Představujeme Vám letošní porotu ceny, kterou již po deváté udělí spolek Za krásnou Olomouc za nejlepší realizaci z oblasti architektury, urbanismu či památkové péče v Olomouckém kraji. Ve dnech 4. a 5. 8. 2025 se v Molitorově knihovně sejde komise, která se seznámí s vytipovanými novostavbami a rekonstrukcemi, z nichž po osobní prohlídce určí finalisty a samotného vítěze. Které to jsou a kdo bude absolutním vítězem Ceny Rudolfa Eitelbergera 2025 se dozvíte v sobotu 4. 10. 2025 během slavnostního vyhlášení v rámci festivalu Den architektury.

prof. PhDr. Rostislav Švácha, Csc., předseda komise, historik umění a architektury, pedagog. Je autorem stovek vědeckých statí a knih se záběrem od barokní až po současnou architekturu. V roce 2013 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Za knihu Paneláci získal v roce 2018 s kolektivem spoluatorů cenu Magnesia Litera v kategorii naučná literatura. Jeho posledními velkými editorskými počiny jsou například Dějiny umění v českých zemích 800-2000 nebo dvousvazková publikace o olomouckém biskupovi Karlovi z Lichtensteinu-Castelcorna. Po léta působící vysokoškolský pedagog je známý svou odvahou aktivně vystupovat na obranu památkových hodnot města.

Mgr. František Chupík Ph.D., historik umění a architektury, vystudoval obor teorie a dějiny výtvarného umění FF UPOL se specializací v oblasti raně novověkých fortifikací. Od roku 1998 působí v Národním památkovém ústavu v Olomouci, od roku 2011 v pozici ředitele územního pracoviště. Absolvoval studijní program Management of Unesco World Heritage Cultural Sites in Visegrad Countries na International Cultural Centre v Krakově. Je členem Vědecké rady generální ředitelky NPÚ. Věnuje se teoretické a koncepční problematice památkové péče, příležitostně publikuje a o sledované problematice přednáší na Katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Mgr. Bc. Sabina Soušková, historička umění. Od roku 2017 působí jako vedoucí oddělení památkové péče odboru sportu, kultury a památkové péče Krajského úřadu Olomouckého kraje. Vystudovala teorii a dějiny výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a veřejnou správu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V publikační činnosti se věnuje sochařství a malířství druhé poloviny 20. století.

Ing. arch. Jiří Šobr, architekt a urbanista, absolvent Fakulty architektury vysokého učení technického v Brně (1994–2001). Od ukončení studií působí na Magistrátu města Olomouce jako urbanista a pořizovatel územně plánovací dokumentace. Denním chlebem je mu problematika územního plánu Olomouce a jeho změn a agenda regulačních plánů a územních studií. Sám je autorem urbanistických studií pro Olomouc. Architektonické dění sleduje i z perspektivy osobního angažmá, z pozice uživatele sdíleného veřejného prostoru, kterému záleží na jeho kvalitě.

Ing. arch. Tomáš Pejpek, architekt a náměstek primátora s komptencemi v oblasti strategie a řízení. Po absolvování Fakulty architektury ČVUT v Praze působil v ateliérech v Linci, Praze a Olomouci. Profesně jako architekt se zabýval obnovou měst, především veřejným prostorem, dopravou a revitalizacemi brownfieldů. Mimo ocenění z architektonických a urbanistických soutěží získal s kolegou Szymonem Rozwalkou národní cenu Grand Prix architektů 2008 za vilu na sile v Olomouci.

Mgr. Martina Koukalová, Ph.D., historička architektury, která se zaměřuje na moderní architekturu a urbanismus 20. století. Absolvovala dějiny umění na Univerzitě Palackého v Olomouci a následně na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 2010 pracuje v Archivu map a plánů Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR, bývalý Útvar hlavního architekta), kde se dlouhodobě zabývá pražským urbanismem především minulého století. Autorsky se spolupodílela na knize Plánování Prahy. Historie Útvaru hlavního architekta 1961–1994 a spolueditovala knihu Blahomír Borovička: Vzpomínky hlavního architekta Prahy. Pravidelně se věnuje popularizaci architektury v rámci výstavního prostoru Centra architektury a městského plánování (IPR: CAMP) nebo Dne architektury. Participovala na pětiletém výzkumném projektu Paneláci, který se pod hlavičkou Uměleckoprůmyslového muzea v Praze zabýval českými (nejen) panelovými sídlišti. Působí v redakční radě časopisu Staletá Praha.

Ing. arch. Lukáš Ehl, architekt a spoluzakladatel oceňovaného ateliéru EHL & KOUMAR ARCHITEKTI. Po absolvování Fakulty architektury ČVUT v Praze působil v ateliéru profesorky Aleny Šrámkové, což formovalo jeho přístup k tvorbě. Profesně se zabývá širokým spektrem projektů od novostaveb až po citlivé rekonstrukce a úpravy veřejných prostranství, kde klade důraz na kontext, materiálovou střídmost a nadčasovost. Společně s Tomášem Koumarem získal nejvyšší domácí ocenění, Grand Prix architektů – Národní cenu za architekturu 2019, za realizaci polyfunkčního domu Corso Pod Lipami v Řevnicích. Své zkušenosti zúročuje také jako městský architekt.

Ing. arch. Petra Coufal Skalická, architektka. Vystudovala Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde zpracovala oceněný diplomový projekt na konverzi bývalého průmyslového areálu Mosilana – brownfieldu v centru jejího rodného Brna. Už během studií nastoupila do ateliéru Aulík Fišer architekti, kde od roku 2009 působila jako členka úzkého autorského týmu. Podílela se na řadě architektonických a urbanistických soutěží a projektů – mimo jiné na vítězném návrhu územního plánu města Klatovy. V roce 2019 získala 1. místo v mezinárodní urbanistické soutěži pro brněnskou lokalitu Špitálka. Od roku 2010 má vlastní praxi, v níž navrhuje pro soukromé i veřejné investory napříč měřítky – od bydlení až po veřejný prostor. V roce 2022 se stala městskou architektkou Ústí nad Orlicí. Působí jako nezávislá členka porot architektonických a urbanistických soutěží a aktivně se věnuje sdílení know-how mezi městy. V rámci týmu Platformy městských architektů se podílí na přípravě odborného kongresu i dalších aktivit spolku.

Ing. arch. Vít Janků, architekt, finalista cen Rudolfa Eitelbergera 2013 a 2023. Předloňskou porotu zaujala jeho realizace areálu fotbalového stadionu v Postřelmově, kde se coby člen stavební komise stará o obecní blaho velkým důrazem na kvalitu veřejného prostoru. Je autorem mnoha novostaveb a rekonstrukcí z oblasti bytové, občanské i průmyslové výstavby a získal za ně několik titulů Stavba roku Olomouckého kraje. Díky výtvarnému nadání už jako student bodoval opakovaně na Fakultě architektury ČVUT v Praze (1982–1992). Poctivě odváděná architektonická práce se opírá o důslednou znalost dějin regionu a staveb, o vlastní průzkum a skvělou orientaci v problematice památkové péče i současné architektonické praxe.