Pavel Zatloukal: Mrakodrap na Šantovce? Necitlivá stavba, která tam nepatří

Celý rozhovor profesora Pavla Zatloukala s Danielou Tauberovou, který vyšel v Olomouckém deníku 5.ledna 2013.

Třetí „mrakodrap“ by mohl v roce 2015 „ozdobit“ panorama Olomouce. Odvážný projekt z pera britské architektonické kanceláře Benoy se postupně rýsuje na prahu historického jádra v budoucí moderní čtvrti Šantovka. Odvážný? Podle profesora Pavla Zatloukala, ředitele Muzea umění Olomouc a odborníka na architekturu 18. – 20. století, projev necitlivosti vůči historickému jádru Olomouce a důkaz upřednostňování lokálních a osobních zájmů nad hodnotami mnohem vyššími.

Co projektu, zejména představené výškové stavbě, vytýkáte? Proč vám vadí?

Vytýkám jí zásadní věc, která je platná tisíce let, a tou je nerespektování hierarchie hodnot. Jednou z podstatných součástí urbanismu – zásadní koncepční součásti města – je také formování jeho panoramatu. Tak jako urbanismus stojí výš nad architekturou, tak jako celá čtvrť stojí nad tím, jakou podobu mají mít jednotlivé domy. A celkové panorama Olomouce, jako historického, doposud dobře zachovaného města, je jeho velmi důležitou složkou, která musí stát nad zájmem lokálním nebo osobním. Nad snahou prosazovat svoji vlastní představu. Osobní ambice by měly být podřízeny něčemu vyššímu. Jde o spor v podstatě ideologický, a kdybych ho měl velmi zjednodušit, tak např. známý spor Klaus versus Havel.

Moderní stavba vyvolává emoce, přirozené pro architektonické počiny, a už pár dní rozděluje Olomoučany na ty, kteří odmítají další věžák a na druhé rozplývající se nad zeštíhlujícím vertikálním dělením „zaoblené sochy“..

Architektura a tím méně urbanismus nejsou politikou, kde mohou rozhodovat referenda. Na to jsou to příliš mnohovrstevnaté a složité, odborné problémy a politici k jejich řešení mají odborné zázemí. Pokud se to řeší na základě povrchní medializace, leckdy to sklouzne do prestižní roviny typu kdo s koho, místo aby se v celém složitém procesu uvažování a rozhodování setkávaly věcné argumenty. I my jsme v našem rozhovoru samozřejmě schopni tuto věc posuzovat pouze letmo. Chtěl bych proto především apelovat na uvážlivost a pokoru, protože i z hlediska olomouckého panoramatu toho bylo zničeno už příliš.

Když zmiňujete urbanismus: kritici mrakodrapů v Olomouci poukazují na jakýsi chaos, na destrukci panoramatu.

Stávající výškové budovy, zejména tato, která už ocitá doslova na hraně historického jádra, vnášejí do městského panoramatu skutečně chaos. Olomoucké panorama si přes ztráty v dávnější i nedávné minulosti stále uchovává základní hodnotovou hierarchii, jíž dominují sakrální stavby. Duch stojí nad hmotou. V posledních letech do toho proniká chaos – jak na třídě Kosmonautů, tak u nádraží a zejména v případě Šantovky. Panorama historické Olomouce se začíná hroutit, a to nejen z dílčích pohledů, ale také v rámci celé olomoucké kotliny. Nutně se pak musí vynořit otázka: opouštíme-li tuto jednu ze základních hodnot, proč potom chránit detaily v historickém jádru? Stará města nám mimo jiné zprostředkovávají řád, který novověké civilizaci bolestně schází. Máme je však chránit z hlediska jednotlivých domů, když se vzdáváme celku?

Jenže dva mrakodrapy už stojí, tak proč nepřidat další, dokud to ještě územní plán města povoluje…

To, že v Olomouci tyto stavby vyrostly, byla podle mého názoru chyba. Domnívám se, že je protismyslné stavět tady výškové budovy, jak s ohledem na velikost města, jeho historii, strukturu, dálkové pohledy (např. vztah historického jádro, kláštera Hradisko, Svatého Kopečku. Nehledě na to, že jejich architektura je průměrná až podprůměrná. Co chtějí tato sebevědomá gesta sdělit vůči tak kvalitním starým památkám? Podobných výškových budov jsou tisíce, Olomouc je jedinečná.

I v případě představeného výškového objektu Šantovky?

Obávám se bohužel, že je to podobné. Jde o komerční, konvenční stavbu. Ale znovu opakuji, především tvrdě necitlivou vůči historické Olomouci. O takové budově by se v této lokalitě vůbec nemělo uvažovat, i kdyby ji navrhoval mnohem lepší architekt. Prostě sem nepatří. A dovolávat se příkladu Londýna, kde byla část City válečným bombardováním prakticky smetena ze zemského povrchu – jak to dělají projektant a developer olomoucké stavby – není na místě. Navíc se sice centrum Londýna ježí výškovými i jinými novostavbami, ale opravdu kvalitních tam mnoho nenajdete.

Hovoříte o chaosu, o destrukci panoramatu historického města. Chybí vize, pokora? Kde je chyba?

Nepochybně v arbitrovi, jímž je radnice. Myslím si, že současná radnice dokázala hodně dobrého, ale kdybych si mohl dovolit něco doporučit, pak vytvoření silného, kvalitně obsazeného a prestižního úřadu hlavního architekta, který by v otázkách, kterými se tady probíráme, vytvářel erudovaného partnera radním a zastupitelům. A možná i větší zapojení univerzity s jejími uměnovědci, filozofy.

Jako bych už slyšela reakce, jak jste konzervativní…

To je matení pojmů. Co je konzervativního na tom, chránit historické jádro? A opačně, co je pokrokového na tom, kazit panorama města?

Dovolím si poznamenat, že pokrokovost jste prokázal prosazováním ambiciózního projektu SEFO.. Pane profesore, můžete zmínit konkrétní, učebnicový příklad citlivého přístupu k umísťování výškových staveb v historickém městě s výjimečnou památkovou rezervací?

Obecně je uznávaný příklad Paříže. Srovnáváme samozřejmě nesrovnatelné (desetimilionovou metropoli se stotisícovou Olomoucí), ale také v Paříži vyšli investorům vstříc a dali jim celou čtvrť La Défense (pozn. red. obchodní a byznys čtvrt plná mrakodrapů a moderních staveb ležící severozápadně od centra města), vzdálenou od historického jádra, která navíc rozvíjí jeden ze základních urbanistických prvků jejich města – osu, kterou začal budovat již Napoleon. Všechno je v rámci této logiky a řádu.

Na okraji Starého Města v Praze by asi taky mrakodrap neprošel…

Ano, vezměme si, jak dlouze se diskutuje o pražském panoramatu v případě výškových budov ovšem až za Nuselským mostem. A v Olomouci se bavíme o hraně historického jádra.

Jde o obchodní centrum, ale jeho podoba rozhodně významně přesahuje známé hloupé, plechové krabice uprostřed rozlehlých parkovacích ploch, kde lidé tráví stále více času..

Nevím, nebyl bych tak optimistický, možná bude jen provedení luxusnější.

Jenže takový je bohužel trend dnešní doby: lidé vyjedou do obchodního centra a tráví tam víkend. Ateliér Benoy jim k tomu nabízí kromě kaváren, restaurací, zeleň, procházku..

Dostáváme se k dalšímu problému. Máme krásné historické jádro, proč se nemůže něco takového odehrávat v něm? Pokud se na Šantovku podíváme z tohoto hlediska, pak se obávám, že „vyluxuje“ zbytek obchodů z historického jádra. To se potom může proměnit v mrtvou zónou, v lepším případě s bazary, která začne znovu chátrat…

Obchodní centrum projektované ateliérem Benoy, které stojí v Singapuru, získalo mezinárodní uznání a před dvěma roky ocenění nejlepší nákupní centrum Asie. Sice jsem ho neviděla na vlastní oči, když jsem tam byla, ještě nestálo, ale mně osobně se velmi líbí.

Olomouc není Singapur, tak jako Singapur není Olomoucí. Nebo měly by být?

Rozhodně ne. I když tak čisto jako je tam…Pane profesore, slyšela jsem kritiku i v souvislosti s umístěním projektu do záplavové zóny. Jaký je váš pohled v této souvislosti?

Po panoramatu je to druhá zásadní věc, v níž vidím rozpor. Niva řeky Moravy byla vždy určující z hlediska toho, kde a jak by se mělo v Olomouci stavět ve vztahu města k příměstské krajině, vodním tokům, zeleni. Tento pás měl být zastavěn co nejméně. Všechny povodně ukázaly, že se na tom i tady velmi prohřešujeme a příroda nám to čas od času vrací. Počítaly s tím i regulační poválečné plány, ostrov Šatovky měl být po vymístění průmyslu prakticky bez zástavby. V padesátých, šedesátých letech se tam počítalo pouze s budovou filharmonie.

Když jste pohlédl do minulosti, jako odborník na architekturu 19. a 20.století, vzpomenete nešetrný zásah, který panorama Olomouce přetvořil?

S panoramatem se v Olomouci v posledních stopadesáti letech nezacházelo šetrně. Na konci 19. století, když padla Hradská brána (na místě dnešního hotelu Palác) zaniklo například kvůli čtyřem blokům nových činžáků jedinečné panorama Olomouckého hradu s katedrálou a přilehlou částí až k arcibiskupské rezidenci, tyčící se na skalách a hradbách vysoko nad řekou. Ovšem tehdy nebyla k dispozici jiná staveniště, protože pevnost ještě nebyla zrušena.

A samotné místo, dnes nazývané Šantovka, jaký byl jeho vývoj a přístup dřívějších urbanistů?

Po zrušení pevnosti se k tomuto místu – měli bychom říkat ostrovu na Moravě – vyjadřovali specialisté zajímavě. Například autor regulačního plánu města z roku 1894 Camillo Sitte, na něhož se někteří, kteří obhajují aktuální projekt a výškové budovy, odvolávají, navrhoval na ostrově pouze osm stavenišť pro vily.

Jak se v té době stavěli k regulaci a ochraně centra města?

Jedinečnost a velikost Sitteho projektu nové Olomouce spočívala v tom, že respektoval strukturu starého města, až na maličkosti ho zachovával, nezasahoval do něj. To, co navrhoval na nových pozemcích kolem, naopak přizpůsoboval jeho rukopisu.

Můžete přiblížit, jak se území vyústění třídy Kosmonautů řešilo v minulém století?

Řešilo se už za první republiky. V prostoru takzvaného starého autobusového nádraží a tržnice měl vyrůst komplex úředních budov, jak státních, tak městských. Jako dominanta a pohledové zakončení nové třídy od nádraží byla předepsána subtilní věž vysoká asi 40 metrů. V soutěži zvítězil projekt, který počítal s věží ještě menší, ale válka zabránila dokončení celého záměru.

 

 

Po válce to vypadalo jak?

Když se připravoval nový regulační plán dnešní třídy Kosmonautů, byl již bez výškové budovy. Před mostem přes hlavní tok řeky se mělo příchozím od nádraží široce rozevřít nejkrásnější panorama Olomouce od jihovýchodu. Dnes je již z větší části ztracené.

Na místě Šantovky stála kdysi úspěšná fabrika, která ustoupila moderní čtvrti a byla srovnána se zemí. Šlo o kvalitní stavby?

A to je další věc, která mě mrzí. V Ostravě-Vítkovicích se uskutečňuje velkorysá rekonverze obrovského průmyslového areálu pro kulturní účely. Vynořuje se něco neopakovatelného v symbióze starého a moderního. Proč to v Ostravě jde a v Olomouci ne?

Nevím.

Část zástavby Milozávodů, která byla kvůli nové výstavbě úplně smetena, byla zajímavá a kvalitní. Heikornovi v meziválečné době spolupracovali s talentovanými zahraničními i zdejšími projektanty. Postavili pro ně velmi adaptabilní, otevřené haly. Domnívám se, že alespoň něco z toho bylo možné do dnešního areálu zapojit. Možnost rekonverze Mila ostatně prokázaly studie vedené profesorkou Zemánkovou z brněnské Fakulty architektury.

Jednodušší je bourat.

Le Corbusier, který je snad nejznámějším moderním architektem minulého století, ve dvacátých letech připravoval totální asanaci centra Paříže ve prospěch mrakodrapů. Přesto v roce 1961 napsal starostovi Benátek: „Ano, postavil jsem mrakodrapy vysoké 220 metrů, ale umístil jsem je tam, kam patřily. Nezabíjejte Benátky, naléhavě vás o to prosím!“ Sitte a Le Corbusier si totiž uvědomovali význam a citlivost určitého místa. Ne všechno může a má být všude.

Kritická židle: Rostislav Švácha

Na Kritické židli zhodnotil historik umění a architektury Rostislav Švácha vybudování objektu rozhledny v blízkosti Chmelařského muzea v Žatci a poté výstavbu olomouckých mrakodrapů, které kazí siluetu druhé největší památkové rezervace v České republice.

Záznam pořadu vysílaného na programu ČT2 14.10.2012

Mrakodrap Šantovka představen

V úterý 11. prosince 2012 byla v přízemí nové Přírodovědecké fakulty UP otevřena výstava prezentující průřez dílem londýnského ateliéru Benoy, sestávající většinou z administrativních a komerčních budov realizovaných po celém světě. Mezi nimi představil architekt Robert Bishop i návrh kontroverzní třetí výškové stavby v lokalitě tzv. Šantovky. Prezentace se  zúčastnili představitelé developerské společnosti v čele s Richardem Morávkem, primátor města Olomouce Martin Novotný, zástupci olomoucké podnikatelské sféry a veřejnost v celkovém počtu asi 40 osob. Přítomní byli ujištěni, že proponovaná stavba bude mít nejen světovou úroveň, ale kromě možnosti pohlédnout vzhůru k nebesům přinese městu i nové bytové a administrativní plochy. Problematikou bezprostřední blízkosti druhé největší městské památkové rezervace, ani dopadem na siluetu či panorama unikátního centra historické Olomouce se prezentace nezabývá, vizualizace nenabídly žádné zakomponování výškové stavby do panoramatu města. Detaily jsme se mohli snad dozvědět na předcházející soukromé prezentaci v hotelu Alley, odkud však byli zástupci našeho sdružení vykázáni pořadateli – jmenovitě Pavlem Vysloužilem ze společnosti Consultants, vydávající olomoucké Radniční listy a Jurajem Aláčem, tiskovým mluvčím Galerie Šantovka.

Případem se budeme nadále zabývat.

Mrakodrap Šantovka – přísně tajné!

Dnes ve 13.30 začala dlouho očekávaná tisková konference s představením třetí výškové stavby v lokalitě Šantovka.  Členové sdružení Za krásnou Olomouc se o jejím konání dozvěděli dvě hodiny před jejím začátkem. Již před zahájením jsme však byli důrazně požádáni tiskovým mluvčím Jurajem Aláčem o opuštění soukromé akce vyhrazené pouze pro novináře.

Připravujeme podrobnosti …

Otevřený dopis primátorovi Martinu Novotnému

Vážený pane primátore,

v posledních dnech se v médiích objevily zprávy (idnes.cz a Česká televize) o pokračujícím záměru vybudovat na území tzv. Šantovky třetí výškovou budovu. Proto se formou otevřeného dopisu vracíme k tématu, které o. s . Za krásnou Olomouc otevřelo již v lednu tohoto roku formou petiční akce. Petici proti výškovým stavbám v Olomouci podpořila svým podpisem bezmála tisícovka občanů, což potvrzuje, že budoucí podoba města není veřejnosti lhostejná a že ne všichni jeho obyvatelé sdílí názor, že kulturní úroveň historického města a jeho budoucí rozvoj musí být nutně demonstrován počtem podlaží jeho novostaveb.

Zástupci o. s. Za krásnou Olomouc Vám 22. 5. 2012 předali petici a 12. 6. 2012 ji projednala Rada města Olomouce. V odpovědi z 13. 6. 2012 garantujete zodpovědnost Rady města při rozhodování o výškových stavbách v Olomouci a dokládáte ji výčtem jednání na toto téma. Dozvídáme se z ní mimo jiné, že to byla Rada města, která „připustila při splnění určitých podmínek umístění výškové stavby na tř. Kosmonautů“. Jsme přesvědčeni, že tato stavba (Vysokoškolský kampus a inovační centrum) nejen svou nízkou architektonickou kvalitou, ale zejména výškou cca 75 metrů nenapravitelně porušila panorama historického jádra města Olomouce, druhé největší památkové rezervace v České republice a jednoho z dvanácti míst zapsaných na seznamu UNESCO.

Naše obavy, které se pojí s výstavbou třetí výškové stavby na Šantovce (v ochranném pásmu MPR, tedy na její samé hranici), jsme vyjádřili v textech a komentářích doprovázejících předání petice.

Do jisté míry nás uklidnila Vaše odpověď, že z návrhu nového územního plánu musejí být výškové dominanty vypuštěny, aby se zadavatel i zhotovitel územní dokumentace vyrovnal se stanovisky dotčených orgánů, v tomto případě s názorem Ministerstva kultury České republiky. Oceňujeme, že je Rada města ochotná naslouchat názorům odborné složky dotčených orgánů a respektovat její stanovisko, totožné s naším. Dokládá to také proměnu názorů od posledního jednání Rady města z 5. 8. 2008, v němž, jak uvádíte, Rada „vyjadřuje podporu“ záměru vybudovat na Šantovce „výškový bytový dům 18 NP a administrativní budovy výšky 8–9 NP“.

„Klíčovým faktorem“ pro stanovisko RmO v roce 2008 měla být „kvalita konkrétního architektonického řešení“. S ohledem na „hodnoty historického dědictví města Olomouce“ měla být výšková dominanta „podmíněna předložením architektonického řešení na nejvyšší úrovni soudobé architektury v evropském i světovém měřítku“. V Pokynech pro zpracování návrhu Územního plánu Olomouce schválených ZMO dne 23. 2. 2011 se počítá s tím, že „problematika výškových dominant … bude ve spolupráci s MK ČR přehodnocena (posouzena, vyhodnocena a prověřena)“. Jiným z chvályhodných prostředků urbanistického plánování, který v Pokynech najdeme, je podmínka, že stavbu výškových budov musí provázet „pořízení regulačního plánu“.

Všechny tyto argumenty svědčí o tom, že město a jeho představitelé berou problematiku další výškové zástavby v blízkosti historického centra vážně. Apelujeme proto na ně, aby zabránili vzniku další stavby, případně schválení potřebných fází její projektové přípravy v rámci podmínek daných platnou územní dokumentací, v níž výšková regulace není pevně zakotvena.

Bez zpracovaného regulačního plánu, s nímž dle výše zmíněných „Pokynů“ Rada města Olomouce do budoucna už počítá, opravdu nelze prověřit únosnost záměru pro dané místo.

Stejně tak není jednoduše možné uhlídat nejvyšší architektonickou kvalitu, kterou se RmO zaštiťovala, protože se jedná o záměr soukromého investora. Jemu se bohužel nedá vnutit, ale jen doporučit institut veřejné architektonické soutěže, která jediná má šanci rozkrýt a pojmenovat architektonické kvality z většího počtu návrhů.

Ztotožňujeme se s odbornými názory Národního památkového ústavu i se stanoviskem MKČR o tom, že výškové stavby do blízkosti historického centra Olomouce nepatří a že nenávratně poškozují hodnotu historického dědictví města. Chyba, kterou prezentuje druhá výšková budova na třídě Kosmonautů, nemůže být s vědomím představitelů města dále multiplikována. Ignorovat stanovisko MK ČR k návrhu nového územního plánu v diskutované lokalitě s argumentem o jiné právní úpravě (dle stávajícího platného ÚP) považujeme za nezodpovědné, ba nemravné bazírování na liteře „zákona“ na úkor jeho smyslu či ducha.

Velmi bychom ocenili opětné projednání tématu v RmO i Vaši odpověď, z níž bychom se dozvěděli, jaký postoj k němu skutečně zaujímáte.

 

V Olomouci 14. září 2012

S přátelskými pozdravy

 

za výbor o. s. Za krásnou Olomouc

 

Mgr. Alexandr Jeništa

Mgr. Martina Mertová

Mgr. Jakub Potůček

Mgr. Martina Potůčková

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

 

Příloha: Odpověď primátora Martina Novotného petičnímu výboru ze dne 13. 6. 2012

Proti výškovým stavbám v Olomouci

V úterý 22. května 2012 předali členové petičního výboru v čele s historikem architektury prof.  Rostislavem Šváchou do rukou primátora města Martina Novotného petici Proti výškovým stavbám v Olomouci, kterou k 21. květnu podepsalo přes 800 občanů.

Tisková zpráva

TEXT PETICE PROTI VÝŠKOVÝM STAVBÁM V OLOMOUCI

K rukám primátora Statutárního města Olomouce pana Martina Novotného

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme změnu znění připravovaného návrhu Územního plánu statutárního města Olomouce, resp. těch jeho pasáží, které v budoucnu v našem městě připouštějí vznik dalších výškových staveb. Pokračovat ve čtení „Proti výškovým stavbám v Olomouci“