Oddělení památkové péče Magistrátu města Olomouce, které si posudek vyžádalo, ve svém kladném stanovisku k Šantovka Tower však používá pouze ty části textu, které se mu hodí k doměle nestranné argumentaci. Mgr. Vlasta Kauerová, zastupující orgán státní památkové péče, považuje stejně jako Ing. arch. Lukeš navrhovanou stavbu „samu o sobě za příklad kvalitní architektury.“ Zamlčuje však fakt, že celkové vyznění posudku pro realizaci výškového obytného domu (s jeho 75 m v květnu 2013 stejně jako v říjnu 2013) je veskrze negativní.
O. s. Za krásnou Olomouc upozorňuje na nekompetentnost výkonné složky památkové péče vyjadřovat se ke kvalitě novostaveb a na selektivní přístup k výběru informací, o něž se opírají její závěry. „Architektonické řešení na nejvyšší úrovni soudobé architektury“, jež si podmínkovala Rada města Olomouce při podpoře záměru, je požadavek, který nelze naplnit oslovením zahraničního ateliéru. Patrně jediná cesta, jak kvalitu ověřit, je status architektonické soutěže a závěry nezávislé odborné poroty, jež může vybírat z více řešení. S konstatováním Zdeňka Lukeše o “ příkladu kvalitní architektury se skleněným pláštěm“ se neztotožňujeme, protože si myslíme, že architektonická kvalita se nedá odtrhnout od kontextu, v němž je stavba navrhována. Pokud škodí svému okolí, sama o sobě potenciální kvalitu popírá. Na rozdíl od Oddělení památkové péče MMOl však se souhlasem autora a s poděkováním na jeho adresu uveřejňujeme plné znění posudku. Domníváme se, že jeho těžištěm není citovaná „kvalita“ návrhu, nýbrž poukaz na hrozící nebezpečí narušení památkových hodnot města.
Věc: Odborné posouzení novostavby Šantovka Tower v Olomouci
Na základě Vaší objednávky číslo OB01181/13/OS ze dne 16. 5. 2013 se žádostí o odborné posouzení stavby Šantovka Tower v novém obchodním areálu Šantovka dodávám svůj názor.
Jedná se o stavbu 75m vysoké budovy s obytnou funkcí, navržené arch. Robertem Bishopem ze známého britského studia Benoy, které se specializuje především na výstavbu obchodně-administrativních areálů v Evropě a Ásii (v Praze toto studio nedávno dokončilo výstavbu poslední etapy nákupního areálu Černý most). Výšková budova má vyrůst v rámci budování nového nákupního centra Šantovka, které vzniká v oblasti bývalé továrny Milo Olomouc u Mlýnského potoka.
Stavba se nachází na okraji ochranného pásma městské památkové rezervace a její výstavbě nebrání stávající regulační plán města. Šantovka Tower je sama o sobě příkladem kvalitní architektury se skleněným pláštěm. Otázka však zní, zda je takto dominantní objekt možno situovat relativně blízko hlavních historických dominant města, jehož historické jádro patří k nejcennějším svého druhu v Evropě a jehož součástí je i impozantní barokní morový sloup Nejsvětější trojice na Hlavním náměstí, který je od roku 2000 zapsán v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Osobně se domnívám, že v tomto konkrétním případě je taková stavba v dané lokalitě nevhodná, protože v panoramatu města svou výškou vytváří konkurenční dominantu hlavním historickým monumentům města. V minulých epochách byla funkce dominanty určena především pro stavby sakrální, jako je v případě Olomouce cenná sestava kostelů a chrámů, případně stavby celoměstského významu, jako je radniční věž. Domnívám se, že tato hierarchická struktura je mimořádně cenná a pro charakter města, jež je mj. sídlem významné university a arcibiskupství a jež bylo hlavním městem Moravy, naprosto zásadní. Obytný věžák – jakkoli sám o sobě architektonicky kvalitní – tento princip porušuje, což z výše uvedených důvodů považuji za nesprávné.
Řešením může být přepracování projektu a výrazné snížení této vertikální struktury, tak, aby stala jen lokální dominantou (její konečnou výšku by měli doporučit renomovaní experti v oblasti architektury, urbanismu a památkové péče) nebo odsunutí stavby do lokality dostatečně vzdálené od historického jádra (tu by měli opět stanovit experti). Případně od tohoto záměru zcela upustit. Výstavbou Šantovka Tower v dnešním záměru v dané lokalitě by mohl být navíc vytvořen nový precedens, který by mohl vést k dalším obdobným záměrům. V tomto směru by bylo vhodné rovněž upravit stávající územní plán města a jeho výškovou regulaci.
Obecně nejsem nepřítelem vstupu současné kvalitní architektury do historického kontextu našich měst, domnívám se však, že je třeba takové záměry vždy podrobit odborné oponentuře. Zejména u tak cenných lokalit, jako je ta olomoucká, nás k tomu zavazuje i úcta k odkazu kulturního dědictví minulých epoch.
Z výše uvedených důvodů proto realizaci výškového obytného domu Šantovka Tower dle projektu v dnešní podobě (květen 2013) nemohu doporučit.
Zdeněk Lukeš
historik architektury
V Praze, dne 3. června 2013