Hmotová vizualizace do ulice Šantovy

Zákres plánované třetí výškové stavby do panoramatu města Olomouce a objemová studie mrakodrapu v průhledu ulicí Šantovou – tak, jak je na prezentaci ateliéru Benoy neuvidíte.

 

.

21 komentářů u „Hmotová vizualizace do ulice Šantovy“

  1. Nechápu proč jste do hmotové vizualizace dali tu „Krabici“, když budova má jiný tvar ploché mince!!! Jste asi zaujatí, že?

    1. velmi zaujatí…a je to dost nepřesné, zavádějící a klamavé. Možná jste měli místo řvaní na výstavě poslouchat Bishopa 🙂

      1. Čtěte pečlivěji pánové, to je HMOTOVÁ vizualizace, pokud tomu není rozumět, vizualizace hrubých hmotových obrysů stavby, vsazených do kontextu. Vizualizace představené na výstavě naopak žádný kontext nenabídly.

  2. To mate tak… Ja a neboztik Franta Mrazek jsme nejprve v roce 2000 Milo Surovarny vytunelovali… Frantu pak nekdo picnul a me za tunelovani Setuzy a Mila zabasli do krimu… Nastesti jsem byl ted v listopadu podminecne propusten. Muj a Frantovo spolecny kamos Richard Moravek v cele spolecnosti Ksuntovka nam ted na pozemku Mila stavi pamatnik. Jsme preci hrdinove ne? 🙂

    vice o tomto vtipku zde:
    http://zpravy.idnes.cz/ctyri-mrazkovi-spolupracovnici-a-pratele-dostali-prezidentskou-milost-1ox-/domaci.aspx?c=A100112_202207_domaci_vel
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Pitr

  3. Dobrý den,
    Rád bych také vyjádřil svůj názor na lokalitu. Zaplať pánbůh, že již v centru nestraší to ohyzdné torzo fabriky s tunami kontaminované zeminy. Budova je elegantní, odlehčená ve směru k centru a myslím, že kvalita je někde úplně jinde než mrakodrap u nádraží nebo již trochu lepší Beacentrum, které je alespoň tvarově zajímavější. Pokud bych měl problém s RCO, tak s tímhle problém nemám ani trochu. Vezmeme se modelovou situaci z počátku 20. století, když Meretta dokončoval Dómskou věž. Respektoval snad výšku okolní zástavby? Nazvali byste jeho dílo z pohledu dnešní doby kosmodromem? vezi, která nerespektuje dispozici stavby ani výškový profil okolnich staveb? Nevím nevím, jaké procento občanů zastupujete svou rolí arbitra elegantiae, ale pozor, aby se nakonec veřejné mínění neobrátilo ve Váš neprospěch!

    1. Meretta jednak provedl rekonstrukci, nikoliv novostavbu a za druhé stavěl chrám k oslavě Boha všemohoucího, nikoliv „spekulativní developerský projekt“ s cílem maximalizace zisku . Pro oba tyto důvody považuji Vaši argumentaci za lichou.

      1. zajímala by mě vaše specifikace „spekulativní developerský projekt“. Výšková rezidenční stavba v Olomouci není a jistě by si našla svoje zájemce.

        1. Doufám, že diskuze neodbočí v dohady co je a co není výšková stavba. V Olomouci je nějakých 10 výškových rezidenčních staveb (14 – 15 podlaží).
          Jsem přesvědčen, že „nějaké zájemce“ si najde i rezidenční zástavba v sídelní kaši (urban sprawl) nebo logistická hala za městem. V územním plánování nerozhoduje pouze faktor poptávky. Plánování je promyšlená činnost, která sleduje dlouhodobou koncepci rozvoje města a je to činnost ryze veřejná. Město je věcí nás všech!

          1. 10 výškových rezidenčních staveb = panéláky na Nové Ulici a Foerstrově?? To si děláte legraci, ne?! Tak jako přestává lidi zajímat satelitní městečka za Olomoucí, tak je už dávno nebaví paneláky. Teď frčí pyramidy a následujícím krokem může být „rezidenční mrakodrap“.Toto mi přijde jako vydařený návrh evropských a světových měřítek. Faktor poptávky je vždy důležitý-jak byla poptávka po kostelích, jak byla poptávka po parcích, je poptávka po kvalitním bydlení. To je ten váš „Rozvoj“

          2. Domnívám se a jsem si téměř jist, že územní plánování je právě nástrojem PROTI degradaci města tím, co „právě frčí“, jak píšete.

          3. Vážený kamille, v předchozím příspěvku jste psal, že v Olomouci nejsou výškové rezidenční stavby. Rezidenční stavba = stavba pro bydlení. Takže jsou, o kvalitě nebyla řeč. To, že polovina populace dnes žije v železobetonových prefabrikovaných stavbách (jak říkáte, panelácích) není moje zásluha, je to dědictví minulého století, kdy zcela převládl (v celé Evropě) názor o volné zástavbě, který degeneroval do našich panelových sídlišť. Bohužel vám musím sdělit, že Šantovka Tower je úplně stejný urbanistický koncept jako před lety na Nové Ulici, nerespektování okolního měřítka zástavby + volná zástavba. Pokud byste znal technické řešení dvou současných výškových staveb (skeletová prefabrikovaná stavba a stěnová monolitická stavba), věděl byste, že technologie výstavby je v jistém ohledu pořád stejná. Jsem dalek označit tyto dvě stavby za funkčně nebo dispozičně kvalitní.
            Satelitní městečka lidi nepřestávají zajímat, nevím, kde jste k této informaci přišel. Jsme teprve na počátku suburbanizační vlny a bude ji velmi těžké jen zmírnit, natož zastavit.
            Respektuji Váš názor, že „pyramidy frčí“ … ale nezlobte se, nesdílím nadšení z těchto domů arch.Opletala (je autorem také „falické“ výškové věže na tř. Kosmonautů).
            Ohledně poptávky jsem nepsal, že je nedůležitá. Psal jsem, že není jediný faktorem. O „svém“ rozvoji jsem také nepsal nic. Rád se s Vámi o své vizi rozvoje města podělím, na počátku příštího roku ji budu prezentovat. Informace naleznete také na těchto stránkách. Přeji hezký den.

      2. Aha, tak vadí tedy hmota stavby, nebo její účel? To by byla docela zajímavá novinka… Chápl jsem to tak, že dosud na stavbě věže vadila její hmota. Ta totiž v případě jižní věže katedrály je, vašimi slovy, ještě více bezohledná k okolí. Navíc je zcela ahistorická. Další věcí je, že Meretta nestavěl ani v době vzniku prvních slavných katedrál, ani v době Santiniho, ale na konci 19. století – dalo by se tedy velmi vážně tvrdit, že do značné míry stavěl k větší slávě kardinála Fürstenberka a za účelem podporytehdejší snahy katolické církve dobýt zpět některé ztracené pozice. Kritiku tato stavba sklízela mezi architekty už v době svého vzniku! Ale zpět k onomu účelu – znamená vaše vyjádření, že kdyby developer stavěl na místě bývalého Mila 75 metrů vysokou věž nového chrámu, zásah do panoramatu by vám vadit přestal? Ptám se ze zvědavosti, chci v tom mít jasno. Dodal bych, jako už v jiné diskuzi, že novogotickou podobu Dómu mám velmi rád!!!

  4. Jste si jisti, že jste budovu umístili správně? Z vizualizací „šantovky“ (ten název je horší jak sto mrakodrapů na Horním náměstí) mám dojem, že budova má být jižněji.

    1. Dobrý den. Ano, podle dostupných informací (půdorysy a situace pan Morávek nezveřejnil, ačkoliv je na uzavřené tiskové konferenci ukazoval) je objekt umístěn správně. Můžete si jít místo ověřit sám přímo do ulice Šantova.
      Konkrétní a přesné zakreslení výškové budovy do různých fotografií a především do panoramatu městské památkové rezervace je ze zákona povinen projektant.

  5. Panu Wehnerovi:

    Vadí nám samozřejmě zejména výška navrhované stavby. Architektonická kvalita protéká v Olomouci už po léta mezi prsty, jen málo kdy něco stojí za pochvalu. Navíc, jak víme, a všichni se tím vždy rádi budou ohánět, je to věc posuzování dosti subjektivního. Tedy ji pro tuto chvíli upozaďme, i když v případě mrakodrapu Šantovky cokoliv, co by se chtělo hledat pod pojmem architektonická kvalita, padá s faktem, že stavba je pro svoji výšku vzhledem k měřítku okolní zástavby a blízkosti cenné historické tkáně naprosto nekontextuální.

    Když však už máte v rukou konkrétní návrh pro konkrétní místo a konkrétního účelu, jen stěží nebudete ve svých hlubších úvahách brát v potaz i jej. Posílení sektoru bydlení v centru města je samozřejmě chvályhodné, ovšem mrakodrap je pro tuto funkci (opět v měřítku a hustotě zástavby Olomouce) naprosto zbytečný, ba škodlivý. Namísto něj by mohla vyrůst rezidenční čtvrť adekvátního měřítka – ať už luxusní anebo v lepším případě cílená na pestřejší demografickou skladbu.

    Tedy shrnuji – problémem návrhu je výška, ale to ostatní od ní jen stěží odpářete.

    Argumentace platnou legislativou (stavební a památkový zákon a tzv. Zásady územního rozvoje Ol. kraje) by daly na další stať. Shrneme ji na jiném místě.

    S pozdravy, M. Mertová

    1. Dobrý den, paní Mertová, děkuji za slušnou a solidní odpověď. Těší mě, že se dá diskutovat i na jakési úrovni. Vím, že v odpovědi zmiňujete aspelty, o nichž by se dalo diskutovat dlouze – a ano, i ona subjektivita je toho jedním z důvodů. Víte, nebyl jsem líný a zeptal jsem se mluvčího šantovky, jak to plánují s bydlením – prý tam bude cca 400 bytů, tedy samozřejmě nejen v tom výškovém domě, ale i v dalších domech okolo. To znamená, že rezidenční složka nové čtvrti má smysl a jakési naplnění. To, že výšková stavba je pro bydlení zbytečná, ba škodlivá, je váš názor, a já nevím, z čeho plyne – prostě mu nerozumím. Naopak názor, že stavba nezapadá do kontextu blízkého historického jádra, zcela chápu, ale na rozdíl od vás mi tento fakt nevadí. Ještě dodám, že jsem se doposud domníval, že architektonická kvalita má více složek – a kontext z okolím je jen jedním z nich. Podle vašeho vyjádření je však kvůli nevyhovujícímu kontextu sama o sobě celá stavba špatná – a to mi opět nepřipadá příliš objektivní. Ale díky za názor, přeju hezký den.

      1. Dobrý den. Co se týká nové čtvrti, o které píší média – já vidím pouze rozestavěný hypermarket. Developer měl totiž povinnost podle platného územního plánu zastavět území polyfunkčně, tedy současný urbanistický mix funkcí. Obávám se, že došlo k obejití této regule. Postavit obří hypermarket, vedle administrativní okrsek a ještě kousek dál rezidenční část podle mě je funkční zónování, kterému se odborníci na magistrátu chtěli vyhnout. Sliby, že bude 400 (původně to bylo přes 500) bytů, můžou být jen plané, aby byla dovolena stavba hypermarketu. Z jiných developerských akcí je známo, že developer udělá jen první část své investice, většinou hypermarket a pak uteče.
        O nevhodnosti bydlet ve výškové budově (ale i pracovat) mluví například dánský profesor urbanismu Jan Gehl (kniha: města pro lidi) nebo obyvatelka New Yorku a novinářka Jane Jacobs (kniha: život a smrt amerických velkoměst). Ve zkratce, hlavním důvodem je ztráta kontaktu s okolním prostředím, s ulicí, apod. Jan Gehl se tímto zabývá 40 let a ve své knize shrnuje vhodnou maximální výšku pro bydlení 5 – 6 podlaží. U nás o tom mluví třeba urbanista Pavel Hnilička, kterého jsme hostili na besedě na jaře.
        Tato výšková hladina je vhodná pro vytváření klasických měst z hlediska proslunění ulic apod.

  6. Příznivci třetí výškové stavby v Olomouci by mohli argumentovat tím, že i ostatní města přišla o svá panoramata, širší urbanistické a krajinné souvislosti, tak proč ne Olomouc? Mně je bližší jiný přístup. Olomouc má výhodu, že si v širší souvislosti s krajinou a historií stále uchovává jakousi čitelnost, hierarchii a řád /důležité stavby zesilují morfologii terénu, město na třech návrších…/ hodnoty které lze ocenit, ba dokonce chránit. Proto ta angažovanost. Není úkolem moderní architektury tyto jemnosti převálcovat prostě proto, že to jde. Má tisíc jiných možností, jak se ve městě uplatnit, to se ale bohužel neděje, místo toho si vybrala v Šantovce silovou metodu. A teď hádanka: Co si myslíte, že bude na vizualizaci pro prodej bytů ve střední a vyšší cenové kategorii /dle pater/ ve skvělé 75-ti metrové bytovce v Šantovce? Sázím, že to bude Sv. Michal, Václav a přilehlé historické hemžení. Olomouci zdar!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *