Karolína Vránková: Doma s cizími

Pozvánka na další Divadlo architektury. Ještě než skončí pozoruhodná výstava Bydlet spolu v Muzeu umění Olomouc, probereme a propereme téma kolektivního bydlení zase jiným způsobem. Tentokrát pohledem novinářky Karolíny Vránkové, která se dlouhodobě věnuje všemožným tématům spjatým s architekturou, designem a vůbec „trendy“. Tak se ostatně jmenuje její nepřehlédnutelná rubrika v časopise Respekt.

Jak trefně pracuje se slovy, nakonec ukazuje tento pěkný dopis adresovaný DRAHÝM ARCHITEKTŮM. Zpomalte a čtěte! :

Drazí architekti,

jsem novinářka, pracuji se slovy a tohle bude úvaha o několika z nich. Jednak o slově NOVINÁŘ. Je to profese, která nemá nejlepší období. A pak o slově JEDNODUŠE, které mě upozornilo na to, jak novinářství zvolna koroduje. A že nejde jenom o fake news a politiku, ale i o kreativní obory, mezi nimi ARCHITEKTURU. Je to ŠKODA. I vaše, drazí architekti. Nejprve slovo JEDNODUŠE. Objevilo se v krátké zprávě o nové realizaci, kterou každý týden uveřejňuji na stránkách týdeníku Respekt. Tentokrát jsem vybrala malý domek, jednoduchý až zenově. Architekt a jeho manželka měli v plánu takový koncept bydlení nabídnout také dalším lidem, kteří chtějí „žít jednoduše“, jak jsem napsala. Architektovi jsem dala text číst předem, jemu se ale tohle slovní spojení nelíbilo. Proběhly emaily a telefonáty. Jeho argumenty byly srozumitelné, vyvolávalo to v něm dojem prostomyslnosti nebo hlouposti. Může být, a dalo by se jistě použít řada dalších slov, architekt sám nabídl několik vhodných variant. Protiargument na mé straně byl vlastně jen jeden. Slova jsou moje práce. Ale stojí jedno slovo za konflikt, když existuje
tolik jiných?
ARCHITEKTURA je úspěšný obor, což je vidět také v médiích. Referuje se o ní víc než kdy dřív. Nejen o realizacích, architektonická obec je úspěšná v prosazování svých témat, kauzy jako stavební předpisy nebo architektonické soutěže jsou součástí mediální agendy. Architekt je profese vnímaná pozitivně, je to někdo, kdo mění svět k lepšímu.
T
aké NOVINÁŘ je někdo, kdo má měnit svět k lepšímu, tím, že přináší nezávislé ověřené informace a kritické myšlení. Žurnalistika je ale v krizi. Dosavadní systém fungování médií není v době internetu a sociálních sítí životaschopný, udržitelný

ekonomický model pro současnou dobu zatím nevznikl. S ekonomickým
úpadkem přichází pokles kvality. Je to patrné i v referování o architektuře a ostatních kreativních oborech. Nezávislé informování se prolíná s reklamou a public relations. V časopisech o bydlení i na internetových serverech o architektuře není jasně rozdělený placený a nezávislý obsah. Kromě toho vnímá hodně tvůrců média jako prostor pro sebepropagaci a sebeprezentaci. A novináři často nedokáží nabídnout dostatečně silnou kritickou reflexi, která by jim v tom zabránila.
Co v téhle situaci může novinář dělat? Mít vlastní informace a vlastní úsudek. Nesnažit se za každou cenu o konsenzus a dobré vztahy. Nedávat číst svůj text předem, a když už to udělá, nenechat do něj zasahovat. Nevzdat se své kompetence, nevzdat se slov. Po téhle úvaze jsem trvala na slově JEDNODUŠE a architekt zrušil publikování.
To je extrémní případ. Určitá forma zasahování a vylepšování je ale docela běžná. Zpravidla přátelsky a často s dobrými úmysly, jako například propagovat architekturu. Ale nedělejte to, slova patří novinářům. Je to jedna z mála příležitostí nechat o architektuře promluvit někoho vně oboru. Někoho, kdo vidí jiné souvislosti a má jiné informace. Někoho, kdo je placen za nezávislost a kritické myšlení.

Nemusí v tom vynikat a nemusí se vždycky trefit, to už je ale jeho odpovědnost. Dejte novinářům důvěru. ARCHITEKTURA vzkvétá, ale budoucnost novinářství nevypadá moc dobře. Co když je to váš poslední spatřený NOVINÁŘ? Neposlechnout si ho by byla ŠKODA.

Karolína Vránková

A pak že jsou všichni novináři pitomci…

 

A takhle to dopadlo! Videozáznam z příjemného večera s Karolínou Vránkovou

24. 2. 2018. Kočovné divadlo architektury: Jedeme do Brna!

 

OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO!

Kdo by ji neznal, vilu Tugendhat. Ale absolvovali jste už prohlídku této unikátní památky UNESCO po její nákladné památkové obnově? Svezou se s námi přednostně členové a donátoři, ale i další zájemci mají šanci.

OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO! OBSAZENO!

 

 

 

 

 

 

 

 

A nebude to zdaleka všechno. V Muzeu umění Olomouc probíhá do 11. 3. 2018 výstava významného slovenského sochaře Jozefa Jankoviče a my ji společně rozšíříme o plastiku Rovnováha, umístěnou pod širým nebem v areálu nového kampusu brněnské Masarykovy univerzity. K vidění bude jednak pozoruhodný soubor soch, jednak samotná architektura rozlehlého areálu. Provádět nás budou ti nejzasvěcenější.

Více vyčtete z pozvánky:

Divadlo architektury_Brno_24. 2. 2018

Pár momentek z akce:

PF 2018

Namísto PF přikládáme odkaz na hranou scénku z posledního Divadla architektury:
https://youtu.be/B6jdreViB7w
Co je to za novoty v naší agendě? Část mužského osazenstva spolku Za krásnou Olomouc se zhostila doprovodného programu aktuální výstavy Muzea umění Olomouc Bydlet spolu/ České kolektivní domy. Vrátíte se díky němu do doby, kdy se Olomouc čerstvě pyšnila prvním českým „hotelákem“. Plné znění komponovaného věčera o dějinách této stavby, s výpověďmi posledního žijícího autora, Karla Doláka, byste našli zde:
https://youtu.be/odjc_pPkrao

Výstavu mapující fenomén kolektivního bydlení Vám přiblížíme ještě jednou, během večera s novinářkou Respektu, Karolinou Vránkovou, který plánujeme na 7. únor 2018.
Brzy potom bude příležitost setkat se na společné exkurzi do Brna s hlavním cílem: vilou Tugendhat! Už teď si můžete poznačit sobotní datum 24. února 2018 a napsat nám, zda vás tento plán zaujal.
K oběma akcím ještě zveřejníme detailní informace.

Kolektivní bydlení – mrtvá vize?

 

Zveme na další večer z cyklu Divadla architektury, tentokrát na doprovodný program k výstavě Bydlet spolu/ České kolektivní domy

Čtvrtek 30. 11. 2017 v 18.00 v Divadle hudby (Denisova 47)

Jak to vlastně bylo s olomouckým „hotelákem“?  Peripetie olomouckého domu hotelového bydlení od počátečního nadšení až k úsměvné skepsi si přiblížíme prostřednictvím archivních materiálů, výpovědí pamětníků a krátké divadelní skeče v podání členů spolku Za krásnou Olomouc. V druhé polovině večera se podíváme, zda má koncept kolektivního bydlení nějaké pokračovatele v současnosti. Říkají vám něco pojmy coops, cohousing, Baugruppe nebo sdílené bydlení? 

Pořádáme ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc

S ohledem na naše zvýšené výdaje na obnovu pamětní desky Rudolfa Eitelbergera jsme zavedli vstupné, ale ryze dobrovolné! Děkujeme za každou korunku!

A tady máte záznam!

 

 

cosa.cz/ vzruch na scéně Divadla architektury

Kdo neviděl, prohloupil! Po intervenci ječmen studia v roce 2015, která zahájila zbrusunovou sérii Divadla architektury, další ryze divadelní uchopení tématu architektury. Barbora Šimonová a Markéta Mráčková (cosa.cz) podaly perfektní výkon včetně dvou hudebních vložek v režii Kapitána Jedůvky. To jsou oni:

Na zveřejnění záznamu si prosím ještě počkejte. Do té doby nabízíme originální znělku EDO 2017, kterou totéž trio vytvořilo pro Ekologické dny Olomouc. Vtipné, což?

Tohle je práce Barbory Šimonové pro Olomouc. Za rekonstrukci tribuny v Řepčíně získala s olomouckou architektkou Petrou Gajdovou uznání v Ceně Rudolfa Eitelbergera 2017!

 

 

Už je to tady: videozáznam z celého podařeného večera.

 

Olomouc – Současné Polsko hledá svou architektonickou tvář

Zveme na další program divadla architektury, tentokrát se schoval i pod křídla Dnů architektury.

Jak se dnes staví v Polsku? Příklad revitalizace průmyslového města a jeho proměny v kulturní centrum příjemné pro život. Novostavby jako výzva i past dnešních polských měst. Přednáška Filipa Springera, předního polského novináře a fotografa, autora knižních reportáží zaměřených na poválečnou a současnou architekturu.

Sraz: út 3. 10., 18.00, Muzeum umění Olomouc – Divadlo hudby

 

Divadlo architektury dětem – podruhé!

Tentokrát mělo naše setkání s architekturou opravdu specifický ráz. V prostoru divadla si děti zahrály na porotce soutěže o nejpodařenější architektonickou práci z Olomouce a jejího okolí. Nasadili si vousy, knírky a klobouky (to aby vzezření poroty mělo patřičnou váhu) a nad promítanými obrázky uvažovaly, nad tím, co je na vybraných stavbách zvláštní a výjimečné, rozlišovaly základní typy staveb a jejich konstrukci, vnášely do nich své pozoruhodné postřehy.

Osmičlená porota ve finále hlasovala a ze sedmi nominovaných staveb jednoznačně na první místo usadila saunu v Račím údolí od Matyáše Švejdíka. Druhou polovinu času pak děti strávily návrhem architektonické ceny pro vítěze: od komorních tajemných skříněk v podání holek až po geometrickou strukturu a „věžák-raketu“ z produkce chlapeckých skupin.

A proč to všechno? Děti i rodiče budou mít možnost porovnat své „komisařské“ dovednosti s prací opravdové poroty, která rozhodovala v letošním zápolení Ceny Rudolfa Eitelbergera 2017. 
V rámci Dnů architektury, na slavnostním vyhlášení 1. 10. 2017 uvidíme, jak to všechno dopadne. Jste srdečně zváni!       

Divadlo architektury dětem

Dva dny před vysvědčením, 28. 6. 2017, proběhla pilotní komentovaná (a pracovní!) vycházka pro děti. 
Díky všem za účast a nasazení! Přes velké vedro se děti s chutí staly porotci architektonické soutěže, posíleny zmrzlinou si pak samy zkusily navrhnout novostavbu do proluky vedle budovy Muzea umění. To nejmladší z architektury konfrontovaly s tím nejstarším na Olomouckém hradě. Dozvěděly se, co všechno může obnášet práce architekta. Jeden „skutečný“ s námi navíc putoval a dovedl nás až k ukázce vlastní práce: „ArchiTETCE“ Alici Michálkové díky moc za komentáře, obhlídku současné architektury a krásnou vyhlídku na tu starou, ke které s v Olomouci vždy vše nutně bude vztahovat. Myšlenka k uchování: méně „vyšláků“ a nahodilosti v architektuře! 

Květnová pozvánka do Divadla architektury!

Prezentaci povede a na Vaše zvídavé dotazy odpoví olomoucký rodák Lukáš Grasse. Studoval v ateliérech Jana Jehlíka, Jana Sedláka, Romana Kouckého a Ladislava Lábuse na Fakultě architektury ČVUT, v současnosti zkoumá role urbanistických vizí a ideálních plánů. Představí volné sdružení architektů dvořák-gogolák-grasse, které se dlouhodobě věnuje urbanismu, územnímu plánování a rozvoji obcí. Své výsadní postavení na současné architektonické scéně získalo řadu ocenění v soutěžích na územní plány a územní studie.

Pořádáme ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc. Jste srdečně zváni!