SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ OBNOVENÉ PAMĚTNÍ DESKY RUDOLFA EITELBERGERA von Edelberg

Několikaleté úsilí obnovit pamětní desku „patrona“ našeho spolku  završily fanfáry slavnostího odhalení ve středu 18. 4. 2018.

V den výročí úmrtí Rudolfa Eitelbergera (18. 4. 1885) a sto třicet let od osazení původního památníku (14. 4. 1888) jsme si připomněli význam slavného olomouckého rodáka. Jeho nadregionální odkaz, k němuž se opět hlásí současná generace milovníků současné architektury a ochránců památek, jsme zvěčnili právě znovuodhalením jeho pamětní desky, která od válečných let čekala na svoji obnovu.

Na nároží Armádního domu (třída 1. máje 3), v rozměrném rámu z růžového mramoru, který byl po léta skryt pod vrstvami nátěrů, se tak naším přičiněním objevila věrná historická kopie bronzového medailonu a žulové nápisové desky. Spolek zajistil nemalé finance na obnovu, restaurátorských prací se opd dohledem zástupců památkové péče ujal Radomír Surma.

K slavnostnímu aktu promluvili za Statutární měst Olomouc dr. Ladislav Šnevajs, za Univerzitu Palackého a současně za náš spolek prof. Rostislav Švácha, potom prof. Jiří Kroupa, předseda spolku Přátelé Moravské galerie v Brně a konečně Mag. Kathrin Pokorny-Nagel, vedoucí knihovny a sbírky uměleckých tisků archivu Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni (MAK).

Kromě výše jmenovaných, kteří zastupovali hlavní sponzory celého podniku, zmínil komentátor Vladimír Hrabal také další zásadní donátory:

Vlastivědnou společnost muzejní Olomouc zastoupenou panem Jánem Kadlecem, Filozofickou fakultu Univerzity Palackého zastoupenou prof. Jiřím Lachem, současným prorektorem pro organizaci a rozvoj.

Zvláštní dík patří početným individuálním přispěvatelům z nejširší veřejnosti, rekrutující se zejména z členů a příznivců spolku Za krásnou Olomouc.

 

 

Kolokvium o Rudolfu Eitelbergerovi 2017

Pro ty, kteří se nemohli zúčastnit, přinášíme záznam jednotlivých přednášek z kolokvia o Rudolfu Eitelbergerovi, jež proběhlo ve spolupráci se Spolkem Za krásnou Olomouc 2. října 2017

Kolokvium připomenulo 200. výročí narození olomouckého rodáka, průkopníka rakouských dějin umění, památkové péče, muzejnictví a teorie architektury. Kromě debaty o odborných historiografických otázkách si pořadatelé kolokvia kladli za cíl šířit osvětu o Eitelbergerovi, jehož jméno není  širší české veřejnosti dostatečně známé.

Kolokviu předcházelo nedělní vyhlášení vítězů 5. ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera, kterou pořádá náš spolek, a vyvrcholením byla slavnostní večerní přednáška prof. Matthewa Rampleyho z University of Birmingham v Arcibiskupském paláci, tlumočená z angličtiny.

Alexandr Jeništa seznámil hosty s postupem prací na restaurování pamětní desky Rudolfa Eitelbergera, jejíž odhalení plánujeme na duben 2018.

Kompletní program naleznete níže.

Spolupořádali Katedra dějin umění FF UP, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Muzeum umění Olomouc a Vlastivědná společnost muzejní Olomouc

Všechna videa neleznete zde. Jednotlivá vystoupení v aktivních odkazech programu  níže:

Program kolokvia: pondělí 2. října 2017 dopoledne, sál Mozartea v Arcidiecézním muzeu

10.00-10.30: slavnostní zahájení (R. Švácha, H. Königsmarková, M. Soukup, A. Jeništa)

10.30-11.00 Jindřich Vybíral (VŠUP Praha), Rudolf Eitelberger a „vídeňský styl“. vybiral@vsup.cz

11.00-11.30 Jiří Kroupa (SDU MU Brno), Rudolf Eitelberger a Moritz Thausing, dva zakladatelé vídeňské školy dějin umění. kroupa@phil.muni.cz

11.30-12.00 Pavel Zatloukal (emeritní ředitel MU Olomouc), Eitelbergerovi žáci a olomoucké baroko. zatloukal.pa@email.cz

12.00-12.30 Radim Vondráček (UPM Praha), Filozofické pozadí Eitelbergerovy uměnovědy. vondracek@upm.cz

Pondělí 2. října 2017 odpoledne, Auditorium maximum v Konviktu, Univerzitní ulice 3

15.00-15.25 Lada Hubatová-Vacková (VŠUP Praha), Eitelbergerova výkonná spojka vevěcech uměleckého průmyslu: Jacob von Falke. hubatova@vsup.cz

15.25-15.50 Martin Horáček (UP Olomouc), „Duchovní organismus prostoupený uměním“: Rudolf Eitelberger a stavba měst podle uměleckých zásad. horacek­_martin@post.cz

15.50-16.15 Tomáš Hlobil (FF UK Praha), Výuka teorie a dějin výtvarného umění na univerzitách v Praze a Vídni před rokem 1848. Základní charakteristiky. THlobil@seznam.cz

16.15-16.40 Tomáš Zapletal (Archiv MU Brno), Eitelberger a založení brněnského uměleckoprůmyslového muzea. tomas.zapletal@gmail.com

16.40-17.00 Martina Mertová (FF UPOL, Za krásnou Olomouc), O Ceně Rudolfa Eitelbergera. martinamertova@seznam.cz

Slavnostní přednáška, Velký sál Arcibiskupského paláce

18.00-19.00 Matthew Rampley (University of Birmingham), Eitelberger beyond Vienna: A Habsburg Emissary. M.J.Rampley@bham.ac.uk. 

Cena Rudolfa Eitelbergera 2017 zná své vítěze!

Videozáznam ZDE

Přehlídku, která mapuje to nejlepší z architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouckém kraji za uplynulé dva roky, provázely letos hned dvě jubilea. To malé upozorňuje na již pátý ročník soutěže, to velké, dvousetleté, na datum narození Rudlofa Eitelbergera (1817-1885), jehož jméno cena nese. Tento olomoucký rodák se zcela nesmazatelně zapsal do dějin kulturní Evropy. Byl aktivním komentátorem architektonického dění, redaktorem Wiener Zeitung. Lze jej považovat za otce památkové péče a muzejnictví v Rakousku-Uhersku. Založil a řídil vídeňské uměleckoprůmyslové muzeum (dnešní populární MAK). Jako vůbec první profesor ději umění ve Vídni se zasloužil o rozvoj studijního oboru, který má své následovníky na dnešních katedrách dějin umění v Praze, Brně a Olomouci.

Každý ročník prezentuje názory nezávislé komise, která zahrnuje přední české architekty, historiky umění, odborníky a úředníky městské i státní správy s vazbou na sledovanou oblast. Počínaje letošním rokem se účastníkem poroty pro funkční zpětnou vazbu s Městem stává také člen rady nebo zastupitelstva města, v jehož kompetenci je právě urbanismus nebo rozvoj města Tentokrát rozhodovali Kateřina Bečková, Jana Křenková, Jitka Ressová, Rostislav Švácha (předseda poroty), František Chupík, David Mareš, Pavel Nasadil a Aleš Jakubec. Komise letos z necelých čtyřiceti vytipovaných staveb na místě prohlédla asi patnáct realizací, z nichž doporučila nominovat sedm do finále. Architektka Jitka Ressová komentuje vítězného laureáta Ceny R. Eitelbergra 2017, kapli sv. Františka z Assisi v Olomouci, jejíž interiérové úpravy se ujal autorský kolektiv architektů Vojtěcha Jemelky, Jana Mléčky, Jiřího Marka a výtvarníků Petera Demeka a Jana Jemelky:

Každé zdařilé architektonické dílo je výsledkem výjimečné spolupráce investora a architekta. Výběr architekta, tentokrát mladého týmu, důvěra v něj, podpora a bezesporu i odvaha jít do zásadní proměny je obdivuhodná u investora – Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Olomouci v čele se sestrou představenou. U architektů je to pak vědomá práce s prostorem a jeho proměnou.  Střídmé materiálové řešení podporuje proměnu nevelkého prostoru kaple a přináší nečekanou velkorysost. Změnu dispozice liturgického prostoru podporuje centrální kovový lustr. Tento významný prvek interiéru spolu s dalšími vstupy výtvarníka Petera Demka jsou velmi zdařilou prací s ornamentem, které obohacují interiér a propojují soudobý architektonický vstup s výzdobou stěn a kleneb novorománské kaple.“                                                      

Spolek Za krásnou Olomouc uděluje Cenu Rudolfa Eitelbergera 2017 za správné kroky při úpravě interiérů kaple sv. Františka z Assisi v Olomouci Kongregaci milosrdných sester III. řádu sv. Františka!

Zbylých šest nominací nám přiblíží slova dalších komisařů:

2/ Rehabilitace vily Eduarda Šrota v Olomouci Miroslav Pospíšil (atelier-r)

František Chupík: „Obnova vily Eduarda Šrota pečlivě připravovaná už od roku 2011 proběhla s respektem k památkovým hodnotám stavby, například kvalitně provedeným restaurováním sgrafitové omítky, repasí oken i dalších prvků fasád. Změněná obytná funkce objektu na pracovní prostředí architektonické kanceláře iniciovala aktuálně provedené jednoduché a čisté architektonické řešení nového vybavení, které vhodně vyvažuje bohatost detailů historické stavby. Celkově kladný výsledek stavebního zásahu ukončil chátrání vily kultivovaným architektonickým vstupem s příkladně odvedenými udržovacími pracemi na památce.“

 

3/ Fotbalová tribuna v Olomouci – Řepčíně / Barbora Šimonová a Petra Gajdová

Rostislav Švácha: „Přestavba tribuny fotbalového stadionu v Olomouci-Řepčíně od mladého olomoucko-pražského dua Petra Gajdová-Bára Šimonová poskytuje dobrý příklad architektury, jež byla pořízená sice z veřejných prostředků, ale za relativně nevelkou částku. Ze staré tribuny autorky ponechaly všechny prvky, které pokládaly za hodnotné, v čele s ocelovou konstrukcí střechy nad hledištěm. Nové části pak daly provést z laciných, esteticky však působivých materiálů, v linii, které se u nás už dlouho říká lo-tech. Při návštěvě poroty zaplnili plochu stadionu trénující fotbalisté a také to přispělo k příznivému dojmu porotců z této nenákladné, a přece výrazné stavby.“

 

4/ Rodinný dům manželů Francových v Lošově/ MOLO architekti/ Patrik Zamazal, Tereza Kučerová

Kateřina Bečková: „Návrh rodinného domu na okraji obce Lošov je tvarově prostou obdélnou dřevem obloženou stavbou na mírně svažitém terénu. Nevelký rozsah parcely si vyžádal velmi důmyslné řešení jak vnitřních prostor domu, aby uspokojil potřeby rodiny stavebníka, tak venkovních částí domu (terasy), aby členům rodiny umožnil co nejširší využití zbývajícího zahradního prostoru. Architekti se zadání zhostili s invencí, která vyniká účelností, úsporností i vizuální jednoduchostí za použití kvalitního řemeslného provedení.“

Spolek Za krásnou Olomouc uděluje manželům Francovým za kvalitní novostavbu rodinného domu v Lošově čestné uznání.

5/ Památník Jednoty bratrské v Přerově/ nazemi architekti/ Zbyněk Musil, David Zajíček, Petra Vlachynská, Lucie Komendová, Miloslav Flašar

Jana Křenková: „V prostoru mezi Tyršovým mostem, který získal cenu Rudolfa Eitelbergera v roce 2013, a historickým jádrem města vzniklo kultivované veřejné prostranství, zprostředkující historický odkaz místa a podtrhující jeho jedinečnost. Pozoruhodný je přitom vývoj celého projektu, kdy byl na místě původně vyprojektovaného parkoviště navržen na základě unikátních archeologických nálezů základů staveb duchovního centra Jednoty bratrské projekt památníku, jehož řešení vzešlo z architektonické soutěže.

Spolek Za krásnou Olomouc uděluje Muzeu Komenského v Přerově a statutárnímu městu Přerov za Památník Jednoty bratrské v Přerově čestné uznání.

6/ Expozice Lovecko-lesnického muzea na zámku Úsov/ Rusina Frei Architekti/ Martin Rusina, Martin Frei, Markéta Poláčková, Daniela Vaníčková, Alena Hrabětová, Jaroslava Cábová

Architekt Pavel Nasadil : „Úprava expozice Lovecko-lesnického muzea na zámku Úsov je svěžím počinem, který citlivě a s omezenými prostředky pracuje se stávajícím fondem lichtenštejnských sbírek a inteligentním uspořádáním a doplněním soudobými prvky vzniká poutavá interaktivní expozice oslovující všechny věkové vrstvy.“

Spolek Za krásnou Olomouc uděluje čestné uznání Vlastivědné muzeum v Šumperku za příkladnou úpravu expozice.

7/ Den architektury 2016 v Šumperku!/ at21/ Zbyněk Mrkus, FRACTAL Architects / Zdeněk Dohnálek, Radan Volnohradský a Šumperský okrašlovací spolek

David Mareš: „Porota oceňuje bohatý Den architektury 2016 v Šumperku, který zorganizovali původem šumperští architekti Zdeněk Dohnálek, Zbyněk Mrkus a Radan Volnohradský ve spolupráci s Šumperským okrašlovacím spolkem. Program obsahoval různorodé aktivity od přednášek, workshopů, zpřístupnění výjimečných staveb až po intervenci ve veřejném prostoru. Spolek podporuje zájem veřejnosti o urbanismus a architekturu nejen pořádáním Dne architektury, ale kontinuálně po celý rok a je tak pro život Šumperka přínosem. Porota se rozhodla ocenit činnost spolku přes to, že nejde o realizaci konkrétní stavby, protože bez zájmu veřejnosti o kvalitní urbanismus a architekturu a bez schopnosti je rozeznat se vystavěné prostředí nezlepší.


Autory výtvarné podoby ceny jsou již tradičně sochař Jaroslav Koléšek a grafik Zbyněk Baladrán. Vítězové si artefakty osobně převzali na slavnostním vyhlášení v Divadle hudby (MUO OLOMOUC) v neděli 2. 10. 2017 v rámci festivalu Den architektury.

Blahopřejí organizátoři – spolek Za krásnou Olomouc!

Cena Rudolfa Eitelbergera po páté!

Zveme vás na vernisáž a slavnostní předání letos již jubilejní ceny za kvalitní počin v oblasti architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouckém kraji za uplynulé dva roky. V letošní komisi zasedli architektky Jana Křenková, Jitka Ressová, historička Kateřina Bečková, historici architektury Martin Horáček, František Chupík a Rostislav Švácha ve funkci předsedy poroty,  radní Aleš Jakubec a architekti Pavel Nasadil a David Mareš. Koho z nominovaných letos jury vybrala jako finálního vítěze? To nejlepší v architektuře v hledáčku spolku Za krásnou Olomouc uvidíte také v retrospektivní výstavě!

A nyní fotografie Zdeňka Sodomy ze slavnostního vyhlášení:

 

Komise Ceny Rudolfa Eitelbergera 2017

Pátý ročník ceny mapující kvalitní realizace v oblasti architektury a památkové péče za uplynulé dva roky na území Olomouckého kraje bude hodnotit odborná porota ve dnech 10. a 11. 8. 2017. Letošní sestava je opět hvězdná, nově zavádíme tradici, že mezi pozvanými komisaři zasedne radní nebo zastupitel, který se v rámci své agendy zabývá oblastí blízkou té naší:

 

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog; působí v  Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a jako vedoucí Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti aimagesrchitektury. Portrét ilustruje šíři jeho záběru: ukazuje jej jako držitele ceny Mezinárodního olympijského výboru „Sport a umění“ za knihu Naprej! Česká sportovní architektura 1567-2012. Je členem spolku Za krásnou Olomouc.

PhDr.  Kateřina Bečková, historička, kurátorka sbírky fotografie Muzea hlavního města Prahy, předsedkyně Klubu Za starou Prahu, aktivní blogerka a komentátorka architektonického dění nejen v Praze, čerstvě i autorka beletristického formátu.     http://blog.aktualne.cz/blogy/katerina-beckova-.php

Ing. arch. Jana Křenková, vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouce. S ohledem na záběr svého pracovního úvazku pravidelná účastnice našich komisí.

 Ing. arch. Jitka Ressová, architektka, pedagožka (VŠUP Praha, Zlín), členka zlínského architektonického ateliéru Ellement, autorka ročenky České architektury 2014-2015, katalogu výstavy Můj baťovský domek,  spoluautorka knihy Zlínská umprumka (1959–2011); její úspěšná revitalizace Gahurova prospektu ve Zlíně reprezentovala českou architekturu v prestižní soutěži Mies van der Rohe Award 2015. Členka občanského sdružení Aarchitektura ve Zlíně.     http://www.ellement.cz/

Ing. Arch. Mga.  Pavel Nasadil, architekt, člen ateliéru FAM architekti s působností v Čechách a ve Velké Británii; je například autorem fenomenálního „Nového českého domu“ ve Velkém Týnci u Olomouce (2003), jeho drobná práce, Chata u Máchova jezera, obdržela hlavní národní cenu za architekturu (Grand Prix architektů 2015) a dostala se mezi pět finalistů českých nominací na mezinárodní architektonickou Cenu Miese van der Rohe.     http://www.famarchitekti.cz/

Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele. Je absolventem studijního programu Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Příležitostně publikuje či přednáší o aktuálních problémech památkové péče.

Ing. arch. David Mareš, architekt, člen ateliéru třiarchitekti; olomoucký rodák žije a tvoří v Praze, je aktivním členem České komory architektů, spoluautorem oceňovaného konceptu úprav Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani, pro Olomouc vypracoval v roce 2009 Koncepci prostorové regulace a výškového zónování, v současnosti se věnuje projektu revitalizace olomouckého Náměstí republiky. http://www.triarchitekti.cz/

RNDr. Aleš Jakubec, Ph.D., nyní náměstek primátora města Olomouce, se v olomouckém zastupitelstvu pohybuje od roku 2010; od roku 2014 má v kompetenci odbor koncepce a rozvoje a odbor životního prostředí. Do jeho působnosti patří například ZOO Olomouc či Centrum ekologických aktivit Sluňákov. Studoval v USA, belgické Lovani, působí jako pedagog na své alma mater, na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého.

PhDr. Martin Horáček, Ph.D., historik architektury, působí jako pedagog na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a na Ústavu architektury Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, kde vede mimo jiné přednášky Soudobá architektura, Teorie a estetika architektury, Kompozice architektury. Je autorem řady uměleckohistorických textů, ve velkém kompendiu Za krásnější svět z roku 2013 předkládá dějiny tradicionalistické architektury ve 20. a 21. století. V roce 2007 stál u zrodu sdružení Za krásnou Olomouc.

 

Jednání poroty je neveřejné, slavnostní vyhlášení výsledků proběhne v rámci festivalu Den architektury v neděli 1. 10. 2017, v 17.00, v Divadle hudby Muzea umění Olomouc (Denisova 47). Doprovodný program letošních oslav dvoustého jubilea Rudolfa Eitelbergera sledujte zde: http://www.denarchitektury.cz/index.php/program-2017/mesto/Olomouc.html

 

VÝZVA spolku Za krásnou Olomouc

Návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2017 za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji

 Vážení členové sdružení Za krásnou Olomouc, jeho příznivci a další angažovaní,

po dvou letech se na Vás opět obracíme s výzvou k zapojení se do pátého ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera, kterou se spolek Za krásnou Olomouc chystá letos opět udělit. Cílem symbolického ocenění je upozornit na ty zásahy do organismu nejen historické Olomouce, které pozitivně a zdařile ovlivnily jeho měnící se podobu v období od roku 2015 až do poloviny roku 2017. Naplňujeme tím jeden z cílů sdružení, jímž je propagace a informování veřejnosti o stavebních a urbanistických změnách v Olomouci i v celém Olomouckém kraji s vlivem na architektonické, památkové a urbanistické hodnoty dotčených lokalit. Název ceny nese jméno významné osobnosti, olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (17. 4. 1817 – 18. 4. 1885), jedné z iniciačních postav moderních dějin umění a mj. zakladatele Uměleckoprůmyslového muzea ve Vídni (dnes Österreichisches Museum für angewandte Kunst).

Byli bychom rádi, kdyby se diskuse a předkládání návrhů zúčastnilo co nejvíce zainteresovaných, ať už obyvatel Olomouce nebo těch, kterým její osud není lhostejný. Tato aktivita spolku, byť je svým způsobem symbolická, pomáhá k prohloubení diskuse a přemýšlení o památkových a architektonických hodnotách našeho města i měst celého Olomouckého kraje. Návrhy a podněty můžete zasílat až do 30. června 2017 na níže uvedenou adresu, k dispozici jsou také další kontakty. Podněty členů spolku i širší veřejnosti vyhodnotí sedmičlenná komise složená z členů sdružení i externích odborníků. Nominované projekty budou vyhlášeny v září 2017 a vítězný projekt slavnostně v rámci festivalu Den architektury v neděli 1. října 2017. U příležitosti letošní oslavy dvoustého výročí narození Rudolfa Eitelbergera bude v pondělí 2. října 2017 slavnostně odhalena obnovená pamětní deska na rodném domě Rudolfa Eitelbergera a Katedra dějin umění na zdejší univerzitě ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze pořádá kolokvium o Rudolfu Eitelbergerovi. Zároveň děkujeme Portálu PROPAMATKY za mediální podporu!

V Olomouci dne 6. 4. 2017

E-mail: krasnaolomouc@gmail.com

www.krasnaolomouc.cz

         

Cena Rudolfa Eitelbergera 2015 udělena!

Do pátrání po kvalitních architektonických novinkách jsme letos kromě veřejnosti zapojili také studenty dějin umění sdružené ve spolku StuArt. Přímo jsme oslovili jednotlivé stavební úřady, dotázali se památkářů, podnikli individuální výlety. Z velkého množství nových staveb a architektonických počinů jsme nakonec předložili porotě dvacet pět nominací.
Komise, které již tradičně předsedal člen sdružení, historik architektury Rostislav Švácha, byla letos exkluzivně obsazená. Praktikující architekty reprezentoval Jan Šépka, laureát Ceny Rudolfa Eitelbergera z roku 2008. Svůj názor přidali vedoucí Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu Jana Křenková a ředitel olomouckého územního pracoviště Národního památkového ústavu František Chupík. Doplnili je propagátor a komentátor architektury architekt Adam Gebrian, nakladatelka a duchovní matka České architektonické ročenky Dagmar Vernerová nebo Jakub Potůček, kurátor sbírky architektury Národní galerie v Praze. Z Bratislavy pak přijela dvojice předních slovenských teoretiků architektury Monika Mitášová a Marián Zervan, kteří se ujali také moderování slavnostního vyhlášení v sobotu 3. 10. 2015, v Divadle hudby Muzea umění Olomouc.


Porotci si ve dvou srpnových dnech prohlédli vybrané stavby, z nichž nakonec postoupilo pět realizací nominovaných na ocenění. Míru kritického pohledu na architektonickou produkci Olomouckého kraje dokládá fakt, že mezi kandidáty nenajdeme žádnou novostavbu. Nezanedbatelný je rovněž postřeh, že jen v jednom případě se setkáváme s prací v regionu působícího architekta. Komise se shodla na tom, že v mnoha případech je třeba vyzdvihnout více iniciativu občanů či investorský počin, jež vedly k tomu kterému zdařilému výsledku. Přímé ocenění občanských aktivit či obecních správ vedle samotné práce architektů je v dosavadní tradici naší ceny novinkou.

Výsledky zde:

Cena Rudolfa Eitelbergera 2015

Návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2015

Kdo si letos odnese stříbřitou „Cenu R. Eitelbergera“?
O tom rozhodne komise, jejíž složení Vám už teď můžeme přiblížit. Historik architektury, člen sdružení Za krásnou Olomouc a vedoucí Katedry dějin umění na olomoucké univerzitě, Rostislav Švácha, bude předsedat konsiliu předních odborníků. Praktikující architekty reprezentují Pavel Nasadil a Jan Šépka. První je členem Nadace české architektury, druhý laureátem Ceny Rudolfa Eitelbergera z roku 2008. Doplní je Adam Gebrian, propagátor a komentátor architektury napříč všemi médii. Svůj názor přidá také vedoucí Odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu Jana Křenková a ředitel olomouckého územního pracoviště Národního památkového ústavu, František Chupík. Z Prahy přijede nakladatelka Dagmar Vernerová, duchovní matka České architektonické ročenky, z Bratislavy pak přední slovenský teoretik architektury Marian Zervan. Svůj ostrý úsudek jistě opět vysloví i kurátor sbírky architektury pražské Národní galerie, Jakub Potůček.

Jak můžete průběh soutěže a její výsledek ovlivnit vy? Vaše tipy na zdařilé architektonické počiny v Olomouckém kraji zařadíme do prvního kola klání. Z něj komise nominuje užší výběr, který na vlastní oči posoudí, určí pořadí, zvláštní ceny i čestná uznání a konečně i vítěze. Nominované projekty budou zveřejněny a vítěz oceněn v sobotu 3. 10. 2015, v rámci festivalu Den architektury. Podrobnosti se včas dozvíte.

Velmi oceníme Vaše návrhy a podněty, které můžete zasílat až do 30. července 2015 na naši novou adresu krasnaolomouc@gmail.com

Cílem symbolického ocenění je upozornit na ty zásahy, které pozitivně a zdařile ovlivnily prostředí měst a venkova Olomouckého kraje za uplynulé období, tedy od roku 2013 až do poloviny roku 2015. Chceme přispět k propagaci a informování veřejnosti o architektonických a urbanistických novinkách. Název „Ceny R. E.“ skrývá jméno významné osobnosti, olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885), prvního profesora dějin umění na vídeňské univerzitě  a zakladatele tamního Uměleckoprůmyslového muzea (dnešní MAK) a Uměleckoprůmyslové školy.

Shromažďujeme návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2015

VÝZVA spolku Za krásnou Olomouc:

Návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2015 za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji

Vážení členové spolku Za krásnou Olomouc, jeho příznivci a další angažovaní,

obracíme se na Vás s výzvou k zapojení se do čtvrtého ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera, kterou se spolek Za krásnou Olomouc chystá letos opět udělit. Cílem symbolického ocenění je upozornit na ty zásahy, které pozitivně a zdařile ovlivnily prostředí měst a venkova Olomouckého kraje za uplynulé období, tedy od roku 2013 až do poloviny roku 2015. Naplňujeme tím jeden z cílů sdružení, jímž je propagace a informování veřejnosti o stavebních a urbanistických novinkách, s vlivem na architektonické, památkové a urbanistické hodnoty dotčených lokalit. Název ceny nese jméno významné osobnosti, olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885), prvního profesora dějin umění na vídeňské univerzitě  a zakladatele tamního Uměleckoprůmyslového muzea (dnešní MAK) a Uměleckoprůmyslové školy.

Byli bychom rádi, kdyby se diskuse a předkládání návrhů zúčastnili zástupci co nejširší veřejnosti. Vaše návrhy a podněty můžete zasílat až do 30. června 2015 na adresu krasnaolomouc@seznam.cz. Podněty členů spolku, odborníků i laiků vyhodnotí sedmičlenná odborná komise, o jejímž složení Vás brzy budeme informovat. Nominované projekty budou vyhlášeny v září 2015 a vítězný projekt slavnostně na začátku října v rámci festivalu Den architektury.

Cena
Cenu R. Eitelbergera si v roce 2013 odnesla Alena Šrámková a Tomáš Koumar za novostavbu mostu v Přerově. Zleva: Moderátor Jakub Železný, ocenění Tomáš Koumar a Alena Šrámková, úřadující předsedkyně sdružení Michaela Johnová Čapková.

Dvě stavby z Olomouckého kraje se umístily mezi letošními kandidáty tradiční Ceny Klubu Za starou Prahu

Polyfunkční dům v Mohelnici ocenila loni i porota naší architektonické soutěže – Ceny Rudolfa Eitelbergera. Přístavba hotelu Arigone v olomoucké Mahlerově ulici jejím přísným sítem neprošla jen těsně.

Klub Za starou Prahu vyhlásil vítěze desátého ročníku Ceny KZSP za novou stavbu v historickém prostředí. Jak je to zvykem už od prvního ročníku, Cenu může dostat autor stavby z celého území České republiky, nikoliv jen z Prahy. Porotu Ceny tvoří 21 členů výboru KZSP, jemuž se odpradávna říká Domácí rada. Letos rada diskutovala o dvanácti stavbách, které by se mohly o Cenu ucházet. Do finále se jich dostalo šest. Vítěze mezi nimi rada vybrala tajnou volbou. Byl vyhlášen v úterý 18. února 2014 po 18. hodině v kavárně Mlýnská v Praze na Kampě.

 

Vítěz desátého ročníku:

Depozitář Oblastní galerie v Liberci (Karel Novotný, Jiří Buček, Petr Čihák, Jan Duda, Jana Hlavová, Filip Horatschke) se octl v sousedství starých libereckých městských lázní, které prošly adaptací pro galerii výtvarného umění. Stojí v jedné z nejkrásnějších čtvrtí České republiky, vzniklých v éře pozdního historismu a rané secese na přelomu 19. a 20. století. Vzdor formální bohatosti okolních staveb se autoři depozitáře rozhodli pro přísnou formu jednoduchého hranolu; i oni se tak představují jako minimalisté. Zvolili však pro tento strohý tvar správné měřítko a správně ho též umístili do uliční čáry, vzdor jiným úvahám, které doporučovaly depozitář jakoby schovat do hloubky pozemku.

 

Další kandidáti:

Divadlo na Orlí v Brně (architekti Milan Rak, Alena Režná, Pavel Rada, Irena Burková, Ondřej Gaudl, Mirko Lev), se dostal do finále až po emotivní debatě a několikeré revokaci hlasování, což mimochodem ukazuje, že Domácí rada KZSP není žádný názorový monolit. Budova stojí v jedné z nejcennějších částí brněnské památkové rezervace, v sousedství Měnínské brány a v bloku minoritského kláštera. Některým členům rady se zdálo, že budova svou přítomností přehnaně modernizuje kouzlo krásného starého místa. Za problematickou považovali i výšku provaziště divadla, které konkuruje výšce nedalekého minoritského kostela a poutá tak k sobě příliš mnoho pozornosti. Obhájci stavby naopak kladli důraz na fakt, že veřejná budova – studiové divadlo Janáčkovy akademie múzických umění – má na určitou velikost nárok i ve velmi cenném historickém prostředí. Svým elegantním i přísným neofunkcionalistickým stylem divadlo odkazuje na existenci mnoha funkcionalistických budov ve starém jádru Brna. Přední část budovy dodržuje měřítko starších domů v téže frontě Orlí ulice, zadní část s provazištěm opravdu tvoří ve svém prostředí novou dominantu. Stavba i teď provokuje k diskusi, zda nové dílo má nebo nemá nárok měnit konfiguraci cenné staré zástavby.

 

Rodinný dům s ordinací v Holešově (arch. Tomáš Možný) stojí v čele historické návsi města Holešova, zvané Plačkov. Autor pro něj opět zvolil moderní styl blízký funkcionalismu. Domácí rada ocenila autorovu práci s měřítkem, které se nedostává do rozporu se sousedními domy, i určitou nevtíravost a skromnost, s jakou se dům chová ke svému zajímavému okolí.

 

 

 

 

 

 

Garáže a provozní budovy zahradnictví Národního centra zahradní kultury v Kroměříži (Antonín Novák, Petr Valenta, Eduard Štěrbák) umístili autoři na okraj památky UNESCO, Podzámecké zahrady, a na dohled od kroměřížského zámku. Jejich budovy mají dřevěné pláště a tradiční formy střech, jaké by bylo možné označit za „archetypální“. Architekti se však dovedli vyhnout fádnosti a důmyslně si při tom pohráli s prostředky soudobého minimalismu. Zanedbaný kout zámeckého areálu tak pozvedli na kulturní úroveň, jakou památka UNESCO má mít.

 

 

Polyfunkční dům Kovárna v Mohelnici (Přemysl Kokeš) spoluvytváří okraj mohelnické památkové zóny; nároží dvou živých ulic starého města olomouckých biskupů. Autor, který před čtyřmi lety získal Cenu Klubu Za starou Prahu za polyfunkční dům na náměstí v Lanškrouně, si vybral pro svůj mohelnický objekt archetypální formy „domu s obyčejnou střechou“ a „domu s obyčejnými okny“. Podal však tyto formy s takovou mírou abstrakce, jaká dům bezpečně zařazuje mezi moderní projevy.

 

 

 

Také autoři dostavby hotelu Arigone v Olomouci (Alice Michálková, Pavel Pospíšil) zvolili pro svůj úkol archetypální typ výsledného řešení: „dům s okny“, rozmístěnými pravidelně po jemně šrafované fasádě a nezvykle zahloubenými do její plochy. Třebaže jde o řešení záměrně nevtíravé a až nenápadné – a tím i vhodné pro mimořádně cennou olomouckou část -, při pohledu zblízka si dobře uvědomíme, že tento dům je nový.

Jak je to z našeho přehledu zřejmé, v letošním ročníku převažovaly a dobře si v něm vedly stavby z Moravy; Čechy ve finále Ceny zastupuje pouze Liberec a Praha úplně selhává. Třebaže stavební výroba v České republice prochází krizí, na počtu uchazečů o Cenu to znát nebylo. V architektonickém řešení staveb pro historické prostředí, respektive těch zdařilých, se asi neobjevily žádné výrazně nové trendy, ale v rámci těch zavedených si architekti počínají invenčně a nápaditě.

 

 

Rostislav Švácha, předseda Ceny, 18. 2. 2014