Bydliště: (olomoucké) panelové sídliště

13. 3. 2018/ 18. 00/ Divadlo architektury/ MUO, Denisova 47

V Divadle architektury uvítáme dva hlavní hybatele výzkumu českých panelových sídlišť.

Jeho výsledky nám představí historici architektury Lucie Skřivánková a Rostislav Švácha, kteří nedávno na půdě Umělecko-průmyslového muzea v Praze zahájili výstavu Bydliště: panelové sídliště mapující historii několika desítek sídlišť v České republice a jejich společenské, politické a kulturní souvislosti. Po Praze i v Olomouci pokřtíme hned tři publikace završující pět let intenzivního studia v terénu a v archívech: Paneláci 1 a 2 a jejich anglickou verzi The Paneláks. Která sídliště v celostátním výběru repezentují Olomoucký kraj a proč, objasní Martina Mertová.

Karolína Vránková: Doma s cizími

Pozvánka na další Divadlo architektury. Ještě než skončí pozoruhodná výstava Bydlet spolu v Muzeu umění Olomouc, probereme a propereme téma kolektivního bydlení zase jiným způsobem. Tentokrát pohledem novinářky Karolíny Vránkové, která se dlouhodobě věnuje všemožným tématům spjatým s architekturou, designem a vůbec „trendy“. Tak se ostatně jmenuje její nepřehlédnutelná rubrika v časopise Respekt.

Jak trefně pracuje se slovy, nakonec ukazuje tento pěkný dopis adresovaný DRAHÝM ARCHITEKTŮM. Zpomalte a čtěte! :

Drazí architekti,

jsem novinářka, pracuji se slovy a tohle bude úvaha o několika z nich. Jednak o slově NOVINÁŘ. Je to profese, která nemá nejlepší období. A pak o slově JEDNODUŠE, které mě upozornilo na to, jak novinářství zvolna koroduje. A že nejde jenom o fake news a politiku, ale i o kreativní obory, mezi nimi ARCHITEKTURU. Je to ŠKODA. I vaše, drazí architekti. Nejprve slovo JEDNODUŠE. Objevilo se v krátké zprávě o nové realizaci, kterou každý týden uveřejňuji na stránkách týdeníku Respekt. Tentokrát jsem vybrala malý domek, jednoduchý až zenově. Architekt a jeho manželka měli v plánu takový koncept bydlení nabídnout také dalším lidem, kteří chtějí „žít jednoduše“, jak jsem napsala. Architektovi jsem dala text číst předem, jemu se ale tohle slovní spojení nelíbilo. Proběhly emaily a telefonáty. Jeho argumenty byly srozumitelné, vyvolávalo to v něm dojem prostomyslnosti nebo hlouposti. Může být, a dalo by se jistě použít řada dalších slov, architekt sám nabídl několik vhodných variant. Protiargument na mé straně byl vlastně jen jeden. Slova jsou moje práce. Ale stojí jedno slovo za konflikt, když existuje
tolik jiných?
ARCHITEKTURA je úspěšný obor, což je vidět také v médiích. Referuje se o ní víc než kdy dřív. Nejen o realizacích, architektonická obec je úspěšná v prosazování svých témat, kauzy jako stavební předpisy nebo architektonické soutěže jsou součástí mediální agendy. Architekt je profese vnímaná pozitivně, je to někdo, kdo mění svět k lepšímu.
T
aké NOVINÁŘ je někdo, kdo má měnit svět k lepšímu, tím, že přináší nezávislé ověřené informace a kritické myšlení. Žurnalistika je ale v krizi. Dosavadní systém fungování médií není v době internetu a sociálních sítí životaschopný, udržitelný

ekonomický model pro současnou dobu zatím nevznikl. S ekonomickým
úpadkem přichází pokles kvality. Je to patrné i v referování o architektuře a ostatních kreativních oborech. Nezávislé informování se prolíná s reklamou a public relations. V časopisech o bydlení i na internetových serverech o architektuře není jasně rozdělený placený a nezávislý obsah. Kromě toho vnímá hodně tvůrců média jako prostor pro sebepropagaci a sebeprezentaci. A novináři často nedokáží nabídnout dostatečně silnou kritickou reflexi, která by jim v tom zabránila.
Co v téhle situaci může novinář dělat? Mít vlastní informace a vlastní úsudek. Nesnažit se za každou cenu o konsenzus a dobré vztahy. Nedávat číst svůj text předem, a když už to udělá, nenechat do něj zasahovat. Nevzdat se své kompetence, nevzdat se slov. Po téhle úvaze jsem trvala na slově JEDNODUŠE a architekt zrušil publikování.
To je extrémní případ. Určitá forma zasahování a vylepšování je ale docela běžná. Zpravidla přátelsky a často s dobrými úmysly, jako například propagovat architekturu. Ale nedělejte to, slova patří novinářům. Je to jedna z mála příležitostí nechat o architektuře promluvit někoho vně oboru. Někoho, kdo vidí jiné souvislosti a má jiné informace. Někoho, kdo je placen za nezávislost a kritické myšlení.

Nemusí v tom vynikat a nemusí se vždycky trefit, to už je ale jeho odpovědnost. Dejte novinářům důvěru. ARCHITEKTURA vzkvétá, ale budoucnost novinářství nevypadá moc dobře. Co když je to váš poslední spatřený NOVINÁŘ? Neposlechnout si ho by byla ŠKODA.

Karolína Vránková

A pak že jsou všichni novináři pitomci…

 

A takhle to dopadlo! Videozáznam z příjemného večera s Karolínou Vránkovou

24. 2. 2018. Kočovné divadlo architektury: Jedeme do Brna!

 

OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO!

Kdo by ji neznal, vilu Tugendhat. Ale absolvovali jste už prohlídku této unikátní památky UNESCO po její nákladné památkové obnově? Svezou se s námi přednostně členové a donátoři, ale i další zájemci mají šanci.

OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO!

 

 

 

 

 

 

 

 

A nebude to zdaleka všechno. V Muzeu umění Olomouc probíhá do 11. 3. 2018 výstava významného slovenského sochaře Jozefa Jankoviče a my ji společně rozšíříme o plastiku Rovnováha, umístěnou pod širým nebem v areálu nového kampusu brněnské Masarykovy univerzity. K vidění bude jednak pozoruhodný soubor soch, jednak samotná architektura rozlehlého areálu. Provádět nás budou ti nejzasvěcenější.

Více vyčtete z pozvánky:

Divadlo architektury_Brno_24. 2. 2018

Pár momentek z akce:

cosa.cz/ vzruch na scéně Divadla architektury

Kdo neviděl, prohloupil! Po intervenci ječmen studia v roce 2015, která zahájila zbrusunovou sérii Divadla architektury, další ryze divadelní uchopení tématu architektury. Barbora Šimonová a Markéta Mráčková (cosa.cz) podaly perfektní výkon včetně dvou hudebních vložek v režii Kapitána Jedůvky. To jsou oni:

Na zveřejnění záznamu si prosím ještě počkejte. Do té doby nabízíme originální znělku EDO 2017, kterou totéž trio vytvořilo pro Ekologické dny Olomouc. Vtipné, což?

Tohle je práce Barbory Šimonové pro Olomouc. Za rekonstrukci tribuny v Řepčíně získala s olomouckou architektkou Petrou Gajdovou uznání v Ceně Rudolfa Eitelbergera 2017!

 

 

Už je to tady: videozáznam z celého podařeného večera.

 

Olomouc – Současné Polsko hledá svou architektonickou tvář

Zveme na další program divadla architektury, tentokrát se schoval i pod křídla Dnů architektury.

Jak se dnes staví v Polsku? Příklad revitalizace průmyslového města a jeho proměny v kulturní centrum příjemné pro život. Novostavby jako výzva i past dnešních polských měst. Přednáška Filipa Springera, předního polského novináře a fotografa, autora knižních reportáží zaměřených na poválečnou a současnou architekturu.

Sraz: út 3. 10., 18.00, Muzeum umění Olomouc – Divadlo hudby

 

Divadlo architektury dětem – podruhé!

Tentokrát mělo naše setkání s architekturou opravdu specifický ráz. V prostoru divadla si děti zahrály na porotce soutěže o nejpodařenější architektonickou práci z Olomouce a jejího okolí. Nasadili si vousy, knírky a klobouky (to aby vzezření poroty mělo patřičnou váhu) a nad promítanými obrázky uvažovaly, nad tím, co je na vybraných stavbách zvláštní a výjimečné, rozlišovaly základní typy staveb a jejich konstrukci, vnášely do nich své pozoruhodné postřehy.

Osmičlená porota ve finále hlasovala a ze sedmi nominovaných staveb jednoznačně na první místo usadila saunu v Račím údolí od Matyáše Švejdíka. Druhou polovinu času pak děti strávily návrhem architektonické ceny pro vítěze: od komorních tajemných skříněk v podání holek až po geometrickou strukturu a „věžák-raketu“ z produkce chlapeckých skupin.

A proč to všechno? Děti i rodiče budou mít možnost porovnat své „komisařské“ dovednosti s prací opravdové poroty, která rozhodovala v letošním zápolení Ceny Rudolfa Eitelbergera 2017. 
V rámci Dnů architektury, na slavnostním vyhlášení 1. 10. 2017 uvidíme, jak to všechno dopadne. Jste srdečně zváni!       

Divadlo architektury dětem

Dva dny před vysvědčením, 28. 6. 2017, proběhla pilotní komentovaná (a pracovní!) vycházka pro děti. 
Díky všem za účast a nasazení! Přes velké vedro se děti s chutí staly porotci architektonické soutěže, posíleny zmrzlinou si pak samy zkusily navrhnout novostavbu do proluky vedle budovy Muzea umění. To nejmladší z architektury konfrontovaly s tím nejstarším na Olomouckém hradě. Dozvěděly se, co všechno může obnášet práce architekta. Jeden „skutečný“ s námi navíc putoval a dovedl nás až k ukázce vlastní práce: „ArchiTETCE“ Alici Michálkové díky moc za komentáře, obhlídku současné architektury a krásnou vyhlídku na tu starou, ke které s v Olomouci vždy vše nutně bude vztahovat. Myšlenka k uchování: méně „vyšláků“ a nahodilosti v architektuře! 

VYKROČ Z KRAJE!

Zveme na další akci z cyklu Divadlo architektury, na němž aktivně spolupracujeme. Už víme, že oba týmy pro nás chystají malou architektonickou improvizaci z modelů, modulů a čárovek. Budete moci poslouchat i prohlížet!

Muzeum umění Olomouc, Divadlo hudby (Denisova 47), čtvrtek 23. 3. 2017, 18:00

 

Architektura v rozhovoru: Rostislav Švácha – Pavla Melková

Zveme na další program DIVADLA ARCHITEKTURY, na němž spolek Za krásnou Olomouc spolupracuje s Muzeem umění Olomouc: 

MUO, Divadlo hudby (Denisova 47), pondělí 27. 2. 2017, 18:00

Přední český historik architektury Rostislav Švácha představí olomouckému publiku architektku a urbanistku Pavlu Melkovou. Držitelka řady architektonických ocenění (hlavní cena Grand Prix 2012,  East Centric Arhitext Awards 2013, nominace na evropskou cenu Mies van der Rohe Award 2013) navrhuje, publikuje, přednáší, učí, organizuje. Věnuje se tvorbě veřejného prostoru města, revitalizacím objektů a území i novostavbám. Miroslavu Cikánovi je partnerkou v ateliéru MCA. Od roku 2012 působí na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kde založila Kancelář veřejného prostoru a v současnosti je ředitelkou Sekce detailu města. Za úspěšný Manuál tvorby veřejných prostranství byla nominována v soutěži Architekt roku 2014. Vydala knihy Prožívat architekturu; Stůl u okna, na stole kniha; Prostor pro člověka v tvorbě Michala Škody či Humanistická role architektury.

Rostislav Švácha se může ptát na roli architekta nebo veřejného prostoru, Pavla Melková objasní pojmy „celostní památková péče“ nebo „humanistická role architektury“. Na co se budete ptát Vy?

 

Pavel Zatloukal: Meditace o architektuře – přednáška spojená s prezentací nové knihy

ÚT | 31. 5. | 18:00:00 | Divadlo hudby

Historik architektury Pavel Zatloukal se domnívá, že novodobá olomoucká urbanistická a zčásti také architektonická kultura jsou poznamenány permanentní krizí. Ve své nejnovější knize se to na základě srovnání s vývojem Brna a Hradce Králové pokouší analyzovat, hledat počátky a příčiny této krize a pokusy o její dobová řešení.

Knihu vydalo nakladatelství Arbor Vitae, pořádáme ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc.

20160531_dh_zatloukal