Cena Rudolfa Eitelbergera 2021 zná vítěze!

Hlavní trofej architektonické ceny, kterou spolek Za krásnou Olomouc uděluje už od roku 2008, jsme tentokrát udělili 2. 10. 2021 v Divadle na cucky. Skvěle obsazená nezávislá porota letos rozhodla, že k osmi finalistům poputuje kromě Eitelbergerovy „přilbice“ pro absolutního vítěze také jedenáct čestných uznání. Milým překvapením pro nejednoho účastníka slavnostního vyhlášení byla přítomnost Rudolfa Eitelbergera mladšího, prasynovce slavného olomouckého rodáka.

Podívejme se nejdříve na první místo! Obsadila jej suverénně

Rekonstrukce základní školy ve Vřesovicích od Jiřího Markeviče (public atelier) a Jaroslava Sedláka (studio fuuze) za spolupráce Zdenka Opletala, Dany Opletalové, Venduly Markevičové a Radima Lisy (2016–2019)/ Cena Rudolfa Eitelbergera 2021 a čestné uznání pro obec Vřesovice zastoupenou starostou Josefem Ficou

Názor poroty shrnul architekt Tomáš Machovský:

Rekonstrukce ZŠ Vřesovice je zdařilým příkladem symbiózy starého a nového. Nová adice přirozeně doplňuje historickou vrstvu, plně respektuje původní budovu a dále rozvíjí prostorový koncept „minikampusu“.

Kultivované prostorové řešení přístavby, barvy a materiály jsou v příjemném kontrastu k původní budově, avšak nešokují, nesnaží se přebít historický objekt farní budovy. Dispoziční řešení je jasné a přehledné; zvolené materiály a barevnost vycházejí z provozu školy; velkoformátová okna a dveře poskytují prostoru potřebné světlo a zajišťují propojení s exteriérem. Zajímavé jsou detaily jako například kruhové okno ve dveřích ve výšce dětského horizontu, které nabízí capartům prostor pro hru a fantazii. Spojovací krčky mezi starým a novým a jejich transparentní barevnost, jakkoliv působí provokativně, má i zcela prozaický a uživatelsky příjemný aspekt – barevnost koridorů se lehce promítá do bílé chodby stávající budovy a láká tak uživatele nejdříve k objevení nových prostor, poté se stává nenuceným orientačním systémem. Průchod barevným krčkem je současně jakýmsi filtrem do jiného světa. Osvědčený trik, který zde funguje, aniž bychom ho považovali za prvoplánový. Také propojení tříd ve druhém nadzemním podlaží s venkovní terasou nabízí příjemné prostorové osvěžení, zejména pokud si uvědomíme orientaci k jihovýchodu a vizuální kontakt s dominantou obce, kostelem sv. Petra a Pavla. A v neposlední řadě pojetí počítačové učebny jako bílého prostoru upomínajícího na sterilní počítačové sály dob minulých, kde se procházeli inženýři v bílých pláštích, zase poskytuje ideální prostředí pro ponoření se do barevného virtuálního světa.

Rekonstrukce ZŠ Vřesovice je příkladem hodným následování, a to nejen jako zdařilá architektonická intervence, ale také jako snaha o vytvoření společného komunitního prostoru, kde se všichni zúčastnění budou cítit dobře a příjemně. Strategii obce se starostou v dobrovolné roli řidiče školního autobusu považujeme pro zdravý rozvoj venkova za stěžejní. Základní škola se tak díky chytrému konceptu rozrůstání a povedené rekonstrukci stává jakousi společenskou oázou a Vřesovice pak silným lokálním centrem. Přesně takové tahouny moravský venkov potřebuje!

Další komentáře členů hodnotící komise představí sedm finalistů, kteří představují to nejlepší z architektonické produkce Olomoucka za léta 2019-2021 (v abecedním pořadí):

Rekonstrukce hradu Helfštýna/ atelier–r (Miroslav Pospíšil, Martin Karlík), spolupráce Robert Randys, Lucie Rohelová, Adéla Tomečková, Milena Koblihová, Daria Johanesová/ 2017–2020/ čestné uznání pro autory

Od roku 1991 probíhaly přípravy na dokončení desetiletí trvající obnovy Helfštýna. Puristickou metodou dostaveb se měly pojednat zaniklé části památky: koruny hradeb, zastřešení věží či již zcela zmizelé prvky stavby. Tři aktéři – Olomoucký kraj coby vlastník, Muzeum Komenského v Přerově v roli správce a odborníci z Národního památkového ústavu – se však nově dohodli na limitech zastřešení hradního paláce vylučujících změnu siluety hradu. Společně s architekty nalezli takový způsob ochrany, který dílčím zastřešením zaatikovými plochými střechami zajistil po staletí zažitou podobu torza památky. Vznikl také nový atraktivní prohlídkový okruh ve více výškových úrovních a dvě vyhlídková místa. Olomoucký ateliér-r při použití skla, cortenu a betonu vložil do paláce vrstvu soudobé architektury čitelně se odlišující od starých konstrukcí a přitom uchovávající atmosféru otevřené stavby. Realizace tohoto rozsahu představuje výrazný příspěvek k diskuzi o tom, zda nová architektura výraznějších forem nemůže přinést soulad s dochovaným stavem při respektování všeobecně sdílených hodnot kulturní památky.

František Chupík

Rekonstrukce obecního úřadu v Hluchově/ public atelier (Jiří Markevič), studio fuuze (Jaroslav Sedlák), spolupráce Zdeněk Opletal, Dana Opletalová, Vendula Markevičová, Radim Lisa/ 2018–2019 / čestná uznání pro autory a obec Hluchov zastoupenou starostkou Lenkou Vyhlídalovou

Obecní úřad v Hluchově je místně významnou stavbou, která prošla citlivou proporční úpravou při zachování jejího klasicizujícího výrazu. Téměř nerozpoznatelná přístavba je zdařilou a kultivovanou citací původně zchátralého křídla, jehož stopa je dále patrná z fragmentu navazující zdi. Vizuální střídmost řešení je patrná z drobných, jemných detailů venkovních omítek, nových otvorů nebo ostění oken. Uživatelská přívětivost dispozičního rozvržení s agendou úřadu v přízemí a se „slavnostním sálem“ v patře je umocněna obnovou architektonických prvků v podobě historických kleneb nebo novou vrstvou s barevným akcentem dřevěné stropní konstrukce sálu. Výsledná obnova je příkladem citlivého přístupu k modernizaci podobných objektů. V kontextu obce se jedná o důležitý historicko-společenský objekt s potenciálem přesahu do místní komunity.

Zdeňka Vydrová

Pavel Zatloukal, kniha Meditace o městě, krajině, umění. Olomouc 1919-1989/ 2020/ čestné uznání za publikační počin

Objemná kniha nenechá žádného Olomoučana chladným. Už pouhé listování mu naznačí, co všechno o svém městě ještě neví a jak hutné mohly být dějiny, které střední generace ještě pamatuje, ale ještě si je neuměla představit „na papíře“. Každá kapitola mapuje v precizně vystavěných příbězích přehled toho zásadního, co se v Olomouci během tří zcela odlišných kulturně společenských etap odehrálo. Éru první republiky, protektorát i období socialismu přibližuje poutavě volený obrazový doprovod.

Dlouholeté bádání a přemýšlení o umění a olomouckém urbanismu, architektuře, památkové péči i vztahu k příměstské krajině přineslo své kýžené plody. Publikační počin, jakkoliv je to v praxi Ceny Rudolfa Eitelbergera výjimečné, porota oceňuje čestným uznáním. Zatloukalova kniha je totiž stavbou sama o sobě, pevnou v základech – budou se o ni opírat i generace po nás.

Jan Žůrek

Adaptace průmyslové stavby pro galerii, coworking a kavárnu Telegraph, Olomouc, Jungmannova 3/ ječmen studio (Eva, a Lukáš Blažkovi, Vojtěch Jemelka, Lucie Vyhlídalová)/ 2018–2019/ čestné uznání pro autory

Na realizaci porota oceňuje koncept kulturní instituce, který začíná důrazem na kvalitní architektonické řešení a prolíná se dále náplní domu i celkovou dramaturgií včetně doprovodných programů. Instituce, která důrazem na vysokou kvalitu působí ve svém sousedství trochu jako přízrak, dává šanci na zlepšení celého veřejného prostoru kolem nádraží. Dále porota oceňuje kreativní práci architektů při doplnění staré industriální architektury o nové intervence a vytvoření kvalitního celku. Nové nástavby jsou poměrně jasně artikulované, koncepce střešní krajiny působí dojmem lehké improvizace. V interiérech vynikají kultivovaně pročištěná spodní podlaží sloužící výstavám současného umění.

Zdeněk Chmel

Adaptace vojenské pekárny na hostel s kavárnou a restaurací Long story short, Olomouc, Koželužská 31 /Denisa Strmisková, Studio Raketoplán/ 2017–2020 / čestné uznání pro autory

Budova bývalé vojenské pekárny v Olomouci, tzv. Podkovy, je klasicistní stavbou z počátku 19. století, která byla součástí barokního bastionového opevnění z druhé poloviny 17. století. Její citlivá rekonverze na hostel, restauraci a coworkingové centrum obohacuje historické jádro Olomouce svými funkcemi. Jedinečně se v ní spojuje respekt ke strohé pevnostní architektuře a nápaditý design.

Jana Křenková

Rekonstrukce vil Jakoba Gartnera, Olomouc, Vídeňská 6 a 8/ Jan Dohnal, Ondřej Fous, Michal Fišer, čestné uznání pro investora, Pavla Širokého / 2018-2021 / čestná uznání pro autory a investora

Realizace je odrazem vášnivého přístupu majitele k architektuře a designu. Řešení rekonstrukce olomouckých vil architektonicky navrací vile původní podobu, v interiéru snoubí repliky zařizovacích prvků dle původního řešení s ikonickým nábytkovým designem 20. století a novými technologiemi. Zahrada vily na Vídeňské ulici 8 je obnovena velmi citlivě, v souladu s architekturou domu, a zároveň netradičně využívá konstrukce roxorových tyčí, v kontrastu s romanticky působícím prostorem. Porota oceňuje nejen citlivé nakládání autorů rekonstrukce s dědictvím 19. století, ale čestným uznáním chce zdůraznit také iniciační a následováníhodný přístup investora pohybujícího se ve velmi cenném prostředí vilové čtvrti.

                                                    Jana Trundová a Barbora Trundová (mimokolektiv)

Rekonstrukce smuteční síně v Zábřehu, ječmen studio (Eva a Lukáš Blažkovi, Vojtěch Jemelka, Lucie Vyhlídalová)/ 2019–2020 / čestná uznání pro autory a město Zábřeh

Stará obřadní síň na zábřežském hřbitově v uplynulém století zchátrala a poškodily ji různé nevhodné úpravy. Ateliér Ječmen obnovil vše, co na ní bylo hodnotné, a znovu tak objevil její architektonické kvality. Přístavby z obou stran umocňují její symetrii. Prostor pro smuteční obřad získal ztracenou monumentalitu. Architekti ho vybavili novými lavicemi a svítidly a navrhli pro něj nový katafalk, působivě osvětlený shora přirozeným slunečním světlem.  

Rostislav Švácha

Zde si můžete zalistovat fotoalbem od Terezy Hrubé, která večer zdokumetovala, brzy pověsíme na YouTube videozáznam celého večera.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *