Dnes ve 13.30 začala dlouho očekávaná tisková konference s představením třetí výškové stavby v lokalitě Šantovka. Členové sdružení Za krásnou Olomouc se o jejím konání dozvěděli dvě hodiny před jejím začátkem. Již před zahájením jsme však byli důrazně požádáni tiskovým mluvčím Jurajem Aláčem o opuštění soukromé akce vyhrazené pouze pro novináře.
Připravujeme podrobnosti …
Naprosto v pořádku. Mám dojem, že jste spíš pro město ne přínosem, ale spíše balvanem. Skoro bych řekl, že předvádíte něco podobného jako Duha. Takže pánové pozor, abyste nepřestřelili. Kdyby byli naši předkové dogmatičtí jako VY všichni, tak Olomouc by dnes nebyla Olomoucí. Ovšem jestli si to dokážete vůbec uvědomit. NEMYSLÍM SI ZROVNA VY ŽE MÁTE PRAVDU. SPÍŠE SE MI ZAMLOUVAJÍ NÁVRHY BENOY ATELIÉRU.
JENDA
Milý Jendo, děkujeme za názor. Proti návrhu ateliéru Benoy vystupujeme, a velmi ostře vystupovat budeme, právě proto, že se nám nezamlouvá, což jsme jak v petici, tak v dalších vyjádřeních podpořili relevantními argumenty (shodnými mimo jiné se stanovisky kompetentního orgánu Ministerstva kultury a Národního památkového ústavu). Základní premisou je, že výškové budovy do ochranného pásma Městské památkové rezervace NEPATŘÍ. A je jedno, jestli je projektuje architekt z Olomouce, Prahy, nebo globální kancelář z Londýna.
Vážení,
tisková konference je od toho,aby na ní bylo něco sděleno či představeno tisku a veřejným sdělovacím prostředkům.Taky proto se tak nazývá.A psát něco o utajování je naprosto mimo mísu,pokud vím probíhá zároveň veřejně přístupná presentace návrhu výškové budovy.Takže demagogie spíš čiší z vašeho příspěvku než z příspěvku Jendy.
Na tiskové konferenci byly ukázány i jiné dokumenty, půdorysy apod … zveřejněny byly pouze dvě vizualizace neukazující kontext stavby s městem.
Nechápu ale, proč tedy investor avizuje, že bude probíhat diskuze s odborníky a z debaty, kde je vzácně přítomen i autor stavby, odborníky vyhazuje.
A vy ste odborník? :DD ten architekt je odborník..
Ano, ing. Daněk je architekt a urbanista.
Kde jste byli schovaní když se rozhodovalo ostavbě „ušatého domu“, to je podle vás O.K.? Kde byli schovaní vaši, dnes agilní členové, když se rozhodovalo o vozovně autobusů?
Podoba hotelu Ibis je produktem činnosti těchto „odborníků“.
Už jsem se kdysi k problémům výškových staveb někde zde vyjadřoval, nicméně po novém rozvíření diskuse to zkusím (s prominutím) znovu, přibližně stejně:
Problém možné výstavby výškových budov v Olomouci nevidím ve výškových budovách samotných, ale v jejich lokalizaci, která je dána tím, jak kterou parcelu zrovna kdo vlastní a že dostane nápad, že by chtěl postavit výškovou budovu. Příkladem budiž první pařížský mrakodrap na Montparnassu, po kterém následovala kritika za bezohledné narušení panoramatu Paříže a rozhodnutí místních samosprávných orgánů, že pro výstavbu moderních a výškových budov bude vyčleněn prostor na okraji města na velké ose – La Défense – a že ve vnitřním městě se výškové stavby dále povolovat nebudou. Koncept se ukázal jako zdařilý a životaschopný. Proto si myslím, že ani v rámci Olomouce by nevadil vybraný okrsek určený k takovému rozvoji, kde by vyrostla moderní čtvrť s výškovými budovami – zkoušel jsem se dívat na panorama města z různých příjezdových os a věřím, že by to šlo. Tak by také nikdo nemohl namítat, že nepovolování výškových budov v ochr.pásmu MPR je zpátečnictví. Druhou otázkou je, zda současný stav nevyhovuje někomu více, než „koncepční“ řešení – ono i slovo „koncepční“ není u některých osob v Olomouci moc populární, pokud není považováno přímo za sprosté, i když opravdu nevím proč – bez koncepce se nedá ani kloudně podnikat. Použiju-li srovnání (i když vždy nepřesné), neznám např.z historických italských, rakouských či německých měst, která jsem navštívil, že by se tam přihodilo s věžovými stavbami něco podobného, co se již stalo v Olomouci (možná s výjimkou Milána, ale tam to není přímo v blízkosti hist.jádra). Stavební zákon říká cca, že by neměly být narušeny urbanistické a arch.hodnoty v území. Jsem přesvědčen, že k tomu již došlo. Ve hře je nadále tedy ta možnost, že panorama Olomouce zůstane viditelné za čas jen v ose hist.jádro-Sv.Kopeček, obkroužené výškovými stavbami, nebo dojde k výše naznačenému trochu koncepčnějšímu vývoji (kéž by sa za něj někdo dokázal zasadit). Mimochodem, kdysi na úz.plánu magistrátu zmiňované výrazné stavby na vjezdech do města – tzv.brány, by s panoramatem zamávaly stejným způsobem, protože by na osách při příjezdu byly dominantní na úkor vlastního panoramatu. Obdobu jsem v hist.městech Evropy, kde jsem cestoval, také nenašel. No, a na závěr už jen povzdech hrdiny neustále sráženého a konfrontovaného s nejrůznějšími osobními i okolními katastrofami z knihy Neonová divočina od Nelsona Algrena –
„…jo, tak to chodí…“.
Pisateli o ušatému domu a hotelu Ibis:
Kdybyste věděl o daném oboru a platné legislativě aspoň trochu něco, možná by se dalo i odpovědět, ale takhle by to muselo být na několik stran, a to nejde…
PS: Nejsem členem sdružení Za krásnou Olomouc a považuji si každého zdařilého počinu, kdy je v hist.prostředí citlivě umístěna moderní architektura.