Svatokopecký areál s bazilikou Navštívení Panny Marie prošel v uplynulých letech zásadní obnovou. Zveme Vás ke komentované prohlídce tohoto jedinečného celku, kterému byla věnována nemalá pozornost restaurátorů a konzervátorů z různých odvětví tohoto oboru. Účastníkům se naskytne jedinečná možnost vstoupit do areálu takříkajíc v procesu památkové obnovy. V rámci prohlídky budeme společně obdivovat raně novověký sakrální prostor baziliky, nahlédneme do mladších reprezentačních křídel a projdeme si Svaté schody se sochou Jiřího Antonína Heinze. Areálem nás provede historik umění a restaurátor Vilém Urban.
Bezpečný pohyb dětí po Olomouci, ať už na kole, koloběžce nebo pěšky, se objevuje téměř v každém politickém předvolebním programu. Co skutečně město Olomouc dělá pro zklidnění veřejného prostoru a zajištění bezpečného pohybu dětí? Mohou rodiče s dětmi vyrazit do školy, kroužků nebo za zábavou? Jaká omezení patří mezi ta nejhorší a co s nimi můžeme dělat? Jakou roli hrají politici a jakou úředníci města nebo Městská policie? Diskuse je součástí zakončení a závěrečného večírku kampaně Do práce na kole Olomoucko 2022: https://www.facebook.com/events/422122295915190
Odměna a nápoj zdarma pro každého účastníka debaty!
Moderují: Pavel Bednařík, Petr Daněk
Hosté: Stanislav Losert (cyklokoordinátor města Olomouce) Martin Luňáček (Odbor koncepce a rozvoje SMOl) Jaroslav Burian (Katedra geoinformatiky UP) Tomáš Opatrný (prorektor pro udržitelnost UP) Kateřina Nastoupilová (Centrum Semafor)
Začalo to Re-vizemi. Upozornili jsem na opuštěný dům a zanedbaný pozemek v majetku města. Věci se daly do pohybu. Studenti architektury VUT Brno ukázali, že bývalý objekt přírodovědecké fakulty má stále potenciál. V roli spoluorganizátora jsme se podíleli s pestrým spektrem zájemců na oživení prostoru i domu. Takový byl program:
..a takhle to tam vypadalo:
foto Tomáš Hanáček
Tato a níže pár fotek z akce, jíž přálo počasí i sousedské naladění. Velký zájem byl o prohlídky bývalé přírodovědy, nové Waldorfské školy i depozitáře Vědecké knihovny s instalovanou výstavou Ottovy Čechy. Představě kultivovaného lokálního centra městské části Hejčín jsme se zase dostali o kousek blíž.
Inspiraci (nejen) z Brna přivezla architektka Marie Joja s prezentací projektu Archipop. Iniciativy zdola, jako naše re-vize, často probudí i město k aktivitě. V případě opuštěného domu v majetku města se debata otočila doslova o 180°. Nedávno ležel na stole demoliční výměr, nyní jsou v celém domě vyměněné radiátory. Je škoda, že těmto rychlým změnám, vyprovokovaným pochopitelně a obhajitelně tragédií dnešních dní, nepředcházela koncepčnější rozvaha. Dům zbytečně dlouho ležel ladem a chátral. Věříme, že jsme kolektivně už ukázali dost cest, jak jej městu vrátit. Recyklovat kelímky už umíme, teď ještě ten zásadní „odpad“ kapánek většího rozměru.
Díky za foto Tomáši Hanáčkovi ..a taky Jakubovi Horákovi
Zveme Vás na velký cyklovýlet od fortu k fortu olomoucké pevnosti. Odborný výklad zajistí Vojtěch Jemelka, pedagog na Fakultě architektury VUT Brno. Opře se o detailní analýzy, které provedl spolu se studenty v rámci akce Achtung Festung. My tedy přidáváme Bicyklung! Čekají nás také tématické zastávky (například s obědovým eintopfem :-)) na fortech, které jejich majitelé s nemalým vypětím sil zpřístupňují veřejnosti. Ceníme si toho, že stráží odkaz velké historie Olomouce a přirozenou hranici města. Itinerář a orientační schéma trasy na přiložené pozvánce, nebo zde.
Pokud počítáte s účastí, doporučujeme občerstvení na fortu Křelov (eintopf) a na Nové Ulici (kafe, limo, něco menšího). Prosím potvrďte zájem a počet na krasnaolomouc@gmail.com nebo vyplněním tohoto formuláře. Moc nám to pomůže s organizací!
Cena s vyjednanými slevami: 250 Kč (v ceně je vstupné na forty a pevnostní oběd, rádi podpoříme srdcaře – strážce fortů.). Avšak! Cena pro registrované účastníky letošního ročníku DPNK je snížená na částku 125 Kč, děti do 12 let pouze 50 Kč.
Náš spolek pomáhá s organizací letošního rošníku Do práce na kole (pěšky, nebo poklusem)! Pokud jste se zaregistrovali, užívejte výhod „na triko“, na všechen program ale můžete jen tak, stačí, že s námi sdílíte povědomí o potřebě zlepšovat životní prostředí a to i tou nejjednodušší cestou, udržitelnou mobilitou. Tak do toho šlápnem?
V sobtou 18. září 2021 jsme poprvé uspořádali sousedskou slavnost ve spolupráci s místními dobrovolníku, Komisí městské části č. 14, Nové Hodolany a s domácími, kteří si slavnost užili.
Celé akci předcházely přípravy ve formě obcházení místních obchůdků a domů, zvaní na akci a vysvětlování, proč je dobré uskutečnit sousedskou slavnost na jedné z nejrušnějších olomouckých tříd spojujících centrum města s hlavním nádražím. Sháněli jsme také zábor a sponzoring, finanční stránku záboru na Statutárním městě Olomouc z většiny pokryla dotace od KMČ 14, zbývající třetinu zasponzorovali návštěvníci slavnosti dobrovolným příspěvkem. Technickým garantem akce byla AirForceProduction, velkou pomoc a zázemí nám poskytl LocAle Pub, stoly s lehátky nám zapůjčilo Statutární město Olomouc, vybavením a cenami nás podpořila sousedská IT firma OLTIS Group a o dětský koutek a vybavení pro veřejný úklid se postaralo DDM Olomouc z třídy 17. listopadu; o letáky a tisk historických a současných fotografií a pohlednic se postaralo Vydavatelství UPOL: těmto všem i dalším podporovatelům velmi děkujeme.
Náš spolek s přáteli a příznivci se postaral o několik úspěšných historických vycházek s historičkou umění Janou Kiesewetterovou a urbanistou-památkářem Vilémem Švecem „Masaryčkou a jejími mosty“; také besedy „Jak bude vypadat Masaryčka po rekonstrukci? Příklady dobré praxe z Evropy a aplikace na Masarykově třídě“ s architektem Davidem Marešem a s architektem Davidem Helclem, právníkem Markem Zelenkou a s architektem Petrem Daňkem: „Co se dá na Masaryčce dělat už zítra, když vůle chybět nebude„.
Hudební produkci zajistili místní P.T. Call Home a několik dalších lokálních zpěváků a kytaristů, na sousedském stole se potkalo mnoho dobrot z domácností Masaryčky a okolí – některé dokonce zabojovaly v soutěži o nejlepší Masarykův talíř. Děti přišly prodávat svá umělecká díla hned vedle prodejní výstavy fotografií z rekonstrukce mostů „Lidé a mosty z Masaryčky“ od známého olomouckého fotografa Petra Palarčíka. O zajímavou filmovou produkci se postarala produkce My Street Films, velmi úspěšný byl SWAP – komunitní výměna oblečení a knih. Na celou akci dohlížel samozřejmě sám tatíček.
Citujeme článek od Michala Kováře v Olomouckém deníku:
Premiéru pouliční Sousedské slavnosti hostila v sobotu Masarykova třída v Olomouci. Na příchozí čekala muzika, výměnný bazar, občerstvení i přednášky a debaty o tom, jak by se bulvár spojujícím nádraží z historickým centrem mohl stát přívětivější a modernější.
Sousedské setkání se odehrávalo v okolí zastávky u Bystřičky, část ulice kudy normálně jezdí tramvaje a auta zabrali korzující, hudebníci, stoly s dobrotami a hrající si děti.
„Během dne se tady zastavily stovky lidí. Byli příjemně překvapeni, co vše se dá na ulici zažít. Někteří donesli jídlo, věci do bazaru. S premiérou jsme spokojeni, do roka a do dne to určitě chceme zopakovat,“ hodnotila s úsměvem Martina Svatošová, obyvatelka Masarykovy ulice a jeden z dobrovolníků, kteří pomáhali slavnost uspořádat.
Návštěvníci se mohli zúčastnit i přednášek a debat s architekty na téma, jak by se široká a frekventovaná třída mohla stát lépe fungující pro různé druhy dopravy, příjemnější pro obyvatele, jak by se mohla proměnit podle evropských vzorů a také co různým změnám brání.
„Byla to povedená akce, jsme spokojeni. Příchozí se o to, co se na Masaryčce děje a co je možné změnit velmi zajímali. Bohužel ale ti, co o tom rozhodují, se diskusí nezúčastnili,“ konstatovala Zuzana Novotná za sdružení Za krásnou Olomouc, které slavnost spolupořádalo.
Představujeme Vám letošní komisi ceny, kterou již posedmé udělí spolek Za krásnou Olomouc nejlepší realizaci z architektonické žně posledních dvou let. Ve dnech 2. a 3. 8. 2021 se devítičlenná porota zevrubně seznámila s dvaadvaceti vytipovanými novostavbami a rekonstrukcemi, z nichž po osobní prohlídce osm poslala do finále. Které to jsou a kdo bude absolutním vítězem Ceny Rudolfa Eitelbergera 2021 se dozvíte v sobotu 2. 10. 2021 v 16.30 v Divadle Na cucky. Právě tam letos směřujeme slavnostní vyhlášení a vyvrcholení letošního festivalu Den architektury.
Náhradnicí omluveného člena poroty Miroslava Žbánka, primátora města Olomouce, se stala zahradní architektka Barbora Trundová.
Skupinová fotografie členů komise před výjezdem do terénu. Seznamte se:
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, vyučuje dějiny architektury na Univerzitě Karlově. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Za knihu Paneláci získal v roce 2018 s kolektivem spoluatorů cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura. Jeho posledními velkými editorskými počiny jsou například Dějiny umění v českých zemích 800-2000 nebo dvousvazková publikace o olomouckém biskupovi Karlovi z Lichtensteinu-Castelcorna. Po léta působící pedagog na olomoucké Univerzitě Palackého je známý svou odvahou aktivně vystupovat na obranu památkových hodnot města. Také proto mu byla v roce 2020 udělena Cena města Olomouce. Na fotografii jej vidíte během zápisu do pamětní knihy města.
Ing. arch.Zdeňka Vydrová, významná česká architektka. Dlouhodobě spolupracuje s městem Litomyšl, které se proslavilo nevídaně vysokou architektonickou kulturou. Funkci městské architektky zde zastává již od roku 1992, od roku 2015 stejnou roli hraje v Tišnově. Je absolventkou fakulty architektury VUT v Brně, kde působila rovněž jako pedagožka. Má vlastní architektonickou kancelář, publikuje, vystavuje, veřejně přednáší, „staví“. Za svou práci získala řadu ocenění, například Cenu Architekt obci 2016 nebo v témže roce Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury.
Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Olomouce, dlouholetá vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku a bezchybnou orientaci v otázkách urbanismu města Olomouce je pravidelnou účastnicí našich komisí.
Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele. Je absolventem studijního programu Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Příležitostně publikuje či přednáší o aktuálních problémech památkové péče.
foto Pavel Nasadil
Ing. arch. Tomáš Machovský, absolvent pražské fakulty architektury. Zkušenosti sbíral v řecké Soluni, zásadní byla pro něj práce v architektonických kancelářích v anglickém Norwichi. V Čechách se během praxe v ateliérech dum architekti, DNA architekti, Pelčák a partner architekti spolupodílel na mnoha úspěšných realizacích. V roce 2007 získává Obchodní centrum „šestka“ Cenu za Novostavbu v Grand Prix Obce Architektů. Ze soutěže Stavba roku 2018 Olomouckého kraje si jako spoluautor odnáší čestné uznání za projekt rekonstrukce univerzitního komplexu UPOL na Křížkovského 10. Právě dlouhodobá spolupráce s Univerzitou Palackého jej pevně propojuje s olomouckým děním. Roku 2017 zakládá vlastní ateliér a stěhuje se do rodné Opavy.
Ing. Jana Trundová, designérka, spoluzakladatelka olomouckého architektonického a designérského studia mimokolektiv. Vystudovala nábytkový a interiérový design, včetně zahraniční zkušenosti na Kymenlaakso Polytechnic ve Finsku a pobytu v Kodani. Věnuje se interiérové tvorbě a návrhům atypického nábytku. Plodně se jeví rovněž její dosavadní spolupráce s Olomouckou Florou. V mimokolektivu se mimojiné také věnuje propagaci současného mladého českého a slovenského designu na Hané.
Ing. Barbora Trundová, zahradní a krajinářská architektka, nepostradatelná třetina architektonického studia mimokolektiv, který se nebojí jít s kůží na trh a zabydlel prodejní prostory vylidňujícího se centra Olomouce, konkrétně parter domu v ulici Ztracená 32. Barbora studovala zahradní a krajinářskou architekturu na Lednické škole. Její práce v ateliéru mimokolektiv má široké rozpětí, od malých zahrad rodinných domů, veřejných prostranství malých obcí, po městský park a náměstí. V roce 2019 se podílela na úspěšné podobě podzimní přehlídky olomouckého výstaviště Flora.
Ing. arch. Zdeněk Chmel, architekt. Je absolventem Fakulty architektury brněnské techniky, nositelem ceny Bohuslava Fuchse a ceny děkana za nejlepší diplomovou práci. Po úspěšném ročním stipendiu ve Švýcarsku, konkrétně v Bernu, Friburgu a Ženevě byl vybrán na roční stáž v prestižním ateliéru Herzog & de Meuron v Basileji, kde pracoval na experimentálním projektu hliněné architektury Ricola Kräuterzentrum v Laufenu. Úspěšně si počíná také v mnoha tuzemských archichitektonických soutěžích. Praxi získává střídavě v Curychu, Českých Budějovicích a Olomouci, kde s olomouckým kolegou Miroslavem Malým v roce 2016 založili kancelář Malý Chmel. Společně dosáhli projektem školy v Nezamyslicích na nejvyšší místo v posledním ročníku Ceny R. Eitelbergera 2019.
Bc. Jan Žůrek, neuvolněný člen rady Olomouckého kraje s kompetencemi v oblasti kultury a památkové péče. Za dobu svého působení na olomoucké kulturní scéně stál za mnoha občanskými i komunitními aktivitami a iniciativami. Pracoval jako dramaturg a produkční na festivalech Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Divadelní svět Brno a Divadelní Flora. Stál rovněž za otevřením kulturního centra na olomouckém Dolním náměstí jako zázemní Divadla na cucky, které bylo v rámci ceny Rudolfa Eitelbergera oceněno čestným uznáním v roce 2019.
Takto vypadá komise během první fáze hodnocení, při výběru užšího spektra nominovaných:
Platforma Re-vize Olomouc ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a naším spolkem zvou na komentovanou vycházku a diskusi s vzácnými a hlavně velmi angažovanými hosty v tématu, který přinášíme.
Jak vnímáte umělecké vstupy v ulicích města? Kde končí umění a začíná vizuální smog? Je to téma pro zadluženou Olomouc příliš luxusní?
