Martin Horáček: Mrakodrap v evropské architektuře 1897-2013

Od Bílého domu v Rotterdamu po londýnský Střep

Mrakodrapy patří k nejvíce vzrušujícím a také nejvíce kontroverzním tématům v architektuře. V Evropě byly od středověku běžné obranné, městské a chrámové věže. Když však na konci 19. století technologický pokrok umožnil stavět stejně vysoké nebo ještě vyšší kancelářské a obytné budovy, přijali to Evropané s mnohem menším nadšením než třeba obyvatelé USA. Věřili, že tradiční hierarchie typů, kdy veřejné a sakrální stavby převyšují ty soukromé, představuje viditelné znamení správného mravního postoje a kultivovanosti obyvatel. Mrakodrap měl přesto od počátku i na starém kontinentu fanoušky a prosazoval se zde, ve srovnání s ostatními světadíly ovšem poněkud nesměle, což platí dodnes. Přednáška představí nejvýznamnější mrakodrapy v evropských metropolích i menších městech (Rotterdam, Madrid, Stockholm, Moskva, Milano, Frankfurt, Vídeň, Londýn ad.), poukáže na jejich slohovou různorodost a na často vyhrocené spory o vhodnosti jejich tvaru a situování – v neposlední řadě ve snaze o rozšíření a zpřesnění argumentů v aktuální diskusi o budoucnosti olomouckého panoramatu.

Martin Horáček je odborným asistentem na Vysokém učení technickém v Brně a na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zabývá se architekturou 18.-21. století, teorií umění a památkovou péčí. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou občanského sdružení Za krásnou Olomouc.

 

Muzeum umění Olomouc

Muzeum moderního umění – Besední sál

Po 11. 3. v 18.00 hodin

 

Pořádá Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s o. s. Za krásnou Olomouc a Nadací Via.

Veřejná debata: Trvale obyvatelná Olomouc

 

Občanské sdružení Za krásnou Olomouc si vás dovoluje pozvat na veřejnou debatu k návrhu územního plánu Olomouce nazvanou: Trvale obyvatelná Olomouc. Účast přislíbili Martin Novotný, primátor města Olomouce, Jakub Kynčl, autor územního plánu, Irena Fialová, Ústav urbanizmu Fakulty architektury ČVUT, Stašek Žerava, bývalý hlavní architekt města a Martin Škabraha, filozof, publicista a vysokoškolský pedagog. Debatu bude moderovat Ondřej Jakubec, historik umění.

místo: Velký zasedací sál Magistrátu města Olomouce, Hynaisova 10

čas: čtvrtek 7.března 2013, 17hodin

 

 

 

 

 

 

 

Za podpory                

Jan Jehlík: Územní plán je zdrojem i nástrojem

O vztahu územního plánu a rozvoje sídla promluví vedoucí Ústavu urbanizmu Fakulty architektury ČVUT v Praze, iniciátor „inventur urbanizmu“ mapujících nejaktuálnější tendence v plánování měst, Jan Jehlík.

Arcidiecézní muzeum Olomouc – sál Mozarteum (Václavské náměstí 3, Olomouc)

Pokračovat ve čtení „Jan Jehlík: Územní plán je zdrojem i nástrojem“

Příliš neviditelná architektura

O projektech a realizacích architektonického ateliéru Fránek Architects i o dalších zajímavých tématech bude rozmlouvat jeden z nejzajímavějších současných českých architektů Zdeněk Fránek s historikem architektury Rostislavem Šváchou. Pořádá Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s občanským sdružením Za krásnou Olomouc.

Arcidiecézní muzeum Olomouc, sál Mozarteum

čtvrtek 22.listopadu 2012, 18 hodin

Fotogalerie: Den architektury 2012

Pátek 28. září: Svatováclavská architektonická exkurze na Pálavu

České dráhy nám hned na začátku výlet zpestřily dobrodružným cestováním. Pár hodin před tím, než jsme chtěli vyrazit jinak skvělým spojem, spadly někde u Přerova troleje, což na dráze způsobilo neuvěřitelný chaos. Místo příjezdu po deváté hodině jsme do Šakvic dorazili se třemi přestupy zhruba v půl jedné. Pěší chůzí jsme se vydali na Sonberk, kde nás Rostislav Švácha seznámil s veřejnou soutěží na realizaci architektonické studie vinařství a poté popsal samotnou stavbu, realizovanou v letech 2006-2007 Josefem Pleskotem. Kromě podrobné prohlídky vinařství jsme neopomněli ochutnat vzorky výtečných vín. Jelikož čas je neúprosný, museli jsme vynechat plánovaný přechod Pálavy včetně posezení v Café Fara v Klentnici a dopravit se autobusem až do Mikulova. Tam jsme měli příležitost si prohlédnout, dokonce ve společnosti majitele galerie a pak také architekta Štěpána Děngeho, novou Galerii Závodný, u níž jsme ocenili jednoduchost, účelnost, kultivovaný výraz, dobře zvládnuté detaily i kontextuální zasazení do historického jádra města.

 

Sobota 29. září: Po stopách c. k. developerů aneb Kam se poděly cihly z barokního opevnění

Procházka po stopách c. k. developerů začala v sobotu v 15 hodin u hotelu Palác. Sešlo se nás nečekaných sto padesát. Robert Šrek s Janem Jeništou přiblížili okolnosti bourání opevnění města a začátky výstavby v okolí Hradské brány. U Fischerova domu na nábřeží Přemyslovců 8 jsme poznali pohnutý osud stavebního podnikatele Moritze Fischera. Prohlédli jsme si interiéry Molitorova domu v Kosinově ulici a nahlédli také do útrob budovy bývalého Slovanského gymnázia z roku 1884. Procházka pokračovala přes náměstí Republiky, kde nás zaujal objekt bývalého Okresního hejtmanství architekta Josefa Seiferta, následovalo vyprávění o Ottáhalově domě v Ostružnické ulici, kde strávili dětství Zdeněk Fierlinger i Evžen Rošický. U Dittrichštejského paláce v Opletalově ulici jsme zavzpomínali na vyhlášenou Schwechatskou pivnici, o kus dál, u budovy Komenia, jsme si osvětlili principy výstavby školních budov. Procházku jsme zakončili před Národního domem, největším projektem architekta a stavitele Karla Starého staršího, postaveným za neuvěřitelné čtyři měsíce.

Z reakcí účastníků:

„Výklad byl odborný, zároveň velmi ‚dostupný‘.“
„Zaujala mě hlavně možnost dostat se do jinak nepřístupných prostor.“
„Zaujal mě příběh Moritze Fischera, historie staveb, jak je Olomouc překrásná a kolik lidí to zajímá.“
„Chválím erudovanost mladých a zájem olomoučanů o město!“
„Vynikající výklad, objevné, ale příště lépe ozvučit.“

 

Neděle 30. září: Léčba architekturou

Na sedmdesát účastníků nedělní vycházky po areálu bývalé Zemské nemocnice mělo možnost si prohlédnout stavby z doby od jejího založení v roce 1872 až po současnost, kdy na staveništi fakultní nemocnice probíhá živý stavební ruch. Upozornili jsme na provozní a urbanistické těžkosti území a jejich příčiny. Dozvěděli jsme se o generálním plánu na obnovu areálu nemocnice z let předválečných od předního českého architekta Bedřicha Rozehnala a ukázali si, co se z něj realizovalo. Mnozí z nás poprvé objevili kapli milosrdných sester III. řádu sv. Františka, která se skrývá většině pohledů z areálu nemonice. V roce 1946 ji vyprojektoval architekt Jaroslav Čermák, ale už během padesátých let ji adaptovala neurologická klinika na posluchárnu. Intaktně zachované interiéry z této doby byly pro mnohé velkým překvapením. Období socialistického realismu v české architektuře jsme si mohli dobře přiblížit na schodišti Teoretických ústavů, projektovaných od roku 1951 Ateliérem národního umělce Jiřího Krohy. Patrně nejživější debatu vzbudily interiéry novostavby Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého se záhadným jménem Biomedreg. Stějně jako tady i u probíhající stavby rozšíření Teoretických ústavů a u pavilonu počítačové tomografie jsme dostali informace z první ruky – prováděl nás totiž jejich autor, ing. Miroslav Pospíšil. Jemu i vedení jednotlivých pracovišť nemocnice děkujme za vstřícnost.

Den architektury

Druhý ročník festivalu konaného k mezinárodnímu dni architektury navazuje na úspěšnou oslavu Dne Architektury v loňském roce, kterou navštívilo přes 3000 lidí v třiceti českých městech. Festival proběhne formou architektonických procházek po českých a moravských městech, včetně hlavního města Prahy. Celá akce nabídne široké veřejnosti ojedinělou příležitost objevit místní architektonické unikáty v doprovodu řady významných českých architektů a historiků architektury. Ti provedou zájemce po zajímavých stavbách současné architektury a upozorní na historické krajinné a urbanistické souvislosti a zvláštnosti.

 

 

sobota 29. září v 15 hodin, před hotelem Palác

Po stopách c. k. developerů aneb Kam se poděly cihly z barokního opevnění.

Procházka po školních, úředních, spolkových, církevních a obytných stavbách z druhé poloviny 19. století v historickém centru města s historikem architektury Robertem Šrekem a průvodcem Janem Jeništou. Prohlédneme si několik zajímavých interiérů, poznáme, jak vypadaly byty v tehdejších činžovních novostavbách a kdo v nich bydlel, prozkoumáme několik školních budov, poznáme dílo vlivných olomouckých architektů a stavitelů (Gustav Meretta, Karel Starý st. a Franz Kottas) a zamyslíme se nad tragickým osudem nejodvážnějšího developera své doby, Moritze Fischera.

 

neděle 30. září v 10 hodin, zastávka tramvaje Fakultní nemocnice

Léčba architekturou

Blaho nemocných budiž každému nejvyšším příkazem!

Historie olomoucké, dnešní fakultní nemocnice se začala odvíjet již v roce 1896, kdy byly za městem na Tabulovém vrchu zprovozněny její první pavilony. Koncem třicátých let ale nemocnice, v níž byla počátkem dvacátého století provedena vůbec první transplantace oční rohovky, patřila mezi zastaralé a nevyhovující zdravotní ústavy. Na popud zemské správy proto v letech 1940-1941 vypracoval brněnský architekt Bedřich Rozehnal studii nové Zemské nemocnice. Z projektu navrženého v duchu Le Corbusierovy estetiky nakonec byla realizována jen hospodářská budova s centrální kotelnou (1946). Architektonická vycházka areálem olomoucké fakultní nemocnice s historiky architektury Martinou MertovouJakubem Potůčkem.