Projednávání projektu Šantovka Tower a zachování zeleně na Neředínském horizontu na zasedání zastupitelstva města Olomouce v pátek 20. 3. 2015

V pátek 20. března od 9.00 hodin se bude na zasedání Zastupitelstva Magistrátu města Olomouce (Hynaisova 10) projednávat kontroverzní projekt Šantovka Tower. Přimějme společně svou přítomností místní politiky k tomu, aby byli aktivní ve věci nápravy územního plánu a podnikli vše pro včasné detailní zdůvodnění výškové regulace nové zástavby v bývalém areálu Milo, aby nepoškozovala pohled na cennou siluetu historické Olomouce.

Město Olomouc musí do konce letošního roku podle rozhodnutí soudu znovu řádně zdůvodnit, proč je nezbytné novou zástavbu v bývalém areálu podniku Milo výškově regulovat, aby negativně neovlivnila pohled na historické centrum Olomouce. V novém územním plánu došlo k procesním pochybením, která by se měla ihned začít napravovat. Město musí být v této věci aktivní.

Kromě projektu ŠTW budou zastupitelé projednávat i petici o zachování zeleně na Neředínském horizontu. Podpořme společně se zástupci Hnutí DUHA Olomouc zachování zeleně na Neředínském horizontu vystoupením k bodu jednání nebo „pouhou“ svou přítomností na zasedání. Zastavění, a nebo veřejné využívání krajiny Neředínského horizontu je pouze otázkou politického rozhodnutí. To znamená, že velké slovo máme také my, „obyčejní“ občané, jen musíme vyjádřit svůj názor. Nejbližší příležitost máme na tomto zasedání zastupitelstva.

stavby

Přednáška Zdeňka Szczyrby: Olomoucký maloobchod v éře konzumerismu

Zdeněk_Szczyrba_-_Olomoucký_maloobchod_v_éře_konzumerismuUplynulých 25 let transformace přineslo zásadní změny pro olomoucký maloobchod. Kromě dynamického rozvoje sítě velkoplošných prodejen to byly především klíčové prostorové a společenské změny, kterými město prošlo. Jak se vlastně změnilo nákupní prostředí v Olomouci? Je v ní ještě prostor pro další nákupní centrum? Jak se změnilo městské centrum po vzniku obchodního domu Šantovka?

Přednáší Zdeněk Szczyrba, vedoucí Katedry geografie Přírodovědecké fakulty University Palackého v Olomouci.

Arcidiecézní muzeum Olomouc – Mozarteum, středa 25. 3. 2015, 18.00 hodin

Vstup volný

Výlet do Loštic

Zveme vás na výlet do Loštic v sobotu 28. března.
 
odjezd z Olomouce do Loštic vlakem v 8:34 (Os 3714, směr Šumperk) –> 8:57 Moravičany – odtud pěšky do Loštic (cca 4 km)
 
cca 10.00-11.30 prohlídka Loštic: židovský hřbitov, Památník Adolfa Kašpara
 
cca 11:30-13:00 oběd
 
13:00 komentovaná prohlídka Muzea olomouckých tvarůžků s autory expozice, architekty ze Studia Ječmen: Lukášem Blažkem a Víťou Petrem
 
po 14.00 pokračování v prohlídce Loštic prohlídka bývalé synagogy a zámku a parku v Žádlovicích (cca 2 km z Loštic)
 
odjezd do Olomouce:
v 16:40 z Loštic busem do Moravičan –> v 17:01 vlakem do Olomouce, s návratem v 17:25
(případně v 17:35 z Loštic busem do Moravičan –> v 18:04 vlakem do Olomouce, s návratem v 18:27)

 Loštice

Proměna domu U Zlaté koule aneb komu vadí devatenáctka?

Koncem minulého roku si mohli obyvatelé i návštěvníci Olomouce všimnout radikální proměny vzhledu domu U Zlaté koule na třídě Míru, kde se nachází už od nepaměti stejnojmenná restaurace. Z nepochopitelného důvodu byla téměř zcela otlučena původní dobře zachovalá fasáda, která stejně jako dům pocházela z konce 19. století a byla typickou ukázkou neorenesančního stylu. I když samotný dům není nijak výjimečnou stavbou, v dané lokalitě představoval kvalitní ukázku stavitelství a stylu své doby a oživoval novější méně výraznou zástavbu. Výjimečnost domu dodávalo také domovní znamení, které zřejmě rovněž pocházelo z konce 19. století. To vše je nyní minulostí. Elegance a stylovost původní fasády byla nahrazena nevkusem a křiklavostí. Nelogická divoká kombinace šedé a červené barvy původní objekt zcela degraduje. Šokující je odstranění původního domovního znamení, které dává domu historickou hodnotu a identitu. Z původního domu zbyl přízrak, který evokuje spíše autoservis než restauraci.

Kdo takovou formu opravy vymyslel a realizoval? Kdo si zcela dobrovolně zničil hodnotnou autenticitu svého domu? Pochybení nenese jen majitel domu, ale i příslušný stavební úřad, který se mohl takové devastaci pokusit zabránit. Podle zákona může nařídit vlastníku stavby nebo stavebního pozemku nezbytné úpravy, jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví. Stavební odbor by proto měl více dbát na to, jak město Olomouc vypadá.

Architektura 19. století se výraznou měrou podílí na celkovém geniu loci a estetické hodnotě města Olomouce. Zaslouží si obhajobu a péči, neboť bez ní bychom přišli o velkou část minulosti a krásy. Přitom je tato architektura zbytečně ničena a degradována nevkusnými úpravami, a to bohužel i v bezprostřední blízkosti historického centra. Vkrádá se pocit, že architektura 19. století snad dokonce vadí. Nelogické „rekonstrukce“ k horšímu můžeme nalézt i v dalších případech. Majitelé těchto domů by pro sebe udělali lépe, kdyby nepodléhali krátkodobým trendům a nevzdávali se jedinečnosti svých domů. Křiklavé zateplené fasády vyvolávají dojem výprodejů fasádních barev. Trend, který nejprve infikoval především panelová sídliště, se bohužel dostává i do čtvrtí činžovních domů. Nedopusťme, aby místo původní barevnosti zachvátily tyto stavby tóny fialové, zelené, azurové a oranžové, jen protože „je to takové výraznější“!

Apelujeme na majitele historických domů, aby takovou „opravu“ nepovažovali za příklad hodný k následování. Jako dobré příklady mohou posloužit například opravené fasády domů na třídě Spojenců č. 9, na Kollárově náměstí č. 2 a na ulici Bezručova č. 8 nebo Komenského č. 18. Magistrát města Olomouce vyzýváme k tomu, aby více dbal na kultivovaný vzhled města. Dokladem naší civilizační úrovně je právě prostředí, které si utváříme a ve kterém se pohybujeme. Stále se ozývají hlasy zdůrazňující potřebu vyzdvihnout Olomouc na evropskou úroveň. Také z tohoto důvodu bychom měli usilovat o změnu kurzu: křiklavost nerovná se estetičnost.

 koule-revers

Veřejná debata Jak to bude s Neředínským horizontem?

V rámci nadcházejícího zasedání Zastupitelstva města Olomouce 20. března se chystá projednání petice Hnutí Duha Olomouc, která žádá zastupitele o znovuprojednání územního plánu v oblasti Neředínského horizontu. Při schvalování nového územního plánu byla tato oblast většinově změněna na oblast zastavitelnou oproti stávající původní funkci veřejné zeleně a rekreační plochy.

Aby vznikla přímá debata mezi zastupiteli, odborníky z oblasti krajinné architektury, urbanisty a hlavně občany, Hnutí Duha Olomouc pořádá veřejnou panelovou debatu o budoucním vývoji tohoto území. Debata proběhne 3. března v aule Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci v 18.00 hodin (Třída míru 115). Na debatu byli pozváni všichni zastupitelé města a především jsou zváni občané města Olomouce.

Report Martina Višňi z veřejné debaty o zachování Neředínského horizontu si můžete přečíst v ŽurnáluOnline Univerzity Palackého v Olomouci: http://www.zurnal.upol.cz/ftk/zprava/clanek/na-fakulte-telesne-kultury-se-mluvilo-o-neredinskem-horizontu/

Jak to bude s Neředínským horizontem

 

Shromažďujeme návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2015

VÝZVA spolku Za krásnou Olomouc:

Návrhy na Cenu Rudolfa Eitelbergera 2015 za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji

Vážení členové spolku Za krásnou Olomouc, jeho příznivci a další angažovaní,

obracíme se na Vás s výzvou k zapojení se do čtvrtého ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera, kterou se spolek Za krásnou Olomouc chystá letos opět udělit. Cílem symbolického ocenění je upozornit na ty zásahy, které pozitivně a zdařile ovlivnily prostředí měst a venkova Olomouckého kraje za uplynulé období, tedy od roku 2013 až do poloviny roku 2015. Naplňujeme tím jeden z cílů sdružení, jímž je propagace a informování veřejnosti o stavebních a urbanistických novinkách, s vlivem na architektonické, památkové a urbanistické hodnoty dotčených lokalit. Název ceny nese jméno významné osobnosti, olomouckého rodáka Rudolfa Eitelbergera von Edelberg (1817–1885), prvního profesora dějin umění na vídeňské univerzitě  a zakladatele tamního Uměleckoprůmyslového muzea (dnešní MAK) a Uměleckoprůmyslové školy.

Byli bychom rádi, kdyby se diskuse a předkládání návrhů zúčastnili zástupci co nejširší veřejnosti. Vaše návrhy a podněty můžete zasílat až do 30. června 2015 na adresu krasnaolomouc@seznam.cz. Podněty členů spolku, odborníků i laiků vyhodnotí sedmičlenná odborná komise, o jejímž složení Vás brzy budeme informovat. Nominované projekty budou vyhlášeny v září 2015 a vítězný projekt slavnostně na začátku října v rámci festivalu Den architektury.

Cena
Cenu R. Eitelbergera si v roce 2013 odnesla Alena Šrámková a Tomáš Koumar za novostavbu mostu v Přerově. Zleva: Moderátor Jakub Železný, ocenění Tomáš Koumar a Alena Šrámková, úřadující předsedkyně sdružení Michaela Johnová Čapková.

Jestli se rozzlobíme, budeme zlí – Josef Tesařík reaguje na tiskovou konferenci ke Spirituálii

Naše sdružení Za krásnou Olomouc uspořádalo 12. listopadu 2014 spolu s dalšími subjekty tiskovou konferenci k vývoji kauzy Spirituália, záměru postavit další výškovou budovu v Olomouci. Patrně v reakci na tuto iniciativu se v Olomouckém deníku z 25. 11. objevil tzv. advertorial Josefa Tesaříka. Dozvíme se v něm hodně 

advertorial_Josef_Tesarik_prevo sousedských vztazích, ale málo o Spirituálii, která se svými dvanácti podlažími směle konkuruje sousednímu bytovému domu, který pan Tesařík odsuzuje . O tom, co pálí většinu odpůrců jeho záměru, totiž o opětovném narušení hodnot olomoucké památkové rezervace a jejího panoramatu, se Josef Tesařík nezmiňuje vůbec. Zato volá po funkci hlavního architekta,  a co nás zvlášť mrzí, osočuje vedoucí oddělení územního plánování a architektury Odboru rozvoje a koncepce olomouckého magistrátu (OKR), architektku Janu Křenkovou.

Použijme slovník: „Advertorial kombinuje v názvu označení pro editorial, tedy redakční text, a reklamu (advertisement). Advertorialy jsou zkrátka méně zřejmou formou reklamy. Jejich čas přichází ve chvíli, kdy tradiční koncept reklamy přestává být funkční a kdy zákazníci reklamu buď ignorují, nebo jejím prvoplánovým sdělením nevěří.“

Silný investor, v tomto případě ředitel firmy Tesco SW a soukromé Moravské vysoké školy, má dost peněz na to, aby mu noviny otiskly, co potřebuje, a aby to pro nezasvěceného čtenáře vypadalo jako seriózní článek. Kde se však ztratil novináři běžně požadovaný názor protistrany? Jednoduše jakoby nebyl.
O něčem však Josef Tesařík ve svém textu nemluví. Nepadne ani slovo o aktérech aktuální kauzy, kteří odborně posuzují a rozhodují. Můžeme si proto domýšlet, proč má autor textu potřebu dehonestovat činnost magistrátního Odboru koncepce a rozvoje na příkladu šest let staré kauzy, v níž navíc ve finále rozhodoval stavební úřad, nikoliv onen pošpiněný OKR. Stavební úřad je teď totiž kamarád, ale OKR zlobí – stavební úřad vydal pro Spirituálii územní rozhodnutí i přes negativní stanovisko OKRu, opřené o seriózní odborný výklad.

Budou to patrně právě zamítavá posouzení výškových staveb, která OKR jako orgán státní správy a samosprávy opakovaně vydával ke všem obdobným záměrům (od BEA centra téhož investora, přes konkurenční Šantovku Tower až po Spirituálii). Autor advertorialu však neví, anebo nechce vědět, že to není jen názor či dokonce libovůle jednoho úřadu či úředníka. Zamítavé posudky v těchto případech vyplývají ze skutečně odborného posouzeni a hlavně z platné legislativy. Žádný jiný hlavní architekt v tom Josefu Tesaříkovi nepomůže, pokud ovšem vyloučíme protiprávní rozhodováni či jiné praktiky. Anebo jinak – pokud Josef Tesařík se silnými přesvědčovacími schopnostmi nepomůže k této funkci architektům Jakubovi Kynčlovi nebo Ladislavu Opletalovi, autorům jeho posledního stavebního záměru.

Nástin vývoje lokality bývalých kasáren 9. května zájemcům přiblíží dějiny areálu a hlavně klíčové momenty posledního vývoje kauzy Spirituália.

Sporných míst je hned několik: z podnětu investora zrušená územní studie regulující výšku zástavby, nesoulad narychlo vydaného územního rozhodnutí s novým územním plánem. A ještě něco zdůrazněme – bývalá Rada města Olomouce se neměla k tomu, aby jednoznačně veřejnosti vysvětlila, proč soukromý záměr další věže, tentokrát „jen“ 53 metrů vysoké, podpořila. Pod koberec v tichosti zametla návrh vlastního poradního orgánu, Odboru koncepce a rozvoje, aby jako účastník řízení uplatnila námitku vůči záměru a zamezila tak dalšímu poškození památkových hodnot, jak jej definuje Regulační plán městské památkové rezervace. Hájila tak veřejný anebo spíše privátní zájem?

Odbor koncepce a rozvoje naproti tomu hájí konzistentně svůj názor, jenž se shoduje s desítkami odborníků z České republiky. Panorama historického jádra města Olomouce by nemělo být poškozováno dalšími výškovými stavbami. OKR tento široce sdílený názor dokládá vlastními odbornými posouzeními včetně vizualizací. Ty poslední se Spirituálií byly veřejnosti dosud odepřeny, o. s.  Za krásnou Olomouc je dává k dispozici. Že se kónický tvar horní části věže nevyjímá v sousedství kupolí Sv. Michala a ostatních architektonických památek města právě přívětivě, není třeba zdůrazňovat.

Tisková zpráva k poslednímu vývoji kauzy Spirituália

Jeden den před nabytím účinnosti nového územního plánu Olomouce (29. 9. 2014) se na úřední desce olomouckého magistrátu objevilo kladné územní rozhodnutí pro záměr 53m vysoké

tisk_spiritualia_12_11_2014_03

novostavby v areálu tzv. BEA centra. Nová územně plánovací dokumentace byla patnáct dnů předtím schválena Zastupitelstvem a všichni zasvěcení věděli, co obnáší – konec výškových staveb.

Zdálo by se tedy, že podnikatel Josef Tesařík, investor uvažované věže s úsměvným názvem Spirituália, společně se stavebním úřadem a za vydatné pomoci Rady města tento napínavý závod vyhráli.

Do hry však vstupují právníci zastupující skupinu obyvatel v sousední bytovce. Jak v prvním odvolání, tak nyní, po vydání územního rozhodnutí, přicházejí se sérií námitek, jimiž by chtěli napadené rozhodnutí zrušit. Své odvolání staví na několika argumentech. „Podjatost úředníků jmenovaných do svých funkcí zástupci města, jehož vedení dalo kontroverzní stavbě zelenou výměnou za splnění banálních podmínek, které investor stejně nesplnil“, vyjmenovává ing. Zdeněk Hrbáček, zástupce vlastníků bytů a pokračuje: „Nestandartní byl přístup Rady města Olomouce, když vyňala z evidence územní studii, která v lokalitě bývalých kasáren 9. května upravovala pravidla výšky zástavby. My jsme je museli respektovat, postavili jsme dům nižší, než jsme plánovali, ale investor Spirituálie, tedy Tesco SW, už nikoliv. Přitom Rada města, kde není jediný odborník v oblasti architektury či urbanismu, měla k dispozici stanovisko Odboru koncepce a rozvoje, které jasně říkalo, že další vysoká stavba už tam být nemá.“

„Všechny termíny schvalovacího procesu i způsob vypořádání našich námitek také mluví o tom, že stavební úřad jednoznačně stranil investorovi“, dodává Hrbáček.

Rozhořčení jsou rovněž zástupci sdružení Za krásnou Olomouc, které dosud věnovalo spoustu energie medializaci kauzy Šantovka Tower. „Šantovku to připomíná v mnohém: veřejnost opět neviděla ani jednu vizualizaci, která by ukazovala, jak se zamýšlená věž promítne v panoramatu města“, komentuje záměr Martina Mertová. „Zarážející je snaha vše prosadit pokoutně, bez účasti veřejnosti a co je nejhorší, ve spolupráci s vedením města a na hraně zákona.“ Věžák BEA centra Josefa Tesaříka už ukázal dost zřetelně, jak výrazně se výškové stavby dneška vepisují do historického obrazu města. Namísto uznání tohoto obrazu jako jeho přirozeného symbolu stojí naivní přesvědčení, že rozvoj a prosperitu regionu může reprezentovat jen přečnívající, sklem opláštěný dům.

 

Fotogalerie: zákresy věže Spiritualia do panoramatu Olomouce

„Investor mluví květnatě o „službě veřejnosti“ – s ní však nekomunikuje. Anebo užívá líbivého obratu, že jde o „dar městu“. Panorama, které po budově RCO poškodil ještě více stavbou BEA Centra – veřejnosti však paradoxně (anebo příznačně) uzavřenou – chce dát městu darem v podobě vyhlídky na to, co zbylo. Je to další pro Olomouc zbytečná stavba, devastující ty nejcennější hodnoty, které město má. Takovému daru se neříká jinak než danajský“, dodává Mertová.

Klub olomouckých architektů vytýká stavebnímu úřadu nekompetentnost a neodbornost v oblasti rozhodování o otázkách urbanistických a památkářských. Souhlasí s podateli odvolání, že se úředníci nevypořádali dostatečně s vydanou územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování. „Evidentní je nesoulad s regulačním plánem Městské památkové rezervace, na nějž už upozornili pracovníci odboru koncepce a rozvoje. Stavební úřad například bere v potaz vyhodnocení dálkových pohledů dodaných stavebníkem, nikoliv už tímto odborem“, vysvětluje architekt Tomáš Pejpek.

 

Vydáno k tiskové konferenci 12. 11. 2014

O. s. Za krásnou Olomouc, Klub architektů Olomoucka a skupinu vlastníků bytů Nezvalova 1293/2A, Olomouc, zastoupené Ing. Zdeňkem Hrbáčkem

 

 

Oddělení památkové péče magistrátu aspiruje na cenu Bestia triumphans

bestia_triumphansTento přiléhavý příměr je více než sto let starým pojmenováním neblahých aktivit v historickém prostředí. Původně jím chtěli ochránci památek z Klubu Za starou Prahu v čele s Vilémem Mrštíkem, autorem stejnojmenného textu, poukázat na zhoubný dopad živelné „modernizace“ starého města pražského.

Sdružení Za krásnou Olomouc pracuje v jiných podmínkách, na pozadí jiných společenských poměrů a legislativy. Už v počátku svého vzniku vedli jeho členové diskusi o tom, zda neuvést v praxi periodické pejorativní ocenění se stejným názvem: Bestia triumphans!. Převážil nakonec názor upozorňovat spíše na počiny cenné, chvályhodné, takové, které městské – tedy nejen historické – prostředí ovlivňují pozitivně. A tak vznikla Cena Rudolfa Eitelbergera, loni udělená už potřetí.

Když se však zpětně díváme na kauzy, které sdružení Za krásnou Olomouc bylo nuceno už z podstaty své existence komentovat či ovlivňovat, vyniká z nich nad jiné pokus o prosazení záměru Šantovka-Tower, výškové budovy o 75 metrech v ochranném pásmu Městské památkové rezervace.

Nápady developerů jsou různé a sotva s nimi co naděláme. Od toho, aby se vešly do zákonem daných pravidel, je tady státní správa a samospráva, která by je měla hájit. A jak to dělá v Olomouci? Posviťme si na Oddělení památkové péče olomouckého Magistrátu. Jak vyplývá z posledních zpráv jeho vedoucí, Mgr. Kauerová, podruhé vydala kladné závazné stanovisko k témuž záměru. Až na drobné úpravy žádal investor (SMC Developement) o tentýž projekt na tomtéž místě, i když je všeobecně známo, že první závazné stanovisko orgánu památkové péče smetl ze stolu pro jeho nezákonnost Krajský úřad Olomouckého kraje. Upozorňoval tehdy nejen na formální nedostatky dokumentu, ale v mnoha bodech se dotýkal i věcné podstaty záměru.

Není tajemstvím ani to, že v mnoha obdobných kauzách tentýž úřad s poukazem na ochranné pásmo MPR rozhoduje a argumentuje přesně opačně, než v hájené kauze Šantovka Tower. Zapomíná na to, že je orgánem státní památkové péče? Mutuje pozvolna v Oddělení péče o silné investory?

Kladné závazné stanovisko bylo nachystáno pár dnů před schvalováním nového územního plánu. Počítal investor s tím, že se neschválí? Jeho zloba během samotného jednání a následné mediální výhružky by tomu nasvědčovaly. Územní plán je schválen – pro ty, kteří celou věc sledovali s nelibostí, to znamená alespoň malou výhru, protože další výškové stavby v blízkosti historického jádra už by dle něj vyrůst neměly. Anebo se najde ještě nějaká cesta, či spíše klička, jak záměr prosadit? Bude opět dlážděná „dobrýmy úmysly“ Oddělení památkové péče?

Půjde-li to takto dále, bude muset naše sdružení k ceně Bestia triumphans sáhnout. A už teď je předem jasné, který z kandidátů by měl největší šance na vítězství.

4. 10. 2014, ZKO