Připomínky k Návrhu územního plánu Olomouce

up_jih

Občanské sdružení Za krásnou Olomouc formulovalo základní výtky vůči předloženému Návrhu územního plánu Olomouce. Vzhledem k tomu, že Návrh ÚP je dosti nesrozumitelný a jeho prostudování vyžaduje značné úsilí, koncipovali jsme své námitky nikoliv jako přesně definované konkrétní výhrady k jednotlivým lokalitám, nýbrž jako jakési širší tematické okruhy.

1.Výšky

Jako problematickou spatřujeme výškovou hladinu 19/23 především v jihovýchodní části širšího centra města. Jde o výškovou úroveň nové Přírodovědecké fakulty UP, a lze tak přímo na místě ověřit, že taková úroveň kompletně zakrývá pohled na městské dominanty. Jako vhodnější shledáváme uplatnění výškové hladiny 17/21 (resp. s výškou maximálně 21m), neboť tato zástavba je ověřena v lokalitě podél Masarykovy třídy (nájemní domy z první republiky s 5–6 obytnými podlažími). Na druhou stranu by bylo vhodné umožnit porušení výškové hladiny např. až o 6 m na velmi malé části zastavěné plochy konkrétního domu, např. 1/5, což by mohlo umožnit provedení dominantních nároží apod.
Nepřijatelnou pro nás je i plošná výšková hladina 29 m podél Třídy Kosmonautů, neboť opět zbytečně zakrývá městské dominanty z velké části města dále na jihovýchod. Pro prostorové působení městské třídy stačí již zmíněná výšková hladina 21 m. Výšku 29 m je možné zachovat v prostoru navazující na přednádražní prostor, který je už domy s touto výškou zastavěn.
Zastavění „plynárenského“ poloostrova výškovou hladinou 21m by bylo vhodné snížit na 15m, aby nedošlo k zakrytí kopulí chrámu sv. Michala z pohledu od relaxační zóny podél řeky Moravy (od jihu). Výšková hladina umožňuje příjemné bydlení v 3–4 podlažních domech, jak je tomu v lokalitě okolí Rooseveltovy ulice.
Problematická může být výšková regulace 15 m v celém východním pásu periferie, kde může dojít k výstavbě rozlehlých hal ve zcela odlišném měřítku, než je okolní původní zástavba (Chválkovice, Hodolany, Holice). Bohužel už ověřeno logistickou halou Kaufland.

2.Suburbanizace

Jelikož jsou dosud nevyčerpané plochy pro bydlení i průmysl ve stále platném územním plánu, neznáme důvod k navyšování dalších zastavitelných ploch. Jde především o periferní městské části (Holice, Chválkovice, Nemilany, Slavonín, Neředín) a o satelitní městské části (Nedvězí, Týneček, Svatý Kopeček, Droždín). Přikláníme se k výstavbě uvnitř města, konverzím brownfields (VOP Šibeník, Vojenské stavby Nový Svět) a rozvojových ploch při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Hejčíně a v Povelu za ulicemi Jeremiášova a Hraniční. Je nejvýše nutné zabránit jevu zvanému urban sprawl a připravit podmínky pro vytvoření kvalitní městské nízkopodlažní zástavby přiměřené výšky a intenzity osídlení (např. 4 podlažní bytové nebo rodinné domy) s kvalitními veřejnými prostranstvími. Domníváme se, že zmíněné lokality (ale i další) lze kvalitně zastavět pouze na základě kvalitních regulačních plánů a urbanistických soutěží.
Velmi problematický je rozvoj průmyslových ploch v katastru Holice. Je přímo předurčen pro umístění logistických hal, případně montoven, které jsou Strategickým plánem města Olomouce nahlíženy jako problematické a nežádoucí. Město by se mělo zaměřit na znalostní ekonomiku a připravit jí plochu ve výše zmíněných lokalitách. Došlo by tak i k žádoucímu promíchaní funkcí (zaměstnání, bydlení) a k posílení kompaktnosti města. Pro srovnání je dobré si připomenout, že úspěšný Český technologický park v Brně (zaměřující se na znalostní ekonomiku, výzkum a vývoj a navazující drobnou výrobu) v současnosti zaměstnává na ploše pouhých 5 ha na 4.000 zaměstnanců (což je pravděpodobný počet všech nezaměstnaných v Olomouci). Výše zmíněné lokality o celkové orientační rozloze 100 ha plně zajistí potřeby pracovních míst a bytů pro obyvatele města na příštích 50 let.

3.Tramvajová trať do areálu Fakultní nemocnice

Domníváme se, že je nutné pro zkvalitnění dopravní obslužnosti FN obnovit trasu tramvajové trati v ulici I. P. Pavlova s podjezdem pod ulicí Albertovou. Výsledkem by byly komfortní obsluha nízkopodlažní tramvají (5–10 minut z centra města) a omezení nutnosti používat automobil. Toto řešení je v důsledku stárnutí obyvatel, kteří budou závislí na častější specializované ambulantní péči, o to závažnější.

4.Přerušení poutní aleje na Svatý Kopeček

I když je výstavba východní tangenty v nedohlednu, varujeme před likvidací unikátní barokní krajinné kompozice přerušením poutní aleje na Svatý Kopeček. Není možné takto násilným způsobem oddělit městské části, které na sebe po staletí navazují (Chválkovice a Samotišky, resp. Svatý Kopeček). Nekolizní křížení komunikací je nutno řešit jiným způsobem. Jako zbytečné spatřujeme i plánované řešení východní tangenty v šířce 2 + 2 jízdní pruhy. Z prognózy Ředitelství silnic a dálnic do roku 2040 je zřejmé, že kapacitně je zcela dostačující standardní silnice 1. třídy 1 + 1 jízdní pruhy s bočními nouzovými pruhy a mimoúrovňovým křížením.

5.Výškové stavby

Jelikož i nadále budou developeři prosazovat výstavbu výškových budov s cílem zviditelnit se, považujeme za důležité vytvořit předem vhodné podmínky pro jejich případné umístění tak, aby byly šířeji respektovány a nenarušovaly nepřijatelným způsobem historické panorama města. Z ekonomických hledisek nejsou v žádném případě výškové stavby v olomouckém prostředí odůvodnitelné, mohou však pomoci, třebaže to není nutné, při identifikaci nových částí města.

13 thoughts on “Připomínky k Návrhu územního plánu Olomouce”

  1. Prosím, věnujte se architektuře a ne dopravnímu plánování. Tramvajová trať do areálu fakultní nemocnice by nejen stála velké množství peněz, ale také by zhoršila dopravu pro obyvatele Povelského sídliště. Ponechme areál nemocnice dopravě ze vnějšku uzavřený a raději se zaměřme na zlepšení přístupnosti obou bran do FN, tedy té z Brněnské a z Hněvotínské ulice.

    1. Dobrý den, odtržení územního plánování a dopravního plánování (jak píšete) způsobilo právě tento stav. Areál, který denně navštíví několik tisíc zaměstnanců a několik tisíc klientů nemůže být obsluhován tímto způsobem. Docházková vzdálenost v tomto případě (svažitý terén, senioři a cestující s postižením nebo lehkým zraněním) nemůže být 300 nebo 400 metrů. Při obnovení provozu ulicí I.P.Pavlova by byly téměř všechny kliniky dostupné do 150 metrů. Zdravý člověk, nebo člověk používající pro pohyb ve městě automobil tohle nemůže pochopit. Cena varianty, která je v územním plánu, tedy odbočení do Vojanovy a následně do I.P.Pavlova, by byla prakticky shodná. Ke zvýšení nákladů by došlo pouze z důvodu protažení trati pod ulicí Albertovou. Městské plánování však není o nejlevnější variantě, ale o nejlepší variantě. Máte pravdu se zhoršenou dopravní obslužností sídliště při ulici Heyrovského. Ta by, podle mého názoru, měla být řešena s navazujícím rozvojovým územím dále za ulicemi Janského a Jeremiášovou.

    2. Já naopak zcela souhlasím s obsahem námitky a s komentářem Petra Daňka. Zrovna včera jsem si vyzkoušela jaké to je, jít s poměrně banálním zraněním na pohotovost pěšky od tramvajové zastávky Fakultní nemocnice a zpátky se klopýtat s berlema po namrzlém chodníku dolů. Nikomu tuto zkušenost nepřeju. Ne všichni mají možnost nebo chtějí dojíždět do areálu nemocnice osobním autem, proto myslím, že požadavek obnovit tramvajovou trať do areálu je zcela na místě. Současný stav je opravdu nevyhovující.

      1. Do areálu FNOl jezdí autobus až na centrální příjem. Případně lepší je, pokud to máte při cestě, nasednout na linku MHD 21 a vystoupit na Teoretických ústavech. Je problém si vyhledat spojení?

        1. Myslím, že se dostáváme k jádru problému. Zřejmě myslíte linku 42, která jezdí pouze 2x za hodinu a to jen v pracovní dny do 16hodin. Autobus není nízkopodlažní, pouze vybaven plošinou, což významně prodlužuje cestovní rychlost. Tramvajová doprava je v Olomouci hlavní nosná a jako taková by měla přímo obsluhovat nejdůležitější místa veřejné vybavenosti.

          Zamyslete se nad tím, že jedete například od Hlavního nádraží. Cesta jedničkou trvá na Novou Ulici 15 minut, na přestup počítejme v průměru 5 minut, poté 9 minut autobusem 42 k centrálnímu příjmu. To je bezmála 30 minut značně komplikované dopravy. Autobusem 21 se k Teoretickým ústavům dostanete za 27 minut a ocitnete se 1/2 kilometru od centrálního příjmu. Autobus 42 na tuto zastávku nenavazuje.
          A teď si představte, že stejnou tramvají 1 se do nemocnice z Hlavního nádraží dostanete za 12 minut bez přestupu nízkopodlažní tramvají. Z centra města pouhých 6 minut.

          Jsem přesvědčen, že v rámci komfortní mobility a pro zlepšení životního prostředí je nutné uvažovat právě takovým způsobem.

          1. Váš komentář se již dostává zcela mimo územní plánování a kritizuje spíše současnou nabídku spojů MHD. To je jeden z aspektů, proč se mi nelíbí podobné námitky a potřeba zasahovat do územního plánování, jako je ta, ke které se zde vyjadřujeme. Pomocí územního plánování se zabývá něčím, co není v jeho kompetenci.

            K samotnému obsahu vašeho příspěvku: podobným způsobem bych mohl namítat, že se nelze dostat MHD např. přímo k branám ZOO, k radnici, k fotbalovému stadionu, apod. LuM vám tady napsal data o pacientech FN a obyvatelích Povlu a Nové Ulice, abyste měli možnost porovnat přínosy a negativa případného zásahu do vedení tramvajové trati v lokalitě. Naším úkolem je potom snažit se do územního plánu implementovat taková řešení, která jsou z hlediska užitku i finanční náročnosti ideální.
            Současný stav je takový, že k dolnímu konci FN přijíždí tramvajová linka co 4 minuty, v budoucnosti je možné podobným intervalem zajistit obsluhu i hlavní brány v Hněvotínské ulici. Považte, nebylo by lepší, kdyby se FN raději zaměřila na zpřístupnění svého areálu k těmto přestupním bodům, než se snažit tramvají zastavit přímo u dveří každé kliniky? Současný stav totiž vůbec nevypadá, že by se FN pokoušela o nějaké příjemné prostředí pro pohyb chodců.

        2. Mluvíme o té samé fakultní nemocnici? V pátek večer autobusem na příjem? Skákat po jedné noze od Teoretických ústavů?? to je snad ještě dál než od tramvajové zastávky. Mimochodem opravdu vidím rozdíl mezi dostupností pohotovosti v nemocnici a vstupem do ZOO a není to diskuse o nabídce spojů MHD. I kdyby současná tramvaj na fakultní nemocnici jezdila jednou za minutu, tak to dopravní obslužnost nezlepší.

          1. Představa tramvají plných pacientů jedoucích na příjem v pátek večer mi přijde úsměvná. Tramvaje pro raněné byly naposledy snad za války v Praze.
            Promiňte, ale člověk potřebující okamžitou lékařskou péči nejede přes město tramvají a už vůbec ne večer.

          2. To je ale Vaše představa .. ano, úsměvná je. Člověk potřebující okamžitou lékařskou péči zřejmě pojede rychlou záchrannou službou. Je však veliké množství klientů, kteří vyhledávají specializovaná vyšetření, návštěvy, personál … To jsou ty tisíce denních uživatelů tohoto území.
            Otázka mimo téma … nepíšete na tento web i pod jiným nickem? stejně jako LuM?

          3. Ale tito vámi vyjmenovaní lidé určitě nepojedou do nemocnice v pátek večer. Zastávky v areálu nemocnice by se staly přes víkend a ve večerní a podvečerní hodiny mrtvými. Budu se znovu opakovat – podle mého názoru by bylo nejlepším řešením, kdyby se FN zaměřila na zlepšení přístupu svého areálu k již existujícím zastávkám. Ale to by musela taky projevit nějakou snahu, která se územním plánem nedá stimulovat.
            Mimochodem, p. Daňku, pokud je mi dobře známo, vy jste člověk se vzděláním, které je s dopravním inženýrstvím jen okrajově spojené. Určitě nejste v tomto oboru největší kapacitou v rámci Olomouce. Proč se tedy již podruhé věnujete snaze prosadit v Olomouci vlastní, diskutabilní, vizi vedení tramvajových tratí? Kreslení si doma do mapy je pěkná věc, ale ještě krásnější je sebereflexe.

            Mimo téma: Mám dojem, že jsem na tyto stránky již jednou napsal pod jiným nickem, ale nic důležitého.

          4. Já na tento web pod jiným nickem nepíšu. Takže prosím bez toho osočování.

  2. Bohužel je to tak, jak píše pán Líšenský. Přeložení tramvajové trati by znamenalo významné zhoršení dopravní obslužnosti nejhustěji osídleného sídliště v Olomouci.
    Když si vezmeme čistá čísla:
    současné tramvajové zastávky Fakultní nemocnice a Pionýrská mají potenciál obsloužit až 5 000 obyvatel sídliště Povel a části Nová Ulice (nezahrnuji pacienty FNOl).
    Denní počet ambulantně ošetřených: cca 2 140
    cca 130 pacientů denně hospitalizovaných.

    Z hlediska preferencí je myslím evidentní, že současný stav je mnohem lepší (využitelnost je vyšší).

    Nicméně souhlasím s tím, že areál FNOl není dobře obsloužen a měla by se zlepšit návaznost mezi tramvajemi a autobusy, nejlépe s využitím přestupu „hrana-hrana“, což momentálně ani na zastávce Fakultní nemocnice, Pionýrská, ani Nová Ulice-Hraniční nefunguje.

    Pokud tedy zlepšit obsluhu FNOl, tak ať samotná FNOl pracuje dále na konsolidaci pracovišť do několika málo budov a ať je lépe dořešen přestup.

Komentáře jsou uzavřeny.