Komise Ceny Rudolfa Eitelbergera 2021

Představujeme Vám letošní komisi ceny, kterou již posedmé udělí spolek Za krásnou Olomouc nejlepší realizaci z architektonické žně posledních dvou let. Ve dnech 2. a 3. 8. 2021 se devítičlenná porota zevrubně seznámila s dvaadvaceti vytipovanými novostavbami a rekonstrukcemi, z nichž po osobní prohlídce osm poslala do finále. Které to jsou a kdo bude absolutním vítězem Ceny Rudolfa Eitelbergera 2021 se dozvíte v sobotu 2. 10. 2021 v 16.30 v Divadle Na cucky. Právě tam letos směřujeme slavnostní vyhlášení a vyvrcholení letošního festivalu Den architektury.

Náhradnicí omluveného člena poroty Miroslava Žbánka, primátora města Olomouce, se stala zahradní architektka Barbora Trundová.

Skupinová fotografie členů komise před výjezdem do terénu. Seznamte se:

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v  Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, vyučuje dějiny architektury na Univerzitě Karlově. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti  architektury. Za knihu Paneláci získal v roce 2018 s kolektivem spoluatorů cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura. Jeho posledními velkými editorskými počiny jsou například Dějiny umění v českých zemích 800-2000 nebo dvousvazková publikace o olomouckém biskupovi Karlovi z Lichtensteinu-Castelcorna. Po léta působící pedagog na olomoucké Univerzitě Palackého je známý svou odvahou aktivně vystupovat na obranu památkových hodnot města. Také proto mu byla v roce 2020 udělena Cena města Olomouce. Na fotografii jej vidíte během zápisu do pamětní knihy města.

Ing. arch. Zdeňka Vydrová, významná česká architektka. Dlouhodobě spolupracuje s městem Litomyšl, které se proslavilo nevídaně vysokou architektonickou kulturou. Funkci městské architektky zde zastává již od roku 1992, od roku 2015 stejnou roli hraje v Tišnově. Je absolventkou fakulty architektury VUT v Brně, kde působila rovněž jako pedagožka. Má vlastní architektonickou kancelář, publikuje, vystavuje, veřejně přednáší, „staví“. Za svou práci získala řadu ocenění, například Cenu Architekt obci 2016 nebo v témže roce Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.

Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Olomouce, dlouholetá vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku a bezchybnou orientaci v otázkách urbanismu města Olomouce je pravidelnou účastnicí našich komisí.

Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele. Je absolventem studijního programu Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Příležitostně publikuje či přednáší o aktuálních problémech památkové péče.

foto Pavel Nasadil

Ing. arch. Tomáš Machovský, absolvent pražské fakulty architektury. Zkušenosti sbíral v řecké Soluni, zásadní byla pro něj práce v architektonických kancelářích v anglickém Norwichi. V Čechách se během praxe v ateliérech dum architekti, DNA architekti, Pelčák a partner architekti spolupodílel na mnoha úspěšných realizacích. V roce 2007 získává Obchodní centrum „šestka“ Cenu za Novostavbu v Grand Prix Obce Architektů.  Ze soutěže Stavba roku 2018 Olomouckého kraje si jako spoluautor odnáší čestné uznání za projekt rekonstrukce univerzitního komplexu UPOL na Křížkovského 10. Právě dlouhodobá spolupráce s Univerzitou Palackého jej pevně propojuje s olomouckým děním. Roku 2017 zakládá vlastní ateliér a stěhuje se do rodné Opavy.  

Ing. Jana Trundová, designérka, spoluzakladatelka olomouckého architektonického a designérského studia mimokolektiv. Vystudovala nábytkový a interiérový design, včetně zahraniční zkušenosti na Kymenlaakso Polytechnic ve Finsku a pobytu v Kodani. Věnuje se interiérové tvorbě a návrhům atypického nábytku. Plodně se jeví rovněž její dosavadní spolupráce s Olomouckou Florou. V mimokolektivu se mimojiné také věnuje propagaci současného mladého českého a slovenského designu na Hané. 

Ing. Barbora Trundová, zahradní a krajinářská architektka, nepostradatelná třetina architektonického studia mimokolektiv, který se nebojí jít s kůží na trh a zabydlel prodejní prostory vylidňujícího se centra Olomouce, konkrétně parter domu v ulici Ztracená 32. Barbora studovala zahradní a krajinářskou architekturu na Lednické škole. Její práce v ateliéru mimokolektiv má široké rozpětí, od malých zahrad rodinných domů, veřejných prostranství malých obcí, po městský park a náměstí. V roce 2019 se podílela na úspěšné podobě podzimní přehlídky olomouckého výstaviště Flora.

Ing. arch. Zdeněk Chmel, architekt. Je absolventem Fakulty architektury brněnské techniky, nositelem ceny Bohuslava Fuchse a ceny děkana za nejlepší diplomovou práci. Po úspěšném ročním stipendiu ve Švýcarsku, konkrétně v Bernu, Friburgu a Ženevě byl vybrán na roční stáž v prestižním ateliéru Herzog & de Meuron v Basileji, kde pracoval na experimentálním projektu hliněné architektury Ricola Kräuterzentrum v Laufenu. Úspěšně si počíná také v mnoha tuzemských archichitektonických soutěžích. Praxi získává střídavě v Curychu, Českých Budějovicích a Olomouci, kde s olomouckým kolegou Miroslavem Malým v roce 2016 založili kancelář Malý Chmel. Společně dosáhli projektem školy v Nezamyslicích na nejvyšší místo v posledním ročníku Ceny R. Eitelbergera 2019.

Bc. Jan Žůrek, neuvolněný člen rady Olomouckého kraje s kompetencemi v oblasti kultury a památkové péče. Za dobu svého působení na olomoucké kulturní scéně stál za mnoha občanskými i komunitními aktivitami a iniciativami. Pracoval jako dramaturg a produkční na festivalech Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Divadelní svět Brno a Divadelní Flora. Stál rovněž za otevřením kulturního centra na olomouckém Dolním náměstí jako zázemní Divadla na cucky, které bylo v rámci ceny Rudolfa Eitelbergera oceněno čestným uznáním v roce 2019.

Takto vypadá komise během první fáze hodnocení, při výběru užšího spektra nominovaných:

A takto při posuzování realizací v terénu:

Olomouc 20. století – konec výstavy a křest knihy!

Poslední šance vidět výběr z velké výstavy v Muzeu umění Olomouc; pokud máte zájem, napište nám na adresu krasnaolomouc@gmail.com nebo volejte na 777 576 087 a výstavu vám otevřeme v předstihu! Přednáška Pavla Zatloukala začne v 18.00. Zde pozvánka:

A zde pohled do výstavy v Molitorově Knihovně (Kosinova 7):

Výběrová repríza výstavy O městě, krajině, umění: Olomouc 1919–1989, foto Tereza Hrubá

Cyklovýlet za (veřejným) uměním / čtvrtek 29. 8. 17:00

Ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a s Kreativní Olomoucí přinášíme letní program věnovaný problematice umění ve veřejném prostoru. Zažijme ho na vlastní oči, uši a šlapky! Na kole toho stihneme víc.

Z jezuitského konviktu se vydáme na jih až k povelské kapličce! Nejprve obhlídneme čerstvou intervenci studentů Fakulty architektury VUT Brno. Právě tuto!:

Pár zastávek uděláme v rezervaci, ve stínu olomouckých parků i vysokých paneláků.

Cílem bude nově vybavená kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na sídlišti Povel, jejíž výtvarně-architektonické řešení nám přiblíží některý z trojice autorů, Vojtěch Jemelka, Jan Mléčka, Jakub Lipavský. Malá ochutnávka!:

Po skončení akce můžeme zaparkovat v novém veřejném prostoru, proluce SEFO Muzea umění Olomouc na programu Zaparkuj.

Provázejí Martina Mertová a Jan Jeništa.

Sraz: čtvrtek 29. 7. v 17.00, Jezuitský konvikt – Umělecké centrum Univerzity Palackého, Univerzitní 3 

Umění a veřejný prostor

Platforma Re-vize Olomouc ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a naším spolkem zvou na komentovanou vycházku a diskusi s vzácnými a hlavně velmi angažovanými hosty v tématu, který přinášíme.

Jak vnímáte umělecké vstupy v ulicích města? Kde končí umění a začíná vizuální smog? Je to téma pro zadluženou Olomouc příliš luxusní?

!!! Výběrová repríza !!! O MĚSTĚ, KRAJINĚ, UMĚNÍ / OLOMOUC 1919–1989

Molitorova knihovna / Kosinova 7
18. 6. – 3. 9. 2021
Výběrová repríza nedávné výstavy Muzea umění Olomouc, kterou kvůli pandemii téměř nikdo neviděl. Jak název napovídá, výstava se opírá o sumarizující publikaci Pavla Zatloukala Meditace o městě, krajině, umění. Olomouc 1919-1989. Autor ji olomouckému publiku představí 2. září 2021 v 18.00.
Výstava nastínila urbanistické, architektonické a výtvarné dění v Olomouci v letech 1919 až 1989. Soustředila se na širší městský celek s jeho krajinným rámcem a souvisejícími přesahy. Na reprízu výstavy jsme zařadili architektonická a urbanistická témata zpracovaná na tištěných panelech a několik originálních exponátů
.
 
Výstava bude zpřístupněna v termínech:
·       Olomoucká muzejní noc/ 18. 6. 2021, 17:00–21:30 s komentovanou prohlídkou od 17.30
·       21. 7. s komentovanou prohlídkou v 17. 30
·       4. 8. s komentovanou prohlídkou v 17.30
·       nebo po dohodě (777 576 087, 605 280 225)
·       Dernisáž/ 2. 9. v 18.00 s uvedením knihy Meditace O městě, krajině a umění. Olomouc 1919-1989 a přednáškou Pavla Zatloukala „Sedmkrát o Olomouci“
 
Více o původní výstavě ZDE
VÝSTAVA | O městě, krajině, umění / Olomouc 1919-1989
AUTOR VÝSTAVY | Pavel Zatloukal
KURÁTORKY | Šárka Belšíková, Martina Mertová
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Petr Šmalec
PŘÍPRAVA VÝBĚROVÉ REPRÍZY V MOLITOROVĚ KNIHOVNĚ | Jan Jeništa, Martina Mertová
SPOLUPRÁCE | Molitorova knihovna, Muzeum umění Olomouc, spolek Za krásnou Olomouc, Olomoucká muzejní noc.

Členská schůze per rollam

Vážení členové spolku Za krásnou Olomouc,

vzhledem k tomu, že je potřeba schválit členskou schůzí výbor a revizora pro roky 2021-2022, tak stávající výbor po právní konzultaci rozhodl (vzhledem k epidemiologické situaci), že se členská schůze uskuteční korespondenčně (hlasováním per rollam) na základě § 19 zák. č. 191/2020 Sb.

ZDE naleznete zápis členské schůze. Hlavním a nejdůležitějším bodem Členské schůze je volba výboru a schválení hospodaření za rok 2020 (body 4 a 5). Bez právoplatně zvoleného výboru je spolek „administrativně paralyzován“ nemůže provádět úkony, které je potřeba aktuálně řešit. Rádi bychom tuto členskou schůzi provedli osobně s tradičním vánočním posezením, ale situace tomu nedovolila a stále nedovoluje. Bohužel nemůžeme déle čekat a agendu je nutné rozběhnout. Jakmile se situace uklidní svoláme náhradní posezení v Molitorově knihovně.

V případě, že souhlasíte, napište prosím, že souhlasíte se všemi body členské schůze (případně uveďte do emailu s kterými body souhlasíte a s kterými nikoli).

Zároveň bych Vám ráda za celý výbor poděkovala za Vaši přízeň a podporu v minulých letech a všichni se velice těšíme, až se s Vámi budeme moci znovu setkat naživo.

s přáním pevného zdraví a krásných jarních dnů

v Olomouc, 4. 4. 2021

Jana Kiesewetterová, předsedkyně spolku Za krásnou Olomouc

Do práce na kole 2021 v Olomouci

Celonárodní kampaň Do práce na kole je každoroční výzvou na podporu udržitelných forem mobility a zdravého pohybu.

Tisíce jednotlivců i firem se už pravidelně zapojují do této měsíční květnové výzvy – na kole, koloběžce nebo pěšky. Jedenáctý ročník Do práce na kole proběhne ve více než 40 městech v celé České republice, v Olomouci se odehraje už po deváté (první ročník proběhl v roce 2013).

Účast v kampani se ve výjimečném roce 2020 přiblížila počtu 16 000 účastníků z 2700 organizací nebo firem. Nižší výsledek proti předchozím ročníkům je dán nouzovým stavem, díky němuž řada lidí do práce nedojížděla. V Olomouci se zapojilo celkem 738 účastníků, což je 4. nejlepší výsledek z 34 měst a obcí v České republice. Je vidět, že vůle jezdit na kole by tu byla. Věříme, že pokud se městu podaří zlepšit podmínky pro lehkou mobilitu, může se Olomouc vyšplhat na špičku!

Olomoučtí organizátoři zastoupení Pavlem Bednaříkem lestos poprvé spojují síly s naším spolkem. Šlápneme do toho společně?

Výzva Do práce na kole je sice soutěžní (účastníci mohou vyhrát zajímavé ceny na slavnostínm zakončení v červnu 2021), daleko důležitější je ovšem motivace jednotlivých účastníků a vědomá snaha překonat pohodlnost a měsíc se pravidelně dopravovat do práce nebo do školy jinak než autem. Kéž nám to epidemiologická situace vůbec umožní! Registraovat se však můžete, i když zůstáváte na homeoffice.

V letošním roce je opět plánována série akcí pro účastníky i širokou veřejnost, jako jsou akce na triko (s tričkem DPNK káva nebo jiný bonus zdarma), cyklovyjížďky, debaty, semináře nebo pikniky v parku. Na závěr výzvy proběhne opět tradiční vyhlášení nejlepších týmů a jednotlivců na závěrečném večírku v areálu Letního kina v Olomouci.

Kontakt pro registraci:

Do práce na kole 2021

Kontakt pro radu:

Pavel Bednařík, pavel.bednarik@gmail.com, 605 844 090

Otevřený dopis Radě města Olomouce/ Udržitelná mobilita

Na zasedání Zastupitelstva města Olomouce 8. 3. 2021 jsme předali vedení města otevřený dopis jako výsledek aktivních rekací na veřejnou debatu Re-vize Olomouc o cyklodopravě, která proběhla 26. 1. 2021. Plné znění dopisu včetně jmen podporovatelů z řad široké laické i odborné veřejnosti najdete níže, nebo si stáhnete zde. Pokud k podpisům chcete přidat své jméno, klikněte na tento ODKAZ.

___________________________________________

Vážený pane primátore, vážení členové a členky Rady města Olomouce,

Po několika setkáních odborné veřejnosti iniciovaných diskusní platformou Re-vize Olomouc se na Vás obracíme ve věci udržitelné mobility, dopravy a veřejného prostoru.

Již rok jsme vystaveni stavu pandemie Covid-19, která byla pro mnohá města obrovskou příležitostí k proměně myšlení a přehodnocení priorit v oblasti udržitelné mobility a způsobů, jakým se lidé po městě pohybují. Řada organizací doporučuje maximální podporu cyklodopravy a pěšího pohybu po městě.  Paříž, Vídeň, Milán, ale i mnohá menší města využila pandemie a lockdownu k budování provizorních (pop-up) cyklostezek a infrastruktury, které se mají proměnit ve stálá opatření v budoucnu.

Politici, starostové a úředníci progresivních měst vnímají příklon a maximální podporu udržitelné mobility jako obrovskou příležitost, jak adaptovat města na klimatickou změnu, omezit záplavu aut v centrech měst a přesvědčit veřejnost, že se jedná o změnu vedoucí ke kvalitě života všech obyvatel města. Není tajemství, že město Olomouc v tomto zásadně zaspalo. V poslední bilanci programového prohlášení Rady se o udržitelné mobilitě hovoří, je jí věnována celá kapitola. Jejím hlavním sdělením je však paradoxně potřeba budovat parkovací místa u nových rezidenčních celků. Kromě jednotlivých investičních akcí, které se pomalu a těžkopádně sunou kupředu (9 z 10 bylo pro rok 2021 zrušeno nebo posunuto), a drobných opatření se v této oblasti neděje vůbec nic. Cykloskupina se neschází, nelze zaznamenat žádnou kampaň na podporu udržitelné mobility.

Na druhé straně se zájmem sledujeme, že v rozpočtu města se objevily položky aktualizace Plánu udržitelné městské mobility, aktualizace Parkovací politiky, či položka „Spokojená Olomouc“. Jako odborníci v oboru městské mobility i jako aktivní uživatelé (cyklo, pěší a MHD doprava) bychom rádi nabídli aktivní pomoc při aktualizaci těchto dokumentů. Rádi bychom byli partnerem městu v zásadní proměně vnímání udržitelné mobility, zlepšení bezpečnosti všech zúčastněných a odvrácení kolapsů dopravního systému. Níže si dovolujeme předložit konkrétní body a návrhy opatření, které by bylo vhodné udělat.

Všechna naše doporučení vycházejí z evropské metodiky ke zpracování Plánů udržitelné městské mobility z roku 2019 a navazujících českých doporučení. Přílohou tohoto dopisu je dokument „8 pravidel, bez kterých se plánování udržitelné městské mobility neobejde“.

Návrhy opatření:

1. POLITICKÁ ZÁŠTITA

Plán udržitelné městské mobility Olomouc (PUMMO, pracujeme však s termínem SUMP  ̶  Sustainable Urban Mobility Plan) nemá v současnosti politického garanta. SUMP stojí nad dopravními dokumenty a významně přesahuje jejich rámec. Proto se nemůže jednat o politika, který má na starosti pouze dopravu ve stávající podobě. SUMP prosazuje holistický přístup, který propojuje odbory územního plánování, strategického rozvoje, architektury, dopravy, školství, životního prostředí atd. Nejblíže k filozofii SUMP má koncept smart cities. Proto navrhujeme, aby:

  1. vznikla nová pozice koordinátora udržitelné mobility na plný úvazek,
  2. celá agenda udržitelné mobility byla zařazena buď A) pod útvar hlavního architekta s nutnou součinností s oddělením smart city, nebo B) pod oddělení smart city s nezbytnou součinností s útvarem hlavního architekta

2. UPŘESNĚNÍ VIZE

Celková vize, na které jsou v rozpočtu na rok 2021 vyčleněny 2 mil. Kč, by měla co nejvíce odpovídat principům SUMP. Je nezbytné, aby si město (Rada) co nejdříve ujasnilo, co chce a proč to chce, tak, aby vytvořila skutečnou vizi pro udržitelnou Olomouc. Můžeme se inspirovat koncepcí tzv. měst krátkých vzdáleností s lidmi motivovanými ke změně dopravního chování a s nastavením takových opatření, která sníží individuální automobilovou dopravu, a naopak podpoří využívání veřejné hromadné a aktivní bezmotorové dopravy.

3. USTANOVENÍ NOVÉ PRACOVNÍ SKUPINY UDRŽITELNÉ MOBILITY

V souladu s novou vizí by měla být ustavena samostatná pracovní skupina pro udržitelnou mobilitu. Byla by zastoupena jak odbory města, tak i odbornou a aktivní veřejností. Tato pracovní skupina může nahradit nebo doplnit komisi pro dopravu a pracovní skupinu pro cyklodopravu, případně vzniknout jejich sloučením. Současně je potřeba posílit pozici koordinátora městské mobility. Plný úvazek pro osobou veřejně činnou a respektovanou, která se zasadí o proměnu vnímání městské mobility v očích veřejnosti, by měl být samozřejmostí. Úkolem koordinátora městské mobility je komunikovat napříč odbory města a dále se zainteresovanými organizacemi a s veřejností. Každý relevantní odbor města by měl znát svoji vazbu na SUMP a měl by pomáhat koordinátorovi městské mobility naplňovat příslušná opatření.

4. SPOLEČNÁ AKTUALIZACE PUMMO

Prvním úkolem pracovní skupiny by měla být revize a aktualizace Plánu udržitelné městské mobility Olomouc, a to v duchu nové evropské metodiky SUMP. Pracovní skupina může zadat zpracování těch dat a analytických podkladů, kterými město nedisponuje. Není nutné najímat externí firmu na kompletní aktualizaci PUMMO. Dále tato pracovní skupina může specifikovat cíle a opatření v souladu s novou vládní Koncepcí městské a aktivní mobility pro období 2021–2030. Výstupem revize by měla být redefinice akčního plánu SUMP pro rok 2022 s cílem zapracování co nejvíce měkkých opatření.


5. KOMUNIKAČNÍ PLÁN MĚSTA

Nezbytnou součástí aktualizace PUMMO musí být i Komunikační plán 20212025, jehož úkolem je motivovat obyvatele ke změně dopravního chování a vysvětlovat veřejnosti důvody preferovaných opatření. Komunikační plán s sebou ponese celé spektrum kroků a opatření, včetně propagace, marketingu a osvěty a dalších měkkých opatření směrem k veřejnosti (výzkum, monitoring, marketing, propagace). Vytvoření komunikačního plánu a realizace prvních opatření může zajistit pracovní skupina a může být uhrazeno v roce 2021 z prostředků určených na aktualizaci PUMMO.

Jako iniciační krok proměny navrhujeme Radě města otevření diskuse a uspořádání veřejné debaty v průběhu května 2021 v rámci kampaně Do práce na kole, která má celostátní dopad a významný ohlas veřejnosti. Nabízíme také pomoc při přípravě dalších doprovodných aktivit, které by posílily koncepty udržitelné mobility ve vnímání veřejnosti. V neposlední řadě se domníváme, že by aktualizace PUMMO měla být spojena se zřízením nového dotačního programu (od roku 2022), který by podporoval celé spektrum akcí a aktivit, které mají za cíl zvýšení podílu udržitelné dopravy na celkovém spektru dopravy.

Závěrem bychom rádi ujistili členy RMO, že tento dopis byl motivován zejména zájmem pomoci a využít zkušenosti signatářů a odborníků v agendě udržitelné mobility.

Prosíme tedy Vás, členy a členky Rady města o následující:

  1. Písemnou odpověď na výše uvedený návrh pomoci a opatření k proměně vnímání udržitelné mobility v Olomouci,
  2. Informace, jak budou využity prostředky na aktualizaci PUMMO v Akčním plánu rozvoje města na rok 2021 (2 mil. – aktualizace PUMMO, 150 tis. – Spokojená Olomouc, 363 tis. – zpracování Parkovací politiky města)
  3. Potvrzení zájmu o spolupořádání debaty v květnu 2021 v rámci akce Do práce na kole

Děkujeme za Vaši vstřícnost a zájem proměnit kvalitu života a pohybu v Olomouci pro všechny občany.

V Olomouci dne 8. března 2021

za iniciativu pro rozvoj udržitelné mobility v Olomouci jmenovitě:

Pavel Bednařík (hlavní pořadatel Do práce na kole, expert na cyklodopravu)

Jaroslav Martínek (Partnerství pro městskou mobilitu, Akademie městské mobility, City Changers, koordinátor cyklodopravy Olomouckého kraje)

Martina Mertová (Za krásnou Olomouc, Re-vize Olomouc, městská cyklistka)

David Bárta (City One)

Jaroslav Burian (Katedra geoinformatiky PřF UPOL)

Petr Daněk (člen dopravní komise Olomouckého kraje, dopravní expert)

Lubomír Fridrich (konzultant pro lehkou městskou dopravu, bikesharing, půjčovna nákladních kol cargio)

Pavel Grasse (člen dopravní komise RMO)

Andrea Hanáčková (FF UPOL, aktivní cyklistka)

Vojtěch Holický (psycholog, dětské volnočasové aktivity, aktivní cyklista)

Alexandr Jeništa (Za krásnou Olomouc, chodec a cyklista)

Michaela Johnová Čapková (Za krásnou Olomouc, aktivní meziměstská cyklistka)

David Mareš (Česká komora architektů, Re-vize Olomouc, architekt)

Zuzana Novotná (členka týmu Do práce na kole, aktivní cyklistka)

Jan Samuel Řihošek (koordinátor CENTRA SEMAFOR, člen pracovní skupiny pro cyklodopravu při RMO)

Luděk Šebek (FTK UPOL, Do školy na kole/ Ride2sCool, aktivní cyklista)

Marcela Škvařilová (LF UPOL, lékařka, aktivní cyklistka)

Matúš Šucha (FF UPOL, dopravní psycholog)

Vojtěch Rudorfer (ČVUT Praha, Re-vize Olomouc, architekt)

Zuzana Vachůnová (Zažít město jinak, environmentalistka)

Jiří Vymětal (ředitel ZŠ a MŠ Svatoplukova, aktivní cyklista)

Marek Zelenka (člen komise města Smart City a IT)

Zdeněk Žák (člen dopravní komise města Olomouce a Olomouckého kraje)

Souhlasím se zněním otevřeného dopisu Radě města Olomouce a chci přidat svůj podpis!

Kontaktní osoby a mluvčí iniciativy

Pavel Bednařík (605 844 090, pavel.bednarik@gmail.com)

Jaroslav Martínek (602 503 617, jarda@dobramesta.cz)

Martina Mertová (777 576 087, martinamertova@seznam.cz)

Přílohou otevřeného dopisu je dokument „8 pravidel, bez kterých se plánování udržitelné městské mobility neobejde“, výtah národního Plánu udržitelné mobility – SUMP/ Sustainable Urban Mobility Plan.

Oslava 150. narozenin architekta Adolfa Loose v nových prostorách Molitorovy knihovny pod taktovkou spolku Za krásnou Olomouc 

 Čtvrtek 10. 9., 16:00–20:00 Loosovské odpoledne s vernisáží, Kosinova 7

Dozvíme se, jaká je vazba světoznámého architekta Adolfa Loose na Olomouc. Přijedou špičkoví odborníci, kteří nám osvětlí principy jeho tvorby nebo průběh náročného restaurování Loosových plzeňských interiérů. Zahájíme výstavu Adolf Loos Plzeň. Promluví nejvyšší plzeňský památkář Karel Zoch a historik umění Rostislav Švácha.

 Sobota 12. 9. 10:00–18:00, Kosinova 7

První den otevřených dveří Molitorovy knihovny s výstavou Adolf Loos Plzeň v rámci Dnů evropského dědictví.

Neděle 13. 9., 10:00–15:30, Kosinova 7

Druhý den otevřených dveří Molitorovy knihovny s výstavou Adolf Loos Plzeň v rámci Dnů evropského dědictví.

Neděle 13. 9., Loosovské zasvěcení č. II a cyklovyjížďka, přednáška a komentovaná prohlídka 15:00, odjezd 16:30, sraz Kosinova 7

Výstavu Adolf Loos Plzeň nám představí spoluautorka Brněnského i Plzeňského architektonického manuálu Lucie Valdhansová, nové loosovské objevy nám přiblíží další specialistka Jana Kořínková. Hned potom šlápneme do pedálů a projedeme se olomouckým příběhem Adolfa Loose a jeho talentovaných olomouckých žáků.

Neděle 20. 9., 15:00–18:00 MĚSTO : ŘEKA : ČLOVĚK : DŮM

Výtvarný workshop pro rodiny s dětmi od 7 do 12 let. Tvořivá procházka Olomoucí odstartuje v 15:00 hodin od řeky Moravy, sraz na rohu ulic Na Letné a Václava III. Program zakončíme v novém kulturním prostoru na Kosinově ulici.

Pěší chůze, pozorování, tvorba a debatování: naše cesta bude poučná, krásná a chvílemi i napínavá. V roli průvodce na cestě nejen za architekturou se představí Michaela Johnová Čapková. Nutná rezervace místa na capkovamisa@seznam.cz nebo 730 122 744.

 

Mraky nad památkovou péčí aneb jak si postavit mrakodrap v ochranném pásmu MPR

Časopis A2 (5/2020) včera otiskl:

 Verze článku M. Mertové před redakčním krácením časopisu A2:

Památková péče selhává. Za fatálními chybami, které dobře ilustruje mrakodrap v ochranném pásmu památkové rezervace Olomouc nebo aktuální osudy olomoucké radniční věže, se však skrývá systematické (a systémové) podrývání kompetencí a pravomocí odborné složky památkové péče. Ta se už nyní stává bezzubou. Fungování státní správy často suplují odborníci-aktivisté a konečně se jim dostává sluchu. Úřad veřejného ochránce práv prvně podal v oblasti ochrany památek žalobu ve veřejném zájmu.

Psal se rok 2010, kdy se v nové knize Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek II objevuje postava podnikatele Richarda Morávka jako jednoho z „tichých společníků“ zavražděného antihrdiny. V tomtéž roce redaktor na stránkách MF Dnes kritizuje Klausovu prezidentskou amnestii, díky níž se na svobodu dostala Jarmila Morávková odsouzená za úvěrové podvody. Matka i syn byli podle Kmenty prokazatelně propojení s mafií, která mimochodem vytunelovala olomoucký podnik Milo. Článek ani kniha se však zjevně nedostaly do rukou olomouckých zastupitelů, kteří na podzim téhož roku s Morávkovou společností SMC Development a. s. uzavřeli smlouvu o budoucí spolupráci při budování tramvajové trati a infrastruktury v nové městské čtvrti Šantovka. Nachází se v bezprostřední blízkosti historického jádra a (nikoliv překvapivě) právě na území zdemolovaného Mila.

Vůbec první vizualizace s výškovým domem na území bývalého Mila (2008-2010)

Smlouva o spolupráci se do budoucna měla stát hlavním strašákem střídajících se olomouckých municipalit. Investor se jí totiž začal ohánět v momentě, kdy se část jeho plánů ocitla v ohrožení. Do zmíněné infrastruktury („projekt celého území SMC“) totiž šikovně zapracoval tzv. Šantovku Tower, výškovou obytnou stavbu, která narazila na silný odpor poučené i laické veřejnosti a samozřejmě i na odpor památkářů. Ovšem nikoliv všech.

Projekt mrakodrapu Šantovka Tower od ateliéru Benoy, zveřejněno 2012. Snímek Olomoucký deník.

Ví se, že památková péče se řídí zákonem schváleným na samém sklonku totality a že je takzvaně dvojkolejná. Tak vznikají situace, kdy si jedni památkáři myslí něco zcela jiného než ti druzí. Tak tomu bylo (a je dosud) i ve vlekoucí se olomoucké kauze. Odborná složka (Národní památkový ústav – NPÚ) je zásadně proti, zatímco výkonný orgán (magistrátní oddělení památkové péče) považuje bytovku, která svojí výškou 78 m zastíní i věž olomoucké radnice, za přijatelnou. S ohledem na posun ve vnímání, co je zájem veřejný a co je zájem soukromý a který z obou pólů má vlastně hájit státní památková péče, tento postoj tolik nepřekvapuje.

Srovnání měřítka zástavby – první verze

Překvapí už víc, že má týž úřad odvahu v obdobných řízeních rozhodovat různě. Mluvíme potom o odchýlení se od rozhodovací praxe. Ochranné pásmo kolem městské památkové rezervace v Olomouci (MPR; podotkněme, že po Praze druhé nejvýznamnější) bylo vyhlášeno proto, aby zabránilo „stavebně technické činnosti, která by mohla nepříznivě ovlivnit její celkový výraz a charakter...“ Jak jinak si představit takovou „činnost“, než právě jako prosklený obytný dům, který výškou, objemem a dálkovými pohledy i průhledy zásadně konkuruje historickému jádru? Kdepak, hlavní olomoucká památkářka Vlasta Kauerová, jakýsi protějšek proslulého pražského Kněžínka, si to nemyslí.  Zatímco zakáže dvoupatrovou nástavbu banální budovy, povolí v území se stejnou památkovou ochranou pater rovnou dvaadvacet.

První kladné stanovisko magistrátní památkové péče provázela demonstrace několika stovek rozezlených olomouckých občanů. Brzy přišlo stanovisko druhé, ale obě pro nezákonnost zrušil nadřízený orgán, Olomoucký kraj. V případě třetího kladného stanoviska začal být aktivní investor a zpochybněním existence ochranného pásma prodloužil odvolací řízení až do dnešních dnů. Developer však zažil na své cestě více překážek. První v podobě schváleného územního plánu, který na Šantovce nastavil pro něj nepřijatelné výškové limity, druhý v momentě, kdy si nedokázal vyběhat výjimku o povinných odstupových vzdálenostech. Obě překážky hravě zdolal:  výškové limity nad jeho stavební parcelou  soud z jeho podnětu zrušil, a aby splnil požadovaný odstup od historické ulice Šantovy, posunul celý projekt o pár desítek metrů dál.

Druhá verze v posunuté poloze

Nic nevadí, že nová pozice věžáku zůstává i nadále v ochranném pásmu MPR, investor má přece nad sebou ochrannou ruku magistrátní památkářky, která bryskně vydává v pořadí již čtvrté kladné stanovisko! Takové urputné úsilí státní památkové péče prosadit v ochranném pásmu MPR mrakodrap jistě vejde do dějin.

Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník
Poslední varianta věže (2019), bohužel opět bez konetxtu města. Zdroj Olomoucký deník

Dalo by se čekat, že památkáři-odborníci (krytí vědeckou radou generální ředitelky NPÚ, postoji Ministerstva kultury i jeho památkové inspekce) opět podají podnět k přezkoumání kontroverzního stanoviska a krajský úřad věc opětovně shodí ze stolu. Jenže mezitím patrně intenzivně pracovali všichni Morávkové a jejich lobbisté i na jiných frontách (mezi nimi například u samosprávy bývalý diplomat Petr Kolář). Původní struktura Krajského úřadu je rozprášena a co víc, k 1. 1. 2018 je schválena novela stavebního zákona, která paragrafem § 4 de facto stanovuje, že magistrátní památkářské stanovisko je samostatně nepřezkoumatelné. Lze je napadnout ve lhůtě jednoho roku až coby součást rozhodnutí, jímž bylo podmíněno. Ten rok stálo zato si počkat. Šantovka Tower získala územní rozhodnutí (tedy další zásadní bod na cestě k vítězství) přesně v termínu, kdy už jakýkoliv způsob odvolání či přezkumu nebyl možný, ani ze strany NPÚ, ani ze strany veřejnosti.

Co to znamená pro památkovou péči obecně? Aniž by byl přijat nový zákon o památkové péči, už je vlastně rozhodnuto. Odborná organizace státní památkové péče je paralyzována, odzbrojena. Bez možnosti přezkoumání či odvolání stanovisek „výkonných památkářů“, která mohou, ale nemusí akceptovat odborný názor, je definitivně odstavena na vedlejší kolej. Že toho památkáři prorostlí s politikou toho kterého města umí dobře využít, o tom svědčí další kauzy z Olomouce.

Aktuálně památková inspekce řeší další stížnost. „Výkonný orgán“ při vědomí své neotřesitelnosti odsouhlasil kompletní výměnu renesančního krovu olomoucké radnice a nechal snést renesanční zvony bez možnosti návratu na původní místo. I z tohoto případu je cítit, že se děje něco nezdravého s památkovými principy obecně. Historickou kostru toho nejcennějšího nahradíme bezdůvodně kompletní replikou, bytovým věžákem pod záminkou zkarikované pokrokovosti a pokroucené památkářské vstřícnosti zase znehodnotíme dochovanou historickou tkáň.

Tisíc památkářů s tím nic nezmůže, protože ten jeden s razítkem má za zády kromě špatného zákona také rafinovaně tichou podporu města. „Pravdu neprohlasuješ“, konstatuje jedna ze stálic olomouckého politického nebe chvíli poté, co se o jeden hlas nepodařilo schválit připravenou změnu územního plánu, která by do lokality Šantovka vrátila výškové limity. Stačilo už málo, aby se věci uvedly do pořádku a pravidla, která platí pro všechny, začala platit i pro protežované developery. Pokud mezi politiky zaznívají podobné formulky, má ještě vůbec smysl věřit v demokratické principy?

Klientelismus v pozadí, pochybné rozhodování úřadů státní správy s výsledkem očividného selhání památkové péče v této táhlé olomoucké kauze, to vše založilo na spis tak tlustý a šťavnatý, že se jím neváhal zabývat Úřad veřejného ochránce práv. Těsně před svým odchodem podala ombudsmanka Anna Šabatová žalobu ve veřejném zájmu proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu Magistrátu města Olomouce. V oblasti ochrany památek krok dosud bezprecedentní učinil Úřad veřejného ochránce práv mimo jiné proto, že se rozhodnutí opírá o nezákonné stanovisko jediné památkářky na světě, které nevadí věžák vedle „její“ památkové rezervace.