Rostislav Švácha: Garance světové kvality?

Se svolením autora otiskujeme pasáže z vyjádření, které pro Národní památkový ústav, ú. o. p. v Olomouci vypracoval za Ústav dějin umění Akademie věd ČR k tématu Šantovka-tower  prof. Rostislav Švácha

Plný text je přílohou tiskové zprávy NPÚ, ú. o. p. v Olomouci:

Vítěz soutěže o nejošklivější stavbu ve Velké Británii 2011. MediaCityUK (Masterplan) od ateliéru Benoy. Foto: http://www.bdonline.co.uk/

Z dostupných informací o londýnské kanceláři vyplývá, že jde o architektonický ateliér zaměřený na projekty komerčních staveb ve velkoměstech Číny, Indie, Koreje, Thajska, Středního Východu, Polska a Ukrajiny. Do těchto oblastí zasílá kancelář Benoy také projekty věžových staveb, které, jak lze soudit z fotografické dokumentace, odpovídají charakteru dnešní globální architektonické produkce svým stylem i svým nesporně profesionálním zvládnutím. Zakázky komerčních staveb pro Velkou Británii od ateliéru Benoy se od pojetí projektů pro Čínu nebo Střední Východ nijak markantně neliší. Vždy jde o velká a rozhlehlá nákupní centra nebo jiné typy komerční výstavby. Ateliér Benoy za ně dostal poměrně početnou řadu různých ocenění, jaká udílejí v Číně, Indii, Středním Východě nebo přímo v Británii různá podnikatelská sdružení. Účel takových cen spočívá v posouzení komerční úspěšnosti projektu, popřípadě kvality jeho stavebního provedení. Hodnotu či kvalitu architektury samotné neberou takové ceny v úvahu, popřípadě ji posuzují z jiného hlediska než například porota Pritzkerovy ceny. O udílení takových cen za komerční úspěch architektonického projektu pak opět informují média věnovaná obchodu nebo podnikání, nikoliv časopisy zaměřené na architektonickou tvorbu.

Výjimku v tomto ohledu představuje britský architektonický časopis Building Design, který stavbám ateliéru Benoy pozornost věnuje. Nejde však o pozornost lichotivou. Stavbám, jejichž architektonickou hodnotu pokládá za nízkou, tento časopis pravidelně udílí cenu „Carbuncle Cup“ za nejošklivější budovu postavenou v uplynulém roce na území Spojeného království. Dvakrát už tuto cenu dostaly stavby nebo stavební komplexy, na nichž se Benoy buď podílel s jinými architektonickými firmami (areál Media City mezi Salfordem a Traffordem, stavba od 2007), anebo je sám vyprojektoval (nákupní centrum Westfield London, 2008). Areál Media City označuje šéfredaktor Building Design Ellis Woodman za „šílenou akumulaci výstavby, ve které každá bezcílně gestikulující budova vystavuje na odiv tři různá členění obkladu“. Kritik Owen Hatherley z deníku The Guardian (25. 9. 2012) charakterizoval tentýž areál jako „enklávu docela dobře zavřenou před životem zbytku města“. Jak se lze snadno přesvědčit nahlédnutím do Wikipedie, posměšné ceně časopisu Building Design věnují britská média značnou pozornost.

Rada města Olomouce podmínila souhlas se stavbou věžové budovy Šantovka Tower „předložením architektonického řešení na nejvyšší úrovni soudobé architektury v evropském i světovém měřítku“. Domnívám se, že ateliér Benoy tuto podmínku nemůže splnit. Architekturu světové či evropské úrovně dnes produkují architekti, kteří dostávají opravdu prestižní architektonická ocenění typu Pritzkerovy ceny, evropské ceny Miese van der Rohe nebo Palladiovy ceny pro mladé tvůrce. Ateliér Benoy cenu tohoto druhu nikdy neobdržel. Za druhé kritérium světové úrovně architektonického řešení můžeme považovat častější publikování prací ateliéru v prestižních a na celém světě uznávaných architektonických časopisech. Za příklad takových časopisů tu uvádím Architectural Design, Architectural Review, Architectural Record, L´Architecture Aujourd ´hui, Casabella, Domus, Quaderns, Architecture+Urbanism, Detail. Komerční architektonické kanceláře typu Benoy v časopisech tohoto druhu vůbec nepublikují, protože stránky takových médií jsou vyhraženy vážné, nikoliv komerční architektonické tvorbě.

Ze všech těchto hledisek nelze projekt budovy Šantovka Tower od londýnské kanceláře Benoy doporučit k provedení v ochranném pásmu olomoucké památkové rezervace.

Svatopluk Sládeček: Architektura invence, vtipu a důvtipu

O projektech a realizacích (včetně rozhledny na nedalekém Kosíři) architektonického ateliéru Studio NEW WORK bude rozmlouvat jeden z nejinvenčnějších současných českých architektů Svatopluk Sládeček s historikem architektury Rostislavem Šváchou.

 

Čt 18. 4. 2013 v 18.00 hodin

 

Muzeum umění Olomouc
Arcidiecézní muzeum Olomouc – sál Mozarteum

 

Vstup zdarma

 

Pořádá Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s o. s. Za krásnou Olomouc.

 

Architektonicko-urbanistická vycházka do Černovíra

Za krásnou Olomouc Vás zve v neděli 14. dubna 2013 na architektonicko-urbanistickou vycházku do Černovíra s Vildou Švecem.

 
Setkáme se v 15.00 hodin na autobusové zastávce Stratilova a vydáme se po trase U Stavu – Frajtovo nám. – Na Hrázi – Dohnalovy domy – Na Vlčinci – hřbitov – Čelakovského – Petřkova – Černovírská – Hlušovická – Polní – Žitná – U Háje – Na Partkách – Černovírská – Peřinova – Heydukova.

 

Vycházku zakončíme promítáním starých obrázků z Černovíra.

Připomínky k Návrhu územního plánu Olomouce

Občanské sdružení Za krásnou Olomouc formulovalo základní výtky vůči předloženému Návrhu územního plánu Olomouce. Vzhledem k tomu, že Návrh ÚP je dosti nesrozumitelný a jeho prostudování vyžaduje značné úsilí, koncipovali jsme své námitky nikoliv jako přesně definované konkrétní výhrady k jednotlivým lokalitám, nýbrž jako jakési širší tematické okruhy.

1.Výšky

Jako problematickou spatřujeme výškovou hladinu 19/23 především v jihovýchodní části širšího centra města. Jde o výškovou úroveň nové Přírodovědecké fakulty UP, a lze tak přímo na místě ověřit, že taková úroveň kompletně zakrývá pohled na městské dominanty. Jako vhodnější shledáváme uplatnění výškové hladiny 17/21 (resp. s výškou maximálně 21m), neboť tato zástavba je ověřena v lokalitě podél Masarykovy třídy (nájemní domy z první republiky s 5–6 obytnými podlažími). Na druhou stranu by bylo vhodné umožnit porušení výškové hladiny např. až o 6 m na velmi malé části zastavěné plochy konkrétního domu, např. 1/5, což by mohlo umožnit provedení dominantních nároží apod.
Nepřijatelnou pro nás je i plošná výšková hladina 29 m podél Třídy Kosmonautů, neboť opět zbytečně zakrývá městské dominanty z velké části města dále na jihovýchod. Pro prostorové působení městské třídy stačí již zmíněná výšková hladina 21 m. Výšku 29 m je možné zachovat v prostoru navazující na přednádražní prostor, který je už domy s touto výškou zastavěn.
Zastavění „plynárenského“ poloostrova výškovou hladinou 21m by bylo vhodné snížit na 15m, aby nedošlo k zakrytí kopulí chrámu sv. Michala z pohledu od relaxační zóny podél řeky Moravy (od jihu). Výšková hladina umožňuje příjemné bydlení v 3–4 podlažních domech, jak je tomu v lokalitě okolí Rooseveltovy ulice.
Problematická může být výšková regulace 15 m v celém východním pásu periferie, kde může dojít k výstavbě rozlehlých hal ve zcela odlišném měřítku, než je okolní původní zástavba (Chválkovice, Hodolany, Holice). Bohužel už ověřeno logistickou halou Kaufland.

2.Suburbanizace

Jelikož jsou dosud nevyčerpané plochy pro bydlení i průmysl ve stále platném územním plánu, neznáme důvod k navyšování dalších zastavitelných ploch. Jde především o periferní městské části (Holice, Chválkovice, Nemilany, Slavonín, Neředín) a o satelitní městské části (Nedvězí, Týneček, Svatý Kopeček, Droždín). Přikláníme se k výstavbě uvnitř města, konverzím brownfields (VOP Šibeník, Vojenské stavby Nový Svět) a rozvojových ploch při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Hejčíně a v Povelu za ulicemi Jeremiášova a Hraniční. Je nejvýše nutné zabránit jevu zvanému urban sprawl a připravit podmínky pro vytvoření kvalitní městské nízkopodlažní zástavby přiměřené výšky a intenzity osídlení (např. 4 podlažní bytové nebo rodinné domy) s kvalitními veřejnými prostranstvími. Domníváme se, že zmíněné lokality (ale i další) lze kvalitně zastavět pouze na základě kvalitních regulačních plánů a urbanistických soutěží.
Velmi problematický je rozvoj průmyslových ploch v katastru Holice. Je přímo předurčen pro umístění logistických hal, případně montoven, které jsou Strategickým plánem města Olomouce nahlíženy jako problematické a nežádoucí. Město by se mělo zaměřit na znalostní ekonomiku a připravit jí plochu ve výše zmíněných lokalitách. Došlo by tak i k žádoucímu promíchaní funkcí (zaměstnání, bydlení) a k posílení kompaktnosti města. Pro srovnání je dobré si připomenout, že úspěšný Český technologický park v Brně (zaměřující se na znalostní ekonomiku, výzkum a vývoj a navazující drobnou výrobu) v současnosti zaměstnává na ploše pouhých 5 ha na 4.000 zaměstnanců (což je pravděpodobný počet všech nezaměstnaných v Olomouci). Výše zmíněné lokality o celkové orientační rozloze 100 ha plně zajistí potřeby pracovních míst a bytů pro obyvatele města na příštích 50 let.

3.Tramvajová trať do areálu Fakultní nemocnice

Domníváme se, že je nutné pro zkvalitnění dopravní obslužnosti FN obnovit trasu tramvajové trati v ulici I. P. Pavlova s podjezdem pod ulicí Albertovou. Výsledkem by byly komfortní obsluha nízkopodlažní tramvají (5–10 minut z centra města) a omezení nutnosti používat automobil. Toto řešení je v důsledku stárnutí obyvatel, kteří budou závislí na častější specializované ambulantní péči, o to závažnější.

4.Přerušení poutní aleje na Svatý Kopeček

I když je výstavba východní tangenty v nedohlednu, varujeme před likvidací unikátní barokní krajinné kompozice přerušením poutní aleje na Svatý Kopeček. Není možné takto násilným způsobem oddělit městské části, které na sebe po staletí navazují (Chválkovice a Samotišky, resp. Svatý Kopeček). Nekolizní křížení komunikací je nutno řešit jiným způsobem. Jako zbytečné spatřujeme i plánované řešení východní tangenty v šířce 2 + 2 jízdní pruhy. Z prognózy Ředitelství silnic a dálnic do roku 2040 je zřejmé, že kapacitně je zcela dostačující standardní silnice 1. třídy 1 + 1 jízdní pruhy s bočními nouzovými pruhy a mimoúrovňovým křížením.

5.Výškové stavby

Jelikož i nadále budou developeři prosazovat výstavbu výškových budov s cílem zviditelnit se, považujeme za důležité vytvořit předem vhodné podmínky pro jejich případné umístění tak, aby byly šířeji respektovány a nenarušovaly nepřijatelným způsobem historické panorama města. Z ekonomických hledisek nejsou v žádném případě výškové stavby v olomouckém prostředí odůvodnitelné, mohou však pomoci, třebaže to není nutné, při identifikaci nových částí města.

Martin Horáček: Mrakodrap v evropské architektuře 1897-2013

Od Bílého domu v Rotterdamu po londýnský Střep

Mrakodrapy patří k nejvíce vzrušujícím a také nejvíce kontroverzním tématům v architektuře. V Evropě byly od středověku běžné obranné, městské a chrámové věže. Když však na konci 19. století technologický pokrok umožnil stavět stejně vysoké nebo ještě vyšší kancelářské a obytné budovy, přijali to Evropané s mnohem menším nadšením než třeba obyvatelé USA. Věřili, že tradiční hierarchie typů, kdy veřejné a sakrální stavby převyšují ty soukromé, představuje viditelné znamení správného mravního postoje a kultivovanosti obyvatel. Mrakodrap měl přesto od počátku i na starém kontinentu fanoušky a prosazoval se zde, ve srovnání s ostatními světadíly ovšem poněkud nesměle, což platí dodnes. Přednáška představí nejvýznamnější mrakodrapy v evropských metropolích i menších městech (Rotterdam, Madrid, Stockholm, Moskva, Milano, Frankfurt, Vídeň, Londýn ad.), poukáže na jejich slohovou různorodost a na často vyhrocené spory o vhodnosti jejich tvaru a situování – v neposlední řadě ve snaze o rozšíření a zpřesnění argumentů v aktuální diskusi o budoucnosti olomouckého panoramatu.

Martin Horáček je odborným asistentem na Vysokém učení technickém v Brně a na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zabývá se architekturou 18.-21. století, teorií umění a památkovou péčí. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou občanského sdružení Za krásnou Olomouc.

 

Muzeum umění Olomouc

Muzeum moderního umění – Besední sál

Po 11. 3. v 18.00 hodin

 

Pořádá Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s o. s. Za krásnou Olomouc a Nadací Via.

Veřejná debata: Trvale obyvatelná Olomouc

 

Občanské sdružení Za krásnou Olomouc si vás dovoluje pozvat na veřejnou debatu k návrhu územního plánu Olomouce nazvanou: Trvale obyvatelná Olomouc. Účast přislíbili Martin Novotný, primátor města Olomouce, Jakub Kynčl, autor územního plánu, Irena Fialová, Ústav urbanizmu Fakulty architektury ČVUT, Stašek Žerava, bývalý hlavní architekt města a Martin Škabraha, filozof, publicista a vysokoškolský pedagog. Debatu bude moderovat Ondřej Jakubec, historik umění.

místo: Velký zasedací sál Magistrátu města Olomouce, Hynaisova 10

čas: čtvrtek 7.března 2013, 17hodin

 

 

 

 

 

 

 

Za podpory                

Petice ve věci projednání Šantovka Tower předána. Děkujeme

V úterý 12. února 2013 byla předána žádost občanů o projednání třetí výškové stavby v Olomouci Zastupitelstvem města Olomouce. Sedm stovek olomouckých občanů v ní mimo jiné požaduje po Zastupitelstvu, aby zajistilo korektní a zákonný průběh územního řízení včetně důsledného posouzení přípustnosti výškové stavby v ochranném pásmu městské památkové rezervace a vlivu této stavby na městskou památkovou rezervaci v Olomouci. O. s. Za krásnou Olomouc děkuje všem olomouckým občanům, kteří tuto žádost podepsali. Celá věc by mohla být projednána na zasedání Zastupitelstva v pondělí 25. února 2013, které je přístupné veřejnosti.

 

ke stažení:

formulář pro podpisy občanů města Olomouce

formulář pro podpisy občanů, kteří nemají v Olomouci trvalý pobyt, ale vlastní na jeho území nemovitost

text žádosti občanů o projednání věci spadající do samostatné působnosti Zastupitelstvem města Olomouce s odůvodněním

 

Žádost občanů o projednání věci spadající do samostatné působnosti Zastupitelstvem města Olomouce dle § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích v souladu s ust. § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, žádáme o projednání následující problematiky spadající do samostatné působnosti Statutárního města Olomouc na jednání Zastupitelstva města Olomouce.

Žádáme Zastupitelstvo města Olomouce, aby zástupcům Statutárního města Olomouce v územním řízení na výškový objekt v lokalitě Šantovka uložilo zajistit:

• korektní a zákonný průběh řízení včetně důsledného posouzení přípustnosti
výškového objektu v ochranném pásmu MPR a vlivu této stavby na MPR Olomouc,

• prvořadou ochranu veřejných, zákonem chráněných hodnot v souladu se zákony a
s programovými dokumenty Statutárního města Olomouc.

Odůvodnění:

V nedávné době byla zahájena projekční příprava a projednání projektu výškové budovy “Šantovka Tower” umístěné poblíž Tržnice, tedy na hranici historického jádra a na ploše ležící v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc (vyhlášené Výnosem MK ČSR čj. 16.417/87-VI/1 ze dne 21. 12. 1987).

Navrhovaná stavba výškové budovy svou velikostí a umístěním znamená zásah do urbanistické struktury a panoramatu historického jádra Olomouce, který je měřítkem rovný hlavním olomouckým historickým dominantám jako jsou návrší s kostelem sv. Michala a dómské návrší s katedrálou sv. Václava. Jsme přesvědčeni, že taková změna znamená přímé ohrožení kulturně historické a urbanistické hodnoty městské památkové rezervace Olomouc.

Připomínáme, že ochranu hodnoty Městské památkové rezervace Olomouc deklaruje řada závazných právních dokumentů i programových dokumentů města Olomouce, například:

  • Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje
  • Územní plán sídelního útvaru města Olomouce
  • Regulační plán Městské památkové rezervace Olomouc

Nepřímo pak hodnotu historického jádra vyzdvihují další dokumenty a programy:

  • Strategický plán rozvoje města Olomouce a mikroregionu Olomoucko
  • Integrovaný plán rozvoje území Olomouc

Vyzýváme vás proto, aby Statutární město Olomouc jako účastník územního řízení na umístění výškového objektu trvalo v územním řízení na korektním a zákonném postupu, a především aby zajistilo ochranu veřejných hodnot v souladu se zákonem a svými vlastními programovými dokumenty.

Jan Jehlík: Územní plán je zdrojem i nástrojem

O vztahu územního plánu a rozvoje sídla promluví vedoucí Ústavu urbanizmu Fakulty architektury ČVUT v Praze, iniciátor „inventur urbanizmu“ mapujících nejaktuálnější tendence v plánování měst, Jan Jehlík.

Arcidiecézní muzeum Olomouc – sál Mozarteum (Václavské náměstí 3, Olomouc)

Pokračovat ve čtení „Jan Jehlík: Územní plán je zdrojem i nástrojem“

David Mareš: Výškové stavby v Olomouci?

Silueta Olomouce je rozvinutá a výrazná – historické jádro je díky své poloze na mírné vyvýšenině dominantou celého města a okolní krajiny. Obraz města je jednoznačně hodnotou. Dominance historické siluety je však jemná a může být lehce poškozena příliš vysokými stavbami nebo vysokými stavbami umístěnými v nevhodných lokalitách. Díky ploché topografii je každá stavba převyšující své okolí vidět ze všech stran a vždy se tedy stane součástí panoramatu.

Silueta není tvořena pouze historickými kostelními věžemi, tři výrazné novodobé výškové stavby ve městě již stojí: bytový dům s vodojemem na Nové Ulici, objekt RCO u nádraží a nejmladší Moravská univerzita na tř. Kosmonautů. Vodojem ani RCO panoramatu města neškodí, stojí v dostatečné vzdálenosti od historického jádra. Vodojem má na svou dobu velmi dobrou architektonickou kvalitu (začátek 70. let, arch. Brauner). To se nedá říct o posledních dvou. Objekt RCO znehodnotil přednádražní prostor. Urbanistická a architektonická (ne)kvalita nového objektu na Kosmonautů je stejně mizerná. Pro město je tragédií, že jeden z nejsilnějších místních investorů – RCO olomouckého podnikatele Josefa Tesaříka, který za oběmi budovami stojí – není schopen vytvořit krásnou architekturu, přitom staví domy bez nadsázky celoměstského významu, u nichž je vysoká kvalita morální (bohužel v Olomouci stále ne právní) povinností.

Odpovědnost za ochranu hodnot a udržitelný rozvoj území má zastupitelstvo města. Prostředkem je územní plánování. To je přirozené a je to stanoveno ve stavebním zákoně. Stejně jako to, že zastupitelstvo má – prostřednictvím územního plánování – usilovat o dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů.

Je jasné, že zjistit správnou odpověď na otázku, zda se mají v Olomouci stavět výškové stavby nelze bez odborného posouzení struktury zástavby a vytvoření koncepce. Je to lepší než posuzovat každý developerský záměr samostatně a vždy znovu se ptát zda ano či ne a zda zrovna tady. Město v roce 2009 nechalo určitou koncepci vytvořit a vážím si toho, že jsme měli možnost jejími autory být my. Předesílám však, že tato práce není pro město závazná a je na rozhodnutí města, zda a jakou měrou se jí bude řídit; a právě v otázce výškových staveb se s ní politické vedení města neztotožnilo.

… více o dokumentu Olomouc: Koncepce prostorové regulace / výškového zónování

Dospěli jsme k tomu, že se z urbanistického pohledu Olomouc bez výškových staveb obejde. Její panorama je výrazné a před postavením Moravské univerzity bylo i poměrně neporušené. Hodnotou města je i lidské měřítko a různorodost zástavby. Město pro svůj rozvoj však potřebuje investory a někteří z nich vysoké domy stavět chtějí. Pokud tedy případně ano, tak jsme jako vhodnou lokalitu navrhli „Střední okruh“ tvořený ulicemi Pražskou, Foerstrovu, Albertovu, Velkomoravskou a Tovární. Je to prostor v olomouckém měřítku velkoryse dimenzovaný původně jako dopravní obchvat, prochází celým městem, většinou částmi s vysokou koncentrací obyvatel (Neředín, Nová ulice, Povel) nebo plochami, které čeká urbanistický rozvoj (Velkomoravská – voj. areál, ČSAO). Otevřením dálničního obchvatu se otevřela možnost z tohoto prostoru vytvořit městskou třídu se širokými chodníky, stromořadím, obchody a kavárnami, která je příjemná pro pěší a kde má auto jen přiměřený prostor. Lze zde nalézt řadu hluchých prostorů, kde by měly být postaveny domy, které by tomuto bulváru dodaly život a městský charakter a některé z nich by mohly vyrůst i do výšky. Možnost synergie těchto nových staveb – iniciačních bodů – a rehabilitace veřejného prostoru je neobjeveným potenciálem této části Olomouce.

Přípustnost výškových staveb podél „Středního okruhu“ je daná také tím, že prochází v dostatečné vzdálenosti od historického jádra. To však neplatí pro Moravskou univerzitu ani uvažovanou výškovou stavbu na Šantovce, která by byla dokonce v ochranném pásmu památkové rezervace(!). Ministerstvo kultury rozhodlo, že zde v novém územním plánu výšková stavba možná nebude. Důkazem toho, že jde o správné rozhodnutí, je objekt Moravské univerzity, který do obrazu města vstoupil jednoznačně negativně. Je tedy absurdní, že záměr na Šantovce zřejmě získá územní rozhodnutí. Dle mechanického výkladu platných předpisů je to asi možné, ale smysl uniká – pokud bude ten dům postavený, bude hodnota města poškozena trvale. Ani architektonická kvalita domu na Šantovce není – podle zveřejněných obrázků – valná. Byť by zřejmě o něco předčil Tesaříkovy realizace, jedná se stále o konfekční, zaměnitelný návrh bez trvalé hodnoty. Několikrát vyluhovaný čaj.
Slabá kvalita některých nových staveb na významných místech je dlouhodobá bolest celého Česka a nevyhla se ani Olomouci – vzpomeňme třeba na předláždění Denisovy ulice, úpravu přednádraží nebo dokončovaný dům Namiro na Palackého – Hynaisově.

Města by měla najít způsob, jak u staveb na významných místech zajistit vynikající kvalitu bez ohledu na to, zda jde o obecní nebo soukromou investici. Stavby totiž vytvářejí prostředí, ve kterém žijeme a toto prostředí výrazně ovlivňuje kvalitu našeho života. Nástroj máme, je jím veřejná architektonická soutěž. Věřím, že se to podaří.