Dobrý den pane primátore,
reaguji tímto na Váš dopis z 10. dubna tohoto roku. V něm na úvod konstatujete, že moji snahu vstoupit do dění kolem výměny osvětlení lze pochopit vzhledem k tomu, že jsem jedním z autorů úprav Horního náměstí. I já chápu, že Vám záleží na podobě města, v jehož čele stojíte. Doufal jsem, že vzájemnou komunikací dospějeme k řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Proto jsem také během posledního roku vícekrát přijel osobně do Olomouce, kde jsem záležitost výměny osvětlení projednával se všemi zúčastněnými. Po celou dobu jsem předpokládal, že dospějeme k dohodě, a to až do chvíle, kdy jsem víceméně náhodně zjistil, že jste se mnou sice jednal, ale přitom nechal současně a bez mého vědomí zpracovávat projektovou dokumentaci, která počítala pouze s jedinou variantou – lampami Urbanstar.
Ohradit se musím také proti Vašemu tvrzení, že náš návrh řešil pouze architektonickou podobu náměstí. Projekt byl řešen komplexně a to včetně výměny podloží i některých inženýrských sítí a nebyl tedy pouze estetickou záležitostí řešení úprav jednoho z nejcennějších prostranství Olomouce. Musím také poopravit Vaše tvrzení o tom, že by ho nepovolilo ministerstvo kultury, které se dožadovalo do této akce vstoupit a uplatnit svůj názor na celkové úpravy, ale po rozboru se ukázalo, že se k této problematice vůbec nemělo vyjadřovat. Naopak neuvádíte, že celý projekt úprav Horního náměstí opakovaně schválila rada města a to po vyhrané soutěži a dopracované studii v roce 1995, ale i nové vedení města v roce 2000, které schválilo všechny představené prvky mobiliáře, včetně lampy s nepřímým osvětlením, což mohu dokladovat zápisem ze 4.1.2000. Celý projekt byl řešen komplexně a nelze z něj tedy vytrhávat ad hoc některé prvky, které nejen svým estetickým ztvárněním spoluvytvářejí schválenou koncepci. Radnice by tedy i dnes měla postupovat kontinuálně v souladu s předešlým rozhodováním.
Ve svém dopise uvádíte, že náš návrh řeší pouze architektonickou podobu a neřeší praktický užitek a funkčnost. Vzhledem k tomu, že „plácačky“ dávají zhruba dvojnásobně větší intenzitu světla, dokážou světlo rovnoměrně rozprostřít a neoslňují při tom první podlaží domů na náměstí, nerozumím, o jakém praktickém užitku a funkčnosti hovoříte. Ve všech z těchto parametrů je na tom lampa Urbanstar hůře. Jako výhody lampy Urbanstar jste zatím uvedl pouze spotřebu energie a nutnou údržbu, které jsou buď zanedbatelné, nebo srovnatelné, ale rozhodně nejsou podstatou změny veřejného osvětlení na Horním náměstí.
Pro úplnost: spotřeba energie je skutečně u „plácaček“ o něco vyšší, což lze u lampy, která dává více světla očekávat, podle výpočtu se bude ale jednat ročně o navýšení výdajů v řádu tisíců korun, což je vzhledem k celkovému rozsahu této akce nepodstatné. Údržba je zcela srovnatelná s lampami Urbanstar, širm lampy s nepřímým osvětlením bude nutné jednou za dva roky vyčistit. Naopak na lampě Urbanstar jsou použity komponenty z plastu, které neumí stárnout a nedají se opravovat, bude je tedy po čase nutné vyměnit.
Pro připomenutí tedy znovu předkládám šest bodů jasného porovnání obou dotčených lamp, které považuji za významné:
1. Umístěním lampy Urbanstar nedojde k podstatnému navýšení intenzity světla oproti současnému stavu. Jestliže se má vyměnit osvětlení kvůli tomu, že je na Horním náměstí potřeba více světla, tak musíme konstatovat, že Urbanstar světelné parametry příliš nezlepší. Stávající lampy Thorn mají světelný tok 2600 lm a prosazované lampy Urbanstar 2696 lm (tyto hodnoty také předkládá Vámi zpracovaný projekt), což je téměř stejné. Porovnání stávajícího osvětlení a lamp Urbanstar během světelné zkoušky nepovažuji za relevantní, jelikož není možné porovnávat novou lamu s lampou, která je na náměstí 14 let a je adekvátně tomu opotřebena. Lampa s nepřímým osvětlením zlepší světelné parametry zhruba dvakrát více než lampa Urbanstar.
2. Lampa Urbanstar nedokáže rovnoměrně osvětlit plochu náměstí, z tohoto důvodu je nutné přidávat další lampy před kratší stranu radnice (zamítavé stanovisko NPÚ) Lampa Urbanstar nemá dobré parametry právě v rovnoměrnosti rozptýlení světla. Dojdek tomu, že tyto lampy přesvětlí místa, kde přímo stojí, a tam, kde lampy stát nebudou, bude stejná tma jako dnes. Naproti tomu lampa s nepřímým osvětlením světlo rovnoměrně rozprostře, přidání dalších svítidel není nutné
3. V projektu je za lampy Urbanstar uvedena cena 4,3 mil. Kč. Cena za lampy s nepřímým osvětlením včetně osazení je 1,9 mil. Kč, je tedy více než o polovinu levnější. Ve Vašich vyjádřeních zatím nikde jinde nefiguruje celkový rozpočet na výměnu osvětlení. Pro jasné doložení ceny neexistuje jiný materiál než předložená projektová dokumentace. Nevím, z jakého zdroje vycházíte a jak jste došel k údaji, který uvádíte ve svém dopise z 10.4.2014, že lampy Urbanstar budou o 30 % levnější. Jistě by provedení jasného celkového porovnání cen obou lamp bylo prospěšné a ukončilo tyto spekulace.
4. Lampa Urbanstar má poměrně silný světelný zdroj, který je nepříjemný z hlediska očního kontaktu. U lamp s nepřímým osvětlením tento problém nevzniká.
5. Lampa Urbanstar nesplňuje požadavky hygieny na neoslňování 1. patra objektů. Okresní hygienik vydal k územnímu řízení i stavebnímu povolení svá rozhodnutí, kde požaduje: „Osvětlení náměstí bude řešeno takovým způsobem, aby nedocházelo k oslňování okolní zástavby“. (30.7.1996) „S předloženou projektovou dokumentací na úpravu veřejných ploch Horního náměstí v Olomouci, pro výše uvedeného investora souhlasím. Požaduji, aby osvětlení náměstí bylo řešeno takovým způsobem, aby nedocházelo k oslňování prostor bytových jednotek v jednotlivých domech.“(2.12.1996). Lampy s nepřímým osvětlením na tento požadavek hygienika přímo reagovaly.
6. Umístěním lampy Urbanstar dojde k poškození autorského díla. Lampy Urbanstar mohou být umístěny například na sídlišti, nebo před supermarketem, jejich design je univerzální, není primárně určen k dotváření tak důležitého veřejného prostoru. Zaráží mě tedy i Vaše odvaha, a to i přes protesty odborníků do takového prostoru, kde se nachází sloup Nejsvětější trojice, který je na seznamu památek UNESCO instalovat lampu, která svým charakterem do takového prostoru nepatří. Koncepce osvětlení celého náměstí byla, jak již bylo vícekrát uvedeno, zvolena tak, aby došlo k rovnoměrnému rozložení světla po celé ploše náměstí a dále už toto světlo nezasáhlo do slavnostního osvětlení významných objektů. Nasvětlené objekty tak měly získat svébytné postavení nenarušené světlem lamp. Z tohoto hlediska by při výměně za lampy Urbanstar došlo i k poškození koncepce osvětlení – lampa Urbanstar nerozprostře rovnoměrně světlo, a naopak nasvítí okolní domy. Stávající lampy Thorn, jak svým designem (autorem je známý designer Philippe Starck), tak i způsobem svícení, náš koncept nijak nepoškozují a jsou proto lepší variantou, než Vámi navrhované lampy Urbanstar.
Vaše stanovisko k těmto šesti bodům, by bylo jistě zajímavé nejen pro mě, protože to jsou body z mého pohledu podstatné, ale i pro všechny, kteří si chtějí utvořit svůj vlastní názor na základě úplných a správných informací. Zatím jsem žádné podložené vyjádření k těmto bodům nezaznamenal. Pro doplnění dalších názorů, přikládám vyjádření celé řady odborníků, tak jak je poskytli přímo vedení města nebo tisku.
S pozdravem, Ing. akad. arch. Jan Šépka
V Praze 22. 4. 2014
Dobrý den,
jen se chci zeptat zda je v současné době, nějaký dokument který by porovnával celkové náklady obou variant k nahlédnutí pro veřejnost?
Díky Vít Hradil
Vážený pane Hradile, dokument o nákladech na osvětlení lampami UrbanStar může předložit jedině město, já ho k dispozici nemám. Informace o celkové ceně 4,3 mil za toto osvětlení jsem čerpal z projektu pro stavební povolení, který jsem posuzoval na žádost NPÚ. Rozpočet pro instalaci lamp s nepřímým osvětlením jsem nechával zpracovávat osobně, celková cena je 1,9 mil Kč včetně montáže. Tento rozpočet jsem zaslal městu již v minulém roce a nemám žádné námitky proti tomu, aby byl poskytnut veřejnosti k nahlédnutí.
Myslím,že p.arch.Šépka se zásadně mýlí v jedné věci.Jím navrhované lampy se vůbec nehodí na barokní náměstí.Jedná se o lampy,které najdeme na německých parkovištích,před různými markety,ale nikde je nelze vidět na historických místech, protože esteticky nevyhovují.Lampy Urbanstar jsou rozhodně menším zlem,ale proč nikdo nepřijde s návrhem na retro lampy podobně jako v Šumperku,Kroměříži,Praze.Nedovedu si představit co by dělali Pražané,kdyby jím p.arch.Šépka navrhl plácačky třeba na Malostranské nám.A zde v Olomouci mu prochází vše včetně nefunkčních laviček,světel v zemi a p.J.P.
Vážený pane Peštulko, dovolil bych si poopravit Vaše vyjádření, že se v případě Horního náměstí jedná o náměstí barokní. Toto náměstí, které vzniklo již ve středověku se utvářelo postupně a bylo v jednotlivých obdobích postupně doplňováno o další prvky i stavby až do dnešní doby. Jedná se koláž jednotlivých stylů – např. renesanční Edelmannův palác, barokní sloup Nejsvětější Trojice, na začátku 20. století byla upravena vnější část původně gotické radnice, obchodní dům Baťa z 20. stol….. (k této problematice doporučuji knihu „Horní náměstí v Olomouci“ z roku 1995) Z tohoto principu jsme vycházeli i při našem návrhu. Lampy s nepřímým osvětlením, které jsme v roce 1995 navrhli, byly inovativní a reagovaly přímo na nejrůznější požadavky. V této době na trhu existovali jen asi dva typy lamp s nepřímým osvětlením. Navíc jsem přesvědčen o tom, že si tento prostor zaslouží něco víc, než typizované lampy, které navíc nesplňují původní požadavky (např. neoslňování 1 pater okolních domů). O historizujících lampách se samozřejmě také diskutovalo a zvažovala se jejich vhodnost. Vzhledem k tomu, že se ale v celé Olomouci nedochovala podoba žádné původní lampy, bylo společně s památkáři rozhodnuto, že lepší variantou je vytvoření nových moderní lamp, které jasně vyjadřují dobu svého vzniku. PS: Nefunkčnost původních laviček byla způsobena nekvalitní dodávkou, nikoli projektem ale špatně provedenou prací dodavatele, kterou jsme my jako architekti odmítli převzít. V současné době je již tento problém vyřešen.
Dobrý den,
je mi, jako občance Olomouce, velice líto, že všichni páni architekti, jejichž příspěvky jsou na této stránce uvedeny, vůbec neberou v úvahu přání obyvatel tohoto města. Pouze se dogmaticky drží toho argumentu, že před desítkami let nějaký projekt s osvětlením byl schválen. Všichni páni architekti žijí mimo Olomouc a nemají tedy k městu žádné citové vazby.Názor obyvatel města, z jejich pohledu neodborníků, je vůbec nezajímá.
Opravdu je hlas občanů tak nepodstatný, že není nutno k němu přihlížet? „Plácačky, byť jsou zajímavé a funkční, se bohužel na historické náměstí nehodí a nijak k jeho historické atmosféře nepřispějí.Vyhrožování soudním sporem je mi jeví jako nedůstojné a ostudné.
Pevně věřím, že radní učiní takové rozhodnutí, které bude Hornímu náměstí ku prospěchu a ne ke škodě.
Přeji hodně úspěchů v rozhodování. Eva Kazíková
Vážená paní Kazíková, i já bych raději volil dohodu a soudní spor považuji až za poslední krajní řešení. Jsem přesvědčen, že jsem podnikl z mé strany všechny možné kroky, abychom k dohodě dospěli. Veřejnost to samozřejmě nemůže vědět. Po celý minulý rok jsem jezdil do Olomouce a jednal ohledně osvětlení s představiteli města i dalšími zúčastněnými. Při těchto jednáních jsem byl ujišťován, že lampa s nepřímým osvětlením podle našeho původního návrhu není v rozporu se záměry radnice ani památkové péče. V postatě náhodou jsem zjistil, že radnice paralelně s těmito jednáními, které vede se mnou, nechává připravit projekt pro stavební povolení na lampy UrbanStar, s kterými jsem od počátku zásadně nesouhlasil, a o našich lampách neuvažuje. Oproti radnici jsou vyjádření památkářů z NPÚ, kteří se jednání také účastnili, nadále konzistentní, naši lampu podporují a o vhodnosti jejich umístění na historické náměstí nepochybují. Mě bohužel dosavadní kroky radnice o jednání ku prospěchu Horního náměstí nepřesvědčují.
Vážený pane architekte,děkuji že jste odpověděl na mou kritiku vámi navrhovaného osvětlení.Jako olomoucký patriot nenarozený v tomto nádherném městě-bohužel-jsem velmi dobře obeznám s historií města,takže barokní náměstí jsem použil jen jako klišé,nemusíte mne za slovo chytat.Původně v době návrhu na ol.nám.jste byli tři,kteří měli studio,které bylo rozpuštěno,dnes bojujete jen sám za sebe,jistě je to náročné.Osobně proti vám nic nemám,jen vaše projekty(Arcidiecézní muzeum,Horní nám.)mne esteticky nepřesvědčují.Obávám se,že jste vůbec neobhájil ty strašné a předražené lavičky vhodné tak pro fakiry a nebrající v potaz déšť (uschnou tak za tři hod.),navíc ta hnusná nevhodně umístěna světla na chodnících,která by měla osvětlovat portály,jen oslňují lidi a o lampách osvětlující??? náměstí nemluvě.Jste jistě velmi vzdělaný člověk a proto vás žádám abyste zkusil vymyslet retro lampy,které by splňovaly všechny aspekty.Je to tak těžké??? s pozdravem J.P.,nokoliv Peštulka jak mne oslovujete.-:)
Jako divadelní umělec jsem si vždy myslel,že výtvory spřízněných uměleckých oborů,jakým architektura je (nejednou dělal návrh scény architekt,např.arch. Svoboda,Tröster,Šálek-cena za 3.místo za návrh opery v Sydney),mají sloužit občanovi,konzumentovi,divákovi a to umělecky zajímavým,ale i praktickým(olomoucké Horní náměstí)a příjemným,neprovokujícím designem.Myslím si,že architektura a její produkty by neměly být samoúčelnou záležitostí.Tak mi připádá,že tvůrci tváře olomouckého Horního náměstí vůbec nebrali ohled na občana, který denně toto místo využívá.Klidně se ukájí nad vlastním dílem, které doznává značných nedostatků v souvislosti a praktičnosti s denním provozem v tomto prostoru (lavičky,tma, světlo,zeleň,desky v dlažbě,kočičí hlavy pěší zony).Ve své argumentaci,že náměstí pojali jako společenský sál – OK – ovšem zapoměli na společnost v něm,která vnímá náměstí dnes jen jako průchozí zónu a delšímu setrvání na něm se vyhýbá.Umělci,jako malíři, sochaři, básníci, spisovatelé jsou v jiné poloze vůči trhu,ale v našem případě občan je znásilněn a musí žít v prostoru, který se mu nelíbí,ale líbí se architektovi.
Jako operní režisér jsem vždy usiloval o účast diváka a snažil se, aby obsah inscenace byl srozumitelný, vysvětlující ne zahalující, poučný, optický, akustický, výpravně i herecky zajímavý.Pokud jsou tato kriteria zdárně splněna,lze očekávat divákovu účast.Opak je v případě olomouckého „společenského sálu“!! Může těšit tvůrce prázdné hlediště divadla nebo v našem případě vylidněné náměstí(sál)?
Pracoval jsem v mnoha historických městech Evropy, srovnatelných s Olomoucí (Heidelberg, Regensburg, Salzburg,Luzern, Lübeck),ale nikde jsem se nesetkal s takovými anachronismy,jako v připadě Olomouce.Nikdy by si tato města svoje historické bohatství nenechala degradovat a oslabit moderními elementy a zásahy. Chce pan architekt Šépka, dříve snad zajimavými, i když epigoními, dnes ale běžnými svítidly používanými především na frekventovaných komunikacích a parkovištích,historickou substanci města oslabit? To dělali dříve komunisté ve snaze historii vymazat(např.uzavřeli Univerzitní ulici, protože padaly fasády historických domů)a lidi nastěhovat do paneláků na okraj města, aby mohli vychutnávat „šťastné zítřky“.
Zaráží mně stále více strnulost a zarputilost pana architekta Šépky,který jako by nebyl schopen najít příznivou alternativu. Po těch letech nedozrál k jiným variantám? Existuje jen jedna jejiná „plácačková“ možnost? Mimo jiné inscenoval jsme 3x operu Tosca a vždy v jiném optickém provedení, ale nikdy jsem neporušil obsah a jiné složky opery jako takové.
Přeji, aby se v nekonečných jednáních našlo konečné rozumné řešení osvětlení, které by plnilo dobře svoji funkci a bylo svým vzhledem adekvátní historické Olomouci.
Karel Němec, režisér
Ještě poznámka závěrem – v době vítězství v soutěži „plácačky“ nebyly schváleny pro uvedení do provozu a proto byly nahrazeny „sirkami“. Není snad tato „nesrovnalost“ důvodem k anulování tohoto „vítězství“?