Závěr Vědecké rady generální ředitelky NPÚ ve věci Šantovka Tower

Národní památkový ústav - portréty

Se souhlasem generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové publikujeme závěr z 12. zasedání Vědecké rady generální ředitelky Národního památkového ústavu konaného dne 19. září 2013 v Praze ve věci „ŠANTOVKA TOWER V OLOMOUCI – záměr výstavby výškové budovy v ochranném pásmu MPR Olomouc“

Vědecká rada generální ředitelky Národního památkového ústavu je vrcholným specializovaným poradním orgánem pro posuzování nejsložitějších odborných otázek státní památkové péče. Dne 19. září 2013 projednala na svém 12. zasedání záměr stavby výškového obytného domu v bezprostřední blízkosti historického jádra Olomouce nazvaný „Šantovka Tower“ a přijala následující závěr: 

Záměr stavby výškové budovy „Šantovka Tower“ v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc je z hlediska památkové péče nepřijatelný. Dokumentace byla bez předchozí konzultace předložena k projednání ve smyslu zákona o státní památkové péči v březnu tohoto roku. Územní odborné pracoviště NPÚ v Olomouci se vyjádřilo zamítavě (NPÚ-391/19437/2013 ze dne 16. dubna 2013). Negativní vyjádření následně podpořila Památková rada Olomouckého pracoviště NPÚ na svém zasedání 3. července 2013. S ohledem na kulturní hodnotu historického jádra Olomouce a s touto hodnotou korespondující závažnost hrozícího poškození byl záměr předložen Vědecké radě. Vědecká rada vychází z veřejně dostupných informací a z podkladů poskytnutých Územním odborným pracovištěm NPÚ v Olomouci. V souvislosti se zařazením tohoto bodu na pořad jednání Vědecké rady byl osloven investor a byla mu nabídnuta možnost, aby projekt v úvodu jednání presentoval. Dne 4. 9. 2013 sdělil mluvčí projektu Šantovka Mgr. Juraj Aláč, že se z důvodu časových omezení na straně architektů nebude moci zástupce investora jednání Vědecké rady zúčastnit. 

Z hlediska památkové péče spočívá nepřijatelnost navrhované stavby ve čtyřech rovinách: v zásahu do panoramatu historického jádra Olomouce, v narušení vnímání hlavních městských dominant, v uplatnění navrhované novostavby v pohledech zevnitř městské památkové rezervace a ve změně měřítka, prostorových vztahů a ztrátě vazby architektonické dominanty s veřejně významnou funkcí stavby, která je dosud pro historické jádro Olomouce charakteristická. 

Olomouc byla po staletí správním a duchovním centrem Moravy. S významem města koresponduje architektonická, historická, duchovní a symbolická hodnota jeho staveb. Městská památková rezervace Olomouc patří v České republice k největším a nejhodnotnějším. Obraz města je podstatnou součástí těchto hodnot. Panorama historické Olomouce se z kvalitativního hlediska završilo v polovině 18. století. Bylo charakteristické podnoží hradeb a valů čerstvě dokončené bastionové pevnosti, nad nimiž se zvedaly desítky věží olomouckých kostelů, klášterů i profánních budov. Celkový dojem umocňovalo nezastavěné pevnostní předpolí a dvě dominanty blízkého okolí: premonstrátský klášter Hradisko a jeho expozitura, poutní kostel Navštívení P. Marie na Sv. Kopečku, který v pozadí města Olomouce vytvářel společně s alejí ze vzdálenosti desítek kilometrů zřetelně viditelný obraz kříže vložený do krajiny. Tyto prvky názorně ztělesňovaly postavení Olomouce jako duchovního centra Markrabství moravského. V důsledku josefínských reforem došlo k rušení klášterů a kostelů. Olomouc přišla o dvě třetiny sakrálních objektů a kanonií. Z města dříve výrazně vertikálního se stává město převážně horizontální. Nicméně působivost jeho sevřeného urbanistického útvaru, který kontrastoval s nezastavěným předpolím, byla stále patrná až do konce 19. století. Tehdy, po zrušení zdejší pevnosti, dochází k postupným změnám v panorámatu z hlediska blízkých pohledů. Příznačné je obestavění olomouckého hradu s katedrálou činžovními domy. Toto „zazdívání“ pak pokračovalo – a pokračuje dosud – i v jiných partiích kolem historického jádra. Přes utrpěné ztráty si však město stále zachovává nejen dominantní roli historického jádra, ale především jednu z jeho základních hodnot, dominanci duchovní složky nad hmotnou, vyjádřenou vertikálami olomouckých historických dominant, především věží. Od 90. let minulého století je však možné pozorovat útok na tuto po tisíc let se konstituující hierarchii. Je veden od jihovýchodu a jihu, tedy z oblastí, kde je urbanistický charakter města teprve dotvářen, případně z periferních částí příznačných chaotickou zástavbou. Po přestavbě spojené s výrazným zvýšením areálu olomoucké teplárny následovala výstavba výškového objektu multifunkčního Regionálního centra Olomouc, historickému jádru se následně velmi přiblížila novostavba soukromé vysoké školy BEA. Výšková budova „Šantovka Tower“ má vyrůst jako součást nového obchodního centra ve vzdálenosti zhruba 900 metrů od olomoucké radnice. Architektonická kvalita zmíněných staveb není přesvědčivá a nelze je považovat za přínosné ani urbanisticky. Návrh výškové budovy „Šantovka Tower“ prolamuje ochranné pásmo, jež bylo zřízeno právě proto, aby ochránilo vzhled historického jádra jako celku, jeho lidské měřítko a pohledovou dominanci historických veřejných a církevních staveb. Připuštěním takové stavby by byly popřeny základní zásady ochrany historického jádra Olomouce a vytvořen nebezpečný precedens podporující potlačení po tisíc let formovaných urbanistických a obecně i kulturních hodnot staré Olomouce. Dopady případného souhlasu se stavbou, která zcela jednoznačně odporuje účelu platné právní úpravy ochrany historického jádra, tedy dopady rezignace na dodržování práva a právní ochrany veřejného zájmu, přesahují rámec památkové péče, protože by zpochybnily základní instituty demokratického právního státu. 

Vědecká rada se po obsáhlé diskusi shodla na principielní nepřijatelnosti záměru. Na otázku „je předložený záměr – realizace výškové budovy Šatovka Tower v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc – přijatelný?“ odpověděli všichni přítomní členové Vědecké rady NE. 

Vědecká rada v této souvislosti ocenila kvalifikovanost odborného vyjádření Územního odborného pracoviště v Olomouci a ztotožnila se s jeho argumentací, která je podrobná, přesná, a odkazuje na všechny relevantní odborné a právní dokumenty. 

Účelem institutu ochranného pásma ve smyslu ustanovení § 17 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění, je ochrana kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace a jejich prostředí. Účel ochranného pásma je tak přímo vázán k předmětu ochrany chráněného statku. Právní vymezení Městské památkové rezervace Olomouc dané Výnosem ministerstva kultury ze dne 21. prosince 1987 výslovně jmenuje jako předmět ochrany prostorovou a hmotovou skladbu a hlavní městské dominanty v dálkových i blízkých pohledech. Připuštění výškové stavby, která konkuruje hlavním městským dominantám při pohledu na historické jádro, uplatní se při pohledech z města, což poškodí vnímání významných památek a souborů, jmenovitě Mariánského sloupu, Neptunovy a Jupiterovy kašny a celé jihovýchodní partie Dolního náměstí s kapucínským kostelem Zvěstování Páně, a která nepřijatelným způsobem mění vnímání struktury, proporcí a prostorových vztahů historického jádra Olomouce, není v souladu s účelem zákonné ochrany. Rozhodnutí v rozporu s účelem zákona by v tomto případě bylo o to závažnější, že dotčen by byl i statek zapsaný na Seznam památek Světového dědictví, a došlo by tak k porušení závazků České republiky, která se k jeho ochraně mezinárodně zavázala. 

Architektonická kvalita je důležitým kritériem pro stavbu samu, ale ve vztahu k historickému jádru jsou podstatné výška, hmota a umístění, protože ty budou mít dopad na chráněné hodnoty historického jádra bez ohledu na architektonickou kvalitu vlastní stavby. V této souvislosti je nicméně třeba konstatovat, že funkce Šantovky Tower je z hlediska významu pro veřejný prostor marginální a její architektonické ztvárnění ničím nevybočuje z průměru. Je to běžná komerční stavba. Vědecká rada se v tomto shoduje s posudkem Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. 

Otázka vyvolaná předložením záměru Šantovka Tower má i obecný rozměr. Ochraně pohledových a panoramatických hodnot historických sídel je žádoucí věnovat velkou pozornost. To platí i pro ochranu historického jádra Olomouce. Dopad již realizovaných objektů teplárny, RCO 2 a BEA centra není pro Olomouc příznivý. Ve stavbě dalších výškových budov by se proto v jižním a jihovýchodním předpolí historického jádra Olomouce nemělo pokračovat. Vědecká rada v tomto podporuje stanovisko ministerstva kultury, které v připomínkách k návrhu nového územního plánu výškové stavby v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Olomouc vyloučilo. Členové Vědecké rady jsou přesvědčeni, že snaha prosadit nepřijatelnou stavbu těsně před přijetím nového územního plánu je účelová. Obecným smyslem všech správních řízení je dostat do souladu individuální zájmy stavebníků se zájmem veřejným. Účelové připuštění navrhované stavby, která není z hlediska města Olomouce přínosná, ale která by naopak poškodila hodnoty, které mají být předmětem ochrany ve veřejném zájmu, by nemohlo být hodnoceno jinak než jako selhání veřejné správy. 

Vědecká rada doporučuje GŘ NPÚ v této věci přímo oslovit primátora statutárního města Olomouce. V této souvislosti souhlasí se zveřejněním výše uvedených závěrů.

 

Členové Vědecké rady generální ředitelky Národního památkového ústavu:

Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc. – předseda

Doc. PhDr. Josef Štulc – místopředseda

PhDr. Richard Biegel, Ph.D

PhDr. Zdeněk Dragoun

Prof. Ing. akad. arch. Václav Girsa, CSc.

Ing. arch. Naděžda Goryczková

Prof. PhDr. Ivo Hlobil, CSc.

Pavel Jerie

Doc. Ing. Petr Kotlík, CSc.

PhDr. Petr Kroupa

Bc. Karel Ksandr

Ing. arch. Karel Kuča

Ing. arch. Věra Kučová

Prof. Ing. arch. Ladislav Lábus

Doc. PhDr. Ing. arch. Miloš Matěj, Ph.D. et Ph.D.

Ing. arch. Jiří Merger

PhDr. Ivan Muchka

Doc. Akad. soch. Jiří Novotný

Ing. arch. Josef Pleskot

Prof. PhDr. Miloš Stehlík

Prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger

Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.

Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

Ing. Jan Vinař

Prof. PaedDr. et PhDr. Jindřich Vybíral, CSc.

Prof. PhDr. Pavel Zatloukal

Ing. arch. Miloš Solař – tajemník

1 thought on “Závěr Vědecké rady generální ředitelky NPÚ ve věci Šantovka Tower”

  1. Nebydlím v Olomouci, ale pravidelně do ní dojíždím. Mám radost z každé proměny, která vrací městu genius loci. Její panorama je typické pro okolní celkem rovinatou Hanou, kde i kopečky jsou oblé. A najednou se má tato nádherná scenerie narušit netypickou stavbou, silně narušující historický vzhled města. Že chce investor stavět, to se dá pochopit. Jde mu hlavně o zisky z podnikání, vše ostatní je vedlejší. Ale nemohu pochopit, jak může vedení města pověřit výkonem státní správy úředníky, kteří hájí zájem investora a neslyší hlasy většiny obyvatel města a odborné veřejnosti. K čemu jsou závazné dokumenty města s kterými prostý občan nepohne, ale úředník města je hravě obejde? Copak se asi za kladným vyjádřením k výškové stavbě schovává?
    Bylo by vhodné, aby i zvolení zástupci města sestoupili z výšin svých postů a šli se podívat do okolí města a rozhlédli se. Třeba by si takovou stavební devastaci historické Olomouce rozmysleli. Měli by si uvědomit, že čím víc bude Olomouc doplňována podobnými stavebními výstřelky, tím méně bude zajímavá pro turisty jako historické město. Na mrakodrapy mnohem větší a zajímavější mohou jezdit do jiných lokalit. Zato měst s mnoha historickými památkami a minimem moderního stabního balastu mnoho není.
    Plně podporuji stanovisko NPÚ a Olomouci přeji úředníky, kterým leží na srdci zájmy města a ne investorů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *