Cena Rudolfa Eitelbergera 2017 zná své vítěze!

Přehlídku, která mapuje to nejlepší z architektury, urbanismu a památkové péče v Olomouckém kraji za uplynulé dva roky, provázely letos hned dvě jubilea. To malé upozorňuje na již pátý ročník soutěže, to velké, dvousetleté, na datum narození Rudlofa Eitelbergera (1817-1885), jehož jméno cena nese. Tento olomoucký rodák se zcela nesmazatelně zapsal do dějin kulturní Evropy. Byl aktivním komentátorem architektonického dění, redaktorem Wiener Zeitung. Lze jej považovat za otce památkové péče a muzejnictví v Rakousku-Uhersku. Založil a řídil vídeňské uměleckoprůmyslové muzeum (dnešní populární MAK). Jako vůbec první profesor ději umění ve Vídni se zasloužil o rozvoj studijního oboru, který má své následovníky na dnešních katedrách dějin umění v Praze, Brně a Olomouci.

Každý ročník prezentuje názory nezávislé komise, která zahrnuje přední české architekty, historiky umění, odborníky a úředníky městské i státní správy s vazbou na sledovanou oblast. Počínaje letošním rokem se účastníkem poroty pro funkční zpětnou vazbu s Městem stává také člen rady nebo zastupitelstva města, v jehož kompetenci je právě urbanismus nebo rozvoj města Tentokrát rozhodovali Kateřina Bečková, Jana Křenková, Jitka Ressová, Rostislav Švácha (předseda poroty), František Chupík, David Mareš, Pavel Nasadil a Aleš Jakubec. Komise letos z necelých čtyřiceti vytipovaných staveb na místě prohlédla asi patnáct realizací, z nichž doporučila nominovat sedm do finále. Architektka Jitka Ressová komentuje vítězného laureáta Ceny R. Eitelbergra 2017, kapli sv. Františka z Assisi v Olomouci, jejíž interiérové úpravy se ujal autorský kolektiv architektů Vojtěcha Jemelky, Jana Mléčky, Jiřího Marka a výtvarníků Petera Demeka a Jana Jemelky:

Každé zdařilé architektonické dílo je výsledkem výjimečné spolupráce investora a architekta. Výběr architekta, tentokrát mladého týmu, důvěra v něj, podpora a bezesporu i odvaha jít do zásadní proměny je obdivuhodná u investora – Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Olomouci v čele se sestrou představenou. U architektů je to pak vědomá práce s prostorem a jeho proměnou.  Střídmé materiálové řešení podporuje proměnu nevelkého prostoru kaple a přináší nečekanou velkorysost. Změnu dispozice liturgického prostoru podporuje centrální kovový lustr. Tento významný prvek interiéru spolu s dalšími vstupy výtvarníka Petera Demka jsou velmi zdařilou prací s ornamentem, které obohacují interiér a propojují soudobý architektonický vstup s výzdobou stěn a kleneb novorománské kaple.“                                                      

 

Zbylých šest nominací nám přiblíží slova dalších komisařů:

2/ Rehabilitace vily Eduarda Šrota v Olomouci Miroslav Pospíšil (atelier-r)

František Chupík: „Obnova vily Eduarda Šrota pečlivě připravovaná už od roku 2011 proběhla s respektem k památkovým hodnotám stavby, například kvalitně provedeným restaurováním sgrafitové omítky, repasí oken i dalších prvků fasád. Změněná obytná funkce objektu na pracovní prostředí architektonické kanceláře iniciovala aktuálně provedené jednoduché a čisté architektonické řešení nového vybavení, které vhodně vyvažuje bohatost detailů historické stavby. Celkově kladný výsledek stavebního zásahu ukončil chátrání vily kultivovaným architektonickým vstupem s příkladně odvedenými udržovacími pracemi na památce.“

 

3/ Fotbalová tribuna v Olomouci – Řepčíně / Barbora Šimonová a Petra Gajdová

Rostislav Švácha: „Přestavba tribuny fotbalového stadionu v Olomouci-Řepčíně od mladého olomoucko-pražského dua Petra Gajdová-Bára Šimonová poskytuje dobrý příklad architektury, jež byla pořízená sice z veřejných prostředků, ale za relativně nevelkou částku. Ze staré tribuny autorky ponechaly všechny prvky, které pokládaly za hodnotné, v čele s ocelovou konstrukcí střechy nad hledištěm. Nové části pak daly provést z laciných, esteticky však působivých materiálů, v linii, které se u nás už dlouho říká lo-tech. Při návštěvě poroty zaplnili plochu stadionu trénující fotbalisté a také to přispělo k příznivému dojmu porotců z této nenákladné, a přece výrazné stavby.“

 

4/ Rodinný dům manželů Francových v Lošově/ MOLO architekti/ Patrik Zamazal, Tereza Kučerová

Kateřina Bečková: „Návrh rodinného domu na okraji obce Lošov je tvarově prostou obdélnou dřevem obloženou stavbou na mírně svažitém terénu. Nevelký rozsah parcely si vyžádal velmi důmyslné řešení jak vnitřních prostor domu, aby uspokojil potřeby rodiny stavebníka, tak venkovních částí domu (terasy), aby členům rodiny umožnil co nejširší využití zbývajícího zahradního prostoru. Architekti se zadání zhostili s invencí, která vyniká účelností, úsporností i vizuální jednoduchostí za použití kvalitního řemeslného provedení.“

 

5/ Památník Jednoty bratrské v Přerově/ nazemi architekti/ Zbyněk Musil, David Zajíček, Petra Vlachynská, Lucie Komendová, Miloslav Flašar

Jana Křenková: „V prostoru mezi Tyršovým mostem, který získal cenu Rudolfa Eitelbergera v roce 2013, a historickým jádrem města vzniklo kultivované veřejné prostranství, zprostředkující historický odkaz místa a podtrhující jeho jedinečnost. Pozoruhodný je přitom vývoj celého projektu, kdy byl na místě původně vyprojektovaného parkoviště navržen na základě unikátních archeologických nálezů základů staveb duchovního centra Jednoty bratrské projekt památníku, jehož řešení vzešlo z architektonické soutěže.

 

6/ Expozice Lovecko-lesnického muzea na zámku Úsov/ Rusina Frei Architekti/ Martin Rusina, Martin Frei, Markéta Poláčková, Daniela Vaníčková, Alena Hrabětová, Jaroslava Cábová

Architekt Pavel Nasadil : „Úprava expozice Lovecko-lesnického muzea na zámku Úsov je svěžím počinem, který citlivě a s omezenými prostředky pracuje se stávajícím fondem lichtenštejnských sbírek a inteligentním uspořádáním a doplněním soudobými prvky vzniká poutavá interaktivní expozice oslovující všechny věkové vrstvy.“

 

7/ Den architektury 2016 v Šumperku!/ at21/ Zbyněk Mrkus, FRACTAL Architects / Zdeněk Dohnálek, Radan Volnohradský a Šumperský okrašlovací spolek

David Mareš: „Porota oceňuje bohatý Den architektury 2016 v Šumperku, který zorganizovali původem šumperští architekti Zdeněk Dohnálek, Zbyněk Mrkus a Radan Volnohradský ve spolupráci s Šumperským okrašlovacím spolkem. Program obsahoval různorodé aktivity od přednášek, workshopů, zpřístupnění výjimečných staveb až po intervenci ve veřejném prostoru. Spolek podporuje zájem veřejnosti o urbanismus a architekturu nejen pořádáním Dne architektury, ale kontinuálně po celý rok a je tak pro život Šumperka přínosem. Porota se rozhodla ocenit činnost spolku přes to, že nejde o realizaci konkrétní stavby, protože bez zájmu veřejnosti o kvalitní urbanismus a architekturu a bez schopnosti je rozeznat se vystavěné prostředí nezlepší.


Autory výtvarné podoby ceny jsou již tradičně sochař Jaroslav Koléšek a grafik Zbyněk Baladrán. Vítězové si artefakty osobně převzali na slavnostním vyhlášení v Divadle hudby (MUO OLOMOUC) v neděli 2. 10. 2017 v rámci festivalu Den architektury.

Blahopřejí organizátoři – spolek Za krásnou Olomouc!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *