Mrakodrap Šantovka – přísně tajné!

Dnes ve 13.30 začala dlouho očekávaná tisková konference s představením třetí výškové stavby v lokalitě Šantovka.  Členové sdružení Za krásnou Olomouc se o jejím konání dozvěděli dvě hodiny před jejím začátkem. Již před zahájením jsme však byli důrazně požádáni tiskovým mluvčím Jurajem Aláčem o opuštění soukromé akce vyhrazené pouze pro novináře.

Připravujeme podrobnosti …

Příliš neviditelná architektura

O projektech a realizacích architektonického ateliéru Fránek Architects i o dalších zajímavých tématech bude rozmlouvat jeden z nejzajímavějších současných českých architektů Zdeněk Fránek s historikem architektury Rostislavem Šváchou. Pořádá Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s občanským sdružením Za krásnou Olomouc.

Arcidiecézní muzeum Olomouc, sál Mozarteum

čtvrtek 22.listopadu 2012, 18 hodin

Dozvuk letošních Dnů architektury: "Litomyšlská výzva"

Sdružení Za krásnou Olomouc se přidává k iniciativě předních českých architektů, která žádá zlepšení kvality architektury financované z veřejných zdrojů.

Pouze v několika málo českých a moravských městech se po Sametové revoluci podařilo, že místa starostů na několik let po sobě získali Pokračovat ve čtení „Dozvuk letošních Dnů architektury: "Litomyšlská výzva"“

Fotogalerie: Den architektury 2012

Pátek 28. září: Svatováclavská architektonická exkurze na Pálavu

České dráhy nám hned na začátku výlet zpestřily dobrodružným cestováním. Pár hodin před tím, než jsme chtěli vyrazit jinak skvělým spojem, spadly někde u Přerova troleje, což na dráze způsobilo neuvěřitelný chaos. Místo příjezdu po deváté hodině jsme do Šakvic dorazili se třemi přestupy zhruba v půl jedné. Pěší chůzí jsme se vydali na Sonberk, kde nás Rostislav Švácha seznámil s veřejnou soutěží na realizaci architektonické studie vinařství a poté popsal samotnou stavbu, realizovanou v letech 2006-2007 Josefem Pleskotem. Kromě podrobné prohlídky vinařství jsme neopomněli ochutnat vzorky výtečných vín. Jelikož čas je neúprosný, museli jsme vynechat plánovaný přechod Pálavy včetně posezení v Café Fara v Klentnici a dopravit se autobusem až do Mikulova. Tam jsme měli příležitost si prohlédnout, dokonce ve společnosti majitele galerie a pak také architekta Štěpána Děngeho, novou Galerii Závodný, u níž jsme ocenili jednoduchost, účelnost, kultivovaný výraz, dobře zvládnuté detaily i kontextuální zasazení do historického jádra města.

 

Sobota 29. září: Po stopách c. k. developerů aneb Kam se poděly cihly z barokního opevnění

Procházka po stopách c. k. developerů začala v sobotu v 15 hodin u hotelu Palác. Sešlo se nás nečekaných sto padesát. Robert Šrek s Janem Jeništou přiblížili okolnosti bourání opevnění města a začátky výstavby v okolí Hradské brány. U Fischerova domu na nábřeží Přemyslovců 8 jsme poznali pohnutý osud stavebního podnikatele Moritze Fischera. Prohlédli jsme si interiéry Molitorova domu v Kosinově ulici a nahlédli také do útrob budovy bývalého Slovanského gymnázia z roku 1884. Procházka pokračovala přes náměstí Republiky, kde nás zaujal objekt bývalého Okresního hejtmanství architekta Josefa Seiferta, následovalo vyprávění o Ottáhalově domě v Ostružnické ulici, kde strávili dětství Zdeněk Fierlinger i Evžen Rošický. U Dittrichštejského paláce v Opletalově ulici jsme zavzpomínali na vyhlášenou Schwechatskou pivnici, o kus dál, u budovy Komenia, jsme si osvětlili principy výstavby školních budov. Procházku jsme zakončili před Národního domem, největším projektem architekta a stavitele Karla Starého staršího, postaveným za neuvěřitelné čtyři měsíce.

Z reakcí účastníků:

„Výklad byl odborný, zároveň velmi ‚dostupný‘.“
„Zaujala mě hlavně možnost dostat se do jinak nepřístupných prostor.“
„Zaujal mě příběh Moritze Fischera, historie staveb, jak je Olomouc překrásná a kolik lidí to zajímá.“
„Chválím erudovanost mladých a zájem olomoučanů o město!“
„Vynikající výklad, objevné, ale příště lépe ozvučit.“

 

Neděle 30. září: Léčba architekturou

Na sedmdesát účastníků nedělní vycházky po areálu bývalé Zemské nemocnice mělo možnost si prohlédnout stavby z doby od jejího založení v roce 1872 až po současnost, kdy na staveništi fakultní nemocnice probíhá živý stavební ruch. Upozornili jsme na provozní a urbanistické těžkosti území a jejich příčiny. Dozvěděli jsme se o generálním plánu na obnovu areálu nemocnice z let předválečných od předního českého architekta Bedřicha Rozehnala a ukázali si, co se z něj realizovalo. Mnozí z nás poprvé objevili kapli milosrdných sester III. řádu sv. Františka, která se skrývá většině pohledů z areálu nemonice. V roce 1946 ji vyprojektoval architekt Jaroslav Čermák, ale už během padesátých let ji adaptovala neurologická klinika na posluchárnu. Intaktně zachované interiéry z této doby byly pro mnohé velkým překvapením. Období socialistického realismu v české architektuře jsme si mohli dobře přiblížit na schodišti Teoretických ústavů, projektovaných od roku 1951 Ateliérem národního umělce Jiřího Krohy. Patrně nejživější debatu vzbudily interiéry novostavby Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého se záhadným jménem Biomedreg. Stějně jako tady i u probíhající stavby rozšíření Teoretických ústavů a u pavilonu počítačové tomografie jsme dostali informace z první ruky – prováděl nás totiž jejich autor, ing. Miroslav Pospíšil. Jemu i vedení jednotlivých pracovišť nemocnice děkujme za vstřícnost.

Otevřený dopis primátorovi Martinu Novotnému

Vážený pane primátore,

v posledních dnech se v médiích objevily zprávy (idnes.cz a Česká televize) o pokračujícím záměru vybudovat na území tzv. Šantovky třetí výškovou budovu. Proto se formou otevřeného dopisu vracíme k tématu, které o. s . Za krásnou Olomouc otevřelo již v lednu tohoto roku formou petiční akce. Petici proti výškovým stavbám v Olomouci podpořila svým podpisem bezmála tisícovka občanů, což potvrzuje, že budoucí podoba města není veřejnosti lhostejná a že ne všichni jeho obyvatelé sdílí názor, že kulturní úroveň historického města a jeho budoucí rozvoj musí být nutně demonstrován počtem podlaží jeho novostaveb.

Zástupci o. s. Za krásnou Olomouc Vám 22. 5. 2012 předali petici a 12. 6. 2012 ji projednala Rada města Olomouce. V odpovědi z 13. 6. 2012 garantujete zodpovědnost Rady města při rozhodování o výškových stavbách v Olomouci a dokládáte ji výčtem jednání na toto téma. Dozvídáme se z ní mimo jiné, že to byla Rada města, která „připustila při splnění určitých podmínek umístění výškové stavby na tř. Kosmonautů“. Jsme přesvědčeni, že tato stavba (Vysokoškolský kampus a inovační centrum) nejen svou nízkou architektonickou kvalitou, ale zejména výškou cca 75 metrů nenapravitelně porušila panorama historického jádra města Olomouce, druhé největší památkové rezervace v České republice a jednoho z dvanácti míst zapsaných na seznamu UNESCO.

Naše obavy, které se pojí s výstavbou třetí výškové stavby na Šantovce (v ochranném pásmu MPR, tedy na její samé hranici), jsme vyjádřili v textech a komentářích doprovázejících předání petice.

Do jisté míry nás uklidnila Vaše odpověď, že z návrhu nového územního plánu musejí být výškové dominanty vypuštěny, aby se zadavatel i zhotovitel územní dokumentace vyrovnal se stanovisky dotčených orgánů, v tomto případě s názorem Ministerstva kultury České republiky. Oceňujeme, že je Rada města ochotná naslouchat názorům odborné složky dotčených orgánů a respektovat její stanovisko, totožné s naším. Dokládá to také proměnu názorů od posledního jednání Rady města z 5. 8. 2008, v němž, jak uvádíte, Rada „vyjadřuje podporu“ záměru vybudovat na Šantovce „výškový bytový dům 18 NP a administrativní budovy výšky 8–9 NP“.

„Klíčovým faktorem“ pro stanovisko RmO v roce 2008 měla být „kvalita konkrétního architektonického řešení“. S ohledem na „hodnoty historického dědictví města Olomouce“ měla být výšková dominanta „podmíněna předložením architektonického řešení na nejvyšší úrovni soudobé architektury v evropském i světovém měřítku“. V Pokynech pro zpracování návrhu Územního plánu Olomouce schválených ZMO dne 23. 2. 2011 se počítá s tím, že „problematika výškových dominant … bude ve spolupráci s MK ČR přehodnocena (posouzena, vyhodnocena a prověřena)“. Jiným z chvályhodných prostředků urbanistického plánování, který v Pokynech najdeme, je podmínka, že stavbu výškových budov musí provázet „pořízení regulačního plánu“.

Všechny tyto argumenty svědčí o tom, že město a jeho představitelé berou problematiku další výškové zástavby v blízkosti historického centra vážně. Apelujeme proto na ně, aby zabránili vzniku další stavby, případně schválení potřebných fází její projektové přípravy v rámci podmínek daných platnou územní dokumentací, v níž výšková regulace není pevně zakotvena.

Bez zpracovaného regulačního plánu, s nímž dle výše zmíněných „Pokynů“ Rada města Olomouce do budoucna už počítá, opravdu nelze prověřit únosnost záměru pro dané místo.

Stejně tak není jednoduše možné uhlídat nejvyšší architektonickou kvalitu, kterou se RmO zaštiťovala, protože se jedná o záměr soukromého investora. Jemu se bohužel nedá vnutit, ale jen doporučit institut veřejné architektonické soutěže, která jediná má šanci rozkrýt a pojmenovat architektonické kvality z většího počtu návrhů.

Ztotožňujeme se s odbornými názory Národního památkového ústavu i se stanoviskem MKČR o tom, že výškové stavby do blízkosti historického centra Olomouce nepatří a že nenávratně poškozují hodnotu historického dědictví města. Chyba, kterou prezentuje druhá výšková budova na třídě Kosmonautů, nemůže být s vědomím představitelů města dále multiplikována. Ignorovat stanovisko MK ČR k návrhu nového územního plánu v diskutované lokalitě s argumentem o jiné právní úpravě (dle stávajícího platného ÚP) považujeme za nezodpovědné, ba nemravné bazírování na liteře „zákona“ na úkor jeho smyslu či ducha.

Velmi bychom ocenili opětné projednání tématu v RmO i Vaši odpověď, z níž bychom se dozvěděli, jaký postoj k němu skutečně zaujímáte.

 

V Olomouci 14. září 2012

S přátelskými pozdravy

 

za výbor o. s. Za krásnou Olomouc

 

Mgr. Alexandr Jeništa

Mgr. Martina Mertová

Mgr. Jakub Potůček

Mgr. Martina Potůčková

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

 

Příloha: Odpověď primátora Martina Novotného petičnímu výboru ze dne 13. 6. 2012

Den architektury

Druhý ročník festivalu konaného k mezinárodnímu dni architektury navazuje na úspěšnou oslavu Dne Architektury v loňském roce, kterou navštívilo přes 3000 lidí v třiceti českých městech. Festival proběhne formou architektonických procházek po českých a moravských městech, včetně hlavního města Prahy. Celá akce nabídne široké veřejnosti ojedinělou příležitost objevit místní architektonické unikáty v doprovodu řady významných českých architektů a historiků architektury. Ti provedou zájemce po zajímavých stavbách současné architektury a upozorní na historické krajinné a urbanistické souvislosti a zvláštnosti.

 

 

sobota 29. září v 15 hodin, před hotelem Palác

Po stopách c. k. developerů aneb Kam se poděly cihly z barokního opevnění.

Procházka po školních, úředních, spolkových, církevních a obytných stavbách z druhé poloviny 19. století v historickém centru města s historikem architektury Robertem Šrekem a průvodcem Janem Jeništou. Prohlédneme si několik zajímavých interiérů, poznáme, jak vypadaly byty v tehdejších činžovních novostavbách a kdo v nich bydlel, prozkoumáme několik školních budov, poznáme dílo vlivných olomouckých architektů a stavitelů (Gustav Meretta, Karel Starý st. a Franz Kottas) a zamyslíme se nad tragickým osudem nejodvážnějšího developera své doby, Moritze Fischera.

 

neděle 30. září v 10 hodin, zastávka tramvaje Fakultní nemocnice

Léčba architekturou

Blaho nemocných budiž každému nejvyšším příkazem!

Historie olomoucké, dnešní fakultní nemocnice se začala odvíjet již v roce 1896, kdy byly za městem na Tabulovém vrchu zprovozněny její první pavilony. Koncem třicátých let ale nemocnice, v níž byla počátkem dvacátého století provedena vůbec první transplantace oční rohovky, patřila mezi zastaralé a nevyhovující zdravotní ústavy. Na popud zemské správy proto v letech 1940-1941 vypracoval brněnský architekt Bedřich Rozehnal studii nové Zemské nemocnice. Z projektu navrženého v duchu Le Corbusierovy estetiky nakonec byla realizována jen hospodářská budova s centrální kotelnou (1946). Architektonická vycházka areálem olomoucké fakultní nemocnice s historiky architektury Martinou MertovouJakubem Potůčkem.