten jeden s razítkem má za zády kromě
špatného zákona také rafinovaně tichou podporu města. „Pravdu neprohlasuješ“, konstatuje jedna ze stálic olomouckého politického
nebe chvíli poté, co se o jeden hlas nepodařilo schválit připravenou změnu
územního plánu, která by do lokality Šantovka vrátila výškové limity. Stačilo
už málo, aby se věci uvedly do pořádku a pravidla, která platí pro všechny,
začala platit i pro protežované developery. Pokud mezi politiky zaznívají
podobné formulky, má ještě vůbec smysl věřit v demokratické principy?
Klientelismus
v pozadí, pochybné rozhodování úřadů státní správy s výsledkem
očividného selhání památkové péče v této táhlé olomoucké kauze, to vše
založilo na spis tak tlustý a šťavnatý, že se jím neváhal zabývat Úřad veřejného
ochránce práv. Těsně před svým odchodem podala ombudsmanka Anna Šabatová žalobu
ve veřejném zájmu proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu Magistrátu
města Olomouce. V oblasti ochrany památek krok dosud bezprecedentní učinil
Úřad veřejného ochránce práv mimo jiné proto, že se rozhodnutí opírá o
nezákonné stanovisko jediné památkářky na světě, které nevadí věžák vedle „její“
památkové rezervace.
Na úvod je třeba upozornit na dvě jiné zásadní události
11. 6. 2019 získala stavba Šantovky Tower územní rozhodnutí stavebního úřadu. Podepsáni p. Hyravá a p. Hlaváček. Podkladem pro rozhodnutí bylo v pořadí již čtvrté kladné závazné stanovisko odboru památkové péče olomouckého magistrátu z rukou p. Kauerové. Nutno podotknout, že svým obsahem, dvakráte označeným Krajským úřadem za nezákonný, zcela odporuje stanoviskům odborné složky státní památkové péče počínaje Národním památkovým ústavem v Olomouci, vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, postoji Ministerstva kultury a památkové inspekce. Územní rozhodnutí nabyde právní moci 27. 6. 2019, jelikož rada města k jeho obsahu i přes odůvodněné pochybnosti nepodá odvolání.
14. 6. 2019 končí roční odvolací lhůta pro možnost podat podnět k přezkumu výše zmíněného nezákonného závazného stanoviska magistrátní památkářky.
17. 6. 2019 navzuje ono neslavné ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA – jak ta data do sebe dobře zapadají! Zástupce investora, p. Morávek prvně zveřejní dvě (!) líbivé vizualizace věže v nové podobě a poloze!
Po ročních obstrukcích p. Černého, předkladatele potřebné Změny 2 územního plánu, v tajném hlasování, které zařídili zastupitelé za ODS, ANO, ČSSD, SPD-SPOZ a KSČM – viz jména v zelených rámečcích:
opět nebyly na pozemek kontroverzní Šantovky Tower vráceny výškové limity. Soud je v roce 2014 zrušil, ale doporučil postup, jak veřejný zájem dál chránit. Pořizovatel takto vynucenou „Změnu 2“ územního plánu kvalitně odůvodnil a vypořádal se i s připomínkami investora. Všechno málo. Podobný scénář už tu ostatně byl na zastupitelstvu 4. 6. 2018. Ano, už pět let město napravuje vadný územní plán! Nyní hlasovalo pro Změnu č. 2, čili pro rovné podmínky všech obyvatel města, 22 zastupitelů. K vítězství chyběl jen jeden hlas. Proti přijetí (a tudíž proti veřejnému zájmu deklarovanému v této kauze zejména souladem s územně plánovací dokumentací a zákonem o památkové péči) bylo rovněž 22 členů zastupitelstva. Z 11 otevřeně se hlásících k projektu ŠTW za něj horovali zvláště pánové Martin Major a Milan Feranec. Zde na přátelské fotografii i s právníkem Petrem Konečným, dalším aktérem této kauzy.
Zbývajícíh 11 hrdinů se opět zdrželo svého práva hlasovat.
Výsledek? Otevřené dveře pro stavbu 78m vysokého bytového domu v ochranném pásmu památkové rezervace. Tam kde jiní nemohou postavit jedno patro navíc, vyvyolený může vyrukovat s novostavbou rovnou o 22 patrech. Za nové zajímavé informace pak vděčíme p. Majorovi – díky němu už víme, jak to tehdy, v roce 2014, bylo. Když se schvaloval územní plán s nepohodlnými výškovými limity, vyvolení už dávno pracovali na jeho změně. Přišly však volby a ono to nevyšlo. Pohádka o klientelismu si tak na svůj šťastný konec musela chvíli počkat.
Spolek Za krásnou Olomouc se na základě paragrafu 106 o svobodném přístupu k informacím dostal k dalšímu pozoruhodnému ministerskému dokumentu. Přečtěte si náš komentář.
Zatímco Úřad
Olomouckého kraje nedávno označil olomoucký magistrát za nečinný ve věci
projednání a schválení Změny II Územního plánu Olomouc (té, která by v lokalitě
ŠTW napravila absenci výškových limitů), sám byl nyní Ministerstvem kultury
obviněn z nečinnosti v jiné linii této komplikované kauzy.
Historické
jádro Olomouce je zákonem chráněno jako městská památková rezervace. Ochranné
pásmo kolem ní má zabránit stavební činnosti, která by tento český klenot
nepříznivě ovlivnila. Jak jinak si představit stavbu, která by to dokázala, než
například jako obytný dům o výšce shodné s olomouckou radniční věží. Právě
takový věžák navzdory platné legislativě už deset let prosazuje SMC Development
(Richard Morávek). Kromě toho, že v lokalitě Šantovka napadl územním plánem
danou výškovou regulaci platnou pro zbylé území města, pokusil se v rámci
snahy o legalizaci svého pochybného záměru zpochybnit také existenci ochranného
pásma MPR.
Tady už mu
nepomohl ani magistrátní odbor památkové péče, který jinak, vzdor obvyklé
rozhodovací praxi, stavbě dal už čtyřikrát zelenou. To vše z moci razítka
v rukách jediné osoby, letité vedoucí odboru, Vlasty Kauerové. Ta však
tentokrát na ruku investorovi jít nemohla. Jak by totiž v přípdě
zpochybnění existence ochranného pásma vysvětlovala ostatním investorům, že
jejich záměry smetla ze stolu právě proto, že leží v ochranném pásmu. Až
se dozvědí, že nemohli navýšit svůj dům byť i jen o jedno patro, teprve se
zvedne vlnanevole, že jinému týž úřad povolil rovnou 22 pater v novostavbě.
Zpochybnění
existence ochranného pásma investor využil také k průtahům přezkumu sporného
stanoviska magistrátní památkářky. Ten podal hlasitý oponent záměru, olomoucký Národní
památkový ústav už celkem třikrát. První dvě závazná stanoviska pro nezákonnost
zrušil nadřízený Krajský úřad. U třetího (z června 2016) se situace mění,
dochází k personálním změnám a napadení existence ochranného pásma
protahuje řízení na neuvěřitelné tři roky. Za nedůvodnými průtahy, jak to
potvrzuje aktuálně vydaný Příkaz Ministerstva kultury, stojí nyní i sám Krajský
úřad. Svoji nečinnost má odčinit do poloviny června tohoto roku, tedy do doby,
kdy už investor může mít v rukou územní rozhodnutí.
Investor,
dotlačen stavebními předpisy posunout projekt věžáku o pár metrů dál, získal od
Mgr. Kauerové v existujícím ochranném pásmu nové, v pořadí už čtvrté
razítko. Dobře si totiž spočítal, že s novelizací stavebního zákona už
nebude možné úřední dokument opětovně napadnout v přezkumném řízení. Nástroj,
který dvakrát označil práci městské památkářky za nezákonnou, už nyní není
možné použít.
Zůstává
v této kauze ještě někdo čistý? Je tím neposkvrněným snad Ministerstvo
kultury? Nikoliv, za jeho posledního, dnes už snad definitivně suspendovaného
ministra Staňka, „olomouckého patriota“, ministerští úředníci zhruba čtyři
měsíce předstírali, že přehodnocují svoje stanovisko k výškám v této
lokalitě. Nerozhodli nijak, ale investor a státní správa dostali v tomto
nekalém schvalovacím procesu další čas k dobru. S ohledem na
poškození hodnot památkové rezervace a olomoucké demokracie „čas ke zlu“.
Poslední díl cyklu RE.VIZE Olomouc. Tentokrát na téma plánování města a komunikace.
Večer bude zaměřen šířeji na rozvoj města, participaci, možnosti komunikace mezi vedením města, odborníky, veřejností, developery a dalšími stakeholdery, o příležitostech města a jak je co nejlépe využít.
hosté: Miroslav Žbánek, primátor Olomouc Tomáš Pejpek, zastupitel Olomouc Petr Bilík, prorektor UP Olomouc Petr Kropp, ředitel KAM Karlovy Vary Vít Zeman, radní pro rozvoj, Jihlava
Spolek Za krásnou Olomouc se nestačí divit! Sdílejte s námi rozhořčení nad tupostí vyjádření ministerstva kultury. Níže kurzívou.
Sotva je psal někdo jiný než Antonín Staněk osobně, bývalý primátor Olomouce. „Pět vykotlaných zubů“, tato originální přezdívka pro dříve „betonový bunkr“ Středoevropského fóra se jistě brzy ujme! Panu exprimátorovi opravdu k srdci nepřirostl. Že doufá, že se nepostaví, řekl ostatně veřejně na zasedání zastupitelstva 12. 3. 2018. V Praze ke kulatě hranatému stolu, kde se „v dialogu“ mělo o olomouckém SEFu jednat, proto pro jistotu nepozval nikoho z Muzea umění, které projekt tohoto jména už deset let zaštiťuje. Tomu říkáme férová hra! Že muzeum na dalších krocích budování SEFA pracuje, a to včetně ministrem požadované architektonické soutěže, tak v plénu vůbec nezaznělo.
Mediální reakce na dotazy týkající se pondělní diskuse kolem kontroverzního olomouckého projektu Středoevropského fóra (SEFO).
Ačkoli se to tak snaží některá média, podporující skupinku aktivistů kolem projektu výstavby nového olomouckého muzea, interpretovat, odborná diskuse z pondělí 18. 3. 2019 nebyla o legitimitě architektonických soutěží. Veřejná soutěž je legitimní sama o sobě. Je dána zákony a ani stoupenci původního Šépkova projektu netvrdí, že veřejná soutěž je nelegitimní. Pouze se jí odmítají účastnit a pokouší se získat půl miliardy veřejných peněz bez soutěže. Což je samozřejmě z hlediska ministerstva, jako zodpovědného hospodáře, zcela nepřijatelné.
Zvláště v dnešní době, kdy v médiích probíhají debaty o tom, jakým způsobem má vláda ušetřit desítky miliard, musí být vydání 600 milionů podloženo něčím víc než jen představou skupinky lidí, že mají na tuto částku nárok, protože tu byli jako první… Navíc je ve veřejnosti, a to i odborné napříč republikou, mnohem větší množství lidí, kteří se s návrhem pana Šépky neztotožňují; považují ho za necitlivý, zastaralý a poškozující genia loci centra Olomouce a za zničení jeho veřejného prostoru (anachronismus betonových zubů naproti baroknímu jezuitskému konviktu a chrámu Panny Marie Sněžné).
Pondělní diskuse byla proto především o tom, aby se vedla odborná debata o záměrech, cílech a zodpovědnosti velkých projektů. Proto byla na začátku diskuse představena řada inovativních světových architektonických projektů a debata směřovala k tomu, zda je podle odborníků z celé republiky (nikoli pouze z Olomouce) původní návrh skupinky kolem architekta Šépky stejně silný a dostatečně reprezentatibilní pro celou Olomouc, pro Moravu i Českou republiku.
Nevylučujme dopředu architekty ze soutěže Důležitou diskutovanou otázkou rovněž bylo, zda je projekt pana Šépky vrcholem toho, co můžeme v Olomouci postavit anebo zda v republice existují architektonické ateliéry, které by dokázaly představit stejně silnou nebo i silnější uměleckou vizi. Jsme přesvědčeni, že existují. Důležité je i to, že svět se – i v architektuře – za deset let změnil, a je proto na místě otázka, zda neústupně trvat na dobově podmíněných návrzích nebo dát prostor lidem, sledujícími nové současné návrhy a styly.
Světová architektura se velmi rychle posouvá v námětech a trendech a je už podstatně jinde, než za doby, kdy původní návrh „pěti vykotlaných zubů“ vznikal.
“Olomouc si zaslouží to nejlepší a nejlepší může vzniknout jen v otevřené soutěži,“ říká ministr kultury Antonín Staněk. „Jako bývalý primátor a obyvatel Olomouce rozumím snaze jeho obyvatel, aby mohli být hrdi na to, co v jeho centru vznikne. A aby, z pohledu dobrého hospodáře, bylo 600 milionů investováno co nejlépe.”
„Pro ministerstvo jako strážce veřejných peněz je podstatné, aby diskuze byla veřejná a došlo k výměně jednotlivých názorů a stanovisek. Má-li pak jako investor projektu schválit více než půl miliardy, nikdo mu nemůže upřít, požaduje-li transparentnost výběru projektu v otevřené soutěži a principiálně trvá na vytvoření férového soutěžního prostředí,„ říká ministr.
Neboť nemá snad veřejnostprávo vidět i jiné architektonické návrhy? Jedná se o veřejné prostředky a výstavbu muzea po bezmála 100 letech. Výsledek ovlivní a musí uspokojit nejenom ty, kteří se na projektu posledních deset let podílejí, ale musí uspokojit i všechny milovníky a zájemce o umění, reprezentovat Olomouc v zahraničí a i další generace, které budou kolem muzea chodit a navštěvovat ho. Jak kdosi trefně řekl, nevhodnou sochu můžete dát do lapidária, ale s nevhodnou architekturou nic neuděláte.
Agrese nemá v demokratické diskusi místo Situace kolem projektu SEFO je bohužel stále méně kultivovaná a stále více v ní mají prostor konfrontační tendence, agresivita a egoismus.
Důkazem byla třeba i snaha vynucovat si po skončení debaty konečné slovo po moderátorovi anebo teatrální odchod ze sálu ředitele Muzea umění Olomouc (MUO). To bohužel ukazuje na to, že někteří lidé nechtějí z principu žádný dialog vést.
Možná proto, že pondělní odborná diskuse se nestala primárně tribunou na obhajobu SEFO, jak jeho obhájci očekávali, ale nesla se v konstruktivním duchu nadstranické debaty, snažila se otevřít různým pohledům a argumentům na princip díla ve veřejném prostranství a upozornit na důležitost a význam veřejné soutěže. Proto byla také organizována.
Kdo vyslechnul vyjádření hostů jako byl doc. Fajt, prof. Jiřičná, Mgr. Chrobák a další, slyšel jasný názor: nelze zahájit výstavbu takto významné a drahé stavby bez soutěže. A není pravda, že v dané chvíli neexistuje řešení. Existuje a je jednoduché a ministerstvo jím je daňovým poplatníkům této země povinováno.
Je smutné, že dnes i odborníci, když cítí slabost svých argumentů, se stále více uchylují k agresivitě a emotivním osočením, překvapivě i proti těm, kterým by měli být vděčni – tedy např. proti ministrovi, který peníze pro projekt nakonec vydupal, když oni sami dvakrát v historii se zajišťování financí pohořeli.
Věříme v otevřenou diskusi a otevřenou soutěž Věříme v otevřenou diskusi argumentů a nikoli emotivních obvinění. Chápeme, že SEFO je zamilované dítě skupinky lidí, ale jako dozorčí a nestranný orgán vnímáme také nevoli, kritiku a odpor široké veřejnosti i řady odborníků k němu.
A protože jsme povinováni řídit se nejenom sympatiemi, ale i zákony, chceme, aby se o budoucí podobě areálu diskutovalo a jeho podoba se demokraticky vysoutěžila.
