Přednáška Huberta Guzika: Kolektivní a hotelové domy – Co jsou? Kde se vzaly v Československu? A mají nějakou budoucnost?

Hubert Guzik_Kolektivní a hotelové domy Co si představit pod pojmem koldům?  Jeden máme přímo v Olomouci, jen jsme si uvykli říkat mu hotelový dům.

O tomto specifickém fenoménu architektury 20. století přijede do olomouce přednášet historik umění Hubert Guzik, absolvent varšavské a pražské Karlovy univerzity, který v současnosti přednáší dějiny architektury a designu na Fakultě architektury ČVUT.

Zveme Vás na přednášku nejen o olomouckém hoteláku

Slovo kolektivní dnes vzhledem k nedávným dějinám nemá nikterak dobrý zvuk. Koldomy ovšem nejsou ani komunistickým vynálezem, ani sovětským dovozem. O takových domech, které by pod jednou střechou obyvatelům nabídly byty a širokou paletu služeb (menzy, školky, jesle, čítárny či klubovny), uvažovali v průběhu celého dvacátého století sociologové, byznysmeni či feministky, a to napříč politickým spektrem. Debatovali o nich pochopitelně také architekti. Přednáška přiblíží různé koncepty kolektivního bydlení, které se v českých zemích v průběhu dvacátého století objevily. Pokusí se také ukázat, zda může být kolektivní spolu-bydlení aktuální i v dnešní době.

Čtvrtek, 22. 5. 2014, 18.00 hod, sál Mozarteum Arcidiecézního muzea Olomouc (Václavské nám. 4)

Vstup zdarma

 

Osvětlení Horního náměstí: architekt Jan Šépka v odpovědi primátorovi Martinovi Majorovi

Dobrý den pane primátore,

reaguji tímto na Váš dopis z 10. dubna tohoto roku. V něm na úvod konstatujete, že moji snahu vstoupit do dění kolem výměny osvětlení lze pochopit vzhledem k tomu, že jsem jedním z autorů úprav Horního náměstí. I já chápu, že Vám záleží na podobě města, v jehož čele stojíte. Doufal jsem, že vzájemnou komunikací dospějeme k řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Proto jsem také během posledního roku vícekrát přijel osobně do Olomouce, kde jsem záležitost výměny osvětlení projednával se všemi zúčastněnými. Po celou dobu jsem předpokládal, že dospějeme k dohodě, a to až do chvíle, kdy jsem víceméně náhodně zjistil, že jste se mnou sice jednal, ale přitom nechal současně a bez mého vědomí zpracovávat projektovou dokumentaci, která počítala pouze s jedinou variantou – lampami Urbanstar.

Ohradit se musím také proti Vašemu tvrzení, že náš návrh řešil pouze architektonickou podobu náměstí. Projekt byl řešen komplexně a to včetně výměny podloží i některých inženýrských sítí a nebyl tedy pouze estetickou záležitostí řešení úprav jednoho z nejcennějších prostranství Olomouce. Musím také poopravit Vaše tvrzení o tom, že by ho nepovolilo ministerstvo kultury, které se dožadovalo do této akce vstoupit a uplatnit svůj názor na celkové úpravy, ale po rozboru se ukázalo, že se k této problematice vůbec nemělo vyjadřovat. Naopak neuvádíte, že celý projekt úprav Horního náměstí opakovaně schválila rada města a to po vyhrané soutěži a dopracované studii v roce 1995, ale i nové vedení města v roce 2000, které schválilo všechny představené prvky mobiliáře, včetně lampy s nepřímým osvětlením, což mohu dokladovat zápisem ze 4.1.2000. Celý projekt byl řešen komplexně a nelze z něj tedy vytrhávat ad hoc některé prvky, které nejen svým estetickým ztvárněním spoluvytvářejí schválenou koncepci. Radnice by tedy i dnes měla postupovat kontinuálně v souladu s předešlým rozhodováním.

Ve svém dopise uvádíte, že náš návrh řeší pouze architektonickou podobu a neřeší praktický užitek a funkčnost. Vzhledem k tomu, že „plácačky“ dávají zhruba dvojnásobně větší intenzitu světla, dokážou světlo rovnoměrně rozprostřít a neoslňují při tom první podlaží domů na náměstí, nerozumím, o jakém praktickém užitku a funkčnosti hovoříte. Ve všech z těchto parametrů je na tom lampa Urbanstar hůře. Jako výhody lampy Urbanstar jste zatím uvedl pouze spotřebu energie a nutnou údržbu, které jsou buď zanedbatelné, nebo srovnatelné, ale rozhodně nejsou podstatou změny veřejného osvětlení na Horním náměstí.

Pro úplnost: spotřeba energie je skutečně u „plácaček“ o něco vyšší, což lze u lampy, která dává více světla očekávat, podle výpočtu se bude ale jednat ročně o navýšení výdajů v řádu tisíců korun, což je vzhledem k celkovému rozsahu této akce nepodstatné. Údržba je zcela srovnatelná s lampami Urbanstar, širm lampy s nepřímým osvětlením bude nutné jednou za dva roky vyčistit. Naopak na lampě Urbanstar jsou použity komponenty z plastu, které neumí stárnout a nedají se opravovat, bude je tedy po čase nutné vyměnit.

Pro připomenutí tedy znovu předkládám šest bodů jasného porovnání obou dotčených lamp, které považuji za významné:

1. Umístěním lampy Urbanstar nedojde k podstatnému navýšení intenzity světla oproti současnému stavu. Jestliže se má vyměnit osvětlení kvůli tomu, že je na Horním náměstí potřeba více světla, tak musíme konstatovat, že Urbanstar světelné parametry příliš nezlepší. Stávající lampy Thorn mají světelný tok 2600 lm a prosazované lampy Urbanstar 2696 lm (tyto hodnoty také předkládá Vámi zpracovaný projekt), což je téměř stejné. Porovnání stávajícího osvětlení a lamp Urbanstar během světelné zkoušky nepovažuji za relevantní, jelikož není možné porovnávat novou lamu s lampou, která je na náměstí 14 let a je adekvátně tomu opotřebena. Lampa s nepřímým osvětlením zlepší světelné parametry zhruba dvakrát více než lampa Urbanstar.

2. Lampa Urbanstar nedokáže rovnoměrně osvětlit plochu náměstí, z tohoto důvodu je nutné přidávat další lampy před kratší stranu radnice (zamítavé stanovisko NPÚ) Lampa Urbanstar nemá dobré parametry právě v rovnoměrnosti rozptýlení světla. Dojdek tomu, že tyto lampy přesvětlí místa, kde přímo stojí, a tam, kde lampy stát nebudou, bude stejná tma jako dnes. Naproti tomu lampa s nepřímým osvětlením světlo rovnoměrně rozprostře, přidání dalších svítidel není nutné

3. V projektu je za lampy Urbanstar uvedena cena 4,3 mil. Kč. Cena za lampy s nepřímým osvětlením včetně osazení je 1,9 mil. Kč, je tedy více než o polovinu levnější. Ve Vašich vyjádřeních zatím nikde jinde nefiguruje celkový rozpočet na výměnu osvětlení. Pro jasné doložení ceny neexistuje jiný materiál než předložená projektová dokumentace. Nevím, z jakého zdroje vycházíte a jak jste došel k údaji, který uvádíte ve svém dopise z 10.4.2014, že lampy Urbanstar budou o 30 % levnější. Jistě by provedení jasného celkového porovnání cen obou lamp bylo prospěšné a ukončilo tyto spekulace.

4. Lampa Urbanstar má poměrně silný světelný zdroj, který je nepříjemný z hlediska očního kontaktu. U lamp s nepřímým osvětlením tento problém nevzniká.

5. Lampa Urbanstar nesplňuje požadavky hygieny na neoslňování 1. patra objektů. Okresní hygienik vydal k územnímu řízení i stavebnímu povolení svá rozhodnutí, kde požaduje: „Osvětlení náměstí bude řešeno takovým způsobem, aby nedocházelo k oslňování okolní zástavby“. (30.7.1996) „S předloženou projektovou dokumentací na úpravu veřejných ploch Horního náměstí v Olomouci, pro výše uvedeného investora souhlasím. Požaduji, aby osvětlení náměstí bylo řešeno takovým způsobem, aby nedocházelo k oslňování prostor bytových jednotek v jednotlivých domech.“(2.12.1996). Lampy s nepřímým osvětlením na tento požadavek hygienika přímo reagovaly.

6. Umístěním lampy Urbanstar dojde k poškození autorského díla. Lampy Urbanstar mohou být umístěny například na sídlišti, nebo před supermarketem, jejich design je univerzální, není primárně určen k dotváření tak důležitého veřejného prostoru. Zaráží mě tedy i Vaše odvaha, a to i přes protesty odborníků do takového prostoru, kde se nachází sloup Nejsvětější trojice, který je na seznamu památek UNESCO instalovat lampu, která svým charakterem do takového prostoru nepatří. Koncepce osvětlení celého náměstí byla, jak již bylo vícekrát uvedeno, zvolena tak, aby došlo k rovnoměrnému rozložení světla po celé ploše náměstí a dále už toto světlo nezasáhlo do slavnostního osvětlení významných objektů. Nasvětlené objekty tak měly získat svébytné postavení nenarušené světlem lamp. Z tohoto hlediska by při výměně za lampy Urbanstar došlo i k poškození koncepce osvětlení – lampa Urbanstar nerozprostře rovnoměrně světlo, a naopak nasvítí okolní domy. Stávající lampy Thorn, jak svým designem (autorem je známý designer Philippe Starck), tak i způsobem svícení, náš koncept nijak nepoškozují a jsou proto lepší variantou, než Vámi navrhované lampy Urbanstar.

Vaše stanovisko k těmto šesti bodům, by bylo jistě zajímavé nejen pro mě, protože to jsou body z mého pohledu podstatné, ale i pro všechny, kteří si chtějí utvořit svůj vlastní názor na základě úplných a správných informací. Zatím jsem žádné podložené vyjádření k těmto bodům nezaznamenal. Pro doplnění dalších názorů, přikládám vyjádření celé řady odborníků, tak jak je poskytli přímo vedení města nebo tisku.

S pozdravem, Ing. akad. arch. Jan Šépka

V Praze 22. 4. 2014

Lampy na Horním náměstí – rozhodnuto? Názor Rady města chce zvrátit svými dopisy desítka odborníků i Nadace české architektury

V pondělí 7. dubna 2014 Rada města Olomouce rozhodla o osazení Horního náměstí lampami Philips UrbanStar. Nic nedbala hlasů obou autorů rekonstrukcí Horního a Dolního náměstí, ani odborné veřejnosti, zastoupené Národním památkovým ústavem, nebo jednotlivců prezentujících elitu české architektonické nebo uměleckohistorické scény. Z historie víme, že města prospívají jak po ekonomické, tak po estetické stránce, umí-li jejich správcové dobře naslouchat svým dobře voleným rádcům. Olomoucká rada si však radit nenechá. Výsledkem bude polovičaté, průměrné řešení bez ducha a jiskry, sotva hodné takto výjimečného prostoru. Bezradná architektonická obec neví, jak jinak hájit své zájmy – zde už v prostém laickém pohledu oprávněné – než zahájením soudní pře.

V roce 2012 proběhl festival léto s Philipsem. Zůstali jsme něco dlužni? Musíme se i to letošní léto radovat právě s firmou Philips? Musí Olomoučané přihlížet narychlo a zbrkle plněným předvolebním heslům?

Rostislav Koryčánek, historik architektury a sociolog,  dlouholetý šéfredaktor architektonického časopisu Era 21, bývalý ředitel  Domu umění města Brna

rostislav_korycanekÚpravu Horního náměstí v Olomouci jsem přes všechny problémy, které realizaci doprovázely, bral jako ukázkový příklad toho, jak má vypadat revitalizace historického jádra města. Od architektonické soutěže až po samotný výsledek. Jak může dopadnout centrální náměstí, jehož rekonstrukce, úprava nebo revitalizace probíhá bez dohledu architekta, třebaže architektonická soutěž se na toto uskutečnila, můžeme doložit na příkladu náměstí Svobody v Brně. Nezáživný, nenápaditý prostor, který naštěstí oživují alespoň vodní prvky od architektonické dvojice Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Vytvořit veřejný prostor, který reprezentuje město a je zároveň dostatečně atraktivní a inspirativní pro jeho obyvatele, je velká alchymie. Vyžaduje zkušenosti s organizací prostoru, ohleduplnost k paměťovým stopám, empatii k požadavkům uživatelů a v neposlední řadě intuici a rafinovanost při kombinování všech těchto prvků. Pouze za těchto okolností – a Horní náměstí je tímto skvělým příkladem – se může přítomná energie místa svést do pramene, který je výpovědí o městě. Který vytváří vůli místa.

To, co se odehrává v současné době na pozadí rozhodnutí radních města Olomouce osadit Horní náměstí novými lampami bez respektu k původnímu návrhu architektonického studia HŠH považuji za zvůli, která popsanou vůli dusí. Pokud by olomoučtí představitelé toto své rozhodnutí prosadili bez ohledu na protesty odborné a poučené veřejnosti, Olomouc kvůli tomu nespadne. Jen tím utrpí další ztrátu mimořádnosti. Otázkou pak je, čím bude chtít Olomouc motivovat své obyvatele a oslovovat návštěvníky?

Rostislav Koryčánek, v Brně, 23. 4. 2013

 

logo_NCANadace české architektury Radě města Olomouc

Vážená rado,

Žádáme vás o respektování názoru autorů, odborné veřejnosti a orgánů státní památkové péče. Využijte, prosím, možnosti doplnit náměstí po devatenácti letech provizoria do podoby konečné, výtvarně celistvé a funkční. Doporučujeme vedení města Olomouce, aby spolupracovalo s původními autory úprav náměstí, jejichž koncepce vzešla z veřejné architektonické soutěže jako nejlepší, a jejíž nedílnou součástí je veřejné osvětlení.

Ing. arch. Martin Peterka, předseda správní rady Nadace české architektury

Ing. arch. Jan Kasl, člen správní rady Nadace české architektury

V Praze, 3. dubna 2014

 

Miroslav Masák, architekt, zakládající člen ateliéru Sial, vysokoškolský profesor a bývalý poradce prezidenta Václava Havla

3952623_architektura_sial_mas_k_rozhovor_denik-380Vážený pane primátore,

před dvaceti lety jsem předsedal veřejné architektonické soutěži, která měla přinést návrh vhodných úprav Horního náměstí. Velmi si vážím Vašeho prohlášení, že chcete nést politickou odpovědnost za stav a rozvoj města. K té odpovědnosti jistě náleží i péče o kvalitu městského prostředí, odpovědnost za jeho funkčnost i působivost. Nejen za jeho utilitární funkce, ale i za jeho méně jednoduché estetické hodnoty.

Za ty se v současné výměně názorů staví autoři vítězného návrhu, dnes přední čeští architekti. Podporuje je i stanovisko Národního památkového ústavu. Mají sympatie dalších významných architektů Josefa Pleskota, Pavly Melkové a Osamy Okamury. A stojí za ním i takové osobnosti, jakými jsou vedoucí Školy architektury pražské Akademie výtvarných umění profesor Emil Přikryl, historik architektury a pedagog vaší univerzity profesor Rostislav Švácha, děkan liberecké fakulty architektury profesor Zdeněk Fránek a exředitel vašeho Musea moderního umění profesor Pavel Zatloukal.

Plně chápu snahu představitelů města, kteří jsou se současným stavem nespokojeni. Shoda Vaší osobní odpovědnosti a odpovědnosti autorů návrhu úprav náměstí povede ke správnému a vyhovujícímu řešení. Chci takovému postupu vyjádřit svoji osobní podporu.

S pozdravem

Prof.ing.arch. Miroslav Masák                                       v Úvalech 10.dubna 2014

 

Ondřej Císler, architekt, Fakulta architektury ČVUT

01TitulkaFin_new.inddVážený pane primátore,

na úvod svého dopisu si dovoluji Vám pogratulovat k tomu, že se Olomouc řadí mezi několik málo našich měst, která se bez nadsázky honosí architekturou evropské úrovně. To patří k prestiži těchto měst asi tak stejně, jako že výkon jejich veřejné správy provádějí vzdělaní, inteligentní a moudří lidé.

Není to pouhé klišé, na stránkách evropských odborných architektonických periodik se Olomouc pravidelně objevuje, kvalita současných vstupů do prostředí Olomouce má významný osvětový vliv na její obyvatele, Olomouc je i v rámci republiky vnímána jako „architektonická velmoc“. Je to mimo jiné i zásluhou kolegů Jana Šépky a Petra Hájka.

Nechci se pouštět do detailní argumentace ohledně problému lamp na Horním náměstí a mařit tím Váš čas. Chci jen poukázat na to, že v demokracii patří k dobrému řádu věcí, že politik nezasahuje do díla architektům, stejně tak jako nemluví do práce např. chirurgům, hercům, malířům či kadeřníkům.

Prosazení konfekčních lamp firmy Phillips (jakkoli se jedná o velmi solidní firmu) do projektu Horního náměstí hrubou silou by bylo zbytečnou a hloupou chybou. Prosím Vás tedy o to, abyste se takovéhoto jednání vystříhal. Jistě existují, jiná, závažnější a nosnější politická témata. Děkuji, srdečně zdravím a přeji mnoho úspěchů

MgA Ondřej Císler PhD, akademický architekt                                v Praze, dne 8.4.2014

 

David Vávra, architekt

david_vavraOlomouc rozhodně patří mezi města naší republiky, kde je obrovské bohatství historie vyváženo harmonickým vstupem současné architektury, která dokáže být pro odkaz našich předků důstojným partnerem. Takové je řešení části hlavního náměstí z dílny architektů Hájka, Hláska a Šépky. Bylo by chybou svébytnou kompozici nahradit bezkonfliktním osazením typových výrobků. Byla by to cesta zpátky a vítězství průměru, pro ten si můžeme zajít s nákupním košíkem do chrámu spotřeby, nikoliv však na jímavé a jedinečné olomoucké náměstí.

Pokud má však město jiný názor, je to možné, každopádně však se k řešení náměstí město musí chovat jako k autorskému dílu, stejně jako k soše či domu.

 

Zdeněk Fránek, architekt, děkan Fakulty umění a architektury v Liberci

zdenek_franek

Vážení,

situace kolem nového osvětlení náměstí v Olomouci vytvořeného na základě vyhrané soutěže architekty Hájkem, Hláskem a Šépkou, je znepokojující. Výše zmínění architekti bezesporu patří k nejuznávanějším nejen v České republice, ale v našem oboru vůbec. Mnohokrát jsem navštívil Vaše krásné město, prošel si osvětlené náměstí – musím říci, že intenzita a barva světla je velice intimní a magická pro dotvoření autentické atmosféry historického veřejného prostoru, jak je známe z podobných prostorů převážně v západním zahraničí – Rakousku, Itálii. Celou záležitost považuji za zbytečnou hysterii, která je živena vlnou odporu vůči všemu novému. Za zcela bezprecedentni však považuji nejednat o jakýchkoliv požadavcích či změnách v autorském díle přímo s autory…

Vaše město vždy rád navštěvuji, nyní se mi nabízí otázka, zda si ho jeho obyvatelé zaslouží.

S pozdravem, prof. ing. arch. Zdeněk Fránek, v Liberci 3. 4. 2014

 

Osamu Okamura, architekt, programový ředitel mezinárodní konference pro obyvatelnější města reSITE, odborný garant architektonického časopisu ERA21 a vysokoškolský pedagog.

osamu_okamuraOlomouc považuji za architektonickou perlu Moravy, jistě si zaslouží od nás i dnes i do budoucna jen ta nejlepší řešení.

Myslím si, že politici by měli umět naslouchat hlasům odborníků, zvláště pokud se na nějakém stanovisku opravdu shodnou.

K této shodě došlo jak v rámci diskuse respektovaných osobností oboru při porotování veřejné architektonické soutěže na řešení Horního náměstí před dvaceti lety, tak i nyní, v rámci ohlasů širší odborné obce, kdy se téma stalo opět aktuální, a to právě v okamžiku vítané možnosti završit po letech dosud nedokončené dílo.

Přeji proto současnému vedení města odvahu k osvícenému rozhodnutí osadit na Horní náměstí autory původně navržené lampy, které přinesou veřejnosti nejen nejvíce světla ze všech hodnocených variant, ale především potvrdí schopnost i v současnosti navazovat na vysoké kulturní ambice vedení historického města Olomouce.

 

Pavla Melková, architektka, ředitelka Sekce detailu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, držitelka Grand Prix Obce architektů za rok 2012

pavla_melkovaHorní náměstí v Olomouci patří k nejkvalitnějším příkladům revitalizací veřejných prostranství v České republice. Kvalita prostoru spočívá především v celkovém konceptu. Řešení osvětlení je významnou součástí celkové kompozice. Pokud město uvažuje o výměně osvětlení, je nutné ji provádět tak, aby byla součástí původního konceptu, což mohou nejlépe posoudit jeho autoři. Ideálním řešením by podle mne bylo instalování svítidel, které byly navrženy již v původním architektonickém návrhu a byly jeho nedílnou součástí, tedy tzv. „plácaček“.

Pavla Melková, v Praze, 1. 4. 2014

 

Emil Přikryl, profesor architektury Akademie výtvarných umění v Praze

emil_prikryl_02Šance dokončit po dvaceti letech původní výjimečný projekt pro Horní náměstí v Olomouci je skvělá. Prosím udělejte to a napravte současné kompromisní a nouzové řešení. Instalujte lampy architekty v původním vítězném řešení navržené. Ty tam patří.

CELISTVOST je nezbytnou vlastností uměleckého díla.

Možnost konečně této kvality dosáhnout je dnes nastolena. Děkuji městu Olomouci, že se tak stane.

Emil Přikryl, v Praze 31. 3. 2014

 

 

Mirko Baum, architekt, člen legendárního Sialu a profesor Technické univerzity v Cáchách

Budiž světlo!

mirko_baumNení tomu tak zcela dávno, co jsem se naposledy vyjadřoval k olomoucké architektuře. V mém tehdejším příspěvku jsem se m. j. pídil po jménu jistého ruského klasika, jímž, jak mi později sdělila jedna vzdělaná dáma, byl Nikolaj Vasiljevič Gogol. Terčem jeho kritiky byla provinčnost předrevolučního Ruska, moje kritika se obracela proti snaze katolicky barokní Olomouce přizpůsobit stavbou marakodrapů svoji tvář tváři světových metropolí.

Nuže, dovedu si představit rozhořčení toho či onoho čtenáře nad drzostí autora, který si ze vzdálené ciziny dovoluje kálet do svého někdejšího hnízda tím, že srovnává vyspělou českou kulturu s agrární zaostalostí carského Ruska. Onen rozhořčený čtenář má do jisté míry pravdu, neboť meziválečné Československo – jak všichni víme – bylo jedním z nejvyspělejších států střední Evropy, jehož úroveň se projevovala mimo jiné i ve zcela výjimečné architektuře světového formátu. To, co ale tento čtenář pravděpodobně přehlíží, je skutečnost, že předpokladem této technické a společenské úrovně byla tzv. civilní (občanská) společnost, společnost založená na vzdělání, toleranci, schopnosti výběru svých elit a na důvěře v jejich odbornou kompetenci. První republika dávala odpovědnost těm nejlepším, první český porevoluční prezident ji dával svým kamarádům.

Tzv. „sametová revoluce“ roku 1989 nás sice katapultovala do demokracie, nicméně nás opomenula naučit, co to vlastně znamená a jak s tím zacházet. Pokud jde o elity, tak ty nám toho moc neřeknou, neboť se už před půlstoletím rozprchly po celém světě. Teorie demokratického zákonodárství nám sice přikazuje zadávat veřejné zakázky prostřednictvím soutěží, to ale, že je absolutně zavazující jejich výsledky respektovat a dodržovat, je ještě jaksi mimo radar mnohých činitelů, neboť jak se traduje z dob předrevolučních, kompetence činitele spočívá hlavně v jeho „činitelství“ a je tudíž stranou jakýchkoliv pochyb.

Pokud jde o osvětlení olomouckého náměstí, tak přiznávám, že se zde nehodlám zabývat estetickou analýzou toho či onoho svítidla a jeho technickými parametry. To, co mě nutká k těmto řádkům, je v první řadě nevole nad stále ještě neutěšeným stavem naší společnosti a jejích veřejných činitelů. Tito jsou sice určitě schopni respektovat kompetenci zubaře, automechanika nebo instalatéra, zároveň je jim ale zatěžko respektovat výsledek architektonické soutěže, k němuž došlo právě tak smysluplným jako nákladným demokratickým procesem, jehož cílem bylo, cestou expertízy povolaných odborníků, najít pro Olomouc, pro tento krásný barokně renesanční „moravský Vatikán“, výtvarné a technické optimum.

Roetgen, 28. 3. 2014

 

Josefa Pleskot, architekt

josef_pleskotDlouhodobě sleduji počínání olomoucké politické elity ve věci Šantovka Tower a v posledním čase také ve věci změny osvětlovacích těles na Horním náměstí.
Je pro mě k neuvěření, jaký to provincionalismus se zmocnil olomouckých. Provincionalismus ve městě, jehož architektura nese všechny znaky velkoměstského sebevědomí.
Co se to děje s našimi politiky, co se to děje s našimi městy?

V Praze, 28. 3. 2014

Lampy UrbanStar budou oslňovat chodce a 1.patra objektů, píše Šépka radním

Vážení radní,

řada významných osobností a odborníků je znepokojena posledním děním kolem připravované výměny osvětlení na Horním náměstí v Olomouci. V samostatné příloze Vám posílám jejich postoje a stanoviska, kde apelují především na vás, jako na představitele města, abyste nedopustili poškození uceleného díla, a aby došlo po téměř 19 letech k dokončení úprav jan_sepkaHorního náměstí lampou s nepřímým osvětlením podle původního projektu. Lampu s nepřímým osvětlením schválila rada města v roce 1995 a ještě i nové vedení radnice po zkoušce prototypu v roce 2000. Radnice by tedy měla postupovat kontinuálně v souladu s předešlým rozhodováním.

V současné době nikdo nerozumí nestandardnímu postupu, který volí pan primátor Martin Major při prosazování světel od firmy Philips. Pro připomenutí přikládám v šesti bodech porovnání obou dotčených lamp:

1. umístěním lampy UrbanStar nedojde k podstatnému navýšení intenzity světla oproti současnému stavu /lampa s nepřímým osvětlení by přinesla téměř 2x větší navýšení

2. lampa UrbanStar nedokáže rovnoměrně osvětlit plochu náměstí, z tohoto důvodu je nutné přidávat další lampy před kratší stranu radnice (zamítavé stanovisko NPÚ)/ lampa s nepřímým osvětlením světlo rovnoměrně rozprostře, přidání dalších svítidel není nutné

3.v rozpočtu je za lampy UrbanStar uvedena cena 4,3 mil. Kč / cena za lampy s nepřímým osvětlením je do 2 mil. Kč, je tedy více než o polovinu levnější.

4. lampa UrbanStar má poměrně silný světelný zdroj, který je nepříjemný z hlediska očního kontaktu / u lamp s nepřímým osvětlením tento problém nevzniká

5. lampa UrbanStar nesplňuje požadavky hygieny na neoslňování 1. patra objektů / lampy s nepřímým osvětlením na tento požadavek přímo reagovaly

6. umístěním lampy UrbanStar dojde k poškození autorského díla

Znovu připomínám, že úpravy Horního náměstí v Olomouci z let 1995 – 2001, získaly řadu ocenění u nás i v zahraničí a představují ucelené dílo, se kterým by se mělo zacházet i kvůli významu samotného prostoru náměstí s velkou rozvahou. Zvažte proto, prosím, své rozhodnutí a nepodporujte kroky, které by vedly k jeho poškození.

 

S pozdravem

Ing. akad. arch. Jan Šépka

V Praze 6.4.2014

Jan Šépka: Kdo bude autorem úprav Horního náměstí?

Radnice nám v posledních dnech prostřednictvím pana primátora sděluje, že bez ohledu na poškození autorského díla chce vyměnit osvětlení na ploše Horního náměstí za lampy typu UrbanStar. Z mého pohledu se tak vracíme k autoritativnímu jednání, kdy si politik vyhrazuje, bez ohledu na názory odborníků, právo rozhodovat o všem na základě vlastního přesvědčení. Překvapuje mne, že jsou radní zcela imunní i k protestů NPÚ, upozornění řady fundovaných odborníků i mému sdělení, že dojde k poškození autorského díla, které má určité hodnoty. Musíme si tedy položit otázku, co za tím může být? Na otázky novinářů nedokáže pan primátor přesvědčivě reagovat, případně zavádí diskusi jiným směrem. Na to, že se vynaloží poměrně značné finanční prostředky na lampy UrbanStar a přitom nedojde k zásadnímu zlepšení světelných podmínek na Horním náměstí, radnice nijak nereaguje.

V této souvislosti bych rád zmínil větu pana primátora, která byla uvedena v závěru článku v Olomouckém deníku, dne 26.3.2014: „Není podstatné, která lampa svítí nejvíc. Hlavně musí dávat světelný komfort.“ S tím můžeme zajisté všichni souhlasit. Je-li ale cílem celé akce zvýšit hodnoty osvětlení, a mám-li k dispozici dvě řešení, z nichž jedno zlepší osvětlení lépe, a to při osazení menšího počtu svítidel, resp. bez potřeby osadit svítidly i místa před cennou fasádou, toto řešení podporují památkáři a autoři celé koncepce prostoru náměstí a je i finančně výhodnější, a přesto je radnicí zvoleno řešení druhé (méně účinné, v rozporu se stanoviskem památkářů i autorů, a dražší), očekával bych přesvědčivější zdůvodnění tohoto kroku.

Stejně tak je zarážející tvrzení, že výměna lamp není v rozporu s autorským právem. Pan primátor po svém vysvětluje i nejasně formulované „závazné stanovisko“ k umístění lamp v krčku mezi Horním a Dolním náměstím, které vydal Magistrát města Olomouce – oddělení památkové péče, Mgr. Vlasta Kauerová. Radní na základě tohoto závazného stanoviska považují za možné umístit lampy UrbanStar na ploše Horního náměstí proto, že jsou předběžně schváleny ve spojovacím krčku mezi Horním a Dolním náměstím. Stanovisko si totiž dalo do podmínky tuto větu: „Svítidla typu UrbanStar lze osadit v navrhovaných místech“ (pozn.krček) „v souvislosti s úpravou osvětlení Horního náměstí stejným či hmotově (tvarem) obdobným typem svítidel.“ Podle mého názoru z této věty vyplývá, že do krčku mohou být použita svítidla, která budou na Horním náměstí, ne obráceně. Tato formulace není po právní stránce jednoznačná. Radnicí bylo rovněž opakovaně deklarováno, že lampy jsou v krčku umístěny jen na zkoušku.

Především z vystupování a výroků pana primátora mám pocit, že o celé věci nechce komunikovat, a že jediným cílem radnice je rychle vyměnit osvětlení za to, které radní sami chtějí. Proč tomu tak je, nám nikdo nedokáže sdělit.

Na závěr bych se rád vyjádřil ještě k jednomu zkreslujícímu výroku z tisku. Na portálu Stavba v článku „Jaké lampy budou osvětlovat Horní náměstí v Olomouci?“, je uvedeno: „Náměstek primátora Ivo Vlach (TOP 09) dnes podotkl, že radní by do testu svítivosti rádi zahrnuli i lampy původně navrhované v projektu rekonstrukce Horního náměstí. „Bohužel tato lampa zatím neexistuje,“ podotkl Vlach.“ Tady bych rád upřesnil, že plně funkční prototyp lampy existuje, resp. existoval. Na něm byly provedeny všechny potřebné zkoušky a poté zůstal v majetku a ve správě města. Podle našich informací se však ztratil. To, že nyní nemohou být obě lampy reálně porovnány, ale i to, že výsledek poměrně náročné a dlouhé práce, kterou vývoj nového svítidla obnáší, prostě zmizel, mrzí tedy především nás.

Pokud ale přes všechnu výše uvedenou argumentaci dojde k výměně osvětlení na Horním náměstí za lampy typu UrbanStar a bude narušen celkový koncept úprav Horního náměstí, který získal řadu ocenění u nás i v zahraničí, nebude mi zbývat než se dotazovat, kdo bude pak autorem tohoto díla? Pan primátor? Někdo z radních? Paní Kauerová? Rád bych znal někoho, kdo převezme odpovědnost za toto poškození, a bude možné na něj ukázat prstem.

V Praze 28. 3. 2014, Ing. akad. arch. Jan Šépka

Komentáře Pavla Zatloukala a Rostislava Šváchy k problematice osvětlení Horního náměstí

Prof. Pavel Zatloukal

pavel_zatloukalV roce 1994 se začala připravovat rekonstrukce veřejných ploch olomouckého Horního náměstí. Přípravy se děly potichu, řešení bylo svěřeno dvěma studentkám (!). Hornímu náměstí hrozily nevratné památkové ztráty. Zapojil jsem se tehdy do komunální politiky mj. s cílem pomoci řešit tento a podobné problémy otevřeně, transparentně a v co nejvyšší kvalitě na základě architektonické soutěže. To se zdařilo a zcela přesvědčivě v ní zvítězil návrh týmu, který pak rekonstrukci dovedl do konce. Sklidila mnohá – i mezinárodní – ocenění. Olomoucké Horní náměstí si díky tomu zachovalo svůj starobylý charakter a představuje dnes u nás jednu z mála světlých výjimek. Ostatně, na základě tohoto nepochybného úspěchu byla tato forma rekonstrukce užita i při nedávno dokončené obnově Dolního náměstí. Rekonstrukci Horního náměstí se však ve volebním období 1994-1998 nepodařilo dokončit; v roce 1997 muselo město kvůli povodni přehodnotit rozpočet. A v následujícím volebním období nastaly komplikace jak ze strany příslušného radního, tak některých pražských památkářů. Nakonec bylo z nouze zvoleno kompromisní řešení, jež se neukázalo šťastným – instalované lampy neposkytují dostatečné osvětlení, což pochopitelně celou rekonstrukci degraduje. Přimlouvám se velmi za to, aby byl nyní, dvě desetiletí od začátku celé akce, projekt dokončen v duchu architekty navrženého řešení, které se může stát – pokud jsem schopen to posoudit – korunou významného díla jak po stránce technické, tak estetické.

 

Prof. Rostislav Švácha

svacha_boxHorní náměstí v Olomouci prošlo po roce 1995 úpravou podle projektu architektů Hláska, Hájka a Šépky, vybraného odbornou porotou k realizaci po jeho vítězství ve veřejné architektonické soutěži. Nová podoba náměstí se stala vzorem pro jiná města v českých zemích a vysoce ji hodnotil také český i zahraniční architektonický tisk. Nedílnou součást tohoto projektu tvořily lampy veřejného osvětlení s osobitým designem. Tyto lampy sice podle původního projektu provedeny nebyly, stále však existuje reálná možnost vyrobit je a osadit je na náměstí. Nynější nápad olomouckého magistrátu, instalovat na náměstí lampy jiné, vyhlédnuté představiteli města bez konzultace s architekty, pokládám za příklad diletantského projektování, jaké se ocitá v rozporu s myšlenkami vítězného architektonického projektu z roku 1995 a může celkové řešení zkazit. Instalování jiných lamp než těch, jaké pro náměstí navrhli architekti Hlásek, Šépka a Hájek, kromě toho narušuje jejich autorská práva a ocitá se tak i v rozporu se zákonem. Předpokládám, že si to architekti nedají líbit a že se kvůli tomu budou s městem soudit, tak jako neváhali soudit se ani v případě zkažené soutěže na Národní knihovnu České republiky v Praze v roce 2007 – a tento proces patrně vyhrají! Když tedy město Olomouc nebude hledět na autorská práva architektů, může se stát, že pak bude muset nové lampy demontovat a odstranit a peníze daňových poplatníků tak vylétnou komínem, nehledě na ostudu, jakou si tím město způsobí.

 

Další články k tématu:

Kauza osvětlení Horního náměstí pokračuje – město pro jedinečné historické jádro Olomouce preferuje katalogový produkt 

Simona Juračková: Jak to bylo s lampami?

Jan Šépka: Úpravy Horního náměstí v Olomouci – příběh lampy

 

Kauza osvětlení Horního náměstí pokračuje – město pro jedinečné historické jádro Olomouce preferuje katalogový produkt

sepka_lampy_08Mají být pohnutkou k zásadním investicím města předvolební sliby jeho bývalého primátora? Panuje obecná shoda na tom, že náměstí je třeba „rozsvítit“? Neukázalo se nakonec, že dosavadní osvětlení v kombinaci s nasvícením památek je dostatečnou večerní kulisou středu historického jádra a jeho běžného provozu? Pokud není – a shodne se na tom široké spektrum odborníků – pak je jistě na místě vrátit se k silnému autorskému návrhu z roku 1995 (Petr Hájek, Jaroslav Hlásek, Jan Šép­ka), který počítal s atypickými svítidly nepřímého osvětlení. Výjimečnost jejich designu odpovídá důležitosti hlavního městského prostoru. Historické prostředí se s kvalitním soudobým designem či architektonickým detailem vždy snáší lépe než s průměrným katalogovým produktem, jakým jsou městem preferovaná svítidla Philips Urbanstar. Nemluvě už o tom, že z hlediska ceny a funkce se dosavadní preference zástupců města jeví jednoznačně nevýhodně – svítivost radnicí navržených světel je prakticky stejná jako u současných svítidel Thorn a její posílení v ploše náměstí je navíc podmíněno osazením lamp i tam, kde dosud nestály.

K tématu zveřejňujeme otevřený dopis Jana Šépky, jednoho z autorů původní architektonické koncepce náměstí a tiskovou zprávu Národního památkového ústavu.

 

JUDr. Martin Major
Primátor statutárního města Olomouce
Magistrát města Olomouce
Horní náměstí 583, 779 11 Olomouc 

Věc: Otevřený dopis primátorovi, radě města Olomouc ve věci výměny a doplnění stávajícího veřejného osvětlení na Horním náměstí v Olomouci

Vážený pane primátore, vážená rado města,

obracím se na Vás formou otevřeného dopisu, jako jeden z autorů úprav Horního náměstí a to především proto, že mne v posledních týdnech nemile překvapila zpráva, že město Olomouc nechalo zpracovat projekt nového osvětlení Horního náměstí světly UrbanStar firmy Philips, přičemž o lampách s nepřímým osvětlením, které byly od počátku nedílnou součástí projektu, zřejmě město nadále neuvažuje.

Předem musím konstatovat, že mne události kolem osvětlení překvapili o to víc, když jsem dostal k vyjádření na žádost NPÚ, Územního pracoviště v Olomouci, dokumentaci pro stavební povolení, která destruktivně zasahuje do původně zamýšleného projektu i realizovaného díla. Zhruba rok probíhá diskuse i schůzky s primátorem města i s památkáři ohledně volby náhradního osvětlení Horního náměstí. Přitom lampy s nepřímým osvětlením nikdy nebyly na těchto jednáních odmítnuty.

Sděluji vám, že mé stanovisko ke způsobu výměny osvětlení i k postupu, který město v souvislosti s touto akcí uplatňuje, je jednoznačně nesouhlasné.

Celou problematiku bych rozdělil do tří bodů, ke kterým se podrobněji vyjádřím:

1. městem deklarované zvýšení intenzity osvětlení na ploše Horního náměstí

2. estetická kvalita navrhovaných změn

3. porušení autorského díla

ad1) Předložení projektu změny osvětlení by mělo být motivováno, a radnicí je zdůvodňováno, zvýšením hladiny osvětlení plochy Horního náměstí. V projektové dokumentaci, kterou zpracovala projekční firma Elektromontáže BLESK s.r.o., autorizovaná Jiřím Vychodilem, takové zdůvodnění výměny svítidel zcela chybí.

Zdůvodnění záměny svítidel je podle mého názoru v dokumentaci vynecháno záměrně, jelikož výměna stávajících svítidel za navrhovaná světla s podobnou intenzitou hladinu osvětlení na náměstí v podstatě nezvýší.

K předložené dokumentaci jsem si nechal zpracovat odborné vyjádření Ing. Petrem Žákem z ateliéru světelné techniky, které přikládám jako samostatnou přílohu, a nebudu tedy zacházet do přílišných podrobností týkajících se hodnot osvětlení.

Předkládaný projekt uvádí výměnu stávajících svítidel La Ligne Villette firmy Thorn za stožáry typu UrbanStar firmy Philips. Pro upřesnění je potřeba uvést, že panem Žákem je také posuzována varianta lampy s nepřímým osvětlením, která byla součástí celkové koncepce úprav Horního náměstí (z roku 1995), ale k její realizaci bohužel nedošlo. Z posudků a nakonec i ze samotného projektu vyplývá následující hodnocení:

lampy03_2014_tab_svetelny_tok

Z uvedené tabulky je jasně patrné, že navržená lampa UrbanStar (i při zvýšené variantě sloupu) nemá dostatečné světelné parametry na to, aby prostor Horního náměstí osvětlila lépe než stávající lampy La Ligne Villette od firmy Thorn. Naproti tomu atypické svítidlo s nepřímým osvětlením, které bylo od začátku součástí celkové koncepce úprav Horního náměstí, má téměř dvojnásobně větší hodnoty světelného toku než předkládaná lampa. Světlo s nepřímým osvětlením má navíc tu výhodu, že umí oproti UrbanStrarům cíleně nasměrovat světlo do plochy náměstí. UrbanStar pouze světlo rovnoměrně rozprostře, podobně jako stávající lampy La Ligne Villette Thorn.

Závěrem tohoto posudku může být pouze otázka: Proč vyměňovat stávající osvětlení za jiné, které nepřinese lepší hodnoty?

 

Pro úplnost přikládám situace všech tří variant s názorným rendrováním intenzity osvětlení (rendrování nepravými barvami).

lampy03_2014_thorn_01lampy03_2014_urbanstar_02lampy03_2014_sepka_03
Stávající lampy Thorn               Navrhované lampy UrbanStar      Lampy s nepřímým osvětlením

 

Ad2) Více než rok probíhá diskuse i schůzky s primátorem města i s památkáři ohledně volby nového osvětlení Horního náměstí. Původní lampy s nepřímým osvětlením přitom nikdy nebyly na těchto jednáních odmítnuty. Nevím, jaký důvod vede radní k tomu, že vybrali právě lampu UrbanStar, která svým charakterem neodpovídá reprezentativnímu charakteru Horního náměstí. Můžeme si ji představit kdekoli, její design je univerzální, není primárně určen k dotváření tak důležitého prostoru.Předkládaný projekt nového osvětlení, umísťuje navíc lampy UrbanStar kvůli jejich poměrně malé intenzitě světla i do nových pozic před krátké strany radnice. Umístění do těchto nových pozic by úplně popřelo smysl celkového řešení osvětlení Horního náměstí, který byl postaven na tom, že se právě tato nástupní čela radnice nebudou nijak zacloňovat. Situováním svítidla před renesanční logii v blízkosti Caesarovy kašny by došlo k narušení vazby na geometrii jedné z nejcennějších částí radnice.

 

Ad3) Výměna stávajících lamp veřejného osvětlení za lampy UrbanStar by zásadně poškodila architektonickou kvalitu námi realizovaných úprav. Připomínám, že návrh a současná realizace Horního náměstí vzešla z architektonické soutěže v roce 1995 (autoři: Petr Hájek, Jaroslav Hlásek, Jan Šépka) a měla jasně stanovenou koncepci: „Náměstí chápeme jako velký pokoj (salón) se vsazenou centrální radnicí, s kašnami a vyspraveným kobercem na podlaze.“

Jen pro připomenutí uvádím zkráceně genezi původně zamýšlené lampy. V původním konceptu bylo osvětlení Horního náměstí navrženo lampami s nepřímým osvětlením, které rovnoměrně rozloží světlo po celé ploše náměstí. Lampy byly vyvíjeny jeden rok a získaly všechny potřebné atesty. Protože se ale proti umístění těchto lamp postavili pražští památkáři a náměstí bylo třeba dokončit, byly nakonec realizovány typové lampy La Ligne Villette firmy Thorn.

O podobě osvětlení Horního náměstí pojednávají dva dokumenty. Jedním je platné stavební povolení, které definuje současné lampy Thorn. Druhý dokument vydal Okresní úřad Olomouc v roce 1998 na lampu s nepřímým osvětlením. Neexistuje žádný jiný platný dokument, za základě kterého by bylo možné udělat změnu. Kromě těchto dokumentů samozřejmě existují k celkovému projektu autorská práva. V právním rozboru, který jsme si nechali zpracovat od pana JUDr., PhDr. Jiřího Plose stojí zkráceně toto:„..k výše uvedeným právním souvislostem vám sděluji, že pouze a výlučně vám jakožto autorům vítězného návrhu a autorům projektové dokumentace obnovy historického Horního náměstí v Olomouci přísluší provádět změny v projektové dokumentaci, popřípadě k zásahům do projektové dokumentace udílet souhlas. Bez vašeho výslovného souhlasu nelze projekt zadat jiným architektům nebo inženýrům, popřípadě provádět jiné změny, které by ovlivnily původní koncept. Pokud by se tak stalo, můžete se bránit jednak prostřednictvím podání žaloby občanskoprávní, jíž se budete domáhat ochrany svých autorských práv (v případě nebezpečí hrozícího z prodlení můžete místně a věcně příslušnému soudu navrhnout vydání předběžného opatření), jednak i návrh na zahájení trestního stíhání ve věci porušení autorských práv dle ustanovení §152 trestního zákona.“ Závěrem této rekapitulace musím konstatovat, že by výměna stávajících lamp veřejného osvětlení za lampy UrbanStar zásadně poškodila architektonickou kvalitu realizovaných úprav. Došlo by tedy k porušení autorského díla.

Podoba osvětlení veřejných prostor není pouze estetická záležitost. Důležitým cílem je vytvořit přiměřenou světelnou atmosféru daného prostoru. Dosažení těchto cílů dokážou zajistit a posoudit odborníci z oboru osvětlení společně s architekty a památkáři. Ti by měli také garantovat výsledek.

Dalším zarážejícím faktem je cena světel. Jestliže chce radnice vynaložit 4,3 mil. korun (uvedeno v projektu) z veřejných prostředků na lampy Philips UrbanStar a za tuto cenu nezískat světelné vylepšení, které bylo hlavním argumentem radních v potřebě výměny stávajících svítidel, tak je určitě na pováženou takové nakládání s veřejnými prostředky. Pro zajímavost – světla s nepřímým osvětlením jsou za cenu do 2 mil. korun a s podstatně větším dopadem na osvětlení plochy Horního náměstí.

Závěr: Pro výměnu osvětlení, tak jak je navržena projektem, nevidím žádné uspokojující opodstatnění. Při osazení náměstí lampami UrbanStar tak, jak je navrženo v novém projektu, by při vynaložení značných finančních prostředků prakticky nedošlo ke zlepšení světelných podmínek na Horním náměstí, a kromě toho by došlo k poškození autorského díla. S navrženým řešením výměny stávajících světel za lampy UrbanStar tedy zásadně nesouhlasím.

 

Ing. akad. arch. Jan Šépka

V Praze 17.3.2014

 

Další články k tématu:

Simona Juračková: Jak to bylo s lampami?

Jan Šépka: Úpravy Horního náměstí v Olomouci – příběh lampy

 

Přednáška Pavla Zatloukala: Brno, Olomouc a Hradec Králové v časech mezi Waterloo a Verdunem (2.část)

Druhá část dvoudílné přednášky Pavla Zatloukala

Bylo mnohokrát řečeno, že státy se udržují těmi idejemi, z nichž vznikly. Je tomu ale tak rovněž u měst? Alespoň z hlediska jejich novodobé historie? Dvojice přednášek bude věnována tomu, jaké ideje stály u vzniku novodobého Brna, Olomouce a Hradce Králové – měst, která ještě v 19. století spojovalo mnohé: byla pevnostmi a současně hrdými královskými městy, z nichž první dvě spolu navíc po staletí soupeřila. A také jakými skutky byly či nebyly tyto ideje naplněny. Druhá část přednášky bude věnována boření hradeb a urbanistickému i architektonickému vývoji v Olomouci a Hradci Králové (1875- 1915). Nakonec se pokusíme odpovědět na zapeklitou otázku, proč Olomouc neprošla tak dynamickým a kvalitním rozvojem jako Brno a proč se nestala salonem republiky, jak začal být následně označován Hradec Králové.

 

Čtvrtek, 20.3. 2014, 18.00 hod, sál Mozarteum Arcidiecézního muzea Olomouc (Václavské nám. 4)

Vstup zdarma

 

Dvě stavby z Olomouckého kraje se umístily mezi letošními kandidáty tradiční Ceny Klubu Za starou Prahu

Polyfunkční dům v Mohelnici ocenila loni i porota naší architektonické soutěže – Ceny Rudolfa Eitelbergera. Přístavba hotelu Arigone v olomoucké Mahlerově ulici jejím přísným sítem neprošla jen těsně.

Klub Za starou Prahu vyhlásil vítěze desátého ročníku Ceny KZSP za novou stavbu v historickém prostředí. Jak je to zvykem už od prvního ročníku, Cenu může dostat autor stavby z celého území České republiky, nikoliv jen z Prahy. Porotu Ceny tvoří 21 členů výboru KZSP, jemuž se odpradávna říká Domácí rada. Letos rada diskutovala o dvanácti stavbách, které by se mohly o Cenu ucházet. Do finále se jich dostalo šest. Vítěze mezi nimi rada vybrala tajnou volbou. Byl vyhlášen v úterý 18. února 2014 po 18. hodině v kavárně Mlýnská v Praze na Kampě.

 

Vítěz desátého ročníku:

Depozitář Oblastní galerie v Liberci (Karel Novotný, Jiří Buček, Petr Čihák, Jan Duda, Jana Hlavová, Filip Horatschke) se octl v sousedství starých libereckých městských lázní, které prošly adaptací pro galerii výtvarného umění. Stojí v jedné z nejkrásnějších čtvrtí České republiky, vzniklých v éře pozdního historismu a rané secese na přelomu 19. a 20. století. Vzdor formální bohatosti okolních staveb se autoři depozitáře rozhodli pro přísnou formu jednoduchého hranolu; i oni se tak představují jako minimalisté. Zvolili však pro tento strohý tvar správné měřítko a správně ho též umístili do uliční čáry, vzdor jiným úvahám, které doporučovaly depozitář jakoby schovat do hloubky pozemku.

 

Další kandidáti:

Divadlo na Orlí v Brně (architekti Milan Rak, Alena Režná, Pavel Rada, Irena Burková, Ondřej Gaudl, Mirko Lev), se dostal do finále až po emotivní debatě a několikeré revokaci hlasování, což mimochodem ukazuje, že Domácí rada KZSP není žádný názorový monolit. Budova stojí v jedné z nejcennějších částí brněnské památkové rezervace, v sousedství Měnínské brány a v bloku minoritského kláštera. Některým členům rady se zdálo, že budova svou přítomností přehnaně modernizuje kouzlo krásného starého místa. Za problematickou považovali i výšku provaziště divadla, které konkuruje výšce nedalekého minoritského kostela a poutá tak k sobě příliš mnoho pozornosti. Obhájci stavby naopak kladli důraz na fakt, že veřejná budova – studiové divadlo Janáčkovy akademie múzických umění – má na určitou velikost nárok i ve velmi cenném historickém prostředí. Svým elegantním i přísným neofunkcionalistickým stylem divadlo odkazuje na existenci mnoha funkcionalistických budov ve starém jádru Brna. Přední část budovy dodržuje měřítko starších domů v téže frontě Orlí ulice, zadní část s provazištěm opravdu tvoří ve svém prostředí novou dominantu. Stavba i teď provokuje k diskusi, zda nové dílo má nebo nemá nárok měnit konfiguraci cenné staré zástavby.

 

Rodinný dům s ordinací v Holešově (arch. Tomáš Možný) stojí v čele historické návsi města Holešova, zvané Plačkov. Autor pro něj opět zvolil moderní styl blízký funkcionalismu. Domácí rada ocenila autorovu práci s měřítkem, které se nedostává do rozporu se sousedními domy, i určitou nevtíravost a skromnost, s jakou se dům chová ke svému zajímavému okolí.

 

 

 

 

 

 

Garáže a provozní budovy zahradnictví Národního centra zahradní kultury v Kroměříži (Antonín Novák, Petr Valenta, Eduard Štěrbák) umístili autoři na okraj památky UNESCO, Podzámecké zahrady, a na dohled od kroměřížského zámku. Jejich budovy mají dřevěné pláště a tradiční formy střech, jaké by bylo možné označit za „archetypální“. Architekti se však dovedli vyhnout fádnosti a důmyslně si při tom pohráli s prostředky soudobého minimalismu. Zanedbaný kout zámeckého areálu tak pozvedli na kulturní úroveň, jakou památka UNESCO má mít.

 

 

Polyfunkční dům Kovárna v Mohelnici (Přemysl Kokeš) spoluvytváří okraj mohelnické památkové zóny; nároží dvou živých ulic starého města olomouckých biskupů. Autor, který před čtyřmi lety získal Cenu Klubu Za starou Prahu za polyfunkční dům na náměstí v Lanškrouně, si vybral pro svůj mohelnický objekt archetypální formy „domu s obyčejnou střechou“ a „domu s obyčejnými okny“. Podal však tyto formy s takovou mírou abstrakce, jaká dům bezpečně zařazuje mezi moderní projevy.

 

 

 

Také autoři dostavby hotelu Arigone v Olomouci (Alice Michálková, Pavel Pospíšil) zvolili pro svůj úkol archetypální typ výsledného řešení: „dům s okny“, rozmístěnými pravidelně po jemně šrafované fasádě a nezvykle zahloubenými do její plochy. Třebaže jde o řešení záměrně nevtíravé a až nenápadné – a tím i vhodné pro mimořádně cennou olomouckou část -, při pohledu zblízka si dobře uvědomíme, že tento dům je nový.

Jak je to z našeho přehledu zřejmé, v letošním ročníku převažovaly a dobře si v něm vedly stavby z Moravy; Čechy ve finále Ceny zastupuje pouze Liberec a Praha úplně selhává. Třebaže stavební výroba v České republice prochází krizí, na počtu uchazečů o Cenu to znát nebylo. V architektonickém řešení staveb pro historické prostředí, respektive těch zdařilých, se asi neobjevily žádné výrazně nové trendy, ale v rámci těch zavedených si architekti počínají invenčně a nápaditě.

 

 

Rostislav Švácha, předseda Ceny, 18. 2. 2014

 

Přezkumné řízení Olomouckého kraje ve věci Šantovka Tower – plné znění k dispozici

Odbor kultury a památkové péče Olomouckého kraje ve svém rozhodnutí přezkumného řízení v mnoha ohledech došel ke stejným závěrům, jako Iniciativa Občané proti Šantovka Tower. Ačkoliv řešil pouze procesní stránku věci, na mnoha místech se dotýká i stránky věcné. Dokresluje tak absurditu celé kauzy, kdy  kontroverznímu záměru výškové stavby v ochranném pásmu Městské památkové rezervace dali požehnání sami magistrátní památkáři.
Ze čtrnácti stran textu, který je přece jen čtivější než 52 stran závazného stanoviska Oddělení památkové péče vybíráme, co nás zaujalo:

Krajský úřad předložil asi pět jiných případů v ochranném pásmu Městské památkové rezervace, vůči nimž se Oddělení památkové péče MMOl vymezilo zamítavě: „Přestože správní orgán I. stupně [odbor stavební, oddělení památkové péče MMOl, pozn. red.] dospěl v minulosti u řady staveb na území ochranného pásma MPR k závěru, že tyto ovlivňují celkový výraz a charakter MPR a narušují pohledy na MPR, přestože se jednalo o stavby svou výškou a velikostí naprosto nesrovnatelné s navrženou stavbou Šantovka Tower …, rozhodl u [této] stavby diametrálně odlišným způsobem, svůj názorový posun přezkoumatelně neodůvodnil, neboť neuvedl z jakých důvodů má za to, že je třeba dosavadní praxi opustit.“ (s. 6)

Na straně 8 přezkumného rozhodnutí Olomoucký kraj upozorňuje na význam odborného vyjádření Národního památkového ústavu: „Správní orgán I. stupně připustil výše uvedenou stavbu v rozporu s vyjádřením NPÚ, přičemž v odůvodnění závazného stanoviska se správní orgán I. stupně dostatečně nevypořádal s vyjádřením NPÚ, jako obligatorním podkladem pro závazné stanovisko. Po stránce procesní je písemné vyjádření NPÚ srovnatelné se znaleckým posudkem.“

Správní orgán I. stupně dále v rozporu s ust. § 14 ods. 3 zákona o státní památkové péči nevycházel ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace daného záměru…“. „Neposouzením dopadu zamýšlené novostavby na hodnoty památkové rezervace správní orgán I. stupně postupoval nejen v rozporu s ust. § 14 ods. 3 zákona o státní památkové péči, ale i ust. § 50 odst. 3 správního řádu. Jeho odůvodnění je účelové, bez řádné argumentace.“ (s. 8)

Až úsměvná jsou upozornění na formální vady dokumentu (s. 5) a na pochybnou interpretaci důkazů, jež si výkonný orgán památkové péče sám opatřil: „Správní orgán I. stupně … uvedl, že studie Prof. RNDr. Voženílka  prokázala u pohledů z Dolního náměstí směrem k nové stavbě, že pouze v některých bodech ze stanovené sítě míst bude stavba minimálně viditelná, aniž by dále zdůvodnil, co považuje za minimální viditelnost a zda se z ostatních bodů stanovené sítě bude či nebude uplatňovat.“ (s. 10)

Stojí nám za to, platit úředníky, z jejichž rukou vyjde takto snadno zpochybnitelný dokument? Za všechny ostatní „přehmaty“ naposledy citujeme: „Přestože správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že k výraznému zásahu do historického panoramatu MPR ze stanoviště č. 10 (údolí Moravy) a č. 12 (Křelov) dojde, nijak se dál tímto výrazným zásahem nezabýval a dospěl bez jakéhokoliv odůvodnění k závěru, že navrhovaná stavba naznamená narušení historické hodnoty chráněného území.“ (s. 9)

Další informace k tématu:

Dokumenty ke stažení

Iniciativa Občané proti Šantovka Tower komentuje poslední dění kolem kontroverzních výškových staveb v Olomouci