Sklenění strašáci: Šantovka a Spiritualia

Médii už v květnu proběhly informace o znovu zahájeném územním řízení ve věci Šantovka Tower. Víme, že žádost o závazné stanovisko orgánů památkové péče spolu s investorem znovu podává i město Olomouc. To je věc, která občana Olomouce může znepokojit nejdřív. Není totiž zdaleka pravidlem, aby se město muselo stavět do role spolužadatele v případě, že vlastní pozemky, jež ten či onen investor pro realizaci svého záměru potřebuje. O to víc překvapí čerstvá výtka primátora Martina Majora na adresu rektora Univerzity Palackého Jaroslava Millera, který vyzývá k otevřené diskusi nad tímto ožehavým tématem a nabízí pro ni prostory. Pokud primátorovi chování univerzity nepřijde dost nestranné, jak se pak dá nazvat chování vedení města? Oba primátoři – ten minulý i ten současný – se zaštiťují nezávislým posouzením případu státní správou. Ale je tomu opravdu tak?

U první žádosti v březnu 2013 plnou moc pro společnost Alfaprojekt (která společnost SMC Development a.s. v této věci zastupuje) za olomoucký magistrát signoval právě tehdejší náměstek primátora, Martin Major. Zda to byl on, kdo stejný krok udělal letos, anebo některý z jeho současných náměstků, vlastně už není tak podstatné. V každém případě je však znepokojující, že se totéž opakuje prakticky beze změn. Po všech kritických připomínkách odborné veřejnosti, po hlasitém volání stovek, ba tisícovek občanů a po negativním vyznění přezkumného řízení Olomouckého kraje se město Olomouc podepisuje pod tutéž žádost. Jistě, investor odstranil formální nedostatky své žádosti, ale podstata věci se nemění. Opět žádá o novostavbu o 75 metrech výšky, v ochranném pásmu Městské památkové rezervace, které bylo vyhlášeno právě proto, aby podobně nesoudným záměrům zabránilo.

Krajský úřad označil v lednu tohoto roku závazné stanovisko Oddělení památkové péče MMOl (z října 2013) v mnoha bodech za nezákonné, jeho argumentaci za účelovou. Přesto se městu nezdá nic podivného na tom, že tutéž věc znovu podepíše a nechá ji posuzovat stejnými úředníky, kteří by si za odvedenou práci vysloužili spíše důtku (viz Přezkumné řízení Olomouckého kraje ve věci Šantovka Tower – plné znění k dispozici).

Svým systematickým počínáním nám město opravdu naznačuje, že je na straně investora. Kam až to může vést? Investor bude mít na čem stavět svou právní argumentaci, protože v dobré víře investuje do přípravných fází svého projektu, bez sebemenších náznaků odporu města. To má přitom na talíři už velkou kupu argumentů, že stavba je přinejmenším kontroverzní a že jako takovou by ji mělo posuzovat zvlášť obezřetně.

Platí, že investor zažádal o územní rozhodnutí v intencích stávajícího územního plánu, který výškové stavby neřeší a tudíž je umožňuje. Platí ale také, že je obecně známo, že dle nového územního plánu už by Šantovka Tower vyrůst neměla. Už tento fakt (schválený Návrh nového územního plánu) je i z právního hlediska dost silným argumentem, o nějž by se zastupitelé – ba i ti opoziční – mohli opřít, aby město nevystavili škodám jak finančním, tak kulturním.

Spiritualia – o protimluvech v architektuře

swiss_re_fosterV posledním komentáři k vlastním plánům jiné sporné stavby, „duchovního a meditačního centra Spiritualia“, chlácholí odpůrce výškových staveb v Olomouci Josef Tesařík. Poukazuje na hospodářské a civilizační trendy a jako důkaz používá už stokrát vyvrácené klišé o výškových stavbách v jádrech evropských metropolí. Paříž ani Řím výškové stavby v blízkosti historického centra nestaví už pár desítek let, právě kvůli trpké zkušenosti s těmi, které vyrostly v éře dravého urbanismu 70. let minulého století. A Londýn? Mezi kulturními centry Evropy představuje výjimku, která přece nemusí být nutně hodná následování. Je však vůbec třeba poměřovat Olomouc s takovými velkoměsty? Není jedna z jejích hlavních deviz právě v dochovaném historickém dědictví, kterého si tolik cení všichni zahraniční návštěvníci a komentátoři? Bude-li panorama Olomouce, které se de facto stalo jejím symbolem, prokvétat dalšími a dalšími prosklenými strašáky, dosavadní kredit a důvěru návštěvníků rozhodně ztratí. Toužený rozvoj a přívětivé městské prostředí pro domácí i hosty se může a má odehrávat v parteru města obklopeném střídmými výškami, které historickým monumentům ponechají jejich primát, punc výjimečnosti a svátečnosti. Ničeho spirituálního se prorážením hodnot, jež na sebe váže historické panorama města, nemůžeme dočkat.

 

Dále k tématu:

Olomoucký deník: Šantovka Tower je zpátky ve hře. Stihne získat povolení?

 

1 komentář na „Sklenění strašáci: Šantovka a Spiritualia“

  1. Ha, ha, ha… Podobný penis jako v Brně na Svoboďáku, jen stokrát větší. Jestli to dost nevypovídá o vedení města 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *