Olomoucká výzva předána – Šantovka Tower v Zastupitelstvu

Děkujeme všem, kteří podpořili nebo hodlají ještě podpořit iniciativu Občané proti Šantovka Tower prostřednictvím tzv. Olomoucké výzvy. Za Klub architektů Olomoucka vystoupil 16. 12. 2013 na 24. veřejném zasedání Zastupitelstva města Olomouce Tomáš Pejpek (více: Občané proti ŠTW na zastupitelstvu – Klub architektů Olomoucka), zástupkyně o. s. Za krásnou Olomouc oficiálně předala dokument výzvy s 2196 podpisy. Olomoucká výzva byla současně odeslána investorovi, jako jednomu z hlavních adresátů. K dnešnímu dni počet Vašich hlasů vzrostl na 2267.

Zastupitelé vyslechli úplné znění Olomoucké výzvy, byli upozorněni, že všechny potřebné materiály, dokumenty i „argumenty proti“ lze nalézt na těchto stránkách. Zaznělo také: „Ze závažnosti situace a ohlasu, jaký téma budí u široké odborné i laické veřejnosti, vyplývá náš požadavek, aby se Zastupitelstvo řídilo citovanou Olomouckou výzvou a aby bylo projednání záměru Šantovka Tower zařazeno do programu příštího Zastupitelstva města.

Žádáme, aby odborné složky magistrátu, jakými jsou Odbor koncepce a rozvoje, Odbor majetkoprávní apod., připravily pro toto jednání komplexní podklady. Odbor koncepce a rozvoje zmiňujeme proto, že v minulosti deklaroval svůj nesouhlasný postoj ke konceptu 75 m vysoké budovy v diskutované lokalitě; Odbor majetkoprávní uvádíme proto, že není znám postoj Statutárního města Olomouc k otázce převedení či poskytnutí části městských pozemků, jež investor pro realizaci svého záměru dle schvalované projektové dokumentace potřebuje.

Cítíme potřebu upozornit Vás, volené zástupce, kterými sami nejsme, že nečinnost v této věci může mít dalekosáhlé následky – v podobě devastace kulturně-historického dědictví města, jehož správa Vám s důvěrou voličů byla svěřena.“

Primátor Martin Novotný reagoval následovně (z oficiálního Zápisu ze zasedání, str. 48, 49):

„Primátor – vyjádřil se k tématu Šantovka Tower, které bylo zmíněno v diskusních příspěvcích občanů … “ (celý text)

 

Dovolujeme si připojit dovětek, protože diskuse na Zasedání zastupitelstva veřejnosti není umožněna.

Legislativa památkové péče i její zaběhnutá praxe umožňují, že investor, je-li vlastníkem nemovitosti v MPR nebo v jejím ochranném pásmu, v případě, že má pochybnosti, zda vyhoví požadavkům státní památkové péče, konzultuje tuto věc předem. Podobně jako vlastníci posledního činžovního domu v ulici Šantově, kteří před lety chtěli o pár centimetrů navýšit střechu kvůli půdní vestavbě. Jelikož jim orgán památkové péče naznačil, že toto nepatrné navýšení by mohlo negativně ovlivnit charakter MPR, projektant projekt upravil, střecha zůstala nezvýšená, přibyly v ní vikýře. Investor Šantovka Tower s jejími 75 metry měl hned několik indicií, že se nutně musí setkat s podobnými limity, hodlá-li svůj záměr realizovat v ochranném pásmu. Měli to vědět i radní, kteří v roce 2008 vyjádřili projektu s výškovým domem (i když v jiné podobě) v téže lokalitě podporu. Stanovisko památkové péče tedy bylo ověřitelné již před podáním žádosti, nemluvě o všeobecně známých skutečnostech vyplývajících z podmínek státní památkové péče a jejího vrcholného orgánu, Ministerstva kultury ČR, pro nový územní plán.

Naopak není běžnou praxí, že by se město automaticky stávalo spolužadatelem žádosti o vyjádření oddělení památkové péče, vlastní–li nějaký pozemek v bezprostřední blízkosti zamýšlené stavby. To jsou detaily, které město jen zavazují k větší a větší zodpovědnosti, nechalo-li celou věc dojít tak daleko. Obsah naší výzvy tedy má i po slovech primátora svoji relevanci.

Co však považujeme za zvlášť nešťastné či nebezpečné, je stav, kdy primátor města jaksi o vlastní vůli vyjednává stranou ostatních zástupců města podmínky se soukromým investorem a staví je navíc – v jakémsi virtuálním souboji, kde nikdo nesmí vyhrát 10:1 – na roveň stanoviskům, jež vrcholný orgán státní správy (MK ČR) a jeho poradní složky (NPÚ) přijímají a prosazují na základě platné legislativy a posledních poznatků v oboru státní památkové péče. Tyto poznatky a požadavky se opravdu nemusí krýt s představami jednoho investora. Nemusí se dokonce ani krýt s názorem několika málo urbanistů nebo architektů, kteří se ke koncepci výškových budov, tak jak již byla započata (a naštěstí ještě nebyla dokončena), vyjádřili. Jen pro srovnání – architektů, kteří jsou spojováni s záměrem investora a jsou ochotni jej podpořit je sotva deset, z toho někteří jsou přímí tvůrci projektu (Robert Bishop, Pavel Vrba), jiní spoluautoři nebo zastánci obsedantního konceptu výškových dominant na třídě Kosmonautů (Jakub Kynčl, Martin Krupauer, Ivan Ruller, František Němec, Ladislav Opletal). Naproti tomu počet architektů či urbanistů, kteří se výslovně ozvali proti tomuto záměru, se blíží padesátce. Je vidět, že je třeba vést diskusi mnohem širší, s odborným základem.

Primátor, jenž má v kompetenci Odbor koncepce a rozvoje SMOl, by také měl vzít v úvahu fakt, že sám tento odbor v minulosti deklaroval v téže věci svůj nesouhlasný postoj. Citujeme důvodovou zprávu předloženou RMO dne 14. 12. 2010 v rámci projednání problémových okruhů při vyhodnocení projednání konceptu územního plánu, kde se v doporučení Odboru rozvoje a koncepce uvádí: „Tuto výškovou dominantu [objekt na ul. Šantova, pozn. autora] nelze vzhledem k její poloze v bezprostřední blízkosti historického jádra (jedná se o ochranné pásmo MPR) a ohrožení účinků siluety historického jádra v dálkových pohledech (zejména z jižního zeleného klínu), vyhodnotit jako záměr, který je v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Z tohoto důvodu doporučuje OKR vypuštění výškových dominant „A“ [objekt na ul. Šantova, pozn. redakce] a bodu 3.2.3b (podpořit rozvoj třídy Kosmonautů rozvojem výškových dominant)“. Na jiném místě téže důvodové zprávy čteme: „Je nutno uvést, že ve věci výškových dominant „A“ do 75 m a výšky zástavby v městském centru se OKR jako pořizovatel se zpracovatelem [územního plánu] neshodl.“

Zdá se tedy, že o kloudnou radu odborníků v nejbližším okolí primátora, ba na stolici, kterou jmenuje jeho tajemník, by nouze nebyla. Anebo se chodí pro rady někam jinam?

Martina Mertová

 

Celý přepis vystoupení primátora Martina Novotného na 24. veřejném zasedání Zastupitelstva města Olomouce ke kauze Šantovka Tower:

„Primátor – vyjádřil se k tématu Šantovka Tower, které bylo zmíněno v diskusních příspěvcích občanů. K časovému schématu, který popsal p. Pejpek uvedl, že se takto odehrál, což znamená, že investor doposud nezahájil územní řízení, nepožádal o územní rozhodnutí. Dále uvedl: „Nic se nezměnilo na tom, že investor řešil jedno základní téma, a to je stanovisko památkové péče. Stanovisko bylo vydáno, zároveň na něj podal opravný prostředek Národní památkový ústav a bude se tím zabývat příslušné pracoviště na krajském úřadě. Uvedl, že jsou dvě možné interpretace dosavadního postupu města. Jeden je takový, že jsme měli jako vlastníci pozemku v lokalitě do toho vstoupit tím, že se k žádosti odborné stanovisko památkové péče nepřipojíme a tím ho neumožníme a ono vůbec nevznikne, čímž již na začátku zabráníme diskusi o tomto záměru. My jsme vycházeli ze základní logiky, že celá první fáze veřejné debaty se týkala toho, že je třeba odborně posoudit celý záměr památkovou péčí a jediný způsob, jak k tomu došlo, byl ten, že se k té žádosti připojilo město, protože je vlastníkem části pozemků, i když minoritní části. Kdyby došlo k tomu, že stanovisko památkové péče bylo negativní, tak by asi všichni byli spokojeni a vůbec bychom se o tom nebavili. Ve chvíli, kdy stanovisko bylo pozitivní, vyvolává to debatu, která se vrací na začátek, a to, že město svým krokem nemělo umožnit ani vznik tohoto stanoviska. Primátor vyjádřil názor, že stanovisko vzniknout mělo a že naše připojení se nemělo v žádném smyslu význam, že bychom tím předem řekli, že s výstavbou tohoto objektu souhlasíme. Naše připojení se spočívalo v tom, že jsme vůbec to posouzení umožnili. Nyní bude v zákonných lhůtách probíhat proces odvolání se vůči krajskému úřadu. Vystupující vznášeli podnět, že bychom měli zasáhnout do toho procesu z hlediska toho, jestli to rozhodnutí bylo učiněno na základě dostatečných podkladů a podobně. Předpokládám, že je to hlavní úloha krajského úřadu, aby toto bylo posouzeno. Dle mého názoru je důležité, aby stanovisko města vzniklo přesně v tom momentu, kdy investor o územní rozhodnutí požádá. Domnívám se, že bojujeme souboj o dva právní výklady, a to buď tím, že tomu zabráníme už na začátku, nebo ne. Myslím si, že to hlavní je spor, zda ta stavba je nebo není z hlediska územního plánu přípustná. Pokud by došlo ke sporu s investorem o náhradu škody, tak toto je jádro případného sporu v tom smyslu, že investor zastává názor, že z hlediska územního plánu přípustná je. Ve chvíli, kdy vydáme v další fázi nějakým jiným aktem jiné vyjádření k tomu tématu, tak spor o obsah územního plánu by mohl být zcela zásadní. Sám jsem se snažil v minulých týdnech najít jiný přístup k tomuto tématu, jedna varianta je postupovat dál v těchto krocích, investor požádá o územní rozhodnutí a město k tomu zaujme prostřednictvím svého orgánu nějaký názor. Já osobně zastávám variantu č. 2, snažím se, spíš sám za sebe, v těchto dnech komunikovat s investorem, přemýšlet o tomto v širším kontextu souvisejícím s přípravou nového územního plánu, budoucího rozvoje města Olomouce a všech možných důsledků do budoucna. Pokouším se najít řešení, které by v jistém smyslu uspokojilo všechny, jak z hlediska budování názoru na onu výškovou budovu, tak i z hlediska toho, že jsem přesvědčen, že v průběhu procesu došlo k celé řadě stanovisek ze strany památkové péče, které se netýkají jen té budovy, ale celé lokality Šantovka a přípravy územního plánu města Olomouce, které jsou pro změnu pro mě nepřijatelné a stanovují různé limity výškových hladin v různých jiných lokalitách způsobem, který je naprosto nepřijatelný pro budoucí rozvoj města, který byl i odbornými stanovisky Národního památkového ústavu k různým jiným tématům v lokalitě Šantovka, které já považuji za nepřijatelné a odborně neobhajitelné a pokusím se v relativně krátkém čase následujících týdnů přijít s návrhem řešení, který by znamenal upuštění pod kotlem tohoto tématu, které klokotá ve městě Olomouci a které vzbuzuje velké vášně. Mojí snahou bude, aby se k tomu došlo za cenu, že nikdo nezvítězí 10:0. Jsem přesvědčen, že celá řada stanovisek Národního památkového ústavu v minulém období k územnímu plánu nebo Ministerstva kultury ČR k územnímu plánu jsou pro toto město nepřijatelná. Jestliže město mělo představu, že jedna z os rozvoje města by mohla být kolem třídy Kosmonautů a třeba i v lokalitě Šantovka, tak řada stanovisek těchto orgánů tuto variantu neumožňují, pro mě je vážnou otázkou, zda v tuto chvíli akceptovat jiná stanoviska Ministerstva kultury, třeba k výškovým hladinám nebo jiným parametrům po celém území města Olomouce. Je to pro mě komplexní téma, které se netýká jenom toho jednoho objektu a pokusím se v řádu týdnů přijít s nějakým řešením, které změní situaci na „scéně“ a udělá toto téma širším. Někteří budou spokojeni, že najednou výšková budova nebude aktuálním tématem, ale zároveň jiní z nás nebudou ochotni připustit, aby se vyšlo vstříc jiným rozhodnutím a budeme se snažit svést souboj s centrálními orgány o územní plán. Je mojí snahou jakousi takovou dohodu vytvořit a předložit na jedné z příštích jednání rady města a poté na zasedání zastupitelstva. Pokud by se této dohody nepodařilo dosáhnout, předpokládám, že ve chvíli, kdy investor požádá o územní rozhodnutí, tak se město vyjádří tak, jak se vyjádřit má, a když bude mít zastupitelstvo zájem na tom participovat, nechť na tom participuje, nebo jakýkoliv jiný orgán.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *